11 C 412/2022 - 283

Rubrum

Okresní soud v Chebu rozhodl samosoudcem JUDr. Stanislavem Brabcem, LL.M., ve věci žalobkyně: [Jméno žalobkyně].[IČO žalobkyně] sídlem [Adresa žalobkyně] zastoupená advokátem [Jméno advokáta] sídlem [Adresa advokáta] proti žalované: [Jméno žalované], narozená [Datum narození žalované] naposledy bytem [Adresa žalované] zastoupená opatrovníkem [Jméno opatrovníka] sídlem [Adresa opatrovníka] o zaplacení 27 661,55 Kč s příslušenstvím takto:

Výrok

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 27 661,55 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 2 831,75 Kč od 15. 6. 2021 do zaplacení a dále ve výši 8,5 % ročně z částky 5 273,63 Kč od [datum] do zaplacení a z částky 1 756,17 Kč od 26. 10. 2021 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 23 964 Kč k rukám zástupce žalobkyně do tří dnů od právní moci rozsudku.

Odůvodnění

1. Žalobkyně se svou žalobou domáhala po žalované zaplacení částky uvedené ve výroku I. tohoto rozsudku s tím, že mezi účastnicemi došlo dne [datum] k uzavření smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny na dobu určitou 30 měsíců a dále téhož dne též k uzavření smlouvy o sdružených službách dodávky plynu na dobu určitou 22 měsíců, na jejichž základě žalobkyně dodávala žalované elektřinu a plyn do sjednaného odběrného místa na adrese [adresa] [Anonymizováno] [Anonymizováno]. Za realizaci dodávek elektřiny v období od 5. 5. 2021 do 20. 5. 2021 vyúčtovala žalobkyně žalované cenu dodané elektřiny fakturou VS [var. symbol] se splatností dne 14. 6. 2021 ve výši 2 831,75 Kč (nárok 1). Z důvodu opakovaného porušování platebních povinností žalované vyúčtovala žalobkyně žalované smluvní pokutu ve výši 400 Kč za každý zbývající měsíc trvání smlouvy uzavřené od května 2021 na dobu určitou 30 měsíců s automatickou prolongací, přičemž žalobkyně ukončila plnění dodávek dle uvedené smlouvy již v srpnu 2021 a uplatnila po žalované smluvní pokutu za období od srpna 2021 do listopadu 2023 ve výši 10 800 Kč vyúčtovanou fakturou VS [var. symbol] (nárok 2). Za realizaci dodávek elektřiny v období od 21. 5. 2021 do 20. 8. 2021 vyúčtovala žalobkyně žalované cenu dodané elektřiny fakturou VS [var. symbol] ve spojení s opravnou fakturou VS [var. symbol] se splatností dne 3. 11. 2021 ve výši 5 273,60 Kč, jejichž součástí bylo též vyúčtování tří smluvních pokut v celkové výši 300 Kč za prodlení s úhradou faktury VS [var. symbol] a dále za prodlení s úhradou sjednaných záloh v období června a července 2021 (nárok [právnická osoba] důvodu prodlení s úhradou opravné faktury VS [var. symbol] pak žalobkyně žalované vyúčtovala smluvní pokutu ve výši 100 Kč výzvou ze dne 15. 11. 2021 (nárok 4). Za realizaci dodávek plynu v období od 26. 5. 2021 do 28. 9. 2021 vyúčtovala žalobkyně žalované cenu dodaného plynu fakturou VS [var. symbol] se splatností dne 25. 10. 2021 ve výši 1 756,17 Kč, jejíž součástí bylo též vyúčtování dvou smluvních pokut v celkové výši 200 Kč za prodlení s úhradou sjednaných záloh v období června a července 2021 a dále nárok na vrácení čerpaného bonusu za uzavření smlouvy ve výši 300 Kč, oproti nimž žalobkyně zohlednila předchozí přeplatek ve výši 100,18 Kč (nárok 5). Z důvodu opakovaného porušení platebních povinností žalované vyúčtovala žalobkyně žalované smluvní pokutu ve výši 400 Kč za každý zbývající měsíc trvání smlouvy uzavřené od dubna 2021 na dobu určitou 22 měsíců s automatickou prolongací, přičemž žalobkyně ukončila plnění dodávek dle uvedené smlouvy již v září 2021 a uplatnila po žalované smluvní pokutu za období září 2021 do února 2023 ve výši 6 800 Kč vyúčtovanou fakturou VS [var. symbol] (nárok 6). Z důvodu prodlení s úhradou faktury VS [var. symbol] pak žalobkyně žalované vyúčtovala smluvní pokutu ve výši 100 Kč výzvou ze dne 15. 11. 2021 (nárok 7). Současné se žalobkyně po žalované domáhala úhrady zákonného úroku z prodlení z faktur, jimiž byla žalované zúčtována cena energie.

2. Z důvodu neznámého pobytu žalované byl této ustanoven opatrovník, který namítl v prvé řadě nedostatek mezinárodní příslušnosti českých soudů. Tato námitka byla vypořádána usnesením nadepsaného soudu ze dne 12. 3. 2024, č. j. 11 C 412/2022-111. Ve věci samé pak opatrovník žalované namítal, že předmětné smlouvy nebyly uzavřeny se žalovanou, že žalovaná vyúčtované energie neodebírala a dále že předmětné faktury a výzvy, na které se žalobkyně odvolávala, nebyly žalované nikdy doručeny. Kromě toho se opatrovník dovolával nedostatku začlenění obchodních podmínek a ceníku do smluvních ujednání, kdy navíc s. 1/2 uzavřených smluv nebyla žalované při uzavření smlouvy prezentována, přičemž z obsahového hlediska se jedná o text obchodních podmínek, nikoliv přímých smluvních ujednání. Součástí obchodních podmínek pak dle opatrovníka nemůže být ujednání o smluvní pokutě. K uplatněným nárokům na zaplacení smluvních pokut pak opatrovník navíc namítal, že předmětné ujednání o smluvní pokutě představuje jednak nepřiměřené ujednání ve spotřebitelské smlouvě, jednak ujednání rozporné s dobrými mravy, přičemž výši požadované smluvní pokuty považoval za nepřiměřenou hodnotě zajištěné povinnosti a navrhoval (in eventum) moderaci uplatněné smluvní pokuty (směrem k nule). Konečně pak opatrovník poukázal na adhézní povahu doložených smluv o dodávce energií a vůbec jednostrannou nevyváženost smluvních podmínek k tíži žalované.

