11 C 45/2025 - 28

Rubrum

Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl samosoudcem Mgr. Martinem Trepkou ve věci žalobce: [Jméno žalobce], IČO [IČO žalobce] sídlem [Adresa žalobce] zastoupený advokátem [Jméno advokáta] sídlem [Adresa advokáta] proti žalované: [stát, organizační složka státu], IČO [IČO] sídlem [adresa] jednající [Jméno žalované] sídlem [Adresa žalované] o zaplacení 54 000 Kč s příslušenstvím takto:

Výrok

I. Žaloba s tím, že žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 54 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 54 000 Kč od [datum] do zaplacení, se zamítá.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalované na náhradě nákladů řízení částku 900 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění

1. Žalobce se žalobou došlou soudu dne [datum] a upřesněnou při ústním jednání konaném dne [datum] domáhal na žalované zaplacení částky 54 000 Kč s příslušenstvím z titulu zadostiučinění za nemajetkovou újmu způsobenou nesprávným úředním postupem spočívajícím v nepřiměřené délce řízení vedeného u Okresního soudu v [adresa] (dále jen „OS [adresa]“) pod sp. zn. [spisová značka] (dále též jako „posuzované řízení“).

2. Žalobce uvedl, že posuzované řízení, ve kterém se po něm [tituly před jménem] [jméno FO] domáhal zaplacení částky 50 776 Kč s příslušenstvím, bylo zahájeno dne [datum]. První jednání ve věci se konalo teprve dne [datum], kdy předtím bylo jednání dvakrát zrušeno. Při prvním jednání navíc nebyla věc vyřízena a ve dnech [datum] a [datum] se konala další jednání ve věci. Na jednání dne [datum] byla vznesena námitka podjatosti vůči přísedící soudu. Příčinu této námitky žalobce spatřuje v poněkud nešťastném vyjádření přísedící soudního senátu, která při výslechu jedné ze svědkyň řekla „pro dobrotu na žebrotu“, což [tituly před jménem] [jméno FO] vedlo k podání námitky podjatosti. O námitce bylo rozhodnuto negativně a spis byl OS [adresa] vrácen dne [datum]. Další jednání proběhlo dne [datum]. Na tomto jednání byl vynesen rozsudek, proti kterému se [tituly před jménem] [jméno FO] odvolal, a toto rozhodnutí tak bylo následně dne [datum] Krajským soudem v [adresa] – pobočka ve [adresa] (dále jen „KS [adresa]“) zrušeno. Po několika jednáních byl dne [datum] vydán nový rozsudek. Celé řízení pravomocně skončilo až dne [datum], kdy nabylo právní moci rozhodnutí odvolacího soudu, kterým byl tento rozsudek potvrzen.

3. Žalobce považuje období mezi zahájením řízení a skutečným konáním prvního jednání za průtah celého řízení, které vzniklo pochybením OS [adresa]. Taktéž žalobce považuje za nepřiměřeně dlouhou dobu od [datum] do [datum], kdy byl OS [adresa] vyhotovován rozsudek. Čekání na vydání rozhodnutí v délce půl roku, jakkoli se mezitím konalo řízení o podjatosti soudce, považuje žalobce za nepřiměřené, když řízení o podjatosti bylo skončeno a spis soudu prvého stupně vrácen již dne [datum]. V řízení tak nebyla dodržena 30denní lhůta pro písemné vyhotovení rozsudku, a to ani v jednom případě. V řízení byla navíc opakovaně odročována jednání, a to nikoliv na žádost žalobce. V posuzovaném řízení se jednalo o nikterak složitý pracovněprávní spor, kromě účastníků nebyl ve věci vyslechnut ani vysoký počet svědků či proveden velký počet důkazů.

4. Popsanou délku posuzovaného řízení považoval žalobce za nepřiměřenou a za vzniklou nemajetkovou újmu požadoval poskytnout zadostiučinění v penězích, a to částkou 54 000 Kč, když vyšel se základní částky 45 000 Kč, kterou z důvodu banality věci navýšil o 20 %.

5. Takto formulovaný nárok žalobce uplatnil u žalované podáním ze dne [datum], žalovaná však svým stanoviskem ze dne [datum] nárok odmítla jako neopodstatněný, když dovodila, že délka posuzovaného řízení 3 roky a 9 měsíců je s ohledem na složitost věci a standardní význam pro žalobce přiměřená. Žalobce nesouhlasí s tvrzením, že by délka řízení odpovídala složitosti věci, jeho případ nijak nevybočuje z obdobných případů, které nevyžadují rozsáhlé dokazování. Co se týče významu předmětu řízení, řadí ESLP pracovněprávní spory dokonce do kategorie řízení majících zvýšený význam pro stěžovatele, kterým by měla být ze strany soudů věnována zvláštní péče.

