11 C 394/2019-188

Rubrum

Obvodní soud pro Prahu 3 rozhodl samosoudkyní JUDr. Janou Spanilou ve věci žalobce: [osobní údaje žalobce] zastoupený advokátem [údaje o zástupci] proti žalovanému: [osobní údaje žalovaného] zastoupený advokátem [údaje o zástupci] pro 481 832 Kč s příslušenstvím takto:

Výrok

I. Zamítá se žaloba, kterou se žalobce domáhal na žalovaném povinnosti zaplatit žalobci částku 481 832 Kč s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 481 832 Kč od 13. 3. 2019 do zaplacení.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalovanému náhradu nákladů řízení ve výši 102 220,80 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalovaného [příjmení] [jméno] [příjmení], advokáta.

Odůvodnění

1. Žalobce se žalobou ze dne 26. 7. 2019 a jejím doplněním ze dne 6. 11. 2019, 12. 11. 2020, 21. 12. 2020, 14. 5. 2021 domáhal proti žalovanému zaplacení shora uvedené částky představující cenu díla po odečtení zálohy 300 000 Kč, kterou žalovaný žalobci již uhradil. Dne 31. 8. 2018 byla mezi žalobcem jako zhotovitelem a žalovaným jako objednatelem uzavřena smlouva o dílo (dále jen„ smlouva“), na jejímž základě se žalobce zavázal v období od 15. 10. 2018 do 13. 12. 2018 dodat dřevěné obklady stěn hotelu [jméno] [příjmení] [jméno] [příjmení] [anonymizováno], budovy [adresa] v obci [obec], jež je součástí pozemku parc. č. st. 222 a po rekonstrukci fakticky též součástí pozemku parc. č. st. 248, vše v [katastrální uzemí] v [anonymizována dvě slova]. Celková cena díla byla sjednána ve výši 611 003 Kč dle čl. 4 smlouvy, žalovaný uhradil žalobci zálohu 300 000 Kč. V článku [číslo] smlouvy o dílo byla sjednána cena díla 611 003 Kč za provedení obkladů fasády a podbití o celkové výměře 361 m2, žalobce však ve skutečnosti provedl obložení o celkové výměře 448 m2, a dle geodetického zaměření přesná plocha obložení činí 439,1 m2, s připočtením 8,5 m2 obložení bednění je to právě 448 m2. Celkovou cenu díla vyúčtoval žalobce opraveným daňovým dokladem č. 2019 ze dne 7.3.2019 na částku 781 832 Kč, po odečtení zálohy tak doplatek představuje částku 481 832 Kč. Tuto však žalovaný ve lhůtě splatnosti nezaplatil. Veškeré práce žalobce dokončil 13. 12. 2018, což potvrdil stavbyvedoucí [jméno] [příjmení]. Žalovaný se dostal do prodlení s převzetím díla, když žalobce opakovaně vyzýval jednatele žalovaného k převzetí díla. Dne 27. 12. 2018 žalobce zaslal jednateli žalovaného i jeho právnímu zástupci email s žádostí o sdělení termínu předání a převzetí díla, sám navrhl termín 31. 12. 2018; žalovaný žádný termín nenavrhl; vzhledem ke lhůtě pěti pracovních dnů dle smlouvy je tak žalovaný v prodlení s převzetím díla nejpozději od 10. 1. 2019. Žalobce namísto sjednané plochy obkladů 361 m2 provedl fakticky obklad plochy 448 m2 a cenu tak vyúčtoval s odkazem na čl. 4 smlouvy dle skutečné celkové plochy v souladu s cenovou kalkulací zhotovitele. Kalkulace, která je součástí smlouvy jako příloha [číslo] byla ze strany žalovaného procentuálně snížena, protože až před podpisem smlouvy se žalovaný rozhodl pro úpravu menší plochy; skutečná plocha obkladu oproti projektové dokumentaci dle této přílohy měla činit 361 m2. S ohledem na změnu kalkulace ze strany žalovaného žalobce trval na tom, aby do smlouvy bylo doplněno ujednání o navýšení ceny v případě větší plochy díla o více než 5 m2, když čl. 4 smlouvy zní:„ Pokud se plocha obkladu zvýší nebo sníží oproti původně uvedeným rozměrům uvedeným v příloze [číslo] o více než 5 m2, smluvní strany se dohodly na účtování dle skutečné celkové plochy v souladu s cenami uvedenými v cenové kalkulaci zhotovitele a to poměrově.“ Žalobce namítl přehnaný formalismus ze strany žalovaného, když výhradně žalovaný formuloval jak smlouvu, tak rovněž obchodní podmínky v ní obsažené, poukázal na to, že znění smluvních ujednání nemohl nijak ovlivnit, jsou pro něj zvláště nevýhodná a neodpovídají spravedlivému uspořádání práv, proto s odkazem na ust. § 1800 o.z. namítá neplatnost ust. [anonymizováno] obchodních podmínek ke smlouvě o dílo, která zakotvují povinnosti žalobce při předání a převzetí díla (neboť jsou pro něj zvláště nevýhodná, aniž je pro to rozumný důvod a neodpovídají spravedlivému uspořádání práv a povinností smluvních stran); ze stejného důvodu namítl neplatnost čl. 5 obchodních podmínek týkající se příloh daňového dokladu, umožňující žalovanému nepodepsáním zjišťovacího protokolu znemožnit žalobci vystavení faktury. Pokud žalovaný poukazuje na nesplnění podmínky pro fakturaci spočívající v nepodepsání protokolu o předání a převzetí díla, jak vyplývá z konstantní judikatury Nejvyššího soudu ČR, žalobce má za to, že pokud by podmínkou zaplacení ceny díla mělo být protokolární převzetí a přední díla a postup uvedený v nastíněné judikatuře – žaloba na uložení povinnosti objednatele převzít dílo – pak označil žalobce tento postup za odtržený od reality, když nutí zhotovitele domáhat se nejdříve splnění formální povinnosti objednatele a teprve poté zahájit řízení o zaplacení ceny díla. Soud by se rovněž měl zabývat, zda postup žalovaného, který dosud nepřevzal dílo, není obstrukční povahy.

