11 C 46/2009 - 2866

Rubrum

Okresní soud v Jičíně rozhodl soudkyní Mgr. Martinou Thorovskou ve věci žalobce: [osobní údaje žalobce] bytem [adresa] zastoupený advokátem Mgr. [jméno] [příjmení] sídlem [adresa] proti žalované: [osobní údaje žalované] o zaplacení 471 200 000 Kč takto:

Výrok

I. Žaloba, kterou se žalobce na žalované domáhal, aby mu zaplatila částku 471 200 000 Kč, se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

III. Žalobce je povinen do jednoho měsíce od právní moci tohoto rozsudku zaplatit České republice - Okresnímu soudu v Jičíně na nákladech řízení částku 8 928,50 Kč.

Odůvodnění

1. Žalobce se na žalované domáhá, aby mu zaplatila částku 471 200 000 Kč, jakožto náhradu škody – ušlého zisku. Nárok na náhradu škody uplatnil dne 3. 1. 2002 v řízení o vyloučení věcí z konkurzní podstaty vedeném u Krajského soudu v Hradci Králové pod sp. zn. 43 Cm 1/2002, kdy požadoval, aby mu žalovaná zaplatila škodu, kterou mu způsobila tím, že jako správkyně konkurzní podstaty úpadkyně [jméno] [příjmení] [jméno], [ulice a číslo], [obec] v [anonymizováno], [IČO] nechala neodborně nakládat se stroji a zařízením žalobce a zničila suroviny v jeho majetku tím, že je nechala vyhodit na skládku odpadků v [obec]. Avizoval, že škoda na surovinách bude vyčíslena po zpracování znaleckého posudku koncem ledna PhDr. [příjmení]. Blíže svůj nárok nespecifikoval a požadavek na náhradu ušlého zisku nezmínil.

2. Z obsahu spisu je zřejmé, že Krajský soud v Hradci Králové usnesením ze dne 3. 8. 2004, č.j. 43 Cm 1/2002-184 žalobu odmítl z důvodu, že neobsahuje všechny zákonem stanovené náležitosti a žalobce vady ve stanovené lhůtě neodstranil a v řízení nebylo možno pro tento nedostatek pokračovat. Unesením Vrchního soudu v Praze dne de 10. 10. 2005 bylo toto rozhodnutí zrušeno a věc byla krajskému soudu vrácena k dalšímu řízení. Usnesením ze dne 22. 8. 2006, č.j. 43 Cm 1/2002-260 Krajský soud v Hradci Králové vyzval žalobce [příjmení] [jméno] [příjmení], správce konkurzní podstaty úpadce [jméno] [příjmení] za účasti vedlejšího účastníka [jméno] [příjmení], aby ve lhůtě 10 dnů od doručení usnesení opravil a doplnil žalobní návrh ve věci náhrady škody a usnesením ze dne 16. 11. 2006, č.j. 43 Cm 1/2002-292 na žádost žalobce prodloužil lhůtu k doplnění žalobního návrhu do 30. 1. 2007. Podáním došlým soudu dne 12. 9. 2006 žalobce (tehdy ještě jako vedlejší účastník) doplnil žalobu tak, že žalovaná kromě škody na strojích, materiálu a zařízení způsobila škodu spočívající v ušlém zisku, kterého žalobce nemohl dosáhnout tím, že jeho věci protiprávně zadržovala. Předpokládaný zisk vyčíslil částkou 6 200 000 Kč měsíčně, takže ušlý zisk za období od 1. 9. 2001 do 1. 9. 2006, který po žalované požaduje nahradit, činí 372 000 000 Kč. Další doplnění žaloby soudu došlo 6. 12. 2006. Usnesením Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 14. 11. 2007, č.j. 43 Cm 1/2002-334 byl návrh na náhradu škody ve výši 372 000 000 Kč vyloučen k samostatnému řízení s tím, že věc bude nadále vedena pod sp. zn. 43 Cm 85/2007. Usnesením Krajského soudu v Hradci Králové ze dne [osobní údaje žalobce] [číslo], č.j. 43 Cm 1/2002-362 bylo toto usnesení opraveno v označení žalovaného tak, že žalovaným je Ing. [jméno] [příjmení], se sídlem [adresa], správce konkurzní podstaty úpadce [jméno] [příjmení] – [anonymizováno], [ulice a číslo], [obec] v Podkrkonoší, [IČO]. Dne 4. 1. 2008 žalobce rozšířil žalobu o ušlý zisk za období dalších 16 měsíců od 1. 9. 2006 do 31. 12. 2007 po 6 200 000 Kč měsíčně. Celkem tedy požadoval zaplacení částky 471 200 000 Kč. Věc byla poté postoupena Okresnímu soudu v Jičíně, který usnesením ze dne 6. 4. 2010, č.j. 11 C 46/2009-107 změnu žaloby spočívající v jejím rozšíření o 99 200 000 Kč na celkovou částku 471 200 000 Kč připustil.

3. Žalobce vylíčil, že zisku, který mu ušel, měl dosáhnout výrobou replik, vzorkových dlažeb. Náklady na výrobu 1 m2 vzor lilie činil dle tvrzení žalobce 1 871 Kč a po započtení 15% rezervy na zmetky 2 151 Kč. Odbyt měl zajištěn v tuzemsku až za 3 500 Kč za 1m2 a v zahraničí až za 7 000 Kč za 1 m2. Při předpokládané výrobní kapacitě 3 000 m2 měsíčně by ušlý zisk činil nejméně 9 000 000 Kč měsíčně, žalobce se však domáhá jen 6 200 000 Kč měsíčně, což odpovídá průměrné ceně 4 218 Kč za 1m2 replik. K přehledu výrobní kapacity pro rok 2001 pak doplnil tabulky kapacity jednotlivých lisů s tím, že celková kapacita činila měsíčně 6 360 m2 jednobarevných dlaždic a 680 m2 vícebarevných dlaždic, přičemž poměr jednobarevných k vícebarevným byl 1:5 až 1:

4. Dostatečnou kapacitu lisů měl zajištěnu. Kapacitu pecí, včetně dvou pecí, které bylo možno si zapůjčit od Ing. [jméno] [příjmení] (jejichž kapacita měla činit celkem 150 m2 měsíčně), stanovil celkem na 650 m2 měsíčně s tím, že kapacita pecí nepředstavovala problém, protože bylo možné je pronajmout nebo dokoupit. Konstatoval, že [jméno] [příjmení] měla v předmětné době 3 zaměstnance a žalobce měl nasmlouvané další 4 zaměstnance, takže by nebyl problém zajistit výrobu. V dalším průběhu řízení žalobce svá tvrzení rozvedl tak, že se domáhá náhrady škody v podobě ušlého zisku, kterého nemohl dosáhnout tím, že by vykonával podnikatelskou činnost. Tato škoda mu byla způsobena v příčinné souvislosti s jednáním žalované, neboť mu jako konkursní správkyně [jméno] [příjmení] neoprávněně zadržovala věci v jeho vlastnictví, převzala věci v jeho vlastnictví, které nejsou dohledatelné a některé věci v jeho vlastnictví vyhodila, zničila nebo způsobila jejich ztrátu. Tím došlo k faktickému ukončení a znemožnění výroby historických dlažeb žalobcem. Žalovaná ukončila společnou výrobu, přestože v ní mohlo být pokračováno (žalobce k tomu měl prostředky a technologie) a nedokončila ani poslední zakázku v hodnotě 0,5 mil. Kč. Z její strany došlo k úplnému ukončení fungující výroby, nedokončení zakázek, prodeji strojů k výrobě za nízkou cenu, poskytnutí nájmu strojů konkurenci a umožnění faktického převzetí výroby konkurencí, čímž došlo ke zmaření investic do strojů, patentu, nákladů na výrobu. Žalobce je dodnes oslovován objednateli k výrobě historických dlažeb, není však schopen takovým závazkům dostát. Žalobce je odborníkem v oblasti výroby historických dlažeb a jeho výroba prováděná s [jméno] [příjmení] byla zcela unikátní. Výroba a samotné výrobky byly v předmětné době pod patentovou ochranou a ochranou autorského zákona jako dílo výtvarné včetně práva na rozmnoženiny díla. Předmětem ochrany dle autorského zákona byly jednak vzorové neprodejné originální dlaždice v počtu 5 200 kusů s různými vzory, podle kterých byly vyráběny rozmnoženiny k prodeji. Tyto byly žalovanou zničeny či prodány bez souhlasu žalobce, ačkoliv byl jejich spoluautor. Soubor věcí ve vlastnictví žalobce tvoří spolu s jeho výkonovou hodnotou takové výrobní prostředky, ze kterých byl dán předpoklad dosažení zisku 6,2 mil. Kč měsíčně. Byl vlastníkem strojů, prostředků (materiálu a zejména forem) a know-how. Na majetek žalobce byl z důvodu znemožnění výroby ze strany žalované prohlášen také konkurs, ale nárok na ušlý zisk nebyl sepsán do jeho konkursní podstaty.

4. Ke své činnosti žalobce uvedl, že se již před rokem 1989 zabýval výrobou historických dlažeb. Jde o specifický druh podnikání vyznačující se náročností na výtvarnou a uměleckou hodnotu výroby. V tomto druhu podnikání lze na území České republiky počítat výrobce v počtu jednotek. Žalobce a [jméno] [příjmení] jako dvě osoby podnikatelé uzavřeli dne 1. 12. 1990 Smlouvu o spolupráci, na jejímž základě se dohodli na společném provádění keramických prací, výrobě keramiky a dalších takto souvisejících prací. Žalobce do společného podnikání na počátku vložil 200 000 Kč, zisk z podnikání pro něj měl být id. 2/3 a v tomto poměru měly být děleny i společně nabyté věci. V letech 1994 1997 byla výroba provázena zkoušením nových technologií a zisk byl investován zpět do výroby a pořízení vybavení či materiálu. V devadesátých letech rovněž došlo k nákupu většiny věcí žalobce potřebných k jeho výrobě (žalobce nakupoval do svého vlastnictví). V roce 1998 bylo podnikání obou účastníků dohody bezdlužné. Provoz byl uskutečňován mimo jiné v provozovnách v [část obce] a na adrese [ulice a číslo] v [obec]. Na společné podnikání měl žalobce od [jméno] [příjmení] udělenu plnou moc. V květnu 1998 byly stroje a vybavení žalobce nacházející se v provozovně v [část obce] zaměstnanci [jméno] [příjmení] odvezeny bez vědomí žalobce do její provozovny v [obec], a to na pokyn účetního [jméno] [příjmení]. [jméno] [příjmení] pak se stroji žalobce pokračovala ve společné výrobě. V této době žalobce podal na účetního pana [příjmení], pana [příjmení] i [jméno] [příjmení] trestní oznámení. Bylo mu znemožněno vstoupit do provozovny [jméno] [příjmení] na adrese [adresa], kterou měl společně s ní pronajatou. Podstatná část strojů a materiálu žalobce tak byla v držení [jméno] [příjmení]. Zakázky, které byly [jméno] [příjmení] realizovány, byly zajištěny z jeho strany. Dne 20. 7. 2001 byl na [jméno] [příjmení] prohlášen konkurs a řízení je vedeno doposud. V jeho průběhu [jméno] [příjmení] zemřela a dědické řízení dosud není skončeno. Žalobce do konkursního řízení přihlásil pohledávky v hodnotě cca 7 mil. Kč, uznány však byly pouze v hodnotě 25 000 Kč a ve zbytku jeho pohledávky nebyly zjištěny. Žalobce se domáhá vyloučení věcí v jeho vlastnictví z konkursního řízení v rámci sporu vedeného u Krajského soudu v Hradci Králové pod sp. zn. 43 Cm 1/2002 včetně náhrady škody za jeho zničené věci ve výši 5 000 000 Kč. Řízení dosud nebylo pravomocně skončeno.

5. Žalobce má za to, že jednáním žalované nemohl realizovat svou výrobu, která byla v roce 2001 funkční. Přestože ji mohly provázet dílčí potíže, jednalo se o tak specifickou výrobu, u které její ukončení bez dalšího znamená ztrátu unikátní výroby. Postupy výroby byly postupně převzaty konkurencí mimo jiné poté, co skončila patentová ochrana, kterou nemohl žalobce prodloužit z důvodu svého konkursu, do kterého se dostal nikoli svojí vinou. Bez zásahu žalované by žalobce mohl užívat své stroje a výrobní prostředky a vyrábět historické dlažby. Mezi jednáním žalované a vzniklou škodou v podobě ušlého zisku existuje příčinná souvislost. Žalovaná si nezjistila odborné stanovisko stran hodnoty převzatých věcí a jejich potenciálu. Nedošlo k dostatečnému a odbornému uskladnění věcí, jejich převozu, došlo k neodborné demontáži, nezajistila souhlas věřitelů či soudu s ukončením výroby, popřípadě analýzu výroby úpadkyně vyjádřením odborných ústavů, některé věci a materiály byly bez dalšího zjištění vyvezeny na skládku. Účelem konkursu není za každou cenu ukončení výroby, ale co možná nejvyšší uspokojení věřitelů, tedy i případné zhodnocení technologických postupů výroby. V době převzetí konkursu V. [příjmení] žalovanou byla například dokončena výroba na zakázku dlažeb v hodnotě 560 000 Kč, přeprava ale nebyla ze stany žalované dokončena. Žalobce měl snahu ve výrobě pokračovat, na což žalovanou upozorňoval. Na výrobu historických keramických dlažeb byl žalobci udělen patent, jehož přihlášku podal 12. 10. 1998 a již několik let před tím docházelo k technické přípravě vynálezu. V rozhodné době let 1998 2001 byla výroba na takové technické úrovni, že odůvodňovala výrobu v žalobcem uvedené výši. Stroje a materiál měl ve svém vlastnictví (povinnost vést je v účetních dokladech po jejich odpisu není). Prohlášením konkursu přechází na insolvenčního správce dispoziční oprávnění stran majetku dlužníka, jeho výroby, společných práv, autorských a majetkových práv. Pokud tedy žalobce stran společné výroby s [jméno] [příjmení] měl dílčí problémy, bylo na žalované, aby tyto aspekty v rámci unikátní výroby posoudila a vyhodnotila, případně s věřiteli či soudem, jaký postup bude pro věřitele nejvýhodnější.

6. Dle dalších tvrzení žalobce v současné době shodnou výrobu dle neobnoveného patentového vzoru žalobce provádí konkurenční firmy, například [právnická osoba]. Žalovaná mimo jiné v průběhu konkursního řízení pronajala za neobvykle nízké nájemné 18 000 Kč ročně pec BUCOTHERM (položka [číslo] soupisu konkursní podstaty V. [příjmení]) firmě [osobní údaje žalobce] 1922 Nájemné bylo vybráno pouze za 6 měsíců, další plnění nebylo realizováno. Nájemce tak dle žalobce mohl provést výrobu namísto něj. V průběhu konkursu rovněž došlo přes podanou vylučovací žalobu k prodeji položky [číslo] soupisu majetkové podstaty (šnekový lis), k prodeji položky [číslo] v částce 2 500 Kč, přestože dle znaleckého posudku hodnota činila 67 200 Kč, za nízkou cenu byla prodána skla a skleněné rámy či gynekologický stůl, který sice nebyl ve vlastnictví žalobce, ukazuje to však, jak bylo v konkursu s věcmi nakládáno. Na druhou stranu nebyly některé věci sepsány vůbec. Neoprávněně byly do konkursní podstaty pojaty věci ve vlastnictví žalobce: položka 11 - víko z přívěsu, položka 13 - pásová pila, položka 9 – šnekový lis na hlínu, položka 22 – lis malý, položka 24 – pec BUKOTHERM, položka 25 – laboratorní pec LKO, položka 28 – lis [příjmení], položka 30 – buben, položka 31 – vysavač, položka 32 – vysavač, položka 34 – bruska na kámen, položka 36 – váha, položka 38 – buben, položka 43 – desky do pecí, položka 45- dřevěné kozy 2x, položka 46 – hadice, položka 47- hadice plus pistole, položka 49- rám velký, položka 50 – rám malý, položka 52 – lešení, položka 55 – lešení, položka 62 – vozík pod formami, položka 87 – páskovačka 1ks, položka 91 – buben, položka 103 – laboratorní stůl, položka 104 – raznice, položka 105 – štípačka, položka 107 – stavební míchačka, čistič, kompresor, položka 109 – drť 4 pytle, položka 112 – mořské obrázky, položka 114 – dlažba v zadní místnosti, položka 116 – drť 10 pytlů, položka 118 – drtě, položka 120 – chemikálie, položka 137 – vysokotlaký čistič, položka 144 – vrtačka s míchadlem na maltu. Ve vlastnictví žalobce jsou i další položky, věci a materiál dle jednotlivých faktur a smluv. V souhrnu tyto věci tvoří výrobní prostředky žalobce.

7. Na žalobce se do dnešní doby obrací veřejné instituce, odborné společnosti či firmy za účelem možnosti výroby replik historických dlažeb, žalobce však s ohledem na absenci vlastních výrobních prostředků nemůže veškerým nabídkám dostát. Od roku 2000 měl možnost podílet se na mnoha zakázkách označených na č. l. 664 – 665. Vedle nich měl v jednání nabídky na výrobu na zahraniční trh, například Spojené Arabské Emiráty.

8. Žalobce uzavřel, že měl k dispozici výrobní prostředky, materiál, výrobní technologii a know-how, zakázky a obchodní spolupráce, ze kterých mohl dosahovat uvedeného zisku. V případě, že by mu byly věci v jeho vlastnictví vydány, byl by schopen dosahovat předpokládaného zisku, který není nereálný. Zároveň by byl schopen zachovat obchodní tajemství v podobě postupu výroby, popřípadě takovou výrobu vhodným způsobem ochránit. Znemožnění výroby (není rozhodné, zda se na znemožnění dříve podílela [jméno] [příjmení]), ukončení výroby a nemožnost využití patentu mají za následek škodu v podobě ušlého zisku. Žalobce měl k dispozici takový objem zakázek, který by mu umožňoval uvedeného zisku pravidelně dosahovat. Současně žalovaná svým jednání znemožnila žalobci realizovat jeho výrobu a její jednání je v příčinné souvislosti se vznikem škody v podobě ušlého zisku na straně žalobce.

9. Žalovaná žalobou uplatněný nárok neuznává s odůvodněním, že neporušila žádnou povinnost danou jí zákonem. Zpochybnila vlastnictví žalobce ke strojům, zařízením a surovinám i výpočet jakéhokoliv zisku. Poukázala na to, že se žalobce žalobou podanou u Krajského soudu v Hradci Králové domáhal vyloučení věcí z konkurzní podstaty, tyto věci však nikdy nespecifikoval. Jeho přihlášené pohledávky [jméno] [příjmení] neuznala. Jejich spory trvaly dávno před prohlášením konkurzů. Žalobce podal na paní [jméno] [příjmení] řadu trestních oznámení, což mnohokrát šetřila policie. Žalobce v době, kdy byla jmenována konkurzní správkyní paní [jméno] [příjmení], žádný majetek nevlastnil, neměl žádné zaměstnance. Výroba v roce 2001 nebyla v žádném případě funkční. Žalobce žalovanou navštívil ještě dříve, než dostala rozhodnutí o svém jmenování. Objel s ní provozovny paní [příjmení], vše bylo zamčené. Žádost o prohlášení konkursu podali její zaměstnanci, kteří dlouhodobě nedostávali mzdu. Nikdo z nich nepracoval, někteří byli na nemocenské, případně na ošetřování a do zaměstnání nechodili. Elektřina byla odpojena a dlouhodobě nebylo placeno nájemné. V souvislosti s tím se řešilo vyklizení provozoven. Žalobce s paní [příjmení] uzavřel dohodu o spolupráci v r. 1990. Jak ale zjistila např. i od finančního úřadu, nikdy ke spolupráci a společné výrobě nedošlo. [příjmení] [příjmení] měla podnikání a vykazovala účetnictví pouze sama na sebe. Žalobce podal mnoho trestních oznámení, v důsledku nichž probíhala policejní šetření. To vše ještě před tím, než jako správkyně do konkursu vstoupila. V letech 1999 – 2000 se žalobce s paní [příjmení] ve zlém rozešli a až do roku 2001 spolu vůbec nemluvili. V souvislosti s tím paní [příjmení] napadala její výkon funkce správkyně konkursní podstaty vzhledem k tomu, že s ní žalobce provozovny objížděl. Patent byl vydán a schválen v prosinci 2001, kdy tam žádná výroba nebyla a úpadkyně nepodnikala. Zdůraznila, že účelem konkursu není, aby se pokračovalo ve výrobě. Ta v tomto případě ani nebyla možná. [ulice] výroba nebyla a i soud konstatoval nevyjasněná vlastnická práva mezi žalobcem a paní [příjmení]. V konkursu nebyly žádné peníze, zaměstnanci nedostávali mzdy, a proto nezbylo, než jim během dvou dnů dát odhlášky, aby mohli jít na úřad práce a dostali náhrady mzdy. Vzhledem k tomu, že žalobce s žalovanou objížděl jednotlivé objekty [příjmení], ta s ní začala komunikovat a žádala, aby s ní žalobce nejezdil. Faktury na nákup strojů žalobce sice může mít, ale to ještě neznamená, že by tyto stroje u V. [příjmení] byly a žalobce by k nim měl vlastnické právo. Je přesvědčena, že až na kamenický stůl žalobce nic nevlastnil. V roce 1998 se se [příjmení] rozešli a společná výroba rozhodně nepokračovala. Stroje žalobce tam nebyly, žádnou licenci od něj neměla a danou výrobu neznala. Po projednání s JUDr. [příjmení], který byl insolvenčním správcem před ní, a se sekretářkou paní [příjmení] a po zjištění, že se nedá vyrábět, když nejde elektřina, dala k poslednímu srpnu výpovědi zaměstnancům. Tehdy už tam byla naběhlá pohledávka za nájem obou provozoven na 160 tis. Kč, výplaty zaměstnancům za 2 měsíce. Žádné peníze v konkurzu nebyly, nebyly v pokladně. [příjmení] [příjmení] v průběhu července a srpna údajně měla mít asi 50 tis. Kč, ale byla v té době v [obec] a její výdaje byly vyšší než tato částka. Svůj účet vypověděla, transakce probíhaly přes třetí osobu, v pokladně nebylo nic. Žalovaná jednala se zástupci věřitelů, se soudem. Nikdo z věřitelů nebyl ochoten dát cokoliv na další výrobu. Nebyla insolvenční správkyní žalobce a nebylo její povinností vyrábět proto, že si to žalobce přál. K jeho patentu se vyjádřila tak, že si paní [příjmení] stěžovala, že využil její razítko a okopíroval si celou řadu věcí. To ale nebylo její záležitostí, a tak se o to dále nestarala. Žalobce tehdy naopak trval na tom, že se vyrábět nemá, protože nedává souhlas se svým patentem, což uváděl ve svých vyjádřeních. Žalovaná tuto výrobu nikdy neviděla, o patentu jí není nic známo a není si vědoma, že by bylo její povinností využívat žalobcův patent a vyrábět. Odmítla, že by porušila nějakou povinnost a způsobila škodu a poukázala na nutnost prokázat příčinnou souvislost mezi porušením povinnosti a způsobením škody s tím, že na ní je pouze prokazování okolností týkajících se případného zavinění. Vznesla též námitku promlčení, protože žalobce žalobu podal v roce 2002, poprvé zmínil škodu v částce 372 000 000 Kč v roce 2006. Důvod škody se několikrát měnil, poprvé šlo o zničení strojů.

10. V řízení vedeném u Krajského soudu v Hradci Králové pod sp. zn. 43 Cm 1/2002 se žalobce [jméno] [příjmení] domáhá vydání věcí, jejichž soupis je založen na čl. 5s-5 spisu. Jednalo se o tabulku obsahující 202 položek strojů, nářadí, brousících a řezacích kotoučů, materiálu, chemikálií a dalších věcí v celkové ceně 3 294 193,94 Kč. Pro případ nemožnosti vydání některé z věcí žalobce změnou žaloby v průběhu řízení požadoval náhradu škody ve výši uvedené u každé movité věci. Pravomocným usnesením Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 25. 2. 2008, č.j. 43 Cm 1/2002-354 bylo rozhodnuto o nepřipuštění změny žaloby, kterou se žalobce domáhal eventuálně náhrady škody. Rozsudkem Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 12. 2. 2016, č.j. 43 Cm 1/2002-1016 (čl. 2482-2483, [číslo]) byla zamítnuta žaloba žalobce [jméno] [příjmení] proti žalované [příjmení] [jméno] [příjmení] jako správci konkurzní podstaty úpadce [jméno] [příjmení] o vyloučení věcí z konkurzní podstaty úpadce [jméno] [příjmení] – REPLICA v konkurzním řízení vedeném pod sp. z. 48 K 36/2001 před Krajským soudem v Hradci Králové – pobočka [obec] a vydání položek uvedených v soupisu konkurzní podstaty, pod čísly 11 (přívěs VELOEXPORT APE [číslo], [registrační značka]), 12 (přívěs APE 600, [registrační značka] [anonymizováno]), 13 (pásová pila ZTS typ SV3-H r. výr. 1993 PC: 65 000 Kč), 22 (lis malý COC [číslo], v. [číslo] r. výir. 1987), 29 (míchačka J7 K6 3A 752), 30 (buben [číslo] [číslo], r. výr. 1978, motor FZ DH34/6), 36 (váha [číslo], r. výr. 1969), 38 (buben U7X631-50, výr. [číslo] r. výr. 178 + bubínek), 43 (desky do pecí 40 ks), 49 (rám velký), 50 (rám malý), 53 (stojan – pojízdný vozík), 57 (stůl kovový), 59 (vozíky 2 ks), 60 (vozíky 2 ks), 64 (regálek), 67 (3 ks malých vozíků), 70 (2 ks pracovní stoly), 73 (pojízdný vozík), 77 (stůl kovový), 81 (psací stůl), 89 (1 stůl otočný), 90 (1 stůl kovový), 91 (buben- venku), 96 (3 ks kancelářské stoly), 103 (laboratorní stůl), 109 (drť 4 pytle na nádvoří, 112 (mořské oblázky kbelík), 116 (19 pytlů asi po 20 kg různé zbytky), 120 (chemikálie různé zbytky nepopsané), 137 (vysokotlaký čistič) 144 (vrtačka s míchadlem na maltu), 114 (dlažba v zadní místnosti) – prodáno KS ze dne 6. 6. 2003, eventuálně vydání výtěžku z prodeje jako náhrady škody ve výši 5 000 000 Kč a žalobci byla uložena povinnost k náhradě nákladů řízení žalovanému ve výši 31 049 Kč. Soud uzavřel, že nebylo prokázáno, že žalobce k věcem, jež jsou předmětem žaloby, měl v době jejich soupisu v roce 2001 vlastnické či jiné právo, jež by získal buď koupí či jiným způsobem. Pouze účetní doklady, tj. faktury či pokladní bloky (z let 1993 1994) bez dalších důkazů spolehlivě k prokázání vlastnického práva nepostačují. Proti rozsudku bylo podáno odvolání. Řízení o něm probíhá u Vrchního soudu v Praze pod sp. zn. 16 Cmo 10/2016, které je od 6. 9. 2017 přerušeno.

11. Z dohody uzavřené mezi žalobcem [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] dne 2. 12. 1990 (čl. 694-695) bylo zjištěno, že se dohodli na společném provádění kamenických prací, výrobě keramiky, čištění a tryskání kamene a jiných hmot a restaurování. Žalobce pro tento předmět činnosti vložil částku 200 000 Kč a [jméno] [příjmení] částku 100 000 Kč, společný předmět činnosti byl vykonáván od 1. 12. 1990. Účastníci smlouvy se dohodli, že zisk z tohoto předmětu činnosti se dělí v poměru 66,7% ve prospěch žalobce a 33,3% ve prospěch [jméno] [příjmení] a v tomto poměru se dělí i veškeré movité a nemovité věci nakoupené ze společně vytvořených finančních prostředků. Pro případ ukončení předmětu činnosti byla sjednána výpovědní doba 4 roky, běžící od 1. dne měsíce následujícího po doručení výpovědi. Při ukončení společné činnosti žalobce převezme kamenické práce, [jméno] [příjmení] práce keramické.