6. S ohledem na uvedené se tak žalobce domáhal podanou žalobou zaplacení částky 54 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení od [datum] do zaplacení.

7. Žalovaná žalobou uplatněný nárok neuznala a navrhla zamítnutí žaloby. Žalovaná potvrdila, že u ní žalobce uplatnil dne [datum] nárok na přiznání zadostiučinění ve výši 54 000 Kč za nemajetkovou újmu za nesprávný úřední postup v posuzovaném řízení. K projednání žádosti žalobce došlo dne [datum]. Žalovaná konstatovala, že v posuzovaném řízení nedošlo k nesprávnému úřednímu postupu, a požadované zadostiučinění tak nebylo žalobci poskytnuto. K věci samé pak žalovaná po rekapitulaci průběhu posuzovaného řízení, ve které mj. konstatovala, že žaloba byla žalobci doručena dne [datum] a že řízení skončilo až právní moci usnesení Nejvyššího soudu (dále jen „NS“) o odmítnutí dovolání dne [datum], uvedla, že předmětem posuzovaného řízení byla žaloba o zaplacení částky ve výši 50 776 Kč s příslušenstvím (šlo o pracovněprávní spor, žalobce vystupoval jako žalovaný – zaměstnavatel). Řízení se vyznačuje určitým stupněm skutkové, procesní a právní složitosti, bylo provedeno širší dokazování prostřednictvím listin, výslechu účastníků řízení i svědků. Procesně bylo rozhodováno o změně žaloby, o námitce podjatosti aj. V řízení došlo několikrát k odročení nařízeného jednání, a to zejména na žádost tamního žalobce, resp. právního zástupce žalobce. Ve věci bylo rozhodováno soudy na všech třech úrovních soudní soustavy, kdy soud prvého stupně rozhodoval ve věci samé dvakrát, soud druhého stupně také dvakrát a NS jednou. Délka řízení je tedy z určité části způsobena procesní aktivitou účastníků, kdy k nápravě věcně či právně nesprávných rozhodnutí soudu jsou účastníkovi řízení zákonem poskytnuty prostředky k ochraně jeho práv, tedy opravné prostředky a mimořádné opravné prostředky, které má účastník ve stanovených lhůtách možnost využít, což mu pochopitelně nelze přičítat k tíži. Jestliže ovšem účastníkovi řízení nelze na jedné straně vyčítat, že na ochranu svých práv využívá procesní prostředky, které mu dává zákon k dispozici, na druhou stranu je zřejmé, že prodloužení řízení, ke kterému dojde v důsledku nutnosti se s těmito procesními prostředky vypořádat, nemůže jít na vrub státních orgánů. Význam řízení pro žalobce žalovaná shledala jako standardní, neboť žalobce vystupoval v pracovněprávním sporu jako žalovaný (zaměstnavatel), nikoliv jako žalobce (zaměstnanec), viz rozsudek NS ze dne 29. 3. 2021, sp. zn. 30 Cdo 2286/2020. V posuzovaném řízení k zásadním prodlevám mezi jednotlivými úkony na straně soudu nedocházelo, v řízení bylo postupováno plynule a koncentrovaně. Posuzované řízení ve vztahu k žalobci trvalo 3 roky a 9 měsíců (od doručení žaloby) a jeho délka je žalovanou vzhledem ke složitosti věci a standardnímu významu řízení pro žalobce hodnocena jako přiměřená.

