11 C 320/2023 - 107
Citované zákony (18)
- Občanský soudní řád, 99/1963 Sb. — § 101 odst. 3 § 118a odst. 1 § 118a odst. 3 § 142 odst. 1 § 151 odst. 3 § 160 odst. 1
- o podnikání na kapitálovém trhu, 256/2004 Sb. — § 2 odst. 1 písm. y
- trestní zákoník, 40/2009 Sb. — § 209 odst. 1 § 209 odst. 5 písm. a
- občanský zákoník, 89/2012 Sb. — § 1725 § 1746 odst. 2 § 2881 § 2894 odst. 1 § 2895 § 2902 § 2913 § 2913 odst. 1
- o investičních společnostech a investičních fondech, 240/2013 Sb. — § 15
Rubrum
Obvodní soud pro Prahu 3 rozhodl předsedkyní senátu JUDr. Janou Spanilou ve věci žalobce: [Jméno zainteresované osoby 0/0], narozený [Datum narození zainteresované osoby 0/0] bytem [Adresa zainteresované osoby 0/0] proti žalované: [Jméno zainteresované společnosti 0/0], IČO [IČO zainteresované společnosti 0/0] sídlem [Adresa zainteresované společnosti 0/0] pro náhradu škody 683 000 Kč s příslušenstvím takto:
Výrok
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 683 000 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.
II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 35 350 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění
1. Žalobce se žalobou ze dne 19. 12. 2023 doplněnou podáním ze dne 24. 1. 2024 a ze dne 29. 4. 2024 domáhal na žalované zaplacení částky 683 000 Kč představující náhradu škody způsobené jednáním žalované. K odůvodnění žaloby uvedl, že na bankovní účet žalované zaslal v období od 21. 12. 2020 do 25. 2. 2021 částku 683 000 Kč. Žalovaná žalobci zprostředkovala obchodování na burze prostřednictvím poskytnutého softwaru [jméno FO] 4, později [jméno FO]. [Anonymizováno] je elektronická obchodní platforma široce používaná online obchodníky (brokery) na celém světe. Tuto platformy poskytují brokeři (obchodníci s cennými papíry) k dispozici svým klientům, přičemž konkrétní broker v této platformě nastavuje výši poplatků, tzv. spreadů a komisního poplatku – tzv. swapu. [právnická osoba] ani její partner [právnická osoba]. nemá v ČR ani ve Velké Británii dle sdělení ČNB povolení k poskytování investičních služeb. Žalobcem užívaný účet v [Anonymizováno] byl veden pod názvem a číslem: [hodnota]. Dne 24. 2. 2021 v 21 hodin 44 minut 38 sekund došlo v platformě meta trader k zadání pokynu buy (nákupu) .us30 cash, ticket č. [hodnota] o objemu 4 lotty a zároveň byl žalobci zablokován přístup na účet. Tento pokyn však nezadával žalobce jako klient, ale poskytovatel služby, tedy žalovaná, resp. [jméno FO]. Žalobce sám by si tzv. zablokování pokynů ani sám nemohl realizovat. Dne 25. 2. 2021 již se žalobce mohl pouze dívat, jak jím nezadaný pokyn navyšuje ztrátu. Tento pokyn byl uzavřen 4. 3. 2021 v 19 hodin 47 minut 24 sekund se ztrátou 40 650,91 EUR, přičemž tato ztráta byla pro žalobce fatální a zaskočila jej. Žalobce má za to, že k takovému pokynu nebyl jeho smluvní partner ani jeho partner ([Anonymizováno]) oprávněna, tento pokyn je navíc v rozporu se zákonem (neoprávněné poskytnutí investiční služby). Žalobce má navíc za to, že v době uzavření smlouvy s žalovanou mu nebyly poskytnuty veškeré informace o partnerovi poskytovatele, rovněž nastavení poplatků a změny výše poplatků činila [právnická osoba], aniž by to bylo předem sděleno klientům; nastavení poplatků bylo činěno značně netransparentně a bez informování klientů.
2. V doplnění žaloby ze dne 24. 1. 2024 (č. l. 44) žalobce upřesnil, že předmětem činnosti žalované z uzavřené smlouvy bylo poskytnutí obchodního účtu - platformy [Anonymizováno], která žalobci umožnila obchodovat na burze, přičemž obchodní zisk žalované spočíval v tom, že se svým obchodní partnerem z žalobcem uzavíraných obchodů účtovala poplatky, které si žalovaná nastavovala v platformě meta trader zřejmě sama. Pokyn dne 24. 2. 2021 učinila žalovaná, nikoliv žalobce, přičemž takový pokyn je v rozporu se vzájemně uzavřenou smlouvou a takový pokyn neměl být ze strany žalované nikdy učiněn. Žalobce vyzval žalovanou k zaplacení částky 683 000 Kč, kterou poslal na její účet, žalovaná toto odmítla. Žalobce má za to, že nikdy nekomunikoval s nikým jiným než s [právnická osoba] a jejím statutárním zástupcem [jméno FO]. Dne 25. 2. 2021 navíc od [jméno FO] přišla zprávu, že má žalobce vzhledem ke stavu účtu a otevřeným pozicím doplnit minimálně[tel. číslo] Kč. Žalobce proto tentýž den na účet žalované (a tím následně na svůj obchodní účet) poslal částku 110 000 Kč a na základě toho mu byl opět dne 26. 2. 2021 otevřen účet. Současně zaslala žalovaná prostřednictvím [jméno FO] email, že mu bude ztrátu kompenzovat tím, že připíše na jeho účet 1 000 USD, což žalobce neodsouhlasil, přesto žalovaná dne 28. 2. 2021 na účet žalobce svévolně připsala částku 1 000 EUR.
