11 C 326/2019-66

Rubrum

Okresní soud v Jablonci nad Nisou rozhodl samosoudkyní Mgr. Petrou Dostálovou Kunickou ve věci žalobkyně: ; [celé jméno žalobkyně], narozená dne [datum] bytem [adresa žalobkyně] zastoupená advokátem [anonymizováno] [jméno] [příjmení] sídlem [adresa] proti žalovanému: ; [celé jméno žalovaného], narozený dne [datum] bytem [adresa žalovaného] zastoupený advokátkou [anonymizováno] [jméno] [příjmení] sídlem [adresa] o náhradu škody a nemajetkové újmy takto:

Výrok

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 28 524,96 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,00 % ročně z částky 28 524,96 Kč za dobu od 9.7.2018 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši 19 512,50 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám advokáta [anonymizováno] [jméno] [příjmení].

III. Soud ukládá žalovanému, aby zaplatil České republice – Okresnímu soudu v Jablonci nad Nisou do 3 dnů od právní moci rozsudku soudní poplatek za návrh na zahájení řízení s návrhem na náhradu nemajetkové újmy v penězích, který činí podle položky 3 Sazebníku soudních poplatků 2 000 Kč, a to na účet soudu 3703-527451/0710, [variabilní symbol].

IV. Žalovaný je povinen nahradit státu do tří dnů od právní moci rozsudku náklady ve výši 1 067,83 Kč na účet soudu 3703-527451/0710, [variabilní symbol].

Odůvodnění

1. Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne [datum] domáhala proti žalovanému zaplacení částky 28 524,96 Kč s příslušenstvím z titulu nároku na bolestné ve výši 22 125 Kč a ušlou mzdu ve výši 6 399,96 Kč. Návrh odůvodnila tím, že rozsudkem Okresního soudu v Jablonci nad Nisou č.j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí], ve spojení s rozsudkem Krajského soudu v Ústí nad Labem - pobočka v Liberci č.j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí], byl žalovaný pravomocně uznán vinným ze spáchání zvlášť závažného zločinu těžkého ublížení na zdraví dle § 145 odst. 1 tr. zákoníku a přečinu porušování domovní svobody dle 178 odst. 1, odst. 2 tr. zákoníku. Uvedla, že skutek, pro který byl žalovaný odsouzen, byl spáchán proti žalobkyni a spočíval v tom, že žalovaný měl žalobkyni pravou rukou ranou velké intenzity udeřit do levé dolní poloviny hrudníku a způsobit jí závažnou rupturu sleziny s krvácením do okolí a do břišní dutiny. Žalobkyně byla s výše popsaným zraněním hospitalizována a byla v pracovní neschopnosti. Žalobkyně přihlásila své nároky z titulu újmy na zdraví způsobené trestnou činností žalovaného do trestního řízení, kde však byly uspokojeny jen částečně, a se zbytkem těchto nároků byla žalobkyně odkázána na řízení ve věcech občanskoprávních. Žalobkyně uplatňuje následující nároky na náhradu škody a nemajetkové újmy, které jsou dle jejího názoru v příčinné souvislosti s trestnou činností žalovaného.

2. Pokud se jedná o nárok na bolestné, nechala si žalobkyně zpracovat znalecký posudek MUDr. [příjmení] [číslo] [rok], který byl následně z důvodu chybnosti (záměně slinivky a sleziny) doplněn o jeho dodatek ze dne [datum]. Dle znaleckého posudku MUDr. [příjmení] a jeho doplnění činí nárok žalobkyně z titulu bolestného celkem částku 78 175 Kč Trestním soudem byla žalovanému uložena povinnost zaplatit částku 56 050 Kč, kterou uhradil (záloha 30 000 Kč a doplatek 26 050 Kč). Trestním soudem však nebyla v rámci trestního řízení přiznána náhrada za„ traumatický hemothorax (analogicky pro tekutiny v levé hrudní dutině)“ (dále jen t.h.) v rozsahu 75 bodů, což odpovídá částce 22 125 Kč (při hodnotě 295 Kč za 1 bod). Žalobkyně je přesvědčena, že má nárok i na odškodnění bolesti za uvedený t.h., když dle znaleckého posudku, resp. jeho doplnění, se jedná o odškodnění za tekutinu v hrudní dutině (fluidothorax), což vzniklo v důsledku úderu na levou dolní polovinu hrudníku a navazující podráždění dutiny břišní a projevilo se výrazným dechovým diskomfortem žalobkyně. Znalkyně pak v souladu s Metodikou Nejvyššího soudu ČR hodnotila tento bolestivý stav, když vycházela z pravidla, že pokud pro určitý typ poškození (bolesti) chybí výslovná položka, užije se ta položka, která se svou povahou a závažností nejvíce blíží příslušnému poškození. V daném případě pak poškození spočívající v tzv. fluidothoraxu, které u žalobkyně nastalo, není samostatně položkově ohodnoceno, a jako nejbližší poškození mu svou povahou a závažností odpovídá právě tzv. t.h. Ohledně nároku na bolestné tak žalobkyně uplatňuje částku 22 125 Kč.

3. Pokud se jedná o nárok na náhradu ušlé mzdy za dobu pracovní neschopnosti, bylo v trestním řízení na žádost soudu zaměstnavatelem žalobkyně dokladováno, že nárok žalobkyně na náhradu ušlé mzdy za dobu pracovní neschopnosti žalobkyně činí celkem částku 25 208,96 Kč hrubého. Při výpočtu nároku na náhradu ušlé mzdy za dobu trvání pracovní neschopnosti bylo vycházeno z těchto parametrů: hrubý průměrný denní výdělek žalobkyně činil 2 555,84 Kč, pracovní neschopnost žalobkyně trvala od 28.5.2018 do 8.7.2018 (celkem 42 dnů), žalobkyně za dobu trvání pracovní neschopnosti zameškala 19 celodenních směn dle rozvrhu směn, odečteno bylo plnění zaměstnavatele za počátek pracovní neschopnosti v částce 6 124 Kč, odečteno bylo také plnění OSSZ ve formě dávek nemocenského pojištění v částce 17 228 Kč. Nárok žalobkyně byl vypočten takto: 19 x 2 555,84 – 6 124 – 17 288 = 25 208,96 Kč hrubého. Trestním soudem byla žalovanému uložena povinnost zaplatit částku 18 809 Kč, kterou uhradil. Trestní soud přiznal nárok v této výši z důvodu, že s ním se na počátku 1. hlavního líčení žalobkyně do trestního řízení připojila, avšak neznala přesně výši svého denního průměrného výdělku, který byl až následně zjištěn dotazem soudu u zaměstnavatele žalobkyně. Ohledně nároku na náhradu ušlé mzdy tak žalobkyně uplatňuje částku 6 399, 96 Kč.