3. Po provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že žalobkyně dodávala žalované elektřinu i plyn do místa spotřeby na adrese [adresa] v [Anonymizováno] na základě platně uzavřené smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny a platně uzavřené smlouvy o sdružených službách dodávky plynu, které účastnice sjednaly dne [datum] v [adresa] (s odloženou účinností smluv), jak plyne z obsahu kopií těchto smluv. Z obsahu smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny dále vyplynulo, že žalovaná se zavázala k úhradě pravidelných měsíčních záloh ve výši 500 Kč/měsíc, v rámci nabízených produktů zvolila produktovou řadu Optimal s 1 fázovým připojením 16A jističem v rámci obchodního produktu AKU 8 (distribuční sazba D25d) s požadovaným termínem zahájení dodávky dne 30. 4. 2021, kdy termín skutečného zahájení dodávky současně představoval prvý den účinnosti smlouvy uzavřené na dobu určitou 30 měsíců. V rámci ostatních ujednání smlouvy se žalovaná zavázala k úhradě smluvní pokuty ve výši 100 Kč za každý jednotlivý případ prodlení přesahujícího 10 dní s úhradou jakékoliv platby. Současně pro případ opakovaného porušení jakékoliv platební povinnosti ze smlouvy se žalovaná zavázala zaplatit žalobkyni smluvní pokutu (zahrnující též případnou náhradu škody vniklou neodebráním nasmlouvané elektřiny) ve výši 400 Kč za každý kalendářní měsíc (i jeho část) následující po dni ukončení nebo přerušení dodávky elektřiny v důsledku tohoto jednání žalované do konce sjednané doby trvání smlouvy (vč. její prolongace). Součástí svých smluvních ujednání strany dle textu smlouvy dále učinily obchodní podmínky sdružených služeb dodávky elektřiny č. 12/2018, dále Ceník produktové řady a Ceník služeb. Na uvedené parametry smlouvy byla žalovaná současně upozorněna též v rámci informací pro zákazníka, které stvrdila svým podpisem, jak vyplynulo též z výpovědi svědkyně [Anonymizováno]. Z obsahu smlouvy o sdružených službách dodávky plynu dále vyplynulo, že žalovaná se zavázala k úhradě pravidelných měsíčních záloh ve výši 500 Kč/měsíc, v rámci nabízených produktů zvolila produktovou řadu Benefit+ s plánovanou spotřebou 2 000 kWh ročně a s požadovaným termínem zahájení dodávky dne 26. 4. 2021, kdy termín skutečného zahájení dodávky současně představoval prvý den účinnosti smlouvy uzavřené na dobu určitou 22 měsíců. V rámci ostatních ujednání smlouvy se žalovaná zavázala k úhradě smluvní pokuty ve výši 100 Kč za každý jednotlivý případ prodlení přesahujícího 10 dní s úhradou jakékoliv platby. Současně pro případ opakovaného porušení jakékoliv platební povinnosti ze smlouvy se žalovaná zavázala zaplatit žalobkyni smluvní pokutu (zahrnující též případnou náhradu škody vniklou neodebráním nasmlouvaného plynu) ve výši 400 Kč za každý kalendářní měsíc (i jeho část) následující po dni ukončení nebo přerušení dodávky plynu v důsledku tohoto jednání žalované do konce sjednané doby trvání smlouvy (vč. její prolongace). Součástí svých smluvních ujednání strany dle textu smlouvy dále učinily obchodní podmínky sdružených služeb dodávky plynu č. 12/2018, dále Ceník produktové řady a Ceník služeb. Na uvedené parametry smlouvy byla žalovaná současně upozorněna též v rámci informací pro zákazníka, které stvrdila svým podpisem, jak vyplynulo též z výpovědi svědkyně [Anonymizováno]. Z předložené kopie nájemní smlouvy ze dne 1. 3. 2021 dále vyplynulo, že žalovaná se krátce před uzavřením obou smluv o dodávce energií stala na základě uvedené nájemní smlouvy uživatelkou bytu v předmětném odběrném místě, kdy dle textu smlouvy byla mj. povinna realizovat „přepis“ plynu a elektřiny na svou osobu.

