11 C 33/2024 - 47

Rubrum

Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl samosoudcem Mgr. Martinem Trepkou ve věci žalobce: [Jméno zainteresované společnosti 0/0], IČO [IČO zainteresované společnosti 0/0] sídlem [Adresa zainteresované společnosti 0/0] zastoupený advokátem [tituly před jménem]. [jméno FO], [tituly za jménem]. sídlem [Adresa zainteresované společnosti 0/0] proti žalovanému: [Jméno zainteresované osoby 0/0], narozený dne [datum] [Adresa zainteresované osoby 0/1] zastoupený opatrovníkem Městskou částí Praha 2 sídlem [Adresa zainteresované osoby 0/0] o zaplacení 93 804 Kč s příslušenstvím takto:

Výrok

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 10 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 10 000 Kč od [datum] do zaplacení, a to v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 300 Kč splatných vždy do 25. dne v kalendářním měsíci počínaje měsícem následujícím po právní moci tohoto rozsudku až do úplného zaplacení s tím, že při nezaplacení některé ze splátek ve lhůtě splatnosti ztrácí žalovaný výhodu splátek a celý zbytek dosud neuhrazené částky je povinen zaplatit v den následující po splatnosti nezaplacené splátky.

II. Žaloba se v části, ve které žalobkyně požadovala zaplacení částky 83 804 Kč, kapitalizovaného úroku z úvěru ve výši 11 981,95 Kč, kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 11 458,68 Kč, úroku z úvěru ve výši 25,26 % ročně z částky 55 805,27 Kč od [datum] do zaplacení, zákonného úroku z prodlení z částky 55 805,27 Kč od [datum] do [datum], zákonného úroku z prodlení z částky 45 805,27 Kč od [datum] do zaplacení, zamítá.

III. Žalobkyně je povinna zaplatit žalovanému na náhradě nákladů řízení částku 708,12 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění

1. Žalobkyně se žalobou došlou původně Okresnímu soudu v [adresa] dne [datum] domáhala na žalovaném zaplacení částky 93 804 Kč s příslušenstvím z titulu nesplaceného úvěru.

2. Žalobkyně uvedla, že její právní předchůdkyně, společnost [právnická osoba] (dále jen „[právnická osoba]“), uzavřela se žalovaným dne [datum] smlouvu o spotřebitelském úvěru č. [číslo], jejíž nedílnou součástí jsou smluvní podmínky smlouvy o spotřebitelském úvěru otištěné na zadní straně smlouvy a na jejímž základě společnost [právnická osoba] téhož dne poskytla žalovanému částku 90 000 Kč v hotovosti. V souvislosti s poskytnutým úvěrem se žalovaný ve smlouvě zavázal zaplatit společnosti [právnická osoba] poplatek ve výši 83 804 Kč, představující součet kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 56 565 Kč (úroková sazba ve výši 25,26 % ročně sjednaná na straně 2 smlouvy) a částky za zpracování úvěru a další péči o zákazníka ve výši 27 239 Kč. Celkovou dlužnou částku odpovídající součtu poskytnuté půjčky a poplatku se žalovaný zavázal uhradit v hotovosti v 36 měsíčních splátkách po 4 828 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na den [datum], kdy nejpozději byl žalovaný povinen celkovou dlužnou částku zaplatit. Žalovaný sjednané splátky řádně a včas neplatil, poslední splátku uhradil dne [datum]. Celkem žalovaný uhradil 80 000 Kč. Společnost [právnická osoba] provedla ke dni [datum] vyčíslení a k tomuto dni činila dlužná jistina úvěru 55 805,27 Kč a dlužný poplatek 37 998,73 Kč. Následně pak již žalovaný ničeho nezaplatil. Vzhledem k tomu, že dlužná částka nebyla ze strany žalovaného řádně v plné výši uhrazena, úročí se neuhrazená jistina ve výši 55 805,27 Kč dále úrokem ve výši 25,26 % ročně sjednaným ve smlouvě, a to od [datum], tj. ode dne uplynutí lhůty sjednané pro úhradu poslední splátky dlužné částky, do zaplacení. Dále měla společnost [právnická osoba] v souladu s čl. 6.6. smluvních podmínek právo požadovat úrok z prodlení v zákonné výši z dlužné jistiny. Pohledávka za žalovaným, včetně příslušenství, se všemi právy s ní spojenými byla společností [právnická osoba] postoupena žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] s účinností ke dni [datum], postoupení pohledávky bylo žalovanému písemně oznámeno dopisem odeslaným doporučeně. Ke dni podpisu smlouvy o postoupení pohledávek činila výše pohledávky bez příslušenství 152 861,71 Kč, když součástí bylo i navýšení účtované společností [právnická osoba], které však žalobkyně vůči žalovanému neuplatňuje, příslušenství pohledávky tvoří úroky a zákonné úroky z prodlení. Žalovaný po postoupení pohledávky neuhradil ničeho. Žalobkyně se tak podanou žalobou domáhala zaplacení částky 93 804 Kč (dlužná jistina zápůjčky 55 805,27 Kč a dlužný poplatek 37 998,73 Kč) s kapitalizovaným úrokem ve výši 11 981,95 Kč (úrok ve výši 25,26 % ročně z dlužné jistiny 55 805,27 Kč od [datum] do [datum]), úrokem 25,26% ročně z částky 55 805,27 Kč od [datum] do zaplacení, kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 11 458,68 Kč (úrok z prodlení 8,25 % ročně z dlužné jistiny 55 805,27 Kč od [datum], tj. od marného uplynutí měsíční lhůty po úhradě poslední splátky žalovaným, do [datum]) a se zákonným (tj. 8,25 % ročně) úrokem z prodlení z částky 55 805,27 Kč od [datum] do zaplacení.