4. Uvedla, že trestnímu soudu bylo rovněž dokladováno, že na znalecký posudek MUDr. [příjmení] uhradila žalobkyně částku 968 Kč, tento nárok nebyl trestním soudem přiznán, ale žalovaný jej dobrovolně uhradil. Ohledně nároku na náhradu nákladů na znalecký posudek tak žalobkyně ničeho nepožaduje. Žalobkyně se obrátila na žalovaného s výzvou k náhradě uvedených nároků, a to dopisem ze dne [číslo]. Žalovaný v reakci na předžalobní výzvu ze dne [datum] uhradil toliko částku 968 Kč. S ohledem na výše uvedené uplatňuje žalobkyně za žalovaným nárok na náhradu škody a nemajetkové újmy v souvislosti s trestnou činností žalovaného v celkové částce 28 524, 96 Kč společně s příslušenstvím, které představuje zákonný úrok z prodlení z žalované částky ode dne 9.7.2018, tj. ode dne následujícího po ukončení pracovní neschopnosti žalobkyně.

5. Žalovaný navrhl zamítnutí žaloby. Vyjádřil se tak, že pokud jde o nárok žalobkyně na nemajetkovou újmu ve výši 22 125 Kč s odkazem na znalecký posudek MUDr. [příjmení] a jeho doplnění, tak tento posudek a jeho doplnění bylo projednáváno i v rámci trestního řízení vedeného proti žalovanému a soudem, a to ani odvolacím, nebyl tento nárok žalobkyni přiznán, neboť z dokazování vyplynulo, že posudek je chybný, a to i přes jeho doplnění, v němž MUDr. [příjmení] jen částečně napravila v podstatě zcela chybný posudek, když posuzovala poškození jiného orgánu než toho, který byl při napadení ze strany žalovaného žalobkyni poškozen. Znalec MUDr. [jméno], který v rámci trestního řízení vypracoval znalecký posudek na rozsah zdravotního poškození žalobkyně a poté byl ještě při hlavním líčení vyslechnut, označil znalecký posudek za zcela chybně zpracovaný a pokud jde o položku uvedenou ve znaleckém posudku MUDr. [příjmení] jako t.h., tak znalec MUDr. [jméno] uvedl, že k takovému zranění dojít nemohlo. Pokud jde o nárok žalobkyně na ušlou mzdu, žalovaný namítl, že již opět tato položka byla žalobkyní jako poškozenou uplatněna v rámci trestního řízení a nebyla z části přiznána, neboť žalobkyně vychází z hrubé mzdy, ta jí však neušla. Žalovaný, jako občan, byl měl zaplatit žalobkyni rozdíl mezi čistou mzdou, kterou by žalobkyně obdržela, kdyby nebyla v pracovní neschopnosti, kterou zapříčinil žalovaný a částkami, které žalobkyně obdržela na nemocenském pojištění.

6. V replice žalobkyně uvedla, že pokud se jedná o nárok na bolestné ve výši 22 125 Kč, jedná se o nárok podložený znaleckým posudkem. Nerozporuje skutečnost, že znalecký posudek byl nejprve vypracován chybně, když byla administrativní chybou zaměněna slezina a slinivka, ale po opravě posudku vydaným dodatkem je tento řádný a úplný. To, zda, popř. jak, se k posudku vyjádřil MUDr. [jméno] v rámci trestního řízení, když se jedná o obor, v němž sám není znalcem, je pro účely tohoto řízení irelevantní. Pokud se jedná o námitku žalovaného k nároku na ušlou mzdu ve výši 6 399,96 Kč, argumentovala, že obecně platí, že jakýkoliv nárok na náhradu ušlé mzdy je vždy požadován a soudy přiznáván v jeho hrubé výši, tudíž námitky žalovaného v tomto směru považuje žalobkyně rovněž za irelevantní.

7. Na základě zhodnocení provedených důkazů jednotlivě i v jejich vzájemné souvislosti učinil soud po stránce skutkové následující zjištění.

8. Mezi účastníky byla nesporná skutečnost, že poškození zdraví žalobkyně utrpěla v příčinné souvislosti s chováním žalovaného.

9. Z rozsudku Okresního soudu v Jablonci nad Nisou ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací], soud zjistil, že žalovaný byl uznán vinným, že v [obec] dne [datum] kolem [údaj o čase] hodin bez pozvání a proti vůli poškozené [celé jméno žalobkyně], [datum narození], po vyražení vchodových dveří vnikl do předsíně bytu na adrese [ulice] ul. [adresa], který poškozená užívala a ze vzteku vyhrožoval poškozené, že ji zabije, a poté ji fyzicky napadl tak, že jí pěstí pravé ruky ranou velké intenzity udeřil do levé dolní poloviny hrudníku a způsobil jí ruptury sleziny v dolní části nejdelší délky 5 cm zasahující až do stopky sleziny s krvácením do okolí a do břišní dutiny a pro zranění byla poškozená prvotně vyšetřena na chirurgické ambulanci [nemocnice] v [obec] a následně hospitalizována na oddělení JIP chirurgie a dne [datum] byla přeložena k další léčbě na standardní chirurgické oddělení a dne [datum] byla propuštěna v uspokojivém stavu do domácího léčení a byl jí nařízen klidový šetřící režim a analgetika při bolestech a obžalovaný způsobil poškozené poměrně významné trhliny sleziny s následným krvácením do břišní dutiny až do oblasti malé pánve (hemoperitoneum), což je stav, který může bezprostředně ohrozit život poškozené v důsledku postupně narůstajícího hypovolemického šoku a tento následek nenastal díky urgentní hospitalizaci s klidovým režimem poškozené a především specializovanou medikací, intenzivní infusní terapií včetně podávání preparátů stavějících krvácení, hemostyptika, tedy 1) jinému úmyslně způsobil těžkou újmu na zdraví, 2) neoprávněně vnikl do obydlí jiného a při činu překonal překážku, jejímž účelem bylo zabránit vniknutí, čímž spáchal 1) zvlášť závažný zločin těžké ublížení na zdraví podle § 145 odstavec 1 trestního zákoníku, 2) přečin porušování domovní svobody podle § 178 odstavec 1, odstavec 2 trestního zákoníku, a byl odsouzen podle § 145 odstavec 1 trestního zákoníku za použití § 43 odstavec 1 trestního zákoníku a § 58 odstavec 1 trestního zákoníku k úhrnnému trestu odnětí svobody v délce dva (2) roky, jehož výkon byl podle § 81 odstavec 1 trestního zákoníku a § 82 odstavec 1 trestního zákoníku podmíněně odložen na zkušební dobu v délce dva (2) roky. Podle § 228 odstavec 1 trestního řádu byl obžalovaný povinen uhradit poškozené [celé jméno žalobkyně], narozené [datum] zastoupené zmocněncem [příjmení] [jméno] [příjmení], advokátem AK se sídlem [ulice a číslo], [obec] částku ve výši 18 809 Kč za ztrátu na výdělku, když dle § 229 odstavec 2 trestního řádu poškozenou se zbytkem nároku na náhradu škody a nemateriální újmy na zdraví odkázal na řízení ve věcech občanskoprávních. Z odůvodnění rozsudku vyplývá, že částku 18 809 Kč trestní soud přiznal za ztrátu na výdělku, když tuto částku shledal jako adekvátní a prokazatelně vyčíslenou před zahájením hlavního líčení.

