11 C 332/2022 - 253

Rubrum

Okresní soud ve Frýdku-Místku rozhodl samosoudcem Mgr. et Mgr. Martinem Pavlíkem ve věci žalobkyně: [Jméno žalobkyně]., IČO [IČO žalobkyně] sídlem [Adresa žalobkyně] zastoupená advokátem [Jméno advokáta A] sídlem [Adresa advokáta A] proti žalované: [Jméno žalovaného], IČO [IČO] sídlem [adresa] zastoupená advokátem [Jméno advokáta B] sídlem [Adresa advokáta B] o povolení nezbytné cesty takto:

Výrok

I. Soud zřizuje vlastníkovi parcely č. [číslo], v k. ú. [adresa] služebnost, které odpovídá právo nezbytné cesty zahrnující chůzi a jízdu osobními a nákladními dopravními prostředky, včetně práva zřízení, vybudování, užívání, provozování a udržování umělé cesty, jakož i jejího napojení na místní účelovou komunikaci situovanou na pozemku parcelní č. [číslo] a budované čtvrté rameno stávající stykové křižovatky na silnici [číslo], za účelem výstavby pro výrobu a skladování v rámci zastavitelné plochy [označení], název lokality [název], ve smyslu Územního plánu vydaného Zastupitelstvem obce [adresa] dne 13. března 2017, které nabylo účinnosti dne 29. března 2017, a to dle podmínek uvedených v PODNIKATELSKÝ AREÁL VE [adresa]: Parametry nezbytné cesty pro dopravní napojení Podnikatelského areálu [adresa] – výňatek ze Souhrnné technické zprávy stavby „Podnikatelský areál ve [adresa] – technická infrastruktura“, zhotovitel: [právnická osoba], se sídlem [adresa], po části pozemku parc. č. [číslo] v k. ú. [adresa], jak byla zaměřena geometrickým plánem č. [číslo] vyhotoveným společností [právnická osoba]., se sídlem [adresa], který je nedílnou součástí tohoto rozsudku.

II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované úplatu za povolení práva nezbytné cesty ve výši 116 450 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 88 990 Kč, do tří dnů od právní moci rozsudku, k rukám zástupce žalobkyně.

IV. Žalovaná je povinna zaplatit České republice – na účet Okresního soudu ve Frýdku-Místku na náhradě nákladů státu – znalečném částku ve výši 15 633 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.

Odůvodnění

1. Žalobkyně se podanou žalobou doručenou soudu dne 12. 12. 2022 domáhala povolení služebnosti pro vlastníka parcely č. [číslo] v k. ú. [adresa], které odpovídá právo nezbytné cesty, včetně práva zřízení umělé cesty, po části pozemku parc. č. [číslo] v k. ú. [adresa], dle přiloženého geometrického plánu, a to za přiměřenou úplatu. Svůj návrh odůvodnila tím, že žalobkyně je vlastníkem stavebních pozemků zapsaných na LV č. [číslo] v k. ú. [adresa] (zejména parc. č. [číslo] a parc. č. [číslo]), na kterých dle vypracovaného projektu uskutečňuje kroky k výstavbě podnikatelského areálu za účelem výroby a skladování (jako plocha označená [označení]) a k výstavbě s tím související dopravní infrastruktury. Výstavba (podnikatelského areálu včetně dopravní obslužnosti) je v souladu s územním plánem žalované přijatým formou opatření obecné povahy č. 1/2017. Žalobkyně za účelem realizace výstavby podnikatelského areálu vede územní řízení o povolení umístění a realizace stavby Podnikatelský areál ve [adresa] – technická infrastruktura a stavby Podnikatelský areál ve [adresa] – Technická infrastruktura – Studny a areálový rozvod vody před příslušným stavebním úřadem, jehož účastníkem je i žalovaná, která dala žalobkyni dne 29. 10. 2014 souhlas s umístěním stavby podnikatelského areálu. Na základě tohoto souhlasu žalobkyně vypracovala projekt a usilovala o vydání územního rozhodnutí v územním řízení. Souhlas žalované zajišťoval, že žalobkyně vystaví na pozemcích obce příjezdovou komunikaci do podnikatelského areálu, aby byl spojen s veřejnou cestou, kde je budováno propojení s přiléhající dálnicí [číslo]. Tato nezbytná dopravní obslužnost má být zajišťována stavbou „Dopravní napojení [adresa] – I. etapa“, kterou realizuje stavebník [právnická osoba]. Mezi stavebními pozemky a veřejnou cestou se nachází pozemek parc. č. [číslo] (původně pozemek parc. č. [číslo]), který není veřejnou cestou, bez jehož překonání se nelze na stavební pozemky žalobkyně dostat. V roce 2020 začala žalovaná ve výstavbě areálu náhle bránit, zejména opakovaným podáváním opravných prostředků před správními orgány či podáváním správních žalob. Dne 17. 1. 2022 stavební úřad vyzval účastníky k seznámení se s podklady pro rozhodnutí a podání námitek, z čehož je zjevné, že podklady byly kompletní a záhy mělo dojít k rozhodnutí o vydání územního rozhodnutí. Žalovaná reagovala tak, že po osmi letech (oznámením ze dne 25. 2. 2022) bez jakéhokoli odůvodnění žalobkyni odebrala souhlas s užitím pozemků k výstavbě podnikatelského areálu a současně navrhla zastavit správní řízení. O odnětí souhlasu se žalobkyně dozvěděla až z výzvy stavebního úřadu (ze dne 28. 2. 2022), který správní řízení přerušil, aby žalobkyně měla možnost situaci vyřešit. Žalovaná tímto zabránila dokončení územního řízení v pokročilé fázi realizace podnikatelského areálu po vynětí pozemku ze zemědělského původního fondu a vydání kladného závazného stanoviska EIA (obsahující jednoznačné parametry a podmínky výstavby) včetně dalších studií, výzkumů a posudků. Stavební pozemky nemají aktuálně žádné, resp. velice úzké (nedostatečné) napojení na veřejnou cestu (pro účel podnikatelského areálu), ač ji předpokládá i územně plánovací dokumentace žalované, ale také i pravomocné stavebního povolení projektu „Dopravní napojení [adresa] – I. etapa“, stanovisko EIA, vyjádření odborných projektantů včetně znaleckého posudku. Žalobkyně požádala žalovanou dopisem ze dne 5. 10. 2022 o uzavření smlouvy o zřízení služebnosti na daném pozemku, na náklady žalobkyně za náhradu ve výši 50 000 Kč. Žalovaná však na návrh nereagovala, a proto se žalobkyně obrátila na soud, kdy se domáhá zřízení nezbytné cesty na pozemku žalované v nezbytném rozsahu, který umožní provést nezbytné terénní úpravy (výstavbu umělé cesty s asfaltovým povrchem) pro připojení cesty ke stavebním pozemkům a řádný provoz podnikatelského areálu včetně nákladní dopravy s náklady co nejmenšími, přičemž návrh počítá s napojením na budoucí sjezd z dálnice [číslo], jenž staví [právnická osoba] a který disponuje stavebním povolením. Žalovaná se snažila zabránit i výstavbě dopravního napojení žalobou na údajnou rušenou držbu u zdejšího soudu pod sp. zn. 16 C 185/2022, což bylo okresním soudem zamítnuto a následně potvrzeno i krajským soudem. Škoda na nemovité věci souseda nemůže převýšit výhodu požadované nezbytné cesty, neboť zatížený pozemek v současné době nemá jiné hospodářské využití i s ohledem na svou velikost a umístění. Zároveň se nejedná o případ, že by žalobkyně způsobila nedostatek přístupu úmyslně či z hrubé nedbalosti, když tato měla zajištěný souhlas od žalované od roku 2014, který však byl v únoru 2022 bez varování a bez uvedení důvodu odvolán. V daném případě se také nejedná o pohodlnější spojení, nýbrž o jediné možné v souladu s účelem a určením podnikatelského areálu a územním plánem žalované. Rozsah nezbytné cesty je dán přiloženým geometrickým plánem. Žalobkyně tak má za to, že splnila všechny zákonem požadované podmínky pro povolení nezbytné cesty.