3. Žalobkyně též uvedla, že společnost [právnická osoba] před poskytnutím úvěru posoudila s odbornou péčí schopnost žalovaného požadovaný úvěr splácet. Zejména provedla vyhodnocení informací požadovaných a získaných od žalovaného před uzavřením předmětné smlouvy. Žalovaný byl dotazován na své rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry a tyto informace byly ověřovány oproti dokladům vyžádaných od žalovaného. Poskytnuté informace byly zaznamenány do zákaznické karty žalovaného a byly ověřeny doklady uvedenými v části zákaznické karty nazvané „Ověřené dokumenty“, mezi které patří zejména pracovní smlouva, výplatní pásky za poslední 3 měsíce předcházející žádosti o poskytnutí úvěřu a nájemní/podnájemní smlouva. Tato skutečnost je potvrzena i v samotné smlouvě, ve které je přímo nad podpisem žalovaného mj. uvedeno, že zákazník potvrzuje, že před uzavřením smlouvy poskytl společnosti [právnická osoba] úplné a pravdivé údaje nezbytné pro posouzení své schopnosti splácet poskytnutý úvěr a je si vědom, že si společnost Provident tyto informace ověřila a vyhodnotila, že je schopen společnosti [právnická osoba] splatit celkovou dlužnou částku v souladu s podmínkami smlouvy. Dále je zde uvedeno, že si je zákazník vědom všech rizik se smlouvou a úvěrem spojených, porozuměl jim a nepovažuje vzájemná plnění ze smlouvy za plnění v hrubém nepoměru; dostalo se mu náležitého vysvětlení zejména standardních informací a obsahu a dopadů navrhované smlouvy včetně důsledků případného prodlení, aby byl schopen posoudit, zda návrh smlouvy odpovídá jeho potřebám a finanční situaci. Společnost [právnická osoba] vycházejíc ze zásady presumpce poctivosti jednání spolukontrahenta neměla důvod pochybovat o správnosti a pravdivosti tvrzení žalovaného, která jsou zaznamenána v zákaznické kartě, a poctivosti jeho jednání. Nadto by se žalovaný, v případě uvedení nepravdivých či hrubě zkreslených údajů nebo zamlčení podstatných údajů, mohl dopustit trestného činu úvěrového podvodu dle § 211 tr. zákoníku. V důsledku takto učiněného posouzení schopnosti žalovaného splácet spotřebitelský úvěr, byla teprve s žalovaným uzavřena smlouva.

4. Po upozornění soudu, že žalovaný je již ode dne [datum] omezen ve svéprávnosti, žalobkyně doplnila, že žalovaný při uzavření předmětné smlouvy o úvěru finanční obnos ve výši 90 000 Kč od společnosti [právnická osoba] převzal. Pokud by soud dospěl k závěru, že žalovaný nebyl schopen platně uzavřít předmětnou smlouvu, a nebyl tedy žalobkyni přiznán v žalobě uplatněný nárok z titulu této smlouvy, má žalobkyně nárok na vrácení bezdůvodného obohacení spočívajícího v poskytnutém plnění ze strany společnosti [právnická osoba], tj. ve výši vyčerpaného a nevráceného úvěru. Společnost [právnická osoba] poskytla žalovanému částku 90 000 Kč, žalovaný zaplatil celkem 80 000 Kč, a na půjčené prostředky tedy nebylo zaplaceno celkem 10 000 Kč. Pro uvedený případ tak má žalobkyně nárok na vrácení bezdůvodného obohacení ve výši 10 000 Kč a zaplacení zákonného úroku z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 10 000 Kč od podání žaloby [datum] do zaplacení a na náhradu nákladů řízení, alespoň ve výši zaplaceného soudního poplatku, neboť i pře veškerou snahu se žalobkyni před podáním žaloby nepodařilo zjistit zdravotní stav žalovaného. Žalovaný či jeho zákonný opatrovník žalobkyni přes odeslané oznámení o postoupení pohledávky s výzvou k úhradě, ani přes odeslanou předžalobní výzvu žalobkyni nijak nekontaktovali, zůstali ve věci zcela pasivní. Žalobkyni tak nezbylo než se domáhat svého práva prostřednictvím této žaloby.