10. Z rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem – pobočka v Liberci ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací], v právní moci dne [datum], soud zjistil, že podle § 258 odst. 1 písm. d), f), odst. 2 tr. ř. byl shora citovaný rozsudek okresního soudu zrušen ve výroku o trestu a ve výroku o náhradě škody a podle § 259 odst. 3 tr. ř. bylo odvolacím soudem rozhodnuto tak, že žalovaný byl odsouzen podle § 145 odst. 1 tr. zákoníku, za použití § 43 odst. 1 tr. zákoníku, k úhrnnému trestu odnětí svobody v trvání tří (3) let. Podle § 81 odst. 1 tr. zákoníku byl výkon tohoto trestu podmíněně odložen a podle § 82 odst. 1 tr. zákoníku byla stanovena zkušební doba v trvání tří (3) let. Podle § 228 odst. 1 tr. ř. byla žalovanému uložena povinnost nahradit žalobkyni jako poškozené škodu ve výši 18 809 Kč a dále nemajetkovou újmu ve výši 26 050 Kč. Podle § 229 odst. 2 tr. ř. byla žalobkyně se zbytkem svého nároku na náhradu škody a nemajetkové újmy odkázána na řízení ve věcech občanskoprávních. K nároku žalobkyně jako poškozené odvolací soud v odůvodnění svého rozhodnutí uvedl, že„ není pochyb o charakteru zranění poškozené, které prokazatelně utrpěla v příčinné souvislosti s chováním obžalovaného. Krajský soud se plně ztotožnil se závěrem soudu prvního stupně, že poškozená oprávněně požadovala úhradu ztráty na výdělku, ale považoval za plně podložený nárok poškozené právě ve výši 18 809 Kč, který jí byl přiznán napadeným rozsudkem. Zpráva zaměstnavatele poškozené (čl. 125 spisu) totiž vychází z hrubého výdělku, kterého poškozená dosahuje, nikoli z čisté mzdy, takže požadavek na úhradu částky 25 208,96 se zatím nejeví jako oprávněný a bylo by zapotřebí bližšího zpracování a podrobnějších podkladů ohledně tohoto nároku. Zčásti bylo třeba vyhovět odvolání poškozené, pokud požadovala náhradu nemajetkové újmy, konkrétně bolestného. Přestože znalkyně MUDr. [jméno] [příjmení] vypracovala dodatek ke svému původnímu znaleckému posudku, ve kterém se objevily nesrovnalosti, na které poukázal znalec MUDr. [jméno] [jméno], nebylo možné bez dalšího vycházet ze závěrů tohoto dodatku. Za zcela podložený považuje krajský soud nárok poškozené na úhradu bolestného za 190 bodů (zhmoždění břišní krajiny, ruptura sleziny, poranění povrchní žíly, cizí těleso v močovém měchýři během hospitalizace), což přestavuje bolestné v celkové výši 56 050 Kč. Obžalovaný již zaslal poškozené na úhradu této škody částku 30 000 Kč, takže krajský soud dospěl k závěru, že zbývá k úhradě částka 26 050 Kč. Pochybnost vznikla ohledně dalších 75 bodů za traumatický hemothorax (analogicky pro tekutinu v hrudní dutině), ke kterému měl znalec MUDr. [jméno] [jméno] taktéž výhrady a ohledně tohoto nároku by tudíž bylo třeba provádět další dokazování, které již přesahuje rámec adhezního řízení, jako součásti trestního řízení.“ 11. Ze znaleckého posudku v oboru zdravotnictví, odvětví stanovení nemateriální újmy na zdraví, [číslo] [rok], vypracovaného dne [datum] MUDr. [jméno] [příjmení], soud zjistil, že znalecký posudek o odškodnění bolesti byl vypracován dle Metodiky Nejvyššího soudu ČR k náhradě nemajetkové újmy na zdraví (bolest a ztížení společenského uplatnění podle § 2 958 o.z.). V části A/ posudku, nálezu, je označena zdravotnická dokumentace, a to propouštěcí zpráva chirurgického oddělení nemocnice [obec a číslo] – [datum] obsahující CT vyš. břicha dne [datum], UZ vyš. dne [datum] a UZ vyš. dne [datum]. Z hlediska hodnocení odškodnění bolesti je označena žalobkyně jako poškozená, datum vzniku poškození zdraví dne [datum] a příčina poškození zdraví (dle poškozeného) stav po napadení. Celkové bodové ohodnocení odškodnění bolesti bylo stanoveno na 325 bodů. Hodnota jednoho bodu je pro rok 2018 stanovena na 295 Kč. Celkové finanční vyčíslení odškodnění bolesti činí 95 875 Kč, a sice v klasifikaci poškození zdraví kód S 301 zhmoždění břišní stěny 20 bodů, kód S 3622 lacerace slinivky břišní 180 bodů, kód S 2710 traumatický hemothorax (analogicky pro tekutiny v levé hrudní dutině) 75 bodů, kód S 552 poranění povrchní žíly předloktí (zavedení periferního žilního katetru k aplikaci léků) 10 bodů a kód T 1910 cizí těleso v močovém měchýři (zavedení permanentního močového katetru během hospitalizace) 40 bodů. Posudek obsahuje otisk pečetě znalkyně, podpis znalkyně, a dále znaleckou doložku o tom, že si je znalkyně vědoma následků podání nepravdivého posudku.

12. Z dodatku ke znaleckému posudku v oboru zdravotnictví, odvětví stanovení nemateriální újmy na zdraví, [číslo] [rok], vypracovaného dne [datum] MUDr. [jméno] [příjmení], soud zjistil, že v klasifikaci poškození zdraví došlo ke změně a namísto kódu S 3622 lacerace slinivky břišní 180 bodů, je uveden kód S 3601 ruptura sleziny 120 bodů. Celkové bodové ohodnocení odškodnění bolesti pak bylo stanoveno na 265 bodů. Hodnota jednoho bodu je pro rok 2018 stanovena na 295 Kč. Celkové finanční vyčíslení odškodnění bolesti poté činí 78 175 Kč. Za záměnu orgánů se znalkyně v dodatku omluvila. Ke kódu S 2710 t.h. znalkyně doplnila, že dle Metodiky NS se hodnotí každý bolestivý stav a chybí-li v přehledu bolesti pro některý typ poškození výslovná položka, použije se pro účely bodového ohodnocení položka, která se svou povahou a závažností nejvíce blíží příslušnému poškození (citace z preambule Metodiky NS str. 4). Znalkyně uvádí, že zde došlo ke vzniku fluidothoraxu, tzn. tekutině v hrudní dutině, a to reaktivně na vzniklé podráždění v dutině břišní. Poškozená měla výrazný dechový diskomfort. Proto znalkyně tekutinu v hrudníku hodnotila stejně, jako by byla přítomna krev v hrudníku – jedná se o položku, která se svou povahou a závažností nejvíce blíží příslušnému poškození. Ke zdravotnické dokumentaci doplnila, že vychází z propouštěcí zprávy, k dispozici měla i posudek MUDr. [jméno]. Závěrem uvedla, že při hodnocení nemateriální újmy se vychází ze zdravotnické dokumentace. Posuzovala pouze odškodnění jednotlivých bolestivých stavů, které jsou vždy uvedeny v propouštěcí zprávě, a že tato zpráva byla dostačující. Uvedla, že není specialista na hodnocení, zda k danému zranění mohlo dojít podle popisovaného mechanismu, to je otázka na jiného specialistu. Hodnotí pouze a jedině jaká bolest (tj. diagnózy + bolestivé stavy jsou s tím spojené) vznikla, a to právě na základě propouštěcí zprávy.