12. Ze spisu Krajského soudu v Hradci Králové sp. zn. 48 K 36/2001, respektive z kopií listin v tomto spise obsažených, jež jsou založeny ve svazku č. V spisu vedeného Okresním soudem v Jičíně v nyní projednávané věci, bylo zjištěno, že usnesením ze dne 20. 7. 2001 tento soud prohlásil na základě návrhu věřitelů [jméno] [příjmení], [jméno] [jméno] a [jméno] [příjmení] konkurz na majetek dlužnice [jméno] [příjmení], obchodním jménem [jméno] [příjmení] - [anonymizováno], identifikační [číslo]. Správcem konkurzní podstaty byl ustaven JUDr. [jméno] [příjmení] se sídlem v [obec], [ulice a číslo], [obec]. Z odůvodnění usnesení vyplývá, že věřitelé se domáhali prohlášení konkurzu na majetek dlužnice společným návrhem s tím, že jim jako zaměstnancům neproplatila mzdy, a to [jméno] [příjmení] od července 2000 do března 2001 včetně a stravné za měsíce leden až březen 2001, věřiteli [jméno] [jméno] mzdy za měsíce leden až duben 2001 a věřiteli [jméno] [příjmení] mzdy za měsíce prosinec 2000 až březen 2001 včetně. Mzdy a náhrady vyčíslili a doložili, přičemž nároky věřitelů [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] dlužnice písemně uznala. Dále uvedli, že dlužnice nevyplatila mzdy dalším svým zaměstnancům a dluží i nájemné za pronájem keramické a kamenické provozovny. Jako další věřitele označili [právnická osoba] [obec] - závod [obec], Českou správu sociálního zabezpečení, [právnická osoba] [jméno] [příjmení], [ulice] družstvo [příjmení] + [anonymizováno] a [právnická osoba] a.s. Usnesením ze dne 20. 8. 2001, č. 48 K 36/2001-29, které nabylo právní moci dne 1. 11. 2001 byl správce konkurzní podstaty JUDr. [jméno] [příjmení] zproštěn funkce a novým správcem byla ustavena Ing. [jméno] [příjmení], sídlem [adresa]. Soud tím vyhověl žádosti úpadkyně podanou z důvodu podjatosti správce JUDr. [příjmení], neboť jako advokát zastupoval klienta ve sporu vedeném proti její osobě. JUDr. [jméno] [příjmení] předal Ing. [jméno] [příjmení] agendu spojenou s výkonem funkce správce konkurzní podstaty úpadkyně dne 29. 8. 2001, o čemž byl sepsán protokol, v němž je uveden seznam předávaných písemností (založen i na čl. 2671 -2672 spisu 11 C 46/2009). Úpadkyně podala odvolání proti usnesení, jímž byla žalovaná ustavena správcem konkurzní podstaty spojené se stížností na postup správkyně. Uvedla mimo jiné, že její součinnost se správkyní zajišťuje účetní [jméno] [příjmení], která správcům předala účetní doklady a má soupisy majetku a pohledávek. Úpadkyně byla nepřítomna kvůli práci na zakázce v [obec], která byla sjednána před konkurzem, 1. termín dokončení byl 18. 6. 2001, ale práce byla pro stavební nepřipravenost dvakrát posunuta. Řádné dokončení a předání zakázky považuje též za součinnost, neboť platba za ni rozšíří majetek firmy a uspokojování věřitelů, za nesplnění podmínek smlouvy jsou penalizační pokuty. Ing. [příjmení] o jejím pobytu v [obec] věděla. Dne 29. 8. 2001 bez jejího vědomí a souhlasu učinila prohlídku jejího bytu, který není používán k podnikání, a přibrala k tomu pana [příjmení], který je na věci zúčastněn. Neoprávněně požaduje v rámci konkurzu movité věci, které byly a jsou v šetření policie. Do svého bytu by pana [příjmení] nikdy nevpustila. Pan Hajský podává lživé, zkreslené nebo neúplné údaje a informace a člověk, který není seznámen se všemi skutečnostmi, tak věří jeho podání. V ručně psaném vzkazu – dopisu ze dne 3. 9. 2001 [jméno] [příjmení] [jméno] [příjmení] kromě jiného žádala, aby ji pan [příjmení] nedoprovázel ve věcech konkurzu, neboť jeho nároky neuznává (č. l. 1744). V podání, jež soudu došlo dne 22. 10. 2001, [jméno] [příjmení] sdělil, že správkyně Ing. [příjmení] při telefonickém rozhovoru 14. 10. 2001 odmítla vzít zakázku na výrobu replik historických dlažeb a obkladů. Uvedl, že jeho [právnická osoba] zajistí zakázky tím, že sežene kvalifikované pracovníky na výrobu dlaždic, dá k dispozici a k používání své stroje a zařízení, které mu zadržuje. Zakázky půjdou přes jeho [právnická osoba]. [příjmení]. Může poskytnout 2 kusy lisu na lisování dlažby, 2 kusy adaptérů, 13 kusů forem a 400 kusů vypalovacích desek. Po odborné stránce bude řídit výrobu, pomůže zajistit potřebný materiál a suroviny, a bude zajišťovat další zakázky. Zajištění a rozjetí zakázky a financování bude zajištěno částečně zálohami na zakázky, také správkyně obdrží částku okolo 50 000 Kč z [obec] Tyto finance se dají použít k rozjetí výroby tím, že se zaplatí el. energie. Po osobě správkyně požaduje, aby vedla firmu paní [příjmení] tím, že bude vést účetnictví, sepisovat smlouvy a veškerou administrativu a vymáhat pohledávky. Zároveň požádal o poskytnutí vzorků dlažeb, které se nacházejí v provozovnách v [ulice] a [anonymizováno] ulici. Potřebuje je předložit jako podklad k jednání a uzavření kontraktu se zámořským zákazníkem. Dne 14. 11. 2001 podal [jméno] [příjmení] na správkyni Ing. [jméno] [příjmení] stížnost, ve které kritizoval její činnost. Poukázal mimo jiné na to, že jí sdělil, aby zajistila stroje a zařízení, které před konkurzem schoval pan [příjmení] u pana [jméno] v [obec] v jeho rodinné vile na návsi s tím, že jde o majetek značné hodnoty přesahující milion Kč. Zmínil rovněž, že správkyně poškozuje věřitele i stát tím, že nechce provozovat výrobu historických dlažeb, přestože on chce zadat firmě velkou zakázku. Z provozu a výroby by se daly uspokojit veškeré pohledávky. Na stížnost reagovala místopředsedkyně Krajského soudu v Hradci Králové JUDr. [jméno] [příjmení], která mu sdělila, že není oprávněna zasahovat do činnosti správce a stížnost postupuje soudci pověřenému k tomu rozvrhem práce. Součástí konkurzního spisu jsou další četné stížnosti [jméno] [příjmení] na správkyni, případně podněty na její výmaz ze seznamu správců či návrhy na její odvolání (č.l. 1725, [číslo], [číslo], [číslo], 2076, [číslo]), četné stížnosti žalobce i úpadkyně na postup soudu, vyjádření, žádosti, podněty, výzvy, hodnocení důkazů a průběhu řízení a dotazy na postup soudu či návrhy dalšího postupu (č.l. 1759, [číslo], 1922, 1996, 1999, 2005, 2006 2009, 2010 2012, 2018 2019, 2024, 2027, [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo]), doplnění přihlášky pohledávky ze dne 23. 5. 2002, kdy žalobce specifikoval důvod přihlášky pohledávky ve výši 5 000 000 Kč tak, že jde o minimální náhradu škody způsobené úpadkyní a jejími zaměstnanci za nezákonné zadržování jeho strojů a zařízení (čl. 1901), dále trestní oznámení, která [jméno] [příjmení] podal u Policie ČR v říjnu a listopadu 2001 kvůli údajnému nezajištění vybavení provozovny, jež bylo převezeno k panu [příjmení] do [obec], odmítání provozování firmy paní [příjmení], kvůli odvozu strojů a zařízení z provozovny a odvozu vzorků a materiálu na skládku v [obec] (č. l. 1726-1732) jakož i další trestní oznámení či dodatky k trestním oznámením (čl. 1815-1817, č. l. 1833-1834, [číslo], [číslo] – [číslo], [číslo] – [číslo], 2080 [číslo]). Trestní oznámení podala na správkyni konkurzní podstaty Ing. [příjmení] i [jméno] [příjmení] u Policie ČR dne 6. 12. 2001 (č.l. 1746 -1753), další trestní oznámení týkající se činnosti správkyně konkursní podstaty určené Policii ČR je datováno 17. 6. 2003 (čl. 2048-2053). Ve spise jsou rovněž stížnosti [jméno] [příjmení] na správkyni a dopisy [jméno] [příjmení] určené správkyni. Týkají se mimo jiného nedokončené zakázky pro [příjmení] [jméno] (nebyla provedena konzervace) a fakturace této zakázky (čl. 1761). K fakturaci této zakázky (pošta [ulice]) doručila úpadkyně soudu dne 22. 1. 2002 obsáhlé písemné podání, v němž činnost správkyně podrobila kritice (č. l. 1776-1782, č. [číslo] konkurzního spisu). Na to navazoval ručně psaný soupis událostí od 20. 7. do 11. 1. (č. l. 1783 – [číslo], č.l. 187 – 194 konkurzního spisu. Ve spise jsou založena i trestní oznámení datovaná 10. 1. 2002 (bez podacích razítek) sepsaná Ing. [jméno] [příjmení] na [jméno] [příjmení] pro maření a hrubé ztěžování výkonu funkce správce a na [jméno] [příjmení], který předstírá a uznává neexistující právo a závazek. Dne [osobní údaje žalobce] [číslo] úpadkyně podala u soudu žádost o odvolání správkyně konkurzní podstaty Ing. [příjmení] (čl. 1956- 1963) a dne [osobní údaje žalobce] [číslo] požádala o inventurní soupis věcí skladovaných ve [anonymizována dvě slova] (čl. 1964 -1965), dne 9. 9. 2002 upozornila na rozkrádání jejího majetku a prodej mimo konkurzní podstatu a na to, že nebyla umožněna fyzická inventarizace majetku a nebyl proveden soupis majetku při převzetí provozoven (čl. 1966). Dne 9. 9. 2022 podal žalobce [jméno] [příjmení] žádost o odvolání zástupkyně věřitelů JUDr. [příjmení] s tím, že neplní své povinnosti (čl. 1968). Z evidenčních listů pohledávek (čl. 1682) a tabulky na č.l. 1682-1722, [číslo], [číslo], 1932 a tabulek pohledávek na č.l. 1935-1950 a č. l. 2197- 2203 bylo zjištěno, že se do konkurzu přihlásili následující věřitelé: - věřitel [anonymizováno] – stavební práce [příjmení] [jméno] a [příjmení] [jméno] (poř. [číslo]) s nárokem 161 132 Kč za stavební práce. Pohledávka byla správkyní i úpadkyní uznána a v přihlášené výši byla zjištěna; - věřitel [právnická osoba] (poř. [číslo]) s nárokem 74 002 Kč za plnění dodávky zboží včeně nákladů řízení (vykonatelná pohledávka). Správkyní i úpadkyní byla uznána a v přihlášené výši byla zjištěna; - věřitel [právnická osoba] (poř. [číslo]) s nárokem 5 185 Kč z plnění služby za inzerci. Pohledávka byla správkyní i úpadkyní uznána a v přihlášené výši byla zjištěna; - věřitel Finanční úřad v [obec] (poř. [číslo]) s nárokem celkem 1 204 962,70 Kč, z toho nárok na oddělené uspokojení 254 298 Kč a pohledávka II. třídy 950 664,70 Kč. Jedná se o pohledávku na daních včetně příslušenství, vykonatelnou co do částky 254 298 Kč. Správkyně ji uznala, úpadkyně nevěděla, jaké stanovisko uvést a věřitel pan [příjmení] ji popřel. Pohledávka byla zjištěna při přezkumném jednání dne 7. 12. 2001 ve výši 1 204 962,70 Kč; - věřitel [jméno] [příjmení] (poř. [číslo]) s nárokem 411 900 Kč z titulu nájemného. Pohledávka byla správkyní uznána, úpadkyně a věřitel [jméno] [příjmení] ji popřeli. Pohledávka byla zjištěna při přezkumném jednání dne 7. 12. 2001 ve výši 411 900 Kč; - věřitel [právnická osoba] (poř. [číslo]) s nárokem 17 403 Kč z titulu pojistné smlouvy. Pohledávka byla správkyní i úpadkyní uznána a v přihlášené výši byla zjištěna; - věřitel [právnická osoba] (poř. [číslo]) s nárokem 19 315,30 Kč z titulu nájemného včetně příslušenství (vykonatelná pohledávka). Pohledávka byla správkyní uznána a v přihlášené výši byla zjištěna; - věřitel [právnická osoba] (poř. [číslo]) s nárokem 37 053,50 Kč z plnění služby včetně příslušenství. Pohledávka byla správkyní i úpadkyní uznána a v přihlášené výši byla zjištěna; - věřitel [jméno] [příjmení] (poř. [číslo]) s nárokem 54 543 Kč z plnění za službu včetně příslušenství. Správkyně pohledávku popřela z důvodu promlčení, úpadkyně ji neuznala, takže zjištěná pohledávka činí 0 Kč; - věřitel [anonymizováno] [příjmení] [příjmení] (poř. [číslo]) s nárokem 37 796 Kč jako vykonatelná pohledávka. Správkyně pohledávku uznala a v přihlášené výši byla zjištěna; - věřitel Zdravotní pojišťovna Ministerstva vnitra ČR (poř. [číslo]) s nárokem 150 164 Kč z titulu dlužného pojistného s příslušenstvím (vykonatelná co do částky 111 384 Kč a nevykonatelná co do částky 38 780 Kč). Pohledávka byla správkyní uznána, úpadkyně se jednoznačně nevyjádřila. Zjištěna byla v přihlášené výši 150 164 Kč; K této přihlášce se vztahuje i přihláška pořadové [číslo] (pořadové č. věřitele 11) – doplnění k přihlášce (čl. 1717); - věřitel [jméno] [příjmení] [příjmení] [jméno] (poř. [číslo]) s nárokem 25 439,10 s právním důvodem vzniku nároku nájemné – zápůjčka + oprava. Pohledávka byla správkyní i úpadkyní uznána a v přihlášené výši byla zjištěna; - věřitel [jméno] [příjmení] (poř. [číslo]) s nárokem 48 157 Kč (z toho pohledávka I. třídy 33 729 Kč a pohledávka II. třídy 14 428 Kč 5 185 Kč) jako mzdové nároky včetně příslušenství. Pohledávka byla vykonatelná co do částky 40 539 Kč. Správkyní i úpadkyní byla uznána a v přihlášené výši 48 157 Kč byla zjištěna; - věřitel [jméno] [příjmení] (poř. [číslo]) s nárokem 1 944 769,50 Kč z plnění za službu a prodej materiálu včetně příslušenství. Správkyně ji popřela s tím, že pohledávka není uznána co do důvodu, faktura je nejasná, nesrozumitelná, chybí bližší specifikace, smlouva o dílo, rozsah prací apod. Úpadkyně pohledávku neuznala s tím, že jde o nesmyslnou fakturu. Zjištěno bylo 0 Kč, sporných zůstalo 1 944 769,50 Kč. K této přihlášce se vztahuje i přihláška pořadové [číslo] – doplnění k přihlášce [číslo] (č.l. 1723); - věřitel [jméno] [příjmení] (poř. [číslo]) s nárokem za používání strojů v neuvedené částce. Pohledávka byla správkyní i úpadkyní popřena, zjištěno bylo 0 Kč; - věřitel [osobní údaje žalobce] [číslo] (poř. [číslo]) s nárokem 383 891 Kč na základě smlouvy o dílo, včetně příslušenství. Správkyně ji uznala částečně ve výši 211 000 Kč. Důvodem částečného popření byl chybný propočet smluvní pokuty, nedoložení stavebního deníku, vícenáklady na odstranění vadného plnění a uplatňování vzniklé škody. Pohledávka byla zjištěna ve výši 211 000 Kč, sporných zůstalo 172 891 Kč; - věřitel [právnická osoba] (poř. [číslo]) s nárokem 153 781,20 Kč na základě kupní smlouvy na odběr elektrické energie. Pohledávka byla správkyní i úpadkyní uznána a v přihlášené výši byla zjištěna; - věřitel Finanční úřad v [obec] (poř. č. věřitele 4), pořadové číslo přihlášky [číslo] - doplnění k přihlášce [číslo]; - věřitel [anonymizováno], státní organizace (poř. [číslo]) s nárokem 14 567, 55 Kč jako úhrada za přepravu včetně příslušenství (vykonatelná pohledávka). Pohledávka byla správkyní i úpadkyní uznána a v přihlášené výši byla zjištěna; - věřitel [ulice] správa sociálního zabezpečení [obec] (poř. [číslo] pořadové číslo věřitele 19) s nárokem 1 565 248 Kč (z toho oddělené uspokojení 909 718 Kč a pohledávka II. třídy 655 530 Kč), jako dlužné pojistné s příslušenstvím. Správkyně ji uznala, p. [příjmení] ji popřel. Zjištěna byla ve výši 1 565 248 Kč. K této přihlášce se vztahuje i pořadové č. přihlášky 35, pořadové č. věřitele 19 (čl. 1716) – doplnění k přihlášce [číslo]; - věřitel [právnická osoba] (poř. [číslo]) s nárokem 631,50 Kč – poplatky za vedení účtu. Pohledávka byla správkyní i úpadkyní uznána a v přihlášené výši byla zjištěna; - věřitel [příjmení] [příjmení] (poř. [číslo]) s nárokem 22 890 Kč z plnění za službu – stavební práce. Pohledávka byla správkyní i úpadkyní uznána a v přihlášené výši byla zjištěna; - věřitel [jméno] [příjmení] – [anonymizováno] (poř. [číslo]) s nárokem 28 116,10 Kč (vykonatelná pohledávka) z titulu smlouvy o dílo. Pohledávka byla správkyní i úpadkyní uznána a v přihlášené výši byla zjištěna. K této přihlášce se vztahuje i přihláška [číslo] – doplnění přihlášky; - věřitel Vysokoteplotní a užitková keramika, spol. s r.o. (poř. [číslo]) s nárokem 37 169 Kč za dodání zboží. Pohledávka byla správkyní i úpadkyní uznána a v přihlášené výši byla zjištěna; - věřitel [právnická osoba] (poř. [číslo]) s nárokem 59 766,90 Kč (vykonatelná pohledávka) z plnění za službu včetně příslušenství. Pohledávka byla správkyní i úpadkyní uznána a v přihlášené výši byla zjištěna; K této přihlášce se vztahuje doplnění (čl. 1710) s tím, že pořadové č. přihlášky je 29, pořadové č. věřitele 24; - věřitel [jméno] [jméno] (pořadové č. přihlášky 26, pořadové č. věřitele 25) se mzdovým nárokem 45 232 Kč (pohledávka I. třídy). Uznána byla částečně ve výši 8 409 Kč, důvodem popření byla platba pracovním úřadem. Úpadkyně s pohledávkou nesouhlasila. Pohledávka byla zjištěna ve výši 8 409 Kč, ve výši 37 823 Kč popřena; - věřitel [jméno] [příjmení] (poř. č. přihlášky 27, pořadové č. věřitele 26) s nárokem 47 250 Kč z plnění za službu včetně příslušenství. Správkyně ji uznala částečně ve výši 37 500 Kč (příslušenství – penále 26% nebylo doloženo smluvním ujednáním), úpadkyně s pohledávkou souhlasila. Pohledávka byla zjištěna ve výši 37 500 Kč, sporná zůstala částka 9 750 Kč. K této přihlášce se vztahuje též přihláška [číslo] – doplnění přihlášky [číslo]; - věřitel [jméno] [příjmení] (pořadové č. přihlášky 28, pořadové č. věřitele 27) s nárokem 50 620 Kč z titulu mzdových nároků a diet. Uznána byla správkyní částečně ve výši 46 816 Kč, úpadkyně souhlasila, důvodem popření byla platba úřadem práce. Pohledávka byla zjištěna ve výši 46 816 Kč, ve výši 3 804 Kč byla popřena; - věřitel [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] (pořadové č. přihlášky 30, pořadové č. věřitele 28) s nárokem 464 282 Kč za nájemné včetně příslušenství. Pohledávka byla správkyní i úpadkyní uznána a v přihlášené výši byla zjištěna; - věřitel [jméno] [příjmení] (pořadové č. přihlášky 31, pořadové č. věřitele 29) s nárokem 84 080 Kč z titulu mzdových nároků (pohledávka I. třídy). Správkyně ji uznala částečně ve výši 47 135 Kč z důvodu, že částka 36 945 Kč byla proplacena úřadem práce. P. [příjmení] pohledávku popíral s tím, že práce nebyly odvedeny. Pohledávka byla zjištěna co do částky 47 135 Kč, popřena co do částky 36 945 Kč; - věřitel [jméno] [příjmení] (pořadové č. přihlášky 32, pořadové č. věřitele 30) s nárokem 134 840,80 Kč jako nájemného a přeúčtovaných služeb. Správkyně pohledávku uznala, úpadkyně a p. [příjmení] ji popírali. Zjištěna byla v přihlášené výši 134 840,80 Kč; - věřitel Všeobecná zdravotní pojišťovna ČR (pořadové č. přihlášky 33, pořadové č. věřitele 31) s nárokem v celkové výši 941 206 Kč, z toho pohledávka II. třídy 48 556 Kč a oddělené uspokojení 392 650 Kč (v této výši vykonatelná). Právním důvodem vzniku nároku bylo dlužné pojistné včetně příslušenství. Správkyně pohledávku uznala, úpadkyně se jednoznačně nevyjádřila. Zjištěna byla v přihlášené výši 941 206 Kč; - věřitel Úřad práce v [obec] (pořadové č. přihlášky 34, pořadové č. věřitele 32) s nárokem 182 549 Kč, z toho pohledávka I. třídy 131 934 a pohledávka II. třídy 50 615 Kč s právním důvodem vzniku nároku – mzdové nároky, dlužné mzdy – sociální a zdravotní pojištění, daň z příjmů. Správkyně i úpadkyně pohledávku uznaly, zjištěna byla v přihlášené výši 182 549 Kč. K této přihlášce se vztahuje i přihláška [číslo] pořadové č. věřitele 32 – doplnění k přihlášce [číslo] (č.l. 1720); - věřitel [jméno] [příjmení] (pořadové č. přihlášky 37, pořadové č. věřitele 33) se mzdovým nárokem 8 367 Kč. Uznána byla správkyní i úpadkyní, p. [příjmení] ji popíral. Zjištěna byla ve výši 8 367 Kč; - věřitel [jméno] [příjmení] (pořadové č. přihlášky 38, pořadové č. věřitele 34) s nárokem 24 223 Kč z titulu mzdového nároku. Pohledávka byla uznána správkyní a zjištěna v přihlášené výši; - věřitel [ulice] [právnická osoba], s.r.o. (pořadové č. přihlášky 40, pořadové č. věřitele 33) s nárokem 114 610,46 z titulu zálohy dle smlouvy o dílo a neprovedení díla (vykonatelná pohledávka). Správkyně ji uznala, pan [příjmení] popíral. Zjištěna byla v přihlášené výši; - věřitel [jméno] [příjmení] (pořadové č. přihlášky 41, pořadové č. věřitele 34) s nárokem 66 175 Kč z plnění služby - stavební práce. Správkyní i úpadkyní byla pohledávka uznána a zjištěna byla v přihlášené výši; - věřitel [jméno] [příjmení] (pořadové č. přihlášky 47, pořadové č. věřitele 38) s nárokem 104 458 Kč z titulu mzdových nároků (89 287 Kč – I. třída) a nájemného (15 171 Kč – II. třída). Správkyně ji popřela s tím, že neexistuje žádný smluvní vztah (pohledávka byla popřena 8. 3. 2002), celá pohledávka tedy zůstala sporná; - věřitel [anonymizováno 5 slov] a [anonymizováno] (pořadové č. přihlášky 48, pořadové č. věřitele 39) s nárokem xanon [číslo] z titulu dlužného pojistného včetně příslušenství (vykonatelná co do částky xanon [číslo]). Pohledávka byla zjištěna ve výši xanon [číslo]; [příjmení] [jméno] [příjmení] (pořadové č. přihlášky 49, pořadové č. věřitele 40) se mzdovým nárokem 44 420 Kč. Pohledávka byla správkyní uznána částečně ve výši 14 932 Kč, důvodem popření bylo, že šlo o mzdové nároky po prohlášení konkurzu. Pohledávka byla zjištěna ve výši 14 932 Kč, sporných zůstalo 29 488 s tím, že jde o nárok za podstatou, nepřihlašuje se ani nepřezkoumává; - věřitel [právnická osoba] (pořadové č. přihlášky 50, pořadové č. věřitele 41) s nárokem 2 205 000 Kč, jakožto zálohy na plnění za službu dle smlouvy. Správkyně ji uznala částečně ve výši 294 750,40 Kč (důvodem popření bylo započtení proti vystavené faktuře SKP číslo 2002, úpadkyně ji uznala ve stejné výši. Pohledávka byla zjištěna ve výši 294 750,40 Kč, sporná zůstala částka 1 910 249,60 Kč; -věřitel [příjmení] [příjmení] (pořadové č. přihlášky 51, pořadové č. věřitele 42) se mzdovým nárokem 966 Kč. Správkyně pohledávku popřela s tím, že není právní důvod pohledávky, neexistuje žádná pracovní smlouva ani dohoda, úpadkyně pohledávku uznávala. Pohledávka byla zjištěna ve výši 0 Kč, 966 Kč zůstalo sporných; - věřitel [jméno] [příjmení] (pořadové č. přihlášky 52, pořadové č. věřitele 43) s nárokem 41 086 /mzdový nárok/. Uznána byla správkyní částečně ve výši 14 519 Kč s tím, že částka 26 567 Kč je za podstatou, nepřihlašuje se ani nepřezkoumává. Pohledávka byla zjištěna ve výši 14 519 Kč; - věřitel [příjmení] [příjmení] (pořadové č. přihlášky 53, pořadové č. věřitele 44) se mzdovým nárokem 19 750 Kč. Úpadkyně ji uznala, správkyní však byla popřena s odůvodněním, že je bez právního důvodu, protože ve firmě není žádná pracovní smlouva ani dohoda. Pohledávka byla zjištěna ve výši 0 Kč, sporných zůstalo 19 750 Kč; - věřitel [jméno] [příjmení] (pořadové č. přihlášky 54, pořadové č. věřitele 45) s nárokem ve výši xanon [číslo] jako plnění za službu. Správkyní i úpadkyní byla pohledávka uznána, zjištěna byla v přihlášené výši; [příjmení] [jméno] [příjmení] (pořadové č. přihlášky 56, pořadové č. věřitele 15) s nárokem ve výši 1 489 050 Kč z titulu náhrady za zadržování strojů. Správkyně pohledávku popřela s tím, že je bez právního důvodu, neexistuje žádný smluvní vztah. Úpadkyně pohledávku také popřela. [ulice] zůstala celá přihlášená pohledávka 1 489 050 Kč; [příjmení] [jméno] [příjmení] (pořadové č. přihlášky 57, pořadové č. věřitele 14) s nárokem ve výši 25 255,70 Kč za opravu kompresoru. Správkyně i úpadkyně ji popřely, sporná zůstala celá přihlášená pohledávka 25 255,70 Kč; - věřitel [jméno] [příjmení] (pořadové č. přihlášky 58, pořadové č. věřitele 14) s nárokem ve výši 5 000 000 Kč z titulu náhrady škody za zadržování strojů a zařízení a z titulu nájemného za stroje. Správkyně pohledávku popřela s tím, že je bez právního důvodu, neexistuje žádný smluvní vztah. Úpadkyně pohledávku také popřela. [ulice] zůstala celá přihlášená pohledávka 5 000 000 Kč; - věřitel [jméno] [příjmení] (pořadové č. přihlášky 59, pořadové č. věřitele 14) s nárokem ve výši 2 012 269,50 Kč za odvedenou práci a používání strojů včetně příslušenství. Správkyně pohledávku popřela s tím, že je bez právního důvodu, neexistuje žádný smluvní vztah a pohledávka již byla popřena. Úpadkyně pohledávku také popřela. [ulice] zůstala celá přihlášená pohledávka 2 012 269,50 Kč; - věřitel [jméno] [příjmení] (pořadové č. přihlášky 91, pořadové č. věřitele 46) se mzdovým nárokem ve výši 11 202 Kč. Správkyní i úpadkyní byla pohledávka uznána, zjištěna byla v přihlášené výši; - věřitel [jméno] [příjmení] (pořadové č. přihlášky 62, pořadové č. věřitele 40) s nárokem ve výši xanon [číslo] jako srážky z platu, která nebyla zaslána Okresnímu soudu v Jičíně. Správkyní i úpadkyní byla pohledávka uznána, zjištěna byla v přihlášené výši; - věřitel [právnická osoba] (pořadové č. přihlášky 63, pořadové č. věřitele 47) s nárokem ve výši 29 365,80 Kč za dlužné telekomunikační poplatky Správkyní i úpadkyní byla pohledávka uznána, zjištěna byla v přihlášené výši; - věřitel Finanční úřad v [obec] (pořadové č. přihlášky 64, pořadové č. věřitele 4) s nárokem ve výši 212 081 Kč – pohledávky na daních včetně příslušenství. Správkyně pohledávku uznala, úpadkyně ji popírala. Pohledávka byla zjištěna v přihlášené výši 212 081 Kč; - věřitel [ulice] správa sociálního zabezpečení [obec] (pořadové č. přihlášky 65, pořadové č. věřitele 19) s nárokem ve výši 28 197 Kč jakožto dlužné pojistné s příslušenstvím. Správkyně pohledávku uznala, úpadkyně ji popírala. Pohledávka byla zjištěna v přihlášené výši 28 197 Kč; Ze seznamu přihlášek pohledávek věřitelů II. třídy, který je v konkurzním spisu založen na č.l. 2422-2424 (č.l. 3060-3061 konkurzního spisu) bylo zjištěno, že těchto pohledávek je celkem 37 (některé tvoří vícero přihlášek) v celkové výši 19 371 893,41 Kč a zjištěné pohledávky činí 6 458 875,01 Kč. Z toho pohledávky II. třídy s nárokem na oddělené uspokojení jsou celkem tři (pohledávka Finančního úřadu pro Královéhradecký kraj, Územní pracoviště v [obec] ve výši 93 029 Kč, pohledávka [obec] správy sociálního zabezpečení, pracoviště [obec] ve výši 909 718 Kč a pohledávka [anonymizována tři slova] ve výši 392 650 Kč) v celkové výši 1395 397 Kč. Zjištěny byly ve stejné výši. Z tabulky je zřejmé, že pod pořadovým [číslo] jsou uvedeny přihlášky [číslo] věřitele [jméno] [příjmení] v celkové výši 8 982 294.70 Kč, zjištěná pohledávka činí 10 000 Kč, pod pořadovým [číslo] jsou uvedeny přihlášky [číslo] věřitele [jméno] [příjmení] v celkové výši 1489 050 Kč, zjištěná pohledávka 0 Kč O přihlášce [číslo] bylo jednáno při zvláštním přezkumném jednání u Krajského soudu v Hradci Králové dne 18. 6. 2002. Správkyně ji zcela popřela s tím, že není právní důvod, neboť se nepodařilo prokázat, že úpadkyní či správkyní konkurzní podstaty byly zadržovány věřitelovy stroje a zařízení, nebyla prokázána existence nájemní smlouvy. Na dotaz soudu, zda věřitel uplatnil své právo před prohlášením konkurzu u soudu a kdy jeho pohledávka vznikla, věřitel uvedl, že k 1. 6. 1998 se rozešel v podnikání s paní [příjmení] a od té doby se snažil své právo u soudu uplatnit. Protože soud jeho podání nevyhověl a nemá na zaplacení soudních poplatků, tak dosud své právo neuplatnil (č.l. 2455-2456). Ve spise je vícero vyhotovení soupisů konkurzní podstaty – obchodního majetku. [ulice] na čl. 1736 – [číslo] (čl. 118-120 konkurzního spisu) obsahující celkem 136 položek je uvedeno„ neúplné, nesouhlasí“ s datem 1. 12. 2001 a podpisem paní [příjmení]. K soupisu úpadkyně vypracovala poznámky (č.l. 1740-1743), datované 1. 12. 2001. Je v nich mimo jiné uvedeno, že lis vakuový B [číslo] není její majetek a v závorce je uvedeno„ Hajský?“, akumulační kamna 3 kusy – majetek [příjmení]. K položce [číslo] [příjmení] na lisování je uvedeno, že nebylo vyrobeno 50 ks forem za celou existenci firmy. Formy jsou spotřební materiál (vydrží určitý počet zalisování – potom k nepoužití). Na každou větší zakázku, i když šlo o vzor, který se dělal, musela být vyrobena nová forma - na zakázku se spotřebovala. Od roku 1998 se formy nedělaly, zůstaly jen formy málo použité, nebyl proveden soupis takto zbylých. Dále poukázala na to, že nebyl proveden soupis adaptorů a jejich ocenění. U některých položek je uvedeno, že je úpadkyně nevlastní, vracely se, byly zlikvidovány, případně neví, o jakou věc se jedná. Naproti tomu je uveden sezam věcí, které v soupisu chybí (lis CBJ 100 [číslo] lupek – přísada do hlín, chybí soupis židlí, kovových šatních skříní, kovová skříňka, chybí soupis pracovních a montážních stolů, dřevěné schůdky k peci, dřevěná stará skříň, kovové stojany na kamen. desky, nejsou spočítány police (regály), chybí pytel černé barvy Bayer, nejsou zřejmé barevné hlíny v pytlích, staré kostičky ve velké dřevěné bedně, drtě v pytlích v plechové garáži, odhadem 3-4 t, barel s glazurou (majetek [anonymizováno] [obec]), glazury 150 – 200 Kč, barel žluté glazury, kovová bedna s nářadím, dvě velké bedny kostiček (prokladů) mezi pláty do pecí, žlutá barva do hlíny, vypalovací misky asi 200 kusů, nebyla spočítána sypátka na výrobu dlaždic, drobné pomocné nářadí, měřák na elektriku a dva větráky (k pecím), malé halogenové svítidlo, motorová pila, autorádio, konzervace, čističe v barelech a lahvích. na čl. 3062 konkurzního spisu (čl. 2425-2428) je aktualizovaný soupis konkurzní podstaty. Jedná se o tabulku obsahující celkem 255 položek. U každé je uveden stručný popis a v poznámce je uvedeno, zda a jakým způsobem byla položka prodána, popřípadě zda byla vyloučena z konkurzní podstaty nebo vyloučena ze soupisu konkurzní podstaty. Z písemného vyjádření správkyně Ing. [příjmení] ze dne 7. 