5. Opatrovník žalovaného žalobou uplatněný nárok neuznal a navrhl zamítnutí žaloby. Opatrovník uvedl, že předmětná smlouva o spotřebitelském úvěru je absolutně neplatná, neboť žalovaný byl již v době uzavření smlouvy omezen ve svéprávnosti rozsudkem Obvodního soudu pro [adresa] (dále jen „[název soudu]) ze dne [datum], č. j. [číslo jednací]. Rozsudkem Okresního soudu v [název města] (dále jen „OS [adresa]“) ze dne [datum], č. j. [spisová značka], pak bylo toto omezení prodlouženo na dobu dalších pěti let. Žalovaný je omezen ve svéprávnosti mimo jiné tak, že je schopen nakládat s finanční hotovostí maximálně do výše 300 Kč měsíčně, není schopen právních úkonů majetkoprávní a pracovněprávní povahy a není schopen pořizovat majetek v jakémkoli rozsahu. Smlouva uzavřená dne [datum] je proto neplatná dle § 581 o. z. Dále opatrovník namítl, že společnost [právnická osoba] pravděpodobně neprovedla s odbornou péčí posouzení schopnosti žalovaného požadovaný úvěr splácet. Pokud by žalovaný skutečně předložil společnosti [právnická osoba] nějaké dokumenty (např. pracovní smlouvu), jak je uvedeno v žalobě, pak by z těchto dokumentů bezpochyby vyplynula skutečnost, že žalovaný je omezen ve svéprávnosti, neboť vzhledem k rozsahu omezení by tyto dokumenty musely být podepsány tehdejším opatrovníkem žalovaného. Dále opatrovník uvedl, že jak sama žalobkyně ve svém doplnění připouští, je vzhledem k neplatnosti smlouvy o úvěru nutno věc posuzovat v režimu bezdůvodného obohacení. Jediný nárok, který by připadal v úvahu, je pohledávka ve výši 10 000 Kč jako nesplacený zbytek původní jistiny. K takovému nároku však opatrovník žalovaného vznesl námitku promlčení. Smlouva byla uzavřena dne [datum] a v den uzavření smlouvy byly zapůjčené peněžní prostředky výši 90 000 Kč vyplaceny žalovanému v hotovosti. Poslední splátka byla žalovaným uhrazena dne [datum]. Pokud jde o počátek běhu promlčení doby, opatrovník se domnívá, že žalobkyně měla a mohla vědět (kdyby řádně splnila povinnost odborně posoudit možnost dlužníka splácet) o vzniku bezdůvodného obohacení již v době uzavření smlouvy o úvěru a vyplacení peněžních prostředků. Promlčení doba tak skončila dne [datum]. Nejpozději však promlčení doba skončila uplynutím tří let od úhrady poslední splátky dlužníkem, tj. dne [datum]. Jelikož žaloba byla podána dne [datum], stalo se tak až po uplynutí tříleté promlčení doby dle § 629 o. z. Dále se opatrovník ohradil proti tvrzením žalobkyně, že byl ve věci pasivní a žalobkyni nekontaktoval. Žalobkyní citované dokumenty (smlouva o postoupení pohledávky a výzva k úhradě) nebyly opatrovníkovi doručeny, a pokud je mu známo, nebyly doručeny ani přímo žalovanému nebo jeho předchozím opatrovníkům. Veškeré úkony činěné žalobkyní přímo vůči žalovanému jsou neúčinné v souladu s § 571 odst. 2 o. z. Žalovaný se nemohl ocitnout v prodlení s placením peněžitého dluhu dříve, než byla žaloba o zaplacení doručena jeho opatrovníkovi. Konečně pak opatrovník pro případ, že by soud dospěl k závěru, že uplatněný nárok je v nějaké části důvodný, požádal o rozložení plnění do splátek, a to s ohledem na ekonomickou situaci žalovaného, který nevlastní žádný majetek a je příjemcem pouze invalidního důchodu a příspěvku na mobilitu.