2. Žalovaný v podání ze dne 2. 10. 2019, ze dne 10. 10. 2019, 22. 12. 2020, 19. 3. 2021, 20. 5. 2021 navrhl, aby byla žaloba zamítnuta. Žalovaný a) předně namítl nedostatek věcné legitimace žalobce, když dopisem ze dne 4. 6. 2019 bylo žalovanému oznámeno postupníkem uzavření smlouvy o postoupení pohledávky za žalovaným ve výši 481 931 Kč ze dne 23. 5. 2019. Žalobce b) dle žalovaného nemá za žalovaným splatnou pohledávku, neboť předmětné dílo nebylo postupem dle ust. § 2604 o.z. provedeno jeho dokončením a předáním a žalobce nebyl za této situace oprávněn vystavit fakturu na doplatek ceny. Předmětem díla byla stavba, resp. jeho část a vypracování a předání relevantních dokladů dle [číslo listu] smlouvy o dílo a [číslo listu], [anonymizováno] a [anonymizováno] obchodních podmínek. Dle žalovaného zhotoviteli nevzniklo právo na zaplacení díla. Úprava předání díla i zvláštní úprava převzetí stavby byla upravena smluvně tak, že k předání vyzve zhotovitel objednatele písemně nejméně 5 pracovních dnů předem zápisem ve stavebním deníku, objednatel není povinen převzít dílo, jestliže zhotovitel nepředal objednateli všechny doklady specifikované ve smlouvě, jejichž předání je součástí plnění zhotovitele, objednatel není povinen dílo převzít, pokud vykazuje vady a nedodělky, dílo se považuje za převzaté až podpisem protokolu o předání a převzetí oprávněnými zástupci obou smluvních stran ([číslo listu] obchodních podmínek ke smlouvě) a k předání a převzetí jsou oprávnění jen [jméno] [příjmení] za zhotovitele a [anonymizováno] [jméno] [příjmení] za objednatele. Tyto podmínky zaplacení doplatku ceny díla nebyly dodrženy a žalobce nemá nárok na zaplacení ceny díla. Žalovaný v této souvislosti odkázal na rozsudky Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 32 Cdo 542/2018 ze dne 11.2.2020 a sp. zn. 23 Cdo 3085/2016 ze dne 5.4.2017; c) cena nebyla odsouhlasena žalovaným, když dle faktury neodpovídá ceně ujednané ve smlouvě; d) žalovaný na tvrzený nárok započetl smluvní pokutu. Dle [číslo listu] smlouvy byl termín plnění díla stanoven tak, že započetí musí být nejpozději dne 1. 10. 2018 a dokončení díla do 30 dnů od převzetí stavby. Žalobce stavbu převzal dne 15. 9. 2018, předání díla tak mělo být nejpozději dne 15. 10. 2018. Žalobce se dostal do prodlení s prováděním díla, proto byl žalovaným dopisem ze dne 20. 11. 2018 vyzván k urychlenému splnění závazku. Vady díla spočívající v tom, že dřevěný obklad se na mnoha místech vyboulil a popraskal, zjistil žalovaný dne 14. 1. 2019, o dva dny později žalovaný reklamoval dílo u žalobce. Žalovaný zvolil právo na odstranění vady opravou věci, žalobce opravu díla podnítil doplacením fakturované částky. Dopisem ze dne 21. 12. 2019 žalovaný žalobce upozornil, že k provedení díla je nezbytné dílo předat. K předání díla je žalobce povinen žalovaného vyzvat nejméně pět pracovních dnů předem prostřednictvím zápisu ve stavebním deníku. K převzetí díla je za žalovaného oprávněn jednatel [příjmení] [jméno] [příjmení]. K vystavení doplatkové faktury je žalobce oprávněn poté, co dojde k převzetí díla žalovaným. Žalobce však jednatele žalovaného vyzval k převzetí díla emailem, kdy současně nedodržel ani sjednanou lhůtu pěti pracovních dnů. V den předání se za žalobce na místo stavby nikdo nedostavil, k předání a převzetí díla tak nedošlo. Žalovaný není v prodlení s převzetím díla, neboť žalobce dosud nesplnil podmínky a náležitosti sjednané ve smlouvě o dílo. Dle smlouvy není žalovaný povinen převzít dílo, které vykazuje vady. Vady nebyly žalobcem odstraněny, vady odstranila 3. osoba. Žalobce rovněž neposkytl žalovanému dokumenty nezbytné k převzetí díla. Žalobce tak, aniž by bylo dílo provedeno (předáno a převzato), vystavila dne 11. 1. 2019 fakturu č. 2018. Žalovaný žalobci fakturu vrátil dle [číslo listu] obchodních podmínek s tím, že dosud nebylo dílo provedeno, proto žalobce není oprávněn fakturu vystavit. Faktura byla vystavena na částku vyšší, než byla ve smlouvě sjednána a přílohou faktury nebyl zjišťovací protokol dle [číslo listu] smlouvy. Žalobce zaslal dne 27. 12. 2018 email právnímu zástupci žalovaného a tehdejšímu jednateli žalovaného, [anonymizováno] [jméno] [příjmení], [anonymizováno], jehož přílohou byly neúplné dokumenty dle [číslo listu] obchodních podmínek Ve smlouvě o dílo nebyla uvedena celková plocha dřevěného obkladu, z projektové dokumentace je zřejmé, že celková plocha obkladu je přibližně 470 m2, proto sjednaná cena 611 003 Kč nemohla být za plochu 361 m2 obkladu. V příloze [číslo] smlouvy, která obsahuje cenovou nabídku, je uvažovaná plocha obkladu specifikována výměrou 470 m2, práce provedené žalobcem tuto plochu nepřesáhly. Žalobce není bez dalšího oprávněn jednostranně navýšit cenu a bez písemného dodatku není žalovaný povinen vícepráce uhradit. Žalobce, pokud je přesvědčen, že došlo ke zvýšení rozměru díla oproti výměře ve smlouvě, měl navrhnout uzavření dodatku ke smlouvě, to však neučinil a navýšenou cenu bez odsouhlasení vyfakturoval. Žalobce je dosud v prodlení s předáním díla, proto žalovaný přistoupil k uplatnění nároku na smluvní pokutu ve výši 0,1% z celkové ceny díla bez DPH za každý započatý den prodlení, jak bylo ujednáno v [číslo listu] [číslo] obchodních podmínek. Žalovaný dopisem ze dne 12. 12. 2020 započetl pohledávku za žalobcem ve výši 154 583,76 Kč a 39 715,19 Kč z titulu smluvní pokuty oproti sporné pohledávce žalobce za žalovaným ve výši 481 832 Kč uplatněnou v tomto řízení. Žalovaný dále odmítl tvrzení žalobce o adhezní smlouvě a z toho plynoucí tvrzené neplatnosti ujednání obchodních podmínek, popř. smlouvy o dílo, když žalobce nebyl postaven před možnost návrh smlouvy pouze přijmout, nebo nepřijmout, navíc je zřejmé ze samotného vyjádření žalobce, že smlouva z jeho iniciativy byla měněna, navíc se nejedná o smluvní vztah se spotřebitelem, ale dvou podnikatelů, který vystupuje v právních vztazích jako profesionál a musel být seznámen s důsledky svého jednání a výslovně s nimi podpisem smlouvy ve znění obchodních podmínek souhlasil. Ze všech těchto důvodů navrhl žalovaný žalobu zamítnout.

3. Na základě provedeného dokazování dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním:

4. Z výpisu z obchodního rejstříku žalobce a žalovaného soud zjistil, že žalobce je obchodní korporací, jejímž jednatelem je [jméno] [příjmení], žalovaný je obchodní korporací, jejímž jednatelem byl od 1.11.2006 do 24.7.2019 [anonymizováno] [jméno] [příjmení], [anonymizováno].