3. Žalovaná v podání ze dne 22. 3. 2024 navrhla žalobu zamítnout. K odůvodnění uvedla, že nárok žalobce neuznává, obsahu žaloby nerozumí, považuje ji za zmatečnou. Žalovaná plnila závazek žalobci službou, která má formu nehmotné povahy – poskytování platformy, indikátorů, videa, je to nevratný proces, který nelze vrátit zpět. Nicméně v některých případech může být možné požádat o vrácení peněz za nehmotnou službu. Žalobce konkrétně od žalované získal účet a další součásti pro simulaci obchodů na finančním trhu, k simulovanému obchodování došlo tedy k neúspěšné účasti na hře ve smyslu § 2881 o. z.
4. V replice žalobce k vyjádření žalované ze dne 29. 4. 2024 (č. l. 87) žalobce uvedl, že zcela odmítá tvrzení žalované, že by se mělo jednat v jeho případě o simulaci obchodů na kapitálovém trhu. Uvedl dále, že platformy metatrader 4 a 5 se používají pro skutečné i simulované obchodování na reálných trzích, přičemž se liší v zásadní věci: pro simulované obchodování je používán tzv. Demo účet, na kterém se obchoduje i s fiktivními penězi, zatímco tzv. Live účty slouží k plnohodnotnému obchodování s reálnými penězi. Žalobce poukazuje na screen jeho otevřené platformy meta trader, ze které vyplývá, že se jedná o LIVE účet. Dle navolávače, který získával nové klienty pro žalovanou, měla být žalobci poskytnuta obchodní platforma meta trader pro obchodování na reálném trhu v reálném čase, tzv. LIVE účet za nižší poplatky ve srovnání s konkurencí. Pokud žalovaná uvádí, že mu měl být poskytnut účet pro simulaci, své služby rozhodně žalovaná neplnila. Zadávání pokynů za klienta k nákupu či prodeji již je považováno za poskytnutí investiční služby, pokud se jedná o reálný – živý účet. Žalobce je přesvědčen, že žalovaná si je toho vědoma a proto se brání tím, že žalobci byla poskytnuta pouze simulace. I pokud by se mělo jednat o demo účet, ale žalobce si měl myslet, že se jedná o live účet, jedná se o propracovaný podvod ze strany žalované. V platformě meta trader v důsledku pokynu žalované vznikla ztráta převyšující vklad žalobce včetně zisku, který vygeneroval v lednu a v únoru 2021.
5. K jednání nařízenému na den 21. 5. 2024 se žalovaná nedostavila, soud tak jednal v její nepřítomnosti dle § 101 odst. 3 o. s. ř.
6. Z provedeného dokazování soud učinil následující skutková zjištění.
7. Z výpisu z obchodního rejstříku žalované (č. l. 5) soud zjistil, že žalovaná je spolkem, jehož předmětem činnosti je školení finanční gramotnosti a osvěta v oblasti finančního trhu, statutárním orgánem byl do 6. 3. 2018 prezident [jméno FO], od 6. 3. 2018 je jím [jméno FO].
8. Z výpisu z obchodního rejstříku společnosti [právnická osoba] Club Ltd (č. l. 6) soud zjistil, že se jedná o společnost registrovanou ve Velké Británii, ředitelem společnosti je [jméno FO].
9. Ze smlouvy o poskytování služeb a Všeobecných obchodních podmínek (č. l. 26, 32) soud zjistil, že obsahem smlouvy je povinnost klienta poskytnout žalované finanční prostředky ve sjednané výši a povinnost žalované poskytnou klientovi sjednané služby „Získat účet“ (simulace obchodování na finančních trzích). Smlouva není opatřena podpisem ani jedné ze stran a na straně klienta není uvedeno žádné jméno, jedná se tak o nevyplněný formulář.
10. Z detailu pohybu – bezhotovostní platby ze dne 21. 12. 2020, 23. 2. 2021 a 25. 2. 2021 (č. l. 23-25) soud zjistil, že žalobce celkem poslal na účet sdělený žalovanou částku 323 000 Kč dne 21. 12. 2020, 250 000 Kč dne 23. 2. 2021 a 110 000 Kč dne 25. 2. 2021.