6. Žalobkyně v reakci na uvedenou obranu uvedla, že s namítaným promlčením práva na vydání bezdůvodného obohacení nesouhlasí. Jak vyplývá z přehledu plateb, žalovaný na bezdůvodné obohacení uhradil dne [datum] částku 5 000 Kč, dne [datum] částku 5 000 Kč, dne [datum] částku 5 000 Kč, dne [datum] částku 5 000 Kč, dne [datum] částku 5 000 Kč, dne [datum] částku 5 000 Kč, dne [datum] částku 5 000 Kč, dne [datum] částku 5 000 Kč, dne [datum] částku 5 000 Kč, dne [datum] částku 5 000 Kč, dne [datum] částku 5 000 Kč, dne [datum] částku 5 000 Kč, dne [datum] částku 5 000 Kč, dne [datum] částku 5 000 Kč, dne [datum] částku 5 000 Kč a dne [datum] částku 5 000 Kč. Tyto splátky neodpovídají ani datem plnění, ani jejich frekvencí (pravidelně měsíčně) a ani svou výši splátkám sjednaným ve smlouvě. Současně žalovaný v žádném svém vyjádření vůči žalobkyni, ani společnosti [právnická osoba] (dokonce ani následně vůči soudu) výslovně neuvedl, že dluh, na který plnil, neuznává. V okamžiku každé uvedené platby nebyl závazek promlčen (ani nemohlo dojít k jeho promlčení), a žalovaný tedy každou platbou uhrazenou po [datum] uznal svůj dluh (bezdůvodné obohacení) v souladu s § 2054 odst. 2 o. z. a promlčecí lhůta se od každé provedené platby prodlužovala vždy o deset let. Poslední platbu žalovaný uhradil dne [datum], a k promlčení tak dojde nejdříve dne [datum]. Pokud by se soud neztotožnil s jejím názorem o konkludentním uznání dluhu žalovaným, a tedy prodloužení promlčecí lhůty, žalobkyně uvedla, že o neplatnosti předmětné smlouvy, a tedy vzniku bezdůvodného obohacení se mohla dozvědět nejdříve dne [datum], kdy ji na omezení svéprávnosti žalovaného upozornil soud. Dříve žalobkyně, resp. společnost [právnická osoba] neměly jak nesvéprávnost žalovaného rozpoznat. Žalovaný poskytnutý úvěr splácel a ani opatrovník zřejmě nevěděl, že více než 12 měsíců odcházely z účtu žalovaného platby ve výši [částka]. I v takovém případě by právo na vydání bezdůvodného obohacení nebylo promlčeno. Dále pak žalobkyně uvedla, že je ochotna přistoupit na úhradu dlužné částky v pravidelných měsíčních splátkách v minimální 400 Kč splatných vždy do 25. dne v měsíci, a to pod ztrátou výhody splátek.

7. Opatrovník v reakci na doplnění žalobkyně namítl, že konkludentní uznání dluhu nepřipadá u osoby omezené ve svéprávnosti do úvahy, protože tato osoba není schopna právně jednat, není schopna posoudit důsledky ani konkludentního jednání, a nelze tak mít za to, že by jednotlivé splátky byly uznáním celého dluhu. Dále opatrovník zopakoval, že omezení svéprávnosti mohla společnost [právnická osoba] odhalit již při uzavírání smlouvy při prověřování úvěruschopnosti žalovaného, které nebylo provedeno řádně. V zákaznické kartě žalovaného je uvedeno, že je příjemcem invalidního důchodu ve výši 9 000 Kč, a společnost [právnická osoba] jako profesionální poskytovatel úvěrů se tak měl dále zajímat, o co se jedná, a omezení svéprávnosti žalovaného mohla odhalit. Dále je v kartě uvedeno, že žalovaný nemá žádný další příjem, a poskytnutý úvěr tak byl zcela zjevně nepřiměřený jeho majetkovým poměrům. Dále opatrovník odkázal na nález Ústavního soudu ze 7. 9. 2021, sp. zn. II. ÚS 1292/21, dle kterého je v případě, kdy z důvodu neplatnosti smlouvy o spotřebitelském úvěru vznikne bezdůvodné obohacení osobě s psychosociálním postižením či omezenou svéprávností, jakožto osoby zranitelné, třeba zvážit, zda je uplatněný nárok na vydání bezdůvodného obohacení v souladu s dobrými mravy. To je dle názoru opatrovníka i případ žalovaného.