4. Za popsaných okolností nemá nalézací soud žádných zvláštních důvodů k pochybnostem o řádně proběhlém kontraktačním procesu se žalovanou, kdy při hodnocení výsledků provedeného dokazování bere soud v potaz jednotlivé důkazy i výsledky dokazování v jejich vzájemné souvislosti, přičemž současně přihlíží i ke všemu, co vyšlo v řízení najevo i jinak a co uvedli účastníci (§ 132 občanského soudního řádu). Při hodnocení provedených důkazů a z nich vyplynuvších skutkových zjištění nelze přitom odhlížet od procesního kontextu, ve kterém byla tato skutková tvrzení uplatněna. Navzdory prezentovaným námitkám opatrovníka žalované nelze přehlížet, že sama žalovaná jakožto přímá účastnice předmětného kontraktačního procesu, která by se jako jediná mohla k jeho průběhu relevantně vyjádřit, se řízení reálně neúčastnila a žádnou konkurenční skutkovou verzi kontraktačního procesu neprezentovala. Pokud pak konkurenční skutkovou verzi kontraktačního procesu prezentuje opatrovník žalované, který posuzovanému jednání nikdy osobně přítomen nebyl a nemá (nemůže mít) o jeho průběhu žádné poznatky ani z doslechu, neboť nikdy nevešel v kontakt ani se samotnou žalovanou, pak taková „konkurenční skutková verze“ nepřesahuje rámec pouhé spekulace a z tohoto úhlu pohledu dlužno hodnotit jakékoliv požadavky na vedené dokazování a požadovanou míru důkazu. Jinak řečeno, z hlediska posouzení sporného skutkového stavu nutno odlišně posuzovat skutkovou obranu samotného účastníka, který byl osobně účasten zásadních momentů založení a vývoje smluvního vztahu, k nimž se může relevantně vyjádřit a takové vyjádření lze posléze podrobit smysluplnému dokazování (ve smyslu hodnocení v intervalech pravda/nepravda) na straně jedné, od „skutkové obrany“ opatrovníka žalovaného (neznámého pobytu), který žádné poznatky o sporném skutkovém stavu nemá a ani mít nemůže a jehož vyjádření ke skutkovému stavu nepřesahují rovinu pouhých subjektivních spekulací, na straně druhé. V tomto směru tedy nelze přehlédnout, že uzavřené smlouvy o dodávce energií z poloviny dubna 2021 logicky navazují na dříve uzavřenou nájemní smlouvu k bytu v odběrném místě, do kterého žalovaná nutně potřebovala zajistit dodávku předmětných energií. Podpis žalované na předmětných smlouvách o dodávce energií (ve zvětšené podobě prezentované v podání žalobkyně ze dne 12. 1. 2024) přitom vykazuje zjevně shodné (na první pohled patrné, a to laicky) markanty s podpisem žalované na doložené nájemní smlouvě (uzavřené se třetí osobou, u níž nelze shledat zájem na výsledku řízení), což je zjevné jak ve tvaru užitých písmen jména, tak jejich navazování, ale také ze způsobu zakončení (zřetelně naznačujícího koncovku -ová ženského tvaru jména), kdy rozhodně nelze uvažovat o záměně s podpisem p. [právnická osoba] (umístěného uprostřed v rámci podpisové části doložené nájemní smlouvy), jak dovozoval opatrovník žalované. Ověření totožnosti smluvních stran při uzavírání smlouvy o dodávce energií potvrdila i svědkyně [Anonymizováno] (zaměstnankyně žalobkyně) a není dle názoru nalézacího soudu jakýchkoliv důvodů domnívat se, že by předmětné smlouvy místo žalované snad podepisovala jiná osoba (tj. p. [právnická osoba]), zvláště pokud v řízení vůbec nevyšlo najevo, že by měl být posuzovanému kontraktačnímu procesu vůbec přítomen. Za popsaných okolností soud neshledal žádných důvodů k provádění dalšího dokazování k okolnostem kontraktačního procesu (tj. zadáním znaleckého posudku z oboru písmoznalectví), pokud výhrady k jeho průběhu nebyly založeny na reálné znalosti proběhlého skutkového děje, byly uplatněny toliko spekulativní námitkou nezúčastněné osoby (opatrovníka) a současně další výsledky provedeného dokazování nezavdávají relevantní podnět k pochybnostem o průběhu kontraktačního procesu. To pochopitelně mutatis mutandis platí i o dalších skutkových parametrech vztahů účastnic (př. v otázce doručování).

5. Z výslechu svědkyně [Anonymizováno] (zaměstnankyně žalobkyně) dále vyplynulo, že se zákazníky jsou při uzavírání smluv výslovně probírány jejich osobní údaje, vhodné varianty produktů (s ohledem na vlastnosti odběrného místa a předpokládanou spotřebu) a parametry zvoleného produktu (mj. též přímo ve vazbě na dobu trvání smlouvy), přičemž každý zákazník má možnost si smlouvu přečíst (na žádost lze smlouvu i vytisknout) a doptat se na její jednotlivá ustanovení, přičemž z žádného ustanovení zákona nevyplývá povinnost žalobkyně seznamovat v rámci kontraktačního procesu své potenciální zákazníky s každým jednotlivým ujednáním smlouvy, jejichž formuláře jsou nadto veřejně prezentovány na webu žalobkyně. Zákazník přitom dle výpovědi svědkyně podepisuje současně též informace pro zákazníka, kde jsou jednotlivé klíčové parametry smlouvy, vč. odkazu na obchodní podmínky a ceníky služeb rovněž rekapitulovány. Kromě toho pak náleží mezi obecně známé notoriety skutečnost, že cena energií je jednak zčásti regulována, jednak se zčásti řídí ceníky prodejců energií, kdy právě prodejní cena energie je podle jednotlivých typů odběru předmětem frekventovaných srovnání v médiích a na webu a právě tímto srovnáním se většina zákazníků při výběru konkrétního prodejce/produktu řídí. Podobnou skutkovou notorietu představuje konstatování, že všichni prodejci těch nejužívanějších a nejpoptávanějších (nejběžnějších) komodit na trhu (energie, telekomunikace a všechny finanční produkty) využívají bez výjimky k úpravě svých smluvních vztahů právě obchodních podmínek. Nelze argumentovat, že by si jakýkoliv zákazník nebyl této skutečnosti vědom, že by jí neočekával a že by se s jejich obsahem nemohl předem seznámit, pokud by takový zájem vůbec skutečně měl (§ 4 odst. 1 občanského zákoníku).

6. Úhradu za dodávku elektřiny ve fakturačním období od 5. 5. 2021 do 20. 5. 2021 (nárok 1) žalobkyně žalované vyúčtovala fakturou VS [var. symbol], která byla žalované doručována na smluvně sjednanou doručovací adresu, jak plyne z obsahu faktury a dále z výstupu interního evidenčního systému žalobkyně [Anonymizováno], který obsahuje data automatizovaně předávaná [právnická osoba]. pro účely doručení zásilek (podání žalobkyně ze dne 12. 1. 2024). Uvedenou fakturou byl vyúčtován nedoplatek ve výši 2 831,75 Kč se splatností dne 14. 6. 2021, kdy účtovaná cena odpovídá sjednanému obchodnímu produktu ve sjednané produktové řadě dle doloženého Ceníku Optimal. Z uvedené faktury je současně patrno, že k faktickému zahájení dodávky elektřiny došlo dne 5. 5. 2021, a tedy od tohoto data započala sjednaná doba trvání uzavřené smlouvy.

7. Úhradu smluvní pokuty za období od 20. 8. 2021 do 5. 11. 2023 (nárok 2), za dobu 27 zbývajících měsíců, pak žalobkyně žalované vyúčtovala fakturou VS [var. symbol], která byla žalované doručována na smluvně sjednanou doručovací adresu, jak plyne z obsahu faktury a dále z výstupu interního evidenčního systému žalobkyně [Anonymizováno], který obsahuje data automatizovaně předávaná [právnická osoba]. pro účely doručení zásilek (podání žalobkyně ze dne 12. 1. 2024). Uvedenou fakturou byla vyúčtována smluvní pokuta ve výši 10 800 Kč se splatností dne 1. 9. 2021, když na konci července 2021 žalobkyně požádala provozovatele distribuční soustavy o přerušení dodávky elektřiny do odběrného místa žalované (oznámení o zahájení realizace přerušení ze dne 28. 7. 2021) a následně dopisem ze dne 1. 9. 2021 od smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny odstoupila. K požadavku na zaplacení smluvní pokuty dlužno podotknout, že z tohoto nároku nebyl uplatněn úrok z prodlení, tedy za postačující lze považovat jakékoliv doručení jakékoliv výzvy k plnění do sféry dispozice žalované do okamžiku vyhlášení rozsudku.