12. 2001 vyplývá, že úpadkyně byla písemně vyzvána k sestavení a odevzdání seznamu majetku a závazků správci konkurzní podstaty dne 24. 7. 2001. Na tuto výzvu nereagovala. První kontakt z její strany byl dopisem ze dne 3. 9. 2001. Na den 28. 9. 2001 byl dohodnut termín pro inventurní soupis, který byl proveden. Poté byl dohledáván majetek na základě nevedené účetní evidence, z podkladů na FÚ, soudních spisů, prohlášení zaměstnanců při přebírání provozovny dne 31. 8., kdy oni předávali správkyni klíče od provozoven. Při inventuře v provozovnách se vycházelo ze soupisu pořízeného správkyní. Hned po převzetí provozoven byl majetek zdokumentován, a o i za součinnosti policie, která dohledávala majetek na základě podání p. [příjmení] proti paní [příjmení]. Po převzetí provozoven došlo hned k výměně zámků, protože zaměstnanci upozornili, že muselo dojít k odvozu věcí z provozovny. Účetnictví nebylo v r. 2001 vedeno, obchodní knihy nebyly předány, neexistuje inventurní soupis k 31. 12. 2000 a daňová poradkyně dopisem upozorňovala na jeho nekompletnost v roce 2000. Peněžní operace přes banku byly prováděny na cizí účet, aby bylo znemožněno vymožení pohledávek před konkurzem. Dne 20. 11. 2001 byl úpadkyni předán seznam, aby se k němu vyjádřila. Zpět byl předán až 3. 12. 2001 s tím, že je v něm řada věcí zpochybněna. Z plných mocí na čl. 1754-1757 bylo zjištěno, že [jméno] [příjmení] plnou moc k zastupování při vymáhání pohledávek ve věci konkurzu na majetek [jméno] [příjmení] vymožením pohledávek u firem, které jí dluží a také postupným uspokojováním z výroby udělili [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], a [jméno] [příjmení]. Dne 7. 12. 2001 proběhla u krajského soudu schůze konkurzních věřitelů. Zástupcem věřitelů byla zvolena Všeobecná zdravotní pojišťovna ČR a jako náhradník Kamenoprůmysl [obec]. Správkyně konkurzní podstaty (tj. žalovaná) sdělila informace o majetku úpadkyně, uskladnění strojů, o nichž se domnívá, že jsou v konkurzní podstatě, opatřeních k zabránění jejich zneužití, využití a použití. [jméno] [příjmení] (tj. žalobce) již tehdy namítal, že správkyně na majetku v konkurzní podstatě způsobila škodu, když část majetku nechala vyvézt na skládku a část majetku byla poškozena, soudu byla předána trestní oznámení. Ostatní věřitelé neměli vůči správkyni konkurzní podstaty (tj. žalované) námitky, její výměnu nežádali. Žalobce [jméno] [příjmení] navrhoval, aby soud povolil podnikatelskou činnost a její provozování. Soud k tomu zaujal stanovisko, že správkyně nemá živnostenské oprávnění a úpadkyně živnostenské oprávnění přerušila. Soud k podnikání souhlas nedal, dokud nebude v účetnictví a ve vlastnických vztazích naprosto přehledná a jasná situace. [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] podáními, jež konkurznímu soudu došla 11. 1. 2002, žádali odvolání žalované z funkce správkyně konkurzní podstaty, k čemuž se připojil i [jméno] [příjmení], podáním došlým soudu dne 31. 1. 2002, [jméno] [příjmení], jehož podání došlo soudu 4. 2. 2002. Z prezenční listiny (č.l. 1818 -1819) a protokolu o zvláštním přezkumném jednání konaném dne 8. 3. 2002 (č.l. 1820 – [číslo]) bylo zjištěno, že v jeho průběhu žalobce [jméno] [příjmení] žádal, aby soud prověřil, zda na konkurzní podstatě vznikla škoda a v jaké výši neodborným zacházením správkyně, k čemuž se připojili i věřitelé [jméno] [příjmení] zastupovaní. Ostatní věřitelé na tom netrvali ani to nenavrhovali, proti postupu správkyně konkurzní podstaty neměli výhrad ani námitek. Z čestného prohlášení B. [příjmení] (č. l. 1835-1836) z 11. 4. 2002 vyplývá, že byla několikrát přítomna telefonickému rozhovoru mezi p. [příjmení] a p. [příjmení], kdy po ní požadoval, aby s ním sepsala soupis majetku konkurzu firmy p. [příjmení] a vydala mu stroje a zařízení, jehož je majetkem. Také ji upozorňoval, že se tam nacházejí jeho mramorové drtě. V čestném prohlášení z 12. 4. 2002 (č. l. 1837-1841) úpadkyně [jméno] [příjmení] popisuje, že se 26. 11. 2001 dostavil p. [příjmení] s panem [příjmení] do její bývalé provozovny v [příjmení] ulici a opakovaně p. [příjmení] vyzval, aby s ním sepsala a prošla materiály a zařízení (strojní vybavení) a sepsala o tom písemný protokol, ona však argumentovala tím, že tam nemá psací stroj. Pan Hajský chtěl zajistit zapisovatelku i se strojem. Také paní [příjmení] upozornil, že se drtě nesmějí pomíchat, protože by se znehodnotily, a se stroji se musí zacházet opatrně. I sama [příjmení] dle svého prohlášení paní [příjmení] upozornila, že drtě mají velkou hodnotu, a že některé mohou být [příjmení]. V čestném prohlášení datovaném 10. 4. 2002 (č. l. 1842) popisoval události z 26. 11. 2001 i pan [příjmení] – že pan [příjmení] požadoval po paní [příjmení], aby s ním provedla zápis z jednání, a aby bylo sepsáno, který majetek je paní [příjmení], a který je pana [příjmení]; zmiňoval, že některé drtě před provozovnou, jsou jeho a některé jsou [příjmení], že mají velkou cenu a nesmějí se pomíchat). Dva telefonické rozhovory mezi panem [příjmení] a paní [příjmení] v říjnu a listopadu 2001 týkající se jeho požadavku na zápis se soupisem a ohledně mramorových drtí, což [příjmení] odmítla, potvrdila v čestném prohlášení i [jméno] [příjmení]. Na něj navazuje čestné prohlášení [jméno] [příjmení] (vše na č.l. 1843), že takovému telefonickému hovoru byl přítomen jednou, a že se na podzim 2001 sešel s Ing. [příjmení] a paní [příjmení], odjeli do provozovny v [anonymizováno] ulici, před kterou byly uskladněny drtě na paletách v žocích (nejednalo se o odpad, ale vzácné suroviny), které požadoval k odprodeji, a zda by to bylo možné mimo dražbu. P. [příjmení] mu odpověděla, že mu v současné době nic prodat nemůže, ale může si je koupit v dražbě. Z čestného prohlášení [jméno] [příjmení] datovaného 11. 2. 2002 (čl. 1844) se podává, že dne 30. 11. 2001 byla přítomna na skládce s bratrem L. [příjmení] a setkala se zde s p. [příjmení], [příjmení] a [příjmení], přítomni byli i pracovníci technických služeb p. [příjmení] a p. [příjmení]. Na skládce poznala vyhozené mramorové kostičky, které jsou majetkem p. [příjmení]. Nedají se zaměnit a jsou unikátní, pocházejí ze stavby Národního muzea, jak jim sdělila paní, od které je [příjmení] kupoval (je jejich majitelem). Při jejich koupi a zaplacení byla přítomna, jméno paní si nepamatuje. [ulice] slivenecká drť je pana [příjmení]. Italské drtě si myslí, že jsou její, ale vzhledem k tomu, že p. [příjmení] neprováděl inventury, je možné, že některé by mohly být [příjmení], protože některé dovozy drtí byly pro jeho firmu. Z potvrzení vystavených J. Holubem dne 7. 1. 2002 (č.l. 1845 a č.l. 1850) vyplývá, že přívod elektrické energie v prostorách dílny u pana [příjmení] byl jím vypnut ve dnech 29. 11. 2000 – 14. 12. 2000, což vychází z denních záznamů prováděných majitelkou firmy p. [příjmení]. Ke dni ukončení jeho pracovního poměru (konec října 2000) byly v prostorách firmy [anonymizováno] vaky, které obsahovaly různé drtě i korund sloužící k tryskání. Tyto vaky zde byly i později, v době kdy docházel do firmy v [anonymizováno] ulici ohledně doplacení výplaty. Nejednalo se o odpad, ale o použitelnou drť. Obdobné je čestné prohlášení [jméno] [příjmení] že v době jeho odchodu ze zaměstnání se v objektu v [anonymizováno] ulici nacházelo mnoho tun různých mramorových drtí na výrobu terasa, roztříděných podle hrubosti a materiálu, převážně v žocích. Některé byly neporušené a nepoužité, z některých byla část odebrána, část byla v igelitových a jutových pytlích, nejednalo se o odpad, ale 100% použitelnou surovinu. Drtě skončily též na skládce (č. l. 1846). [jméno] [příjmení] v čestném prohlášení datovaném 6. 1. 2002 (č. l. 1847) potvrdil, že v den skočení jeho pracovního poměru u [jméno] [příjmení] 12. 7. 1999 bylo na skladě několik tun kamenné drtě, nejednalo se o odpad. Mnoho tun kamenné drtě bylo ve firmě p. [příjmení] i v roce 2000. [jméno] [příjmení] v nedatovaném čestném prohlášení (č. l. 1848) povrdil, že dne 30. 11. 2001 byl společně s [jméno] [příjmení] v bývalé provozovně paní [příjmení] v [anonymizováno] ulici v [obec], kde viděl rozsypané drtě a další suroviny, v kontejneru byly vyhozeny dřevěné regály, dřevěné kamenické kozy a další věci. Pak společně s pány [příjmení] a [příjmení] jeli na skládku v [obec], kde viděl vyhozené nepoškozené vaky s mramorovou drtí, pytle s granulátem různé formy, mramorové kostičky a další suroviny. Skladník jim řekl, že již několik aut zahrnul buldozerem a bylo vidět rozsypanou drť. V červnu 2000 byl za panem [příjmení] a paní [příjmení] v provozovně v [anonymizováno] ulici, kde drtě viděl narovnány na dvoře, nejednalo se o odpad, ale surovinu na výrobu teraca a mozaiky. [příjmení] [příjmení] v nedatovaném čestném prohlášení (č.l. 1849) potvrdil, že dne 30. 11. 2001 byl s pány [příjmení] a [příjmení] v provozovně paní [příjmení], kde viděli, jak paní [příjmení] organizuje vyhazování různých věcí (dřevěné kamenické kozy, dřevěné regály, dřevěné podložky), všude byly rozsypány mramorové drtě. Asi dva týdny předtím viděl v provozovně mnoho žoků a pytlů s mramorovou drtí narovnaných na paletách na dvoře, před budovou. Pan [anonymizováno] ho na to upozornil s tím, že část má být jeho. Též byl přítomen 30. 11. 2001 s panem [příjmení] a [příjmení] a později i s policisty na skládce v [obec], kde viděl rozsypané drtě a několik nepoškozených žoků s barevnými mramorovými drtěmi, zavázané pytle, formy a další věci. Nešlo o odpad, ale o suroviny. Na č. l. 1851- 1857 jsou založeny Záznamy o provozu vozidla nákladní dopravy dopravce Technické služby [obec] spol. s r.o. z 28. 11. 2001, 29. 11. 2001, 30. 11. 2001, 3. 12. 2001, 5. 12. 2001 a 6. 12. 2001. Ze záznamu z 28. 11. 2001 je zřejmé, že tohoto dne došlo k odvozu kontejneru z [anonymizováno] ulice, přistavení dle dispozic, cesta byla uskutečněna do [obec]. Dále byla prováděna přeprava pro několik firem. Ze záznamů z dalších dní je zřejmé, že se jednalo o přepravu kontejnerů TS [obec] bez uvedení konkrétního místa, a dále přepravy pro různé firmy. Fotografie na čl. 1858-1861 mají dokumentovat stav na skládce v [obec] - vyhozené věci a suroviny, které však na fotografiích nejsou dost dobře identifikovatelné. Protokolem o ohledání místa činu sepsaného Policií ČR, Obvodní oddělení Hořice provedeného ve věci [číslo jednací] (č.l. 1872-1874) bylo prokázáno, že policie provedla dne 30. 11. 2001 ohledání na skládce odpadu [obec]. Z protokolu je zřejmé, že skládka je oplocena, kovová branka v době ohledání otevřena. [ulice] je vyjetá trasa do východní části skládky. Zde je několik po zemi poházených vyvýšenin různého materiálu smíseného s odpadem. Na první vyvýšenině jsou smíchány tří různé druhy drtě štěrků. Mezi štěrky jsou poházeny zbytky dřevěných přepravek, v zadní části kovová přepravka. Před touto vyvýšeninou jsou na zemi v roztrhaných pytlech hmoty – jíly. Na druhé vyvýšenině jsou znatelné hromádky smíchaných různých druhů štěrků. Třetí hromada v pravé zadní části skládky je tvořena z dřevěných zbytků – forem, mezi tím poházeny keramické kostičky šedé barvy. V přední části byl na zemi zajištěn plastový kanystr s neznámou kapalinou, zajištěny byly také jednotlivé druhy štěrků, drtí, zbytků dlažby a keramických kostiček. V zadní levé části skládky jsou znatelné další zbytky štěrků, které jsou již zarovnány do terénu skládky. Dne 29. 4. 2002 se úpadkyně v doprovodu [jméno] [příjmení] osobně dostavila ke Krajskému soudu v Hradci Králové, kde si na postup správkyně konkurzní podstaty stěžovala (záznam na čl. 1878). V návaznosti na to byla nařízena obhlídka na místě samém na den 16. 5. 2002. Z dopisu ze dne 4. 1. 2002 bylo zjištěno, že [právnická osoba] žalobci sdělil, že k patentové přihlášce Způsob výroby vzorované keramické dlažby byl dne 18. 12. 2001 udělen patent [číslo] s platností do 12. 10. 2018 se splatností udržovacích poplatků 18. 12. každoročně (č. l. 1899). Patent udělil Úřad průmyslového vlastnictví (č. l. 1900). Usnesením Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 4. 2. 2002, č. j. [číslo jednací] byl zamítnut návrh na zproštění funkce správkyně konkurzní podstaty Ing. [jméno] [příjmení]. Z odůvodnění usnesení je zřejmé, že návrh podal [jméno] [příjmení], a že soud neshledal jakékoli pochybení ze strany správkyně konkurzní podstaty a věřitelé se neusnesli na návrhu, aby byla správkyně zproštěna funkce (čl. 2435-2436). Usnesení nabylo právní moci dne 26. 2. 2002 (čl. 2435). Ve zprávě o průběhu konkurzu ze dne 14. 2. 2002 (čl. 2437-2438) správkyně konkurzní podstaty Ing. [jméno] [příjmení] rekapitulovala dosavadní průběh konkurzu s tím, že soupis majetku předala soudu 7. 12. 2001. Protože dochází k neustálým zpochybňováním soupisu, je se seznamem neustále pracováno. Poukázala na to, že úpadkyně nikdy nepředala obchodní knihy, účetnictví řádně nevedla a nepředala řádné inventurní seznamy svého majetku. Vysvětlení se stále mění, úpadkyně často nebývá k sehnání. Obě pronajaté provozovny s nájemným 40 000 Kč měsíčně byly pro neplacení za služby odpojeny od energií. Do konkurzní podstaty nebyla předána žádná hotovost. Majetek na provozovnách byl sepsán, movitý majetek a zásoby byly převezeny k úschově mimo [obec]. Při vyklízení provozoven firma vyvezla zbytkový materiál, konzultovaný i s úpadkyní, na vyvážku. Osobní majetek úpadkyně byl sepsán do podstaty a prozatím ponechán v jejím bytě. Pro neprůkaznost účetnictví, nepředání daňových přiznání před konkurzem, nevedení mzdových listů apod. byla nutná součinnost s Finančním úřadem v [obec] tak, aby bylo možné dopracovat alespoň v rámci možností účetnictví, podat daňová přiznání, udělat soupisy mzdových listů zaměstnanců apod. Řada pohledávek věřitelů je podána [jméno] [příjmení], který je podává za sebe, případně na základě plných mocí za další věřitele. Nejsou řádně doloženy, většinou se jedná o požadavky za užívání strojů. Neexistují žádné smlouvy, údajné stroje ve firmě v době prohlášení konkurzu nebyly a úpadkyně se ke všem těmto pohledávkám vyjádřila tak, že neexistují, a neuznala je. Jeho požadavky zpochybňuje, na druhé straně dává panu [příjmení] plné moci k jednání a dodatečně potom prohlašuje, že některý majetek je pana [příjmení], snaží se manipulovat s majetkem podstaty, žádá o vyjmutí z podstaty u majetku, který prokazatelně užívala a používá. V dopise datovaném 15. 2. 2002 (čl. 2439 -2446 a v dalším vyhotovení na čl. 2447-2454) se správkyně konkurzní podstaty po rekapitulaci dosavadního průběhu konkurzu vyjádřila k námitkám úpadkyně a vyzvala ji k doplnění informací a předložení podkladů. Dne 14. 2. 2002 se k zástupci věřitelů Všeobecné zdravotní pojišťovně - JUDr. [jméno] [příjmení] dostavili [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení], aby ji informovali o nedostatcích, které se dle jejich názoru vyskytují v práci správkyně konkurzní podstaty, o čemž bylo sepsáno potvrzení (čl. 1976). Dne 18. 6. 2002 proběhla u Krajského soudu v Hradci Králové schůze konkurzních věřitelů, při níž správkyně konkurzní podstaty věřitele seznámila s okolnostmi sepisování do konkurzní podstaty, o smlouvě o úschově uzavřené se [právnická osoba] s tím, že věci konkurzní podstaty byly původně uloženy v pronajatých prostorách, za něž však úpadkyně neplatila nájemné, a proto bylo nutné uložit věci jinde (čl. 1934). Z nedatované zprávy z ohledání konkursní podstaty úpadkyně uložené ve [právnická osoba], [příjmení] [jméno], kterou vyhotovil [příjmení] [příjmení], bylo zjištěno, že se zúčastnil dne 16. 5. 2022 ohledání a potvrzuje, že stroje a elektrické pece nejsou vhodně uloženy a během skladování došlo k jejich poškození, sádrové formy byly zcela zničeny. Elektrické pece řádně udržoval, naposledy asi tři týdny před konkursem, byly v provozuschopném stavu (č.l. 1955). Žalobce dne 30. 7. 2022 doručil soudu písemnost určenou žalované – zadání zakázky na výrobu replik keramických dlažeb na zakázku„ Kavárna Louver“, vzor piškot, cena 2 900 Kč/m2 (množství neuvedeno) s přibližnými náklady na výrobu 40 – 50% s tím, že termín dodání má být sdělen do 1 týdne, a že trvá jeho nabídka pomoci s výrobou (č.l. 1955). Žalovaná dne 2. 10. 2002 požádala soud o souhlas k prodeji movitých věcí, a to lisu CBA [číslo] (pořadové [číslo] soupisu KP), lisu CBA [číslo] (pořadové [číslo] soupisu KP), lisu na hlínu B [číslo] (pořadové [číslo] soupisu KP), lisu malého COC [číslo] (pořadové [číslo] soupisu KP), vraku lisu (pořadové [číslo] soupisu KP), nefunkčního lisu CBS [číslo] (pořadové [číslo] soupisu KP), které jsou oceněny soudním znalcem [jméno] [příjmení]. Dále požádala o souhlas s prodejem lisovacích hlín vedených pod pol. 108, 123, 124, 125 a 126 a pro případ, že se je nepodaří odprodat do 6. 10. 2002, žádá o souhlas, aby byly vyloučeny z konkurzní podstaty jako neprodejné a byl vydán souhlas k jejich likvidaci. Z žádosti se podává, že správce konkurzní podstaty má souhlas zástupce věřitelů JUDr. [příjmení] a zároveň konzultoval tento postup i s jinými věřiteli. K urychlenému zpeněžení je nucen vypovězením smlouvy sjednané s firmou [právnická osoba] o uložení věcí. V konkurzní podstatě je minimum peněžních prostředků, převoz a uskladnění v jiném areálu by bylo neekonomické a tyto movité věci nejsou v žádném sporu o vyloučení z konkurzní podstaty (čl. 1972). Dopisem ze dne 26. 9. 2002 společnost [právnická osoba] žádala žalovanou ukončení bezplatného skladování majetku úpadkyně a vyklizení haly (čl. 1973). [jméno] [příjmení] s prodejem nesouhlasila (podání na čl. 1974-1975). Usnesením Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 17. 10. 2002, č.j. 48 K 36/2001-580 (založeno na čl. 1978 spisu) byl udělen souhlas k prodeji těchto věcí mimo soudní dražbu, vždy zájemci s nejvyšší nabídkou. Dne 21. 10. 2002 žalobce soudu doručil podání Zadání zakázky výroby replik historických dlažeb s tím, že chce zadat žalované zakázku na výrobu čtyřbarevných až šestibarevných dlaždic o výměře 2 000 m2 a vyzval žalovanou a konkursní soudkyni, aby s ním zahájili jednání ve věci obnovení výroby s tím, že požaduje provizi z této zakázky 5 % z celkové hodnoty díla za zprostředkování a zadání zakázky. Sdělil, že má zajištěné výrobní prostory s dostatečnou kapacitou el. energie, a že nastoupí klíčoví zaměstnanci potřební pro výrobu. Pokud dojde k odmítnutí realizace zakázky, žádal soud, aby mu pronajal veškeré zařízení úpadkyně a po realizaci aby bylo jemu a Ing. [příjmení] zařízení odprodáno. Poukázal na to, že stále trvá jeho nabídka, že je ochoten pomoci s rozjetím výroby a zajišťováním zakázek (čl.1979). Dne 5. 11. 2002 žalobce doručil výzvu, aby mu žalovaná vydala vzorky replik dlažeb nacházející se ve skladu ve [anonymizována dvě slova], jejichž je spoluautorem, jakož i fotodokumentaci a vzorníky. Potřebuje je jako podklad pro jednání o dodávkách replik a nových vzorů dlažeb pro zákazníky do Arabských Emirátů (čl. 1980-1982). Správkyně konkurzní podstaty dne 4. 12. 2002 požádala soud o souhlas vyloučení z konkurzní podstaty položek hlíny (položky 108, 123, 124, 125 a 126, které se nepodařilo prodat, dále položek 44 – sádrové formy k neupotřebení, 46 – poškozené hadice, 47- hadice a pistole poškozené a nekompletní, 48 – rozbité kovové stoly, 55 – dřevěné kozy, 85 – varná konvice rozbitá, 97 – židle polámaná, 100 – starý koš na odpadky, 133- nefunkční rozbitá kopírka a souhlas s jejich likvidací, protože jsou neprodejné. Dále žádala o souhlas soudu k prodeji mimo dražbu prodejem z volné ruky nejvyšší nabídce celkem 96 movitých věcí označených pořadovými čísly, protože jejich uložení je neekonomické. Až na trvající spor s [jméno] [příjmení] o položky pod [číslo] nejsou ostatní položky v žádném sporu o vyloučení z konkurzní podstaty (č.l. 1987). Soud udělil souhlas k prodeji mimo soudní dražbu usnesením ze dne 17. 12. 2002 (založeno na čl. 1984 spisu) a souhlas k vyloučení movitých věcí z konkurzní podstaty usnesením ze dne 11. 3. 2003 (čl. 2020). Z listiny na č. l. 1986 vyplývá, že správkyně vyloučila z konkurzní podstaty vyjmenované nepředané a nedohledané položky, dále vyjmenované položky, které byly shledány k vydání třetím osobám (položky 40 -gumy ke Škoda, 45-kozy dřevěné, 52 - zbytky lešení, 58- akumulační kamna, 69 – štafle, 130 – barel s glazurou). Dále byly do soupisu konkurzní podstaty doplněny položky [číslo] dohledané u [jméno] [příjmení], ve [právnická osoba] a vydané panem [příjmení]. Následně se správkyni podařilo sehnat kupce na hlíny pod položkami 108, 123, 124, 125, 126 a sádrové formy pod položkou 44, a proto žádala o doplnění konkurzní podstaty (čl. 2039). Na čl. 1991 – 1992 spisu je založen protokol o jednání konaném dne 5. 11. 2002 ve věci vedené u Krajského soudu v Hradci Králové pod sp. zn. 45 Cm 1/2002, žalobce [jméno] [příjmení] proti žalované Ing. [jméno] [příjmení], SKP úpadce l. [příjmení] – [anonymizováno], o vyloučení věci z konkursní podstaty. Žalobce při jednání upravil žalobu tak, že žádá, aby z konkursní podstaty byla vyloučena pec komorová (položka [číslo]), pec laboratorní (položka [číslo]), hydraulický lis [příjmení] (položka [číslo]), tryskací zařízení Larius 120 s tím, že v ostatních věcech zjistil, že nebyly zapsány do soupisu konkurzní podstaty, ale jsou dle něj zadržovány v rámci konkurzního řízení. Žalovaná potvrdila, že kromě tryskacího zařízení Larius 120 tyto věci sepsala do soupisu konkurzní podstaty a vysvětlila obtížnou situaci, kdy jí úpadkyně řádně nepředala účastnictví a vycházela tak z neúplných údajů. Předložila fakturu vystavenou 31. 12. 1995 se splatností 29. 2. 1996, kterou prodávající [jméno] [příjmení] za prodej věcí účtoval kupující [anonymizováno] za úhradu 61 976 Kč. Žalovaná z této faktury sepsala pouze věci, které našla u úpadkyně v provozovně. Doklad o zaplacení nebyl v účetnictví úpadkyně dohledán. Úpadkyně předala žalované písemné oznámení žalobce ze dne 2. 2. 2000 o odstoupení od kupní smlouvy z důvodu, že faktura nebyla zaplacena. Žalobce uvedl, že faktura byla vydána, nebyla nikdy úpadkyní zaplacena. Provozovnu, kde se věci nacházely, užívali žalobce i úpadkyně společně. Poté byl vyslechnut svědek [jméno] [příjmení], který vypověděl, že mu pan [příjmení] někdy v roce 1996 prodal komorový kaolis. Svědek paní [příjmení] zapůjčil kompresor, který mu dosud nebyl vrácen. Dne 14. 11. 2002 bylo soudu doručeno podání [jméno] [příjmení] ve věci zadání 2 zakázek na výrobu replik historických dlažeb vzor piškot 46 x 36 mm v celkovém počtu 12 000 kusů, výroba čtvercové dlažby 98 x 98 mm v počtu 1 000 kusů a šestihranné dlažby 98 x 98 mm v počtu 11 000 kusů s tím, že na zakázku je forma piškot, ostatní formy zaplatil zákazník. Sdělil, že ze zakázek chce podíl, protože část výroby by probíhala na jeho strojích, obchodní jednání se zákazníkem bude probíhat přes jeho osobu, úpadkyně souhlasí a požaduje obnovení výroby (čl. 1993-1994). Dne 3. 2. 2003 žalobce doručil soudu zadání zakázky na výrobu historických dlažeb pro Švýcarskou zubní kliniku, kdy žalovanou vyzývá, aby s jeho osobou vstoupila do jednání a zadání replik historických dlažeb – mozaikové dlaždice s tím, že část forem je již ze zakázky [ulice] pošta v [obec] a formy a strojní vybavení jsou v konkurzní podstatě. Zároveň žádal, aby mu žalovaná vydala vzorky replik dlažeb, aby mohl výrobek předat zákazníkovi. Upozornil, že už má uzavřenou smlouvu s [jméno] a připravuje si realizační smlouvu. Ze zprávy o výsledku obhlídky konkurzní podstaty úpadkyně [jméno] [příjmení] dne 16. 5. 2002 a doplňujícího vyjádření k trestním oznámením pana [jméno] [příjmení] a úpadkyně [jméno] [příjmení] vypracovaného dne 7. 2. 2003 soudkyní JUDr. Jaroslavou Zuskovou pro Policii ČR, Obvodní oddělení Pardubice (čl. 2000 – 2002) se kromě popisu průběhu konkurzního řízení ve věci 48 K 36/2001 podává, že obhlídka konkurzní podstaty byla na 16. 5. 2002 svolána vzhledem ke stížnostem [jméno] [příjmení], že správkyně poškozuje jeho podnikání, špatně skladuje věci, spadající do konkurzní podstaty. Do konkurzu podal přihlášku pohledávky, kterou nedoložil a sama úpadkyně se k ní písemně vyjádřila tak, že je nesmyslná, a že ji neuznává, stejně jako správkyně. Při prohlídce bylo zjištěno, že veškerý majetek je uložen odděleně od jiných věcí, zabezpečen proti povětrnostním vlivům a krádeži, přehledně složen. Zaměstnanci se vyjádřili, že tak dobře uložen a uskladněn úpadkyní v žádném případě nebyl. Pan [anonymizováno] sděloval, které věci zahrnuté do konkurzní podstaty jsou v jeho vlastnictví, žádné doklady však nedoložil. Jak posléze vyšlo najevo, úpadkyně ani pan [příjmení] nevedli řádné a přehledné účetnictví, zakázky prováděli na základě ústních smluv, platby byly většinou prováděny v hotovosti a nejsou nikde evidovány. Uzavřela, že v tomto konkurzním řízení jsou přesně dodržovány podmínky stanovené zákonem, majetek v konkurzní podstatě byl a je skladován správně, nedochází k jeho poškozování a je částečně zpeněžován. Obsah této zprávy, pokud jde o uskladnění věcí, žalobce zpochybnil při jednání s vedením Krajského soudu v Hradci Králové konaném dne 1. 4. 2003, o němž byl sepsán protokol založený na čl. 2025 spisu a na čl. 2026 je založeno čestné prohlášení úpadkyně, z něhož se mimo jiné podává, že odborník na keramické pece pan [příjmení] a odborník na lisy pan [příjmení] uvedli, že stroje byly nevhodně odpojeny a převezeny a ve skladě poškozeny tím, že nebyly nakonzervovány, takže zrezivěly, adaptory a hybné části jsou znehodnoceny. Dne 11. 2. 2003 žalobce soudu doručil další zadání zakázky na výrobu replik historických obkladů s tím, že se jedná o opravu stávajícího obkladu fasády z 20 % s osekáním včetně dalších prací a nový obklad dle původního. Opět vyzval žalovanou, aby s ním vstoupila do jednání s tím, že formy na zakázku jsou shodné se zakázkou [anonymizováno] [ulice] ulice [obec] a formy a strojní vybavení jsou v konkurzní podstatě a žádal o vydání vzorků, s nímž úpadkyně souhlasila (čl. 2003 – 2004). Dne 18. 2. 2003 úpadkyně požádala soud o povolení obnovení živnostenského listu a výroby replik historických dlažeb na základě lukrativních zakázek dodávaných firmě s tím, že zisk představuje částku 1 500 000 – 2 000 0000 Kč, nabídky byly k soudu zaslány (č. l. 2013). Dne 12. 3. 2003 podala úpadkyně u soudu žádost o ukončení konkursu formou nuceného vyrovnání formou výroby replik historických dlažeb a z vymožených náhrad škod způsobených správkyní konkursní podstaty a následně soudu. Ekonomickou rozvahu dá soudu do 14 dnů po obdržení okopírovaných dokladů, o které soud požádala. Ze zakázek, které byly soudu od začátku konkurzu zadány, mohlo být již plněno cca 1 500 000 Kč a je uplatňována škoda. Zisky ze zakázek, které zadává J. [příjmení], a které má rozjednané, musí pokrýt veškeré dluhy úpadkyně (čl. 2021-2023). Ze zprávy žalované pro jednání o nuceném vyrovnání na čl. 2028 -2030 vyplývá, že do 15. 4. 2003 byl příjem ze zpeněžení majetku a pohledávek celkem 1 120 407,70 Kč, výdaje 336 112,70 Kč (bez výdajů na vedení bankovního účtu a zapodstatové závazky, bez nákladů SKP na fotokopie, telefony, cestovné. Pro odděleného věřitele připadá cca 458 000 Kč, zůstává cca 326 000 Kč. Správkyně vyzvala věřitele úpadkyně, zda mají zájem o odkoupení majetku z KP a vyzývá je opět, protože nájemní smlouva končí nejpozději k 30. 6. 2003. K podnikání do doby konkurzu uvedla, že dle předaných dokladů za rok 2001 byl příjem na pokladně 678 960 Kč, výdej na pokladně 810 164 Kč, příjem banka 551 536 Kč (ne vlastní účet), výdej banka 596 392 Kč, zdaněné příjmy 679 091 Kč + 60 Kč DPH, odečitatelné výdaje 822 211 Kč + 34 045 Kč DPH s tím, že se jedná o údaje z účetnictví, a že finanční úřad neuznal některé výdaje. V roce 2000 pohledávky k 1.