5. Ze smlouvy o dílo ze dne 31. 8. 2018 uzavřené mezi žalovaným a žalobcem (č.l. 8) bylo zjištěno, že předmětem smlouvy byla dodávka materiálu a prací jako komplet dle projektové dokumentace„ [jméno] [příjmení] [jméno], [příjmení] [příjmení]“, část dřevěný obklad. Žalobce se jako zhotovitel zavázal provést práce na základě zadávací projektové dokumentace z [číslo], položkového rozpočtu (cenové nabídky) a specifikované v čl. [číslo listu] smlouvy, žalovaný jako objednatel se za to zavázal uhradit cenu díla v celkové částce 611 003 Kč, a to formou zálohy ve výši 300 000 Kč a konečným doplatkem 311 003 Kč ([číslo listu] a [číslo listu] smlouvy). Práce měly být započaty nejpozději dne 1. 10. 2018 s tím, že termín dokončení díla je do 30 dnů od převzetí stavby ([číslo listu]). Podle [číslo listu] smlouvy se smluvní strany dohodly, že pokud se plocha obkladu zvýší či sníží oproti původně uvedeným rozměrům dle přílohy [číslo] o více než 5m2, cena bude vyúčtována poměrově dle skutečné celkové plochy v souladu s cenami uvedenými v cenové kalkulaci zhotovitele. Přílohou každé faktury musí být zjišťovací protokol, který obsahuje soupis skutečně provedených prací v daném fakturačním období. Soupis skutečně provedených prací bude vycházet z položkového rozpočtu, který tvoří přílohu smlouvy [číslo] ([číslo listu]). Zhotovitel poskytl záruku za jakost díla 60 měsíců s tím, že záruční doba začne běžet ode dne převzetí předmětu díla objednatelem a skončí uplynutím 60 měsíců ([číslo listu]). Zhotovitel se zavázal k přejímacímu řízení připravit všechny doklady, které jsou součástí předmětu plnění a předat je objednateli, nepředal-li je již v průběhu provádění díla. Součástí plnění zhotovitele je předání zejména těchto dokumentů: projektová dokumentace skutečného provedení stavby v jednom vyhotovení v tištěné podobě, originál stavebního/montážního deníku, provozní řády a bezpečnostní předpisy, předpisy pro požární ochranu a ochranu životního prostředí vztahující se k předmětu díla, popis a zdůvodnění případných odchylek od stavebního povolení pro účely změn stávajícího stavebního povolení, doklady prokazující kvalitu a rozsah předávaného předmětu díla, dokumentace potřebná pro zprovoznění a provoz předmětu díla (záruční listy, atesty, a případné zvláštními předpisy vyhrazených zařízení, apod., když jsou relevantní), doklady o jakosti použitých stavebních materiálů a výrobků v souladu se zákonem č. 183/2006 Sb., prohlášení o shodě v souladu s příslušnými právními předpisy, včetně doložení atestů použitých materiálů, zápisy o prověření částí předmětu díla zakrývaných v průběhu realizace díla, pokud tyto skutečnosti nebyly zapsány ve stavebním deníku, doklady potřebné pro řádné provozování předmětu díla, zejména pokud vyplývají z právních předpisů a stavebního povolení, doklady související s předmětem díla nutné k vydání kolaudačního souhlasu umožňujícího užívání stavby, jejíž součástí je předmět díla ([číslo listu]). V [číslo listu] si strany ujednaly, že k předání a převzetí díla je za objednatele oprávněn [anonymizováno] [jméno] [příjmení], [anonymizováno], jednatel společnosti, a za zhotovitele [jméno] [příjmení], jednatel společnosti. Nedílnou součástí smlouvy jsou závazné přílohy: Obchodní podmínky pro stavbu (příloha [číslo]), cenová nabídka (příloha [číslo]), seznam předané projektové dokumentace (příloha [číslo]), protokol o předání díla (příloha [číslo]), vzor zjišťovacího protokolu (příloha [číslo]), prohlášení k závěrečné fakturaci (příloha [číslo]). V případě rozporů mezi jednotlivými dokumenty si strany sjednaly toto pořadí: Smlouva o dílo, obchodní podmínky, projektová dokumentace stavby (příp. jen její výkresová část), cenová nabídka, stavební povolení, platné právní předpisy ([číslo listu]). Smlouva může být měněna pouze písemnými dodatky potvrzenými oprávněnými zástupci smluvních stran ([číslo listu]).

6. Z Obchodních podmínek ke smlouvě na dodávku části díla„ [jméno] [příjmení] [jméno], [příjmení] [příjmení]“ ze dne 31. 8. 2018, které tvoří nedílnou součást smlouvy o dílo (dále jen„ obchodní podmínky“) bylo zjištěno, že cena díla sjednaná dohodou smluvních stran je sjednaná jako cena nejvýše přípustná. Zvýšení ceny je možné pouze v případě požadavku objednatele na provedení prací, které nejsou součástí předmětu díla ([číslo listu] a [anonymizováno] obchodních podmínek). Neprovede-li zhotovitel některé práce, ačkoliv jsou součástí předmětu díla, snižuje se cena díla o cenu těchto prací uvedenou v cenové nabídce zhotovitele či ve smlouvě ([číslo listu]). Cena díla je doložena nabídkou zhotovitele – položkovými rozpočty. Položkové rozpočty slouží k prokazování finančního objemu provedených prací (jako podklad pro fakturaci) a dále pro ocenění případných„ víceprací“ nebo„ méněprací“ ([číslo listu]). Jakékoliv změny oproti zadání musí být sjednány mezi smluvními stranami písemně formou dodatku ke smlouvě, jinak zhotoviteli nevzniká nárok na úhradu této změny a změnu termínů ([číslo listu]). Cena za dílo bude hrazena zpětně na základě vystavených faktur zhotovitelem. Objednatel je oprávněn ve lhůtě splatnosti fakturu vrátit, aniž by se dostal do prodlení s placením v případě, kdy faktura obsahuje nesprávné nebo neúplné údaje, nebo není doložena stanovenými doklady. Od doručení opravené faktury běží nové lhůta splatnosti. Přílohou každé faktury musí být zjišťovací protokol. Objednatel zjišťovací protokol odsouhlasí (neodsouhlasí) do pěti pracovních dnů od jeho předložení, takto odsouhlasený zjišťovací protokol opravňuje zhotovitele vystavit fakturu ([číslo listu], [číslo]). Po předání a převzetí předmětu smlouvy je zhotovitel povinen vystavit konečnou fakturu, tato faktura musí obsahovat částku zbývající k úhradě a musí být doložena stanovenými podklady, zejména objednatelem potvrzeným předávacím protokolem a soupisem všech dosud vystavených faktur. Přílohou konečné faktury dále musí být potvrzený doklad o odstranění všech vad a nedodělků díla uvedených v zápise o předání a převzetí díla, bylo-li dílo předáno s vadami a nedodělky ([číslo listu]). Zhotovitel provede a dokončí dílo ve sjednaném rozsahu a kvalitě a předá jej objednateli včetně všech dokladů stanovených smlouvou do termínu dokončení díla. K předání vyzve zhotovitel písemně objednatele nejméně pět pracovních dní předem zápisem ve stavebním deníku. Přílohou předávacího protokolu tvoří všechny doklady potřebné pro řádné provozování předmětu díla, které je zhotovitel povinen připravit ([číslo listu], [anonymizováno]). Do protokolu o předání a převzetí zapíše objednatel, zda předmět díla přijímá či nikoliv. V případě, že odmítne předmět díla převzít, uvede v protokolu důvod tohoto odmítnutí. Protokol o předání a převzetí podepíší oprávnění zástupci obou smluvních stran ([číslo listu], [anonymizováno]). Objednatel není povinen převzít předmět díla, který vykazuje vady či nedodělky. Předáním a převzetím řádně provedeného předmětu díla či jeho části přechází na objednatele nebezpečí škody na věci ([číslo listu], [číslo]). V [číslo listu] obchodních podmínek si smluvní strany ujednaly smluvní pokutu pro případ prodlení s prováděním díla, konkrétně ve výši 0,1 % denně z celkové ceny díla bez DPH za každý započatý den prodlení v případě, že zhotovitel nepředá dokončené úplné dílo ve sjednaném termínu ([číslo listu] [číslo]).

7. Z přílohy [číslo] ke smlouvě (založeno na č.l. 16 a 16 verte) soud zjistil, že celková cena po poskytnuté slevě včetně montážní práce bez DPH za dodávku a montáž dřevěné fasády z palubek evropského modřínu cca 470 m2 činí částku 825 370 Kč, celková cena bez 1. úpravy fasády pak činí částku 611 003 Kč.

8. Uzavření smlouvy bylo mezi účastníky nesporným, stejně jako zaplacení částky 300 000 Kč jako prvé části ceny díla ze strany žalovaného jako záloha.

9. Z kopie stavebního deníku (č.l. 135 spisu) pro stavbu„ [příjmení] [jméno] [příjmení] [jméno] – [obec] v [anonymizováno]“ bylo zjištěno, že dne 15. 9. 2018 byla zahájena montáž dřevěné fasády.

10. Z dopisu ze dne 21. 12. 2018 od právního zástupce žalovaného adresovaného žalobci (č.l. 21) soud zjistil, že žalovaný informoval svého právního zástupce, že žalobce dne 13. 12. 2018 dílo dokončil. Právní zástupce žalovaného žalobce poučil, že k provedení díla je nezbytné jej předat, dále právní zástupce žalovaného žalobce informoval o povinnosti vyzvat objednatele k předání díla nejméně pět pracovních dnů předem zápisem ve stavebním deníku, k přejímacímu řízení je žalobce povinen připravit veškeré doklady potřebné pro řádné provozování předmětu díla, které budou tvořit přílohu předávajícího protokolu, a předložit předávací protokoly se subdodavateli žalobce. Závěrem pak právní zástupce žalovaného žalobce informoval, že k vystavení konečné faktury je žalobce oprávněn až po předání a převzetí díla. Současně došlo k uplatnění smluvní pokuty za prodlení ve výši 39 715,19 Kč.