11. Z prinscreenu otevřené platformy účtu č. [hodnota] (č. l. 89, 90) soud zjistil, že se jedná o snímek otevřené platformy meta trader žalobce, ve kterém je v horním rohu uveden typ účtu – [Anonymizováno]. Dne 24. 2. 2021 je zde zaevidován pokyn .us30cash, ticket 916, typ Buy. Ke dni 4. 3. 2021 je v kolonce zisk uvedeno záporné číslo -40 650,91 EUR.
12. Z printscreenu platformy [Anonymizováno] (č. l. 36) soud zjistil, že se jedná o screen platformy ze dne 7.3.2021, je zde zaevidován swap ve výši 1 000 EUR a pokyn ze dne 24. 2. 2021 .us30cash, ticket 916, typ Buy s datem zavření/otevření, žalobce skončil ztrátou ve výši 40 650,91 EUR.
13. Z webové stránky [právnická osoba] Ltd a [právnická osoba] (č. l. 51-53) soud zjistil, že doména se nachází na stejném serveru na Slovensku.
14. Z kopie sms zpráv ze dne 25. 2. 2021 (č. l. 46) soud zjistil, že [jméno FO] jako prezident žalovaného spolku zaslal dne 25. 2. 2021 zprávu žalobci, aby „vzhledem ke stavu účtu a otevřeným pozicím doplnil minimálně[tel. číslo] Kč.“ 15. Z emailu ze dne 26. 2. 2021 nadepsaného „odblokování účtu“ (č. l. 47) soud zjistil, že žalobce byl dne 26. 2. 2021 emailem od žalované informován, že jeho účet byl aktivován.
16. Ze sms zprávy ze dne 26. 2. 2021 (č. l. 48) soud zjistil, že prezident žalovaného spolku [jméno FO] napsal dne 26. 2. 2021 zprávu žalobci, že se pokusí „zařídit částečnou kompenzaci swapů formou Caschbacku.“ Dále se ptá, zda by pro žalobce byla přijatelná částka cca 1000 USD.
17. Z emailu žalobce ze dne 8. 3. 2021 a žalované ze dne 5. 3. 2021 a ze dne 15. 3. 2021 (č. l. 21, 22) soud zjistil, že žalovaná zaslala žalobci dne 5. 3. 2021 email s názvem „blokování účtu“, ve kterém žalobci píše, že na jeho účtu byla provedena opatření chránící účet před totální ztrátou a aby zvážil doplnění finančních prostředků. V reakci na tento email žalobce dne 8. 3. 2021 napsal, že již neuvažuje o doplnění finančních prostředků na jeho obchodním účtu a zvažuje podání trestního oznámení na žalovanou. [jméno FO] napsal žalobci za žalovanou dne 15. 3. 2021 email, ve kterém uvedl, že jejich proobchodovatelná dotace není majetkem žalobce, vyhrazují si právo chránit tyto prostředky před fatální ztrátou, přičemž pokud by nebylo dotace žalované, stav účtu žalobce by byl 0. Pokud žalobce vyslovil podezření, že kdyby systém žalované v situaci, kdy se stav účtu žalobce blížil k 0, nebyl zasahoval, obrátily by se obchody žalobce v jeho prospěch, zařídil pan [jméno FO] (žalovaná), aby systém žalované zasahoval na účtu žalobce v kritické situaci později. Dále žalovaná prostřednictvím [jméno FO] uvádí, že minus na účtu žalobce byl na jeho odpovědnost a dorovná to.
18. Z dopisu žalované ze dne 11. 5. 2023 a ze dne 12. 7. 2023 (č. l. 49 a 50) soud zjistil, že žalovaná vyzvala žalobce, aby doložil své obvinění, že žalovaná zasáhla do jeho obchodů a že se nejednalo o simulované obchodování, ale o investiční službu prováděnou žalovanou bez náležitého povolení ČNB. Dále sdělila žalobci, resp. jeho právnímu zástupci, že žalovaná poskytla žalobci služby v souladu s příslušnými obchodními podmínkami a k žádným neoprávněným zásahům ze strany žalované nedocházelo.
19. Ze zprávy ČNB (č. l. 80) soud zjistil, že ČNB dne 28. 2. 2023 vydala stanovisko, dle kterého simulované obchodování s fiktivními peněžními prostředky na demo účtu bez zadaných pokynů není investiční službou a nevyžaduje povolení České národní banky. Podstatou simulovaného obchodování na demo účtu s virtuálními peněžními prostředky je možnost vyzkoušet si obchodování ve zkušebním prostředí, které umožnuje pracovat se skutečnými tržními daty, aniž by docházelo k zadávání a provádění skutečných obchodních pokynů, tzn. i skutečných transakcí.