2. Žalovaná s podanou žalobou nesouhlasila s odůvodněním, že v současné době probíhá na pozemcích žalobkyně toliko sečení trávy. V tomto jí žalovaná nebrání. Žalobkyně nikdy žalované nesdělila, jaký areál, resp. jaká výroba bude v podnikatelském areálu realizována, což považuje za podstatný aspekt pro určení případného rozsahu nezbytné cesty. Žalovaná má v současné době přístup z veřejné cesty, když na pozemku parc. č. [číslo] (původně parc. č. [číslo] a [číslo]) v k. ú. [adresa] se nachází veřejná cesta, která má společnou hranici s pozemky žalobkyně (veřejnou cestou) v délce 652 metrů, kde po celé délce je stejná kvalita (šířka) asfaltové komunikace. Z těchto důvodů má žalovaná za to, že by soud měl zamítnout návrh na zřízení nezbytné cesty, neboť se žalobkyně domáhá jen pohodlnějšího spojení. Povolením takové cesty by bylo nejen porušením občanského zákoníku [§ 6, § 8 a § 1032 odst. 1 písm. c)], ale i porušením základních práv žalované spočívající v neústavním zásahu soudu do vlastnického práva chráněného Listinou základních práv a svobod. Souhlas obce nebyl odvolán bezdůvodně, ale z důvodu nečinnosti a neplnění dalších povinností žalobkyní.

3. Usnesením Okresního soudu ve Frýdku-Místku ze dne 2. 3. 2023, č. j. 11 C 332/2022-21, které nabylo právní moci dne 28. 3. 2023, soud připustil, aby do řízení na místo dosavadní žalobkyně [právnická osoba], IČO [IČO], sídlem [adresa], vstoupila společnost [právnická osoba], IČO [IČO žalobkyně], sídlem [adresa].

4. Žalobkyně se podaným návrhem doručeným soudu dne 20. 11. 2024 domáhala vydání předběžného opatření, kterým by soud uložil žalované, aby byla povinna se zdržet nakládání s pozemkem parc. č. [číslo] v k. ú. [adresa] spočívající v jeho zcizení, pronajmutí, zatížení zástavním právem, věcným břemenem, předkupním právem či jakýmkoli jiným právem ve prospěch třetí osoby. Návrhu soud nevyhověl, neboť žalobkyně neprokázala potřebu zatímně upravit poměry účastníků s odkazem na § 976 o. z. ani skutečnost, že výkon rozhodnutí v řízení posléze vydaného by mohl být v budoucnu ohrožen, když svůj návrh odůvodnila událostmi, ke kterým došlo před podáním žaloby.