11. Ze soupisu provedených prací, dodávek a služeb ze dne 22. 12. 2018 (založeno na č.l. 22) soud zjistil, že žalobce zdůvodnil prodlení s dokončením díla a) nepřízní počasí, b) nedodáním materiálu zhotovitele, c) navýšením rozměru díla na 493 m2, tedy o 36,5% oproti smlouvě o dílo, d) změnami montáže podbití střechy; navrhl proto penále v paušální výši 25 000 Kč.

12. Z emailové zprávy ze dne 25. 10. 2018 (založeno na č.l. 108-124) bylo zjištěno, že žalobce zaslal původnímu jednateli žalovaného, [jméno] [příjmení] a stavbyvedoucímu žalovaného doklady k fasádnímu obkladu, konkrétně akční nabídku palubek od [právnická osoba], prohlášení o vlastnostech [číslo] ze dne 6. 11. 2017, projektovou dokumentaci a dodací list č. DL [číslo] ze dne 30. 8. 2018 vystavený [právnická osoba] [anonymizováno], [IČO], na 340 ks jes. modř. klasika 19x146x4000 kvalita A/B.

13. Z emailové komunikace mezi žalobcem, právním zástupcem žalovaného a původním jednatelem žalovaného [jméno] [příjmení] ze dne 20. 11. 2018 – 27. 12. 2018 (č.l. 60-61) soud zjistil, že žalobce žádal o termín schůzky, kdy by bylo možné provést předání díla písemnou formou, konkrétně 14.12.2018 napsal [jméno] [příjmení] email [anonymizováno] [jméno] [příjmení], ve kterém jej žádá o navržení termínu schůzky, dne 18.12.2018 jej vyzval k vyjádření k předchozímu emailu a dne 27.12.2018 napsal email jak [anonymizováno] [jméno] [příjmení], tak jeho právnímu zástupci, ve kterém uvádí, že zasílá doklady k předání zakázky – nedatovanou vyúčtovací fakturu, soupis provedených prací a zjišťovací protokol k zakázce. Současně navrhl termín schůzky k předání a převzetí zakázky panem [příjmení] [příjmení] na 31.12.2018. Žalobce rovněž poslal kopii potvrzení stavbyvedoucího [příjmení] o dokončení zakázky.

14. Z kopie vyjádření stavbyvedoucího [příjmení] ze dne 13.12.2018 (č.l. 20) soud zjistil, že stavbyvedoucí žalovaného potvrdil, že dne 13.12.2018 byly dokončeny práce na vnějším dřevěném obkladu hotelu [anonymizováno] [obec] v [anonymizováno] [obec] včetně všech nedodělků, které byly pospány v emailových zprávách; převzetí díla jako celku lze provést pouze za účasti [anonymizováno] [jméno] [příjmení] jednatele společnosti.

15. Z emailové zprávy ze dne 11. 1. 2019 (č.l. 48), kterou žalobce zaslal žalovanému, bylo zjištěno, že žalobce přistoupil k vystavení faktury č. 2018 i přes nepřevzetí díla žalovaným.

16. Z daňového dokladu č. 2018 ze dne 11. 1. 2019 s datem splatnosti 28. 1. 2019 (založeno na č.l. 47) soud zjistil, že žalobce vyfakturoval částku 807 464 Kč, z čehož činí zbývající část k doplacení částku 507 464 Kč.

17. Z dopisu ze dne 25. 1. 2019 (č.l. 49 spisu) soud zjistil, že žalovaný prostřednictvím svého právního zástupce vyzval žalobce k odstranění vad díla, na které byl žalobce upozorněn emailovou zprávou od stavbyvedoucího [příjmení] dne 16.1.2018, současně vrátil fakturu č. 2018 zpět žalobci, neboť faktura obsahovala nesprávné údaje. Spolu s fakturou byl žalovaným vrácen rovněž zjišťovací protokol, neboť v něm nebyly uvedeny rozměry díla po jeho navýšení a rovněž obsahoval nesprávnou cenu díla bez DPH. Žalobce podnítil zaplacení zbývající ceny díla v částce 311 003 Kč provedením díla a jeho předáním, odstraněním vad díla s tím, že o případné změně ceny byl žalovaný ochoten jednat pod podmínkou přeměření plochy skutečně provedeného obkladu. Žalovaný upozornil žalobce na skutečnost, že nárok na zaplacení ceny díla vzniká až provedením díla, tedy jeho předáním a převzetím dokončeného díla bez vad. Dále upozornil na žalobcem navržený nevhodný termín předání a převzetí díla na Silvestra, nedodržení formy výzvy (správně ve stavebním deníku) a nedodržení lhůty 5 pracovních dnů předem.

18. Z opravného daňového dokladu č. 2019 ze dne 7. 3. 2019 s datem splatnosti 12. 3. 2019 (založeno na č.l. 23) bylo zjištěno, že žalobce vystavil fakturu na částku 481 832 Kč ze základní sazby 781 832 Kč.

19. Z geodetického zaměření skutečného provedení dřevěného obložení stavby ze dne 4. 3. 2019 (č.l. 24 spisu) bylo zjištěno, že skutečné provedení dřevěného obložení stavby bez obložení balkonů bylo zaměřeno na rozměr 439,10 m2.

20. Z dopisu ze dne 2. 7. 2019 adresovaného žalovanému od právního zástupce žalobce – předžalobní upomínky včetně kopie dodejky (č.l. 6 a 29) soud zjistil, že k navýšení ceny v doplatkové faktuře ze strany žalobce došlo v důsledku geodetického zaměření skutečně obložené plochy. Následně došlo ještě k připočtení ploch obložení balkonů, tedy celkem činí plocha obkladu 448 m2.

21. Z emailu ze dne 16.1.2019 od [jméno] [příjmení] [jméno] [příjmení] (č.l. 43) bylo zjištěno, že žalovaný prostřednictvím stavbyvedoucího reklamoval dne 16. 1. 2019 provedený venkovní obklad na stavbě [příjmení] [jméno] [příjmení] [jméno] – [obec] z důvodu vyboulení a popraskání, viz přiložená fotodokumentace.

22. Z emailu ze dne 17. 1. 2019 od [jméno] [příjmení] (č.l. 44) soud zjistil, že žalobce uznal reklamaci jako oprávněnou, avšak odstranění vad (provedení opravy) podnítil uhrazením zbývající části ceny díla.

23. Z emailu ze dne 3.4.2019 (č.l. 50) a dopisu ze dne 15. 4. 2019 (č.l. 51 spisu) bylo zjištěno, že žalobce žalovanému zaslal zaměření, opravný daňový doklad, soupis provedených prací a žalovaný v reakci na tento dopis uvedl, že byl připraven uhradit po předání a převzetí řádně provedeného díla ihned rozdíl mezi doplatkem ujednané ceny v částce 311 003 Kč a smluvní pokutou za pozdní předání dokončeného díla, současně je žalovaný připraven o změně ceny díla jednat. Žalovaný vyzval žalobce k odstranění vad v přílohách faktury a poukázal na nepodepsaný zjišťovací protokol ke konečné faktuře.

24. Z emailu ze dne 21.12.2018 s přílohou - dopisem ze dne 21. 12. 2018 označeného jako plnění závazků ze smlouvy o dílo (č.l. 137) a z dopisu ze dne 13. 5. 2020 označeném jako výzva o zaplacení smluvní pokuty včetně kopie datové zprávy ze dne 13.5.2020 (č.l. 138, 139 spisu) bylo zjištěno, že prvním dopisem žalovaný vyzval žalobce k úhradě smluvní pokuty dle bodu [číslo] obchodních podmínek z titulu prodlení s prováděním díla ve výši 39 715,19 Kč za dobu od 16.10.2018 do 20.12.2018, pozdějším dopisem pak žalovaný vyzval žalobce k úhradě smluvní pokuty dle bodu [číslo] obchodních podmínek ve výši 154 583,76 Kč za období od 21.12.2018 do 31.8.2019.