13. Při ústním slyšení znalkyně MUDr. [jméno] [příjmení] na písemně podaný posudek vč. jeho dodatku odkázala a stvrdila jej. Vypověděla, že existenci tekutiny v levé hrudní dutině zjistila ze zdravotnické dokumentace, a to konkrétně z ultrazvukového vyšetření žalobkyně ze dne [datum] a [datum]. Jedná se o tekutinu v pleurální dutině. Uvedla, že traumatický hemothorax znamená tekutinu v hrudní dutině. Hodnotí každý úrazový stav a pokud v Metodice není přímo tento bod, vychází z preambule a použije nejbližší podobný. Traumatický hemothorax značí krev v dutině hrudní, u žalobkyně šlo o tekutinu. Doplnila, že na ultrazvuku nepoznali, o jakou tekutinu se jedná, k tomu by musela být učiněna punkce. Vypověděla, že šlo o tekutinu v hrudní dutině, která tlačila na plíce, a ať by šlo o krev či jinou tekutinu, následek by byl stejný, v případě malého množství by byl řešen konzervativně, v případě většího množství by bylo nutné tekutinu vypunktovat. Následkem je, že se člověku špatně dýchá. Uvedla, že zná znalecký posudek vypracovaný MUDr. [jméno], MUDr. [jméno] není soudním znalcem v jejím odvětví a neměl činit jakékoliv závěry. Výslovně uvedla, že nejbližším bodem k tekutině v dutině hrudní je kód S 2710 v hodnotě 75 bodů. Pokud měla znalkyně označit lékařskou zprávu, ze které by vyplývalo, že by tekutina tlačila na plíce, znalkyně uvedla, že stačí, že tam tekutina je, a že už toto se hodnotí. K tvrzení, že tekutina tlačí na plíce, uvedla, že tak usoudila na základě let praxe, z lékařské zprávy to nezjistila. K množství tekutiny se vyjádřila tak, že rozsahy jsou uvedeny v ultrazvukovém vyšetření ze dne [datum] v šíři cca 12 mm a z vyšetření ze dne [datum] v rozsahu 18x8 mm. K tomu své vyjádření doplnila o sdělení, že v hrudní dutině není místo a jednotlivé vrstvy nasedají na sebe. Pro představu jde přibližně o 2 cm tekutiny v oblasti, kde pro ni není místo. Ke sdělení MUDr. [jméno], že nešlo o hemothorax, ale o hemoperitoneum, znalkyně vypověděla, že hemoperitoneum je krev v dutině břišní, která se tam dostala v důsledku roztržení sleziny a vylila se tam krev. Krev nebyla v hrudní dutině, ale byla tam tekutina. Souhlasí s tím, že nedošlo k traumatickému hemothoraxu, ale opět odkazuje na preambuli Metodiky NS, podle které postupovala v daném případě, kdy pro fluidothorax (fluid = latinsky tekutina) není v dané metodice kód, proto užila nejbližší položku, a to hemothorax. Potvrdila, že měla k dispozici propouštěcí zprávu žalobkyně. Potvrdila, že zvlášť ohodnocovala rupturu sleziny a tekutinu v dutině hrudní, ruptura sleziny je pod kódem S 3601 a tekutiny v dutině hrudní ohodnotila 75 body jako kód S 2710.

14. Z propouštěcí zprávy [nemocnice], p.o., chirurgické oddělení, ze dne [datum] soud zjistil, že žalobkyně byla hospitalizovaná od [datum] do [datum], pro napadení bývalým přítelem, kdy dostala pěstí do hrudníku vlevo, bolest celého břicha. Zpráva obsahuje přehled provedených vyšetření, a to mimo jiné UZ vyšetření dne [datum] s grafickým nálezem minimální fluidothorax vlevo, UZ vyšetření dne [datum] se závěrem v levé pleurální dutině vsedě vzadu v KF úhlu zbytek tekutiny 18x8mm, UZ vyšetření dne [datum] se závěrem drobný cíp volné tekutiny v pleurální dutině vlevo šíře cca 12 mm.

15. Z potvrzení Okresní správy sociálního zabezpečení Jablonec nad Nisou o vyplacených dávkách nemocenského pojištění ze dne [datum] bylo zjištěno, že za období od 28.5.2018 do 8.7.2018 (42 dní) bylo žalobkyni vyplaceno 17 228 Kč.

16. Z rozpisu směn žalobkyně za období od 1.1.2018 do 31.12.2018 bylo zjištěno, že za období od 28.5.2018 do 8.7.2018 měla vypsáno 19 směn.

17. Z výplatní pásky žalobkyně od zaměstnavatele [nemocnice], p.o. za červen 2018 bylo zjištěno, že náhrada za nemocenskou vyplacená na účet žalobkyně činila 6 124 Kč.

18. Ze zprávy zaměstnavatele žalobkyně ze dne [datum] bylo zjištěno, že dočasná pracovní neschopnost žalobkyně byla vystavena za období 28.5.2018 – 8.7.2018, tj. na 42 kalendářních dní. Žalobkyně tímto zameškala 19 pracovních směn, tj. 213,5 hod. Při průměrném výdělku pro pracovněprávní účely 227,45 Kč/hod by tak činil výdělek za období dočasné pracovní neschopnosti 48 561 Kč (a průměrný hrubý výdělek za pracovní den je 2 555,84 Kč). Uvedl, že za dočasnou pracovní neschopnost žalobkyni vyplatil náhradu mzdy ve výši 6 124 Kč a OSSZ Jablonec nad Nisou dávky nemocenského pojištění ve výši 17 228 Kč. Tímto žalobkyni vznikla ztráta na výdělku ve výši 25 209 Kč.

19. Ze znaleckého posudku z oboru zdravotnictví, odvětví soudní lékařství [číslo] ze dne [datum] podaného MUDr. [jméno] [jméno] soud zjistil, že znalec při jeho zpracování vycházel (dle nálezu posudku) ze záznamu o zahájení úkonů trestního řízení, z protokolu o trestním oznámení oznamovatele [jméno] [příjmení], z úředního záznamu o podaném vysvětlení žalobkyní ze dne [datum], z úředního záznamu o podaném vysvětlení žalovaným ze dne [datum], z úředních záznamů Policie ČR, a dále ze zdravotní dokumentace žalobkyně (z předběžné lékařské zprávy pro PČR ze dne [datum], z lékařské zprávy (str. 8 posudku), z další zdravotní dokumentace – propouštěcí zprávy ze dne [datum]). Uzavřel, že na těle žalobkyně bylo objektivně prokázáno zranění spočívající v ruptuře sleziny v dolní části (nejdelší délky 5 cm) zasahující až do stopky sleziny s krvácením do okolí a do břišní dutiny (hemoperitoneum). Jiná objektivně zjištěná a nezpochybnitelná zranění nebyla ve zdravotnické dokumentaci žalobkyně nadevší pochybnost prokázána a popsána. Uvedl, že ze soudnělékařského hlediska objektivně prokázané poranění dosahuje svou závažností stupně těžké újmy na zdraví ve smyslu poškození důležitého orgánu (slezina s rupturou a krvácením). Z charakteru utrpěného poranění znalec usoudil, že vzniklo v důsledku působení tupého násilí o malé ploše proti levé dolní polovině hrudníku žalobkyně. Tupé násilí mělo v daném případě velkou intenzitu. Tímto násilím byl velmi prudký úder pěsti ruky druhé osoby do výše uvedené tělesné oblasti. Jednalo se o aktivně vedený, razantní útok. Uvedl, že v obdobných případech tohoto typu poranění se může délka pracovní neschopnosti pohybovat v oblasti cca 4-6 týdnů, ale v rámci subjektivních stesků a individuálního průběhu rehabilitace může být i delší. Shrnul, že poranění s největší pravděpodobností nezanechá významnější trvalý následek (nelze zcela vyloučit např. srůsty v břišní dutině po krvácení). Poranění žalobkyně vzniklo v přímé souvislosti s jejím napadením ze strany žalovaného výše uvedeným způsobem (prudký úder pěstí) ze dne [datum]. Ze soudnělékařského hlediska konstatoval, že všechny léčebné postupy a zákroky byly v posuzovaném případě provedeny v duchu zásad lege artis a na úrovni současných medicínských poznatků. Posudek obsahuje otisk pečetě znalce, podpis znalce a znaleckou doložku.