8. Pokud jde o případné rozložení plnění do splátek, opatrovník žalovaného navrhoval splátky max. ve výši 300 Kč měsíčně. K tomu uvedl, že žalovaný pobírá invalidní důchod ve výši 16 094 Kč, bydlí na ubytovně Zvonařka, kde hradí 10 300 Kč měsíčně (8 300 Kč nájem a 2 000 Kč zálohu na elektřinu). Dále je žalovaný příjemcem dávek pro zdravotně postižené, tj. příspěvku na péči, který je na základě smlouvy o poskytnutí pomoci vyplácen poskytovateli této pomoci, panu [jméno FO], a příspěvku na mobilitu ve výši 900 Kč. Příspěvek na péči a příspěvek na mobilitu nemohou být předmětem exekuce v souladu s § 317 odst. 2 o. z. Dle výpisu z Centrální evidence exekucí jsou majetek žalovaného vedeny dvě exekuce, invalidní důchod je žalovanému vyplácen již po provedení srážky na tyto exekuce.

9. Žalobkyně s takovouto výši splátek nesouhlasila a trvala na svém požadavku na splátky ve výši minimálně 400 Kč měsíčně.

10. Na základě provedeného dokazování učinil soud následující skutková zjištění:

11. Žalovaný a společnost [právnická osoba] uzavřeli dne [datum] písemnou smlouvu spotřebitelském úvěru č. [číslo], jako smlouvu o zápůjčce dle § 2390 a násl. o. z., na základě které poskytla společnost [právnická osoba] žalovanému částku 90 000 Kč, ze které mělo být 8 097 Kč použito na splacení celkové dlužné částky z dříve uzavřené smlouvy o zápůjčce nebo o spotřebitelském úvěru č. [číslo] a zbylých 81 903 Kč vyplaceno žalovanému. Převzetí uvedené částky při uzavření smlouvy v hotovosti žalovaný stvrdil svým podpisem na smlouvě. Dle smlouvy a smluvních podmínek smlouvy o zápůjčce, které byly její nedílnou součástí, se žalovaný zavázal zaplatit společnosti [právnická osoba] celkem částku 173 804 Kč, tvořenou jistinou úvěru a poplatkem ve výši 83 804 Kč (úrok ve výši 35 % ročně, který za celou dobu trvání smlouvy činil 56 565 Kč + částka za zpracování spotřebitelského úvěru, garance celkové ceny a péče o zákazníka, splátkové prázdniny, garance neuplatnění pohledávky společnosti [právnická osoba] v případě úmrtí zákazníka ve výši 27 239 Kč), a to v 35 měsíčních splátkách po 4 828 Kč a poslední splátce ve výši 4 827 Kč, přičemž každá splátka byla splatná vždy ke konci měsíčního splátkového období, kdy první splátkové období začalo běžet dnem uzavření smlouvy (zjištěno ze smlouvy o spotřebitelském úvěru a smluvních podmínek smlouvy o spotřebitelském úvěru).

12. Žalovaný na celkovou částku, ke které se ve smlouvě zavázal, uhradil částku 80 000 Kč, a to dne [datum] částku 5 000 Kč, dne [datum] částku 5 000 Kč, dne [datum] částku 5 000 Kč, dne [datum] částku 5 000 Kč, dne [datum] částku 5 000 Kč, dne [datum] částku 5 000 Kč, dne [datum] částku 5 000 Kč, dne [datum] částku 5 000 Kč, dne [datum] částku 5 000 Kč, dne [datum] částku 5 000 Kč, dne [datum] částku 5 000 Kč, dne [datum] částku 5 000 Kč, dne [datum] částku 5 000 Kč, dne [datum] částku 5 000 Kč, dne [datum] částku 5 000 Kč a dne [datum] částku 5 000 Kč (zjištěno z tabulky umoření).

13. Pohledávka za žalovaným se všemi právy s ní spojenými byla smlouvou ze dne [datum] postoupena žalobkyni. Postoupení bylo v souladu se smlouvou žalovanému oznamováno žalobkyní, a to poštovní zásilkou odeslanou dne [datum] žalovanému na adresu uvedenou v při sjednávání smlouvy, tj. [adresa] (zjištěno ze smlouvy o postoupení pohledávek včetně seznamu postoupených pohledávek, podacího lístku, zákaznické karty – žádosti o spotřebitelský úvěr).

14. Celý právní důvod dluhu, tj. nesplacený spotřebitelský úvěr dle uvedené smlouvy, včetně postoupení pohledávky žalobkyni, pak byly znovu popsány v předžalobní výzvě ze dne [datum], odeslané téhož dne žalovanému opět na adresu [adresa] (zjištěno z předžalobní výzvy, podacího lístku).