8. Na základě provedeného dokazování učinil soud následující skutková zjištění:

9. Žalobou došlou OS [adresa] dne [datum] se [tituly před jménem] [jméno FO] domáhal vůči žalobci zaplacení částky 43 899 Kč se zákonným úrokem z prodlení od [datum], a to z důvodu odstupného po skončení pracovního poměru. [tituly před jménem] [jméno FO] uvedl, že jeho pracovní poměr u žalobce skončil na základě výpovědi ze dne [datum], dané mu žalobcem pro nadbytečnost dle § 52 písm. c) zákoníku práce, ke dni [datum], a žalobce mu tak byl povinen zaplatit odstupné ve výši dvojnásobku průměrného výdělku. Odstupné [tituly před jménem] [jméno FO] vypočítal z průměrné čisté mzdy. Usnesením ze dne [datum] soud vyzval [tituly před jménem] [jméno FO] k upřesnění a opravě žaloby, když odstupné se počítá z průměrného měsíčního výdělku v hrubé výši. Podáním došlým soudu dne [datum] [tituly před jménem] [jméno FO] svou žalobu změnil tak, že požaduje zaplacení částky 50 776 Kč se zákonným úrokem z prodlení od [datum]. K výzvě soudu učiněné usnesením ze dne [datum] zaplatil [tituly před jménem] [jméno FO] dne [datum] soudní poplatek za žalobu. Žaloba včetně její změny byla spolu s výzvou k vyjádření ve lhůtě 10 dnů doručena žalobci dne [datum]. Žádné vyjádření podáno nebylo. Dne [datum] bylo nařízeno ústní jednání na den [datum]. K žádosti zástupce [tituly před jménem] [jméno FO] odůvodněné kolizí s dříve nařízeným jednáním bylo jednání dne [datum] odročeno na den [datum]. Dne [datum] došlo soudu oznámení o převzetí právního zastoupení žalobce spojené se žádostí o zaslání žaloby, když žalobce není schopen dohledat všechny soudem zaslané listiny. Žaloba a její doplnění byly zástupkyni žalobce zaslány dne [datum]. Při jednání konaném dne [datum] bylo zahájeno projednání věci. Až při tomto jednání předložil žalobce písemné vyjádření k žalobě ze dne [datum], ve kterém předložil odlišnou skutkovou verzi ukončení pracovního poměru [tituly před jménem] [jméno FO]. Uvedl, že se z důvodu nespokojenosti s pracovními výsledky [tituly před jménem] [jméno FO] dohodli v dubnu [rok] na ukončení jeho pracovního poměru k [datum], opomenutím však nedošlo k podpisu písemné dohody. Z následné komunikace s úřadem práce se žalobce dozvěděl, že pracovní poměr měl být ukončen výpovědí ze dne [datum], tuto však žalobce označil za zfalšovanou, když ji nikdy nevyhotovil a nepodepsal. S ohledem na skutečnost, že [tituly před jménem] [jméno FO] v průběhu května [rok] opakovaně absentoval v zaměstnání, ukončil žalobce jeho pracovní poměr okamžitým zrušením ze dne [datum]. Toto okamžité zrušení bylo [tituly před jménem] [jméno FO] doručováno dne [datum] v místě jeho bydliště, [tituly před jménem] [jméno FO] je však odmítl převzít. Svá obranná tvrzení žalobce kromě listin navrhoval prokázat svou výpovědí a výpovědí dvou svědků. Následně žalobce svou obranu korigoval tak, že pracovní poměr [tituly před jménem] [jméno FO] byl ukončen dohodou ke dni [datum] a za květen [rok] mu byla poskytnuta náhrada. Bylo provedeno vícero listinných důkazů, žalobce trval na navržených výpovědí, [tituly před jménem] [jméno FO] navrhl svou účastnickou výpověď a připojení spisu Policie ČR. Jednání bylo za účelem poskytnutí lhůty [tituly před jménem] [jméno FO] k reakci na obranu žalobce a za účelem výslechu účastníků odročeno na den [datum]. Dne [datum] byl vyžádán spis Policie ČR. K žádosti zástupce [tituly před jménem] [jméno FO] ze dne [datum], odůvodněné jeho plánovanou hospitalizací a následnou pracovní neschopností, bylo ústní jednání [datum] odročeno na den [datum], z tohoto termínu pak bylo jednání z důvodu kolize zástupce [tituly před jménem] [jméno FO] s dříve nařízeným jednáním odročeno na den [datum]. Při jednání konaném dne [datum] byl proveden důkaz spisem Policie ČR, týkajícím se trestního oznámení žalobce na [tituly před jménem] [jméno FO] v souvislosti s falšováním výpovědi ze dne [datum], a byli vyslechnuti účastníci. [tituly před jménem] [jméno FO] uváděl, že výpověď dle návodu na internetu sepsal on poté, co neodsouhlasil a nepodepsal žalobcem předloženou dohodu o ukončení pracovního poměru, a žalobce mu výpověď podepsal a orazítkoval, žalobce připustil, že [tituly před jménem] [jméno FO] předloženou výpověď mohl podepsat, i když si to nepamatoval, ale trval na tom, že se dohodli na ukončení pracovního poměru ke konci dubna s tím, že [tituly před jménem] [jméno FO] dostane zaplacený ještě květen, kdy si měl shánět práci. Žalobce pak navrhl výslech dalších dvou svědků. Jednání bylo za účelem výslechu svědků odročeno na den [datum], k odročenému jednání byli předvoláni 3 žalobcem navržení svědci. Při jednání konaném dne [datum] byla vyslechnuta 1 svědkyně, po jejím výslechu vznesl [tituly před jménem] [jméno FO] námitku podjatosti jedné z přísedících, a to s ohledem na její shora citovanou poznámku v průběhu výslechu. Další dva dostavivší se svědci již nebyli vyslechnuti a jednání bylo za účelem předložení námitky podjatosti k rozhodnutí nadřízenému soudu odročeno na neurčito. Dne [datum] byl spis předložen KS [adresa], který usnesením ze dne [datum] rozhodl, že přísedící není vyloučena z projednávání a rozhodování předmětné věci. Spis byl vrácen OS [adresa] dne [datum], usnesení KS [adresa] bylo dne [datum] vypraveno a dne [datum] nabylo právní moci. Dne [datum] bylo nařízeno ústní jednání na den [datum], k jednání byli opětovně předvoláni dva žalobcem navržení svědci. Při jednání konaném dne [datum] byli vyslechnuti dva svědci, dokazování bylo ukončeno a byl vyhlášen rozsudek, kterým byla žaloba zamítnuta a [tituly před jménem] [jméno FO] bylo uloženo zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 36 128,50 Kč. Soud takto rozhodl, když vzal za prokázané, že pracovní poměr [tituly před jménem] [jméno FO] skončil dohodou ke dni [datum], byť nebyla uzavřena písemně, a to nikoliv pro nadbytečnost. Výpověď ze dne [datum] soud s ohledem na okolnosti jejího vyhotovení a podpisu, antedatování a neexistenci uváděného výpovědního důvodu hodnotil jako neplatnou. Stejně tak za neplatné soud považoval okamžité zrušení pracovního poměru ze dne [datum], které považoval za neuvážené právní jednání žalobce, když [tituly před jménem] [jméno FO] nedocházel do zaměstnání dle pokynu žalobce, a současně další uváděné důvody okamžitého zrušení pracovního poměru nebyly určitě vymezeny a [tituly před jménem] [jméno FO] nebyly adresovány písemné výtky stran nedostatků v jeho pracovní činnosti. Usnesením ze dne [datum] byla opravena chyba ve výroku rozsudku. Písemná vyhotovení rozsudku a usnesení byla vypravena dne [datum]. Dne [datum] došlo soudu odvolání [tituly před jménem] [jméno FO]. K výzvě soudu učiněné usnesením ze dne [datum] zaplatil [tituly před jménem] [jméno FO] dne [datum] soudní poplatek za odvolání. Odvolání bylo dne [datum] zasláno žalobci k vyjádření ve lhůtě 10 dnů, vyjádření žalobce došlo soudu dne [datum]. Vyjádření bylo dne [datum] zasláno [tituly před jménem] [jméno FO]. Spis byl dne [datum] předložen KS [adresa], který usnesením ze dne [datum], vydaným bez nařízení jednání, napadený rozsudek zrušil a věc vrátil soudu prvého stupně k dalšímu řízení. Důvodem zrušení rozsudku bylo zatížení řízení vadou, kterou nebylo možné odstranit v odvolacím řízení, a to nerozhodnutí o připuštění změny (rozšíření) žaloby učiněné podáním ze dne [datum]. Dále odvolací soud uvedl, že závěr soudu o ukončení pracovního poměru [tituly před jménem] [jméno FO] dohodou k [datum] nemá oporu v provedeném dokazování, když žalobce tvrdil a prokazoval ukončení pracovního poměru dohodou ke dni [datum], a uložil soudu prvého stupně v tomto směru doplnit dokazování, včetně toho, zda se účastníci případně v zákonem stanovené lhůtě dovolali neplatnosti takové dohody, která by byla z důvodu nedodržení písemné formy relativně neplatná. Pro případ závěru o neskončení pracovního poměru dohodou pak odvolací soud uložil soudu prvého stupně zabývat se tím, zda pracovní poměr skončil na základě výpovědi ze dne [datum], včetně toho, zda se žalobce případně v zákonem stanovené lhůtě dovolal neplatnosti takové výpovědi. Spis byl vrácen OS [adresa] dne [datum], usnesení KS [adresa] bylo dne [datum] vypraveno a téhož dne nabylo právní moci. Dne [datum] bylo nařízeno ústní jednání na den [datum], k jednání byli k výslechu předvoláni oba účastníci. K žádosti zástupce [tituly před jménem] [jméno FO] ze