20. Z protokolu o hlavním líčení dne [datum rozhodnutí] ve věci sp.zn. [spisová značka] soud zjistil, že byl v souzené věci vyslechnut znalec MUDr. [jméno] [jméno], který setrval na závěrech uvedených v písemném znění posudku. Za podstatné považoval hodnocení ohledně mechanismu zranění, kdy za třicetiletou praxi soudního lékaře se v drtivé většině případů setkává u trhlin sleziny s kopem, kop je naprosto typický mechanismus, další možný mechanismus je extrémně prudký, velmi prudký, úder do oblasti dolní části žeber pěstí, také se to objevuje, byť méně často. Mechanismus úderu pěstí je naprosto způsobilý pro vytvoření zkoumaného poranění, kdy jde o velké násilí působící na malé ploše. Náraz nebo pád ze soudně lékařského hlediska vyloučil. Vypověděl, že na straně 12 znaleckého posudku, je schéma, kde je uložená slezina, slezina je v této části těla částečně překrytá žebry a přímo na to místo musí působit relativně malé násilí. Prudký úder, případně kop, i když tady kop nebyl uváděn, je velice dobrý mechanismus, aby vznikly trhliny sleziny. Násilí musí být velice razantní, po určité dráze, aktivní tzn. velmi prudké. Jakýkoliv pasivní mechanismus nějakého nárazu, čehokoliv jiného, nepřichází v úvahu. Je třeba si představit, že to je úder, který je veden po určité dráze, velice intenzivně, velice razantně a švihem, prudce. To je typický mechanismus. Nějaký pád, nebo náraz, apod., to lze ze soudně lékařského hlediska zcela vyloučit. Uvedl, že vždy dojde ke krvácení do dutiny břišní a jater, zde bylo několik trhlin, dokonce jedna měla 5 centimetrů. Prasklá slezina je vždy životu ohrožující poranění, bez výjimky. Pokud by takto poraněný člověk zůstal sám bez pomoci, tak by během několika hodin zemřel, vykrvácel by. Jako poměrně častý následek připustil srůsty, které jsou vždy, při určitých pohybech mohou člověka omezovat, mohou se rozrušit, ale další chirurgický zákrok, má za následek další srůsty, takže jde o bludný kruh. Vypověděl, že pacientka má na potíže nepochybně nárok. K dotazu na obdržený znalecký posudek na stanovení nemateriální újmy na zdraví, kdyby měl znalec rozhodnout, co je nejdůležitější, zda lacerace slinivky břišní, zhmoždění břišní stěny nebo traumatický hemothorax, co by dal na první místo, znalec uvedl, že tady se nejednalo ani o slinivku, ani o hemothorax, jednalo se o slezinu a hemoperitoneum. Uvedl, že zde nebyla diagnostikována lacerace slinivky břišní a traumatický hemothorax, což je krvácení do hrudní dutiny, a slinivka břišní není slezina. Místo slinivky došlo k trhlinám sleziny a následně ke krvácení do břišní dutiny, takže úplně nejzávažnější stav, když to vezme analogicky k tomu, co zde napsala kolegyně, tak je to krvácení do dutiny břišní, ale to krvácení má nějakou příčinu a ta příčina je právě ta slezina, z té sleziny krev teče, je to nejvíce prokrvený orgán v těle, krvácení do dutiny břišní je stav životu ohrožující. Pokud se tento posudek týká tohoto případu, tak namítl, že je zcela chybný, co se týká orgánů tělních dutin s tím, že tento posudek by vůbec nebral vážně. K cizímu tělesu v močovém měchýři (zavedení permanentního katetru během hospitalizace) znalec doplnil, že to je normální součást léčby. Vypověděl, že zranění samozřejmě bolí, jedná se o rupturu sleziny, pouzdro je roztrženo, bolí to. Další bolest je krev v břiše, bolesti jsou v naprostém pořádku, individuální hranice bolesti je velice variabilní, určitě takové poranění bolí, ale každý to vnímá jinak. Jedná se o prasknutí sleziny, jednoznačně velmi závažné těžké poranění, těžká újma na zdraví s bezprostředním ohrožením na životě, zde bylo několik ruptur, jedna z nich měla 5 cm, kdy celá slezina má 8 – 9 cm, ruptura nebyla jediná, proto se jednalo o prudký intenzivní úder, žádný náraz, toto bylo závažnější poranění sleziny, než obvykle hodnotí, zde bylo ruptur několik.

21. Z protokolu o trestním oznámení ze dne [datum] (založeno na [číslo listu] spisu zdejšího soudu sp.zn. [spisová značka]) podaného [jméno] [příjmení] soud zjistil, že oznamovatel uvedl, že včera okolo [údaj o čase] [anonymizováno] bývalý partner žalobkyně, tj. žalovaný, žalobkyni napadl, a to tak, že vyrazil dveře do jejího bytu a napadl jí pěstí do žeber, jakoby z boku, do míst, kde je slezina. Tím ji knokautoval k zemi.

22. Z podání žalobkyně ze dne [datum] (založeno na [číslo listu] spisu zdejšího soudu sp.zn. [spisová značka]) soud zjistil, že žalobkyně se jako poškozená do trestního řízení žalovaného přihlásila s nárokem na náhradu škody ve výši celkem 96 843 Kč (z toho částka 95 875 Kč představuje odškodnění bolesti dle posudku a částka 968 Kč náklady na znalecký posudek).

23. Z protokolu o hlavním líčení ze dne [datum] (založeno na [číslo listu] spisu zdejšího soudu sp.zn. [spisová značka]) soud zjistil, že zmocněnec žalobkyně, tehdy v procesním postavení poškozené, se připojil k žalobě s částkou 115 652 Kč.

24. Z podání žalobkyně ze dne [datum] (založeno na [číslo listu] spisu zdejšího soudu sp.zn. [spisová značka]) soud zjistil, že žalobkyně vyzvala soud k doplnění dokazování vyžádáním zprávy od zaměstnavatele žalobkyně stran jejího ušlého výdělku.