1. činily 8 330 118 Kč, k 31.

12. činily 3 244 840 Kč, rozdíl 5 085 278 je z poklesu pohledávek. V příjmech je částka 4 046 927 Kč, cca 2 mil. Kč zálohy [příjmení] [jméno]. Nebylo řádně vedeno účetnictví, nepodnikalo se na vlastní účet, nebyly řádně vedeny majetky (inventární karty na dlouhodobý majetek, karty zásob, mzdové listy apod.). Vedený majetek k 31. 12. 2000 činil 802 897 Kč (zůstatková cena nemovitého a movitého majetku), xanon [číslo] peníze, 3 244 840 Kč pohledávky. Vedené závazky 3 295 910 Kč, které asi dle počtu a výše přihlášek neodpovídaly realitě. Správkyně rovněž uvedla, že probíhá značné množství sporů s věřiteli, vymáhání pohledávek, dlouhodobě se neproplácely mzdy zaměstnanců, neodvádělo se sociální a zdravotní pojištění, ztržené daně ze závislé činnosti zaměstnanců. Zmínila probíhající soudní spory a trestní oznámení a uzavřela, že si nedovede představit, že by úpadkyně byla schopna uspokojit své věřitele formou nuceného vyrovnání. Jednání o nuceném vyrovnání proběhlo u Krajského soudu v Hradci Králové – pobočka [obec] dne 15. 4. 2003 (protokol na čl. 2031-2032). Pro povolení nuceného vyrovnání bylo 7 platných hlasů a proti 13 platných hlasů, přičemž hlasy proti nucenému vyrovnání jsou hlasy věřitelů, jejichž pohledávky činí více jak 75 % přihlášených pohledávek. Soudkyně JUDr. [příjmení] se k průběhu tohoto jednání vyjádřila do záznamu zapsaného JUDr. [jméno] [příjmení] pod Spr 10027 2003, který je založen na čl. 2098 spisu. Úpadkyně podala dne 12. 5. 2003 proti usnesení o zmítnutí návrhu na nucené vyrovnání (usnesení ze dne 15. 4. 2003, č.j. [osobní údaje žalobce] [číslo]) odvolání (čl. 2035). Usnesením bylo vrchním soudem v [obec] ze dne 2. 6. 2005, č.j. 2 Ko 95/2004-1010 zrušeno a věc vrácena soudu prvního stupně k dalšímu řízení. Usnesením Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 19. 3. 2009, č.j. 48 K 36/2001-1814, které nabylo právní moci 15. 4. 2009, byl návrh úpadkyně na nucené vyrovnání zamítnut (čl. 2458). Dne 23. 4. 2003 se k soudu dostavila úpadkyně a věřitel [jméno] [příjmení] a učinili oznámení, že se odváží věci patřící do konkurzní podstaty, a že se s nimi neoprávněně manipuluje, žádali okamžitý zásah soudu. Byl o tom sepsán úřední záznam, který [jméno] [příjmení] doplnil o své vyjádření, že s ním není spokojen, protože chtěl, aby soud dal paní [příjmení] povolení ke vstupu do skladu v [anonymizováno] (čl. 2033). Ve vyjádření ke stížnosti [jméno] [příjmení] sepsaném JUDr. [příjmení] dne 24. 4. 2003 se konstatuje, že [jméno] [příjmení] s úpadkyní podnikal ve„ sdružení“ a společné podnikání vedlo k úpadku obou. Úpadkyně a stěžovatel se domnívají, že konkurzní řízení je od toho, aby za ně správce podnikal, zaplatil jejich dluhy, vedl jim účetnictví a dal jejich podnikání do pořádku tak, aby v něm mohli pokračovat. Neberou na vědomí, že konkurz je veden proto, aby se z jejich majetku uspokojili věřitelé. Uzavřela, že správkyně postupuje v souladu se zákonem a stálé stížnosti a oznámení, včetně trestních, pouze ztěžují dokončení tohoto konkurzu i konkurzu prohlášeného na majetek stěžovatele. Dne 27. 8. 2003 soud obdržel žádost [jméno] [příjmení] o odkoupení mramorových drtí za nákupní cenu 7 000 Kč a odkoupení zbytku lešení (čl. 2043), která byla soudem zaslána správkyni, která ji převzala 5. 9. 2003 (čl. 2044). Podle zprávy správkyně konkurzní podstaty pro jednání schůze věřitelů dne 1. 12. 2003 (čl. 2061-2064) činily příjmy ze zpeněžení, pohledávek a pronájmu strojů 1 225 587,70 Kč, výdaje celkem 573 469,90 Kč bez nákladů SKP na fotokopie, telefony, cestovné. Pro odděleného věřitele připadá cca 458 000 Kč, zůstává cca 195 000 Kč. Schůze konkurzních věřitelů se konala 1. 12. 2003, zápis je založen na čl. 2066-2068 spisu. Byl na ní mimo jiné projednáván dopis [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] všeobecné zdravotní pojišťovně o kontrole vedení účetnictví provedené těmito zástupci věřitelů dne 24. 9. 2003 a jejich výhrady (čl. 2065). Bylo sděleno, že ve shodě se správkyní byla vyžádána kontrola účetnictví Finančním úřadem. Soud na žádost [jméno] [příjmení] vysvětlil, že v podnikání paní [příjmení] může pokračovat pouze tak, že smlouvy by uzavírala pouze správkyně a ta by také v podnikání mohla pokračovat, což se s ohledem na celkový průběh konkurzu jevilo jako neproveditelné, když správkyně nemohla zjistit ani celkový rozsah majetku, který byl k podnikání používán. [jméno] [příjmení] pak navrhl, aby byly správkyně konkursní podstaty i zástupkyně věřitelů zbaveny funkce a zástupcem věřitelů aby byl on sám a správcem konkursní podstaty ustanoven správce, kterého pan [příjmení] sám navrhne. Správkyně konkurzní podstaty sdělila, že v prostorách, kde mělo být podnikáno paní [příjmení], byla odpojena elektřina, prostory byly zavřené, nepoužívané, evidentně v nich podnikáno nebylo. [ulice] mezi úpadkyní a panem [příjmení] byla přerušena od roku 1998. Správce konkursní podstaty [jméno] [příjmení] [jméno] [příjmení] sdělil, že ani on dosud nemá od pana [příjmení] podklady, jak to vyžaduje zákon o konkurzu a vyrovnání, nemá sepsanou celou konkurzní podstatu a nemá informace o tom, co do majetku konkurzní podstaty patří. Usnesením ze dne 23. 1. 2004, č.j. 48 K 36/2001-908 založeným na č.l. 2075 spisu byl správkyni na její žádost (čl. 2072-2073) udělen souhlas k prodeji mimo dražbu lisu MEYER + Schnegg CAM [číslo] (položka 28) zájemci s nejvyšší nabídkou s tím, že kupní cena bude zaplacena nejpozději při podpisu kupní smlouvy a dále byl udělen souhlas k vyloučení z konkurzní podstaty papoucha (pol. 46), automobilu Škoda 130 LS, [registrační značka] (pol 9), čtvercového stolu (pol. 101), regálové skříně (pol. 99), trezoru (pol. 138), travertinu (pol. 139, 140), jemně mletého vápence (pol. 141 a 6 žoků hrubé drtě (pol. 142). Z odůvodnění je zřejmé, že dle žádosti správkyně je lis v současné době uskladněn v prostorách, že kterých byla dána k 30. 6. 2003 výpověď. O lis je veden spor se správcem konkurzní podstaty úpadce pana [příjmení] [jméno] [jméno] [příjmení], se kterým byla situace konzultována a v případě neúspěchu soudního sporu bude vyrovnání provedeno v penězích. Majetek navržený k vyloučení je neprodejný, papouch dle sdělení úpadkyně ulétl. V únoru 2004 se [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] domáhali umožnění prohlídky a kontroly věcí z majetku úpadkyně, které byly uložen y v objektu firmy [anonymizováno] v obci [příjmení] [jméno] a zpřístupnění účetnictví úpadkyně za období od 1. 9. 2003 za účelem kontroly úplnosti. Na čl. 2101-2102 spisu je písemné vysvětlení ke konkurzu na majetek úpadkyně sepsané soudkyní JUDr. [jméno] [příjmení] dne 4. 3. 2004, v němž rekapitulovala povinnosti úpadce s tím, že co patřilo a patří do konkurzní podstaty, bylo zjišťováno postupně, protože úpadkyně neměla v pořádku účetnictví, takže správkyně sepsala vše, o čem mohla předpokládat, že do podstaty patří, protože zákon o konkurzu a vyrovnání umožňuje v § 6 odst. 3 sepsat do podstaty i majetek jiných osob. Na čl. 2110- 2111 je založen žalobcem vypracovaný seznam strojů, materiálů a zařízení, které si žalovaná měla osobně převzít při převzetí konkurzu úpadkyně, které nejsou v soupisu konkurzní podstaty. Věci jsou vyjmenovány pod položkami 1 – 57, mimo jiné například sbírka historických dlažeb ve 150 druzích velikostí a tvarů, 50 druhů kovových forem se sypátky na lisování keramických dlaždic, 3 kusy kolečkových drah k pile Manta 200LX, 15 kusů ocelových přepravek, 4 pětilitrové a 2 dvoulitrové mlecí bubínky porcelánové na mletí keramických materiálů, 1 padesátilitrový mlecí keramický buben porcelánový na mletí keramických materiálů, výkresová dokumentace konstrukce adaptéru v počtu 5 kusů, dokumentace k lisům a pecím, výrobní dokumentace a technologické zkoušky od roku 1995 do srpna 2001 v počtu 7 sešitů, dřevěné regály, hadice a hubice k průmyslovému vysavači, prohazovačka, stojky k hliníkovému lešení, žulové desky cca 3 m2, tlaková hadice na tryskání k zařízení Larius, azbestové podložky na výrobu keramiky 200 kusů, destilační přístroj, 3 kovové sudy s glazurou na glazování keramiky, speciální latexový hnědý buben na mletí keramiky, sádrová forma průměr 50 cm na odlití latexového bubnu, travertinová dlažba rozměr 13x40 cm, 60 m2 (v soupisu konkurzní podstaty je dlažba 40x40 cm), žulové podstupnice a nástupnice 7 kusů pořadačů černé barvy 30 šanonů a doklady, krabice a pořadače s doklady, drtě a pigmenty 8, nové hydraulické čerpadlo k lisům, modré barvy, matečné formy na keramiku, čistič vzduchu válcového tvaru s přívody (výrobce Kovofiniš Ledeč n. Sáz.), nalisovaná dlažba 16x16cm asi 600 kusů, azbestové a kordieritové podložky, 5 – 6000 vypalovacích kostiček různých rozměrů na vypalování keramiky, sloupky na vypalování keramiky v sudu – 200 kusů, 3 kusy adaptérů k lisu Mayer. Další seznam, který je pokračováním tohoto 57položkového seznamu je založen na čl. 2135. Obsahuje vyjmenované položky [číslo] – 79, například kamenický vozík na teraco, pytel černého pigmentu Bayer, 11 kusů lahví barev na barvení keramiky, 4 ks plastových kbelíků a 1 kus papírové krabice s mozaikou, 13 kusů plastových kanystrů s chemikáliemi, 4 ks kýble s chemikáliemi, 7 ks pytlů s pigmenty, 6 ks lahví s namíchanými barvami, cca 10 kusů plastové přepravky s dlažbou vzor podkova, 6 ks kanystrů s lukofobem, 2 kusy diamantového kotouče s přírubami, 2 ks plastového sudu s glazurou, náhradní ovládací prvky k lisu CB J100, ovládací panel k lisu CBA, 100 ks dřevěných palet apod. Na čl. 2112 – [číslo] spisu je úpadkyní sepsaný seznam majetku. Položky jsou zpravidla označeny jen obecně, bez podrobnější identifikace a počtu kusů či množství (například přívěsný vozík, chemikálie, dřevěné regály, skříňky kovové, drtě, hlíny barevné na lisování apod., u některých jsou otazníky, u některých je poznámka, kde se nacházejí. V dopise datovaném 7. 2. 2006 soud [jméno] [příjmení] sdělil k jeho výzvě, aby správkyně konkurzní podstaty zaplatila do konkurzní podstaty částku 4 072 193 Kč, že uváděné důvody jsou zcela bezpředmětné a za bezpředmětnou pokládá i jeho žádost o jmenování jeho osoby do funkce zástupce věřitelů a svolání schůze konkurzních věřitelů (čl. 2125). Podáním došlým soudu dne 23. 2. 2006 žalobce sdělil, že má možnost získání zakázky na výrobu replik teracových pásků v rozměru 6,5x29x2cm shodném se zakázkou ČTK [obec]. Správkyně konkurzní podstaty má potřebné formy a strojní zařízení. Předmětem zakázky je 1020m2 zrestaurování plochy a výroba replik, technologie využití pro rekonstrukci Pražského hradu, Rožmberský palác, [anonymizováno] [obec]. Požaduje, aby mu správkyně Ing. [příjmení] do 5. 3. 2006 předala cenovou nabídku a zakázku realizovala (čl. 2126). Z vyjádření žalované na čl. 2140-2142 vyplývá, že si není vědoma, že by nesepsala nějaký nalezený majetek do konkurzní podstaty. Bylo povinností úpadkyně neprodleně sestavit a odevzdat SKP seznam svého majetku. Rok před prohlášením konkurzu podávala za úpadkyni daňové přiznání daňová poradkyně a v přehledu není téměř žádný majetek veden. Majetek ve firmě sepsala podle svého nejlepšího svědomí, poté byl bez jakékoliv manipulace s ním předán firmě k úschově. Soupis majetku provedla tak, jak se nacházel v prostorách. Zaměstnanci byla upozorněna, že se v prostorách nenacházejí věci, které tam v době prohlášení konkurzu před 5 týdny byly, a že je pravděpodobně odvezl syn paní [příjmení] pan [příjmení]. Problematická byla identifikace věcí. Majetek nebyl řádně veden na skladových kartách, inventárních kartách, řada strojů byla bez označení. Nedokázal je označit ani bývalý zaměstnanec pan [příjmení] a zákaz spolupráce s panem [příjmení] si vyžádala úpadkyně. Ta předala svůj seznam, kde prohlásila, že je úplný. Písemnosti procházela ve vztahu k majetku – to je účetnictví a ostatní předla zpět paní [příjmení], včetně šanonů a pořadačů. [příjmení] regály byly předány v rámci předání pronajímaných prostor [anonymizováno]. Ze sdělení místopředsedkyně Krajského soudu v Hradci Králové JUDr. [jméno] [příjmení] žalobci ze dne 15. 9. 2005 ve věci jeho stížnosti na průtahy v konkursním řízení vedeném pod sp. zn. 48 K 36/2001 vyplývá, že až na drobné výhrady k postupu soudu byly stížnosti vyhodnoceny jako nedůvodné (čl. 2152-2154). V podání došlém soudu 16. 3. 2005 žalobce mimo jiné sdělil, že zajistil další tři nové zakázky na výrobu replik dlažeb ([obec], [obec a číslo], [obec a číslo]. Všechny jsou projednány s investorem a NPÚ a žalobce trvá na jejich realizaci. Dále oznámil, že zakázku, kterou chtěl zadat dopisem datovaným 16. 2. 2006 (čl. 2126), investor rozšířil z výměry 1020 m2 na 2098 m2 restaurování a opravy + 170 m2 výroby terakotových, nevíce se má zakázka ještě rozšířit (čl. 2189-2190). Podáním došlým soudu 31. 3. 2006 žalobce vyzval zástupce věřitelů [anonymizováno] – JUDr. [příjmení], aby podala návrh na odvolání Ing. [příjmení] z funkce správkyně konkurzní podstaty z důvodu, že se z konkurzního skladu ztratilo nejméně 79 položek různých strojů, zařízení materiálu, forem atd., a dále z důvodu, že Ing. [příjmení] poškodila stroje a zařízení a nechala vypracovat znalecký posudek znalcem, který neměl příslušné oprávnění, čímž vznikla škoda ve výši 4 072 193 Kč. Požadoval rovněž zdokumentování škod a jejich vymáhání (čl. 2191- 2192). V podání došlém soudu 12. 4. 2006 žalobce sdělil, že si odběratel nepřeje, aby uváděl jméno a příjmení osoby, od které získal možnost získání zakázek a nemůže sdělit adresu objednatele. Kontaktní osobou je on sám. Dle dohody s paní [příjmení] je dělení zisku ze zakázek 33,4% pro [jméno] [příjmení] a 66,6% pro něj. Další sdělení žalobce ohledně možnosti zadání zakázky následovalo 26. 4. 2006 s tím, že sdělil odhadní cenu za 1 m2 ve výši xanon [číslo] a cena byla akceptována. [příjmení] zisk za 1 týden práce je 87 000 Kč, z toho úpadkyně dostane 29 155 Kč a jeho firma 58 333 Kč. Vše potřebné na zhotovení zakázky si převzala správkyně konkurzní podstaty. K tomu sdělení připojil email se začerněnými identifikačními údaji, kterým je poptávána výroba replik dlažby a cenová nabídka pro maximálně 35 m2 s fotografií stávající dlažby (čl. 2204-2206). Z vyjádření Krajského státního zastupitelství v [obec], jež soudu došlo 2. 6. 2006, vyplývá, že navrhují nepřihlížet k návrhům [jméno] [příjmení] na obnovení výroby dlaždic ve firmě úpadkyně s tím, že by se na ní podílela i jeho firma, když pod sp. zn. 40 K 15/2002 byl na majetek dlužníka [jméno] [příjmení] prohlášen konkurz, který dosud neskončil, a proto takovéto návrh nepřísluší podávat úpadci, ale případně jen správci konkursní podstaty úpadce JUDr. [příjmení]. [příjmení] [jméno] [příjmení] na zproštění funkce správkyně konkurzní podstaty Ing. [příjmení] navrhli zamítnout. Na čl. 2214-2216 je založeno obsáhlé vyjádření soudkyně JUDr. [jméno] [příjmení] ke stížnosti [jméno] [příjmení], z něhož se mimo jiné podává, že úpadkyně řádně nevedla účetnictví, a v začátku konkurzu nebylo možné zjistit přesně rozsah majetku. Jakýsi seznam úpadkyně správkyni odevzdala v prosinci 2001, konkurz byl prohlášen v červenci 2001. V žádném případě majetek úpadkyně nedosáhl hodnoty, kterou uvádí stěžovatel (údajně zmizelý majetek hodnoty přesahující 15 mil. Kč). Žalovaná dne 15. 6. 2006 soudu sdělila, že v rozporu se zákonem prodala současně s nemovitostí patřící do konkurzní podstaty i movité věci, které měla zpeněžit samostatně. Dodatečně provedla soupis movitých věcí, které zůstaly v nemovitosti a byly zničeny jejím nabyvatelem a vkládá na účet konkurzu částku xanon [číslo] dle znaleckého ocenění Ing. [jméno] [příjmení], který je připojen (čl. 2222-2227). Podáním došlým soudu 20. 6. 2006 věřitel [jméno] [příjmení] odvolal plnou moc udělenou [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] a požádal, aby v konkurzu dál nebyl veden jako věřitel, od uplatnění nároků v konkurzním řízení odstupuje. Dne [osobní údaje žalobce] [číslo] podala úpadkyně prostřednictvím advokáta určeného Českou advokátní komorou návrh na zproštění Ing. [jméno] [příjmení] výkonu funkce správce konkurzní podstaty a ustanovení nového správce z důvodu, že opakovaně porušuje základní povinnosti správce a svým nedbalým a nekompetentním výkonem funkce snižuje hodnou majetku patřícího do konkurzní podstaty (spolu s přílohami na čl. 2231-2237). Žalobce dne 16. 8. 2006 soudu sdělil, že žalovaná má v držení nejméně 79 položek strojů, zařízení a materiálu, které nesepsala do konkurzní podstaty ani nevydala oprávněným osobám. S těmito 79 položkami je téměř možné obnovení výroby replik dlažeb, teras a kamenické výroby. Na výzvu soudu, aby sdělil, o jaké položky se jedná, opět předložil výše uvedené 2 seznamy položek pod pořadovými [číslo] pod pořadovými [číslo] (čl. 2250-2252) – pro stručnost tyto položky nebyly soudem opisovány). V obsáhlém podání na čl. 2261-2272 úpadkyně vyčíslila škody, které měly být způsobeny ve vedeném konkurzním řízení k 17. 7. 2007 například tím, že některé věci vyly vyloučeny z konkurzní podstaty, ale nevráceny, další majetek nebyl do konkurzní podstaty sepsán a nebyl vrácen, nebyl vyloučen z konkurzní podstaty a nebyl prodán, část majetku zmizela. Výhrady úpadkyně učinila i ke znaleckému ocenění věcí znalcem [příjmení], k platbám z konkurzní podstaty, neúspěchu v soudním sporu o dvě keramické pece, k prodeji majetku za nikoliv nejvyšší nabídku, neřešení pracovní nekázně zaměstnanců a jejich neoprávněných mzdových pohledávek, k nevymáhaným pohledávkám, svévolnému ukončení provozování firmy správkyní a nesouhlasu s pokračováním výroby apod. Škoda byla vyčíslena ve výši přinejmenším 169 806 994 Kč, přičemž není vyčísleno vše vzhledem k probíhajícím soudním sporům, potřebě znaleckého posudku nebo nepřístupu do účetnictví správkyně konkurzní podstaty. Z čestných prohlášení založených ve složce [číslo] spisu bylo zjištěno, že [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], Ing. [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení] a Ing. [jméno] [příjmení] potvrdili, že se pan [příjmení] zmiňoval o dluzích pana [příjmení] a špatném vedení firmy. Z písemného podání [jméno] [příjmení] Ministerstvu financí ze dne 29. 3. 2002 se rovněž podává, že jí pan [příjmení] řekl v březnu 1998, když jí zpracovával daňové přiznání, že přiznává velký zisk, zatímco [příjmení] má mnoho dluhů a při vyřizování úvěru ji přesvědčoval, že [příjmení] není schopen vést firmu, a že ji zadluží, jako zadlužil svoji firmu. Z čestného prohlášení [jméno] [příjmení] ze dne 17. 9. 2001 bylo zjištěno, že v dubnu a květnu 1998 byla [jméno] [příjmení], který v tu dobu prováděl jako správce daně daňovou kontrolu jejího účetnictví a účetnictví [jméno] [příjmení], že pan [příjmení] má mimo jiné dluhy na daních a na sociálním pojištění a byla upozorňována na to, že když s ním bude nadále spolupracovat, bude mít stejné dluhy a problémy. Jeho argumenty byly natolik silné a přesvědčivé, že spolu s dalšími okolnostmi vyústily v červnu 1998 v ukončení její spolupráce s panem [příjmení]. [jméno] [příjmení] jako žalobce podal dne 31. 1. 2008 u Krajského soudu v Hradci Králové žalobu na vyloučení věcí z konkurzní podstaty proti žalovanému Ing. [jméno] [příjmení], novému správci konkurzní podstaty v konkurzním řízení vedeném u Krajského soudu v Hradci Králové pod sp. zn. 48 K 36/2001, kterou se domáhá, aby žalovaný byl povinen vyloučit z konkurzní podstaty V. [příjmení] – [anonymizováno] lis na hlínu B -8093, typ 125 (položka 22) a akumulační kamna 3ks (položka 58) a vydat je žalobci. Z tvrzení obsažených v žalobě vyplývá, že tyto položky byly zahrnuty do soupisu konkurzní podstaty, v soupisu je však napsáno, že se jedná o jeho majetek a správkyně konkurzní podstaty mu přislíbila, že mu tyto věci předá. Než se tak stalo, byl na jeho firmu prohlášen konkurz, jeho správci věci předány nebyly a do soupisu konkurzní podstaty jeho firmy nebyly zahrnuty (čl. 2276-2277). Rozsudkem Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 23. 9. 2008, č.j. 45 Cm 1/2002-435, který nabyl právní moci 12. 11. 2008, založeným na čl. 2288-2290 bylo ve věci žalobce [příjmení] [jméno] [příjmení], správce konkurzní podstaty úpadce [jméno] [příjmení] proti žalovanému [příjmení] [jméno] [příjmení], správci konkurzní podstaty úpadkyně [jméno] [příjmení] – [anonymizováno], o vyloučení z konkurzní podstaty rozhodnuto, že se z konkurzní podstaty úpadkyně [jméno] [příjmení] – [anonymizováno] pod sp. zn. 48 K 36/2001 vylučuje peněžní plnění ve výši 73 200 Kč, získané žalovaným zpeněžením hydraulického lisu [příjmení], vedeného v soupisu konkurzní podstaty pod položkou [číslo]. Řízení bylo zastaveno v části, kterou se žalobce domáhal vyloučení jednoho kusu dieselového kompresoru SKD 20 2000. Soud vyšel ze zjištění, že [jméno] [příjmení] vyhotovil kupující [anonymizováno], sídlem [adresa], ve kterém účtuje za prodej vypsaných věcí k úhradě 66 976 Kč. Písemným podáním na adresu [jméno] [příjmení] ze dne 2. 2. 2000 [jméno] [příjmení] od kupní smlouvy odstoupil s tím, že nebyla zaplacena cena. Z výslechu úpadkyně [jméno] [příjmení] měl soud za zjištěné, že skutečně uzavřela ústní kupní smlouvu s [jméno] [příjmení] k věcem uvedeným ve faktuře [jméno] [číslo] a potvrdila, že od [jméno] [příjmení] dostala písemné odstoupení od smlouvy. Uvedla, že zaplacení měl zařídit účetní pan [příjmení], a že nevěděla, že kupní cena zaplacena nebyla. [jméno] [příjmení] potvrdil, že uvedenou fakturu vyhotovil, ale pro nezaplacení kupní ceny od ústí kupní smlouvy odstoupil. K předání věcí nikdy nedošlo, protože [jméno] [příjmení] nezaplatila kupní cenu. Oba ve své podnikatelské činnosti úzce spolupracovali a věci společně užívali. Hydraulický lis Mayer byl odběrateli [jméno] [příjmení] dodán, jak vyplývá z faktury [číslo] 1966 vystavenou dne 5. 10. 1994 [právnická osoba] a.s. jako dodavatelem za cenu 160 000 Kč. Již předtím bylo ve stejné věci pravomocně rozhodnuto rozsudkem Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 30. 3. 2006, sp. zn. 45 Cm 1/2002 založeným na čl. 2417-2420 o tom, že se z konkurzní podstaty úpadce [jméno] [příjmení] – [anonymizováno] vylučují movité věci – 1 ks pec komorová pol. [číslo] ks pec laboratorní pol. [číslo]. Podáním došlým soudu 5. 3. 2009 (tedy po uplynutí doby, jež je předmětem nyní vedeného řízení) žalobce nabídl možnost realizace dvou zakázek – výroba replik dlažeb vzor secesní – pětiúhelník , 80 m2. Hmoty jsou ve [právnická osoba], zakázka je na výrobu na lise [příjmení]. Předmětem zakázky je výroba a oprava stávajících dlažeb, celkový rozsah 150 m2, akce [obec]. Druhou zakázkou je výroba 200 m2 replik historických funkcionalistických obkladů 200x 400 x 25 mm a montáž, demontáž původních 100 m 2 obkladů a oprava a vyčištění zbývající fasády 700 m2. Zakázka je na výrobu lisu CBA 160. Technologický postup je veden v technologických knihách, které si převzala žalovaná, stejný postup jako zakázka [anonymizováno] – [ulice] ul. [obec] (čl. 2334). Podáním z 20. 5. 2009 žalobce žádal o svolání schůze věřitelů a sdělil, že chce zadat zakázku na výrobu replik dlažeb celkem 120 m2 a žádá do 15. 6. 2009 vypracovat cenovou nabídku dle přiložených podkladů – připojeny byly nákresy půdorysu 3. nadzemního podlaží předmětné budovy a fotografie stávajícího stavu s detaily dlažeb a rozměry (čl. 2335-2342). Dne 23. 6. 2009 žalobce doručil soudu další zadání výroby replik historických dlažeb – zakázka na výrobu replik mozaikových dlažeb v rozměru 16x16 cm, množství 155 m2, barva černá a bílá (stejný vzor, jaký byl použit na Poště [ulice a číslo], [obec a číslo]. Požadoval po správci konkurzní podstaty cenovou nabídku do 14. 6. 2009 (čl. 2343). Další zadání zakázek je rovněž z období po 31. 12. 2007, které již není předmětem řízení – jde o informaci od žalobce o možnosti zadání zakázky na opravu podlah v budově Národního Muzea v [obec] s realizací 2012 2015 (čl. 2382), na kterou zástupce věřitelů reagoval tak, že s ohledem na nedostatek informací a nepředložení důkazů o existenci zakázky se k ní nemůže vyjádřit (čl. 2385-2386) a žalobce přípisem de 8. 7. 2010 sdělil, že již doklady o získaní této zakázky nedisponuje, předloží je v příhodou dobu (čl. 2394). Dalším oznámením zakázky je sdělení žalobce ze dne 23. 6. 2010 o možnosti zadání rekonstrukce prvků z umělého kamene – teraca budovy banky s tím, že je možno získat zakázku prostřednictvím NPU (množství 44 m2). Dalším přípisem ze dne 23. 6. 2010 žalobce sdělil zadání realizace zakázky na výrobu replik historických obkladů a dlažby a kamenické práce na budově [anonymizováno] lázní v [obec]. Ze zprávy magistrátu města Pardubic datované 23. 3. 2010 bylo zjištěno, že [právnická osoba] [příjmení] – [anonymizováno] a [jméno] [příjmení] svým zaměřením reagovala na potřeby památkové péče v nedostatkových oborech, jakými jsou provádění a výroby replik keramických či kamenných dlažeb, oprava doplňování historických dlažeb, teraca, kamenických prací apod., s plným využitím původních technologií. Díky produkci této firmy známé v odborných kruzích mohly být plně odpovídajícím způsobem opraveny mnohé nemovité kulturní památky. V [obec] to byly například objekt bývalé zdravotní školy [adresa] v [anonymizováno] ulici (sídlo krajského úřadu Pardubického kraje oprava a doplnění náročné keramické dlažby a opravy žulového schodiště), objekt Komerční banky [adresa] v ulici [ulice] (oprava teracových a mozaikových podlah), oprava pláště [ulice] mostu přes [anonymizováno], objekt výpravní budovy nádraží. Vzhledem ke specifickému a žádoucímu sortimentu i zaměření činnosti by magistrát kvitoval obnovení činnosti firmy. Kupní smlouvou uzavřenou dne 10. 6. 2003 mezi prodávající [jméno] [příjmení] – [anonymizováno] v konkurzu, zastoupenou správkyní konkurzní podstaty Ing. [jméno] [příjmení] a kupujícím [jméno] [příjmení] a fakturou bylo prokázáno, že kupujícímu byly prodány vyjmenované položky soupisu konkursní podstaty (celkem 55 položek) označené číslem položky soupisu a názvem věci, případně počtem kusů za celkovou kupní cenu 67 100 Kč včetně DPH, kterou se kupující zavázal zaplatit ihned při podpisu kupní smlouvy (čl. 2399-2401). Kupní smlouvou uzavřenou dne 6. 6. 2003 mezi stejným prodávajícím a kupujícím a fakturou bylo prokázáno, že kupujícímu byly prodány vyjmenované položky soupisu konkursní podstaty (celkem 10 položek) označené číslem položky soupisu a názvem věci, případně počtem kusů za celkovou kupní cenu 14 640 Kč včetně DPH, kterou se kupující zavázal zaplatit ihned při podpisu kupní smlouvy (čl. 2402-2404). Kupní smlouvou uzavřenou dne 4. 3. 2003 mezi prodávající [jméno] [příjmení] – [anonymizováno] v konkurzu, zastoupenou správkyní konkurzní podstaty Ing. [jméno] [příjmení] a kupujícím [právnická osoba] bylo prokázáno, že kupujícímu byly prodány vyjmenované položky soupisu konkursní podstaty (celkem 22 položek) označené číslem položky soupisu a názvem věci, případně počtem kusů za celkovou kupní cenu 206 050,70 Kč včetně DPH, kterou se kupující zavázal zaplatit ihned oproti daňovému dokladu (čl. 2405-2407). Kupní smlouvou uzavřenou dne 24. 6. 2003 mezi prodávající [jméno] [příjmení] – [anonymizováno] v konkurzu, zastoupenou správkyní konkurzní podstaty Ing. [jméno] [příjmení] a kupujícím [jméno] [příjmení] bylo prokázáno, že kupujícímu byly prodány vyjmenované položky soupisu konkursní podstaty (celkem 9 položek) označené číslem položky soupisu a názvem věci, případně počtem kusů za celkovou kupní cenu 1 220 Kč včetně DPH, kterou se kupující zavázal zaplatit ihned při podpisu kupní smlouvy (čl. 2408). Z propagačního letáku firmy [příjmení] – historická dlažba, [jméno] [příjmení], [ulice a číslo], [obec] je zřejmé, že nabízí repliky historické dlažby určené zejména pro historické budovy a objekty, které vyžadují dobové, stylové nebo originální podlahy z keramických hmot. V letáku se uvádí, že firma ovládá více jak 130 let staré řemeslo výroby historické, ručně sypané, plně probarvené, vysoce slinuté, ostře pálené neglazované keramické dlažby, prezentovány jsou různé druhy vzory replik dlažeb o rozměrech 158 x 158 mm a 173x173 mm, doplňků a vybrané variace skladeb vzorů (čl. 2365-2375). Usnesením Vrchního soudu v Praze ze dne 16. 2. 2017, č. j. 2 Ko 41/2016-2856 (založeno na čl. 2376-2408 spisu) bylo zrušeno usnesení Krajského soudu v Hradci Králové – pobočky v Pardubicích, č.j 48 K 36/2001-2739 ze dne 14. 12. 2015 a věc byla vrácena soudu prvního stupně k dalšímu řízení. Zrušeným usnesením byla schválena zpráva o dosavadních výsledcích konkursu včetně vyúčtování odměny a hotových výdajů správce konkurzní podstaty s tím, že dosud uhrazené výdaje činí 952 850,19 Kč, aktuální zůstatek na účtu konkurzní podstaty činí 481 654,15 Kč, dosud neuhrazené výdaje 50 842 Kč a do dědictví připadne částka 430 812,15 Kč. Soudu 1. stupně bylo uloženo, aby zajistil, aby správkyně na podkladě vyúčtování ostatních v konkursu činných správců, předložila právně perfektní Zprávu, kterou pak soud zveřejní, projedná a rozhodne o ní. Z čestného prohlášení [jméno] [příjmení] datovaného 2. 5. 2017 se mimo jiné podává, že v minulosti pracoval u [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] jako vedoucí směny - mistr výroby v provozu keramické výroby replik historických dlažeb. Začátkem září ho požádala správkyně konkurzní podstaty Ing. [jméno] [příjmení], zda by jí nepomohl s identifikací zařízení a materiálu firmy [jméno] [příjmení]. Společně s jejím manželem prošli provozovnu v [ulice] ulici, odpovídal na otázky, o jaké stroje se jedná atd., jednalo se pouze o informativní prohlídku. Účastnil se také prohlídky konkurzního skladu v obci [anonymizováno], někdy v květnu 2002. [jméno] [příjmení] ho požádal o sepis tohoto čestného prohlášení a předložil mu soupis konkurzní podstaty firmy [jméno] [příjmení] označen čísly [číslo]. V soupisu konkurzní podstaty chybí majetek, který v provozovně při prohlídce viděl, a který si paní [příjmení] [příjmení] převzala. Potvrzuje, že v prosklené místnosti, která se používala jako kancelář a částečně sklad viděl začátkem září technologické knihy – sešity, do kterých se zapisovaly výrobní postupy keramické výroby, zkoušky materiálů, teploty výpalů, povrchové úpravy atd. Zápisy se prováděly vždy, když se technologicky a vzorkově vytvářel nový výrobek, například dlažba pro zámek [obec]. Podle těchto zápisů se vyráběly výrobky, které se již opakovaly. Technologické knihy byly podle [jméno] [příjmení] společným majetkem [příjmení] a [příjmení], protože je vytvářeli společně a platili i zaměstnance, kteří se na výrobě zkoušek podíleli. [příjmení] byly pořizovány od roku 1994. V soupisu konkurzní podstaty, který předložil pan [příjmení], chybí materiál, který viděl při prohlídce provozovny. Konkrétně vypalovací pomůcky, tj. prokládací kostičky a sloupky, které byly v bednách vedle pecí. V konkurzním skladu v [anonymizováno] vypalovací pomůcky, kostičky byly již sesypány do velké laminátové nádoby. Tyto kostičky vyráběl pro [příjmení] a [příjmení], bylo jich několik tisíc kusů různých rozměrů. V soupisu je pod položkou 104 napsáno, formy na lisování dlaždic cca 50 ks nepředáno. Toto není pravda, protože při prohlídce provozovny a konkurzního skladu byly na všech lisech namontovány adaptory a lisovací formy. V soupisu též nejsou sepsány 3 ks adaptorů k lisu [příjmení] a při prohlídce konkurzního skladu byl namontován 1 kus adaptor na listu [příjmení]. V seznamu není zapsán i další přebraný majetek, který převzala Ing. [příjmení], což je zachyceno na videozáznamu (čl. 2409-2410). Při slyšení u Krajského soudu v Hradci Králové dne 9. 11. 2017 Ing. [jméno] [příjmení] uvedla, že poté, co převzala funkci správkyně konkurzní podstaty, podnik neprovozovala, nepokračovala ve výrobě ani neprodávala žádné zásoby. V době, kdy do konkurzu vstoupila, už žádná výroba neprobíhá. Prostory projížděla s panem [příjmení] 23. 8. a 29. 8. 2001, protože ten se toho domáhal. Dovnitř se nedostali, protože prostory byly uzamčeny. Nebyli tam ani žádní zaměstnanci, protože jim již předtím nebyly placena mzda, byla odpojena elektřina. Výpovědi správkyně dávala 31. 8. 2001 v bytě sekretářky paní [příjmení], kam byli zaměstnanci svoláni. Od prohlášení konkurzu v červenci a srpnu 2001 úpadkyně dokončovala zakázku pro [osobní údaje žalobce] 1988 [obec], za to jí byla vyplacena ještě před prohlášením konkurzu záloha 117 000 Kč. Následně Ing. [příjmení] vystavila po převzetí funkce konečnou fakturu na 180 142,73 Kč včetně DPH na základě podkladů předaných úpadkyní. [příjmení] 117 000 Kč se tedy nedostala do konkurzní podstaty, [osobní údaje žalobce] 1988 pak do konkurzní podstaty zaplatila 54 564,60 Kč. Zbývající částka 8 578,20 Kč představovala pozastávku a Ing. [příjmení] ji nevymáhala, neboť na zakázce byly nějaké nedodělky. Úpadkyně jí 21. 9. 2001 předala pytlík s doklady o zaplacení částek v měsících červenec a srpen 2001, tyto částky zaplatila sama úpadkyně (dle doplnění JUDr. [příjmení] se jedná o částku 99 322,60 Kč, šlo o výdaje na telefonní poplatky, ubytování, které vynaložila sama úpadkyně, možná i ze zálohy vyplacené před zahájením konkurzního řízení. Ing. [příjmení] ani JUDr. [příjmení] není nic známo o tom, že by do konkurzní podstaty byla přijata záloha 450 000 Kč na zakázku za [anonymizováno] dům. K pronájmu modré pece BUKOtherm za částku ve výši xanon [číslo] měsíčně Ing. [příjmení] uvedla, že to bylo po vzájemné dohodě s nájemcem, který by vyšší částku neuhradil. Jak dlouho nájem trval, proč nedošlo k prolongaci nájemní smlouvy a co se po skončení nájmu s pecí stalo, se zavázala sdělit do 20ti dnů (protokol čl. 2411-2413). Protože tak neučinila, byla jí usnesením ze dne 12. 12. 2017, č.j. 48 K 36/2001-2935 uložena pořádková pokuta 7 000 Kč. Rozsudkem Vrchního soudu v Praze ze dne 13. 10. 2005, č.j. 4 Cmo 151/2004-78, jímž bylo rozhodnuto o odvolání žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové, č.j. [osobní údaje žalobce] [číslo] ze dne 25. 2. 2004 ve věci žalobce [příjmení] [jméno] [příjmení], správce konkurzní podstaty úpadce [jméno] [příjmení], proti žalované [příjmení] [jméno] [příjmení], správkyni konkurzní podstaty úpadkyně [jméno] [příjmení], o určení pravosti pohledávky ve výši 25 255,70 Kč, byl rozsudek Krajského soudu v Hradci Králové, č.j. [osobní údaje žalobce] [číslo] ze dne 25. 2. 2004 v bodě I. výroku změněn tak, že se určuje, že pohledávka žalobce vůči úpadkyni [jméno] [anonymizováno] ve výši 25 255, 70 Kč přihlášená do konkursu vedeného na majetek úpadkyně je pohledávkou druhé třídy a v bodě II. výroku byl rozsudek potvrzen. Předmětem řízení bylo určení pravosti pohledávky 25 255,70 Kč přihlášené do konkurzu vedeného na majetek úpadkyně [jméno] [příjmení] z titulu náhrady škody vzniklé tím, že úpadkyně neoprávněně užívala úpadcův kompresor a tato částka musela být vynaložena na jeho opravu. Usnesením Krajského soudu v Hradci Králové, pobočka v Pardubicích, ze dne 16. 5. 2007, č.j. 48 K 36/2001-1528, které nabylo právní moci 15. 6. 2007, byla správkyně konkurzní podstaty Ing. [jméno] [příjmení] zproštěna funkce a novým správcem konkurzní podstaty byl ustaven Ing. [jméno] [příjmení], sídlem [adresa]. Usnesením téhož soudu ze dne 19. 3. 2009, č.j. 48 K 36/2001-1814, které nabylo právní moci 15. 4. 2019, byl zamítnut návrh úpadkyně na nucené vyrovnání. Úpadkyně v průběhu konkurzního řízení zemřela a konkurzní řízení dosud není skončeno.

13. Žalobce při jednání dne 9. 6. 2021 předložil aktualizovaný soupis konkurzní podstaty – tabulku čítající 148 položek (čl. 2579-2580), v níž barevně vyznačil položku 15 – lis CBA 160-63-7, v. [číslo] rok výroby 1965, položku 16 - lis CBA [číslo], výr. [číslo] rok výroby 1968, položku 19 - lis na hlínu B -8093, typ 125, položku 22 -. lis malý COC -2-7, rok výroby 1987, položku 28 – lis MEYER + Schnegg CAM 1-45/420, rok výroby 1974 se schůdky, položku 54 – vrak lisu a položku 68 nefunkční lis CBS [číslo], rok výroby 1969, výr. [číslo] jež byly všechny prodány. Dále předložil fotografie ze dne 16. 5. 2002, kdy probíhala prohlídka skladu ve [anonymizována dvě slova], na nichž tyto stroje označil (čl. 2581-2591).