5. Na základě předložených listinných důkazů soud v rámci provedeného dokazování zjistil: - Z listu vlastnictví č. [číslo] pro k. ú. [adresa], že žalobkyně je výlučným vlastníkem pozemků parc. č. [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo] a [číslo], které nabyla od své právní předchůdkyně kupní smlouvu ze dne 30. 4. 2021 s právními účinky zápisu ke dni 12. 1. 2023. - Z informací o pozemku parc. č. [číslo], že tento je ve vlastnictví žalované, způsob využití ostatní komunikace a přímo sousedí s pozemky žalobkyně parc. č. [číslo] a parc. č. [číslo]. - Z informací o pozemku parc. č. [číslo], že tento je ve vlastnictví žalované, způsob využití ostatní komunikace a přímo sousedí s pozemky žalobkyně parc. č. [číslo], [číslo], [číslo] a [číslo]. - Z výřezu z katastrální mapy příslušné části k. ú. [adresa], že je zde chycen stav před přečíslováním parcelních čísel pozemků, přičemž parc. č. [číslo] a [číslo] odpovídá dnešní parcele č. [číslo]. - Z výkresové část ověřovací studie podnikatelského areálu, že pozemky žalobkyně parc. č. [číslo] a [číslo] se nacházejí v podnikatelské zóně „[označení]“. - Z dopisu žalované ze dne 29. 10. 2014, že žalovaná souhlasí se vstupem na pozemek a s umístěním stavby „Podnikatelský areál ve [adresa] – Technická infrastruktura, k. ú. [adresa]“ i na pozemku parc. č. [číslo] (pozn. dnes parc. č. [číslo]) s tím, že bude i nadále využíván jako veřejně přístupná účelová komunikace. Uvedené souhlasy udělila žalovaná za podmínky, že stavba bude zahájena až po vybudování sjezdu z krajské silnice [číslo], což bude výslovně zakotveno v podmínkách územního rozhodnutí. - Z Územního plánu obce [adresa] – koncepce dopravní infrastruktury (grafická část), že pozemky žalobkyně se nacházejí v části „[název]“ a pozemek žalované parc. č. [číslo], původně parc. č. [číslo] je významnou účelovou komunikací, kdežto druhá část pozemku parc. č. [číslo], původně pozemek parc. č. [číslo] touto komunikací není. - Z Územního plánu obce [adresa] – textová část, že jsou zde vymezeny zastavitelné plochy na území žalované. Plocha „[název]“ je označená jako [označení] s navrhovaným způsobem využití pro výrobu a skladování s výměrou necelých 8 ha. Účelová komunikace od silnice [číslo] je navržena ke zpřístupnění zastavitelné plochy [označení]. Plochy výroby a skladování by měly mít hlavní využití jako pozemky staveb a zařízení pro výrobu a skladování, řemesla a výrobní služby. - Z Územního plánu obce [adresa] – odůvodnění, že u ploch v blízkosti silnic a ploch výroby se nepřípustné využití, které by snižovalo kvalitu prostředí blízké obytné zástavy a jejichž negativní účinky na životní prostředí, že výrobní a skladovací plochy leží u dálnice [číslo], zejména u její mimoúrovňové křižovatky se silnicí [číslo], kde může být lokální zvýšení dopravy citelné vzhledem k navrženému rozvoji ploch v této lokalitě pro výrobu a skladování, neboť pozemky jsou zatížené hlukem a exhalacemi z provozu. Předpokládá se účelová komunikace od silnice [číslo] jako příjezd k zastavitelné ploše [označení], která je navržena pro zlepšení obsluhy zastavitelné plochy výroby [označení]. - Z Opatření obecné povahy č. [číslo], že zastupitelstvo obce [adresa] touto formou vydalo Územní plán obce [adresa] obsahující návrh a odůvodnění v podobě textové i grafické. - Z Oznámení o zahájení územního řízení ze dne 17. 1. 2022, že příslušný stavební úřad dne 17. 1. 2022 zahájil územní řízení na žádost o vydání územního rozhodnutí o umístění stavby Podnikatelský areál ve [adresa] – technická infrastruktura a vyzval dotčené orgány k uplatnění závazného stanoviska a účastníky řízení k námitkám. Účastníky řízení byly žalobkyně i žalovaná. - Z dopisu žalobkyně s návrhem na zřízení nezbytné cesty ze dne 5. 10. 2022 včetně dokladu o odeslání, že žalobkyně dne 5. 10. 2022 zaslala žalované jako majiteli pozemku parc. č. [číslo] v k. ú. [adresa], který tvoří bariéru mezi veřejně přístupnou místní komunikací a podnikatelským areálem žalobkyně, návrh smlouvy na zřízení služebnosti nezbytné cesty v nezbytné rozsahu části pozemku žalobkyně za účelem propojení s místní komunikací za náhradu ve výši 50 000 Kč. Dopis byl odeslán 7. 10. 2022 a doručen adresátovi 12. 10. 2022. - Z geometrického plánu č. [číslo] vyhotoveného společností GEOPORT ze dne 9. 9. 2022, že zachycuje část pozemku parc. č. [číslo], kudy by mělo vést věcné břemeno, přičemž výměra záboru činí 205 m2 o délce 30 m. - Z geometrického plánu č. [číslo] vyhotoveného společností GEOPORT ze dne 8. 3. 2024, že zachycuje obdobnou část pozemku jako přechozí geometrický plán po přečíslení pozemků, tj. pozemek parc. č. [číslo] s obdobnými rozměry. - Ze závazného stanoviska k posouzení vlivů provedení záměru na životní prostředí ze dne 11. 1. 2016 a ze dne 24. 3. 2022, že příslušný správní orgán vydal souhlasné závazné stanovisko k posouzení vlivů provedení záměru na životní prostředí (dále jen „EIA“) k záměru „Podnikatelský areál ve [adresa]“, kde je podrobně popsán rozsah (kapacita) záměru a podmínky pro přípravu záměru, zejména, že přípravu a realizaci záměru lze zahájit až po celkovém dokončení příjezdové komunikace (účelové napojení území na [číslo] – stavba: Dopravní napojení [adresa] – I. etapa.). Realizaci podnikatelského areálu lze zahájit až po vybudování infrastruktury, která je řešena samostatně (stavba: Podnikatelský areál ve [adresa] – technická infrastruktura). Toto stanovisko bylo prodlouženo rozhodnutím správního orgánu ze dne 24. 3. 2022 o 5 let, tj. do 27. 1. 2028. - Ze závazného stanoviska ze dne 15. 2. 2011 a navazujícího závazného stanoviska ze dne 16. 1. 2019 včetně příloh, že příslušný správní orgán uděluje žalobkyni souhlas k trvalému odnětí půdy ze zemědělského původního fondu na pozemcích parc. č. [číslo] a parc. č. [číslo]. Souhlas byl vydán pro účely realizace záměru vedeného pod názvem „Komerční areál fy [právnická osoba] [adresa]“. Navazující stanovisko bylo vydáno za účelem stavby „Podnikatelský areál [adresa]“ pro pozemky parc. č. [číslo], [číslo] a [číslo]. - Ze zápisu z jednání Zastupitelstva žalované ze dne 15. 9. 2014 (bod 6), že na 64. zasedání Zastupitelstva obce [adresa] konaném dne 15. 9. 2014 byl udělen souhlas s umístěním stavby a se vstupem na pozemky zejména parc. č. [číslo] v k. ú. [adresa] společnosti [právnická osoba], která vypracovává pro právní předchůdkyni žalobkyně projekt technické infrastruktury v podnikatelském areálu [adresa] za podmínky, že stavba bude zahájena až po vybudování sjezdu z krajské silnice [číslo]. - Ze stavebního povolení ze dne 22. 5. 2020, že příslušný stavební úřad vydal stavební povolení pro stavbu „Dopravní napojení [adresa] – I. etapa“, která bude probíhat mj. i na pozemcích parc. č. [číslo] a parc. č. [číslo] v k. ú. [adresa] pro podatele [právnická osoba], IČO: [IČO], sídlem [adresa]. - Z ohlášení o zahájení stavby ze dne 5. 10. 2021, že [právnická osoba] dne 11. 10. 2021 zahájí stavbu Dopravní napojení [adresa] – I. etapa, která byla povolena rozhodnutím stavebního úřadu ze dne 22. 5. 2020, který nabyl právní moci dne 12. 6. 2020. - Z webových stránek portálu cenia.cz, že se jedná o veřejně přístupný portál, kde jsou zveřejněna stanoviska EIA a další související dokumenty. - Ze zápisu z jednání Zastupitelstva žalované ze dne 17. 1. 2022 (bod 5), že na 46. zasedání Zastupitelstva obce [adresa] konaném dne 17. 1. 2022 byli zastupitelé informováni právním zástupcem žalované o zahájeném územním řízení ve věci umístění stavby Podnikatelského areálu ve [adresa] – Technická infrastruktura, že postup bude jak, jako v minulosti – Obec [adresa] se stavbou nesouhlasí, investoři stále nesdělili, co na místě zamýšlejí postavit. - Ze zápisu z jednání Zastupitelstva žalované ze dne 21. 2. 2022 (bod 15), že na 47. zasedání Zastupitelstva obce [adresa] Zastupitelstvo schválilo odstoupení od Smlouvy o právu provést stavbu na cizím pozemku, které nabylo účinnosti dne 12. 2. 2020, jejímž předmětem bylo oprávnění provést stavbu „Dopravní přivaděč [adresa] – I. etapa“ mj. i na pozemcích parc. č. [číslo] a [číslo] v k. ú. [adresa] a dále odvolala souhlas s jakýmikoli stavbami na zmíněných pozemcích jak pro řízení „Dopravní napojení [adresa] – I. etapa“, tak i pro „Podnikatelský areál ve [adresa] – technická infrastruktura“. Důvodem odvolání souhlasu bylo nesplnění povinností ze strany oprávněného ([právnická osoba]), což bylo vyhodnoceno jako podstatné porušení smlouvy, když úplata za právo stavby byla připsána více než 4 měsíce po splatnosti, v projektové dokumentaci nebyly zohledněny podmínky žalované a také, že oprávněný plánuje výstavbu čtyř hal na místo tří dle stanoviska EIA. - Z odvolání souhlasu s umístěním staveb ze dne 25. 2. 2022, žalovaná sdělila příslušenému stavebnímu úřadu, že odstupuje od smlouvy o právu provést stavbu na cizím pozemku uzavřenou s [právnická osoba], konkrétně Dopravní napojení [adresa] – I. etapa z důvodu neplnění ze strany oprávněného, přičemž odstoupení je účinné od 24. 2. 2022. Odvolání souhlasu se týká i jakýchkoli staveb na pozemcích mj. parc. č. [číslo] a [číslo]. Současně navrhla, aby správní orgán zastavil řízení ve věci „Podnikatelský areál ve [adresa] – technická infrastruktura“ realizovaný žalobkyní. - Z usnesení stavební úřadu ze dne 28. 