25. Ze zprávy [nemocnice], p.o. (založeno na [číslo listu] spisu zdejšího soudu sp.zn. [spisová značka]) soud zjistil, že výše průměrného hrubého denního výdělku žalobkyně za pracovní den činila 2 555,84 Kč, doba trvání pracovní neschopnosti byla od 28.5.2018 do 8.7.2018, počet služeb, po dobu pracovní neschopnosti, činil celkem 19 dnů, tj. 213,5 hodin, kdy žalobkyně pracuje na směny v délce 11 a 11,5 hodin, a že náhrada vyplacená zaměstnavatelem po dobu prvních 14 dnů představovala částku 6 124 Kč.

26. Z ostatních provedených důkazů neučinil soud žádná skutková zjištění relevantní pro své rozhodnutí.

27. Soud zamítl návrh žalovaného na doplnění dokazování zadáním revizního znaleckého posudku, a to pro jeho nadbytečnost. Znalkyně dle názoru soudu dodržela zadání znaleckého úkonu, určitě a srozumitelně vyložila své závěry, které mají oporu v podkladových materiálech. Závěry netrpí rozpory. Soud má tedy za to, že znalkyně, i ve spojení s ústním slyšením, obhájila své závěry proti námitkám žalovaného a dostatečně vyslovila svůj odborný názor na věc. Nesouhlas žalovaného se závěry znalkyně nemůže v takové situaci sám o sobě vést k ustanovení znalce revizního, když dle názoru soudu žalovaná strana věrohodně nezpochybnila metodu, kterou znalkyně použila a závěry z ní plynoucí.

28. Soud žalobkyní předložený znalecký posudek z oboru zdravotnictví, odvětví stanovení nemateriální újmy na zdraví, [číslo] [rok], vč. jeho dodatku (tzn. soukromý znalecký posudek) posoudil podle § 127a o.s.ř. a nepohlíží na něj jako na soukromou listinu, ale jako na znalecký posudek ve smyslu § 127 o.s.ř., když dovodil, že pro toto hodnocení splňuje veškeré zákonné předpoklady tzn. obsahuje otisk pečetě znalce, podpis znalce, a dále znaleckou doložku o tom, že si znalec je vědom následků podání nepravdivého posudku.

29. Podle § 2958 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen o.z.) při ublížení na zdraví odčiní škůdce újmu poškozeného peněžitou náhradou, vyvažující plně vytrpěné bolesti a další nemajetkové újmy; vznikla-li poškozením zdraví překážka lepší budoucnosti poškozeného, nahradí mu škůdce i ztížení společenského uplatnění. Nelze-li výši náhrady takto určit, stanoví se podle zásad slušnosti.

30. Podle § 2962 odst. 1 o.z. náhrada za ztrátu na výdělku po dobu pracovní neschopnosti poškozeného se hradí peněžitým důchodem ve výši rozdílu mezi průměrným výdělkem poškozeného před vznikem újmy a náhradou toho, co poškozenému bylo vyplaceno v důsledku nemoci či úrazu podle jiného právního předpisu.

31. Účastníci učinili nespornou skutečnost, že poškození zdraví žalobkyně utrpěla v příčinné souvislosti s chováním žalovaného. Za tohoto podkladu soud uzavřel, že žalobou uplatněný nárok je důvodný co do jeho základu.

32. Za jednání, které bylo příčinou poškození zdraví žalobkyně byl žalovaný odsouzen rozsudkem zdejšího soudu ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací] ve spojení s rozsudkem Krajského soudu v Ústí nad Labem – pobočka v Liberci ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací], v právní moci dne [datum]. Z posledně citovaného rozhodnutí vyplývá, že odvolací soud podle § 228 odst. 1 tr. ř. žalovanému uložil povinnost nahradit žalobkyni jako poškozené škodu ve výši 18 809 Kč a dále nemajetkovou újmu ve výši 26 050 Kč. Podle § 229 odst. 2 tr. ř. byla žalobkyně se zbytkem svého nároku na náhradu škody a nemajetkové újmy odkázána na řízení ve věcech občanskoprávních.

33. Pokud se jedná o nárokovanou nemajetkovou újmu spočívající v náhradě za bolest:

34. Obecně lze uvést, že nárok na náhradu nemajetkové újmy na zdraví dle § 2958 o. z. tvoří jednotlivé, dílčí, samostatné nároky na náhradu za bolest, ztížení společenského uplatnění a další nemajetkovou újmu, jež samostatně vznikají i zanikají, přičemž nárokem na odškodnění bolesti se rozumí odškodnění bolesti v tzv. širším smyslu, tedy jak bolesti fyzické, tak i duševního strádání; běžné obtíže spojené s ublížením na zdraví určitého typu jsou zahrnuty již v ohodnocení bolesti. (k tomu srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 1. 11. 2017, sp. zn. 25 Cdo 2245/2017).

35. Žalobkyně na podporu svého tvrzení předložila tzv. soukromý znalecký posudek, který soud vyhodnotil jako znalecký posudek ve smyslu § 127 o.s.ř. (bod 28. tohoto odůvodnění) v oboru zdravotnictví, odvětví stanovení nemateriální újmy na zdraví, [číslo] [rok], vypracovaný dne [datum] MUDr. [jméno] [příjmení] včetně jeho dodatku vypracovaného dne [datum]. Z tohoto dokumentu plyne, že znalecký posudek o odškodnění bolesti byl vypracován dle Metodiky Nejvyššího soudu k náhradě nemajetkové újmy na zdraví (bolest a ztížení společenského uplatnění podle § 2 958 o.z.). Z hlediska podkladů, ze kterých znalkyně při zpracování posudku vycházela, se z posudku podává, že znalkyně měla k dispozici zdravotnickou dokumentaci žalobkyně, a to propouštěcí zprávu chirurgického oddělení nemocnice [obec a číslo] – [datum] obsahující CT vyš. břicha dne [datum], UZ vyš. dne [datum] a UZ vyš. dne [datum]. Z hlediska hodnocení odškodnění bolesti je označena žalobkyně jako poškozená, datum vzniku poškození zdraví dne [datum] a příčina poškození zdraví (dle poškozené) stav po napadení. Pod kódem S 2710 je označen traumatický hemothorax (analogicky pro tekutiny v levé hrudní dutině) v hodnotě 75 bodů, přičemž hodnota jednoho bodu je pro rok 2018 stanovena na 295 Kč. Prostým výpočtem lze dojít k částce 22 125 Kč jako vyčíslení odškodnění bolesti shora označené. V dodatku znaleckého posudku znalkyně vysvětlila, že omylem došlo k záměně orgánů (slinivky a sleziny). Ke kódu S 2710 t.h. znalkyně doplnila, že dle Metodiky NS se hodnotí každý bolestivý stav a chybí-li v přehledu bolesti pro některý typ poškození výslovná položka, použije se pro účely bodového ohodnocení položka, která se svou povahou a závažností nejvíce blíží příslušnému poškození (citace z preambule Metodiky NS str. 4). Znalkyně uvedla, že u žalobkyně došlo ke vzniku fluidothoraxu, tzn. tekutině v hrudní dutině, a to reaktivně na vzniklé podráždění v dutině břišní, a že poškozená měla výrazný dechový diskomfort. Proto znalkyně tekutinu v hrudníku hodnotila stejně, jako by byla přítomna krev v hrudníku, jelikož se jedná o položku, která se svou povahou a závažností nejvíce blíží příslušnému poškození. Ke zdravotnické dokumentaci doplnila, že vycházela z propouštěcí zprávy, k dispozici měla i posudek MUDr. [anonymizováno]. [jméno]. Závěrem uvedla, že při hodnocení nemateriální újmy se vychází ze zdravotnické dokumentace, kdy posuzuje pouze odškodnění jednotlivých bolestivých stavů, které jsou vždy uvedeny v propouštěcí zprávě, a tato zpráva, že byla dostačující. Uvedla, že není specialista na hodnocení, zda k danému zranění mohlo dojít podle popisovaného mechanismu, to je otázka na jiného specialistu. Hodnotí pouze a jedině jaká bolest (tj. diagnózy + bolestivé stavy s tím spojené) vznikla, a to právě na základě propouštěcí zprávy.