dne [datum], odůvodněné plánovanou dovolenou, bylo jednání dne [datum] odročeno na den [datum]. Při jednání konaném dne [datum] bylo rozhodnuto o připuštění změny žaloby, byl opětovně vyslechnut [tituly před jménem] [jméno FO], žalobce se k jednání nedostavil. Jednání bylo za účelem výslechu žalobce a poskytnutí lhůty účastníkům k předložení návrhů na doplnění dokazování odročeno na den [datum]. V podání došlém soudu dne [datum] žalobce namítl, že [tituly před jménem] [jméno FO] při výpočtu průměrného výdělku pro účely odstupného nesprávně vychází ze 4. čtvrtletí roku [rok], namísto 1. čtvrtletí roku [rok]. Podání bylo dne [datum] zasláno žalobci, který v podání došlém soudu dne [datum] namítl, že mu výplatnice za rok [rok] nebyly žalobcem předány. Dne [datum] byla žalobci zaslána výzva, aby při odročeném jednání předložil výplatnice [tituly před jménem] [jméno FO] za první čtvrtletí roku [rok]. Při jednání konaném dne [datum] byl vyslechnut žalobce, který soudu též předložil požadované výplatnice. Jednání pak bylo za účelem doplnění dokazování výplatnicemi, dalšími listinami, k jejich předložení byli účastníci při jednání vyzváni, a opětovným výslechem již slyšené svědkyně odročeno na den [datum]. K žádosti zástupce [tituly před jménem] [jméno FO] ze dne [datum], odůvodněné kolizí s dříve nařízeným jednáním – předvolání došlo do datové schránky zástupce v době konání předchozího jednání a odsouhlasení termínu, bylo jednání dne [datum] odročeno na den [datum], dřívější termín nebyl pro čerpání dovolených, kolize či účasti na školeních ze strany soudu, žalobce a jeho právního zástupce možný. Dne [datum] došly soudu vyžádané listiny od žalobce a jeho doplnění tvrzení. Při jednání konaném dne [datum] byla opětovně vyslechnuta svědkyně, bylo provedeno několik listinných důkazů, dokazování bylo ukončeno a byl vyhlášen rozsudek, kterým byla žaloba znovu zamítnuta a [tituly před jménem] [jméno FO] bylo uloženo zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 54 175,50 Kč. Soud takto rozhodl, když opětovně dospěl k závěru, že pracovní poměr [tituly před jménem] [jméno FO] skončil dohodou ke dni [datum]. Písemné vyhotovení rozsudku bylo vypraveno dne [datum]. Dne [datum] došlo soudu odvolání [tituly před jménem] [jméno FO], odvolání bylo dne [datum] zasláno žalobci s výzvou k vyjádření ve lhůtě 10 dnů. Vyjádření došlo soudu dne [datum] a dne [datum] bylo zasláno [tituly před jménem] [jméno FO]. Dne [datum] byl spis předložen KS [adresa], který dne [datum] nařídil odvolací ústní jednání na den [datum]. Při jednání konaném dne [datum] bylo odvolání projednáno, dokazování nebylo opakováno, ani doplňováno a byl vyhlášen rozsudek, kterým byl napadený rozsudek potvrzen a [tituly před jménem] [jméno FO] bylo uloženo zaplatit žalobci na náhradě nákladů odvolacího řízení částku 8 969,23 Kč. Odvolací soud takto rozhodl, když se neztotožnil se závěrem o skončení pracovního poměru dohodou ke dni [datum], když k uzavření takové dohody nedošlo, pracovní poměr [tituly před jménem] [jméno FO] však považoval za skončený ke dni [datum] na základě okamžitého zrušení pracovního poměru ze strany žalobce, jehož neplatnosti se [tituly před jménem] [jméno FO] v zákonem stanovené lhůtě nedovolal, a nelze je tak již přezkoumávat, v důsledku čehož mu právo na odstupné nevzniklo. Spis byl vrácen OS [adresa] dne [datum], rozsudek KS [adresa] byl dne [datum] vypraven a dne [datum] nabyl právní moci. Dne [datum] došlo soudu dovolání [tituly před jménem] [jméno FO]. K výzvě soudu učiněné usnesením ze dne [datum] zaplatil [tituly před jménem] [jméno FO] dne [datum] soudní poplatek za dovolání. Dovolání bylo dne [datum] zasláno žalobci s výzvou k vyjádření ve lhůtě 10 dnů. Dne [datum] byl spis předložen NS. Dne [datum] došlo NS vyjádření žalobce k dovolání. NS usnesením ze dne [datum] dovolání jako nepřípustné odmítl a uložil [tituly před jménem] [jméno FO] zaplatit žalobci na náhradě nákladů dovolacího řízení částku 4 162 Kč. Spis byl vrácen OS [adresa] dne [datum], usnesení NS bylo dne [datum] vypraveno a téhož dne nabylo právní moci. Tím bylo posuzované řízení skončeno (zjištěno ze spisu OS [adresa] sp. zn. [spisová značka]).