2. 2022 ve spojení s výzvou stavebního úřadu k odstranění nedostatků podání ze dne 28. 2. 2022, že stavební úřad určil žalobkyni lhůtu 60 dnů k možnosti upravit žádost o vydání rozhodnutí o umístění stavby Podnikatelský areál ve [adresa] – technická infastruktura a doplnit tuto žádost o náležitosti uvedené ve výzvě. Současně přerušil územní řízení zahájení žádostí ze dne 11. 8. 2014 o vydání územního rozhodnutí. V odůvodnění správní orgán uvedl, že k předložené žádosti nejsou doloženy veškeré podklady, neboť žalovaná dopisem ze dne 25. 2. 2022 odvolala souhlas s realizací stavby na jejich pozemcích a odkázal na výzvu ze dne 28. 2. 2022. Výzvou byla žalobkyně vyzvána k doplnění souhlasu u pozemků dotčených stavbou ve vlastnictví žalované. - Z odborného stanoviska [jméno FO]. [jméno FO] ze dne 2. 10. 2023 a ze dne 26. 11. 2023, že stávající přístupná komunikace na pozemku parc. č. [číslo] v k. ú. [adresa] nesplňuje požadavky dvoupruhové komunikace (šířka cca 4 m) a má neúnosnou konstrukci vozovky. Oba pozemky parc. č. [číslo] a č. [číslo] mají šířku cca 11-14 m a jsou dle územního plánu určeny pro rekonstrukci. Rozšíření a rekonstrukce stávající vozovky na zmíněných pozemcích pro zajištění dopravního napojení pozemku parc. č. [číslo] je zcela nezbytná. Současný stav komunikace je pro příjezd a odjezd vozidel do podnikatelského areálu nepoužitelný a nezajistí ani podmínky pro příjezd vozidel IZS a je v rozporu s územním plánem žalované. Autorizovaný inženýr provedl vyhodnocení tři teoretických variant napojení podnikatelského areálu, přičemž dospěl k závěru, že napojení z dálniční křižovatky [adresa] nebo napojení s využitím zemědělského nadjezdu nad [číslo] (varianty napojení od severu) či napojení s využitím místní komunikace (napojení od jihu) nejsou realizovatelné, a navíc v rozporu s územním plánem žalované. Jediné dopravní uspořádání, které je ekonomické a minimalizuje negativní vlivy na životní prostředky je návrh stavby „Dopravní napojení [adresa] – I. etapa“, pro kterou je vydáno stavební povolení a je v souladu s územním plánem žalované. - Ze stanoviska projektanta [právnická osoba] ze dne 24. 11. 2023, že dle [jméno FO]. [titul]. [jméno FO] napojení Podnikatelského areálu ve [adresa] ze severu není možné, neboť je v rozporu s vydaným stavebním povolením, územním plánem žalované, je podmíněno rekonstrukcí v délce cca 1,6 km, jsou zde problematické majetkové vztahy a současně by to způsobilo výraznou negativní zátěž na obytné území [adresa]. Z těchto důvodů doporučuje napojení dle stavby „Dopravní napojení [adresa] – I. etapa“, na které je vydáno stavební povolení, zahrnuje účelovou komunikaci a rekonstrukci v rozsahu cca 100 m a je v souladu s platným územním plánem. - Z vyjádření ke stavbě ze dne 18. 11. 2019, že žalovaná se stavbou „Dopravní napojení [adresa] – I. etapa“ souhlasila za předpokladu splnění podmínek a) technicky vyřešit křížení s cyklostezkou, b) zohlednit předpoklad budoucí realizace stezky pro pěší a cyklisty podél obslužné cesty na parc. č. [číslo] a c) zapracovat do projektu dostatečnou světlou výšku mostu přes řeku [název], aby pod mostem mohla být stezka pro pěší a cyklisty. - Ze znaleckého posudku [jméno FO] ze dne 23. 3. 2024, že znalec posoudil možnosti napojení Podnikatelského areálu a doporučuje realizovat stavbu napojení účelové komunikace dle územního plánu prostřednictvím stavby „Dopravní napojení [adresa] – I. etapa“, neboť jde o jedinou reálnou a realizovatelnou variantu spojení pozemku parc. č. [číslo] v k. ú. [adresa] a na něm v budoucnu realizovaného Podnikatelského areálu se silniční a dálniční sítí ČR. - Z odstoupení od smlouvy ze dne 23. 2. 2022 včetně dodejky, že žalovaná adresovala dopis společnosti [právnická osoba], ve kterém sdělila, že odstoupila od smlouvy o právu provést stavbu na cizím pozemku z důvodu podstatného porušení smlouvy, které spočívá v opožděné jednorázové úplatě a nezapracování sjednaných podmínek do projektové dokumentace. Současně žalovaná odvolala i souhlas se stavbami na pozemcích parc. č. [číslo], [číslo], [číslo], [číslo] a [číslo] v k. ú. [adresa], tj. odvolání souhlasu pro řízení „Dopravní napojení [adresa] – I. etapa“ a „Podnikatelský areál ve [adresa] – technická infrastruktura“. - Z Podnikatelského areálu ve [adresa] z ledna 2024, že tento dokument obsahuje technické parametry nezbytné cesty pro dopravní napojení Podnikatelského areálu. - Z pasport k pozemku parc. č. [číslo] a [číslo] v k. ú. [adresa] (výřez z elektronické evidence Gobec.cz/[adresa] ve spojení s emailovou komunikací s obcí [adresa]), že na pozemku parc. č. [číslo] je od hlavní silnice (parc. č. [adresa]) vedena místní komunikace s označením 1c, která končí na úrovni pozemku parc. č. [adresa] a dále pokračuje jako účelová komunikace, která vede po celém pozemku parc. č. [číslo], vše v k. ú. [adresa]. - Ze souhlasu s napojením Podnikatelského areálu ve [adresa] na dopravní infrastrukturu – sjezd ze dne 10. 10. 2024, že společnost [právnická osoba] udělila souhlas žalobkyni s dopravním napojením Podnikatelského areálu ve [adresa] umisťovaném na pozemcích parc. č. [číslo], [číslo], [číslo], [adresa], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], vše v k. ú. [adresa] realizovaném v souladu s územním plánem žalované. - Ze sdělení stavebního úřadu k procesnímu nástupnictví ze dne 23. 10. 2024, že příslušný stavební úřad považuje žalobkyni za procesního nástupce stavebníka v řízeních „Podnikatelský areál [adresa] – technická infrastruktura – studny a areálový rozvod vody“ a „Podnikatelský areál [adresa] – technická infrastruktura“. - Z emailové a telefonní komunikace za období od 17. 1. 2022 do 27. 1. 2022, že zástupce žalované se obrátil na [tituly před jménem] [jméno FO] se žádostí o potvrzení záměru nedodržet čl. II smlouvy o právu provést stavbu na cizím pozemku ze dne 12. 2. 2020 a současně jej vyzýval ke sdělení, jaké stavby žalobkyně na daném místě zamýšlí a kým to má být provozováno. Pokoušel se o emailovou, SMS i telefonní komunikaci, leč marně. - Z připojeného spisu Okresního soudu ve Frýdku-Místku vedeného pod sp. zn. 16 C 185/2022, zejména z usnesení Okresního soudu ve Frýdku-Místku ze dne 9. 8. 2022, č. j. 16 C 185/2022-17 ve spojení s usnesením KS v Ostravě ze dne 17. 1. 2023, č. j. 71 Co 323/2022-126, že soud zamítl žalobu obce [adresa] proti společnosti [právnická osoba], aby zakázal žalované provádění stavby „Dopravní napojení [adresa] – I. etapa“ na pozemcích parc. č. [číslo], [číslo], [číslo] a [číslo], vše v k. ú. [adresa], jejímž vlastníkem je obec. Okresní soud dospěl k závěru, že žalobkyně neprokázala ani neosvědčila, že od smlouvy odstoupila právem, jelikož neprokázala ani neosvědčila, že žalovaná smlouvu skutečně porušila. Odvolací soud dospěl k závěru, že pokud stavebník (žalovaná) získal řádné stavební povolení ve správním řízení, jehož účastníkem byla i obec (žalobkyně), která se stavbou souhlasila a následně vyslovila toliko stavebnětechnické připomínky, nemůže se dovolávat ochrany z titulu rušené držby. - Z listiny označená jako Smlouva o právu provést stavbu na cizím pozemku ze dne 9. 12. 2019, že tato je uzavřena mezi žalovanou jako povinným a společností [právnická osoba] jako oprávněným, přičemž smlouvou bylo sjednáno, že povinný zřizuje pro oprávněného právo provést stavbu „Dopravní přivaděč [adresa] – I. etapa“ a povinný je povinen dodržet podmínky uvedené ve vyjádření ke stavbě ze dne 18. 11. 2019 pod č. j. [číslo jednací]. Právo založené smlouvou je zřizováno za úplatu 35 000 Kč a zahrnuje i právo oprávněného vyžadovat přístup ke stavbě. - Ze znaleckého posudku č. [číslo] ze dne 21. 3. 2025, že znalkyně stanovila cenové rozmezí obvyklé ceny, za kterou se v obdobných místech (lokalitách) sjednává cena za smluvně zřizované srovnatelné právo cesty, tj. časově neomezené právo cesty, ve prospěch pozemku parc. č. [číslo] přes část pozemku parc. č. [číslo], oba v k. ú. [adresa], v rozsahu dle přiloženého geometrického plánu, a to jako služebnost spočívající ve zřízení pozemkové služebnosti stezky a cesty zahrnující v sobě chůzi a jízdu osobními a nákladními dopravními prostředky ve výši 99 800 Kč až 133 100 Kč. Při určení obvyklé ceny bylo zohledněno věcné hledisko zatížení služebného pozemku (především plošný rozsah, neomezené doby jeho trvání, četnost, způsob užívání a k omezení povinné osoby), a to ve výši 100 %. Z hlediska právních vad znalkyně zohlednila stávající věcné břemeno telekomunikační sítě formou jeho ocenění a započtením jeho ceny do výsledné ceny. Na cenu nemá vliv četnost průjezdu motorovými vozidly. Míra využívání pozemku jinými subjekty je předpokládaná ve výši maximálně 0,1 %. Zřízením práva nezbytné cesty by teoreticky došlo ke snížení hodnoty pozemku, ale s ohledem na územní plán obce (plocha veřejných prostranství a v převažující části veřejná komunikace) se jeho hodnota reálně nesníží. Cena byla zjištěna za použití porovnávacího způsobu při ocenění nemovitosti založené na úsudku a erudici znalkyně.