25. Z dopisu ze dne 12. 12. 2020 včetně kopie datové zprávy (č.l. 140, 141) soud zjistil, že žalovaný započetl svoji pohledávku za žalobcem ve výši 154 583,76 Kč a 39 715,19 Kč z titulu smluvní pokuty z prodlení s provedením díla na spornou pohledávku žalobce za žalovaným ve výši 481 832 Kč z titulu tvrzeného nedoplatku na cenu díla dle opravného daňového dokladu č. 2019 ze dne 7.3.2019.

26. Ze smlouvy o postoupení pohledávky ve výši 481 831 Kč s příslušenstvím uzavřené mezi [anonymizováno] [jméno] [příjmení], [IČO], sídlem [adresa] (č.l. 53, 63) a z oznámení o uzavření smlouvy o postoupení pohledávky ze dne 4.6.2019 bylo zjištěno, že žalobce měl v úmyslu za úplatu převést pohledávku za žalovaným. Smlouva o postoupení pohledávky nenabyla účinnosti, neboť nikdy nebyla uhrazena sjednaná cena, což bylo podmínkou účinnosti postoupení pohledávky dle [anonymizováno] smlouvy o postoupení. Postupník nicméně žalovaného o uzavření smlouvy informoval.

27. Z faktury – daňového dokladu [číslo] ze dne 31. 8. 2019 se splatností 7. 9. 2018, kterou vystavil [právnická osoba], [IČO], sídlem [adresa] (č.l. 133 spisu), soud zjistil, že žalovaný uhradil za odstranění vad předmětného díla 3. subjektu cenu 24 420 Kč, a to konkrétně za demontáž vadných obkladů a montáž bezvadného obkladu.

28. Z výslechu svědka [jméno] [příjmení] (č.l. 149) soud zjistil, že svědek pracuje jako stavbyvedoucí u žalovaného, pracoval tak rovněž v roce 2018 v době realizace díla ze strany žalobce, na starost měl technické věci a projektovou dokumentaci. Na fasádě budovy se dělaly tři povrchy, jeden dřevěný, druhý omítka a třetí kamenný, výměry povrchů se mírně měnily podle zadání tehdejšího jednatele žalovaného, pana [příjmení]. U dřevěného obkladu byly změny minimální. Stavba započala koncem března 2017, dřevěné obložení bylo realizováno na podzim 2018. Žalovaný žalobce vyzýval k posílení pracovníků na stavbě, aby nedocházelo k prodlení. Dne 15. 12. 2018 byly práce ukončeny a svědek do stavebního deníku potvrdil dokončení prací. Oprávnění převzít dílo měl jen jednatel žalobce, pan [příjmení]. Žalovaný písemně vyzýval žalobce k odstranění nedodělků a vad, které byly právě k datu 15. 12. 2018 odstraněny a práce byly dokončeny. V projektové dokumentaci nebylo zřejmé, jakým způsobem se bude obkládat, obklad byl nakonec požadován kolmo a ne podélně, tedy mohlo by vzhledem k náročnějšímu provedení dojít ke zdržení odhadem tak tři až pět dnů. Obklad se prováděl odhadem na 350 m2, kdy následně došlo s ohledem na požadavky žalovaného k navýšení plochy asi o 70 – 80 m2, dohromady cca 450 nebo 470 m2. K prodlení ze strany žalobce s prováděním prací docházelo zřejmě z důvodu nízkého počtu pracovníků na stavbě, po urgencích pak na stavbě pracovalo více lidí, dokonce i jednatel žalobkyně. Jiné důvody prodlení dle svědka nebyly. Žalobce dle něj nevyzval žalovaného k převzetí díla zápisem ve stavebním deníku. Svědek zjistil v lednu 2019 vady díla – vyboulení dřevěného obkladu a vyzýval žalobce k jejich odstranění, žalobce však odmítl vady odstranit s odůvodněním, že nedostal zaplaceno a nebude tak žádné další práce provádět. Vady byly opraveny až v létě téhož roku jinou firmou. Proběhla výměna obkladů o rozměru asi 20 m2, cena byla do 25 000 Kč. Žalobce svědkovi žádné technické listiny týkající se díla nepředal. Žalobce nevedl žádný montážní deník, jak je zvykem, vše zapisoval pouze do stavebního deníku, který měl v držení svědek.

29. Z výslechu svědka [příjmení] [jméno] (č.l. 168 verte) soud zjistil, že svědek pracoval pro žalobce na zakázce [příjmení] [příjmení] [jméno] [příjmení] [anonymizováno] jako subdodavatel. Svědek pro žalobce prováděl kompletní fasádu včetně podbití. Obkládala se kompletně celá budova kromě různých mezer, často se to však dle zadání původního jednatele žalovaného, pana [příjmení], měnilo. Část obkladu se dělalo z kamene, to dělala jiná firma, která měla následně s panem [příjmení] nějaký problém. Obklad se prováděl vždy po nějakém rozpisu, který žalobce předal svědkovi. Když se svědek se svými pracovníky dostavil na stavbu, tak ta nebyla připravená, chybělo lešení, a hned na začátku prací tak vznikla časová prodleva několika dnů. Ani po několika dnech nebyla stavba připravena a s pracemi se tak mohlo začít až v odpoledních hodinách. Svědek s žalobcem nikdy neměl problém, ale ví, že žalobce měl problémy s žalovaným. Jednání s původním jednatelem žalovaného, panem [příjmení], bylo problémové, neustále měnil své myšlenky a požadavky. Na stavbě se měnil způsob podbití, bylo potřeba udělat podbití časově náročnějším a dražším způsobem. Projektová dokumentace nebyla k dispozici vůbec. Práce na stavbě se tak prodloužily tak o měsíc až měsíc a půl. Došlo rovněž ke zvětšení plochy obkladů o cca 120 až 130 m2. Na stavbě na obložení pracovali jen dva až tři dělníci, protože s ohledem na problémy s lešením docházelo k časovým prodlevám, kdy dělníci nemohli pracovat, a svědek si nemohl dovolit platit více lidí jen za čekání a nicnedělání. Lešení si však sami postavit nemohli, protože to záleželo na zvážení jednatele žalovaného. Při dokončování pracovalo na stavbě na obkladech pět až šest dělníků, protože bylo potřeba to co nejrychleji dokončit. Žalobce nedostal od žalovaného zaplaceno a neměl tak finanční prostředky na zaplacení svědka jako subdodavatele, na uhrazení jeho práce si žalobce vzal v bance úvěr. Svědka kontaktovali i jiní pracovníci ze stavby, kteří dělali mokré fasády, těm žalovaný neuhradil doplatky za práci. Obklady byly dokončeny a bez vad, jinak by svědek nedostal zaplaceno, předávací protokol nebyl sepsán.