10. Žádostí ze dne [datum], došlou žalované téhož dne, doplněnou podáním ze dne [datum], došlým žalované téhož dne, uplatnil žalobce u žalované z důvodů následně uvedených v podané žalobě požadavek na zaplacení částky 54 000 Kč jako zadostiučinění za nemajetkovou újmu z titulu nepřiměřené délky posuzovaného řízení. Žalovaná žádost vyřídila stanoviskem ze dne [datum] nebo [datum] (každý z účastníků předložil stanovisko jinak datované, datum vydání stanoviska však nebylo pro posouzení věci podstatné), kterým z důvodů následně uvedených ve vyjádření k žalobě uplatněný nárok odmítla (zjištěno ze žádosti včetně dodejky, doplnění žádosti včetně dodejky, 2x stanoviska).

11. Takto zjištěný skutkový stav soud posoudil dle následujících ustanovení právních předpisů:

12. Dle § 5 zákona 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona České národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „OdpŠk“), stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu, která byla způsobena rozhodnutím, jež bylo vydáno v občanském soudním řízení, ve správním řízení, v řízení podle soudního řádu správního nebo v řízení trestním, nebo nesprávným úředním postupem.

13. Dle §§ 14, 15 OdpŠk se nárok na náhradu škody se uplatňuje u úřadu uvedeného v § 6, uplatnění nároku na náhradu škody podle tohoto zákona je podmínkou pro případné uplatnění nároku na náhradu škody u soudu. Domáhat se náhrady škody u soudu může poškozený pouze tehdy, pokud do šesti měsíců ode dne uplatnění nebyl jeho nárok plně uspokojen.

14. Žalobce splnil podmínku pro soudní uplatnění nároku na náhradu nemajetkové újmy způsobené nezákonným rozhodnutím či nesprávným úředním postupem, představovanou předběžným uplatněním nároku u příslušného orgánu.

15. Dle § 13 OdpŠk odpovídá stát za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem. Nesprávným úředním postupem je také porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě. Nestanoví-li zákon pro provedení úkonu nebo vydání rozhodnutí žádnou lhůtu, považuje se za nesprávný úřední postup rovněž porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě. Právo na náhradu škody má ten, jemuž byla nesprávným úředním postupem způsobena škoda.

16. Dle § 31a OdpŠk se bez ohledu na to, zda byla nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem způsobena škoda, poskytuje podle tohoto zákona též přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu. Zadostiučinění se poskytne v penězích, jestliže nemajetkovou újmu nebylo možno nahradit jinak a samotné konstatování porušení práva by se nejevilo jako dostačující. Při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění se přihlédne k závažnosti vzniklé újmy a k okolnostem, za nichž k nemajetkové újmě došlo. V případech, kdy nemajetková újma vznikla nesprávným úředním postupem podle § 13 odst. 1 věty druhé a třetí nebo § 22 odst. 1 věty druhé a třetí, přihlédne se při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění rovněž ke konkrétním okolnostem případu, zejména k a) celkové délce řízení, b) složitosti řízení, c) jednání poškozeného, kterým přispěl k průtahům v řízení, a k tomu, zda využil dostupných prostředků způsobilých odstranit průtahy v řízení, d) postupu orgánů veřejné moci během řízení a e) významu předmětu řízení pro poškozeného.

17. Posuzované řízení bylo zahájeno podáním žaloby dne [datum] a skončilo právní mocí usnesení NS o odmítnutí dovolání dne [datum]. Řízení tedy trvalo celkem 4 roky a téměř (bez 3 dnů) 1 měsíc, resp. téměř 49 měsíců. Uvedené však platí pouze pro osobu, která návrh na zahájení řízení podala a vystupuje v řízení jako navrhovatel, neboť od tohoto okamžiku čeká na rozhodnutí a může trpět pocitem nejistoty stran výsledku řízení. Vůči jiné osobě vystupující v řízení, typicky žalovaný, pak rozhodná doba začíná běžet nikoliv již od podání návrhu, ale až od okamžiku, kdy se o podání návrhu a existenci řízení dozví. Neví-li tato osoba o tom, že je vůči ní vedeno nějaké řízení, nemůže u ní logicky ani vzniknout nejistota, kdy a jak vůči ní bude o něčem rozhodnuto, a nemůže tak na její straně vznikat ani nemajetková újma. Ze spisu OS [adresa] vyplynulo, že žalobci (v posuzovaném řízení v postavení žalovaného) byla žaloba doručena dne [datum]. Soud tak za období, po které mohl žalobce průběh řízení vnímat, a tento se jej mohl dotýkat, považoval dobu od [datum] do [datum], tj. dobu 3 let a 9 celých měsíců, resp. 45 celých měsíců.