8. Úhradu za dodávku elektřiny ve fakturačním období od 21. 5. 2021 do 20. 8. 2021 (nárok 3) pak žalobkyně žalované vyúčtovala fakturou VS [var. symbol] (odeslané na adresu žalované dne 3. 9. 2021, jak je zřejmé z poštovního podacího archu) ve spojení s opravnou fakturou VS [var. symbol], která byla žalované doručována na smluvně sjednanou doručovací adresu, jak plyne z obsahu faktury a dále z výstupu interního evidenčního systému žalobkyně SAP, který obsahuje data automatizovaně předávaná [právnická osoba]. pro účely doručení zásilek (podání žalobkyně ze dne 12. 1. 2024). Uvedenou fakturou byl vyúčtován nedoplatek ve výši 5 273,63 Kč se splatností dne 3. 11. 2021, kdy účtovaná cena odpovídá sjednanému obchodnímu produktu ve sjednané produktové řadě dle doloženého Ceníku Optimal. Z uvedené faktury je současně patrno, že k faktickému ukončení dodávky elektřiny do odběrného místa žalované došlo ke dni 20. 8. 2021. V rámci zúčtovacích faktur za období od 21. 5. 2021 do 20. 8. 2021 žalobkyně uplatnila dále nároky na zaplacení tří smluvních pokut za prodlení s úhradou předchozí faktury VS [var. symbol] a s úhradou dvou sjednaných záloh za měsíce červen a červenec 2021, k jejichž placení se žalovaná zavázala přímo ve smlouvě o sdružených službách dodávky elektřiny. Žalovaná strana netvrdila, ani neprokazovala úhradu těchto svých platebních povinností, naopak žalobkyně prokázala jejich upomínání výzvou ze dne 16. 7. 2021 (ve spojení s poštovním podacím archem z téhož dne), upomínkou ze dne 2. 7. 2021 a výzvou ze dne 28. 7. 2021.

9. Úhradu smluvní pokuty za prodlení s úhradou faktury VS [var. symbol] (nárok 4) ve výši 100 Kč pak žalobkyně žalované vyúčtovala výzvou ze dne 15. 11. 2021, která byla žalované doručována na smluvně sjednanou doručovací adresu, jak plyne z obsahu výzvy ve spojení s údaji poštovního podacího archu ze dne 15. 11. 2021. K požadavku na zaplacení smluvní pokuty dlužno podotknout, že z tohoto nároku nebyl uplatněn úrok z prodlení, tedy za postačující lze považovat jakékoliv doručení jakékoliv výzvy k plnění do sféry dispozice žalované do okamžiku vyhlášení rozsudku.

10. Předžalobní upomínkou ze dne 7. 12. 2021 pak žalobkyně v řízení prokázala, že veškeré nároky ze smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny (nároky 1-4) uplatnila po žalované touto výzvou odeslanou na sjednanou doručovací adresu žalované, jak vyplynulo z poštovního podacího archu z téhož dne. Opakovaně a v zásadě nadbytečně kopírováním shodných údajů předchozí výzvy žalobkyně tak učinil zástupce žalobkyně svou výzvou ze dne 1. 2. 2022 odeslanou žalované na sjednanou doručovací adresu dne 3. 2. 2022, jak patrno z doloženého podacího archu.

11. Úhradu za dodávku plynu ve fakturačním období od 26. 5. 2021 do 28. 9. 2021 (nárok 5) pak žalobkyně žalované vyúčtovala fakturou VS [var. symbol], která byla žalované doručována na smluvně sjednanou doručovací adresu, jak plyne z obsahu faktury a dále z poštovního podacího archu ze dne 6. 10. 2021. Uvedenou fakturou byl vyúčtován nedoplatek ve výši 1 756,17 Kč se splatností dne 25. 10. 2021, kdy účtovaná cena odpovídá předpokládané spotřebě ve sjednané produktové řadě dle doloženého Ceníku Benefit+. V rámci této faktury žalobkyně uplatnila dále nároky na zaplacení dvou smluvních pokut za prodlení s úhradou dvou sjednaných záloh za měsíce červen a červenec 2021, k jejichž placení se žalovaná zavázala přímo ve smlouvě o sdružených službách dodávky plynu. Žalovaná strana netvrdila, ani neprokazovala úhradu těchto svých platebních povinností, naopak žalobkyně prokázala jejich upomínání výzvou ze dne 2. 8. 2021 (ve spojení s poštovním podacím archem z téhož dne). Kromě toho v rámci faktury za období od 26. 5. 2021 do 28. 9. 2021 žalobkyně k tíži žalované uplatnila nárok na vrácení bonusu ve výši 300 Kč za uzavření smlouvy v rámci produktové řady Benefit+, na který dle Ceníku služeb pro produktovou[Anonymizováno]řadu plyn Benefit+ zanikal nárok v případě, že předmětná smlouvy pozbude platnosti či účinnosti před uplynutím 1 rok ode dne její účinnosti. Z vyúčtování dodávky plynu za období od 28. 4. 2021 do 25. 5. 2021 přitom plyne, že žalované byl bonus (formou zápočtu) vyplacen, v důsledku čehož vznikl žalované přeplatek na vyúčtování, který byl posléze (spolu s nárokem na vrácení bonusu) zohledněn v rámci následné zúčtovací faktury VS [var. symbol]. Z faktury za období od 28. 4. 2021 do 25. 5. 2021 je současně patrno, že k faktickému zahájení dodávky plynu došlo až dne 28. 4. 2021, a tedy od tohoto data započala sjednaná doba trvání uzavřené smlouvy.