36. K samému hodnocení znaleckého posudku je třeba uvést, že odborné závěry obsažené v posudku nepodléhají hodnocení soudu podle § 132 o.s.ř., byť soud znalecký posudek hodnotí jako každý jiný důkaz podle § 132 o.s.ř. Hodnocení důkazu znaleckým posudkem spočívá v posouzení, zda závěry posudku jsou náležitě odůvodněny, zda jsou podloženy obsahem nálezu, zda bylo přihlédnuto ke všem skutečnostem, s nimiž se bylo třeba vypořádat, zda závěry posudku nejsou v rozporu s výsledky ostatních důkazů a zda odůvodnění znaleckého posudku odpovídá pravidlům logického myšlení. Aby soud mohl znalecký posudek odpovědně zhodnotit, nesmí se znalec omezit ve svém posudku na podání odborného závěru, nýbrž z jeho posudku musí mít soud možnost seznat, z kterých zjištění v posudku znalec vychází, jakou cestou k těmto zjištěním dospěl a na základě jakých úvah došel ke svému závěru (k tomu srov. rozhodnutí č. 47 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, ročník 1955), k tomu srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 21.10.2009, sp.zn. 22 Cdo 1810/2009. Soud má za to, že znalkyně výše uvedeným kritériím dostála. Při ústním slyšení znalkyně písemné znění posudku stvrdila. Existenci tekutiny v levé hrudní dutině zjistila ze zdravotnické dokumentace žalobkyně, konkrétně z ultrazvukového vyšetření žalobkyně ze dne [datum] a [datum] včetně tam uvedených rozsahů tekutiny, což odpovídá údajům (o tekutině v pleurální dutině) obsaženým v předmětné propouštěcí zprávě chirurgického oddělení nemocnice [obec], kterou měl soud k dispozici. Znalkyně podrobně, přesvědčivě a bez logických rozporů vysvětlila, jakým způsobem ke svým závěrům dospěla. Za situace, kdy v přehledu bolesti pro zjištěné poškození chyběla výslovná položka, použila znalkyně v souladu s Metodikou NS pro účely bodového ohodnocení položku, která se svou povahou a závažností nejvíce blíží příslušnému poškození, čímž je pro fluidothorax, tzn. tekutinu v hrudní dutině, dle odborného závěru znalkyně, který nepodléhá hodnocení soudu, kód S 2710 traumatický hemothorax. Soud vychází rovněž z odborného závěru znalkyně v tom směru, že žalobkyně měla tekutinu v hrudní dutině, která tlačila na plíce, a ať by šlo o krev či jinou tekutinu, následek by byl stejný, v případě malého množství by byl řešen konzervativně, v případě většího množství, by bylo nutné tekutinu vypunktovat. Následkem pak je, že se člověku špatně dýchá. Znalkyně konkrétně výslovně uvedla, že v hrudní dutině není místo a jednotlivé vrstvy nasedají na sebe. Pro představu znalkyně uvedla, že jde přibližně o 2 cm tekutiny v oblasti, kde pro ni není místo, přičemž stačí, že tam tekutina je, a že už toto se hodnotí, což soud pokládá za přesvědčivé a logické zdůvodnění tohoto bodu posudku. Není tedy podstatné, zda závěr, že tekutina tlačí na plíce, učinila znalkyně na základě své praxe, či zda vycházela ze zdravotní dokumentace žalobkyně.

37. Poukazovala-li strana žalovaná v rámci své argumentace na stanovisko MUDr. [jméno] [jméno], soud musí konstatovat, že názor MUDr. [jméno] [jméno], znalce v oboru soudního lékařství, tedy v jiném oboru, než který je pro věc rozhodný, je z hlediska souzené věci zcela irelevantní. Stejně tak soud musí odmítnout argumentaci žalovaného, že nemohlo u žalobkyně dojít k fluidothoraxu, neboť to neplyne ze zdravotní dokumentace, což je vyvráceno provedeným dokazováním. Soud se neztotožnil ani s námitkou žalovaného o nutnosti nahromadění tekutiny v prostoru kolem plíce, aby mohl být odškodněn fluidothorax, což odporuje závěru znalkyně, že se hodnotí samotná existence tekutiny v hrudní dutině, aniž by bylo nutné zjistit nějaké její minimální množství, při kterém by se toto poškození zdraví započítávalo do odškodnění.

38. Žalovaný byl trestním soudem z titulu nemajetkové újmy zavázán žalobkyni uhradit částku 26 050 Kč, kdy za podložený považoval krajský soud nárok poškozené na úhradu bolestného za 190 bodů (zhmoždění břišní krajiny, rupturu sleziny, poranění povrchní žíly, cizí těleso v močovém měchýři během hospitalizace), což přestavovalo bolestné v celkové výši 56 050 Kč, přičemž obžalovaný již zaslal žalobkyni na úhradu této újmy částku 30 000 Kč. Se zbytkem nároku spočívajícím v dalších 75 bodech za traumatický hemothorax (analogicky pro tekutinu v hrudní dutině) žalobkyni jako poškozenou odkázal na toto řízení. Žalobkyně v žalobě uplatnila z tohoto titulu částku 22 125 Kč, která představuje pod kódem S 2710 v předmětném znaleckém posudku označený traumatický hemothorax (analogicky pro tekutiny v levé hrudní dutině) v hodnotě 75 bodů (při hodnotě 1 bodu pro rok 2018 ve výši 295 Kč).

39. S ohledem na vše shora uvedené má soud nárok žalobkyně uplatněný z titulu nemajetkové újmy spočívající v náhradě za bolest v žalované výši za plně oprávněný.