18. Pokud jde o jednotlivá kritéria rozhodná pro posuzování délky řízení, má soud na základě učiněných zjištění za to, že řízení bylo po skutkové stránce složitější, když bylo nutné zjistit okolnosti ukončení pracovního poměru [tituly před jménem] [jméno FO], tj. zda se tak stalo dohodou, výpovědí, anebo okamžitým zrušením pracovního poměru. K tomu je nutno dodat, že k této skutkové složitosti věci přispěl nemalým dílem svým chaotickým jednáním při ukončování předmětného pracovního poměru i sám žalobce. To se pak promítlo i do složitosti procesní, kdy bylo provedeno větší množství listinných důkazů, byli opakovaně vyslýcháni oba účastníci, vyslechnuti byli tři svědci, jeden z nich opakovaně. K procesní složitosti je nutno dále přičíst opakované odročování ústních jednání na žádost zástupce [tituly před jménem] [jméno FO], kdy jednání nařízené na den [datum] bylo pro kolizi odročeno na den [datum], tj. za 4 týdny, jednání nařízené na den [datum] bylo pro zdravotní problémy odročeno na den [datum] a následně pro kolizi na den [datum], tj. celkově za více než 2 měsíce, jednání nařízené na den [datum] bylo pro plánovanou dovolenou odročeno na den [datum], tj. za 2 týdny, a jednání nařízené na den [datum] bylo pro kolizi a následnou nemožnost najití dřívějšího termínu odročeno na den [datum], tj. téměř za 2 měsíce. Soud se přitom neztotožňuje s názorem žalobce, že by OS [adresa] byl při vyhovování žádostem o odročení přespříliš benevolentní či že by tímto dokonce zatížil řízení průtahy. Kolize s dříve nařízeným jednáním či hospitalizace a následná pracovní neschopnost jsou legitimním důvodem pro změnu termínu jednání a takovým žádostem je standardně vyhovováno. K důkladnějšímu zvážení byla případně jen žádost odůvodněná plánovanou dovolenou, taková žádost však byla podána jen jednou a odročeno bylo na dobu za 2 týdny. Rovněž je nutno k procesní složitosti přičíst, že další průběh ústního jednání konaného dne [datum] byl zmařen veskrze nesmyslnou námitkou podjatosti [tituly před jménem] [jméno FO], byť její podání bylo reakcí na nešťastné vyjádření přísedící v průběhu výslechu svědkyně, kdy se pak další ústní jednání po vyřešení této námitky konalo až dne [datum], tj. za 5,5 měsíců. Na základě shora popsaného sledu předložení námitky k rozhodnutí KS [adresa], rozhodnutí o námitce, vrácení spisu OS [adresa] a nařízení dalšího ústního jednání, soud nemá za to, že by uvedená prodleva 5,5 měsíců měla být zatížena průtahy na straně soudů. Konečně je pak nutno k procesní složitosti přičíst četnost rozhodování a počet stupňů soudní soustavy zapojených do rozhodování. OS [adresa] rozhodoval ve věci 2x, KS [adresa] rozhodoval též 2x a NS rozhodoval 1x. Účastníkům řízení jistě nelze upřít využití opravných prostředků k uplatňování či bránění jejich práv, každé podání opravného prostředku si však vyžádá určitou dobu jak na zadministrování věci před předložením vyšší instanci (zaslání opravného prostředku k vyjádření, vybrání soudního poplatku apod.), tak na vlastní nastudování a projednání věci před orgánem vyšší instance, kterou nelze přičítat státu. Uvedené však neplatí pro první rozsudek OS [adresa] a na něj navazující odvolací řízení u KS [adresa], když uvedený rozsudek byl zrušen pro neodstranitelnou procesní vadu a současně byly soudu prvého stupně vytčeny i nedostatky jeho skutkových zjištění. Tyto skutečnosti je naopak nutno přičíst k tíži státu v rámci kritéria postupu orgánů veřejné moci (viz dále). Po právní stránce nebylo posuzované řízení nijak zvlášť složité, jednalo se o běžný spor o výplatu odstupného po skončení pracovního poměru, složitost řízení spočívala v rovině skutkové a procesní.