20. Z usnesení Policie ČR ze dne 28. 2. 2023, Krajského ředitelství Policie ČR, odbor hospodářské kriminality, č. j. [tel. číslo] (přílohy spisu) soud zjistil, že bylo zahájeno trestní stíhání právnické osoby [právnická osoba]. pro podezření ze spáchání pokračujícího zvlášť závažného zločinu podvodu dle § 209 odst. 1 odst. 5 písm. a) trestního zákoníku, kterého se měl dopustit spolek tím, že jednáním prezidenta spolku [jméno FO] a bývalého prezidenta spolku [jméno FO], který v době s trestněprávní relevancí uplatňoval a vykonával rozhodující vliv na řízení obviněného spolku, v úmyslu neoprávněně pro sebe získat finanční prostředky, respektive neoprávněně se obohatit, uzavřel nejméně v období od 19. 4. 2018 do 13. 12. 2022 na různých místech v České republice s nejméně 12 fyzickými osobami ústní, písemné či konkludentní dohody, vyvolávající pro svou neurčitost, nejednoznačnost a nesrozumitelnost dojem smluv o investování do různých komodit na finančních trzích, tyto byly uzavřeny mimo jiné na základě cíleného a manipulativně vzbuzeného přesvědčení, že poskytnuté finanční prostředky coby investice budou za každých okolností ve slíbeném výhledovém období vráceny, a to s nestandardně vysokým zhodnocením, přičemž falešné přísliby spolek sděloval prostřednictvím činných osob v tomto spolku či za pomoci takzvaných navolávačů, kteří měli za úkol navolat co nejvíce možných klientů a vylákat při nabízení služeb spolku z těchto co největší objem peněz, přičemž klienti nabyli dojmu, že s jejich penězi je obchodováno a jsou řádně investovány a je s nimi obchodováno na finančních trzích, zatímco obviněný spolek od počátku věděl, že zhodnocení finančních prostředků žádnými reálnými investicemi nezajistí, vylákané peníze nepoužije na sjednaný účel, ale pro svoji potřebu; z odůvodnění usnesení vyplývá, že poškozené osoby uvedly, že na účet spolku poslaly vysoké finanční prostředky, přičemž nemusely po dobu 12 měsíců obchodovat, neboť za ně obchodoval robotický automatický systém. U některých poškozených dle jejich výpovědi (např. pan [jméno FO]) vyplynulo, že postupně na účet sdělený [právnická osoba] zasílal peníze, podmínkou investování bylo to, že pan [jméno FO] nebude do obchodů nikterak zasahovat, což jmenovanému vyhovovalo, neboť obchodování na finančních trzích stejně nerozumí. Dále z odůvodnění vyplývá, že dne 11. 11. 2022 byl vyslechnut [jméno FO], který uvedl, že klientům poskytuje unikání projekt spojený s edukační činností v oblasti investic, klientům poskytoval spolek pouze simulované obchodování, spolek neposkytuje žádné investiční ani brokerské činnosti. Pokud ze strany spolku došlo k nějakým klamům, „tak za to nemůže spolek jako takový, ale pouze pan [jméno FO] coby navolávač a osoby na něj napojené“. Tutéž výpověď poskytl i bývalý jednatel a ředitel společnosti [právnická osoba] Ltd [jméno FO]. Dne 5. 12. 2022 byl vyslechnut pan [jméno FO], který uvedl, že se od činnosti obviněného spolku distancuje, obviněný spolek dříve vystupoval tak, že poskytuje brokerskou činnost. Dle závěru policie obviněný spolek uzavíral s poškozenými dohody vyvolávající pro svou neurčitost dojem smluv o investování do různých komodit na finančních trzích, získané peníze spolek použil pro vlastní potřebu. Poškozeným, kteří se domáhali vrácení peněz, se spolek vymlouval na nesplnění podmínek dohody. Za spolek vystupoval mimo jiné pan [jméno FO], Irdze, Resner). Z výpisů z bankovních účtů obviněného spolku bylo zjištěno, že spolek prostřednictvím osob činných v tomto spolku obdržené peníze jen utrácel za účelem osobní potřeby těchto osob. Finančním šetřením k majetkovým poměrům a výdělkovým poměrům obviněného spolku nebyly ze zpráv bankovních či jiných finančních institucí a od dalších institucí zjištěny jakékoliv poznatky, že by spolek působil v oblasti investic či se podílel na takové investici. Obviněný spolek nedisponuje povolením České národní banky k poskytování investičních služeb dle zákona o podnikání na kapitálovém trhu. Ve spolku působily od vzniku pouhé dvě osoby, [jméno FO] a [jméno FO].
21. Z emailu od informačního servisu ČNB ze dne 23. 1. 2023 včetně dotazu žalobce (č. l. 33, 34) soud zjistil, že k dotazu žalobce ČNB sdělila, že pokud poskytovatel služby fakticky vyvíjí činnost směřující ke sjednání obchodu s investičními nástroji zákazníkem a činí tak podnikatelsky, tj. soustavně a s cílem dosáhnout zisku, bude tato činnost naplňovat znaky alespoň zprostředkování obchodu s investičnímu nástroji ve smyslu § 2 odst. 1 písm. y) zákona o podnikání na kapitálovém trhu, což podle § 4 odst. 4 tohoto zákona představuje poskytování investiční služby přijímání a předávání pokynů. Tuto hlavní investiční službu může poskytovat pouze obchodník s cennými papíry s povolením ČNB, popř. investiční zprostředkovatel s povolením ČNB. Žalovaná je subjekt provádějící správu majetku srovnatelnou s obhospodařováním podle § 15 zákona č. 240/2013 Sb., o investičních společnostech a investičních fondech (dále jen „ZISIF“). Osoby podle § 15 ZISIF nepodléhají dohledu České národní banky. Podle registru vedeného britským orgánem dohledu Financial Conduct Authority nemá [právnická osoba] žádné povolení k poskytování investičních služeb. Uvedená společnost rovněž nemá žádné povolení k poskytování investičních služeb v České republice.