15. V zákaznické kartě – žádosti o spotřebitelský úvěr ze dne [datum] žalovaný uvedl, že je invalidní důchodce a jeho čistý měsíční příjem je 9 088 Kč, k čemuž předložil výměr důchodu a 2x složenky, dále uvedl, že je ženatý a čistý měsíční příjem domácnosti činí 49 088 Kč. Dále žalovaný uvedl, že nemá zápůjčky u jiné společnosti, společnosti [právnická osoba] splácí 4 000 Kč měsíčně a jeho další odhadované měsíční výdaje činí 3 000 Kč. Dále žalovaný uvedl již konstatovanou adresu v [název města] s tím, že se jedná o nájemní bydlení (zjištěno ze zákaznické karty – žádosti o spotřebitelský úvěr).

16. Rozsudkem [název soudu] ze dne [datum], který nabyl právní moci dne [datum], byl žalovaný omezen ve správnosti mj. tak, že je schopen nakládat s finanční hotovostí maximálně do výše 300 Kč měsíčně, je schopen samostatně právně jednat v běžných záležitostech každodenního života, není schopen právních úkonů majetkoprávní a pracovněprávní povahy. Opatrovníkem žalovaného byla jmenována [jméno FO], přítelkyně žalovaného. Soud takto rozhodl na základě zjištění, že žalovaný trpí duševní poruchou s příznaky schizofrenie, nemá náhled na své onemocnění, je velice snadno manipulovatelný, je schopen maximálně nakládat s finanční hotovostí do 500 Kč, která mu však může být dána k dispozici pouze v případě, že se jeho případný opatrovník postará o to, aby nejnutnější výdaje spojené s jeho osobou byly uhrazeny (zjištěno z rozsudku č. j. [číslo jednací]).

17. Rozsudkem OS [adresa] ze dne [datum], který nabyl právní moci dne [datum], bylo rozhodnuto, že omezení svéprávnosti žalovaného, t. č. bytem [adresa], stanovené rozsudkem [název soudu] se prodlužuje na dobu nejdéle pěti let, počínaje právní mocí tohoto rozsudku, a že opatrovníkem žalovaného se ponechává i nadále [jméno FO], manželka žalovaného. Soud takto rozhodl na základě zjištění, že stav žalovaného se od rozhodnutí rozsudkem [název soudu] nezměnil a ani se nedá očekávat, že by se v následujících pěti letech měl změnit k lepšímu (zjištěno z rozsudku č. j. [spisová značka]).

18. Posléze byl opatrovníkem žalovaného jmenován [jméno FO], otec žalovaného, který dne [datum] zemřel, a opatrovnictví žalovaného, t. č. bytem [adresa], tak dle § 468 o. z. přešlo na Městkou část [adresa] jako veřejného opatrovníka (zjištěno z listiny opatrovníka vydané Obvodním soudem pro [adresa] dne [datum], pod č. j. [spisová značka]).

19. Žaloba v této věci byla Městské části [adresa] doručena dne [datum] (zjištěno z doručenky na č. l. 11 spisu).

20. Žalovaný je příjemcem invalidního důchodu, jehož výše od května 2024 činí [částka] měsíčně, z důchodu jsou mu prováděny srážky ve výši [částka] měsíčně (zjištěno ze sdělení České správy sociálního zabezpečení ze dne [datum]).

21. Žalovaný bydlí v ubytovně na adrese [adresa], kde má v podnájmu jeden pokoj. Za ubytování žalovaný hradí nájemné ve výši 8 300 Kč měsíčně a dále žalovaný hradí zálohu na elektřinu ve výši 2 000 Kč měsíčně (zjištěno z podnájemní smlouvy ze dne [datum]).

22. Asistentem sociální péče, [jméno FO], je žalovanému v místě jeho bydliště poskytována pomoc v rozsahu pomoci při hygieně, prací, podávání léků, nákupech, zajištění jídla, doprovodu k lékaři a na úřady, a to na základě smlouvy o poskytnutí pomoci [datum] za měsíční úhradu ve výši 12 800 Kč. K tomu žalovaný žádal o příspěvek na péči (zjištěno ze smlouvy o poskytnutí pomoci, oznámení o poskytovateli pomoci).

23. Vůči žalovanému jsou vedeny dvě exekuce, a to exekuce prováděná soudním exekutorem [tituly před jménem] [jméno FO] pod sp. zn. [spisová značka], ve které bylo ke dni [datum] vymáháno 6 752,87 Kč, a exekuce prováděná soudním exekutorem [tituly před jménem] [jméno FO], ve které bylo ke dni [datum] vymáháno 6 093,53 Kč (zjištěno z výpisu z Centrální evidence exekucí ze dne [datum]).