30. Na základě provedeného dokazování soud dospěl k následujícímu skutkovému závěru. Žalobce s žalovaným uzavřeli smlouvu o dílo, jejímž předmětem bylo provedení dřevěných obkladů na stavbě hotelu [jméno] [příjmení] [jméno] v [anonymizována dvě slova]. Dílo bylo dokončeno dne 13. 12. 2018. Žalovaný uhradil žalobci zálohu na cenu díla ve výši 300 000 Kč, doplatek ceny díla určený ze strany žalobce na částku 481 832 Kč žalovaný již neuhradil. Oprávnění vystavit konečnou fakturu na cenu díla podnítily strany sporu ve smlouvě o dílo a obchodních podmínkách řádným provedením díla, a to konkrétně předáním a převzetím předmětu smlouvy na základě podepsaného protokolu o předání a převzetí díla oprávněnými zástupci stran (č.l. 7 smlouvy, č.l. 5 obchodních podmínek, [číslo listu], [anonymizována dvě slova] obchodních podmínek). Žalobce nevyzval žalovaného k převzetí díla zápisem ve stavebním deníku nejméně 5 pracovních dnů předem dle. [anonymizována dvě slova] smlouvy, ale emailem ze dne 27.12.2018, ve kterém nedodržel lhůtu nejméně pět pracovních dnů. K podpisu protokolu o předání a převzetí díla dosud nedošlo, žalobce nepředal žalovanému veškerou dokumentaci požadovanou a smluvně dohodnutou v [anonymizováno] smlouvy o dílo, ačkoliv na tuto skutečnost byl právním zástupcem opakovaně upozorňován. Žalobce přesto vystavil konečnou fakturu č. 2019 ze dne 7.3.2019 na částku 481 832 Kč splatnou dne 12.3.2019. Fakturace vycházela z geodetického zaměření skutečného provedeného obkladu s navýšením o 8 m2, celkem za obklad 448 m2. Žalobce před uzavřením smlouvy o dílo prosadil požadavek zakotvený v [číslo listu] smlouvy o poměrném zvýšení ceny díla. Žalovaný dopisy ze dne 21.12.2018 a ze dne 13.5.2020 uplatnil smluvní pokutu ve výši 39 715,19 Kč za prodlení žalobce s dokončením díla za období od 16.10.2018 do 20.12.2018 a ve výši 154 583,79 Kč za období od 21.12.2018 do 31.8.2019, které následně započetl proti spornému nároku žalobce na zaplacení ceny díla ve výši 481 832 Kč dopisem ze dne 12.12.2020. Na díle se objevila v lednu 2019 vady – vyboulení dřevěného obkladu, které byly ze strany žalovaného reklamovány dopisem stavbyvedoucího ze dne 16.1.2019, kterou žalobce uznal jako oprávněnou, nicméně odmítl provést opravu vad do doby uhrazení konečného daňového dokladu na částku 481 832 Kč. Žalovaný provedl opravu prostřednictvím třetí osoby.

31. Po právní stránce posoudil soud věc následovně.

32. Dle ust. § 2586 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), se smlouvou o dílo zhotovitel zavazuje provést na svůj náklad a nebezpečí pro objednatele dílo a objednatel se zavazuje dílo převzít a zaplatit cenu.

33. Dle ust. § 2590 odst. 1 o. z. zhotovitel provede dílo s potřebnou péčí v ujednaném čase a obstará vše, co je k provedené díla potřeba.

34. Dle ust. § 2591 o. z. je-li k provedení díla nutná součinnosti objednatele, určí mu zhotovitel přiměřenou lhůtu k jejímu poskytnutí. Uplyne-li lhůta marně, má zhotovitel právo podle své volby si buď zajistit náhradní plnění na účet objednatele, anebo, upozorni-li na to objednatele, odstoupit od smlouvy.

35. Dle ust. § 2604 o. z. je dílo provedeno, je-li dokončeno a předáno.

36. Dle ust. § 2610 odst. 1 o.z. právo na zaplacení ceny díla vzniká provedením díla.

37. Dle ust. § 1800 odst. 1 o.z. obsahuje-li smlouva uzavřená adhezním způsobem doložku, kterou lze přečíst jen se zvláštními obtížemi, nebo doložku, která je pro osobu průměrného rozumu nesrozumitelná, je tato doložka platná, nepůsobí-li slabší straně újmu nebo prokáže-li druhá strana, že slabší straně byl význam doložky dostatečně vysvětlen.

38. Dle § 1800 odst. 2 o. z. obsahuje-li smlouva uzavřená adhezním způsobem doložku, která je pro slabší stranu zvláště nevýhodná, aniž je pro to rozumný důvod, zejména odchyluje-li se smlouva závažně a bez zvláštního důvodu od obvyklých podmínek ujednávaných v obdobných případech, je doložka neplatná.

39. Dle § 1968 o. z. je dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.

40. Dle § 2048 o. z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.

41. Dle ust. § 1982 odst. 1 o.z. dluží-li si strany vzájemně plnění stejného druhu, může každá z nich prohlásit vůči druhé straně, že svoji pohledávku započítává proti pohledávce druhé strany. K započtení lze přistoupit, jakmile straně vznikne právo požadovat uspokojení vlastní pohledávky a plnit svůj vlastní dluh.

42. Dle ust. § 1982 odst. 2 o.z. započtením se obě pohledávky ruší v rozsahu, v jakém se vzájemně kryjí; nekryjí-li se zcela, započte se pohledávka obdobně jako při splnění. Tyto účinky nastávají k okamžiku, kdy se obě pohledávky staly způsobilými k započtení.

43. Soud se nejprve zabýval otázkou, bylo-li dílo řádně provedeno a vzniklo-li tak žalobci právo domáhat se splnění úhrady ceny díla.

44. Smluvní strany v čl. [anonymizováno] obchodních podmínek ujednaly striktní podmínky pro předání a převzetí díla převzetí díla. Soud se přiklání k právnímu názoru strany žalované, že úprava předání díla (§§ 2606 až 2608 o.z.) i zvláštní úprava převzetí stavby (§§ 2628 o.z.), podle které je objednatel povinen dílo převzít, je dispozitivního charakteru. Občanský zákoník upřednostňuje autonomii vůle smluvních stran, strany smlouvy si mohou dohodnout podmínky předání a převzetí díla podle svého uvážení. V daném případě bylo v souvislosti s předáním a převzetím díla ve smlouvě ujednáno, že a) k předání vyzve zhotovitel objednatele písemně nejméně 5 pracovních dnů předem zápisem ve stavebním deníku (článek [anonymizováno] obchodních podmínek, které tvoří ve smyslu článku [číslo] smlouvy o dílo její součást), b) objednatel není povinen převzít dílo, jestliže zhotovitel nepředal objednateli všechny doklady, specifikované ve smlouvě, jejich předání je součástí plnění zhotovitele (článek [anonymizováno] smlouvy o dílo, článek [anonymizováno] až [anonymizováno] obchodních podmínek, které tvoří ve smyslu článku [číslo] smlouvy o dílo její součást), c) objednatel není povinen převzít dílo, které vykazuje vady nebo nedodělky (článek [anonymizováno] obchodních podmínek, které tvoří ve smyslu článku [číslo] smlouvy o dílo její součást), d) dílo se považuje za převzaté až podpisem protokolu o předání a převzetí oprávněnými zástupci obou smluvních stran (článek [anonymizováno] obchodních podmínek, které tvoří ve smyslu článku [číslo] smlouvy o dílo její součást), e) k předání a převzetí jsou oprávněni jen [jméno] [příjmení] za zhotovitele a [anonymizováno] [jméno] [příjmení], [anonymizováno] za objednatele (článek [anonymizováno] smlouvy o dílo). Provedeným dokazováním však bylo prokázáno, že v rozporu se smluvním ujednáním žalobce nevyzval žalovaného jako objednatele k převzetí díla zápisem ve stavebním deníku, ale emailem, neučinil výzvu k převzetí díla nejméně pět pracovních dní předem, ale dva pracovní dny předem; nepředal objednateli většinu z dokladů, specifikovaných v článku [anonymizováno] smlouvy o dílo; mezi účastníky nebyl podepsán předávací protokol; v den, který žalobce navrhl jako termín předání díla, se na místo předání nedostavil, a v neposlední řadě nepředvedl způsobilost díla sloužit svému účelu.