22. Z výpovědi žalobce jako účastníka řízení soud zjistil, že byl kontaktován panem Resnerem, který věděl, že žalobce má zkušenosti s obchodováním na burze, bylo mu řečeno, že mu [právnická osoba] je schopna zprostředkovat obchodování na burze za reálné peníze v reálném čase za nižší poplatky oproti konkurenci, o žádných vstupních poplatcích nebyla řeč, žádné zaškolování, osvěta či simulované obchodování mu nebylo nabídnuto, dohodli se tedy na zřízení účtu, pan Resner za něj zadával registraci. Ke smlouvě se dostal až zpětně, až mu vznikla škoda, a začal žalovanou společnost prověřovat; pro otevření účtu bylo nutné odkliknout ikonu, že se seznámil s obchodními podmínkami, s těmi se seznámil až později. K tomu, na čem se dohodl s žalovanou, došlo, neboť mu byla poskytnuta platforma meta trader, od počátku se domníval, že se jedná o live účet, což odpovídalo i názvu platformy. Celkem poskytl na účet sdělený žalovanou částku 323 000 Kč, 250 000 Kč a 110 000 Kč. Dohodl se na vstupní částce, za kterou bude obchodovat, a to 15 000 USD, částka 323 000 Kč odpovídala 15 000 USD dle aktuálního kurzu. Částka měla být de facto připsaná hned na ten obchodní účet. Potom došlo k „šumu“ a bylo mu připsáno 15 000 EUR. Dále žalobce obchodoval bez problémů; žalovaná tedy poskytla žalobci platformu, strhávala si poplatky formou swapů a spreadů, které nastavují automaticky v platformě. Za leden a únor 2021 vygeneroval žalobce zisk. Do měsíce února vstupoval s částkou 12 000 EUR, koncem února poslal na podnět pana [jméno FO] další částku, ze strany žalované však došlo ke spornému zásahu tím, že mu zablokovali účet a zadali protipokyn, resp. pokyn v opačném směru, přičemž v otevřených pozicích mu pokyny šly do zisku, ale „pokyn šel následně do extrémně vysokých ztrát.“ Dospěl k závěru, že pokyn dala žalovaná, když jim tento pokyn vyčetl, neohradili se. I z toho lze usoudit, že se jednalo nikoliv o simulovaný účet, protože pokud by se jednalo o simulaci, žádný pokyn ze strany poskytovatele by nebyl dán. Ten pokyn možná učinila žalovaná v dobré víře, ale v důsledku vedl k velké ztrátě. Takovýto zásah se dá dle sdělení ČNB již považovat za investiční službu, ke které však žalovaný nemá povolení. Částku 110 000 Kč poslal žalobce na pokyn pana [jméno FO], což vyšlo z nějakého jeho výpočtu. Žalobce „nikdy ani ve snu“ nenapadlo, že by celé obchodování mělo být pouze simulací. Podobné společnosti, které zprostředkovávají obchodování na burze, pracují tak, že mají sběrné účty, peněžní prostředky, které zákazník pošle, převedou na příslušnou měnu a převedou ji poté do platformy živého účtu. Před pokynem ze dne 24. 2. 2021 měl na své platformě připsanou dotaci, tato zůstala na účtu. Žalobce si nejdříve myslel, že pokyn k „zahedgování“ učinil systém, ale poté, co zjistil, že se zapsal jako ztráta, a nadále mohl obchodovat dál, zjistil, že pokyn musela udělat žalovaná fyzicky, nikoliv systém. [jméno FO] dle něj „projížděl platformy, otevřené pozice stornoval, uzavřel je ve ztrátě a okamžitě mu zablokoval účet, protože to (žalobce, pozn. soudu) viděl na vlastní oči.“ Částka 683 000 Kč je v podstatě pouze částí škody, která vznikla žalobci v důsledku nesprávného a protiprávního pokynu žalované na „live“ platformě žalobce.
23. Provedené důkazy soud hodnotil jednotlivě i v jejich vzájemné souvislosti a dospěl k tomuto závěru o skutkovém stavu.