24. Takto zjištěný skutkový stav soud posoudil dle následujících ustanovení právních předpisů.

25. Společnost [právnická osoba] a žalovaný měli v úmyslu uzavřít smlouvu o zápůjčce ve smyslu § 2390 a násl. o. z. Shora popsané právní jednání, které mělo vést k uzavření předmětné smlouvy, však soud s ohledem na prokázané omezení žalovaného ve svéprávnosti, které trvá již od [datum], a jeho rozsah posoudil jako právní jednání absolutně neplatné dle § 581 věty prvé o. z., dle které, není-li osoba plně svéprávná, je neplatné právní jednání, ke kterému není způsobilá.

26. S ohledem na skutečnost, že bylo prokázáno, že částka 90 000 Kč byla žalovanému společností [právnická osoba] skutečně poskytnuta, posoudil soud vztah mezi společností [právnická osoba] a žalovaným jako vztah z bezdůvodného obohacení.

27. Dle § 2991 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil (odst. 1). Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám (odst. 2).

28. Dle § 2993 věty prvé o. z., plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila.

29. Z provedeného dokazování vyplynulo, že žalovaný z poskytnutých 90 000 Kč dosud vrátil jen 80 000 Kč, a společnosti [právnická osoba] tak z důvodu neplatnosti smlouvy o zápůjčce a vzniku bezdůvodného obohacení na straně žalovaného nadále svědčilo právo na vrácení částky 10 000 Kč.

30. Pokud jde o otázku promlčení, dle § 619, jedná-li se o právo vymahatelné u orgánu veřejné moci, počne promlčecí lhůta běžet ode dne, kdy právo mohlo být uplatněno poprvé (odst. 1). Právo může být uplatněno poprvé, pokud se oprávněná osoba dozvěděla o okolnostech rozhodných pro počátek běhu promlčecí lhůty, anebo kdy se o nich dozvědět měla a mohla.

31. Dle § 621 o. z. okolnosti rozhodné pro počátek běhu promlčecí lhůty u práva na vydání bezdůvodného obohacení zahrnují vědomost, že k bezdůvodnému obohacení došlo, a o osobě povinné k jeho vydání.

32. Na základě provedeného dokazování nevzal soud za prokázané, že společnost [právnická osoba] již v době uzavírání smlouvy se žalovaným věděla, že žalovaný je omezen ve svéprávnosti, a že tak nemůže platně právně jednat, či že by v daný moment o takové skutečnosti vědět měla, a že by tedy již při uzavírání smlouvy věděla či vědět měla, že při předání peněz dochází k bezdůvodnému obohacení, k jehož vydání je povinen žalovaný. Společnost [právnická osoba] sice zjevně neprováděla důsledné prověřování úvěruschopnosti žalovaného a je otázkou, zda by smlouva obstála při posouzení optikou zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, v tehdy účinném znění, kdyby nebyl dán důvod její neplatnosti pro omezení svéprávnosti žalovaného, čímž se soud pro nadbytečnost nezabýval, soud je však názoru, že z pouhé skutečnosti, že žalovaný při uzavírání smlouvy tvrdil a dokládal, že je pobiratelem invalidního důchodu, nemohla společnost [právnická osoba] rozpoznat, že invalidní důchod je žalovanému poskytován z důvodu jeho duševního onemocnění, které jej činí neschopným právně jednat, natož že byl žalovaný rozhodnutím soudu omezen ve svéprávnosti. Invalidní důchod mohl být žalovanému přiznán z důvodu celé řady jiných zdravotních omezení, která s omezením jeho duševních schopností nemusela nijak souviset. Další pátrání po důvodech, pro které byl žalovanému přiznán invalidní důchod, jde dle názoru soudu již nad rámec povinností poskytovatele úvěru při zkoumání úvěruschopnosti spotřebitele. Stejně tak soud nevzal za prokázané, že by se o omezení svéprávnosti žalovaného, a tedy vzniku bezdůvodného obohacení měla společnost Provident dozvědět později, když žalovaný poskytnutou zápůjčku od prvního měsíce, kdy měl se splácením započít, splácel, a to v pravidelných měsíčních platbách (žalovaný dokonce měsíčně splácel více, než bylo ujednáno) po dobu 16 měsíců.

33. Jelikož opatrovník žalovaného ani přes poučení a výzvu soudu nedoplnil žádné další skutečnosti, ze kterých by se měla podávat dřívější vědomost společnosti Provident o vzniku bezdůvodného obohacení, vzal soud za naplnění okolností rozhodných pro počátek běhu promlčecí lhůty dle § 621 o. z. až doručením vyrozumění soudu o omezení svéprávnosti žalovaného již ke dni [datum] v tomto řízení, ke kterému došlo dne [datum].