6. Všechny shora rozvedené a účastníky označené důkazy přitom soud hodnotil jak jednotlivě, tak ve vzájemných souvislostech a dospěl k závěru, že tyto jsou ve shodě a navzájem se doplňují a podporují. Z těchto důvodů, jakož i s ohledem na to, že k pravosti a správnosti těchto důkazů ani nikdo z účastníků nevznesl žádné námitky, soud následně všechny provedené a shora popsané důkazy vyhodnotil jako zcela věrohodné a pravdivé. Soud provedl toliko výše uvedené důkazy navrhované účastníky, přičemž potřeba provedení dalších důkazů v řízení nevyšla najevo, neboť ostatní navrhované důkazy soud považoval za nadbytečné, když nemohly sloužit k objasnění věci nebo nepřípustné, když účastník řízení nesdělil, k jakým konkrétním skutkovým tvrzením mají být jednotlivé listinné důkazy provedeny dle ust. § 101 odst. 1 písm. a), b) a c) o. s. ř. (žalovaná uvedla pouze „k lepšímu objasnění celé věci provést jako důkaz celé správní spisy“ či výslech [titul]. [jméno FO], aniž by žalovaná na výzvu soudu doplnila otázky, ke kterým by měl být znalec slyšen).

7. Z předložených důkazů učinil soud skutkový závěr, že žalobkyně, jako vlastník mj. pozemku parc. č. [číslo] v k. ú. [adresa], usiluje o zřízení služebnosti nezbytné cesty přes část pozemku parc. č. [číslo] (původně pozemky parc. č. [číslo] a [číslo]) v k. ú. [adresa] ve vlastnictví žalované dle přiloženého geometrického plánu. Z původních pozemků byl toliko pozemek parc. č. [číslo] veden jako významná účelová komunikace. Snahou žalobkyně je umožnit dopravní napojení podnikatelského areálu (pro výrobu a skladování) plánovaného na pozemcích žalobkyně (zejména parc. č. [číslo] a [číslo]) v lokalitě „[název]“ (zastavitelná plocha [označení]) na veřejnou komunikaci a silnici [číslo] (mimoúrovňovou křižovatku s dálnicí [číslo]) prostřednictvím stavby „Podnikatelský areál ve [adresa] – technická infrastruktura“ napojením na probíhající stavbu „Dopravní napojení [adresa] – I. etapa“ realizující stavebníkem [právnická osoba], který disponuje platným stavebním povolením, a to vše v souladu s územním plánem žalované a výslovným souhlasem žalované (z roku 2014). Pozemek parc. č. [číslo] dle znaleckého posudku ([jméno FO]. [jméno FO]), odborného vyjádření ([jméno FO]. [jméno FO]) a stanoviska projektanta [jméno FO] ([jméno FO]. arch. [jméno FO]) tvoří jedinou reálně proveditelnou trasu pro přístup k areálu, neboť ostatní varianty napojení (ze severu, přes nadjezd, či jinými směry) jsou technicky, majetkově nebo územním plánem žalované (Opatřením obecné povahy č. 1/2017) nerealizovatelné. Stávající komunikace na sousedních pozemcích, zejména pozemku parc. č. [číslo], kde je navrhováno dopravní napojení, je nevyhovující pro výstavbu a užívání Podnikatelského areálu, když nesplňuje požadavky dvoupruhové komunikace, má neúnosnou konstrukci vozovky a neumožňuje bezpečný provoz ani přístup vozidel IZS. Žalovaná z důvodu stavebnětechnických připomínek ke stavebnímu řízení „Dopravní napojení [adresa] – I. etapa“ realizované jiným subjektem odvolala dne 25. 2. 2022 souhlas (původně vyslovený dne 15. 9. 2014) mimo jiné i žalobkyni se stavbou jakýchkoli staveb na pozemku parc. č. [číslo] a [číslo] (dnes parc. č. [číslo]) a současně navrhla, aby správní orgán zastavil řízení ve věci „Podnikatelský areál ve [adresa] – technická infrastruktura“ realizovaný žalobkyní. Příslušný stavební úřad územní řízení o vydání územního rozhodnutí, zahájené žádostí ze dne 11. 8. 2014, usnesením ze dne 28. 2. 2022 přerušil a vyzval žalobkyni k doplnění souhlasu u pozemků dotčených stavbou ve vlastnictví žalované. [jméno FO] sporu o odvolání souhlasu od smlouvy o právu provést stavbu na pozemcích žalované mezi žalovanou a stavebníkem [právnická osoba] soud konstatoval, že se nelze domáhat ochrany z titulu rušené držby, neboť obec měla toliko stavebnětechnické připomínky, přičemž obec jako účastník ve správním řízení se záměrem souhlasila. Žalobkyně od roku 2014 do podání žaloby obdržela od správních orgánů souhlasné závazné stanovisko EIA platné do 27. 1. 2028 včetně závazného stanoviska k trvalému odnětí půdy ze zemědělského původního fondu na pozemcích, kde se bude nacházet Podnikatelský areál ve [adresa]. Ze správních stanovisek vyplývá, že přípravu a realizaci záměru „Podnikatelský areál ve [adresa]“ lze zahájit až po celkovém dokončení příjezdové komunikace (účelové napojení území na [číslo] – stavba: Dopravní napojení [adresa] – I. etapa). Žalobkyně před podáním žaloby navrhla žalované smluvní zřízení služebnosti za úplatu, avšak žalovaná s tímto návrhem nesouhlasila. Znalkyně stanovila cenové rozmezí obvyklé za zřízení předmětné cesty mezi 99 800 Kč až 133 100 Kč, přičemž zohlednila, jak věcné hledisko zatíženo služebného pozemku (především plošný rozsah, neomezené doby jeho trvání, četnost, způsob užívání a k omezení povinné osoby), tak i právní vady (věcné břemeno telekomunikační sítě) při téměř 100 % využití pozemku žalobkyní.

8. Podle § 1029 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), vlastník nemovité věci, na níž nelze řádně hospodařit či jinak ji řádně užívat proto, že není dostatečně spojena s veřejnou cestou, může žádat, aby mu soused za náhradu povolil nezbytnou cestu přes svůj pozemek.

9. Podle § 1029 odst. 2 o. z. nezbytnou cestu může soud povolit v rozsahu, který odpovídá potřebě vlastníka nemovité věci řádně ji užívat s náklady co nejmenšími, a to i jako služebnost. Zároveň musí být dbáno, aby soused byl zřízením nebo užíváním nezbytné cesty co nejméně obtěžován a jeho pozemek co nejméně zasažen. To musí být zvlášť zváženo, má-li se žadateli povolit zřízení nové cesty.

10. Podle § 1030 odst. 1 o. z. za nezbytnou cestu náleží úplata a odčinění újmy, není-li již kryto úplatou. Povolí-li se spoluužívání cizí soukromé cesty, zahrne úplata i zvýšené náklady na její údržbu.

11. Podle § 1031 o. z. bylo-li povoleno zřídit na dotčeném pozemku nezbytnou cestu jako umělou, zřídí a udržuje ji ten, v jehož prospěch byla povolena.