14. V rámci dokazování listinami z konkurzního spisu Krajského soudu v Hradci Králové sp. zn. 48 K 36/2001 bylo provedeno dokazování celou řadou žalobcem navržených listin, kterými se soud blíže nezabýval, protože z nich nebyly zjištěny skutečnosti mající zásadní důkazní význam, nebo jde o písemná podání, opravné prostředky a další listiny, jež obsahují jednostranná vyjádření, tvrzení či trestní a jiná oznámení účastníků nyní vedeného řízení nebo úpadkyně [jméno] [příjmení], administrativní korespondenci, právní rozbory, listiny vztahující se k událostem z období po 31. 12. 2007, které není předmětem řízení, případně listiny, které se v v rámci dokazování opakovaly a skutková zjištění z nich jsou popsána v jiné části rozsudku. Jde o záznam o nahlédnutí do spisu (čl. 1724), žádost Policie ČR o zaslání zprávy soudu ve věci konkurzu (č.l. 1762), odvolání žalobce proti usnesení č.j. 48 K 36/2001-209 (č. l. 1823-1824), dopis úpadkyně správkyni datovaný 20. 2. 2002 (čl. 1825) a vyjádření k dopisu z 9.2. 2002 (č. l. 1826-1831), podání [jméno] [příjmení] Krajskému soudu v Hradci Králové ze de 16. 4. 2022 týkající se předkládaných listin (č.l.1832), dodatek k protokolu o trestním oznámení sepsaný dne 12. 2. 2002 P ČR, OO [obec] s žalobcem ([číslo]), zpráva Policie ČR a nepravomocné usnesení ze dne 29. 4., 2002, č. j. ORJC- 349/HC-Tč-2001 (xanon [číslo]), dopisy žalobce žalované (č.l. 1898, 1902, 1903), vyjádření úpadkyně [jméno] [příjmení] [jméno] Ministerstva vnitra ze dne 20. 5. 2002 (č. l. 1904-1918), dopis úpadkyně [jméno] [příjmení] správkyni konkurzní podstaty týkající se fakturace provedených prací [příjmení] [jméno] (čl. 1919), informace správkyně konkurzní podstaty určení Krajskému soudu v Hradci Králové o zásazích do průběhu konkurzu ze strany úpadkyně a [jméno] [příjmení] (čl. 1921), stížnost proti usnesení Policie ČR č.j. ORJC -77/HC-Tč- 2002 (čl. 1923), žádost Policie ČR datovaná 6. 6. 2002 (č.l. 1924- 1925), vyjádření žalované (č. l. 1926 -1929), sdělení Ministerstva financí ve věci žádosti žalobce o náhradu škody způsobené nesprávným úředním postupem (čl. 1933, 1953), sdělení [jméno] [příjmení] týkající se označení tryskacího zařízení [příjmení] došlé soudu 1. 7. 2002 (čl. 1951), vyjádření Státního ústavu památkové péče (čl. 1952), úřední záznamy o podaném vysvětlení [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] na Policii ČR ze dne 2. 9. 2002 (čl. 1967, 1970 1971), odvolání (čl. 1969), žádost o souhlas soudu k prodeji nemovitosti mimo dražbu (čl. 1977), žádost úpadkyně (čl. 1983), listina Evidence umělecko-řemeslných detailů (čl. 1995), žádost policie (čl. 1997), žádosti na čl. 2014-2016, rozsudek na čl. 2038, usnesení na čl. 2040, sdělení na čl. 2041, referát čl. 2042, písemnosti na čl. 2045-2048, trestní oznámení žalované na [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] pro podezření trestného činu pomluvy (čl. 2054-2058), písemnosti týkající se předání videokazety z konkurzního spisu vedení Krajského soudu v Hradci Králové a jejího vrácení (čl. 2059-2060), dopis žalované žalobci (čl. 2074), stížnost úpadkyně na postup vyšetřování policie (čl. 2093-2095), stížnost proti usnesení č.j. ORJC- 349-HC-Č-2001 (čl. 2096-2097), stížnost proti usnesení ORJC [číslo] 2003 (čl. 2099), vyjádření [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] (čl. 2103, [číslo]), podnět ([číslo]), dodatek k odvolání proti rozhodnutí o zamítnutí návrhu na nucené vyrovnání (čl. 2115-2120), zmocnění (čl. 2121), podání úpadkyně (čl. 2122-2123), záznam o nahlédnutí do spisu (čl. 2127), žádost správkyně KP o projednání návrhu na nucené vyrovnání (čl. 2128-2129), průvodní dopis OSZ [obec] (čl. 2130), výzva OS [obec] (čl. 2131), protokol sepsaný finančním úřadem (čl. 2132- 2133), usnesení (čl. 2137), úřední záznam (čl. 2138), žádost o přidělení advokáta a usnesení o zamítnutí žádosti (čl. 2143, [číslo]), písemnosti na čl. 2144 -2150, potvrzení finančního úřadu (čl. 2155), soupis HIM (čl. 2156), usnesení OSZ [obec] (čl. 2157-2170), část usnesení Policie ČR, OO [obec] – strany [číslo] (čl. 2171-2176), usnesení Policie ČR, OO [obec] ze dne 29. 3. 2005 bez doložky právní moci (čl. 2177-2188), usnesení Vrchního soudu v Praze (čl. 2194-2190), průvodní dopis k předložení dlaždic (čl. 2210), usnesení Krajského soudu v Hradci Králové (čl. 2211), úřední písemnosti (čl. 2207-2209, [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], 2382a [číslo], [číslo], [číslo], [číslo]), žádost u přidělení advokáta s přílohami (čl. 2217-2219), vyjádření Krajského státního zastupitelství v [obec] (čl. 2230), písemnosti týkající se živnostenských oprávnění úpadkyně (čl. 2238-2246), usnesení Okresního státního zastupitelství v [obec] ze dne 29. 6. 2005, č.j. 2 ZT 282/2002-120 bez doložky právní moci (čl. 2253-2256), sdělení Národního památkového ústavu ohledně gynekologického vyšetřovacího stolu (čl. 2259), čestné prohlášení B. Čeledové, která obsahuje jen informace získané z doslechu od jiné osoby a čestné prohlášení J. Holuba a [jméno] [příjmení] z 9. 11. 2001 a 2. 4. 2002, PhDr. [příjmení], [jméno] [příjmení] z 20. 6. 2002 a [jméno] [příjmení], z nichž nevyplývají pro řízení významné informace (složka čl. 2275). Složka č.l. 2275 dále obsahuje písemná podání [jméno] [příjmení] určená Finančnímu úřadu v [obec], Finančnímu ředitelství [obec] a Ministerstvu financí týkající se jím tvrzeného porušení mlčenlivosti [jméno] [příjmení] a požadavku na náhradu škody, vyjádření správce daně a protokoly o ústních jednáních, z nichž však nevyplynula pro řízení zásadní skutková zjištění. Dalšími písemnostmi jsou posouzení právního stavu konkurzního řízení (čl. 2278-2279, [číslo], [číslo]), rozsudek Okresního soudu v Trutnově bez doložky právní moci (čl. 2280-2285), vyjádření Ing. [příjmení] a JUDr. [příjmení] (čl. 2287), zápis ze schůze konkurzních věřitelů ze dne 3. 7. 2009 (čl. 2360), právní rozbor týkající se autorského práva a průmyslových práv (čl. 2361-2363), usnesení na čl. 2364-2367, námitky podjatosti (čl. 2368-2378), usnesení na čl. 2379, žádost žalované (čl. 2380), dopis Ministerstva spravedlnosti ČR a žádost úpadkyně o odškodnění (čl. 2387-2390), usnesení na čl. 2409-2412, rozsudek na čl. 2421-2346 (chybná žurnalizace listin), znalecký posudek čl. 2347 -2362, doplnění trestního oznámení čl. ([číslo]), podání právního nástupce úpadkyně [jméno] [příjmení] (čl. 2429-2433).

15. Z usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 23. 1. 2020, č.j. 48 K 36/2001-3205 bylo zjištěno, že soud vzal na vědomí, že se zástupce věřitelů Mgr. [příjmení] [příjmení], insolvenční správce dlužníka [právnická osoba] vzdal funkce zástupce věřitelů a jmenoval novým zástupcem věřitelů věřitele [jméno] [příjmení] (čl. 2484, [číslo]).

16. Ze spisu Krajského soudu v Hradci Králové sp. zn. 40 K 15/2002 bylo zjištěno, že dne 22. 5. 2002 podala Všeobecná zdravotní pojišťovna České republiky jako věřitel u soudu návrh na prohlášení konkurzu na majetek dlužníka [jméno] [příjmení] s tím, že mu pravomocným platebními výměry bylo vyměřeno nezaplacené pojistné na veřejné zdravotní pojištění v celkové výši 1 813 845 Kč, na dluh nebylo nic uhrazeno a dlužník není schopen plnit ani další své závazky (č.l. 1-2 konkurzního spisu). Tvrzené pohledávky věřitel doložil platebními výměry a vyúčtováními pojistného na veřejné zdravotní pojištění (čl. 3-18). Žalobce (tj. dlužník [jméno] [příjmení]) měl od roku 1992 živnostenská oprávnění na živnost zpracování kamene, povrchové úpravy a svařování kovů, výroba porcelánových a keramických výrobků (kromě pro stavebnictví), výroba stavebních hmot a stavebních výrobků - v rámci uvedené živnosti se jedná zejména o oblast výroba a montáž replik historických dlažeb a obkladů, architektonických prvků z keramiky (čl. 36-37). Nebyl pod svým [IČO] registrován ve Středisku cenných papírů (čl. 34-35). Dle údajů z registru vozidel neměl na rodné číslo evidováno žádné vozidlo, na IČO měl v evidenci zapsáno vozidlo Avia [číslo] FC skříňová, [registrační značka] s první evidencí v roce 1991 (čl. 38). Dle údajů z katastru nemovitostí na čl. 41 dlužník vlastnil nemovitosti v katastrálním území Kněžmost – [list vlastnictví], nemovitosti v katastrálním území Solec – [list vlastnictví], nemovitosti v katastrálním území Hořice v Podkrkonoší – [list vlastnictví] a nemovitosti v katastrálním území Libonice -–LV č.. [číslo] (čl. 41-42). Ze sdělení [obec] správy sociálního zabezpečení na čl. 39 vyplývá, že za dlužníkem [jméno] [příjmení] je evidována splatná pohledávka 2 490 261 Kč, dále je uváděna pohledávka 1 010 852 s tím, že dlužník nepodal přehled za kalendářní rok 2001, dluhy nehradí (čl. 39). Finanční úřad v [obec] dne 7. 6. 2002 sdělil, že [jméno] [příjmení] má nedoplatky v celkové výši 5 874 815,55 Kč (čl. 44-45). [jméno] [příjmení] dne 5. 7. 2002 požádal soud o povolení ochranné lhůty, který doplnil podáním z 29. 10. 2002 na čl.