34. Na základě uvedeného tak považoval soud vznesenou námitku promlčení za nedůvodnou.

35. Jen pro úplnost pak soud dodává, že nepřisvědčil argumentaci žalobkyně, že by žalovaný svými částečnými plněními na předmětný dluh uznal i zbytek dluhu ve smyslu § 2054 odst. 2 o. z., a že by tak od uznání dluhu běžela nová desetiletá promlčecí lhůta dle § 639 o. z. Byl-li žalovaný omezen ve svéprávnosti tak, že v oblasti majetkových vztahů nebyl schopen právně jednat, nemohlo jeho „splácením“ dojít k naplnění domněnky uznání dluhu dle § 2054 odst. 2 o. z.

36. Pokud jde o požadované příslušenství, žalovaný se nezaplacením dluhu dostal do prodlení, a vznikla mu tak povinnost zaplatit vedle jistiny dluhu též úroky z prodlení, a to ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Pro dluh z titulu vydání bezdůvodného obohacení není splatnost stanovena právním předpisem, mezi společností Provident a žalovaným nebyla ani sjednána, žalovaný tak byl povinen plnit dle § 1958 odst. 2 o. z. bez zbytečného odkladu poté, co byl o plnění požádán. Za takovou žádost o plnění soud považoval žalobu podanou v tomto řízení, resp. její doručení opatrovníkovi žalovaného, když dřívější výzvy adresované přímo žalovanému, omezenému ve svéprávnosti, neměly dle § 570 odst. 2 o. z. žádných účinků. Žaloba byla opatrovníkovi žalovaného doručena dne [datum], žalovaný tak měl plnit dne [datum] a od [datum] je v prodlení.

37. Pohledávka za žalovaným byla postupem dle § 1879 a násl. o. z. postoupena žalobkyni, a žalovaný je tak povinen plnit žalobkyni jako svému věřiteli.

38. Soud pak nepřisvědčil námitce opatrovníka žalovaného, že by požadavek na vydání bezdůvodného obohacení měl být v rozporu s dobrými mravy. Okolnosti nyní řešené věci jsou odlišné od věci řešené v odkazovaném nálezu Ústavního soudu sp. zn. II. ÚS 1292/21, ve které měl být spotřebitel při uzavírání spotřebitelských smluv opakovaně zneužíván třetími osobami, a měly mu takto vzniknout dluhy ve výši přes 2 mil. Kč. V nyní posuzované věci nebyly žádné takovéto výjimečné okolnosti tvrzeny, ani prokazovány, k žádnému zneužívání žalovaného zjevně nedošlo a jemu poskytnuté prostředky byly z podstatné části již vráceny.

39. S ohledem na uvedené tak považoval soud podanou žalobu za důvodnou toliko do částky 10 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení od [datum] do zaplacení. V tomto rozsahu jí tedy vyhověl a ve zbytku ji jako nedůvodnou zamítl.

40. Soud pak vyhověl žádosti žalovaného a uloženou povinnost k plnění mu rozložil dle § 160 odst. 1 části věty za středníkem do splátek. Při tom soud zohlednil prokázané poměry žalovaného, který je v invalidním důchodu, měsíčně mu zůstává k dispozici částka 5 368 Kč a zjevně není schopen si s ohledem na své duševní onemocnění zajistit prací další zdroj příjmů, i právo žalobkyně na úhradu předmětného dluhu v přiměřené lhůtě. Za odpovídající tak soud považoval žalovaným navrhovanou částku 300 Kč měsíčně. Plnění ve splátkách bylo žalovanému stanoveno pod ztrátou výhody splátek, kdy při nezaplacení kterékoliv splátky řádně a včas se stane splatným celý zbytek dluhu.

41. O nákladech řízení bylo rozhodnuto dle § 142 odst. 2 o. s. ř., dle kterého měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo Žalobkyně byla ve věci úspěšná do částky 10 000 Kč, tj. do 10,66 % předmětu řízení, do částky 83 804 Kč, tj. do 89,34 % byl úspěšný žalovaný, a žalovaný má tak právo na náhradu 78,68 % svých nákladů.

42. Žalovanému, který nebyl v řízení právně zastoupen, vznikly v řízení náklady v celkové výši 900 Kč, která je tvořena paušální náhradou hotových výdajů za 3 úkony (sepis vyjádření k žalobě, příprava na jednání soudu konané dne [datum], účast na jednání soudu dne [datum]) dle § 151 odst. 3 o. s. ř., § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb. Soud pak žalovanému přiznal náhradu 78,68 % jeho nákladů, tj. částku 708,12 Kč.

Poučení