12. Podle § 1032 odst. 1 písm. b) a c) o. z. soud nepovolí nezbytnou cestu, způsobil-li si nedostatek přístupu z hrubé nedbalosti či úmyslně ten, kdo o nezbytnou cestu žádá, nebo žádá-li se nezbytná cesta jen za účelem pohodlnějšího spojení.

13. Podle § 1033 odst. 1 o. z. obklopuje-li nemovitou věc bez přístupu několik sousedních pozemků, povolí se nezbytná cesta jen přes jeden z nich. Přitom se uváží, přes který pozemek je nejpřirozenější přístup za současného zřetele k okolnostem stanoveným v § 1029 odst. 2.

14. Mezi základní (pozitivní) podmínky pro povolení nezbytné cesty patří jednak chybějící přístup k nemovité věci, tedy že nemovitá věc žalobkyně (žadatele o nezbytnou cestu) není dostatečně spojena s veřejnou cestou, což má za následek nemožnost řádně na nemovitých věcech hospodařit, a zároveň přístup k nemovitým věcem nelze zajistit jinak než formou nezbytné cesty. Máli totiž vlastník stavby možnost zřídit přístup ke stavbě jinak, bez omezení vlastníka přilehlého pozemku, nelze právo věcného břemene cesty zřídit (rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 20. 7. 2005, sp. zn. 22 Cdo 1897/2004). Další podmínkou je, že žádající vlastník nemovité věci není současně vlastníkem přilehlého pozemku, který je s veřejnou cestou spojen. Soud může zřídit cestu jen v rozsahu zajišťujícím objektivně řádné užívání, byť nepůjde o užívání komfortní (rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 23. 5. 2011, sp. zn. 22 Cdo 2977/2009). Soud musí zajistit, aby bylo možno nemovitost řádně užívat, především však musí dbát, aby vlastník pozemku byl omezen co nejméně, přičemž oprávněný z nezbytné cesty má mít zajištěn přístup ke své nemovitosti pouze v nezbytném rozsahu. Zřízení práva nezbytné cesty představuje vážný zásah do práva vlastníka pozemku, a proto je třeba vždy poměřovat výhodu, kterou cesta poskytuje, s újmou, která by vznikla zřízením cesty pro vlastníka zatížené nemovitosti. Pokud by újma způsobená omezovanému vlastníkovi převýšila výhody povolení nezbytné cesty, šlo by o důvod nepovolení nezbytné cesty. Občanský zákoník stanoví ještě další (negativní) podmínky povolení nezbytné cesty, a to že nedostatek přístupu si z hrubé nedbalosti či úmyslně způsobil ten, kdo o nezbytnou cestu žádá. V rámci úpravy povolení nezbytné cesty lze přiměřeně vyjít z vymezení zavinění ve formě úmyslu (přímého i nepřímého) a hrubé nedbalosti z judikatury týkající se náhrady škody a závazkového práva (usnesení Nejvyššího soudu ze dne 15. 11. 2016, sp. zn. 22 Cdo 3242/2015). Hrubě nedbalé či úmyslné jednání vlastníka nemovité věci žádajícího o povolení nezbytné cesty, které je důvodem zamítnutí žaloby, může podle okolností případu spočívat nejen ve zbavení se existujícího spojení s veřejnou cestou, ale i v nabytí nemovité věci bez zajištěného spojení s veřejnou cestou. Vlastník pozemku se má sám starat o spojení s veřejnou cestou, je povinen si počínat opatrně. Koupě nemovité věci bez spojení s veřejnou cestou však automaticky neznamená, že nabyvatel nemá právo na povolení nezbytné cesty. K zamítnutí žaloby na povolení nezbytné cesty lze proto přistoupit až na základě zvážení veškerých konkrétních okolností případu, z nichž vyplyne jednoznačný závěr, že nabyvatel nemovitosti v daném případě postupoval úmyslně či hrubě nedbale (prostá nedbalost), v důsledku čehož zabránil zřízení či existenci přístupu ke své nemovitosti. Zejména bude nezbytné posoudit chování nabyvatele, zcizitele a dalších osob (například sousedů), obsah listin dostupných před nabytím nemovité věci (například znalecký posudek, výpis katastru nemovitostí) a konkrétní místní podmínky (například patrná absence cesty k nabývané nemovitosti). K tomu dále viz SPÁČIL, Jiří, KRÁLÍK, Michal, HAVLÍK, David. § 1032 [Nepovolení nezbytné cesty]. In: SPÁČIL, Jiří, KRÁLÍK, Michal a kol. Občanský zákoník III. Věcná práva (§ 976–1474). 2. vydání. Praha: C. H. Beck, 2021, s. 211.

15. Nejvyšší soud zároveň vysvětlil, že pouhé určení pozemku v územním plánu k zástavbě však k povolení nezbytné cesty nestačí; žalobce musí prokázat, že příprava stavby dosáhla určitého stupně. Jinak by totiž mohlo docházet k tomu, že žalobci by byla povolena nezbytná cesta v rozsahu odpovídající provozu údajné budoucí stavby, avšak přesahující skutečnou objektivní potřebu vlastníka nezastavěného pozemku řádně jej užívat. Má-li být nezbytná cesta takto povolena k pozemku, který je součástí zemědělského půdního fondu, pak o úmyslu stavebníka (žalobce) svědčí i to, že řádně požádal o odnětí pozemku zemědělskému půdnímu fondu (§ 9 a násl. zákona č. 34/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu). Žalobce též musí vymezit základní parametry uvažované stavby a sdělit, k jakému účelu má sloužit; musí též prokázat, zda z hlediska územního plánování lze takovou stavbu na pozemku zřídit. K tomu, stejně jako k možnému odnětí pozemku zemědělskému půdnímu fondu, může sloužit i odborné vyjádření orgánu veřejné moci (§ 127 odst. 1 o. s. ř.). K tomu blíže rozsudek Nejvyššího soudu České republiky ze dne 27. 2. 2019, sp. zn. 22 Cdo 880/2018.

16. Za zřízení cesty přísluší vlastníkovi pozemku náhrada označovaná zákonem jako úplata za povolení nezbytné cesty. O náhradě musí soud rozhodnout i bez návrhu (rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 28. 2. 2017, sp. zn. 22 Cdo 2576/2016). Při jejím stanovení je nutné přihlédnout i k míře omezení vlastníka pozemku, přičemž stanovení výše náhrady je závěr právní, nikoli skutkový. Znalecký posudek může sloužit jako jeden z podkladů pro její určení. Východiskem a základem úvah v tomto směru by měla být obvyklá cena, za kterou se v obdobných místech (lokalitách) sjednává cena za smluvně zřizované srovnatelné právo cesty, při zohlednění zatížení služebného pozemku, a to jak z hlediska věcného (především z hlediska plošného rozsahu zatížení, doby jeho trvání, četnosti a způsobu užívání oprávněnými osobami i z hlediska rozsahu rušení osob z věcného břemene povinných při užívání nemovitostí jim patřících), tak z hlediska právního (tj. z hlediska tzv. právních vad snižujících obecnou cenu nemovitostí ve vlastnictví povinných osob výkonem práv oprávněných osob dotčených). Je také nutné při stanovení úplaty přihlédnout k tomu, že dochází k omezení vlastníka zatíženého pozemku zpravidla proti jeho vůli a také k újmě vlastníka pozemku, která spočívá ve snížení ceny jeho pozemku (rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 30. 5. 2017, sp. zn. 22 Cdo 5409/2015). Jistě lze přihlédnout i k obvyklé ceně nájmu zatíženého pozemku, to ovšem se zřetelem k tomu, zda a nakolik je osoba povinná omezena v právu takový pozemek rovněž (spolu)užívat, i se zřetelem k předpokládané době trvání práva odpovídajícího věcnému břemeni. Ustanovený znalec může stanovit výši obvyklé ceny i určitým cenovým rozmezím, které soudu umožní zvážit další skutečnosti individualizující konkrétní spor účastníků (usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 2. 2018, sp. zn. 22 Cdo 5917/2017). Při stanovení náhrady za zřízení práva cesty je třeba přihlížet i k okolnostem, za nichž nemovitost zůstala bez přístupu k veřejné komunikaci, stejně jako ke všem negativním účinkům, které s sebou zřízení nezbytné cesty pro zatížený pozemek přinese (rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 2. 2010, sp. zn. 22 Cdo 3103/2007). Při stanovení náhrady (úplaty) za zřízení práva nezbytné cesty je nutno zohlednit i újmu, kterou je postižen vlastník pozemku. Jde například o újmu způsobenou snížením ceny pozemku v důsledku jeho zatížení právem cesty. Zatímco náhradu za zřízení nezbytné cesty soud přizná i bez návrhu, u jistoty je to jinak. Je totiž jasné, že zřízením nezbytné cesty dochází k omezení práva žalovaného, za které je třeba poskytnout náhradu. To, že hrozí (může hrozit) škoda, však již zjevné není, bude tu záležet na tvrzení žalovaného, který ponese důkazní břemeno. Proto soud může o poskytnutí jistoty rozhodnout jen na návrh žalovaného (k tomu viz SPÁČIL, Jiří, KRÁLÍK, Michal, HAVLÍK, David. § 1030 [Náhrada ze zřízení práva cesty a poskytnutí jistoty]. In: SPÁČIL, Jiří, KRÁLÍK, Michal a kol. Občanský zákoník III. Věcná práva (§ 976–1474). 2. vydání. Praha: C. H. Beck, 2021, s. 205-206).