106. Tvrdil, že existuje zájem Státního ústavu památkové péče na zachování výroby replik keramických dlažeb z hlediska kulturního a historického významu. Žádal o ochrannou lhůtu v trvání tří měsíců ode dne vyvěšení usnesení na úřední desce soudu a připojil opatření ke konsolidaci svých majetkových poměrů a návrh na překonání stavu úpadku (podání čl. 106 -107 včetně příloh na čl. 108-131). Usnesením Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 7. 11. 2002, č.j. 40 K 15/2002-133 byl návrh na povolení ochranné lhůty zamítnut s odůvodněním, že nejsou naplněny podmínky potřebné pro povolení ochranné lhůty. Usnesením ze dne 7. 11. 2002, č.j. [osobní údaje žalobce] [číslo] Krajský soud v Hradci Králové prohlásil na majetek dlužníka [jméno] [příjmení], narozeného 5. 3. 1961, [IČO] konkurz, správcem konkurzní podstaty ustavil JUDr. [jméno] [příjmení] a vyzval věřitele k přihlášení pohledávek. Rozhodnutí bylo potvrzeno usnesením Vrchního soudu v Praze ze dne 6. 2. 2004, č.j. 2 Ko 40/2003-176 a nabylo právní moci dne 4. 3. 2004. Usnesením Nejvyššího soudu ČR ze dne 8. 12. 2004, č.j. 29 Odo 666/2004-506 bylo dovolání dlužníka proti tomuto usnesení odmítnuto. Správce konkurzní podstaty soudu dne 9. 1. 2003 sdělil, že úpadce neplní své povinnosti a dosud správci nepředal účetnictví ani jiné potřebné dokumenty nutné ke zjištění konkurzní podstaty (čl. 155). Další sdělení o nemožnosti sestavení soupisu konkurzní podstaty je ze 17. 2. 2003 (čl. 167), jehož přílohou byl zápis o jednání s úpadcem [jméno] [příjmení] ze dne 13. 2. 2003 (čl. 168-169). Úpadce mimo jiné sdělil, že seznam majetku a závazků je schopen předat pouze částečně, protože v roce 1998 došlo k odcizení majetku jeho firmy a částečně i dokladů, účetnictví je od roku 1998 do současnosti vedeno pouze částečně, daňová přiznání podával nulová nebo nepodával vůbec, seznam majetku od roku 1998 není veden a žádný majetek ve svém vlastnictví nemá. Majetek sestávající ze strojů (2 lisy) a formy dle autorského zákona (9 forem) předal Ing. [příjmení] na základě licenční smlouvy a další majetek daroval asi před rokem svému bratrovi [jméno] [příjmení] – jednalo se asi o 10 účetně odepsaných strojů s nulovou hodnotou. Dále předložil seznam strojů a zařízení zadržovaných paní [příjmení] a následujícími osobami a správkyní konkurzní podstaty Ing. [příjmení]. Další jednání úpadce [jméno] [příjmení] se správcem konkurzní podstaty JUDr. [příjmení] proběhla 2. 2. 2004, 19. 2. 2004, 2. 3. 2004, 8. 3. 2004 (čl. 1088-1093). Na čl. 173 konkurzního spisu je založen dopis [jméno] [příjmení] doručený Všeobecné zdravotní pojišťovně ve věci E O/3 [číslo] dne 31. 7. 1997, v němž sděluje, že [právnická osoba] v podstatě končí svoji činnost z důvodu neschopnosti dostát svým závazkům, bez jakéhokoliv osobního movitého či nemovitého majetku podnikatele. Na čl. 183 konkurzního spisu je založen soupis konkurzní podstaty, který tvoří jednak označený nemovitý majetek a z ostatního majetku 5 kusů listinných akcií [právnická osoba], a.s. Z přehledu přihlášených konkurzních věřitelů na čl. 184 vyplývá, že se přihlásilo 17 věřitelů s pohledávkami v celkové výši 16 924 140,64 Kč, uznány byly pohledávky ve výši 10 552 112,09 Kč, popřeno 6 372 028,55 Kč. Přihlášky do konkurzní podstaty jsou založeny na čl. 185-201. Bylo z nich zjištěno, že se do konkurzu přihlásili následující věřitelé: -) JUDr. [jméno] [příjmení], správce konkurzní podstaty [anonymizováno] zaměstnanecké zdravotní pojišťovny s pohledávkou 24 754 Kč z titulu dlužného pojistného (vykonatelná), uznána byla v plné výši; -) [právnická osoba] s pohledávkou 65 953,80 Kč z titulu smlouvy o půjčce (vykonatelná), uznána byla v plné výši, šlo o pohledávku s odděleným uspokojením; -) [právnická osoba] s pohledávkou ve výši 64 262 jako neuhrazený závazek z obchodního styku a náklady řízení (vykonatelná), uznána byla v plné výši; -) [anonymizováno] České republiky s pohledávkou ve výši 1 922 237 Kč jako dlužné pojistné, penále a pokuty (vykonatelná co do částky 746 156 Kč a v této výši s odděleným uspokojením, nevykonatelná co do částky 1 176 081 Kč, uznána byla v plné výši; -) [ulice] [anonymizováno] s pohledávkou ve výši 442 952,60 Kč z titulu úvěrové smlouvy (vykonatelná s odděleným uspokojením), uznána byla v plné výši; -) Finanční úřad [obec] s pohledávkou ve výši 6 346 011,55 Kč jako dluh na dani a penále, přihláška měla být doplněna; -) [právnická osoba] s pohledávkou ve výši 24 976,80 Kč z neuhrazených faktur za inzerci (vykonatelná), uznána byla v plné výši; -) [anonymizováno] [právnická osoba] s pohledávkou ve výši 96 278,60 Kč z titulu neuhrazených závazků v obchodním styku (vykonatelná), uznána byla v plné výši; -) [právnická osoba] s pohledávkou ve výši 21 789,50 Kč za neuhrazené dodávky elektrické energie, uznána byla v plné výši; -) [anonymizováno] – [anonymizováno] s pohledávkou ve výši 3 532 305 Kč jakožto dlužného pojistného na sociální zabezpečení a penále, uznána byla v plné výši; -) [právnická osoba] s pohledávkou ve výši 226 163 Kč jakožto neuhrazenými závazky z obchodního styku, uznána byla v plné výši; -) [jméno] [příjmení], správce konkurzní podstaty [právnická osoba] ve výši 37 767 Kč jakožto neuhrazený závazek z obchodního styku (vykonatelná), uznána byla v plné výši; -) [jméno] [příjmení], spol. s r.o. s pohledávkou ve výši 4 054 535 Kč jako neuhrazené závazky z obchodního styku (vykonatelná), uznána byla v plné výši; -) [právnická osoba] s pohledávkou ve výši 6 649,29 Kč z titulu neuhrazených závazků za poskytnutí patentových služeb (vykonatelná), uznána byla v plné výši; -) [osobní údaje žalobce] 1902 s pohledávkou ve výši 11 017 Kč z titulu postoupené pohledávky, přihláška měla být doplněna; -) [osobní údaje žalobce] [číslo] s pohledávkou ve výši 31 488 jako neuhrazené závazky z obchodního styku, uznána byla v plné výši; -) [jméno] [příjmení] s pohledávkou ve výši 15 000 Kč z titulu neuhrazeného závazku z obchodního styku, přihláška měla být doplněna; Usnesením ze dne 13. 5. 2003, č.j. 40 K 15/2002-207 Krajský soud v Hradci Králové uložil úpadci [jméno] [příjmení] povinnost poskytnout součinnost správci konkurzní podstaty, JUDr. [jméno] [příjmení] a předložit mu veškeré své účetnictví i všechny potřebné doklady a poskytnout mu nutná vysvětlení. Další usnesení stejného obsahu bylo vydáno dne 15. 10. 2003, č.j. 40 K 15/2002-220. Soupis konkurzní podstaty ze dne 22. 5. 2003 (čl. 209-210) byl oproti původnímu rozšířen o movitý majetek – 1. pec komorová [číslo], 2. pec komorová [číslo], 3. konstrukce adaptéru a razníku [číslo], 4. hydraulický lis [příjmení] [číslo], 5. tryskací zařízení Larius [číslo], 6. kompresor SKP [číslo] a 7. brousící a leštící zařízení s tím, že o všechny tyto věci je veden mezi úpadcem a Ing. [jméno] [příjmení], správkyní konkurzní podstaty [jméno] [příjmení] – [anonymizováno], spor o vyloučení těchto věci z konkurzní podstaty, kam byly sepsány. [příjmení] je veden u Krajského soudu v Hradci Králové pod sp. zn. 45 Cm 1/2002. Dále bylo sepsáno 5 pohledávek v celkové výši 4 925 593,80 Kč s tím, že o všech jsou vedeny soudní spory (pohledávky vůči Ing. [příjmení] byly vyčísleny v částkách 795 495 Kč, 2 012 269,50 Kč a 25 255,70 Kč. Dne 20. 6. 2003 správce KP JUDr. [příjmení] soudu sdělil, že úpadce přijal od Stavebního podniku [právnická osoba] částku 200 000 Kč období po prohlášení konkurzu, dne 6. 12. 2003 a do konkurzní podstaty ji nevydal, správce se proto domáhá vydání (čl. 211). Dne 19. 11. 2003 správce KP soudu sdělil, že se Policii ČR podařilo zajistit účetnictví úpadce za období 1999 - 2002. Vzhledem k tomu, že úpadce nepodával daňová přiznání, bude účetnictví nejprve předáno Finančnímu úřadu [obec] (čl. 257). Dne 4. 12. 2003 správce KP soudu sdělil, že úpadce dosud nevydal přijatou částku 200 000 Kč, a že faktury vystavené v roce 2002, které má správce k dispozici, netvoří posloupnou číselnou řadu (čl. 258, 259). Na čl. 277 spisu je založen dopis žalované [příjmení] [příjmení] žalobci [jméno] [příjmení] datovaný 14. 1. 2004, v němž sděluje, že sepsala do konkurzní podstaty to, co se nacházelo v místě provozoven, a že se paní [příjmení] vyjádřila, že žádné jeho stroje nemá a žádné nemá ani u pana [jméno]. Dne 19. 2. 2004 proběhlo jednání u JUDr. [příjmení] s [jméno] [příjmení] a jeho obecným zmocněncem [jméno] [příjmení]. [jméno] [příjmení] správce informoval, že má možnost zajistit zakázky – [obec], [anonymizováno] mrakodrap za cca 16 500 000 Kč. Výrobu replik není možno díky správkyni Ing. [příjmení] realizovat, neboť došlo k odcizení veškerých zkoušek a vzorků dlažeb. Pan [anonymizováno] je schopen zajistit opravy terasa prostřednictvím firmy [osobní údaje žalobce] 1990 Zajistí koordinaci prací, samotné práce by prováděly subdodavatelsky jiné firmy, broušení by prováděl jeho bratr, speciální restaurátorské práce paní [příjmení] s Ing. [příjmení]. Správce KP sdělil, že o stroje sepsané v konkurzní podstatě je veden soudní spor a není s nimi možno bez souhlasu správkyně Ing. [příjmení] k realizaci zakázky počítat, další postup bude správce projednávat s dozorujícím soudem poté, co pan [příjmení] do spisu založí navrhovaný rozpočet. Další zmiňovanou zakázkou je oprava – demontáž a montáž historických dlažeb v [obec] – [anonymizováno] palác, která by měla proběhnout v období 2004 2006, výrobu cihlových dlažeb pan [příjmení] bude schopen zajistit. Výroba je shodná se zakázkou [anonymizováno] hrad – [příjmení] palác, kterou se [příjmení] připravovali v roce 1996, plánována byla na rok 2001. Zakázka nebyla realizována z důvodu jejich rozkolu. Další zakázka se týká opravy dlažby a výroby replik dlažby pro [anonymizováno] pivovar, čištění schodů a čištění a oprava kamenného soklu (čl. 289). Dne 3. 3. 2004 (podání čl. 304) SKP sdělil soudu, že vede řadu soudních sporů o vyloučení věci z konkurzní podstaty a o náhrady škod, projednává zakázky, které má úpadce možnost uzavřít a analyzuje další žaloby, jejichž podání úpadce požaduje. Jedná se však většinou o případy, které mohou s ohledem na nejistý úspěch ve věci zatížit konkurzní podstatu, a proto by se k nim měli vyjádřit konkurzní věřitelé. Z přehledu přihlášených konkurzních věřitelů na čl. 320 je zřejmé, že oproti předchozímu přehledu obsahuje již 37 věřitelů. Pohledávky byly přihlášeny ve výši 18 557 918,85 Kč, uznáno bylo 17 834 852,56 Kč. Změna nastala v tom, že pohledávka VZP ČR již byla vykonatelná co do částky 1 619 784, nevykonatelná ve výši 302 453 Kč, pohledávka [právnická osoba] ve výši 442 952,60 Kč byla postoupena věřiteli Corsair ([příjmení]) No 11 S.A a stejnému věřiteli byla postoupena i pohledávka [právnická osoba] ve výši 440 333 Kč, jež byla v plné výši uznána. Pohledávka Finančního úřadu [obec] ve výši 6 346 011,55 Kč byla vykonatelná s právem na oddělené uspokojení ve výši 6 027 580 Kč, uznána byla v plné výši. Pohledávka ČR - [anonymizováno] činila 3 564 575 Kč, uznána byla v plné výši., [příjmení] [jméno] [jméno], správce konkursní podstaty [právnická osoba] byla postoupena [právnická osoba] ve výši 37 767 Kč, uznána byla v plné výši. [právnická osoba] ve výši 11 017 Kč byla doložena jako vykonatelná a uznána v plné výši. Pohledávka věřitele [osobní údaje žalobce] [číslo] byla přihlášena ve výši 61 488 Kč, uznána byla v plné výši. Dalšími věřiteli, kteří přihlásili své pohledávky byli [jméno] [příjmení] s pohledávkou ve výši 30 000 Kč z titulu závazku ze smlouvy o půjčce, [právnická osoba] s pohledávkou 1 000 Kč jako neuhrazeného závazku z obchodního styku, Ing. [jméno] [příjmení] s pohledávkou za poskytnuté služby ve výši 1 500 Kč, [jméno] [příjmení] s pohledávkou 900 Kč z titulu neuhrazeného závazku ze smlouvy o zprostředkování, Ing. [jméno] [příjmení] s pohledávkou ve výši 27 000 Kč z titulu neuhrazených závazků z obchodního styku, Česká republika – [název soudu] s pohledávkou 13 865,20 Kč jakožto neuhrazené náklady řízení, [jméno] [příjmení] s pohledávkou 63 292 Kč z neuhrazených závazků z obchodního styku, PhDr. [jméno] [příjmení] s pohledávkou 73 000 Kč jakožto neuhrazených závazků ze smlouvy o zprostředkování, [příjmení] [příjmení] s pohledávkou ve výši 13 000 Kč jakožto neuhrazeného závazku z obchodního styku, [jméno] [příjmení] s pohledávkou ve výši 630 000 Kč z titulu smlouvy o půjčce – všichni byli vyzváni k doplnění a pohledávka [jméno] [příjmení] byla následně popřena. Dalšími věřiteli, kteří přihlásili své pohledávky, byli: -) [právnická osoba] s pohledávkou ve výši 81 324,10 Kč (vykonatelná) z titulu neuhrazeného závazku ze smlouvy o dílo, která byla uznána v plné výši; -) [právnická osoba] s pohledávkou ve výši 55 912,78 Kč (vykonatelná) z titulu neuhrazených závazků z obchodního styku, která byla uznána v plné výši; -) [právnická osoba] s pohledávkou ve výši 70 200 Kč z titulu neuhrazených závazků z obchodního styku, která byla uznána v plné výši; -) Finanční úřad pro [část Prahy] pohledávkou ve výši 24 368,93 Kč (vykonatelná) jakožto dlužné daně, která byla uznána v plné výši; -) [anonymizována dvě slova] spol. s r.o. v likvidaci s pohledávkou ve výši 74 800 Kč z titulu nákladů soudního řízení (vykonatelná), která byla nejprve popřena do výše 4 004 Kč. Dle upřesnění představuje částka 4 004 Kč náklady exekuce, které požadovány nejsou, uznána tedy byla částka 74 800 Kč; -) [právnická osoba] s pohledávkou ve výši 8 414 Kč z titulu neuhrazených nákladů soudního řízení (vykonatelná), která byla uznána v plné výši; -) [právnická osoba] s pohledávkou ve výši 405 550 Kč z titulu nevrácené zálohy, která byla uznána v plné výši; Z přehledu přihlášených věřitelů na čl. 363 vyplývá, že přihlášena byla částka 18 557 918,85 Kč, z toho uznáno 17 696 577,56 Kč a popřeno 13 000 Kč (pohledávka PhDr. [příjmení]). Z dalšího soupisu konkurzní podstaty na čl. 359-361 je zřejmé, že ke dni 9. 4. 2004 se soupis movitého majetku rozšířil o automobil [anonymizováno], [registrační značka], pohledávky byly sepsány v celkové výši 4 979 038,80 Kč s tím, že 2 pohledávky za [jméno] [příjmení] ve výši 13 980 Kč a za [jméno] [příjmení] ve výši 39 465 Kč nejsou doloženy. Usnesením ze dne 24. 5. 2004, č.j. 40 K 15/2002-437 byl zamítnut návrh [jméno] [příjmení] na zproštění správce konkurzní podstaty JUDr. [jméno] [příjmení] a usnesením ze dne 10. 8. 2004, č.j. 40 K 15/2002-527 byl zamítnut návrh úpadce na odvolání správce konkurzní podstaty JUDr. [jméno] [příjmení] z funkce. Na čl. 537 je založen přehled přihlášených konkurzních věřitelů ke dni 30. 8. 2004 doplněný o přezkoumané pohledávky. Z přihlášených pohledávek ve výši 18 864 675,85 Kč bylo uznáno 18 009 983,85 Kč a popřeno (případně se nepřihlíží) 104 792 Kč. Opět jsou připojeny listiny týkající se přihlášek (čl. 538-549), na čl. 577 je pak opravená přihláška Finančního úřadu [obec] ve výši 6 622 768,55 Kč, která je vykonatelná a co do částky 6 027 580 s odděleným uspokojením. Pravomocným usnesením ze dne 6. 6. 2005, č.j. 40 K 15/2002-780 soud udělil správci konkurzní podstaty souhlas k prodeji majetku z konkurzní podstaty, a to vozidla [anonymizováno] A [číslo] [registrační značka] zájemci za cenu 5 000 Kč bez DPH. Nemovité věci úpadce v katastrálním území Hořice, zapsané na [list vlastnictví] byly prodány 12. 8. 2005 ve veřejné dražbě dobrovolné za cenu 530 000 Kč (čl. 809-810). Následně správce KP sdělil soudu, že 22. 8. 2005 proběhlo předání nemovitostí, kde je ještě nějaké vybavení a drobné movité věci, jejichž vlastník není znám, a proto je nemůže zahrnout do soupisu. Poukázal na to, že úpadce s ním nekomunikuje, poštu odmítá přebírat. Ze záznamu z jednání se zástupcem věřitelů Mgr. [jméno] [příjmení] z [anonymizováno] konaném dne 7. 10. 2005 (čl. 828) vyplývá, že zástupce věřitelů souhlasil, aby byl patent úpadce [číslo] na způsob výroby vzorované keramické dlažby i nadále udržován v platnosti a tedy veškeré poplatky za správu a udržování z konkurzní podstaty hrazeny. Ze záznamu se též podává, že dle sdělení právního zástupce úpadce nejsou žádné z věcí nacházejících se v nemovitosti v [obec] úpadce. Na čl. 996 je založena faktura a příjmový pokladní doklad, z nichž je zřejmé, že [jméno] [příjmení] – [anonymizováno] přijala dne 31. 12. 1996 od [jméno] [příjmení] částku 68 250 Kč jako platbu faktury SL/45/96. Částka byla fakturována za technickou pomoc – technické administrativní práce, zápočet k faktuře č. HA/69/95. Faktura SL/45/96 byla vystavena 31. 12. 1996 se splatností téhož dne – hotově. Ze sdělení [jméno] [příjmení] datovaného 13. 4. 2006 ve věci 45 Cm 1/2002 (čl. 997) se podává, že byla dohledána tato zápočtová faktura z jejího účetnictví na zápočet k faktuře HA/69/95 (tato skutková zjištění včetně faktury HA/69/95 ze dne 31. 12. 1995 jsou samostatně popisována níže). Pan [anonymizováno] jí nikdy nezaslal žádnou upomínku o zaplacení. Konstatuje, že v době po koupi byly stroje její firmou opravovány (uvádí částky 54 900 Kč, 36 886,50 Kč, 5 002 Kč, za lis Mayer od rok 1995 do 1997 bylo na opravy vynaloženo kolem 150 000 Kč, na což jsou v jejím účetnictví zaplacené faktury. Bylo by podivné, kdyby to nebyl její majetek, že by byly její firmou do oprav vkládány takové finanční prostředky. Obě firmy měly jednoho účetního, pana [příjmení] [jméno], že si vyškrtnutí faktury udělal J. [příjmení] sám dodatečně. V souvislosti s tím byla předložena smlouva uzavřená dne 20. 12. 1995 mezi [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení], kterou se [jméno] [příjmení] zavázal pro [právnická osoba] počínaje 1. 1. 1996 ve spolupráci s majitelem firmy zajišťovat, provádět a sledovat obchodní dodavatelskou a technicko-ekonomickou činnost s tím, že je oprávněn jednat jménem firmy, uzavírat příslušné smlouvy, disponovat s účtem firmy a zastupovat ji při všech smluvních a právních úkonech. Na čl. 1005 spisu je založen dodatek k výpovědi [jméno] [příjmení] z 1. 2. 2000 k č.j. ORJC-405/HC-TC-99 ohledně lisu [příjmení]. Sdělil, že panu [příjmení] dal příkaz ke stornování faktury č. HA/69/95, protože na ní jsou věci, které se prodaly jinam, než paní [příjmení]. Je tam i zmíněný lis [příjmení], který jí prodal, ale neprodal jí k tomu zařízení. Pan [anonymizováno] dostal příkaz stornovat fakturu i v jejím účetnictví Do dnešního dne věc nezaplatila. Tři adaptory k lisu jsou jeho. Dostal je od Výzkumného ústavu keramiky, doklad k tomu nemá. Jeho je také jedna lisovací forma asi 4x5 cm na výrobu keramických kostek a forma piškot. Z protokolu o podání vysvětlení Policii ČR ve věci č.j. ORJC-405/HC-TČ-99 [jméno] [příjmení] dne 26. 1. 2000 (čl. 1006) bylo zjištěno, že mimo jiné uvedla, že udělala opatření v dlaždičkárně v [ulice] ulici, kdy všechny věci, které jsou pana [příjmení], dala do jedné místnosti a uzamkla. Všechny si je tam dovezl v době, kdy spolupracovali. Nic mu neukradla a ani jeho věci neužívala, protože jde vesměs o vraky zařízení, které jsou pro ni k podnikání k ničemu. [příjmení] měl možnost si je od 27. 5. 1998 do 26. 8. 1999 odvézt, ale nechal je tam. Forma k lisu Mayer tzv. Piškot, na té se vyráběla dlažba, ale taková forma je spotřební materiál, její životnost je pouze na určitou zakázku a pak je k nepoužití. Tato forma už nemůže existovat, protože po pěti letech je dávno zničená. Diamantový kotouč byl za jejich spolupráci dávno spotřebován. [příjmení] ho mohl zakoupit naposledy v roce 1995, pak už nevykazoval činnost, nic nenakupoval a za pět let se kotouč zničí tak, že se musí koupit nový. Z úředního záznamu Policie ČR ve stejné věci ze dne 4. 2. 2000 o vyjádření vedoucí kontrolního oddělení Finančního úřadu v [příjmení] [jméno] [příjmení] se podává, že není možné jednostranně vyřadit fakturu z účetnictví a zrušit ji, aniž by o tom věděla druhá strana, lze to pouze se souhlasem obou stran. Při podání vysvětlení ve stejné věci dne 16. 2. 2000 Ing. [jméno] [příjmení] mimo jiné uvedl, že materiál, který se na výrobu dlaždiček používá, je vysoce abrazivní a tedy rychle opotřebovává formu, která se tím ničí a podle počtu vyrobených kusů trvá její životnost. Na čl. 1012 spisu je založena Evidence DPH paní [příjmení] za prosinec 1995, kde je uváděna faktura č. HA/69/95 z 31. 12. 1995 s tím, že bez možnosti odpočtu daně je částka 61 976 Kč (tj. částka odpovídající fakturované částce 61 976 Kč). Na čl. 1014 – [číslo] jsou doklady – faktura ze dne 30. 5. 1995 týkající se výroby lisovacích nástrojů [právnická osoba] s . na částku 116 748,80 Kč vystavená pro [anonymizováno], uveden [jméno] [příjmení] – přeškrtnuto a opraveno Vl. [příjmení], [příjmení] [jméno] [příjmení] [číslo], další faktury od stejného dodavatele pro stejného odběratele jsou za konstrukční práce na částku 29 137,50 Kč ze dne 29. 8. 1995 a za výrobu matric na částku 47 483,70 Kč ze dne 29. 8. 1995. Dle daňových dokladů bylo [jméno] [příjmení] na její IČO účtováno [jméno] [příjmení] za montáž a oživení lisu [příjmení] 15 000 jako záloha dne 3. 5. 1995 a následně 21. 6. 1995 další částka 3 470,80 Kč. Dle faktury ze dne 5. 10. 1994 [číslo] 1966 vystavené [právnická osoba] a.s. [jméno] [příjmení] lis [příjmení] zakoupil za 160 000 Kč (čl. 1021). Na čl. 1020 jsou příjmové pokladní doklady vystavené [osobní údaje žalobce] 1995 z ledna 1995 na částky 10 000 Kč (není uvedeno, od koho byla částka přijata) a na částky 27 000 Kč a 30 000 Kč, přijato od pana [příjmení]. Oznámením ze dne 8. 2. 1999 [jméno] [příjmení] zakázal do vyřešení sporu dohodou nebo soudně používat komorovou pec Bukoterm a hydraulický lis [příjmení] od 8. 2. 1999 s tím, že ho nechce vrátit na původní místo, aby se převážením nepoškodil. Taktéž zakázal používat laboratorní pec NDR [číslo] stupňů Celsia. [příjmení] [příjmení] potvrdila převzetí dne 8. 2. 1999 (čl. 1022). Nepodepsaný dopis ze dne 10. 12. 1998 na čl. 1022 obsahuje žádost o vydání věcí a zákaz jejich používání a vydání 14. 12. 1998 s náhradním termínem 15. 12. 1998, uváděno je celkem 9 položek. Na čl. 1024 je založeno odstoupení od kupní smlouvy datované 2. 2. 2000, samostatně uvedené v rámci skutkových zjištění níže. I další písemnosti z tohoto konkurzního spisu jsou též součástí procesního spisu, byl jimi proveden důkaz a skutková zjištění jsou uvedena níže. Týká se to například sdělení Národního památkového ústavu (čl. 1085). Dne 7. 4. 2004 správce konkurzní podstaty JUDr. [příjmení] sdělil, že s ním úpadce nespolupracuje a znemožňuje svým postupem řádný průběh konkurzního řízení, nespolupracuje při předání účetnictví, které stále není kompletní, nepředal seznam svého majetku (čl. 1096). Z konkurzního spisu sp. zn. 40 K 15/2002 bylo dále zjištěno, že pravomocným usnesením ze dne 30. 8. 2007, čj. 40 K 15/2002-1273 soud udělil správci konkurzní podstaty souhlas k vyloučení majetku úpadce z konkurzní podstaty, a to patentu [číslo] způsob výroby vzorované keramické dlažby. Z odůvodnění rozhodnutí je zřejmé, že za patent je placen udržovací poplatek 7 213 Kč ročně a po opakovaných dotazech správce konkurzní podstaty se nenašel zájemce o koupi patentu. Zástupce věřitelů s vyloučením vyslovil souhlas dne 20. 8. 2007 (Žalobce k tomu sdělil, že žalovaná patent znehodnotila, protože zmizely technologické knihy a bez nich je paten k ničemu.) Pravomocným usnesením Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 25. 10. 2007, č. j. 40 K 15/2002-1289 byl v konkurzní věci žalobce jako úpadce správce konkurzní podstaty JUDr. [jméno] [příjmení] zproštěn funkce a novým správcem konkurzní podstaty byl ustaven JUDr. [jméno] [příjmení]. Usnesením ze dne 10. 4. 2008, č.j. 40 K 15/2002-1339, které nabylo právní moci dne 16. 4. 2008 soud udělil správci konkurzní podstaty JUDr. [jméno] [příjmení] souhlas k prodeji majetku z konkurzní podstaty mimo dražbu, a to komorové pece Bukotherm 47 kW, rok pořízení 1994, zájemci [jméno] [příjmení] – stavební práce, IOČ [číslo], [ulice a číslo], [obec] za kupní cenu minimálně 25 000 Kč + DPH a laboratorní pec LKO 2M-14K, rok výroby 1988, zájemci [právnická osoba], [obec a číslo], [obec], za kupní cenu minimálně 4 000 Kč + DPH s tím, že kupní cena v obou případech bude zaplacena nejpozději při podpisu kupní smlouvy. Na č.l. 1360 je založena faktura [číslo] vystavená 21. 12. 1998 dodavatelem Vysokoteplotní a užitkovou keramikou, spol. s r.o. pro odběratele [příjmení] [jméno] – [anonymizováno] za kabřinec. Vyúčtována byla částka 84 169 Kč. [jméno] [příjmení] dne 16. 6. 1999 písemně uznala svůj závazek vůči věřiteli s tím, že bude zaplacen do 31. 5. 2000 a žádala o splátkový kalendář s měsíčními splátkami 5 000 – 6000 Kč. Sdělila, že se firma dostala do platební neschopnosti z důvodu, že dosud nemají zaplaceny pohledávky ve výši cca 1 500 000 Kč. Z připojeného přehledu dlužných a zaplacených částek je zřejmé, že z celkové částky 84 169 Kč bylo uhrazeno pouze 10 000 Kč. Dne 2. 7. 2008 správce konkurzní podstaty JUDr. [jméno] [příjmení] sdělil soudu, že kontaktoval pana [příjmení] za účelem poskytnutí bližších informací ve věci údajného neoprávněného užití patentu [číslo] Způsob výroby vzorované keramické dlažby. Pan Hajský mu sdělil, aby vyčkal, že činí kroky ke zjištění podrobností. Z průmyslové zprávy [osobní údaje žalobce] [číslo] průmyslového vlastnictví datované 16. 9. 2008 a připojených výpisů (čl. 1380-1382) bylo zjištěno, že dle provedené rešerše v oblasti patentů, užitných a průmyslových vzorů byl zjištěn patent [číslo] Způsob výroby vzorované keramické dlažby s datem podání přihlášky 12. 10. 1998, jehož majitelem je [adresa], [obec]. Patent byl udělen 18. 12. 2001, jde o platný dokument. Způsob výroby vzorované keramické dlažby se provádí postupným nasypáváním barevných keramických hmot pomocí šablon do formy, přičemž se použije suchý keramický granulát o obsahu vody 5 % hmotnostních, který se pomocí šablon a v dané barvě postupně nasypává do formy, přičemž po celkovém zaplněné formy jednotlivými barevnými hmotami vytvářejícími výsledný vzor se těleso slisuje. V oblasti ochranných známek byla zjištěna ochranná známka [číslo] 1932 [anonymizována tři slova] (v oddílu reprodukce je uvedena grafická podoba ochranné známky) s datem podání 11. 8. 1998 a datem zápisu 26. 7. 1999. Přihlašovatelem a vlastníkem je [adresa], [obec]. Stav dokumentu je uveden jako platný na poshovovací lhůtě, jako seznam výrobků a služeb jsou uvedeny keramické dlaždice, keramické výrobky užitkové, restaurátorské práce, kámen, teraco keramika. Vyskokoteplotní a užitková keramika, spol. s r.o. v dopise určeném správci konkurzní podstaty JUDr. [jméno] [příjmení] datovaném 10. 11. 2008 ve věci využívání patentu [číslo] – Způsob výroby vzorované keramické dlažby sdělila, že patentovaný způsob výroby není jejich společností využíván. Při výrobě vzorovaných dlaždic u jejich společnosti není používán keramický granulát, není pracováno s vlhkostí granulátu 5% a není používáno slisování těles. Vzory dlaždic jsou vyráběny jako kopie nebo repliky vždy pro konkrétní rekonstrukci objektu pro doplnění nebo náhradu dlažby podle původních vzorků. Předložený vzor se vyskytuje velmi často v rekonstruovaných budovách i v katalogu původních výrobců z minulého století. Je tedy samozřejmě možné, že v rámci svých zakázek vyrobily obě firmy stejné vzory dlaždic (žalobce v té souvislosti poukazoval na [právnická osoba], která se k výrobě dostala přes pec Bukotherm). Usnesením ze dne 6. 3. 2009, č.j. 40 K 15/2002-1435, které nabylo právní moci dne 12. 8. 2009 ve spojení s usnesením Vrchního soudu v Praze ze dne 27. 7. 2008, č.j. 1 Ko 61/2009-1454, byl zamítnut návrh úpadce na povolení nuceného vyrovnání ze dne 6. 2. 2009. Důvodem pro zamítnutí návrhu byla skutečnost, že úpadce po prohlášení konkursu neposkytoval správci konkurzní podstaty řádnou součinnost, když finanční prostředky, které mu byly uhrazeny Stavebním podnikem [právnická osoba] nevydal do konkursní podstaty a použil je pro svoji potřebu. Věděl, že na jeho majetek byl podán návrh na prohlášení konkurzu, a že konkurz na jeho majetek byl prohlášen. Přesto v rozporu se zákonem o konkurzu a vyrovnání nakládal s finančními prostředky patřícími do konkurzní podstaty, což zpochybňuje, že u něj jde o poctivý záměr. Rovněž nedoložil, že má dostatek finančních prostředků, aby do jednoho roku uhradil pohledávky druhé třídy nejméně ve výši 15 %, když výše všech pohledávek druhé třídy činí přibližně 18. mil. Kč a zpeněžením konkurzní podstaty byla získána pouze částka 478 132,07 Kč, takže pohledávky druhé třídy by byly uhrazeny pouze v rozsahu 2 – 2,5%, přičemž úpadce věrohodně nedoložil, že má jinou možnost, jak získat dostatek finančních prostředků. V podání datovaném 30. 9. 2009 správce konkurzní podstaty JUDr. [jméno] [příjmení] soudu sdělil k údajné škodě na ušlém zisku žalobce, že z dostupných materiálů vyplývá, že v době prohlášení konkurzu neměl úpadce (tj. žalobce [jméno] [příjmení]) žádné zaměstnance a práce byly prováděny na základě smluv s dalšími živnostníky, tzv.„ švarcsystém“. Nelze požadovat po správci konkurzní podstaty, aby takovým způsobem podnikal a majetek úpadce sepsal jako podnik. Pouze za předpokladu, že by sepsal majetek úpadce jako podnik, bylo by případně možno pokračovat v jeho provozu, a tehdy by mohla vzniknout škoda v důsledku ušlého zisku. Majetek úpadce byl sepsán jako soubor movitého a nemovitého majetku, a jako takový je zpeněžován. Byly vedeny incidenční spory ve věci majetku sepsaného do konkurzní podstaty úpadkyně paní [příjmení]. V rámci sporu 45 C, 1/ 2002 byly vyloučen z konkurzní podstaty úpadkyně paní [příjmení] komorová a laboratorní pec a vydán výtěžek ze zpeněžení lisu [příjmení]. O zbytku nároku bylo mezi správci konkurzních podstat opakovaně jednáno a konstatováno, že v konkurzní podstatě paní sládkové již žádný majetek není a ani v minulosti majetek, který by měl případně být předmětem vylučovací žaloby zpeněžen nebyl, a nelze tedy žalovat ani výtěžek zpeněžení. K žalování případných škod shrnul, že se úpadce domnívá, že věci byly prodány pod cenou, případně že mělo být pokračováno ve výrobě či pronájmu věcí movitých. Poukázal na to, že z konkurzní podstaty byly hrazeny náklady a udržování patentu výroby zámkové dlažby, který měl mí dle úpadce vysokou hodnotu, ukázal se však být neprodejným a byl z konkurzní podstaty vyloučen. K movitému majetku opakovaně zmiňovanému v podáních úpadce uvedl, že část zařízení výroby byla pořízena nesporně jako věci použité, část byla zhotovena svépomocí, část věcí (brusné kotouče) je spotřební materiál. Nejhodnotnější movitou věcí byl lis [příjmení]. Hodnota movitých věcí byla celkově velice nízká a úpadce prezentované částky jako údajně způsobené škody nemají racionální základ. Nesepsal tedy žádné pohledávky z titulu náhrady škody, neboť pro takový zápis nemá, s výjimkou sdělení úpadce, žádné podklady, které by mohly sloužit jako důkaz a nemůže konkurzní podstatu zatěžovat dalšími náklady neúspěšně vedených řízení (čl. 1544-1545). Soud pak žalobci sdělil, že se s důvody uvedenými v podání správce konkurzní podstaty uvedenými v jeho podání plně ztotožňuje a souhlasí, aby správce nesepisoval pohledávky z titulu náhrady škody, pokud od úpadce nedostane takové podklady, které by prokazovaly takovou pohledávku. Zároveň úpadce poučil, že žalobu může podat sám (čl. 1547). V dalším podání datovaném 8. 12. 2009 správce konkurzní podstaty JUDr. [jméno] [příjmení] k problematice soupisu úpadcem opakovaně uváděných věcí movitých sdělil, že jde o movitý majetek, který fyzicky v konkurzní podstatě úpadkyně [příjmení] není a v převážné většině nikdy ani nebyl. K údajným škodám způsobeným dle tvrzení úpadce řadou subjektů konkurzní podstatě úpadce uvedl, že jde o nedoložené a i v případě soudního sporu obtížně doložitelné skutečnosti. Úpadce provádí ekvilibristiku při výpočtu údajně způsobené škody tak, že určí výši škody za den či hodinu a násobí počtem dnů, kdy mělo ke škodě údajně docházet (čl. 1561-1562). Z výpisu z obchodního rejstříku žalobce bylo jištěno, že má identifikační [číslo] má (měl) celkem 7 živnostenských oprávnění pro různé předměty podnikání. V podání došlém soudu 15. 4. 2010 (čl. 1632-1633) rekapituloval výtěžky zpeněžení konkurzní podstaty s tím, že na účtech konkurzní podstaty je celkem 551 092,59 Kč. Konstatoval, že většina sporů vedených v rámci konkurzního řízení byla vedena s negativním výsledkem a přínos, vzhledem k nákladům řízení byl pro konkurzní podstatu záporný. Z rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 26. 6. 2008, č. j. [osobní údaje žalobce] [číslo] (čl. 1695), kterým bylo ve věci žalobce [příjmení] [jméno] [příjmení], správce konkurzní podstaty úpadce [jméno] [příjmení] proti žalované [příjmení] [jméno] [příjmení], za účasti [jméno] [příjmení] jako vedlejšího účastníka na straně žalobce, o zaplacení 745 495 Kč, k odvolání žalobce, žalované a vedlejšího účastníka proti rozsudku Okresního soudu v Trutnově ze dne [osobní údaje žalobce] [číslo], č.j. 26 C 231/2004-360 rozhodnuto tak, že se rozsudek okresního soudu ve výroku I potvrzuje, ve výroku II se rozsudek okresního soudu mění tak, že se žaloba o zaplacení 600 000 Kč zamítá. O nákladech řízení bylo rozhodnuto tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení před okresním soudem a žalobci a vedlejšímu účastníkovi bylo uloženo nahradit žalované společně a nerozdílně náklady odvolacího řízení 52 390 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku. Z odůvodnění rozsudku je zřejmé, že napadeným rozsudkem okresní soud zamítl žalobu v části, jíž se žalobce domáhal náhrady škody ve výši 154 495 Kč (výrok I) a rozhodl, že nárok žalobce na náhradu škody za mramorové mozaikové kostičky je co do základu dán (výrok II). Podstatou žaloby byl nárok na náhradu škody, která měla být způsobena žalovanou jako správkyní konkurzní podstaty úpadkyně [jméno] [příjmení]. Žalobce tvrdil, že žalovaná při výkonu funkce správkyně konkurzní podstaty vyvezla na skládku věci patřící žalobci, čímž mu způsobila škodu. Počínala si přitom v rozporu se zákonným požadavkem, podle něhož byla jako správkyně konkurzní podstaty povinna postupovat při výkonu své funkce s odbornou péčí. Škoda měla spočívat v tom, že na skládku odpadu v obci [obec] byly vyvezeny dvě dřevěné kozy žalobce a dále jeho dřevěné regály, drtě (suchomast a slivenec) a mramorové kostičky. Pokud jde o dřevěné kozy, regály a drtě, za něž žalobce požadoval náhradu škody ve výši 154 495 Kč, dospěl okresní soud k závěru, že se žalobci především nepodařilo prokázat, že byl vlastníkem těchto věcí a materiálů. Vyšel ze zjištění, že [jméno] [příjmení] dříve úzce spolupracoval s pozdější úpadkyní [jméno] [příjmení] na základě smlouvy o společném provádění kamenických prací. Žádný z nich však nevedl řádně účetnictví, nebyl veden stav majetku ani zásob a neexistovalo přesné rozlišení, které zařízení a materiál patří jednomu a které druhému z nich. Za těchto okolností nebylo možné považovat vlastnictví vedlejšího účastníka k věcem vyvezeným na skládku za prokázané a věci mohly stejně tak dobře patřit do vlastnictví [jméno] [příjmení]. Ve vztahu k drtím dospěl okresní soud navíce k závěru, že se jednalo o bezcenný materiál, jehož odvozem nemohla vzniknout žádná škoda. Drtě byly v areálu úpadkyně uloženy natolik nedbale a neodborně, že je žalovaná mohla právem považovat za odpad. Pokud se rozhodla vyvézt je na skládku, neporušila svou povinnost jednat s odbornou péčí. Odvolací soud konstatoval, že těmto skutkovým a právní závěrům nelze nic vytknout. K námitkám žalobce, v nichž byl kladen důraz na skutečnost, že materiál dala odvézt na skládku žalovaná z provozovny úpadkyně [jméno] [příjmení], a že si přitom počínala způsobem, který se neslučuje s požadavky odborné péče, odvolací soud zdůraznil, že podstatou rozhodnutí okresního soudu je závěr o tom, že se žalobci nepodařilo prokázat, že vedlejší účastník byl vlastníkem těchto věcí. Přesvědčivé důvody, pro které nebylo možné v otázce vlastnictví žalobci přisvědčit, se týkaly zásadních nedostatků v účetní evidenci obou spolu podnikajících osob. I tento z hlediska rozhodnutí zásadní závěr považoval odvolací soud za správný a odpovídající provedeným důkazům. Protože nebylo prokázáno, že vlastníkem věcí vyvezených na skládku byl vedlejší účastník, staly se všechny ostatní skutečnosti, jichž se žalobce dovolává, nepodstatnými. Za situace, kdy není prokázáno, že vlastníkem věcí vyvezených na skládku byl [jméno] [příjmení], stává se naprosto nerozhodným, odkud byly věci na skládku vyvezeny, zda je tam vyvezla žalovaná a zda a případně jakou měly hodnotu. V případě mramorových kostiček měl okresní soud jejich vlastnictví vedlejším účastníkem za prokázané a zároveň zjistil, že byly na skládku vyvezeny z areálu [jméno] [příjmení]. Za jejich odvoz odpovídá žalovaná, která areál nechala vyklidit v rámci výkonu funkce správkyně konkurzní podstaty. Měla si počínat obezřetněji, přizvat odborně zdatnou osobu, která by jí pomohla oddělit hodnotné věci od bezcenných. Pokud tak nepostupovala, dopustila se porušení povinnosti postupovat při výkonu své funkce s odbornou péčí a za škodu tím způsobenou žalobci odpovídá. Vyšel ze zjištění, že vedlejší účastník neměl možnost zmocnit se kostiček po jejich vývozu na skládku, a to na základě sdělení vedlejšího účastníka a výpovědi svědka [jméno] [příjmení]. Protože soud neznal přesné množství kostiček ani jejich skutečnou cenu, rozhodl v této části pouze o základu nároku mezitímním rozsudkem. Odvolací soud doplnil dokazování dotazem u provozovatele skládky, opakovaným výslechem svědka [příjmení] a provozním řádem skládky. Provozovatelem skládky v obci [obec] je [osobní údaje žalobce] 1984 služby [obec], spol. s r.o., která sdělila, že žádný právní předpis nezakazuje odvést ze skládky odpad, který tam byl uložen nedopatřením. V konkrétním případě může takový postup představovat technický problém, neboť by se mohlo stát, že odpad bude již zahrnut (zavezen dalším materiálem). To však v daném případě nenastalo. Součástí spisu je obrazová dokumentace, na níž je vedlejší účastník vedle volně ležící bedny s kostičkami na skládce zachycen. Ostatně, pokud by byly kostičky již zahrnuty, patrně by se mu vůbec nepodařilo prokázat, že byly na skládku vyvezeny. [ulice] řád skládky neobsahuje žádný zákaz, který by znemožňoval dodatečný odvoz věci vyvezené na skládku, naopak počítá s tím, že bude ze skládky odvezen takový odpad, u něhož se ukáže, že na skládku z různých důvodů (například bezpečnostních) nepatří. Svědek [příjmení] [jméno] neuměl před odvolacím soudem vysvětlit, z čeho měl zákaz odvozu odpadu ze skládky vyplývat. Tvrdil sice, že takový postup byl zakázán provozním řádem, nebyl však schopen v něm označit ustanovení, které by toto jeho tvrzení podpořilo. Odvolací soud tak měl za zjištěné, že vedlejší účastník si mohl kostičky uložené na skládce odvézt ze skládky zpět. Bylo zjištěno, že se tam dostavil v době, kdy zde kostičky byly složeny a nebyly ještě zavezeny. Existovaly, nebyly poškozené a bylo s nimi možné normálně nakládat. Pokud by vedlejší účastník upozornil příslušné osoby (provozovatele skládky, žalovanou), bylo by mu umožněno si je odvézt. Tehdy by mu teprve vznikla škoda ve výši nákladů, jež by si takový zásah vyžádal. Po vedlejším účastníkovi jako majiteli bylo jistě možno rozumně požadovat, aby tímto způsobem zasáhl a svůj majetek tak ochránil, jak vyplývá i z § 417 obč. zák., podle něhož ten, komu hrozí škoda, je povinen zakročit k jejímu odvrácení způsobem přiměřeným okolnostem ohrožení. Odvolací soud tak dospěl k závěru, že bylo v možnostech vedlejšího účastníka odvrátit škodu, jež mu později zahrnutím kostiček vznikla. Pokud žádné praktické korky neučinil, je podle názoru odvolacího soudu příčinná souvislosti mezi jednáním žalované a škodou vzniklou vedlejšímu účastníkovi přetržena žalovaná proto za škodu neodpovídá. Odvolací soud nepokládal za zásadní ani argument žalobce, že si věci ze skládky mohl odvézt jen ten, kdo je tam vyvezl. I kdyby tomu tak bylo, nelze rozumně předpokládat, že by žalovaná, eventuálně společnost [právnická osoba], která věci na skládku z pověření žalované fakticky odvezla, odmítly vyžádat vrácení kostiček ze skládky zpět, pokud by o to byly vedlejším účastníkem požádány. V řízení však nebylo prokázáno, že by vedlejší účastník o takovou součinnost požádal. Teprve pokud by se tak stalo a bylo prokázáno, že si kostičky nemohl odvézt ze skládky sám a že jejich zpětnému odvozu zabránila neochota žalované, respektive společnosti [právnická osoba] vyžádat zpětný odvoz kostiček ze skládky, bylo by možné mezi jednáním žalované a škodou vedlejšího účastníka spatřovat bezprostřední příčinnou souvislost. Tvrzení vedlejšího účastníka, že žalovanou na existenci kostiček a na své právo k nim upozorňoval ještě dříve, než byly vyvezeny, údajně v rámci jeho přihlášky do konkurzu na majetek [jméno] [příjmení], se nepotvrdilo jako správné, protože v jeho přihlášce není o kostičkách žádná zmínka. K námitce žalobce, že zpětný odvoz ze skládky není možný proto, že vlastníkem odpadu se okamžikem jeho uložení na skládku stává stát, odvolací soud citoval § 12 odst. 3 zák. č. 185/2001 Sb., o odpadech, podle něhož se vlastníkem odpadu jeho převzetí na skládce stává provozovatel skládky. Bylo by však nemístným právním formalismem vykládat věc tak, že tato okolnost by měla zabránit tomu, by si původní vlastník odpadu odvezl ze skládky věc, kterou tam omylem uložil. Takové jednání odvolací soud naopak považoval za možné s tím, že tak jako se stalo odložením věci na skládce jejím vlastníkem provozovatel skládky, stane se jím opět po jejím vyzvednutí ze skládky její původní vlastník. Odvolací soud dospěl k závěru, že žaloba o náhradu škody za ztrátu kostiček podaná původně [jméno] [příjmení] měla spíše šikanózní ráz, čemuž odpovídají i některá zjištění učiněná v průběhu řízení. Především vyšlo najevo, že vedlejší účastník měl kostičky v areálu úpadkyně [jméno] [příjmení] uskladněny několik let, asi od roku 1998, aniž by o tom vůbec věděl. Že nějaké kostičky v tomto areálu jsou, se dozvěděl až v listopadu 2001 v souvislosti s prováděním konkurzu na majetek [jméno] [příjmení]. Nevedl si tedy žádnou evidenci kostiček, a neměl ani přehled o tom, kde se nacházejí. Jednalo se přitom pouze o zlomek veškerého množství kostiček, převážnou část (asi deset beden) měl uskladněnou u sebe. Tato část kostiček však nebyla sepsána do konkurzní podstaty vedlejšího účastníka, protože o neměl, jak vedlejší účastník uvedl, správce konkurzní podstaty zájem. V době rozhodnutí odvolacího soudu vedlejší účastník již žádné kostičky nevlastnil, protože je daroval třetí osobě. I z toho tedy odvolací soud usuzoval, že ani v době, kdy měl možnost kostičky odvézt ze skládky, neměl o ně ve skutečnosti opravdový zájem. Uplatňování práva, o něž žalobci ve skutečnosti nejde, ale jehož účelem je pouze ztěžovat postavení žalovaného, je právě podstatou šikany. Odvolací soud tedy rozsudek okresního soudu ve výroku II změnil a rozhodl, že se žaloba zamítá i ve zbývající části 600 000 Kč. V podání datovaném 28. 11. 2010 (čl. 1710) se správce konkurzní podstaty JUDr. [jméno] [příjmení] na výzvu soudu znovu vyjádřil tak, že do majetkové podstaty úpadce byl sepsán movitý a nemovitý majetek a nedošlo k soupisu a následnému provozu podniku úpadce. Důvodem bylo, že úpadce neměl žádné zaměstnance a k zakázkám si nasmlouval další živnostníky. Výroba byla prováděna jiným subjektem, který je rovněž v konkurzním řízení a majetek byl peněžen. I z těchto indicií lze usuzovat, že výroba ani prováděné práce nebyly rentabilní. V době úpadku obou subjektů byla ekonomika na vzestupu, zatímco v současné době je postižena krizí a i společnosti etablované na trhu se potýkají s finančními problémy. Subjekt, který začíná prakticky od nuly, musí mít výrobní zařízení (lis, keramická pec, balička zboží, manipulační technika a řada dalších drobných položek. Investice je v řádu statisíců. Je nutné získat vhodné nebytové prostory a další položkou je nájemné v řádu desetitisíců, náklady na energie, je nutné vést ekonomickou agendu a účetnictví. Významnou položkou jsou mzdové nároky, kdy například na 5 zaměstnanců je celkový mzdový náklad ve výši 125 a 150 tis. Kč. Vyrobené zboží je nutno distribuovat k odběrateli a náklady na přepravu zboží mohou dosáhnout měsíčně statisícových částek. Dále je nutné zmínit platební podmínky, kdy je odběrateli požadována delší doba splatnosti. Jako konkurzní či insolvenční správce podniky v chodu provozoval a má znalosti i z řízení podniku, v tomto případě ale nevidí ekonomický prostor. Pokud má úpadce nabídku rakouského investora, nechť se u takového subjektu nechá zaměstnat. Pokud má investor zájem své finanční prostředky investovat, může se tak stát mimo konkurzní řízení a úpadce může na takovém projektu participovat. Usnesením ze dne 10. 8. 2012, č.j. [číslo jednací], které nabylo právní moci dne 30. 8. 2012, byla schválena konečná zpráva o zpeněžování majetku z konkurzní podstaty úpadce, včetně vyúčtování odměny a výdajů správce konkurzní podstaty (tato konečná zpráva je založena na čl. 1973-1974). Výtěžek ze zpeněžení majetku konkurzní podstaty + ostatní příjmy činil 2 235 399,50Kč, celkové výdaje konkurzní podstaty 1 314 660,40 Kč a k rozdělení mezi věřitele připadla částka 920 739,10 Kč. Pravomocným rozvrhovým usnesením ze dne 31. 10. 2012, č. j. [číslo jednací] ve spojení s doplňkem k rozvrhovému usnesení ze dne 13. 2. 2013, č.j. [číslo jednací] bylo rozhodnuto o rozvrhu zpeněženého majetku z konkurzní podstaty, podle něhož obdrží věřitelé pohledávek za podstatou částky 86 588 Kč – ČR – [ulice] [anonymizována tři slova], [stát. instituce] a 104 100 Kč – [anonymizována tři slova], [anonymizováno] pracoviště [obec]. Dále bylo rozhodnuto o tom, že věřitelé pohledávek II. třídy obdrží 5,816909% ze svých zjištěných pohledávek s uvedením jednotlivých věřitelů a částek, jež na ně připadají. Usnesením ze dne 15. 1. 2013, č.j. 40 K 15/2002- 1995, které nabylo právní moci dne 6. 3. 2013 byl konkurz na majetek úpadce [jméno] [příjmení] zrušen po splnění rozvrhového usnesení a usnesením ze dne 13. 5. 2013, č.j. 40 K 15/2002-2018, jež bylo potvrzeno usnesením Vrchního soudu v Praze ze dne 30 7. 2013, č.j. 1 [spisová značka] byl správce konkurzní podstaty JUDr. [jméno] [příjmení] zproštěn funkce. Na čl. 1022-1027 spisu je založena stížnost žalobce u Evropského soudu pro lidská práva ve Štrasburku (bez podacího razítka) proti České republice, kterou bylo napadeno řízení před Okresním soudem v Trutnově – rozsudek č.j. 26 C 231/2004-360 a na něj navazující řízení před Krajským soudem v Hradci Králové (viz rozsudek Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 26. 6. 2008, č. j. [osobní údaje žalobce] [číslo] citovaný výše), řízení před Nejvyšším soudem České republiky, který dovolání žalobce z části zamítl a z části odmítl (rozsudek ze dne 9. 4. 2011, sp. zn. 25 Cdo 631/2009 a řízení před Ústavním soudem České republiky – usnesení ze dne 11. 4. 2013, sp. zn. I.ÚS 2405/11, jímž byla stížnost žalobce odmítnuta.

17. Soupis konkurzní podstaty úpadkyně [jméno] [příjmení] podepsaný dne 17. 6. 2007 žalovanou tvoří tabulka založená na čl. 364-367 spisu, která obsahuje číslované položky v celkové odhadní ceně 1 058 467 Kč.

18. Z dopisu na čl. 10 bylo jištěno, že správce konkurzní podstaty žalobce [příjmení] [jméno] [příjmení] dne 7. 1. 2008 Krajskému soudu v Hradci Králové ve věci vedené pod sp. zn. [spisová značka] sdělil, že v rámci žaloby o náhradu škody nejde o majetek, který by byl sepsán do konkurzní podstaty úpadce [jméno] [příjmení].

19. Podáním doručeným Krajskému soudu v Hradci Králové dne 20. 8. 2001 (čl. 563) se žalobce přihlásil do konkurzu úpadkyně [jméno] [příjmení] – [anonymizováno], a to ohledně strojů a zařízení, jež mu měly být ukradeny pány [příjmení], [příjmení] a [příjmení] a užívány ve [právnická osoba]. Uvedl, že přihlašuje i stroje, které společně zakoupili s paní [příjmení] – kopírovací zařízení Techomac [příjmení] [příjmení] na kámen, pásovou pilu na kámen (výrobce ZTS Vyhne). Dále přihlásil nárok podle dohody ze dne 1. 12. 1990, a to 66,6 % ze všech strojů a zařízení, které zakoupila paní [příjmení], v letech 1996 1998, protože se za toto období nevyrovnali, případně alespoň zaplacení vyrovnání za používání jeho strojů paní [příjmení], ń Vyhne), dále požadoval zaplatit používání jeho strojů od 1. 6. 1998, které paní [příjmení] používá i přes jeho zákaz a vyslovil zákaz, aby správce konkurzní podstaty používal k dokončení zakázek paní [příjmení] jeho stroje a zařízení a oznámil, že technologie výroby replik dlažeb je obchodním tajemstvím a tuto technologii má přihlášenou jako patent. Poukázal na to, že paní [příjmení] v minulosti používala neoprávněně jeho zaregistrovanou ochrannou známku Replica-Keramo-Teraco. Zároveň přihlásil i nárok na stroje, které na paní [příjmení] převedl (fa č. HA/69/95), nedostal je zaplacené a od kupní smlouvy odstoupil.

20. Protokolem o ústním jednání před Finančním úřadem v [obec] konaném dne 14. 8. 2000 (č. l. 564) bylo prokázáno, že žalobce žádal o potvrzení pro Okresní soud v Jičíně, že nepodal daňové přiznání k dani z příjmu fyzických osob za rok 1999, což odůvodnil tím, že neměl žádný zisk, pouze odpisy z majetku, který mu byl ukraden bývalým pracovníkem FÚ v [obec] panem [příjmení]. Sdělil také, že pan [příjmení] porušil mlčenlivost, vyprávěl o jeho dluzích a následkem toho žalobce nemohl realizovat zakázku do Arabských Emirátů, kde podle smlouvy a dohody minimální zisk činí 3 000 000 Kč. Konstatoval, že z finančních důvodů nebyl schopen doplatit 1 000 Kč za přiznání za rok 1998 a za rok 1998 a neměl xanon [číslo] na nové daňové přiznání. Správce daně žalobci oznámil, že má povinnost přiznání k dani z příjmů fyzických osob podat, a že mu bude vystavena předána výzva k podání předmětného přiznání za rok 1999.