45. Žalobci především dle závěru soudu nevzniklo právo na zaplacení ceny díla, neboť nedošlo k protokolárnímu předání a převzetí díla. Jak výše uvedeno, ve smlouvě o dílo bylo mezi účastníky ujednáno, že se dílo považuje za převzaté až podpisem protokolu o předání a převzetí oprávněnými zástupci obou smluvních stran (článek [anonymizováno] obchodních podmínek). Toto ustanovení soud poměřoval rovněž konstantní judikaturou Nejvyššího soudu ČR, zejména rozsudkem sp. zn. 32 Cdo 542/2018 ze dne 11. 2. 2020, z jehož závěrů plyne, že„ Podle čl. 10 VOP se dílo považuje za dokončené okamžikem podpisu zápisu o předání a převzetí díla, v němž bude výslovně konstatováno, že objednatel dílo přejímá. Podle čl. 10 VOP při předání předmětu díla objednatel vyhotoví na základě úspěšného přejímacího řízení zápis, který podepíší všichni účastníci přejímacího řízení. Podpisem zápisu dochází k předání předmětu díla objednateli. Převzetí je možné odepřít v případě zjištění vad díla nebo při nepředložení požadovaných dokladů pro přejímací řízení. Nejvyšší soud ve své judikatuře dovozuje, že sjednají-li si smluvní strany způsob a postup pro předání díla, má to ten důsledek, že k provedení díla, na něž obchodní zákoník v § 548 odst. 1 váže vznik práva na zaplacení ceny díla, může dojít pouze způsobem a postupem dohodnutým účastníky ve smlouvě, nikoli postupem a způsobem jiným, tedy ani fakticky (srov. např. dovolatelkou citovaný rozsudek sp. zn. 32 Cdo 2592/2008, či usnesení ze dne 25. 4. 2017, sp. zn. 23 Cdo 5276/2016). Je-li ve smlouvě specifikován způsob předání díla tak, že jde o protokolární předání, nelze při absenci předávacího protokolu považovat dílo za předané a převzaté pouze na základě dalších okolností případu. Existence předávacího protokolu tvoří hmotněprávní podmínku předání a převzetí díla (srov. např. rozsudky ze dne 29. 10. 2009, sp. zn. 23 Cdo 4092/2007, ze dne 31. 3. 2009, sp. zn. 23 Odo 1724/2006, a ze dne 19. 3. 2013, sp. zn. 32 Cdo 358/2012, a rozsudek ze dne 22. 4. 2009, sp. zn. 23 Cdo 799/2009, ústavní stížnost proti němuž podanou Ústavní soud odmítl usnesením ze dne 8. 4. 2010, sp. zn. III. ÚS 1821/09). Nebyl-li předávací protokol, tvořící hmotněprávní podmínku předání a převzetí díla, podepsán všemi osobami, které ho podle smlouvy o dílo podepsat měly, není možné dílo považovat za předané a převzaté (srov. již citovaný rozsudek sp. zn. 23 Cdo 799/2009, či usnesení ze dne 26. 11. 2015, sp. zn. 23 Cdo 4979/2014). Bylo-li ve zde souzené věci ujednáno, že dílo se považuje za dokončené okamžikem podpisu zápisu o předání a převzetí díla, a mělo-li k předání předmětu díla dojít podpisem zápisu o předání a převzetí díla všemi účastníky přejímacího řízení, tj. jak objednatelem, tak i zhotovitelem, pak jde právě o tu situaci, k níž se vyjadřuje citovaná judikatura dovolacího soudu, tj. o případ, v němž je existence předávacího protokolu podepsaného objednatelem a zhotovitelem hmotněprávní podmínkou předání a převzetí díla. Nebyl-li takovýto protokol oběma stranami podepsán, tak k předání díla nedošlo, bez zřetele na důvody, proč se tak stalo, a na okolnosti, za nichž se tak stalo.“ 46. Ke stejnému závěru dospěl Nejvyšší soud ČR v rozsudku ze dne 5. 4. 2017, sp. zn. 23 Cdo 3085/2016, dle nějž„ Podle ustálené judikatury Nejvyššího soudu platí, že byla-li podmínkou převzetí a předání díla existence oboustranně podepsaného protokolu o předání a převzetí díla, tvoří existence takového protokolu hmotněprávní podmínku předání a převzetí díla. Byl-li dle posuzované smlouvy o dílo podmínkou předání a převzetí díla podpis protokolu o předání a převzetí díla v písemné formě, tvoří existence takového protokolu hmotněprávní podmínku předání a převzetí díla. Soupis provedených prací nelze považovat za předávací protokol, jak správně dovodil odvolací soud, neboť projev vůle stran směřoval pouze k odsouhlasení rozsahu provedených prací, nikoliv k jejich předání a převzetí. Není tak možné považovat dílo za předané a převzaté a zhotovitelka by se mohla po objednateli domáhat pouze převzetí díla, nikoliv však doplacení ceny díla, neboť nenastala splatnost ceny díla ve smyslu § 548 odst. 1 obch. zák. (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 4. 2007, sp. zn. 32 Odo 660/2005, nebo rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 23 Cdo 799/2009, ze dne 22. 4. 2009). Zápis ve stavebním deníku nelze hodnotit jako řádně podepsaný předávací protokol ve smyslu dohody stran založené na objednávce prací. Proto žalobkyni nevzniklo právo na zaplacení ceny díla z titulu smlouvy o dílo, neboť nebyla naplněna stranami dohodnutá hmotněprávní podmínka pro vznik tohoto nároku. Nejedná se o otázku míry dokončení díla, ale nesplnění podmínek pro předání a převzetí díla a na ně vázaný vznik práva na zaplacení díla. S tímto právním posouzením se Nejvyšší soud plně ztotožňuje a odkazuje na svou konstantní judikaturu, která v takových případech odkazuje žalobce na žalobu o podpis předacího protokolu, jelikož žaloba na plnění je v takovém případě pro nesplnění podmínek vniku práva na zaplacení neúspěšná. Pokud je podpis předacího protokolu hmotněprávní podmínkou pro předání a převzetí díla, jsou námitky, že žalovaná předala dílo svému odběrateli a že dílo bylo dále používáno, pro posouzení předání díla mezi zhotoviltelem a objednatelem irelevantní.“ 47. Citovanou judikaturu lze vztáhnout i na podmínky občanského zákoníku. I kdyby k předání a převzetí dokončeného díla reálně došlo, tak absence podepsaného protokolu o předání a převzetí znamená, že dílo není možné považovat za předané a převzaté a žalobci tak nevzniklo právo na zaplacení ceny díla, neboť nebyly splněny smluvené předpoklady pro vznik nároku zhotovitele díla na zaplacení:

48. Žalobce dále dle sjednané úpravy měl povinnost po dokončení díla žalovaného prostřednictvím zápisu ve stavebním deníku vyzvat k převzetí díla, a to nejméně pět pracovních dnů předem, k předání díla přizvat i své subdodavatele, o předání díla sepsat protokol, jehož přílohou je předávaná dokumentace k dílu, přičemž převzít dílo je oprávněn za žalovaného pouze jednatel žalovaného; v řízení nebylo prokázáno, že by žalobce splnil podmínky na něj kladené pro předání díla, nelze proto uzavřít, že by bylo dílo provedeno řádně a včas.