40. Pokud se jedná o nárokovanou majetkovou újmu spočívající ve ztrátě na výdělku:

41. V řízení bylo zprávou zaměstnavatele žalobkyně prokázáno, že dočasná pracovní neschopnost žalobkyně byla vystavena za období 28.5.2018 – 8.7.2018, tj. na 42 kalendářních dní (resp. žalobkyně zameškala 19 pracovních směn, tj. 213,5 hod). Při průměrném výdělku žalobkyně pro pracovněprávní účely v částce 227,45 Kč/hod by její výdělek za období dočasné pracovní neschopnosti činil 48 561 Kč (a průměrný hrubý výdělek za pracovní den by činil částku 2 555,84 Kč). Zaměstnavatel žalobkyně potvrdil, že za dočasnou pracovní neschopnost žalobkyni vyplatil náhradu mzdy ve výši 6 124 Kč a OSSZ Jablonec nad Nisou dávky nemocenského pojištění ve výši 17 228 Kč, což odpovídá potvrzení Okresní správy sociálního zabezpečení Jablonec nad Nisou o vyplacených dávkách nemocenského pojištění ze dne [datum]. Zaměstnavatel uvedl, že žalobkyni vznikla ztráta na výdělku ve výši 25 209 Kč, což odpovídá žalobním tvrzením (25 208,96Kč). Jelikož byl žalovaný trestním soudem z tohoto titulu zavázán žalobkyni uhradit částku 18 809 Kč, kterou již dle tvrzení žalobkyně uhradil, zbývá k úhradě nárokovaná částka 6 399,96 Kč. Tato částka představuje rozdíl v situaci, kdy byla žalobkyně v době poškození zdraví zaměstnána a kdy jí po dobu trvání pracovní neschopnosti vznikla ztráta na výdělku ve výši rozdílu mezi příjmem dosahovaným v zaměstnání před poškozením zdraví a nemocenskými dávkami, které po dobu dočasné pracovní neschopnosti obdržela. Příjem ze zaměstnání dosahovaný před pracovní neschopností se pro účely výpočtu ztráty na výdělku vyjadřuje pomocí tzv. průměrného výdělku, kdy se vychází z hrubé mzdy nebo platu, jak dovodila i ustálená judikatura soudů v této věci. Soud cituje např. z rozsudku Nejvyššího soudu ČR ze dne 20.11.2013, sp.zn. 21 Cdo 1775/2013, podle kterého se při výpočtu náhrady mzdy z neplatného rozvázání pracovního poměru (a samozřejmě také dalších nároků na mzdu, na plat, náhrady mzdy a platu a jiných plnění, z nichž se podle zvláštních předpisů "odvádí" daň z příjmů fyzických a právnických osob, pojistné na sociální zabezpečení, příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění) v době od 1.1.1993 vychází (nestanoví-li zákon jinak) - jak dovodila též již ustálená judikatura soudů - z tzv. průměrného hrubého výdělku zaměstnance (srov. například rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 8.11.2005 sp. zn. 21 Cdo 436/2005, rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 20.11.2013 sp.zn. 21 Cdo 1775/2013). Provede-li plátce daně, pojistného nebo příspěvku (v souladu se zákonem) z takového plnění (přiznaného zaměstnanci vykonatelným rozhodnutím v tzv. hrubé výši) srážku stanovenou zvláštními právními předpisy, kterou odvede příslušnému orgánu, může se takový plátce - kdyby byly na návrh zaměstnance nařízeny výkon rozhodnutí nebo exekuce pro vymožení celého přisouzeného plnění v tzv. hrubé výši - domáhat zastavení výkonu rozhodnutí nebo exekuce v rozsahu, v jakém byl povinen tuto srážku provést (srov. § 268 odst. 2 občanského soudního řádu, § 52 odst.1 a § 55 exekučního řádu). S ohledem na výše uvedené se tedy soud nemůže ztotožnit s námitkou žalovaného, že je třeba ušlý výdělek žalobkyně vyčíslit v tzv. čisté výši.

42. S ohledem na vše shora uvedené má soud nárok žalobkyně uplatněný z titulu ztráty na výdělku v žalované výši za plně oprávněný.

43. Důvodnou byla shledána žaloba i co do úroku z prodlení, jehož výše je uvedena v nařízení vlády č. 351/2013 Sb., neboť se žalovaný dostal do prodlení se splněním peněžitého dluhu (§ 1970 o.z.). Den, od něhož byl úrok z prodlení přiznán, je den, který následuje po dni ukončení dočasné pracovní neschopnosti žalobkyně, tj. od dne 9.7.2018.

44. Vzhledem k uvedenému dospěl soud k závěru, že žalobou uplatněný nárok je po právu a žalobě v celém rozsahu vyhověl.

45. O náhradě nákladů řízení soud, za splnění podmínek vyplývajících z § 142a o.s.ř., kdy soud měl k dispozici předžalobní výzvu ze dne [datum] a doklad o doručení žalovanému dne [datum], rozhodl podle ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř., neboť žalobkyně měla ve věci plný úspěch, a proto jí soud přiznal náhradu účelně vynaložených nákladů. Tyto byly vyčísleny celkovou částkou 19 512,50 Kč sestávající z odměny zástupce žalobkyně za šest úkonů právní služby po 2 260 Kč (§ 7 bod 5. ve spojení s § 11 odst. 1 písm. a), písm. d) a písm. g) vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen a.t.) – za přípravu a převzetí zastoupení, sepis předžalobní výzvy k plnění, žaloby, repliky ze dne [datum], účast u jednání dne [datum] a dne [datum]), náhrady hotových výdajů zástupce žalobkyně za shodných šest úkonů právní služby po 300 Kč (§ 13 odst. 4 a.t.), náhrada cestovného na trase [obec] [anonymizována tři slova] a zpět dne [datum] a dne [datum], celkem 30 km x2 při průměrné spotřebě vozidla [značka automobilu] [registrační značka] 6,3 litru / 100 km a při ceně motorové nafty 27,20 Kč / litr určené dle § 4 vyhlášky Ministerstva práce a sociálních věcí č. 589/2020 Sb., základní náhrada za použití motorového vozidla, která dle § 1 uvedené vyhlášky činí 4,40 Kč / km, tj. celkem 183 Kč x 2 cesty, celkem za cestovné přiznána částka 366 Kč. Dále soud přiznal náhradu nákladů řízení spočívající v náhradě času promeškaného cestou k procesnímu soudu a zpět dle § 14 odst. 3 a.t. ve výši 400 Kč při době jízdy celkem 4 započaté půlhodiny (za účast na jednání dne [datum] a dne [datum]). Náhrada za daň z přidané hodnoty rovnající se 21% z odměn a náhrad činí 3 386,50 Kč (§ 137 odst. 1, 3 o.s.ř.) Náhradu nákladů řízení je žalovaný podle § 149 odst. 1 o.s.ř. povinen zaplatit k rukám advokáta žalobkyně.

46. Podle § 2 odst. 3 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, uložil soud žalovanému, aby ČR – Okresnímu soudu v Jablonci nad Nisou zaplatil soudní poplatek ve výši 2 000 Kč (Položka 3 Sazebníku soudních úplatků), a to z důvodu tzv. přenesení poplatkové povinnosti, kdy žalobkyně je podle § 11 odst. 2 písm. q) zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích od soudního poplatku osvobozena a současně soud jejímu návrhu vyhověl.

47. Podle § 148 odst. 1 o.s.ř. uložil soud žalovanému, aby nahradil České republice náklady řízení, které platil stát, tedy částku 1 067,83 Kč, odpovídající znalečnému hrazenému z rozpočtových prostředků a přiznanému znalkyni [příjmení] [jméno] [příjmení] usnesením ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací], které nabylo právní moci dne [datum], za slyšení znalkyně na jednání dne [datum].

48. Lhůta ke splnění povinností uložených tímto rozsudkem byla stanovena podle § 160 odst. 1 o.s.ř.

Poučení