21. Potvrzením Finančního úřadu v [obec] ze dne 25. 9. 2002 bylo prokázáno, že správci daně nejsou známy údaje o výši příjmů a výdajů (základu daně) poplatníka [jméno] [příjmení] za zdaňovací období 1999, 2000 a 2001 (čl. 565).

22. V dopise doručeném Okresnímu státnímu zastupitelství [obec] ke sp. zn. 2 ZT 282/2002 žalobce mimo jiné sdělil, že se nacházel v tísni v letech 1998 – 2005 a zřejmě se bude nacházet v této tíživé situaci ještě několik let, dokud nevyhraje soudní spor za špatný úřední postup Policie ČR a OSZ (č.l. 567). Reagoval tak na dopis Okresního státního zastupitelství ze dne 7. 1. 2005 (č.l. 566), v němž mu bylo sděleno, že jeho předchozí podání z 21.12.2004 je považováno za námitky proti formulaci otázek položených znalci [příjmení] [jméno] [příjmení].

23. Z Úředního záznamu z 5. 1. 2006 sepsaného Policií ČR ve věci ORJC [číslo] 2005 (čl. 593) bylo zjištěno, že bývalý účetní firmy [jméno] [příjmení] [jméno] [příjmení] sdělil, že do firmy [příjmení] nastoupil počátkem roku 1997, doklad„ odpisy investičního majetku [právnická osoba]. [příjmení]“ nezpracoval a neví, kdo doklad sestavil. Dle údajů se jedná o odpisy za rok 1995. Před ním byl účetním firmy [jméno] [příjmení]. Ten uvedl, že u [příjmení] skončil ke dni 12. 10. 1995 po hádce, protože mu [příjmení] již delší dobu nezaplatil za práci při zpracovávání účetnictví. Z tohoto důvodu rok nedokončil a nezpracoval ani účetní závěrku. Doklad„ odpisy investičního majetku [právnická osoba]. [příjmení]“ nezpracovával.

24. Ze Soupisu HIM pořízeného v roce 1995 (čl. 646) vyplývá, že žalobce pořídil 12. 9. 1995 soubor HILTI za cenu 143 823 Kč, dne 25. 1. 1995 [příjmení] za cenu 25 000 Kč, dne 6. 2. 1995 kompresor za cenu 16 000 Kč. Ručně dopsána je položka Š 105 L pořízená 26. 5. 1995 Cena není dobře čitelná, zřejmě 45 000 Kč. Soupis vyřazeného majetku obsahuje položky prodané 31. 12. 1995 (fa/ HA/69/95), u nichž je vždy uvedena i prodejní cena – komorová pec (2 000 Kč), konstruk. adapt. (xanon [číslo]), hydraol. lis (1 500 Kč), kaolis (2 500 Kč), pec komorová (10 000 Kč), trysk. zařízení (8 800 Kč), kompresor (10 000 Kč), hydraol. lis (10 000 Kč), brousící stroj (xanon [číslo]). V dalším soupisu HIM (čl. 647) je uvedeno, že v roce 1996 nebyl pořízen žádný majetek, vyřazeno bylo celkem 30 položek, jejichž názvy, datum prodeje, prodejní cena a doklad jsou v seznamu uvedeny (čl. 647 spisu). V soupisu je dále uvedeno, že v majetku k 31. 12. 1996 zůstávají položky 14, 15 a 39. Tyto položky jsou uvedeny v soupisu HIM žalobce k 31. 12. 1997 (čl. 648). Položka 14 rekonstrukce (rok pořízení 1992, pořizovací cena 718 447 Kč, zůstatková cena 1996 ve výši 525 669 Kč), položka dílna (rok pořízení 1992, pořizovací cena 310 992 Kč, zůstatková cena 1996 ve výši 157 014 – u obou položek je uvedeno –„ ZASTAVENO – nezaplacen dluh, propadlo na základě předkupního práva“. Položka 39 je kamenný stůl (rok pořízení 1994, pořizovací cena 15 980 Kč, zůstatková cena 1996 ve výši 7 490 Kč) – poznámka u této položky je„ přerušeno“. Celková hodnota HIM tedy byla vyčíslena částkou 7 490 Kč.

25. Na čl. 653 je založen příjmový doklad, z něhož je zřejmé, že [právnická osoba] [příjmení] přijala dne 31. 12. 1996 od [jméno] [příjmení] částku 68 250 Kč jako platbu za fakturu č. SL/45/96, která je připojena (částečně skryta pod příjmovým dokladem). Je z ní zřejmé, že byla účtována technická pomoc – technické administrativní práce v této částce. Dále je uvedeno„ Zápočet k fa č. HA/69/95. Tato faktura, která je přeškrtnuta, je založena na čl. 654 spisu. Žalobce vyfakturoval kupujícímu [anonymizováno] prodej zařízení (pec komorová, konstrukce adapteru a razníku, hydraol. lis TOS, komorový kaolis, komorová pec BK, hydraol. lis [příjmení], tryskací zařízení Larius 120, kompresor a brousící a leštící zařízení za celkovou cenu 66 976 Kč včetně DPH. Faktura byla vystavena dne 31. 12. 1995, splatná 29. 2. 1996 (Žalobce v souvislosti s těmito listinami tvrdil, že fakturu vystavil pan [příjmení] bez něj, byla zrušená. Některé věci byly prodány již dříve do keramičky v [obec]. Majetek rozprodával kvůli tomu, že chtěli založit s.r.o. a zaplatili všechny dluhy za paní [příjmení], tedy asi 8 milionů Kč, žalobce zaplatil asi 60 % dluhů).

26. Z nedatovaného dopisu soudního exekutora Mgr. [jméno] [jméno] žalované vyplývá, že v exekuční věci proti povinnému [jméno] [příjmení] ji žádal o sdělení majetku povinného, zejména ohledně jakých věcí se vede spor ohledně vlastnictví mezi [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení], jaká je hodnota věcí a v jakém stadiu se spor nachází. Připojeno bylo usnesení Okresního soudu v Jičíně ze dne 1. 3. 2002, jímž byla nařízena exekuce podle vykonatelného platebního rozkazu Okresního soudu v Jičíně ze dne 29. 6. 1999, č.j. 6 C 49/99-28 k uspokojení pohledávky oprávněného [právnická osoba] ve výši 76 146,10 Kč s 14,8 % úrokem od 24. 3. 1996 do zaplacení a nákladů řízení proti povinnému [jméno] [příjmení] a provedením exekuce byl pověřen soudní exekutor Mgr. [jméno] [jméno].

27. Rozsudkem Krajského soudu v Hradci Králové - pobočka v Pardubicích ze dne 16. 9. 2013, č.j. 18 Co 384/2013-511 (bez vyznačené právní moci) ve věci žalobce [jméno] [příjmení] proti žalovanému [příjmení] [jméno] [příjmení], o zaplacení 1 000 000 Kč bylo k odvolání žalobce proti rozsudku Okresního soudu v Pardubicích ze dne 4. 4. 213, č.j 23 C 163/2008-466 rozhodnuto o změně rozsudku v části výroku I. ohledně zaplacení částky 414.497 Kč tak, že žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 414 497 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku a rozsudek okresního soudu byl potvrzen v té části výroku I. v níž byla žaloba, aby žalovaný zaplatil žalobci částku 585 503 Kč, zamítnuta. Dále bylo rozhodnuto o nákladech řízení. Jednalo se o náhradu škody způsobené správcem konkursní podstaty žalobce v souvislosti s prodejem lisu Meyer z konkursní podstaty úpadkyně [jméno] [příjmení], jehož vyloučení se žalobce domáhal v řízení vedeném u Krajského soudu v Hradci Králové pod sp. zn. [spisová značka], který byl prodán za běhu řízení o vylučovací žalobě dne 28. 1. 2004 za kupní cenu 73 200 Kč. Soud shledal předpoklady vzniku občanskoprávní odpovědnosti, tedy porušení povinnosti žalovaného, který jako správce konkursní podstaty nepostupoval s odbornou péčí, i přes informace žalobce, že hodnota lisu může být ve výši 3-4 mil. Kč neprověřil vznik škody, nedomáhal, neučinil kroky k zabránění prodeji stroje, nedomáhal se vydání stroje po nabyvateli, právo na náhradu škody se promlčelo v době, kdy žalovaný vykonával funkci správce a žalobce tak v době, kdy na něho přešla aktivní legitimace k vedení sporu již nemohl pohledávku vůči Ing. [příjmení] uplatnit. Prokázán byl i vznik škody, když v řízení bylo prokázáno, že obvyklá cena lisu v době prodeje (28. 1. 2004) ve stavu, v jakém se nacházel v době převzetí (29. 8. 2001), činila 487 697 Kč, přičemž od této částky je nutné odečíst plnění 73 200 Kč, kterého se do podstaty dostalo v průběhu konkursu, tedy částka 414 497 Kč, prokázána byla i příčinná souvislosti mezi vznikem škody a porušením právní povinnosti žalovaného postupovat náležitým způsobem. Žalovaný v řízení neprokázal, že škodu nezavinil. Dle sdělení žalobce proti tomuto rozsudku podaly obě strany dovolání a nakonec byl ve věci uzavřen smír, dohodnuto bylo zaplacení částky 414 000 Kč.

28. Z čestného prohlášení Ing. [jméno] [příjmení] ze dne 6. 2. 2004 bylo zjištěno, že ho počátkem roku 1998 žalobce požádal jménem svým a jménem paní [jméno] [příjmení] o poskytování profesionálních služeb a konzultací v oblasti zahraničního obchodu a jeho financování, čemuž byl schopen vzhledem ke svému předchozímu profesnímu působení vyhovět. S žalobcem spolupracoval jako jeho osobní poradce pro zahraničně-obchodní a finanční operace, bez nároku na honorář. V praxi mu pomáhal získat přístup na zahraniční trhy s různými komoditami keramického průmyslu (např. teraso, terasové mozaiky a repliky historických dlažeb). Intenzivní akviziční kampaň byla zaměřená na země Latinské Ameriky, [ulice] Ameriky, Mexiko, [příjmení], Arabské Emiráty a Irák a měla proběhnout v několika etapách, pan [příjmení] investoval značné finanční prostředky. Již v první etapě se v kategorii přímých obchodů podařilo získat závazné objednávky v celkové hodnotě cca 190 000 Kč USD. Proběhla jednání s [ulice] bankou, která v rámci podpor projevila ochotu převzít financování těchto obchodů při výhodné úrokové míře, samozřejmě za předpokladu poskytnutí uspokojivé záruky. Dále se podařilo navázat řadu spojení se zahraničními partnery a firmami, které byly ochotny převzít obchodní zastoupení, v některých případech byly podepsány smlouvy o smlouvě budoucí. Než mohla být spuštěna vlastní realizační fáze obchodů, které zaručovaly nejen rychlou návratnost vložených investic, ale i dobré obchodní zisky do budoucna, došlo v rámci právnických subjektů k politováníhodným událostem, rozkolu a přerušení spolupráce, což v plném rozsahu znehodnotilo výsledky práce pana [příjmení] a způsobilo mu nenapravitelné morální škody a finanční ztráty (čl. 1227-1228).

29. Z vyjádření Státního ústavu památkové péče ze dne 1. 7. 2002 (čl. 682) bylo zjištěno, že tento ústav vyjádřil zájem na zachování výrobního programu firmy [anonymizováno] [příjmení] [příjmení] s tím, že sortiment výrobního programu firmy zaplnil na trhu dosud citelnou mezeru v oboru náročných materiálů a technologií nezbytně nutných pro obnovu památek, zvláště opravy a obnova kamenných mozaikových dlažeb a provádění jejich replik v původní technologii zlepšilo dostupnost náročných historických dlažeb. [ulice] program firmy tak přispívá ke kvalitní obnově kulturních památek a k zachování kulturního dědictví státu. Bez sortimentu firmy by obnova kulturních památek byla v některých speciálních oborech komplikovanější a bezesporu i finančně náročnější. Na toto vyjádření navázalo další vyjádření Národního památkového ústavu ze dne 18. 1. 2012, z něhož plyne, že zájem na obnově speciální výroby firmy [anonymizováno] trvá (čl. 686).

30. Čestným prohlášením Národního památkového ústavu, územní odborné pracoviště v [obec] vystaveným Ing. [jméno] [příjmení] ze dne 8. 3. 2004 bylo potvrzeno, že žalobce při prezentaci v roce 1997 na NPÚ představil vzorky mozaikových kostiček, které pocházely ze stavby Národního muzea v [obec] a prohlásil, že je jediným vlastníkem vzorku tohoto materiálu. Tento materiál mě hodnotu i historickou, a je proto nenahraditelný (čl. 683, [číslo]).

31. Z odborného vyjádření Národního památkového ústavu, územního odborného pracoviště v [obec] zpracovaného Ing. [jméno] [příjmení] bylo zjištěno, že zájem odborné spolupráce s firmami [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] – [anonymizováno] trvá a byl i po prohlášení konkurzu na [právnická osoba]. V současné době je zájem např. o spolupráci při rekonstrukci pivovaru v [obec] (Krajský úřad), pevnost [obec] i další drobnější akce obnovy památkově chráněných objektů a historicky hodnotných staveb (čl. 693, [číslo]).

32. Dopisem ze dne 29. 9. 2009 adresovaným žalobci bylo prokázáno, že Národní památkový ústav, odborné pracoviště v [obec] v něm konstatoval, že nadále trvá zájem odborné spolupráce s firmami [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] – [anonymizováno], o jejich technologie a výrobky z oboru památkové péče, především repliky historických dlažeb, cihel, mozaik a terasa. V současné době je zájem např. o spolupráci při rekonstrukci objektů v pevnosti [obec], objektů z prvorepublikové výstavby v [obec], plánované rozsáhlé obnovy [anonymizována dvě slova] [obec] a další i drobnější akce obnovy památkově chráněných objektů i dalších historicky hodnotných staveb. I toto vyjádření zpracovala Ing. [jméno] [příjmení] (čl. 684).

33. Dopisem Magistrátu města Pardubic ze dne 23. 3. 2010 adresovaným žalobci bylo sděleno stanovisko, orgánu státní památkové péče, že [právnická osoba] [příjmení] – [anonymizováno] a [jméno] [příjmení] svým zaměřením reagovala na potřeby památkové péče v nedostatkových oborech, jakými jsou provádění a výroba replik keramických či kamenných dlažeb, oprava a doplňování historických dlažeb, teraca, kamenických prací apod., s plným využitím původních technologií. Díky jejich produkci mohly být plně odpovídajícím způsobem opraveny mnohé nemovité kulturní památky. V [obec] to byly například objekt bývalé zdravotní školy v [anonymizováno] ulici (sídlo krajského úřadu), kde se jednalo o opravu a doplnění náročné keramické dlažby a opravy žulového schodiště, objekt Komerční banky v ulici [ulice], kde firma opravovala teracové a mozaikové podlahy, oprava pláště [ulice] mostu přes [anonymizováno], objekt výpravní budovy nádraží. Vzhledem ke specifickému a žádoucímu sortimentu i zaměření činnosti by kvitovali obnovení činnosti firmy (čl. 685).

34. Z vyjádření Národního památkového ústavu ze dne 18. 1. 2012 plyne, že zájem na obnově speciální výroby firmy [anonymizováno] i nadále trvá (čl. 1053).

35. Ze smlouvy o zprostředkování a spolupráci uzavřené dne 20. 7. 2012 mezi zájemcem [jméno] [příjmení], [anonymizováno] [obec] a žalobcem jako zprostředkovatelem bylo zjištěno, že zprostředkovatel se zavázal sjednat a zajistit podmínky k uzavření kupní smlouvy nebo smlouvy o dílo, jejímž předmětem bude výroba replik historických dlažeb a obkladů, včetně technického dozoru při výrobě konkrétních zakázek a poskytnutí technologie výroby ve smyslu patentu [číslo] – způsob výroby vzorované dlažby a uskladnění keramického granulátu na adrese [adresa]. Provize pro zprostředkovatele byla sjednána ve výši 5 % bez DPH z ceny každé získané realizované zakázky s tím, že provize bude vyplacena ve prospěch„ konkurzního jednání“ u Krajského soudu v Hradci Králové pod č. 40 K 15/2002 (čl. 687).

36. Žalobce předložil k důkazu nepodepsané vyhotovení smlouvy o dílo datované 12. 8. 2014, kterou měl jako zhotovitel uzavřít s objednatelem [právnická osoba], sídlem [adresa], jejím předmětem byl závazek provedení kompletní demontáže, výroby a montáže dlažeb na zakázce [ulice] úpravy objektu – 2. Etapa v [obec] dle projektové dokumentace pro realizaci stavby„ Bývalý ústav hluchoněmých – stavební úpravy – 2. etapa“ s dokončením prací do konce února 2015 za nejvýše přípustnou a nepřekročitelnou cenu 3 500 415 Kč bez DPH (čl. 688-692).

37. Ze smlouvy o uzavření budoucí smlouvy uzavřené dne 1. 5. 1998 mezi žalobcem a [jméno] [příjmení] bylo zjištěno, že se smluvní strany zavázaly na žádost dalšího smluvního partnera uzavřít kupní smlouvu do 1 roku, tj. do 1. 5. 1999 s tím, že se žalobce zaváže„ dodat druhé straně 1 kontejner min. za měsíc replik dlažeb a dle vzorů a velikostí je 800- 1000 m2, na základě požadavku arabského partnera, kterému byla předložena cenová nabídka.“ Cena za m2 při složitosti dlažeb typu piškot – 3 900 Kč a dlaždice dvoubarevné mozaikového typu 5 – 6 500 Kč/m2. Záruční lhůta 36 měsíců od dodání zboží. Dodací lhůty u první dodávky 6 měsíců od objednání – přípravy a pak 1 kontejner za měsíc, po dobu nejméně 2 let na základě podepsání smlouvy o obchodním zastoupení. Bylo sjednáno, že smluvní strana, která požaduje uzavřít smlouvu, musí vyzvat k uzavření budoucí smlouvy povinnou smluvní stranu nejpozději do 29. 1. 1999 písemnou formou a smluvní strana je povinna uzavřít smlouvu nejpozději do 10 dnů od písemné výzvy (čl. 699).

38. Předloženo bylo také nepodepsané vyhotovení Smlouvy o obchodním zastoupení (čl. 700-702), jejímiž smluvními stranami měla být [jméno] [příjmení] jako zastoupená a [právnická osoba] jako obchodním zástupce. Předmětem smlouvy měl být závazek zástupce vyvíjet pro zastoupeného činnost exkluzivního marketingového agenta směřující k průzkumu trhu, provádění reklamy a propagaci firmy zastoupeného a jeho výrobků na teritoriu Spojených arabských emirátů a ostatních arabských zemí a k zajišťování prodeje výrobků zastoupeného, uzavírání obchodních kontraktů, kupních smluv, případně zajištění obchodního partnera k výhradnímu obchodnímu zastoupení firmy pro realizaci prodeje výrobků zastoupeného. Ze zápisu z obchodního jednání mezi žalobcem a paní [příjmení] sepsaného dne 8. 2. 1999 (čl. 1241) vyplývá, že se jednalo o možné spolupráci v exportu výrobků replik historických dlažeb do arabských emirátů během roku 1999 s tím, že jednání započala již v roce 1998, následně však došlo k rozkolu mezi majiteli firmy [anonymizováno] [obec], a proto byla veškerá jednání zastavena. Po obnovení výroby se zárukou je možno obnovit další jednání, zájem trvá.

39. Na č.l. 703 – 708 spisu je založen šestistránkový seznam strojů a zařízení žalobce zadržovaných paní [příjmení], a pány [příjmení], [příjmení], [příjmení] a [příjmení], jež jsou označeny pořadovými čísly 1 -126, přičemž pod některými čísly je uvedeno vícero položek, u některých jsou nečitelné poznámky.

40. Fakturami, průvodním dopisem a ústřižky složenek (čl. 709-711, [číslo]) bylo prokázáno, že žalobce zakoupil od [anonymizováno], podnik Českého fondu výtvarných umění kompresor typ 1-JSK [číslo] za 2 083 Kčs (kupní cena byla zaplacena 4. 12. 1990).

41. Podle stvrzenky č. 1902 ze dne 28. 12. 1992 (čl. 712) zaplatil žalobce částku 45 060 Kč subjektu, jehož označení je nečitelné (dle vysvětlení žalobce šlo o kopírku na kámen, kterou s paní [příjmení] kupovali společně, každý zaplatil část). 42. [ulice] poukázkou je prokázáno, že dne 27. 2. 1992 žalobce zaplatil [jméno] [příjmení] částku 8 760 Kč za kompresor (čl. 712).

43. Z faktury [číslo] ze dne 21. 4. 1994 (čl. 713) bylo zjištěno, že firma [právnická osoba] žalobci vyfakturovala částku 19 378,50 Kč za 3 položky zboží označeného číselnými kódy. Faktura byla splatná dne 8. 5. 1994. Stejná firma žalobci účtovala fakturou z 11. 2. 1994 [číslo] (čl. 714) splatnou 28. 2. 1994 další 2 položky zboží za celkovou cenu 26 937 Kč. Fakturou [číslo] (čl. 718) vystavenou 31. 1. 1994, splatnou 17. 2. 1994 byly účtovány 2 položky označené číselnými kódy za celkovou cenu 12 596 Kč, další faktura [číslo] (čl. 719) ze dne 31. 1. 1994 splatná 17. 2. 1994 se týkala jedné položky za 3 432,50 Kč. Fakturou [číslo] (čl. 723) firma [právnická osoba] žalobci dne 11. 10. 1993 vyúčtovala částku 17 885 Kč za 2 druhy zboží označené číselným kódem. Další fakturou [číslo] ze dne 23. 8. 1993 (čl. 724) zaplacenou hotově byla účtována částka 12 915 Kč (1 položka zboží) a fakturou [číslo] (čl. 733) dne 6. 1. 1994 za 1 položku zboží 2 767,50 Kč. Předfakturou [číslo] ze dne 22. 6. 1993 byla vyúčtována částka 33 451,10 Kč za zakázku označenou číselným kódem a pájení segmentu, s požadavkem na předběžnou platbu. K ní pak byla vystavena faktura [číslo] ze dne 12. 7. 1993 s tím, že nemá být hrazena, protože byla uhrazena předfakturou [číslo].

44. Dodacím listem [číslo] 2004 (čl. 725) bylo prokázáno, že dne 11. 2. 1993 žalobci [osobní údaje žalobce] 2021 spol. s r.o. dodala žalobci 9 kusů vyjmenovaného zboží a dle dodacího listu [číslo] (čl. 726) mu již předtím dne 6. 1. 1993 dodala další kusy zboží, které v zastoupení převzala paní [příjmení]. Fakturou ze dne 18. 5. 1994 tato firma žalobci vyúčtovala zboží za 22 971,50 Kč (č. l. 764 spisu).

45. Z dalších předložených faktur bylo zjištěno, že žalobce zakoupil dne 5. 8. 1994 HD–hadici 6x 10m za 2 998,80 Kč (čl. 720) a dne 2. 8. 1994 HD – hadici 6x10 m za 4 146,40 Kč od [právnická osoba] (čl. 734), brousící stroj [příjmení] 943 DEL 01/10 za cenu 50 557 Kč (včetně dopravy, cla, tlumočnické činnosti) od dodavatele [jméno] [příjmení] (čl. 721), dne 12. 7. 1993 brusku W4000M a trafo 2KVA za 28 756,17 Kč od weha spol. s r.o. (čl. 736). Dodacím listem [číslo] z 10. 12. 1993 (čl. 769) bylo prokázáno, že dodavatel weha spol. s r.o. dodal žalobci zboží dia houba profil (6x) za cenu 7 527,60 Kč (uvedeno [číslo]).

46. Výdejkou a dodacím listem ze dne 24. 6. 1991 bylo prokázáno, že žalobce zakoupil tlakovou hadici a spojku (obojí 2 kusy) za 8 70 0 Kč od [anonymizováno] Servic – [anonymizováno]. [příjmení] (čl. 715), za trysku a filtr dne 6. 10. 1992 zaplatil částku 8 600 Kč (čl. 722). Fakturou ze dne 25. 6. 1991 stejný dodavatel vyúčtoval žalobci za materiál na stroj [anonymizováno] 10 87 5 Kč (čl. 727) a dne 15. 8. 1991 za vysavač Kärcher typ SR 200 s příslušenstvím 11 000 Kč (čl. 737).

47. Potvrzením objednávky ze dne 20. 2. 1995 bylo prokázáno, že si žalobce od [příjmení] + [osobní údaje žalobce] 1991 objednal 3 kotouče průměru 120 mm za 4 416,40 Kč (čl. 735).

48. Podle platebních dokladů žalobce zaplatil [jméno] [jméno] dne 11. 8. 1987 a 22. 1. 1988 částky 3 752 Kč a 1 250 Kč za kotouče (čl. 728).

49. Z faktur vystavených [jméno] [příjmení] (čl. 729-732) bylo zjištěno, že žalobci vyúčtoval soustružnické a frézařské práce – prodej materiálu dne 23. 4. 1992 v částce 4 008 Kč, dne 15. 12. 1992 částku, která je nečitelná, fakturou bez data fakturoval za materiál a práci částku 1 546 Kč a 4. 5. 1992 vyúčtoval za práce frézařské a nákup materiálu 1 943 Kč. Všechny faktury byly placeny v hotovosti. Z příjmového dokladu bez data vyplývá, že žalobce zaplatil [jméno] [příjmení] za soustružnické práce 1 546 Kč. Příjmovým pokladním dokladem bylo prokázáno, že žalobce zaplatil [jméno] [příjmení] dne 29. 12. 1994 částku 600 Kč za soustružnické práce. Stvrzenkami bylo prokázáno, že žalobce dne 6. 2. 1994 zaplatil [jméno] [příjmení] částku 2 746 Kč (účel platby je nečitelný) a dne 5. 4. 1994 částku 12 110 Kč za soustružnické práce, válec, trysky, desky.

50. Daňový dokladem vystaveným 27. 5. 1994 dodavatel [právnická osoba] vyúčtoval částku 3 677 Kč za spojku, zkracovač, smyčky, řetěz a další nečitelnou položku.

51. Prodejkou ze dne 10. 10. 1995 bylo prokázáno, že žalobce koupil od [příjmení] spol. s r.o. křeslo [jméno] za 1 800 Kč (čl. 740).

52. Dodacím listem ze dne 15. 5. 1994 bylo prokázáno, že žalobce zakoupil kotouč na granit (původně uvedeno mramor – přeškrtnuto) za 6 888 Kč od [anonymizována dvě slova] – [právnická osoba] (čl. 740). Stejné firmě žalobce 22. 12. 1994 zaplatil částku 25 000 Kč (úhrada faktury [číslo] ve výši 19 926 Kč a záloha na fakturu [číslo] ve výši 5 074 Kč – čl. 742). Touto fakturou firma žalobci vyúčtovala dne 27. 12. 1994 dva typy korunkových vrtáků a profilovou frézu 26 660 Kč s tím, že 5 074 Kč bylo zaplaceno při přejímce zboží 22. 12. 1994 (čl. 745). Další zboží firma žalobci vyúčtovala fakturou ze dne 14. 2. 1995, [číslo] částkou 7 198 Kč (čl. 744).

53. Dodacím listem ze dne 12. 9. 1995 (čl. 741) byla prokázána dodávka zboží žalobci od [příjmení] [příjmení] [příjmení] [jméno] z [osobní údaje žalobce] [číslo] (lepidlo, pemrlice) za 5 071,30 Kč. Dle dodacího listu ze dne 5. 10. 1993 bylo žalobci dodáno zboží za 12 627 Kč (např. lepidlo, brusné segmenty, brusné kotouče – viz čl. 762 spisu). Fakturou [číslo] ze dne 9. 2. 1993 bylo prokázáno, že tato firma žalobci vyúčtovala za materiál (plato průměr 250, 4 druhy) celkem 1 875 Kč (čl. 778).

54. Dne 19. 11. 1993 žalobce zakoupil od [právnická osoba] příčník 1,2 m, zábradlí 1,2 m a úhlopříčné ztužení 4,2 m za 6 347 Kč (čl. 743).

55. Fakturami vystavenými v italštině bylo prokázáno, že dne 26. 5. 1994 [právnická osoba] [jméno] [příjmení] & [anonymizováno] žalobci vyúčtovala zboží za celkovou cenu 3 533 100 ITL (čl. 746) a dne 23. 4. 1994 zboží za 1 888 100 ITL. Další účetní doklad stejné firmy je z 26. 4. 1994. Firma [anonymizováno] s.r.l. vyúčtovala žalobci dne 15. 7. 1994 za 3 kusy Nastri diamantati a 1 kus [příjmení] diamantato celkem 1 347 500 ITL (čl. 770), [právnická osoba] Balleggi s.r.l. vyúčtovala proformafakturou dne 5. 9. 1994 [právnická osoba], [obec] zboží za 42 410 000 ITL (čl. 782) a [právnická osoba] s.r.l. žalobci vyúčtovala„ SET COMPLET V 30“ proforma fakturou ze dne 3. 12. 1993 částku 1 680 000 ITL. Dále žalobce předložil fakturu vystavenou stejnou společností dne 28. 4. 1994 na částku 1 400 000 ITL pro [příjmení] and [jméno]. [příjmení] [příjmení] [jméno] [příjmení] [jméno] [příjmení] [jméno] [příjmení] [anonymizováno] bylo prokázáno, že žalobce zakoupil zboží (dle jeho sdělení šlo o drtě) – dne 7. 9. 1994 za 1 589 800 ITL, dne 28. 9. 1994 za 2 074 500 ITL, dne 8. 5. 1995 za 2 149 700, dne 3. 8. 1995 za 1 183 500 ITL, dne 3. 3. 1995 za 811 500 ITL (čl. 1077, [číslo], [číslo], [číslo], [číslo]). Stejná firma vystavila dne 21. 9. 1995 dodací/přepravní list na zboží dodávané žalobci. Fakturou ze dne 27. 5. 1994 bylo prokázáno, že [právnická osoba] & [příjmení] s.r.l. žalobci vyúčtovala částku 1 678 000 ITL za 7 účtovaných položek (dle poznámky mimo jiné štípačka kostiček a bruska laser).

56. Potvrzením ze dne 20. 11. 1992 bylo prokázáno, že [právnická osoba] [jméno] [příjmení] – Export převzala od žalobce částku 80 000 Kč jako zálohu na nákup požadovaného strojního zařízení (v listině jsou dvě data –„ 20. listopadu 1992“ a dále„ 20. 11. 02“).

57. Celními deklaracemi bylo prokázáno, že žalobce dovezl z Itálie dne 9. 6. 1994 nástroje pro obráběcí stroje kamene od [anonymizováno] s.r.l. za fakturovanou částku 1 400 000 ITL a 21. 4. 1994 dovezl od stejné firmy 4 kusy brusných kotoučů z diamantu za fakturovanou částku 1 620 000 ITL (čl. 780, 781), dne 9. 6. 1994 od [anonymizováno] [příjmení] [příjmení] kamenickou pilu s příslušenstvím. Fakturovaná částka činila 5 319 000 ITL. Dne 19. 1. 1994 žalobce dovezl„ macchine utensili per la lavorazione“, model [jméno]. 58. [právnická osoba] (čl. 747, 748) bylo prokázáno, že fakturou [číslo] ze dne 14. 9. 1994 bylo žalovanému vyúčtováno 15 648,10 Kč za podlážku 3,2 m pevnou ET a podlážku 3,2 m s průlezem ET a fakturou [číslo] ze dne 26. 8. 1994 byla žalobci vyúčtována částka 5 845 Kč za rám [číslo] (2 příčníky).

59. Z odesílacího návěští č. E 1012/86 (čl. 749) soud zjistil, že žalobci byla [právnická osoba], [právnická osoba] na základě objednávky dopisem z 19. 1. 1994 vyúčtována částka 5 441 Kč za očišťovací pistoli a jehlu, zboží bylo odesláno dne 21. 1. 1994. Dne 25. 11. 1993 tato firma žalobci fakturovala částku 7 081,20 Kč za očišťovací pistoli a 6 kusů„ pist 2“. Stejná částka byla dne 25. 11. 1993 žalobci dobropisována.

60. Paragony vystavenými dodavatelem [právnická osoba] bylo prokázáno, že žalobce zakoupil dne 26. 4. 1996 vozík za 1 220 Kč a dle paragonu bez data koupil stavební kolečko za xanon [číslo] (čl. 750). Dalšími paragony (čl. 751) bylo prokázáno, že dne 3. 7. 1996 zakoupil řádkovač za 578,30 Kč, dne 18. 7. 1996 nářadí (pemrlice, dláta, špic, špachtle, násady) za 1 734,80 Kč, dne 18. 7. 1996 ofukovací pistoli a rychlospojku za 304 Kč, dne 18. 7. 1996 pemrlici za 1 205,40 Kč.

61. Daňovými doklady (čl. 752, 753) bylo prokázáno, že žalobce koupil od [anonymizováno] v [osobní údaje žalobce] 1992 dne 4. 9. 1996 hadici za 920,50 Kč a dne 10. 2. 1997 svěrku hobby a štípací kleště za 1 045,50 Kč.

62. Fakturou [číslo] vystavenou dne 22. 11. 1993 [právnická osoba] s.r.o. (čl. 754) bylo prokázáno, že žalobce odebral tryskací set, trysku, motor a filtr za 11 805 Kč. Stejná firma žalobci vystavila dne 28. 9. 1993 fakturu na 3 268 Kč za vnitřní pistoli HDS a těsnící gumy (čl. 757). Dodacím a garančním listem vystaveným [právnická osoba] s.r.o. bylo prokázáno, že byla žalobci dodána rotační tryska za 5 873 Kč, datum uvedeno není.

63. Fakturou [číslo] ze dne 21. 2. 1996 (čl. 755) dodavatel [anonymizována dvě slova] nářadí, [příjmení] [jméno] vyúčtoval žalobci zboží za 8 501 Kč (dia brusný kotouč turbo, dia Buldog a brusné drátky).

64. Fakturou ze dne 1. 7. 1993 žalobci vyúčtoval dodavatel [právnická osoba] odsavač, hadice a škrtící klapku částkou 22 340 Kč (čl. 756).

65. Kupní smlouvou ze dne 23. 9. 1993 a návěštím ze dne 7. 10. 1993 (čl. 758, 759) bylo prokázáno, že žalobce od [anonymizováno] státní podnik žalobci koupil sekací kladivo s kufříkem za 7 220 Kč a dne 7. 10. 1993 další sekací kladivo s kufříkem za 8 250 Kč. Dodacím listem pak byla prokázána koupě pěchovacího kladiva za 2 177,10 Kč (čl. 761).

66. Dodacím listem (čl. 760) bylo prokázáno, že žalobce (jeho příjmení bylo zkomoleno„ Hariský“) převzal dne 14. 9. 1993 od ZD [obec] zboží za 1 131,60 Kč (šňůra, kanystr 20 l, bedna malá, šňůra, bedna a paletky 12 ks).