17. Obecné soudy jsou při výkladu ustanovení § 1032 odst. 1 písm. b) občanského zákoníku povinny hledat spravedlivou rovnováhu mezi v kolizi stojícími vlastnickými právy účastníků řízení. Při stanovení výše náhrady za zřízení věcného břemene přitom mohou vzít do úvahy veškeré relevantní okolnosti, včetně okolností nabytí nemovitosti či jednání účastníků řízení před tímto nabytím i po něm. Pokud tak neučiní, jednají v rozporu s čl. 11 odst. 1 Listiny základních práv a svobod. K tomu blíže nález Ústavního soudu ze dne 12. 1. 2022, sp. zn. II. ÚS 1587/20.

18. S ohledem na zjištěný skutkový závěr soud posoudil věc po právní stránce ve smyslu shora citovaných zákonných ustanovení a v souladu s dosavadní judikaturou a dospěl k závěru, že nárok žalobkyně je důvodný.

19. Žalobkyně je vlastníkem mj. pozemku parc. č. [číslo] v k. ú. [adresa], který je určený k výstavě podnikatelského areálu včetně navazující dopravní infrastruktury (Podnikatelský areál ve [adresa] – technická infrastruktura), tento stavební záměr je v souladu s územním plánem obce. Mezi veřejnou cestou a stavebními pozemky žalobkyně se nachází pozemek parc. č. [číslo], bez něhož se nelze smysluplně dostat na veřejnou cestu a budoucí areál (v pokročilé fázi realizace) řádně užívat. Žalovaná v roce 2014 udělila žalobkyni, resp. právní předchůdkyni žalobkyně souhlas s přístupem přes její pozemek, avšak v roce 2022 (po osmi letech) jej odebrala z důvodu stavebnětechnický připomínek ke stavebnímu řízení „Dopravní napojení [adresa] – I. etapa“ realizované jiným subjektem ([právnická osoba]). Pozemky žalobkyně v současné chvíli nemají napojení na veřejnou cestu v dostatečném rozsahu za účelem řádného hospodaření s ohledem na budoucí výstavbu podnikatelského areálu, byť žalobkyně tímto souhlasem disponovala po dobu 8 let, byla v dobré víře, že má všechny nezbytné podmínky pro zahájení výstavby podnikatelského areálu včetně technické infrastruktury, a proto k tomu činila i patřičná právní jednání u správních orgánů. Žalobkyně v řízení předložila podklady, ze kterých vyplývá, že z hlediska správních řízení má de facto všechny podmínky splněny (např. vynětí ze zemědělského půdního fondu, platné závazné stanovisko EIA a další) vyjma přístupu, který jí žalovaná odebrala v roce 2022, a proto je územní řízení (zahájené 11. 8. 2014) aktuálně přerušeno do dodatečného splnění podmínek (skončení tohoto řízení).

20. Soud v řízení primárně zkoumal předchozí chování účastníků, obsah listin, místní poměry od roku 2014 dosud (ve smyslu usnesení Nejvyššího soudu ze dne 31. 1. 2017, sp. zn. 22 Cdo 2432/2016), ale také i skutečnost, že žalobkyně disponuje dosud nezastavěnými pozemky určenými územním plánem žalované k zástavbě, kdy příprava stavby dosáhla určitého stupně a má vážný úmysl jej stavbou odpovídající tomuto plánu v blízké budoucnosti zastavět včetně objektivní potřeby jej řádně užívat (k tomu blíže rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 27. 2. 2019, sp. zn. 22 Cdo 880/2018). Žalobkyně v řízení prokázala rozsah pokročilosti administrativních, správních, inženýrských a dalších prací vynaložených v rámci realizace záměru výstavby „Podnikatelského areálu ve [adresa]“, když předložila souhlas s výstavbou na pozemcích žalované získaný již v roce 2014 včetně souhlasného prohlášení [jméno FO] realizující záměr „Dopravní napojení [adresa] – I. etapa“, právní jednání učiněné před správními orgány, tj. platné stanovisko EIA, rozhodnutí o odnětí pozemku ze zemědělského půdního fondu, vymezila základní parametry uvažované stavby – haly pro výrobu a skladování (v podrobnostech viz stanovisko EIA), to vše v souladu s územním plánem žalované a se souhlasem žalované v rámci správních řízení. Soud se také podrobně zabýval napojením pozemků žalobkyně na veřejnou cestu. V řízení vyšlo najevo, že pozemek žalobkyně parc. č. [číslo] je přístupný z veřejné cesty nejméně z pozemku parc. č. [číslo], avšak tento pozemek i další jsou jednak nedostatečné potřebám vlastníka řádně užívat věc v jeho vlastnictví, neboť přístupná komunikace na pozemku parc. č. [číslo] nesplňuje požadavky dvoupruhové komunikace, tj. je nevyhovující jak pro výstavbu podnikatelského areálu (využívajícího nákladní dopravu), tak pro bezpečný provoz a přístup vozidel IZS. Z předložených důkazů (z pravomocného stavebního povolení projektu „Dopravní napojení [adresa] – I. etapa“, znaleckého posudku [titul]. [jméno FO], odborného vyjádření [titul]. [jméno FO] a stanoviska projektanta [jméno FO]. [titul]. [jméno FO]) vyplynulo, že jiné napojení podnikatelského areálu na dálnici [číslo] nežli přes realizovanou stavbu „Dopravní napojení [adresa] – I. etapa“ využívající část pozemku parc. č. [číslo], která byla zaměřena geometrickým plánem č. [číslo] vyhotoveným společností [právnická osoba]., se sídlem [adresa], není možné. Jiné napojení (ze severu, přes nadjezd, či jinými směry) není realizovatelné nejen technicky a majetkově, ale také v rozporu s územním plánem žalované, jinak by doprava nákladních automobilů vedla přes území obce žalované a okolních obcí, což není přípustné. Územní plán žalované určil, že oblast označená jako [označení] je určena k zástavbě za účelem výroby a skladování a současně určil, jakým způsobem má být vyřešena doprava a příjezd k této oblasti. Bez zajištění dostatečného dopravního napojení nemůže žalobkyně řádně hospodařit na svých pozemcích a předpokládanou stavbu realizovat.