19. Pokud jde o postup orgánů veřejné moci (soudů), lze konstatovat, že v řízení nedocházelo k nedůvodným průtahům, řízení probíhalo plynule a úkony byly činěny ve lhůtách přiměřených projednávané materii. K drobným prodlevám došlo jen ve fázi dovolacího řízení při výběru soudního poplatku za dovolání a zaslání dovolání k vyjádření. Obsahem spisu posuzovaného řízení bylo vyvráceno, že by při vypravování písemných vyhotovení rozsudků nebyla dodržena lhůta dle § 158 odst. 4 o. s. ř. K tíži státu je však nutno přičíst již zmíněné zrušení prvního rozsudku OS [adresa] pro vadu řízení a s tím související prodloužení celkové doby řízení, ani to však nebylo nijak zásadní, když doba od vyhlášení rozsudku dne [datum] do jeho pravomocného zrušení dne [datum] činila 5,5 měsíce.

20. Pokud jde o jednání žalobce, je nutno konstatovat, že tento svým postupem k délce posuzovaného řízení též dílčím způsobem přispěl. K žalobě se měl žalobce vyjádřit do dne [datum], své vyjádření však předložil až při ústním jednání konaném dne [datum], kdy přednesl zcela odlišnou skutkovou verzi ukončení pracovního poměru [tituly před jménem] [jméno FO] a navrhl svůj výslech a výslechy svědků. Jednání tak muselo být odročeno za účelem seznámení se [tituly před jménem] [jméno FO] s touto obranou a předvolání svědků na den [datum], tj. téměř za 2 měsíce. K ústnímu jednání konanému dne [datum], kdy měl proběhnout jeho doplňující výslech, se žalobce nedostavil, a musel tak být předvolán znovu na den [datum], tj. za 1,5 měsíce.

21. Konečně pokud jde o význam předmětu řízení pro poškozeného, tento soud hodnotil jako běžný. Předmětem řízení sice byl pracovněprávní spor, a v obecné rovině se tak jednalo o řízení s typově zvýšeným významem řízení pro poškozeného, nelze však odhlédnout od skutečnosti, že šlo o výplatu odstupného po skončení pracovního poměru. Mezi účastníky nebylo sporu, že pracovní poměr skončil, a nešlo tedy o nejistotu trvání pracovního poměru, která případně může jak zaměstnance, tak zaměstnavatele limitovat ve shánění jiného zaměstnání/jiného zaměstnance. Nešlo ani o výplatu odměny za odvedenou práci či náhrady mzdy za dobu trvání pracovního poměru, jejíž absence může u zaměstnance vyvolávat existenční obtíže. Mezi účastníky bylo nesporné, že finanční nároky za dobu trvání pracovního poměru byly mezi nimi vyrovnány. Pro absenci uvedených skutečností, pro které právě je pracovněprávním sporům přisuzován zvýšený význam, tak lze dle názoru soudu na předmět posuzovaného řízení pohlížet jako na běžný spor o zaplacení. Spor pak nebyl veden ani o žádnou závratnou částku, když šlo o cca 50 tis. Kč se zákonným úrokem z prodlení od [datum] a náklady řízení ve výši cca 67 tis. Kč.

22. Na základě všech popsaných hledisek, která lze (postup soudů nezatížený průtahy, kdy prodloužení řízení v důsledku vadného prvního rozsudku lze jako ojedinělé pochybení tolerovat) či nelze (složitost řízení zejména v jeho skutkové a procesní rovině a dílčí přispění žalobce k délce) přičítat státu, a při absenci zvýšeného významu předmětu řízení pro žalobce, dospěl soud k závěru, že dobu řízení v délce 3 let a 9 měsíců lze ještě považovat za dobu přiměřenou, byť se jedná o případ hraniční, a že tedy k nesprávnému úřednímu postupu ve smyslu § 13 odst. 1 věty třetí OdpŠk nedošlo.

23. S ohledem na učiněný závěr o absenci odpovědnostního titulu jako základního předpokladu odpovědnosti žalované za újmu tak soud žalobu jako nedůvodnou zamítl.

24. O nákladech řízení bylo rozhodnuto dle § 142 odst. 1 o. s. ř., když žalovaná byla ve věci plně úspěšná. Žalované, která nebyla v řízení právně zastoupena, tak soud přiznal náhradu nákladů řízení v celkové výši 900 Kč (3x 300 Kč), která je tvořena paušální náhradou hotových výdajů za 3 úkony (sepis vyjádření k žalobě, příprava na jednání soudu konané dne [datum], účast na jednání soudu dne [datum]), dle § 151 odst. 3 o. s. ř., § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb.

Poučení