12. Úhradu smluvní pokuty za období od 28. 9. 2021 do 28. 2. 2023 (nárok 6), za dobu 17 zbývajících měsíců, pak žalobkyně žalované vyúčtovala fakturou VS [var. symbol], která byla žalované doručována na smluvně sjednanou doručovací adresu, jak plyne z obsahu faktury a dále z výstupu interního evidenčního systému žalobkyně SAP, který obsahuje data automatizovaně předávaná [právnická osoba]. pro účely doručení zásilek (podání žalobkyně ze dne 12. 1. 2024). Uvedenou fakturou byla vyúčtována smluvní pokuta ve výši 6 800 Kč se splatností dne 13. 10. 2021, když na začátku srpna 2021 žalobkyně upozornila žalovanou, že požádá provozovatele distribuční soustavy o přerušení dodávky plynu do odběrného místa žalované, pokud žalovaná nesplní své závazky vůči žalobkyni do 9. 8. 2021 (oznámení o přerušení dodávky ze dne 2. 8. 2021, které bylo odesláno žalované téhož dne, jak vyplývá z poštovního podacího archu). Následně žalobkyně z důvodu neplnění platebních závazků žalované dopisem ze dne 4. 10. 2021 odstoupila od uzavřené smlouvy o sdružených službách dodávky plyne, jak plyne z obsahu odstoupení, které bylo dle doloženého poštovního podacího archu odesláno na doručovací adresu žalované dne 6. 10. 2021. K požadavku na zaplacení smluvní pokuty dlužno podotknout, že z tohoto nároku nebyl uplatněn úrok z prodlení, tedy za postačující lze považovat jakékoliv doručení jakékoliv výzvy k plnění do sféry dispozice žalované do okamžiku vyhlášení rozsudku.

13. Úhradu smluvní pokuty za prodlení s úhradou faktury VS [var. symbol] (nárok 7) ve výši 100 Kč pak žalobkyně žalované vyúčtovala výzvou ze dne 15. 11. 2021, která byla žalované doručována na smluvně sjednanou doručovací adresu, jak plyne z obsahu výzvy ve spojení s údaji poštovního podacího archu ze dne 15. 11. 2021. K požadavku na zaplacení smluvní pokuty dlužno podotknout, že z tohoto nároku nebyl uplatněn úrok z prodlení, tedy za postačující lze považovat jakékoliv doručení jakékoliv výzvy k plnění do sféry dispozice žalované do okamžiku vyhlášení rozsudku.

14. Předžalobní upomínkou ze dne 7. 12. 2021 pak žalobkyně v řízení prokázala, že veškeré nároky ze smlouvy o sdružených službách dodávky plynu (nároky 5-7) uplatnila po žalované touto výzvou odeslanou na sjednanou doručovací adresu žalované, jak vyplynulo z poštovního podacího archu z téhož dne. Opakovaně a v zásadě nadbytečně kopírováním shodných údajů předchozí výzvy žalobkyně tak učinil zástupce žalobkyně svou výzvou ze dne 1. 2. 2022 odeslanou žalované na sjednanou doručovací adresu dne 3. 2. 2022, jak patrno z doloženého podacího archu.

15. Z porovnání ceníku produktové řady Optimal určené pro smlouvy uzavřené na dobu určitou oproti ceníku produktové řady Standard určené pro smlouvy uzavírané na dobu neurčitou a dále s přihlédnutím k obsahu ceníku produktové řady Start 15 vyplynulo, že cena za dodávku silové elektřiny byla skutečně v případě volby produktové řady Optimal nižší a že krátce na to docházelo v důsledku nástupu světové energetické krize k razantnímu (skokovému) nárůstu cen elektřiny. Z porovnání ceníku produktové řady Benefit+ určené pro smlouvy uzavřené na dobu určitou oproti ceníku produktové řady Standard určené pro smlouvy uzavírané na dobu neurčitou a dále s přihlédnutím k obsahu ceníku produktové řady Start 12 vyplynulo, že cena za odebraný plyn byla skutečně v případě volby produktové řady Benefit+ nižší a že krátce na to docházelo v důsledku nástupu světové energetické krize k razantnímu (skokovému) nárůstu cen plynu.

16. Podobně jako soud nepovažoval za důvodnou námitku nedostatku uzavření předmětných smluv o dodávce energií, neztotožnil se nalézací soud ani s námitkou absence odběru předmětných energií ze strany žalované, jednak s přihlédnutím k již popsané povaze námitky, jednak i s přihlédnutím k ustálené judikatuře odvolacího soudu, která standardně vychází z toho, že vyúčtované množství a cena předmětné energie uvedená ve fakturách prodejců (obchodník s elektřinou/plynem) energií odpovídá skutečnému stavu. V této souvislosti se bere zřetel na skutečnost, že prodejce energií účtuje svým zákazníků množství spotřebované energie na základě dat automatizovaně předávaných ze strany distributorů energií (provozovatel distribuční soustavy) dle výsledků jimi prováděných odečtů (v řadě případů rovněž automatizovaných). Právní vztah žalované k předmětnému odběrnému místu na výše uvedené adrese byl jednoznačně prokázán, přičemž žalovaná jako zákaznice byla povinna k úhradě ceny za odebrané energie ve sjednaném odběrném místě bez ohledu na to, kdo dané energie fakticky odebral/spotřeboval. V tomto směru žalovaná odpovídá za realizovaný odběr v daném odběrném místě (§ 28 a § 62 zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů, energetický zákon). Navíc měla žalovaná podle čl. 6 obchodních podmínek možnost nesprávnost vyúčtování dodávky plynu či elektřiny reklamovat, na což byla upozorněna i v závěru jednotlivých vyúčtování. Z ničeho přitom v řízení nevyplynulo, že by žalovaná této možnosti využila nebo dodávku energií či jejich vyúčtování jinak zpochybňovala (v rámci mimosoudních mechanismů).

17. Žalobkyně v řízení uplatnila nárok na zaplacení smluvní pokuty za prodlení s úhradou jednotlivých platebních povinností žalované v délce přesahující deset dní ve výši 100 Kč za každý jednotlivý případ prodlení. Z provedených důkazů je přitom zřejmé, že se jedná o standardní smluvní pokutu za upomínání smluvního partnera, u které z hlediska její konstrukce a výše soud neshledává žádného rozporu s platným právem, kdy požadovaná částka zjevně představuje spíše paušalizované náklady upomínání, jak jsou běžně v právní praxi sjednávány, uplatňovány a soudy přiznávány, a to i v částkách nepoměrně vyšších.