24. Mezi účastníky byla prostřednictvím tzv. „navolávače“ pana Resnera uzavřena smlouva o poskytování služeb, na základě které žalobce zaslal na účet žalované finanční prostředky celkem ve výši 683 000 Kč. Tyto prostředky byly převedeny na EURa a žalovaná žalobci umožnila obchodování na platformě [Anonymizováno]. Dne 24. 2. 2024 žalobce zjistil, že žalovaná prostřednictvím svého statutárního orgánu – [jméno FO] – zadala pokyn us30cash, ticket 916, typ Buy, následně došlo k zablokování účtu, což však způsobilo v důsledku finanční ztrátu na obchodním účtu žalobce ve výši cca 40 000 EUR. Žalovaná k poskytování takových pokynů za klienta bez jeho vědomí a povolení nemá dle vzájemné dohody oprávnění a ani nedisponuje příslušným povolením od České národní banky k poskytování hlavních investičních služeb. Žalovaná poté, co žalobce doplatil na účet částku 110 000 Kč, obchodní účet (platformu) opět otevřela. Proti žalovanému spolku je vedeno trestní stíhání pro podezření ze spáchání pokračující zvlášť závažného zločinu podvodu dle § 209 odst. 1, odst. 5 písm. a) trestního zákoníku.
25. Soud ve věci nařídil na 21. 5. 2021 ústní jednání, kdy jednal v nepřítomnosti žalované, jak bylo uvedeno shora (odst. 5 odůvodnění rozsudku). Jedná-li soud v souladu s § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) v nepřítomnosti účastníka (jeho zástupce), je to účastník, který svou nepřítomností u soudu způsobil, že se mu nedostalo příslušného poučení. Nemohl-li soud poskytnout účastníku poučení dle § 118a odst. 1, 3 o. s. ř. proto, že se nedostavil k jednání, není oprávněn a povinen mu sdělovat potřebná poučení jinak a není ani povinen z tohoto důvodu odročovat jednání (srovnej např. rozsudky Nejvyššího soudu ze dne 27. 9. 2006 sp. zn. 29 Odo 832/2006, ze dne 24. 3. 2010 sp. zn. 21 Cdo 4314/2008, ze dne 29. 6. 2011 sp. zn. 29 Cdo 1426/2010, usnesení Ústavního soudu sp. zn. III. ÚS 2848/10 nebo II. ÚS 100/02). Protože se tedy žalovaná k jednání soudu nedostavila a soud jednal v její nepřítomnosti dle § 101 odst. 3 o. s. ř., nemohl jí poskytnout poučení dle § 118a odst. 1, 3 o. s. ř. ohledně tvrzené dohody o simulovaném obchodu na burze, resp. formy poskytování služeb žalobci, když z provedeného dokazování žádné takové (jakékoliv) simulované poskytování služeb žalobci nevyplynuly a soud mohl věc projednat a rozhodnout na základě skutkových tvrzení a důkazů provedených při jednání (srovnej usnesení Nejvyššího soudu ze dne 7. 5. 2017, sp. zn. 28 Cdo 3945/2013).
26. Po právní stránce soud věc posoudil následovně.
27. Dle § 1725 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), smlouva je zavřena, jakmile si strany ujednaly její obsah. V mezích právního řádu je stranám ponecháno na vůli svobodně si smlouvu ujednat a určit její obsah.
28. Dle § 1746 odst. 2 o. z. strany si mohou uzavřít i takovou smlouvu, která není zvláště jako typ smlouvy upravena.
29. Dle § 2894 odst. 1 o. z. povinnost nahradit jinému újmu zahrnuje vždy povinnost k náhradě újmy na jmění (škody).
30. Dle § 2895 o. z. škůdce je povinen nahradit škodu bez ohledu na své zavinění v případech stanovených zvlášť zákonem.
31. Dle § 2902 o. z. kdo porušil právní povinnost, nebo kdo může a má vědět, že ji poruší, oznámí to bez zbytečného odkladu osobě, které z toho může újma vzniknout, a upozorní ji na možné následky. Splní-li oznamovací povinnost, nemá poškozený právo na náhradu té újmy, které mohl po oznámení zabránit.
32. Dle § 2913 odst. 1 o. z. poruší-li strana povinnost ze smlouvy, nahradí škodu z toho vzniklou druhé straně nebo i osobě, jejímuž zájmu mělo splnění ujednané povinnosti zjevně sloužit.