21. Podmínkou zřízení nezbytné cesty totiž není situace, že pozemek není spojen s veřejnou cestou vůbec, ale dle ust. § 1029 odst. 1 o. z. je stěžejní, že vlastník nemovité věcí nemůže na této řádně hospodařit či jinak jí řádně užívat proto, že není dostatečně spojena s veřejnou cestou, a proto může žádat, aby mu soused za náhradu povolil nezbytnou přes svůj pozemek. Jinými slovy nezbytnost je dána v případě, že nemovitost je užívána v souladu se svým účelovým určením např. dle územního plánu. Výkon podnikatelské činnosti není překážkou pro úvahu soudu o povolení nezbytné cesty (viz usnesení Nejvyššího soudu ze dne 15. 3. 2017, sp. zn. 22 Cdo 5100/2016). Rozsah nezbytné cesty musí být v souladu s ust. § 1029 odst. 2 o. z., který odpovídá potřebě vlastníka nemovité věci řádně ji užívat s náklady co nejmenšími a současně musí býti dbáno, aby soused byl zřízením nebo užíváním nezbytné cesty co nejméně obtěžován a jeho pozemek co nejméně zasažen. Tento nezbytný rozsah vyplývá z geometrického plánu vyhotoveného společností GEOPORT, kdy zabírá toliko nepatrnou část pozemku parc. č. [číslo], nezbytnou pro výstavbu Podnikatelského areálu ve [adresa] – technická infrastruktura s napojením na Dopravní napojení [adresa] – I. etapa. Škoda na nemovité věci žalované nemůže převýšit výhodu požadované nezbytné cesty, neboť zatížený pozemek v současné době nemá jiné hospodářské využití i s ohledem na svou velikost a umístění. Zároveň se nejedná o případ, že by žalobkyně způsobila nedostatek přístupu úmyslně či z hrubé nedbalosti, když tato měla zajištěný souhlas od žalované od roku 2014, který byl v únoru 2022 odvolán z důvodu stavebnětechnických připomínek vůči jinému stavebníkovi.

22. Vzhledem k výše uvedenému má soud za to, že jsou zde dány důvody pro zřízení služebnosti v podobě práva nezbytné cesty zahrnující chůzi a jízdu osobními a nákladními dopravními prostředky, včetně práva zřízení, vybudování, užívání, provozování a udržování umělé cesty, jakož i jejího napojení na místní účelovou komunikaci situovanou na pozemku parc. č. [číslo] v k. ú. [adresa] v souladu se zákonem a rozhodovací praxí Nejvyššího soudu.

23. K otázce náhrady ve smyslu ust. § 1030 o. z. soud vycházel primárně z vyhotoveného znaleckého posudku [titul]. [jméno FO], ke kterému neměla ani jedna ze stran žádných námitek. Znalkyně stanovila obvyklou cenu za zřízení předmětného práva služebnosti cesty a stezky v rozmezí 99 800 Kč až 133 100 Kč, přičemž vzala v úvahu, jak věcné hledisko zatíženo služebného pozemku (především plošný rozsah, neomezené doby jeho trvání, četnost, způsob užívání a k omezení povinné osoby), tak i právní vady (věcné břemeno telekomunikační sítě) při téměř 100 % využití pozemku žalobkyní. Soud při zohlednění míry omezení vlastníka pozemku, obvyklé ceny, za kterou se v obdobných místech sjednává cena za smluvně zřizované srovnatelné právo cesty s přihlédnutím k zatížení služebného pozemku, ploše rozsahu zatížení, době trvání, četnosti a způsobu užívání pozemku, k omezení povinné osoby v právu pozemek užívat dospěl k závěru, že náhrada za zřízení odpovídá průměru dolní a horní hranice stanovené ve znaleckém posudku, tj. částce ve výši 116 450 Kč, když stěžejní aspekty již byl zohledněny znalkyní při samotném vypracování a soud neshledal žádné řádné ani mimořádné důvody pro snížení či navýšení této částky.

24. O nákladech řízení soud rozhodl dle § 142 odst. 1 o. s. ř. a přiznal procesně zcela úspěšné žalobkyni náhradu nákladů řízen, a to dle vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif (dále jen „AT“). Sazba odměny advokáta za jeden úkon právní služby činí dle § 9 odst. 3 AT částku 2 500 Kč do 31. 12. 2024 a částku 3 700 Kč od 1. 1. 2025. Soud přiznal žalobkyni odměnu za 11 úkonů právní služby, z čehož bylo 10 úkonů po 2 500 Kč (příprava a převzetí zastoupení, žaloba ze dne 12. 12. 2022, vyjádření ze dne 12. 10. 2023, účast u jednání dne 19. 10. 2023, doplnění žaloby dne 18. 2. 2024, účast u jednání dne 21. 2. 2024, doplnění žaloby ze dne 19. 4. 2024, účast u jednání dne 5. 6. 2024, doplnění žaloby a změna žalobního petitu dne 9. 10. 2024 a účast u jednání dne 31. 10. 2024) a jeden úkon po 3 700 Kč (účast u jednání dne 9. 6. 2025), což představuje odměnu ve výši 28 700 Kč. K těmto úkonům právní pomoci byla přiznána náhrada dle § 13 AT v podobě 10 režijních paušálů po 300 Kč do 31. 12. 2024 a jednoho režijního paušálu po 450 Kč od 1. 1. 2025, celkem režijní paušál za 11 úkonů právní služby ve výši 3 450 Kč. Dále podle § 13 AT bylo přiznáno na cestovních náhradách k jednání soudu 30 459 Kč (z Prahy do Frýdku-Místku a zpět osobním vozidlem RZ [SPZ], zn. Cadillac XT4, při délce cesty jedním směrem 341 km, za použití benzinu Natural 95 v ceně dle vyhl. č. 467/2022 Sb., pro rok 2023 ve výši 41,20 Kč, dle vyhl. č. 398/2023 Sb., pro rok 2024 ve výši 38,20 Kč a dle vyhl. č. 475/2024 Sb., pro rok 2025 ve výši 35,80 Kč, při náhrada za opotřebení vozidla dle shoda uvedených vyhlášek, tj. 5,20 Kč, 5,60 Kč a 5,80 Kč) sestávající ze základní náhrady ve výši 18 960 Kč a nákladů na PHM ve výši 11 499 Kč. Podle § 14 odst. 1 písm. a), odst. 3 AT byla přiznána náhrada za ztrátu času za cesty z Prahy do Frýdku-Místku a zpět k pěti soudním jednáním ve výši 8 800 Kč, přičemž 4 z nich byly učiněny do 31. 12. 2024 (4 jednání x 16 půlhodin x 100 Kč) a jedno po 1. 1. 2025 (16 půlhodin x 150 Kč). To vše vyjma nákladů na PHM navýšené o DPH (počítáno ze základu 59 910 Kč) ve výši 12 581 Kč. Celkové náklady řízení před soudem prvého stupně včetně zaplaceného soudního poplatku ve výši 5 000 Kč činí 88 990 Kč. Lhůta k plnění byla stanovena na 3 dny podle § 160 odst. 1 věty před středníkem o. s. ř., když k jinému postupu soud neshledal podmínky.

25. Za úkony právní služby ze dne 15. 2. 2023 (návrh na změnu účastníka řízení), 21. 11. 2023 (oznámení o výsledku mimosoudních jednání) a ze dne 16. 4. 2025 (vyjádření k výslechu znalce) soud žalobkyni nepřiznal náhradu nákladů řízení, neboť s odkazem na ust. § 142 odst. 1 o. s. ř., soud přizná náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva, což v tomto případě neshledal.

26. O nákladech státu soud rozhodl dle ust. § 148 odst. 1 o. s. ř. Žalovaná v projednávané věci nebyla úspěšná, a proto jej soud zavázal k úhradě nákladů státu v plné výši, které vznikly v souvislosti s dokazováním, tj. za vypracování znaleckého posudku, ve výši 15 633 Kč. Pariční lhůta má oporu v ust. § 160 odst. 1 o. s. ř., věta před středníkem.

Poučení