49. Nelze přisvědčit námitce žalobce o neplatnosti příslušných ustanovení smlouvy a obchodních podmínek s tím, že představují doložku ve smlouvě uzavřené adhezním způsobem ve smyslu ust. § 1800 odst. 1, 2 o.z. Předně je třeba říci, že se soud neztotožnil se závěrem, že by se jednalo o adhezní smlouvu, když obchodní podmínky byly připojeny k vlastnímu textu smlouvy, lze je přečíst bez obtíží a pro osobu průměrného rozumu jsou srozumitelné. Adhezní smlouva je smlouva, v níž smluvní podmínky stanoví jedna smluvní strana a druhá má v rámci principu take it or leave it („ ber, nebo nech být“) pouze možnost je přijmout, nebo nepřijmout. V praxi se používají zejména vůči spotřebitelům, např. při uzavírání smluv o dodávce energií, o sjednání úvěrů nebo pojištění apod. Občanský zákoník uzavírání smluv adhezním způsobem upravuje v § 1798-1801 a stanoví vyvratitelnou právní domněnku, že použije-li se k uzavření smlouvy formulář užívaný v obchodním styku nebo jiný podobný prostředek, jde o smlouvu adhezní. V daném případě nejde o adhezní smlouvu, neboť a) žalobce nebyl postaven před možnost návrh smlouvy pouze přijmout, nebo nepřijmout. V řízení bylo prokázáno, že z podnětu žalobce byla smlouva před podpisem měněna, bylo do ní doplněno ustanovení na přání žalobce, konkrétně [číslo listu] [anonymizováno] smlouvy; b) nešlo o smluvní vztah se spotřebitelem, ale dvou podnikatelů, kdy lze usoudit, že podnikatel vystupuje v právních vztazích jako zkušená osoba – profesionál, zákon na něj klade zvýšené nároky z hlediska kontraktačního procesu a pokud souhlasil s výslovným ujednáním ve smlouvě, lze se domnívat, že jako osoba zkušená musel být seznámen s důsledky svého jednání a výslovně s nimi souhlasil. Nelze tedy uzavřít, že žalobce by byl v daném smluvním vztahu stranou slabší. Nad rámec výše uvedeného bylo v řízení prokázáno, že žalovaný prostřednictvím svého právního zástupce žalobce opakovaně upozorňoval na ujednání ve smlouvě, která zahrnují proces předání a převzetí díla či podmínky vystavení konečné faktury; nelze tak souhlasit s tvrzením žalobce, že by jednotlivá smluvně zakotvená ujednání nemohla pro něj být srozumitelná. Ujednání ve smlouvě týkající se podmínek převzetí díla a fakturace tak soud považuje za platná, nikterak vybočující z běžných obchodních vztahů mezi podnikateli, zvláště za situace, kdy předmětem díla je stavba části díla dle projektové dokumentace (byť soud souhlasí s žalobcem, že ustanovení zakotvená ve smlouvě jsou pro zhotovitele striktní). Je však třeba zdůraznit, že základní zásadou občanského práva je zásada pacta sunt servanda, neboli smlouvy mají být plněny. Jak již soud výše uváděl, v daném vztahu se jednalo o obchodní případ dvou podnikatelů, nelze tak k věci přistupovat jako k případům podnikatel-spotřebitel; soud proto dospěl k závěru, že ustanovení smlouvy o předání díla a zaplacení ceny díla vázané na podpis předávacího protokolu a dalších podmínek nejsou ujednáními neplatnými.

50. Dále bylo v řízení prokázáno, že žalobcem provedené dílo vykazovalo vady a tedy nebylo řádně dokončeno: V řízení účastníci učinili nesporným, že po dokončení stavební části díla žalovaný reklamoval vady, které žalobce uznal, ale neodstranil. I z tohoto důvodu žalobci nemohl vzniknout nárok na zaplacení ceny díla. Účastníci sjednali, že objednatel není povinen převzít dílo, které vykazuje vady nebo nedodělky (článek [anonymizováno] obchodních podmínek, které tvoří ve smyslu článku [číslo] smlouvy o dílo její součást). I kdyby bylo dílo převzato, nelze je považovat za dokončené a tedy ani za provedené. Žalobci proto i z tohoto důvodu nevzniklo právo na zaplacení ceny díla.

51. Dalším důvodem, proč soud nemohl žalobě vyhovět, byla skutečnost, že žalobce se dostal do prodlení s provedením díla a žalovanému tak vznikl nárok na smluvní pokutu z prodlení dle [anonymizováno] obchodních podmínek ve výši 0,1% z celkové ceny díla bez DPH za každý započatý den prodlení. Ve smyslu citovaných ustanovení nastává prodlení dlužníka (žalobce) objektivně, jestliže nesplní svůj dluh řádně a včas, přičemž prodlení dlužníka nenastane pouze v případě, že dlužník svůj dluh nemohl splnit v důsledku prodlení věřitele (žalovaného). Žalobce má za to, že za prodlení s předáním díla neodpovídá, když mělo být způsobeno porušováním povinností žalovaného, která dle žalobce neposkytl potřebnou součinnost, na výzvu k převzetí díla nereagoval a odmítl uhradit zbývající část ceny díla. V řízení však bylo zejména z emailové komunikace mezi žalobcem a žalovaným, ale rovněž i z výpovědi svědka [jméno] [příjmení] prokázáno, že žalobce nesplnil formální podmínky pro předání díla, které si s žalovaným ujednal (viz výše). Vzhledem k tomu, že mezi stranami prokazatelně nedošlo k podepsání protokolu o předání a převzetí díla a veškerých souvisejících dokumentů, soud uzavřel, že v souladu s citovanou judikaturou nedošlo ke splnění hmotněprávní podmínky k předání a převzetí díla a dílo není možno považovat za předané a převzaté. Pokud takový protokol nebyl podepsán, není dílo předáno bez zřetele na důvody, proč se tak stalo, a na okolnosti, za nichž se tak stalo. Jestliže soud uzavřel, že dílo dosud nebylo předáno, lze přisvědčit námitce strany žalované o zániku části nároku na cenu díla uplatněním pohledávky ze smluvní pokuty z titulu prodlení s provedením díla. Dopisem ze dne 12. prosince 2020 žalovaný započetl pohledávky za žalobcem ve výši 154 583,76 Kč a 39 715,19 Kč z titulu smluvní pokuty za prodlení s předáním dokončeného úplného díla oproti sporné pohledávce žalobce za žalovaným ve výši 481 832 Kč z titulu tvrzeného závazku k úhradě doplatku ceny díla dle opravného daňového dokladu č. 2019 ze dne 7. 3. 2019. Vzhledem k tomu, že započtením se pohledávky ruší v rozsahu, v jakém se vzájemně kryjí, tak i pokud by výše citované závěry soudu neobstály a žalovaná pohledávka by byla existující a splatná ve výši, jak je žalována, tak v části započtené smluvní pokuty zanikla kompenzací. Minimálně v této části nárok žalobce na doplacení ceny díla zanikl.

52. Otázku aktivní legitimace žalobce soud posoudil tak, že je dána, neboť nebyla splněna podmínka nabytí účinnosti smlouvy o postoupení pohledávky mezi žalobcem a postupníkem, kterou bylo zaplacení ceny za postoupenou pohledávku. Soud tak uzavřel, že žalobce je ve sporu aktivně věcně legitimován.

53. Soud se již dále nezabýval otázkou sporného zvýšení ceny díla, neboť již na základě výše citovaných právních argumentů má za to, že je třeba žalobu zamítnout.

54. Hodnocením dalších v řízení případně navržených a provedených důkazů se soud již pro nadbytečnost nezabýval, neboť již neměly na jeho rozhodnutí vliv.

55. Ze všech těchto důvodů soud žalobu zamítl.

56. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, tak, že přiznal žalovanému, který byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 102 220,80 Kč. Tyto náklady se sestávají z nákladů zastoupeného účastníka podle vyhlášky č. 177/1996 Sb. advokátního tarifu (dále jen„ a. t.“), kdy tarifní hodnota činí v souladu s ust. § 8 odst. 1 a. t. částku 481 832 Kč. Žalovaný v řízení učinil celkem 8 úkonů právní služby, každý v hodnotě 10 260 Kč dle ust. § 7 a. t. a 11 odst. 1 a.t. (převzetí zastoupení, vyjádření k žalobě ze dne 10.10.2019, účast na jednání soudu dne 12. 11. 2020, vyjádření ze dne 22.12.2020, účast na jednání před soudem 4.2.2021, vyjádření ze dne 19.3.2021, účast na jednání soudu dne 22.4.2021 a závěrečný návrh dne 20.5.2021) s tím, že dle § 13 odst. 4 a. t. za každý z těchto úkonů náleží náhrada hotových výdajů v částce 300 Kč (8 x 300 Kč). Právní zástupce žalované je plátcem DPH ve výši 21% Celkem tak výše náhrady nákladů činí 102 220,80 Kč.

Poučení