18. Jak již vyloženo výše, žalobkyně dále uplatnila v řízení nároky na zaplacení smluvních pokut za opakované prodlení žalované s úhradou jejích platebních povinností, které vedlo k předčasnému ukončení předmětných smluv o dodávce energií a které bylo vyčísleno na částku 400 Kč (v obou případech) za každý zbývající měsíc od ukončení či přerušení dodávky energie do uplynutí sjednané doby určité obou smluv (tj. 30 v měsíců v případě elektřiny, resp. 22 měsíců v případě plynu). Žalobkyně argumentovala, že závazek k úhradě uvedené smluvní pokuty je z druhé strany kompenzován výhodou v podobě neměnné (předem známé a výkyvy trhu neovlivněné) ceny energie a dále nižší cenou energie (resp. v průběhu času degresivní) oproti ceně požadované při sjednání smlouvy na dobu neurčitou s tím, že tato smluvní pokuta současně paušalizuje náhradu škody, která žalobkyni při nedodržení doby trvání smlouvy ze strany zákazníka vzniká, neboť žalobkyně je povinna zajistit dodávky energií po celou dobu trvání takové smlouvy, což vyvolává nutnost zajištění dostatečné dodávky energie za určitou cenu (nákupu na trhu) v nákupním modelu odlišném od modelu nákupu energie v případě smluv na dobu neurčitou, které lze v případě nutnosti ze strany žalobkyně vypovědět. Současně žalobkyně poukazovala na judikaturu odvolacích soudů, které podle ní nárokům na zaplacení smluvní pokuty vyhovují. K tomu opatrovník žalované nad rámec nedostatku smluvního konsensu a nedostatku inkorporace obchodních podmínek do smluvních ujednání namítal nepřiměřenou výši smluvní pokuty, dále její rozpor s dobrými mravy a konečně se domáhal eventuálně její moderace.

19. Z pohledu soudu lze k uplatněnému nároku na zaplacení smluvní pokuty (vázané svou výší na zbývající dobu trvání smlouvy na dobu určitou) a obecně k argumentaci žalobkyně poznamenat následující. Jakkoliv se žalobkyně dovolává údajně běžné praxe sjednávání shodně konstruovaných smluvních pokut ze strany prodejců energií, skutečností zůstává, že s výjimkou žalobkyně žádný jiný prodejce takové smluvní pokuty po svých zákaznících nepožaduje, jak patrno z rozsáhlé praxe nalézacího soudu. Stabilní a předem známá cena produktu nesporně představuje jistou výhodu, které se zákazníkovi dostává, nicméně pouze tehdy, pokud cena energie na trhu v průběhu doby obecně stoupá, v opačném případě se žalobkyní zdůrazňovaná výhoda rychle mění ve svůj opak. Ani v případě smluv uzavřených na dobu neurčitou přitom nelze ceny energií libovolně a kdykoliv zvyšovat. V řešené věci žalobkyni a jí uplatněnému nároku nepochybně svědčí pouze ta skutečnost, že krátce po uzavření předmětných smluv došlo k dramatickému vývoji na energetickém trhu, který zapříčinil bezprecedentní nárůst cen. Argument žalobkyně tedy nemá obecnou platnost, nicméně má relevanci v právě řešené věci. Obecnou platnost postrádá i další argument žalobkyně o nižší ceně produktu v případě sjednání smlouvy na dobu určitou oproti ceně produktu při sjednání smlouvy na dobu neurčitou, neboť v praxi nalézacího soudu již byly řešeny případy, kdy uváděná „výhodnost“ cen byla přesně opačná. Každopádně v této konkrétní řešené věci není pochyb o tom, že žalované by v případě dodržení trvání smlouvy svědčil benefit v podobě výrazně nižší ceny energií, jak vyplynulo z porovnání dat ceníků provedených k důkazu. Naopak nelze přihlížet k argumentaci žalobkyně o jakési paušalizaci škody vznikající žalobkyni v důsledku nedodržení smlouvy ze strany žalované v důsledku předem realizovaných nákupů očekávaných objemů energií, neboť jakkoliv žalobkyně věnuje ve svých podáních rozsáhlý prostor vcelku málo srozumitelnému (v takové míře, že ani zástupce samotné žalobkyně přítomný při jednání není schopen k dotazu soudu k parametrům nákupů nic konkrétního doplnit, ani dovysvětlit) popisu jednotlivých nákupních modelů a škody, které v důsledku předčasného ukončení smluv, žalobkyně nese, nebyla na druhou stranu k prokázání těchto tvrzení (neboť o nic jiného, než o pouhá neprokázaná tvrzení, se nejednalo) schopna, ani ochotna navrhnout jakékoliv důkazní prostředky s tím, že to považuje za „nehospodárné a nadbytečné“. Jinak řečeno, jakkoliv žalobkyně v rámci odůvodnění nároku na zaplacení smluvní pokuty rozsáhle argumentuje škodou, která jí má v důsledku porušení platebních povinností žalované a především v důsledku předčasného ukončení smluv ze strany žalobkyně údajně vznikat, a úpěnlivě se dovolává jejího zohlednění, žádnou takovou škodu prokázat nemůže a ani nechce, což je podstatné z hlediska rozhodování o dalších obdobných nárocích žalobkyně, ve kterých tato kopíruje totožné argumenty o údajně vznikající škodě. Na této argumentaci přitom byla v minulosti v některých případech vystavěna rozhodnutí odvolacího soudu. Zda byla tato argumentace (ač uznána za relevantní) podpořena náznakem nějakého dokazování, není z takových rozhodnutí zřejmé. Lze tedy při aplikaci pravidel platného procesního práva uzavřít, že žalobkyni žádná škoda v důsledku předčasného ukončení smluv nevzniká. Lze vcelku předpokládat, že absenci odběru způsobenou předčasným ukončením smlouvy žalobkyně vcelku bez obtíží kompenzuje v rámci smluv nově uzavíraných s dalšími zákazníky, vzhledem k jejímu postavení na trhu. Smluvní pokuta tak plnila v řešené věci ryze sankční funkci a nalézacímu soudu není známo žádné soudní rozhodnutí, které by pracovalo s reálně podaným důkazem vzniklé škody.