33. Po provedeném dokazování a zhodnocení všech důkazů jednotlivě i v jejich vzájemné souvislosti dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná. Mezi účastníky došlo prostřednictvím „navolávače“ žalované k uzavření ústní smlouvy ve smyslu § 1746 odst. 2 o. z., na jejímž základě žalobce zaslal na účet žalované finanční částku ve výši 683 000 Kč a žalovaná umožnila žalobci obchodování na Live účtu platformy metatrader (MT 5) na finančním trhu. Z výpovědi žalobce a z fotografie otevřené platformy žalobce bylo prokázáno, že dne 24. 2. 2021 byl učiněn poskytovatelem platformy – žalovanou – pokyn k uzavření (zablokování) účtu navazující na pokyn us30cash, ticket 916, typ Buy, což však způsobilo v důsledku finanční ztrátu na obchodním účtu žalobce ve výši 40 650,91 EUR. Žalovaná tímto jednáním porušila smlouvu, když dle výpovědi žalobce k takovému pokynu za žalobce nebyla žalovaná oprávněná; takové jednání navíc dle vyjádření České národní banky již vyžaduje oprávnění, resp. povolení, kterým však žalovaná (jak vyplývá rovněž z usnesení Policie ČR) nedisponuje. V řízení se neprokázalo nikterak tvrzení žalované, že se jednalo pouze o simulované obchodování na tzv. demo účtu; toto tvrzení je jednak v rozporu s výpisem (fotografií) otevřené platformy předložené žalobcem, kde je jednoznačně uvedeno, že se jedná o LIVE účet; toto tvrzení žalované bylo vyvráceno rovněž výslechem žalobce jako účastníka řízení, kdy tento uvedl, že o simulovaném obchodování nikdy nebyla se zprostředkovatelem smlouvy panem Resnerem řeč; žalobce byl tímto tzv. „navolávačem“ sám osloven jako osoba, která má zkušenosti s obchodováním na finančních trzích, přičemž mu bylo nabídnuto poskytnutí platformy pro obchodování na reálném trhu s reálnými penězi za nižší poplatky než u konkurence. Skutečnost, že žalovaná učinila pokyn v rozporu se smlouvou, vyplývá i ze vzájemné korespondence účastníků, kdy ředitel žalované nabízel žalobci jako „kompenzaci swapů“ 1 000 USD a sám v emailové korespondenci ze dne 5. 3. 2021 a 15. 3. 2021 o zablokování účtu žalobce hovoří, údajně z důvodu, aby nedošlo k „fatální ztrátě.“ Pokud by se nejednalo o obchodování na reálném trhu, žádná taková kompenzace a blokování účtu by totiž fakticky nedávala smysl. Nad rámec výše uvedeného soud uvádí, že obrana žalované v řízení byla navíc značně vnitřně rozporná až nesrozumitelná; žalovaná neoznačila jediný důkaz, ze kterého by bylo možno učinit závěr, že její služby spočívaly pouze v osvětě a simulovaném obchodování; žalovaná totiž nevysvětlila obsah jí tvrzených poskytovaných služeb ve formě osvěty či tvrzení, že by se jednalo o hru ve smyslu § 2881 o. z. Žalovaná nepředložila smlouvu podepsanou oběma účastníky, ze které by vyplývalo, že by s žalobcem uzavřela smlouvu o poskytování služeb spočívajících v simulovaném obchodování. Žalovaná ani netvrdila, tím méně doložila, jakým způsobem naložila s peněžními prostředky zaslanými na její účet žalobcem; soud se tak přiklonil k verzi tvrzené žalobcem, že od počátku byla uzavřena dohoda o poskytnutí platformy na reálném kapitálovém trhu, přičemž žalovaná svými zásahy do obchodování žalobce porušila svou smluvní povinnost, přičemž žalobce nemohl po určité období provádět obchody na svém účtu a realizovat tak své pokyny, v důsledku čehož se ocitl ve ztrátě.
34. V řízení tedy nebylo prokázáno, že by mezi žalobcem a žalovanou došlo k uzavření jakékoliv jiné smlouvy, než tvrzené žalobcem, zejména o simulovaném obchodování na finančních trzích, jak uvádí žalovaná. Smlouva, kterou předložil žalobce, není nikým podepsaná, není v ní uvedeno jméno klienta. Soud proto (jak již výše uvedeno) vycházel ze žalobcem předložených listinných důkazů a z jeho výslechu jako účastníka řízení, když obsah jeho výpovědi korespondoval se vzájemnou emailovou a sms komunikací s [jméno FO], prezidentem žalovaného spolku.
35. Z komentářové literatury k § 2913 o. z. o odpovědnosti za škodu způsobenou porušením smluvní povinnosti plyne, že „povinnost k náhradě škody podle komentovaného ustanovení vzniká bez ohledu na zavinění, jedná se tedy o objektivní odpovědnost s možností liberace. Předpokladem vzniku povinnosti nahradit škodu je: (i) porušení smluvní povinnosti škůdcem, (ii) vznik škody, (iii) příčinná souvislost mezi nimi, (iv) předvídatelnost škody, (v) neexistence liberačního důvodu. Důkazní břemeno ve vztahu k naplnění prvních čtyř předpokladů, včetně rozsahu vzniklé škody, má poškozený. Škůdce nese břemeno tvrzení a důkazní břemeno ohledně existence liberačního důvodu. Vznikem povinnosti nahradit škodu vzniklou porušením smluvní povinnosti nezaniká povinnost dlužníka k plnění ze smlouvy. K porušení smluvní povinnosti může dojít konáním v rozporu se smlouvou (komisivně), jakož i opomenutím (omisivně) v případě, že škůdce byl podle smlouvy povinen konat. Škůdce poruší smlouvu zejména tím, že vůbec nesplní povinnost, k níž se ve smlouvě zavázal, nebo ji nesplní řádně (poskytne vadné plnění) anebo že ji nesplní včas (je se splněním v prodlení). Povinností ze smlouvy je třeba rozumět nejen povinnost výslovně ve smlouvě uvedenou, nýbrž i takovou, která pro smluvní stranu plyne ze zákona, dobrých mravů, zvyklostí a zavedené praxe stran (§ 545); je jí i tzv. smluvní loajalita, tj. povinnost upustit od jednání, které by svým účelem mařilo nebo mohlo ohrozit účel smlouvy či poškodit práva vyplývající ze smlouvy, včetně bezdůvodného vymáhání práva v souvislosti s takovou smlouvou (NS 32 Cdo 871/2018). K porušení smluvní povinnosti může dojít i po splnění hlavního závazku ze smlouvy (culpa post contractum finitum), příkladem může být porušení konkurenční doložky po zániku obchodního zastoupení dle § 2518.“ (Petrov, J., Výtisk, M., Beran, V. a kol. Občanský zákoník. Komentář. 2. vydání (2. aktualizace). Praha: C. H. Beck, 2023, komentář k § 2913). 36. „Skutečnost, že při vzniku povinnosti nahradit újmu vzniklou porušením smlouvy (§ 2913) se nevyžaduje zavinění, představuje základní rozdíl mezi smluvní a mimosmluvní povinností k náhradě újmy podle ObčZ. Liberační důvody jsou stanoveny v § 2913 odst.