20. V dalším bodě je třeba konstatovat, že žalobkyní požadovaná smluvní pokuta (odvozovaná od doby sjednaného trvání smlouvy) je z hlediska své výše i konstrukce výpočtu rozhodně nestandardní. Za dobu své běžné spotřeby žalovaná spotřebovala elektřinu za cenu cca 1 600 Kč měsíčně a plyn za cenu cca 300 Kč měsíčně, jak vyplynulo z doložených běžných vyúčtování (po odpočtu odlišných nároků), přičemž povinnost nadále (do uplynutí doby určité) odebírat uvedené energie a hradit jejich cenu byla zajištěna smluvní pokutou ve výši 400 Kč v případě elektřiny a 400 Kč v případě plynu, aniž by žalobkyně posléze jakoukoliv energii dodávala. Pouze pro úplnost lze doplnit, že od doby uzavření smluv se žalovanou žalobkyně v mezidobí výši požadovaných smluvních pokut navýšila na dvojnásobek (závěry soudu z nadepsané věci tak nebudou bez dalšího aplikovatelné v dalších věcech). Je třeba zdůraznit, že v daných případech jde zcela typicky o spotřebitelský vztah, navíc soustředěný na dodávku jedné ze základních komodit sloužící k uspokojování základních životních potřeb. Lze tedy připodobnit řešený vztah př. ke vztahu z nájemní smlouvy k bytu uzavřené na dobu určitou, kterou pronajímatel ze zákonných důvod vypoví (př. právě pro neplacení nájemného). Navzdory této skutečnosti by pronajímatel na základě smluvního ujednání požadoval po nájemci placení smluvní pokuty do doby původně sjednaného konce nájemního vztahu ve výši odpovídající 25 % anebo dokonce 130 % sjednaného nájemného za byt, který nájemce již několik měsíců či dokonce let neužívá a pronajímatel jej pronajal jiné osobě (stejně jako žalobkyně bezpochyby nakoupené energie dávno prodala jiným ze svého rozsáhlého portfolia zákazníků). Tolik uvedení do problematiky kumulovaných námitek opatrovníka žalované odvozených zjevně z obdobné úvahy. Není přitom pochyb o tom, že v případě posuzovaných smluv jde o smlouvy spotřebitelské, smlouvy formulářové a současně smlouvy adhezní.

21. Na straně druhé není nalézací soud povolán přehlížet závěry učiněné soudem odvolacím v typově shodných věcech, kde byla předmětem odvolacího přezkumu učiněna jak výše smluvní pokuty, tak způsob jejího sjednání v rámci smluvních ujednání, a to totožným způsobem jako v řešené věci. Je třeba připomenout, že otázkou rozporu či souladu smluvního ujednání s dobrými mravy nebo otázkou přiměřenosti smluvního ujednání ve spotřebitelské smlouvě mají obecné soudy povinnost zabývat se z moci úřední (ex offo) bez ohledu na procesní aktivitu či pasivitu stran, která je v tomto směru irelevantní. Ujednání o smluvní pokutě ve výši 400 Kč za každý měsíc sjednaného trvání smlouvy po ukončení dodávky energie z důvodu porušení platebních povinností zákazníka bylo odvolacím soudem opakovaně shledáno přiměřeným, jak vyplývá př. z rozsudku Krajského soudu v Plzni ze dne 18. 3. 2021, č. j. 10 Co 18/2021-59, ve kterém se odvolací soud otázkou přiměřenosti smluvních ujednání v parametrech spotřebitelské smlouvy výslovně zabýval (byť z odůvodnění není zcela zřejmé, zda byl prováděn test přiměřenosti), stejně jako otázkou způsobu inkorporace kritického ujednání o smluvní pokutě. Obdobně se ke stejným otázkám vyjadřuje odůvodnění rozsudku Krajského soudu v Plzni ze dne 30. 7. 2021, č. j. 11 Co 49/2021-65, nebo obsáhleji rozsudek téhož soudu ze dne 10. 6. 2021, č. j. 10 Co 112/2021-67, podobně pak rozsudek téhož soudu ze dne 8. 2. 2022, č. j. 56 Cdo 244/2021-94. Jinak řečeno, přes veškeré pochyby nalézacího soudu shora uvedené, není úkolem nalézacího soudu polemizovat se závěry odvolacího soudu přijatými v typově shodných věcech (z hlediska uplatněného nároku, rozhodné smluvní úpravy i shodného postavení smluvních stran), ve kterých byla uplatněná smluvní pokuta z hlediska smluvní konstrukce i z hlediska výše (oběma aspekty se přitom odvolací soud výslovně zabýval) shledána ve spotřebitelské smlouvě přiměřenou. Pak pochopitelně nelze uvažovat o rozporu s dobrými mravy nebo aplikaci úpravy adhezních smluv, z jejichž pohledu představuje ochrana spotřebitele v ustanovení § 1813 a § 1815 občanského zákoníku vyšší standard ochrany. Pokud je z tohoto úhlu pohledu odvolacím soudem rovněž výše smluvní pokuty (400 Kč/měsíc) shledána i sama o sobě přiměřenou, pak zde není prostoru pro realizaci moderace takové (podle odvolacího soudu přiměřené) smluvní pokuty, neboť právě absencí přiměřenosti je přípustnost moderace podmíněna. Lze v popsaných souvislostech dále přihlédnout ke konkrétním okolnostem řešené věci, ve které by žalovaná v důsledku uzavření smluv o sdružených službách dodávky energií ze dne 15. 4. 2021 byla, pokud by své platební závazky řádně plnila a smluvní vztah by nadále trval, ochráněna před důsledky dynamického nárůstu prodejních cen energií v období následujícím. V kontextu nadepsané věci se pak žalované dostávalo relativně nižší ceny energií oproti ceně u produktů spojených se smlouvou na dobu neurčitou. V jiných konkrétních poměrech však nelze odlišné posouzení nároku na zaplacení kritické smluvní pokuty vyloučit, jinak ovšem platí, že změna judikatury odvolacího soudu je záležitostí soudu odvolacího nebo (lépe) dovolacího. Závěrem lze k problematice řešené odvolacím soudem poznamenat jen tolik, že závěry nálezu Ústavního soudu ze dne 11. 11. 2013, sp. zn. I. ÚS 3512/11 (stran nepřípustnosti umístění ujednání o smluvní pokutě do obchodních podmínek), nejsou civilistickou doktrínou obecně považovány za přiléhavé. Odkazy na rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 30. 10. 2019. sp. zn. 23 Cdo 1192/2019, jsou v nadepsané věci relevantní potud, pokud se věnují přípustné konstrukci ujednání, nejsou však relevantní z hlediska přiměřenosti výše smluvní pokuty, neboť předmětem posouzení dovolacího soudu nebyla vůbec spotřebitelská smlouva.

22. Jak již bylo uvedeno shora, ujednání o smluvní pokutě bylo součástí textu žalovanou podepsané smlouvy (dle shora uvedené judikatury odvolacího soudu nejde přitom o pasáže, které by bylo možno „materiálně“ považovat za pouhé obchodní podmínky). Z platného práva nevyplývá požadavek na to, aby žalované bylo žalobkyní přímo a výslovně prezentováno každé jednotlivé smluvní ujednání. Bylo v prvé řadě věcí žalované, aby se zajímala o prezentaci či jiné zpřístupnění celého smluvního textu, pokud takový zájem skutečně měla, přičemž z výslechu svědkyně [Anonymizováno] vyplynulo, že takovou možnost žalovaná měla a zákazníci jí využívají (nehledě na veřejnou dostupnost formulářové smluvní dokumentace žalobkyně na webu). Smluvní pokuta je v textu smlouvy formulována zdánlivě běžným způsobem (tj. ve vazbě na porušení platební povinnosti), nicméně z hlediska konstrukce zjevně závislá na úkonu žalobkyně (v podobě ukončení či přerušení dodávky energie). Každopádně platné právo takovému ujednání (atypickému) nebrání a jako takové se beztak analogicky spravuje režimem právní úpravy smluvní pokuty.

23. V řešené věci tak lze uzavřít, že žalobkyně dostatečným způsobem prokázala dodávky elektřiny i dodávky plynu na základě smluv uzavřených se žalovanou v souladu s ustanovením § 50 odst. 2 a dále ustanovením § 72 odst. 2 zákona č. 458/2000 Sb., energetický zákon, tudíž bylo na žalované, aby v řízení tvrdila a prokázala úhradu ceny za dodanou energii, dále úhradu sjednaných platebních závazků, pro jejichž neuhrazení byla sjednána smluvní pokuta a pro které žalobkyně předčasně ukončila smluvní vztah, případně jiné skutečnosti vyvracející uplatněné nároky. Obranu uplatněnou opatrovníkem žalované nalézací soud s přihlédnutím k závazné judikatuře odvolacího soudu neshledal důvodnou, jak podrobně vyloženo shora. Soud tedy přiznal žalobkyni právo na zaplacení uplatněných pohledávek spočívajících v ceně za dodanou energii, dále smluvní pokuty za prodlení žalované s úhradou sjednaných platebních závazků a dále sjednané právo na vrácení bonusu za uzavření smlouvy z důvodu jejího předčasného ukončení, když právo na jejich zaplacení plyne přímo ze samotných smluv o sdružených službách dodávky elektřiny a plynu. Ode dne následujícího od data splatnosti doručených faktur se žalovaná dostala do prodlení s plněním svých povinností, má tedy žalobkyně též právo na úrok z prodlení dle § 1970 občanského zákoníku ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. ode dne následujícího po splatnosti zúčtovacích faktur. Lze doplnit, že k úhradě uplatněných pohledávek žalobkyně žalovanou vyzývala zásilkami odeslanými na sjednanou doručovací adresu (do sféry dispozice žalované) opakovaně, jak vyloženo shora.

24. Žalobkyně měla ve věci plný úspěch, proto jí podle ustanovení § 142 odst. l občanského soudního řádu vůči žalované vzniklo právo na náhradu účelně vynaložených (nikoliv všech) nákladů řízení. Soud tak žalované uložil povinnost zaplatit žalobkyni náhradu v celkové výši 23 964 Kč, sestávající ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 1 107 Kč, odměny zástupce žalobkyně ve výši 600 Kč za dva úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, podání žaloby) podle ustanovení § 11 a § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, neboť jde jednoznačně o žalobu formulářového typu, kterou žalobkyně opakovaně u nadepsaného soudu uplatňuje typově shodné nároky, dále odměny zástupce žalobkyně ve výši 1 110 Kč za poloviční úkon právní služby (procesní sdělení žalobkyně ze dne 5. 5. 2023 k výzvě soudu) podle ustanovení § 7 a § 11 odst. 2 a 3 advokátního tarifu, dále odměny zástupce žalobkyně ve výši 13 320 Kč za šest úkonů právní služby (vyjádření ze dne 12. 1. 2024, účast na jednání dne 25. 5. 2024, vyjádření ze dne 10. 6. 2024, účast na jednání dne 26. 9. 2024, vyjádření ze dne 17. 10. 2024 a účast na jednání dne 11. 3. 2025) podle ustanovení § 7 a § 11 odst. 1 advokátního tarifu, dále náhrada za promeškaný čas ve výši 1 110 Kč za účast na jednání odročeném bez projednání věci samé (jednání konané dne 7. 5. 2024) dle § 14 odst. 2 advokátního tarifu, dále paušální náhrady hotových výdajů za celkem 10 úkonů právní služby v celkové výši 2 750 Kč podle ustanovení § 13 odst. 3 a § 14b odst. 5 advokátního tarifu (s přihlédnutím k rozhodné právní úpravě před a po 1. 1. 2025) a náhrady na DPH ve výši 3 967 Kč (§ 151 odst. 2 občanského soudního řádu). Plnění povinnosti uhradit náklady řízení pak bylo žalované v souladu s § 149 odst. 1 občanského soudního řádu uloženo k rukám zástupce žalobkyně. Předžalobní výzvu zástupce žalobkyně soud nepovažoval za účelně vynaložený náklad řízení, neboť pouze kopírovala totožné údaje předchozí předžalobní výzvy samotné žalobkyně a v tomto smyslu představovala pouze bezúčelně množení nákladů řízení (k tomu blíže př. usnesení Krajského soudu v Plzni ze dne 6. 1. 2025, č. j. 14 Co 270/2024-26, které se problematikou rozšířené praxe zasílání nadbytečných předžalobních výzev podrobněji zabývá).

25. O odměně a náhradě hotových výdajů ustanoveného opatrovníka, které platí stát, bude rozhodnuto samostatným usnesením. Nevyčerpané zálohy na náklady dokazování budou soudem vráceny, jakmile odpadne důvod jejich složení.