2. Objektivní odpovědnost za újmu (škodu) nebo (v závislosti na povaze jejích jednotlivých skutkových podstat) jako odpovědnost za výsledek, za náhodu, za škodlivé či profesní riziko. Povinnost k náhradě újmy tu škůdci vzniká již na základě toho, že nastala určitá, škůdci přičitatelná, zákonem definovaná událost (škodní událost), poškozenému vznikla újma a mezi škodní událostí a újmou je příčinná souvislost (kauzální nexus); není však podmíněna zaviněním škůdce, jemuž je tato újma přičítána, a zpravidla ani protiprávností jeho jednání. Škůdce se v těchto případech nemůže vyvinit (exkulpovat se) tím, že prokáže, že újmu nezavinil, zákon však může (ale nemusí) stanovit podmínky, za nichž se může povinnosti k náhradě újmy zprostit (liberovat se, exonerovat se).“ (Petrov, J., Výtisk, M., Beran, V. a kol. Občanský zákoník. Komentář. 2. vydání (2. aktualizace). Praha: C. H. Beck, 2023, komentář k § 2895 o. z.).
37. Soud dospěl k závěru, že žalovaná je povinna zaplatit žalobci finanční prostředky ve výši 683 000 Kč představující část ze ztráty (škody), která byla žalobci jednáním žalované (které představovalo porušení smlouvy a jednání v rozporu s pokynem žalobce) způsobena; žalobce prokázal, že žalovaná provedla zásah na jeho obchodním účtu, ke kterému nebyla oprávněná, přičemž žalobci následně v důsledku toho pokynu vznikla na jeho obchodním účtu ztráta ve výši cca 40 000 EUR. Ve věci byly naplněny všechny předpoklady pro vznik povinnosti nahradit škodu dle § 2894 odst. 1 o. z., § 2902 o. z. a § 2913 o. z. Žalovaná porušila svou povinnost nezasahovat do účtu žalobce, když tento mu k takovým pokynům (např. zablokování účtu) neposkytl dle provedeného dokazování oprávnění; škoda vznikla v příčinné souvislosti s jednáním žalované, která učinila dle provedeného dokazování tento pokyn a následně zablokovala účet žalobci, což vyplynulo ze screenu otevřené platformy č. TA 200561 a z následné emailové komunikace mezi účastníky dne 5. 3. 2021, 14. 3. 2021 a 15. 3. 2023. Dle § 2902 o. z. žalovaná navíc měla a mohla vědět, že svými pokyny přesahuje svá oprávnění ze smlouvy a jedná v rozporu se zákonem (zákon o podnikání na kapitálovém trhu), přičemž navíc nesplnila svou oznamovací povinnost o tom, že hodlá učinit zásah na obchodním účtu žalobce.
38. Na základě shora uvedeného tedy soud žalobě vyhověl, když žalobce svá dostatečně určitá skutková tvrzení řádně prokázal shora uvedenými listinnými důkazy a svým výslechem. Naopak žalovaná své neurčitá tvrzení o dohodě mezi účastníky o poskytnutí platformy pro simulované obchodování za poplatky ani dostatečně netvrdila, ani neprokázala. Protože se neúčastnila jednání soudu, nemohl jí soud ani v tomto smyslu poskytnout poučení dle § 118a odst. 1, 3 o. s. ř.
39. Hodnocením dalších případně provedených důkazů se soud již nezabýval, neboť na jeho rozhodnutí neměly vliv, jelikož z nich nic podstatného pro své rozhodnutí nezjistil.
40. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 34 150 Kč a z nákladů nezastoupeného účastníka dle § 151 odst. 3 o. s. ř. ve spojení s vyhláškou č. 254/2015 Sb. ve výši 300 Kč za každý ze čtyř úkonů (sepis žaloby, doplnění žaloby ze dne 24. 1. 2024, doplnění žalobních tvrzení ze dne 29. 4. 2024 a účast u jednání). Celková výše náhrady nákladů řízení tak představuje částku 35 350 Kč.
41. Lhůta k plnění byla stanovena v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. jako třídenní.
Citovaná rozhodnutí (1)
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.