67. Dodacím listem bez data bylo prokázáno, že žalobce od [příjmení] [jméno] & [anonymizováno] zakoupil zboží za cenu 1 875 (zřejmě Kč).

68. Podle dodacího listu ze dne 13. 5. 1994 ZEZ [obec] akciová společnost dodala raznici za 5 250 Kč (čl. 763).

69. Fakturou ze dne 13. 12. 1994 žalobci firma [právnická osoba] vyúčtovala zhotovení dorazu na pilu na kámen, L plechy a opravu převodovky za 3 613, 74 Kč (čl. 765). Stejná firma žalobci vyúčtovala fakturou [číslo] ze dne 6. 3. 1995 za zhotovení 6 velkých forem, 6 malých forem, rám na kanál. štolu a za opravu kompresoru, míchačka a stojanu na dopravu keramických desek celkem 11 077,60 Kč (čl. 774).

70. Z daňového dokladu ze dne 31. 1. 1995 k dodacímu listu [číslo] proformafaktuře [číslo] bylo zjištěno, že firma [osobní údaje žalobce] [číslo] žalobci účtovala částku [osobní údaje žalobce] [číslo] za Lichtgelb 3R (čl. 766).

71. Fakturou ze dne 25. 4. 1994 [právnická osoba] a.s. vyfakturovala žalobci na základě kupní smlouvy za hydraulický lis částku 35 670 Kč (čl. 767) a fakturou ze dne 6. 3. 1995 vyúčtovala 60 042,10 Kč za stavivo z karbidu a za opotřebení forem (dle dopsané poznámky se jedná o desky na výpal keramiky).

72. Fakturou [číslo] ze dne 20. 12. 1993, splatnou 5. 1. 1994 bylo prokázáno, že firma [právnická osoba] žalobci vyúčtovala za dodávku tryskacího zařízení LARIUS 120 l, hadice 15 m a trysky o průměru 6 a 8 mm částku 108 449 Kč s tím, že zálohově bylo uhrazeno 59 077 Kč převodním příkazem z 4. 10. 1993, takže zbývá k úhradě 49 372 Kč. Na faktuře je připsána poznámka, že bylo placeno 28. 1. 1994 (čl. 768).

73. Z dodacích listů (čl. 771) bylo zjištěno, že firma [právnická osoba] dodala žalobci dne 12. 9. 1994 zboží za 5 201,70 Kč a 7 704,80 Kč (dle sdělení žalobce jde o chemikálie, kterých do roku 2001 spotřeboval jen část, expirační lhůtu nemají).

74. Fakturou ze dne 14. 12. 1994 bylo prokázáno, že dodavatel Ing. [jméno] [jméno] žalobci vyúčtoval částku 1 700 Kč za stolní váhu, částka byla zaplacena v hotovosti 14. 12. 1994 (čl. 773).

75. Fakturou a příjmovým pokladním dokladem ze dne 25. 10. 1994 bylo prokázáno, že žalobce zaplatil za výrobu kamenického vozíku včetně materiálu a za výrobu ploten včetně materiálu [právnická osoba], Svobodné dvory, částku 22 140 Kč (žalobcem předložená fotografie tohoto vozíku je na čl. 634 a 635 spisu). Soupisem použitých materiálů bylo prokázáno, že ke dni 24. 10. 1994 byl použit materiál za 10 716 Kč. Podle příjmového dokladu (čl. 772) stejné firmě žalobce zaplatil dne 3. 10. 1994 částku 19 655,40 Kč za výrobu kamenického stolu včetně materiálu (připojená faktura byla vystavena 28. 7. 1994 se splatností 5. 8. 1994).

76. Fakturou ze dne 22. 2. 1995 bylo prokázáno, že firma [právnická osoba] žalobci účtovala částku 6 215,90 Kč za různé tekutiny (Kladur, [příjmení], Klanat, Klasin atd.) Kladol nanášecí zařízení a Granipur 311 1 kg (čl. 775).

77. Prodejním listem bylo prokázáno, že [anonymizována dvě slova] a [anonymizováno] v [osobní údaje žalobce] 2027 dodalo žalobci věc, jejíž označení je nečitelné, za 3 283 Kč (čl. 776).

78. Stvrzenkou bylo prokázáno, že žalobce 18. 1. 1995 zaplatil [příjmení] strojírnám spol. s r.o. částku 2 312 Kč jako účel platby je uvedena FA 3 (čl. 777).

79. Prodejním dokladem vystaveným 8. 3. (rok nečitelný) byl prokázán nákup zboží za 5 575 Kč od firmy [příjmení], [obec] (čl. 779).

80. Z faktury ze dne 21. 9. 1987, kterou vystavila Sigma, koncern [obec] bylo zjištěno, že žalobci byla vyúčtována částka 2 640 Kč za čerpadlo “ EQR 3f s příslušenstvím (čl. 783).

81. Z faktury ze dne 7. 5. 1992 bylo zjištěno, že [právnická osoba] čisticí systémy [právnická osoba] dodala žalobci zboží za 4 587 Kč (dle sdělení žalobce se jednalo o chemikálie).

82. Z faktury [číslo] ze dne 18. 1. 1996 bylo zjištěno, že [příjmení] [jméno] – [ulice] kámen vyúčtoval žalobci za Flex LW – [číslo] a řezací kotouč průměr 125 celkem 16 130,90 Kč.

83. Dodacími listy bylo prokázáno, že žalobce převzal od [anonymizována dvě slova] pro [anonymizována dvě slova] v [obec] dne [osobní údaje žalobce] [číslo] kotouč [příjmení] a nosné těleso za 8 672 Kč a dne 11. 11. 1993 2 typy kotoučů [příjmení] za 8 816 Kč.

84. Paragonem ze dne 2. 6. 1995 bylo prokázáno, že žalobce zakoupil v zastavárně [anonymizováno] skládací stůl a 2 kusy stoliček za 380 Kč.

85. Z dokladu o prodeji ze dne 7. 9. 1993 bylo prokázáno, že žalobce koupil vysavač SANYO 750 W za 1 800 Kč.

86. Dodacím listem ze dne 6. 11. 1992 bylo prokázáno, že žalobce odebral od [příjmení] a spol. komanditní společnost hranoly [číslo], [číslo] a [číslo] za 19 432 Kč (dle žalobce se jednalo o materiál na kamenické kozy). Příjmovým pokladním dokladem ze dne 26. 8. 1994 bylo prokázáno, že žalobce této firmě zaplatil částku xanon [číslo]. Účel platby je nečitelný (čl. 1092).

87. Nedatovanou fakturou [číslo] vystavenou OSAN obchodní podnik bylo prokázáno, že žalobci byla vyúčtována částka 2 562 Kč za pneu očišťovací pistoli.

88. Příjmovým pokladním dokladem ze dne 23. 12. 1994 bylo prokázáno, že žalobce zaplatil firmě [osobní údaje žalobce] 1995 částku 80 810 Kč jako zálohu na formu. [příjmení] fakturou vystavenou touto firmou dne 23. 11. 1995 bylo prokázáno, že za opravu nástroje bylo žalobci vyúčtováno 3 538 Kč. Dalšími příjmovými doklady jsou prokázány platby žalobci na zálohy 30 000 Kč (16. 1. 1995) a 27 000 Kč (25. 1. 1995). Dne 20. 1. 1995 žalobce uhradil další částku 10 000 Kč na fakturu [číslo]. č na fakturu [číslo].

89. Příjmovým pokladním dokladem ze dne 26. 5. 1994 bylo prokázáno, že žalobce zaplatil [anonymizována dvě slova] částku 3 580 Kč za kancelářskou skříň.

90. Fakturou ze dne 11. 4. 1994 bylo prokázáno, že [právnická osoba] a.s. vyúčtovala žalobci částku 6 500 Kč za kulový mlýn, fakturou ze dne 29. 3. 1994 mu vyúčtovala částku 11 808 Kč za sadu sít 3k, třepačku, kovový laboratorní stůl, 2 kusy laboratorních skříněk, mlýnek bubínkový, sušárnu, 4 kusy keramických bubínků a leštičku, fakturou ze dne 9. 4. 1994 částku 800 Kč za sadu sítek, bubínek – porcelánový a mlecí koule. Fakturou ze dne 28. 3. 1994 byla žalobci vyúčtována částka 28 400 Kč za hydraulický lis CDC (uvedeny 2 kusy), křídl. hnětací stroj, rozřezávací pilu a paletový vozík. Fakturou ze dne 5. 10. 1994 [právnická osoba] a.s. vyúčtovala žalobci za hydraulický lis [příjmení] částku 160 000 Kč s DPH, který již byl zaplacen dvěma zálohami po 80 000 Kč (čl. 1237).

91. Z dodacího listu [číslo] ze dne 12. 3. 1987, že dodavatel Domácí potřeby [obec] žalobci dodal zboží nečitelného označení za 3 910 Kč, připojen je i doklad o zaplacení. 92. [právnická osoba] bylo prokázáno, že žalobci byla dne 18. 11. 1993 vyúčtována částka 20 980 Kč za dvě řezačky na kámen a excentrickou brusku a dne 22. 12. 1997 částka 9 662,20 Kč za opravu řezačky na beton, diamantový řezací kotouč, trubku přívodu chladicí kapaliny, unašecí podložku a převlečnou matici. Z dodacího listu této firmy ze dne 27. 12. 1993 vyplývá, že žalobce převzal kuklu, hadici, filtrační jednotku a nabíječku za 25 569,30 Kč.

93. Dodacím listem [právnická osoba] bylo prokázáno, že dne 1. 10. 1993 byl žalobci dodán vysavač za 24 330 Kč.

94. Fakturou ze dne 16. 6. 1994 bylo prokázáno, že [právnická osoba] [příjmení] vyúčtovala žalobci částku 7 995 Kč za kovové přepravky. 95. [právnická osoba] žalobci fakturou ze dne 26. 8. 1991 vyúčtovalo částku 55 056,75 Kč za dovezené zboží firmy [příjmení] + [příjmení] s tím, že zálohově bylo zaplaceno 40 000 Kč, zbývá k proplacení 15 056,75 Kč.

96. Fakturou vystavenou dne 11. 10. 1993 bylo prokázáno, že dodavatel [anonymizováno] v.d. žalobci vyfakturoval částku 14 475 Kč za nákladní přívěs a fakturou ze dne 24. 11. 1993 víko pro přívěs a lapač nečistot za 6 777 Kč.

97. Z dodacího listu ze dne 6. 5. 1988 bylo zjištěno, že [anonymizována dvě slova] n. p. [obec] dodal odběrateli [anonymizováno] n. p. [obec] s dodávkou na adresu [adresa], [obec] strojní součást Smetcoren o váze 1 100 kg.

98. Paragonem z 10. 2. 1994 bylo prokázáno, že [příjmení] prodejna nářadí prodala žalobci brusku a dlátka za 8 308,50 Kč. Na č.l. 826 je spolu s tímto paragonem ofocena část faktury ze dne 5. 10. 1994 týkající se hydraulického lisu [příjmení] s lis. nás. (1 ks) za 160 000 Kč. Odečteny byly zálohy ze dne 17. 5. 1994 ve výši 80 000 Kč a ze dne 3. 8. 1994 ve výši 80 000 Kč, takže hrazeno mělo být 0 Kč.

99. Fakturou vystavenou 5. 8. 1994 dodavatelem [jméno] [jméno] bylo prokázáno, že vyúčtoval žalobci za zhotovení a montáž válečkových drah a točny pro dopravu a opracování kamene, opravu forem a litinových stojek, opravu pily a vozíku částku 22 953 Kč.

100. Z faktury [anonymizováno] bylo zjištěno, že žalobci byla dne 31. 5. 1995 vyúčtována částka 38 423,60 Kč za dodané zboží (z čitelných položek např. diamantový vrtací stroj, kotva, modul a hit no 2000 –systém. Fakturou ze dne 10. 2. 1993 byla žalobci vyúčtována částka 19 821,40 Kč prodloužení KPL. Faktura ze dne 9. 2. 1995 byla vystavena na 53 325,10 Kč za 10 položek zboží (vrtáky, kotvy, sklíčidlo apod.). Fakturou ze dne 27. 1. 1995 byla žalobci účtována částka 102 291,60 Kč za 7 položek (kotva, vypínač, vrtací stroj…).

101. Fakturou ze dne 19. 12. 1994 vystavenou [jméno] [jméno] bylo prokázáno, že žalobce koupil šatní skříňku za 1 800 Kč.

102. Kupní smlouvou bylo prokázáno, že [jméno] [příjmení] prodal dne 15. 12. 1989 žalobci motorovou sekačku [jméno] za 15 000 Kč.

103. Dodacím listem a fakturou bylo prokázáno, že [anonymizováno] státní podnik dodal žalobci dne 9. 7. 1991 čerpadlo [číslo] 1“ EBA W včetně příslušenství za 6 460 Kč.

104. Z potvrzení ze dne 18. 6. 1999 bylo zjištěno, že paní [příjmení] žalobci vrátila točnu na opracování kamene k teknomakc kopírce, 6 ks klínů na štípání dřeva, bronzový válec, modrou jednoruční pilu, očišťovací pistoli (nekompletní), palici kalaš, 2x krumpáč bez násady a 1x rýč.

105. Zápisy o předání bylo prokázáno, že dne 17. 3. 2000 předala [jméno] [příjmení] – [anonymizováno] žalobci rozřezávací stroj vyrobený napůl z kovu a napůl ze dřeva, dále žalobci předala dne 17. 3. 2000 stroj na broušení [číslo], rohovou brusku ev. [číslo] stůl hospodský, 6 kovových skříní a dne 17. 3. 2000 měla předat třepačku. Tento zápis nebyl žalobcem podepsán, stejně jako zápis ze stejného dne, podle něhož mělo být předáno tryskadlo [příjmení] [jméno]. [příjmení] [příjmení] [jméno] [příjmení], ev. [číslo]. Ručně jsou dopsány poznámky, že odmítl převzít – neodmítl, ale je psán na [jméno]. Dle vysvětlení žalobce tryskadlo nepřevzal, protože mu dávali jiné.

106. Kupní smlouvou ze dne 29. 7. 1994 bylo prokázáno, že žalobce koupil od prodávajícího [jméno] [příjmení] spol. s r.o. čistící zařízení JOS včetně příslušenství za cenu 160 000 Kč.

107. V dopise datovaném 14. 1. 2004, který byl doručen Krajskému soudu v Hradci Králové, pobočka [obec], žalovaná žalobci mimo jiné sdělila k jeho telefonátu, kdy uváděl, že má u paní [příjmení] stovky strojů, že podle svého nejlepšího svědomí sepsala do konkurzní podstaty, co se nacházelo v místě provozoven. [příjmení] [příjmení] se vyjádřila, že žádné jeho stroje nemá a nemá žádné stroje u pana [jméno]. V její evidenci se žádné stroje, s výjimkou automobilů, nenacházely.

108. Z protokolu datovaného 17. 6. 2007, který však není opatřen podpisy (žalovaná ho vytiskla pro účely tohoto řízení), bylo zjištěno, že se týká předání agendy spojené s výkonem funkce správce konkurzní podstaty úpadkyně [jméno] [příjmení] – [anonymizováno] mezi žalovanou a přebírajícím Ing. [jméno] [příjmení].

109. Znaleckým posudkem z oboru ekonomika, odvětví ceny a odhady se specializací autorská a průmyslová práva, ochranné známky, patenty, užitné a průmyslové vzory, licence, know-how, oceňování [anonymizováno] vlastnictví, nekalá soutěž vypracovaným znalcem [příjmení] [jméno] [příjmení], Ph.D., jehož předmětem bylo ocenění nákladů zadavatelů [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] na pořizování technologických knih – know-how zadavatele v letech 1994 - 2001 bylo prokázáno, že tyto náklady byly vyčísleny částkou 260 970 Kč s tím, že tuto částku lze považovat za cenu obvyklou.

110. Výdajovým a příjmovým dokladem ze dne 20. 3. 2000 a fakturou z téhož dne bylo prokázáno, že [jméno] [příjmení] – [anonymizováno] zaplatila firmě [osobní údaje žalobce] [číslo] částku 48 800 Kč za bílou hmotu. Podle dalších výdajových dokladů zaplatila stejnému dodavateli dne 24. 8. 2000 částku [osobní údaje žalobce] [číslo] za lisovací hmotu (předložená faktura z téhož dne je na 24 400 Kč) a 26. 10. 2000 za stavební materiál (lisovací hmotu) částku [osobní údaje žalobce] [číslo] (faktura je vystavena na stejnou částku).

111. Protokolem o ohledání místa činu provedeném Policií ČR, Obvodní oddělení Nová Paka dne 5. 3. 2021 bylo prokázáno, že na základě šetření k trestním oznámením [jméno] [příjmení] bylo provedeno ohledání objektu v domě [adresa] v ulici [ulice] v [obec] a v objektu firmy [anonymizováno] v [adresa] v ulici [ulice] v [obec]. Ohledání byla přítomna [jméno] [příjmení] a Ing. [jméno] [příjmení], Ph.D., ředitel firmy [obec] [obec]. Z protokolu vyplývá, že objekt [adresa] v [ulice] ulici pronajatý firmě replika je přízemní, oplocený se dvorem. Pronajaté místnosti a dílny se nacházejí v spodní části dvora. Za vstupními dveřmi je chodbička, ze které ústí vlevo dveře do výrobních prostor. Po vstupu do první dílny byla vpravo od dveří paleta s obklady, při levé stěně vozík zelené barvy v. [číslo] vedle něj na zemi palety. V pravé stěně dvoje zamčené dveře, v čelní stěně vrata na nakládací rampu. Před nimi paletizační vozík typ OCRR 2002, r. v. 1997, v. [číslo] červené barvy, při čelní stěně vlevo od vrat tři kusy umělohmotných van, před kterými je bubnový mlýn – výrobek firmy VEB, r.v. 1964, v prostoru kanceláře šedivý stůl. Dále byla zaznamenána sušící pec výrobek Chirany šedé barvy, r. v. 1971, výr. [číslo] elektrická míchačka zelené barvy, průměr bubnu 40 cm, výška stroje 130 cm, paleta s obklady, po vstupu do další provozní místnosti byly nalezeny dva lisy – CBJ 100 ev. [číslo] výr. [číslo] a dále lis modré barvy typ CBS [číslo], výr. [číslo]. Dále tam byla nalezena skříňka, lavice, stůl a vozíky na sušení. Při pravé straně mezi okny na podstavci lis CEC šedé barvy, r.v. 1987, výr. [číslo] při pravé stěně lavice. V pravém zadním rohu místnosti pec ELSKLO ev. [číslo] typ RVZ840, výr. [číslo] r. výroby 1995, vlevo od ní pec ELSKLO typ RG1500, [číslo] rok výroby 1997, výr. [číslo]. Vlevo od ní se nacházel průchod do další místnosti a vlevo od něj na zemi složené desky z Cordieritu šedé a béžové barvy 400x400x20 mm (60 kusů) a 400x400x20 mm (100 kusů). Vlevo od nich pec BUKOKTERM modré batvy ev. [číslo]. V levém zadním rohu místnosti byla pec šedé barvy výrobek firmy VEB, vršek výr. č 055, r. výroby 1988 a spodek výr. [číslo] rok výroby 1989. Při levé stěně byla pec červené barvy rozměru 700x700x1100 mm – červený rám a béžové šamotové cihly, vlevo od ní pec ELSKLO typ RG080, výr. [číslo] rok výroby 1997, šedé barvy, dále kancelářský stůl. V levém předním rohu stál zelený lis typ [příjmení] ev. [číslo]. Po průchodu v čelní stěně do další místnosti byly vpravo od průchodu sušící stojany, v pravém předním rohu pec VEDRAL, výr. [číslo] rok výroby 1998, v pravém zadním rohu lis typ [variabilní symbol], ev. [číslo] výr. [číslo] při čelní stěně šedý stůl. V čelní stěně v levém rohu se nacházel průchod do poslední provozní místnosti a v levé stěně dveře do skladu – uzamčené, nepoškozené. Po průchodu do poslední místnosti vpravo vedle průchodu se nacházel lis CBA zelené barvy rok výroby 1993 a vedle něj lis CBA modré barvy bez evidenčního a výrobního čísla. Při pravé a čelní stěně byla v pytlích složena drť a další materiál. V levé stěně byla uzamčená dvoukřídlá plechová vrata vedoucí na dvůr objektu. Po vstupu vraty na rampu byly nalezeny dva stroje – vlevo leštička zelené barvy PM500 [číslo] [příjmení] [jméno] bez výrobního čísla a křídlový hnětací stroj zelené barvy bez výrobních čísel a vpravo od vrat byla ve stěně vrata do místnosti, kde stály dva stroje – míchačky modré barvy a porcelánový buben. Pod nakládací rampou stály dva přívěsné vozíky za osobní vozidlo [registrační značka] a [číslo]. Podlaha všech místností byla tvořena betonem pokrytým silnou vrstvou prachu. Ohledání bylo provedeno i v druhém objektu firmy [anonymizováno] v ulici [ulice a číslo] v [obec]. V oplocené části objektu se nacházela patrová zděná správní budova, na níž navazují dílny. Vlevo podle oplocení byly složeny různé materiály a tři kovové přepravky. Po vstupu do kancelářské budovy se nacházela chodba, vpravo dveře do kanceláře a vlevo dveře do provozních místností, v čelní stěně schody do patra. V kanceláři byla skříň- regál bílé barvy se šanony s písemnostmi, bílá kovová židle, kancelářský stůl s písemnostmi a telefaxem zn. Minolta, černá skříňka-regál s písemnostmi a na něm kopírka Minolta, dále tři kovové židle, dřez. V čelní stěně průchod do dalších prázdných místností. Při vstupu z chodby vlevo byla provozní místnost. Vpravo od dveří byl prostor bývalé kanceláře se složeným materiálnem, v pravém předním rohu elektrická rozvodní skříň, v čelně stěně vpravo průchod do další místnosti a vlevo od něj na zemi v rámech desky terasa. Dále se tam nacházel šedivý stůl a kotel na kamna. Po vstupu do další provozní místnosti byla v pravé stěně vrata na dvůr a při čelní stěně palety s dlaždicemi, před kterými je pila červené barvy typ SV3-H rok výroby 1993, výrobní [číslo] vlevo od palet sušička Chirana typ KBC G100/250 bílé barvy ev. [číslo]. Při východu na dvůr byla vlevo vrata do další provozní místnosti, uzamčená, nepoškozená. V této místnosti byla míchačka [příjmení] oranžové barvy, pila na kámen oranžové barvy s diamantovým kotoučem, ke které je do držáku připojena kolmo válečková dráha rozměru 900x500mm výšky 900 mm. [obec] i dráha jsou bez označení a výrobních nebo evidenčních čísel. Dále se tam nacházel kopírovací stroj TECHNOMAC aprice oranžovo zelené barvy bez výrobních čísel, dva stoly, nabíječ typ NB22KD, skříň, složená terasa. V levé stěně byl průchod do skladových prostor a vlevo od vstupních vrat byly při stěně dlažba. Po vstupu vpravo do chodby byly vpravo dveře do místnosti, ve které byl nalezen kompresor CORSAIR, skříň a při levé stěně čerpadlo a bubnový mlýn bez výrobního čísla, rok výroby 1976. Po vstupu z chodby do místnosti vlevo byly palety s dlažbou a plechový sud s různými kamennými koulemi různých průměrů. Po vstupu z provozní místnosti do skladových prostor vpravo byl průchod do dalšího skladu. [jméno] se nacházela bruska na podlahy šedé barvy ev. [číslo] bruska na podlahy šedé barvy menší ev. [číslo] obě bez výrobních čísel a značky, bruska WERK, regál s různými přípravky, hadicemi a kabely, stroj zn. Clarius, žlutý vysavač zn. [příjmení] v. [číslo] typ NT 600, zařízení zn., JOS šedé barvy ev. [číslo] tryskadlo WOMISCH ev. [číslo] odsavač typ 183 PV v. [číslo] vysavač. zn. [příjmení]. Po průchodu do skladu byly vpravo za dveřmi kotouče k brusce Pand, při čelní stěně tři stoly, pod stolem vrtací kladivo zn. BOSCH typ CBP a bourací kladivo bez označení, v kufříku vrtačka ev. [číslo] dřevěná skříň. Ze dvora vrata do skladu, kde jsou po stranách složeny pytle s různým materiálem. Při zadní stěně stál přívěsný vozík s bílým víkem [registrační značka], výr. [číslo] r.v. 1993.

112. Dopisem datovaným 3. 5. 2005 žalobce žádal Ing. [jméno] [příjmení] o vyjádření k průběhu jeho účasti na protokolaci a ohledání místa činu dne 5. 3. 2021 a odpověď na dotazy uvedené v žádosti pod body 1 -6. Na listině je ručně připsáno vyjádření datované 31. 5. 2002 podepsané„ [příjmení]“, z něhož vyplývá, že na základě telefonického rozhovoru byl vyzván k účasti při místním šetření, polici u něj neobjednala znalecký posudek, nic nezpracovával a nic neobdržel (dotaz zněl, zda mu policie předložila k vypracování znaleckého posudku nabývací doklady, technické listy, výkresovou dokumentaci, výkazy použitého materiálu na zhotovení zařízení, prospekty).

113. Z písemného prohlášení pana [příjmení] ze dne 16. 9. 2003 vyplývá, že při vyklízení prostor úpadkyně p. [příjmení] v listopadu 2001 převezl čtyři dřevěné kozy z konkurzní podstaty panu [příjmení] do [část obce].

114. Listinou ze dne 18. 12. 2001 označenou značkou spisu PV 1998 [číslo], MPT C 04 B 33/20 bylo prokázáno, že Úřad průmyslového vlastnictví udělil patent [číslo] majiteli [jméno] [příjmení], [obec], který je původcem vynálezu„ Způsob výroby vzorované keramické dlažby“. Patent byl udělen 18. 12. 2001, datum publikace udělení ve Věstníku ÚPV 13. 2. 2002. V listině je uvedeno, že po vydání popisu vynálezu tiskem bude doručena patentová listina. Patent platí 20 let od data podání přihlášky vynálezu. Dle záhlaví měla být listina doručena PV 1998 [číslo], [právnická osoba] – dle podacího razítka doručeno 19. 12. 2001 (čl. 894).

115. V podání označeném jako„ Upřesnění a doplnění“ z 6. 2. 2007 (čl. 895 -900 a [číslo] spisu) žalobce sepsal stroje a zařízení s popisem, údajem, zda byly či nebyly sepsány do konkurzní podstaty, místem uložení, dokumentací a cenou, respektive výší škody. Popsal celkem 5 lisů, jejichž celkovou hodnotu vyčíslil částkou 3 355 000 Kč, dále adaptory v celkové ceně 646 029 Kč (bez adaptoru CBA 160), dále formy, dlažby – jak originály, tak rozmnoženiny i s grafickým zobrazením vzorovaných dlažeb a sbírka staré originální dlažby, plátna na olejomalbu. Celková škoda byla vyčíslena částkou 57 050 520 Kč. Zmíněna byla též výkresová a výrobní dokumentace technologických zkoušek výroby za dobu od r. 1996 do roku 2001, 6 kusů sešitů s tím, že tato dokumentace je nenahraditelná, byla uložena v kanceláři v [ulice] ulici. Dokumentace k lisům (uvedeno„ lisy uzpůsobené na tuto výrobu – nelze provádět na nových lisech“), adaptérům a formám byla uložena v kanceláři v [anonymizováno] ulici. Škodu na dokumentaci žalobce vyčíslil částkou 8 600 000 Kč.

116. Ze znaleckého posudku [číslo] 2010 o stanovení ceny obvyklé souboru strojů a zařízení keramické dílny k datu vyhlášení konkurzního řízení, který na objednávku žalobce zpracoval dne 12. 1. 2011 znalec z oboru ekonomika- odvětví ceny a odhady strojů, zařízení a věcí movitých [obec] [anonymizováno] soud zjistil, že předmětem ocenění byl soubor strojů, zařízení a věcí movitých zařazený do kategorie HIM a DHIM, který byl dle sdělení vlastníka součástí základního zařízení a vybavení provozu keramické dílny a byl vlastníkem využíván běžným způsobem. Znalec vycházel z nabývacích dokladů a vlastníkem sdělených skutečností, technická prohlídka a funkční a provozní zkouška provedena nebyla. Předmětem posudku nebyla reinventarizace, za skutečné počty odpovídá původní vlastník a provozovatel [jméno] [příjmení]. Soubor věcí a zařízení byl uveden v tabulce, která je přílohou [číslo] znaleckého posudku. Obvyklou cenu movitého majetku oceňovaného souboru znalec stanovil k datu vyhlášení konkurzního řízení (r. 2001) ve výši 1 515 000 Kč bez DPH (čl. 906-913).

117. Z výpisu z obchodního rejstříku firmy [právnická osoba], [IČO] (dle sdělení žalobce tato firma vyráběla formy a adaptéry) bylo zjištěno, že zanikla zrušením konkurzu na její majetek po splnění rozvrhového usnesení, vymazána byla dne 5. 10. 2004. Žalobce vysvětlil, že příležitosti využila firma [osobní údaje žalobce] 1922 a začala formy vyrábět. Žalovaná jim pronajala jeho pece a umožnila výrobu. Dle výpisu z obchodního rejstříku byla [právnická osoba] s.r.o., [IČO] zapsána do obchodního rejstříku 8. 7. 1996 (čl. 915-917).

118. Z nedatované nabídky na výrobu replik historických dlažeb na poště [ulice] [obec] pro [právnická osoba] vyplývá, že žalobce vypracoval nabídku výroby replik dlažeb a montáže za celkovou cenu 661 832 Kč (čl. 918-922, [číslo]).

119. Dopisem datovaným 18. 10. 2001 žalobce nabídl žalované zadání dvou zakázek na výrobu replik historických dlažeb na českém trhu a jedná zakázky na zámořský trh bez bližší specifikace s tím, že zisk ze zakázek přesahuje cenu strojů a zařízení paní [příjmení] (čl. 925).

120. Dne 12. 5. 2006 žalobce předložil Krajskému soudu v Hradci Králové e-mail z 25. 2. 2006 týkající se poptávky určené paní [příjmení] týkající se cena za - m2 šedých dlaždic a - m2 bílých dlaždic vzor motýl (čl. 956-957).

121. Z posudku na životnost keramické elektrické pece vystaveného dne 26. 2. 2006 [jméno] [příjmení] vyplývá, že životnost elektrické pece Bukoterm je přibližně 4 roky. Závisí na intenzitě a výši teploty výpalů. Životnost může ovlivnit i obsluha správným nastavením pálicí křivky a chlazením pece. Po této době je nutné vyměnit topné spirály, část izolace a zkontrolovat elektrickou výbavu. Ke své odbornosti autor posudku uvedl, že pracuje 30 let jako elektrikář v závodě [anonymizováno] [obec], kde opravuje elektrické pece, činností se zabývá i jako OSVČ a opravoval elektrické pece i u pana [příjmení] a [právnická osoba] [příjmení] – [anonymizováno] (čl. 974).

122. Dopisem datovaným 14. 11. 2003 oslovil V. [příjmení] žalovanou s tím, že má zájem o odkoupení mramorových drtí z konkurzní podstaty [jméno] [příjmení] (čl. 975).

123. Znaleckým posudkem [číslo] 2009 vypracovaným dne 5. 11. 2009 Ing. [jméno] [příjmení], znalcem z oboru potravinářství a ekonomika, ustanoveným usnesením Krajského soudu v Hradci Králové, pobočka [obec] ze dne 2. 10. 2009, č.j. 36 Cm 28/2008, bylo prokázáno, že jeho předmětem bylo zjištění obvyklé ceny lisu B [číslo], tyo 125 ke dni 20. 7. 2001, tj. ke dni prohlášení konkurzu na majetek úpadkyně [jméno] [příjmení]. Konzultantem byl zhotovitel a dodavatel lisu RNDr. [jméno] [příjmení]. Obvyklá cena lisu k 20. 7. 2001 byla stanovena ve výši 67 200 Kč (čl. 977 – 990).

124. Příjmovým pokladním dokladem vystaveným [právnická osoba] s.r.o. dne 24. 4. 2001, [číslo] bylo prokázáno, že byla přijata od žalobce na úhradu faktury [číslo] částka 238 500 Kč. Žalobce pak nedatovaným dopisem urgoval [jméno] [příjmení] o dodávku adaptoru na lis CBA 45t s tím, že dne 24. 4. 2001 zaplatil částku 238 500 Kč na výrobu adaptoru, který mu nebyl předán. Žádal proto o jeho vydání do 15. 4. 2003 nebo vrácení částky 238 500 Kč (čl. 992-993).

125. Přihláškou pohledávky na čl. 994 bylo prokázáno, že žalobce dne 4. 6. 2002 přihlásil do konkurzu ve věci úpadce [osobní údaje žalobce] 1998 vedené u Krajského soudu v Hradci Králové pod sp. zn. 48 K 2/2002 pohledávku strojů a zařízení a náhrady škody ve výši 814 000 Kč. Dle seznamu příloh k podání své nároky dokládal listinami z března až června 2001.

126. Daňovými doklady na čl. 1001 bylo prokázáno, že žalobce dodal 18. 6. 2001 firmě [právnická osoba] [obec] desky a kostičky s tím, že budou vráceny a dne 12. 6. 2001 dodal 2 t lisovací hmoty a další 4 nečitelné položky. Objednávkou z 5. 5. 2001 na čl. 1002 bylo prokázáno, že si žalobce objednal u firmy [právnická osoba] adaptor CBA 45t, adaptor CBJ 100t, 3 formy, 10x spodní razník, 3x horní razník, 9 sypátek za cenu 547 000 Kč (čl. 1002).

127. Z protokolů o předání a převzetí strojů, nástrojů a materiálů v místě úpadce [osobní údaje žalobce] 1999 ze dne 31. 7. 2002 a 5. 8. 2002 bylo prokázáno, že žalobci byly předány na základě předložených dokladů o vlastnictví v protokole vyjmenované věci s tím, že 1 kus adaptér 45 tun, 2 ks sypátka a 109 kusů desek v ceně 178 862 Kč budou přihlášeny jako pohledávka do konkurzního řízení úpadce. Dále byly předány lis CBJ 100 tun a lis CBS 45 tun (čl. 1008-1009).

128. Smlouvou o dílo [číslo] 2001 (čl. 1010-1013) bylo prokázáno, že ji dne 5. 1. 2001 uzavřel objednatel Stavitelství [osobní údaje žalobce] 1966 jako objednatel se žalobcem jako zhotovitelem. Týká se stavby„ [adresa], ul. [ulice] v [obec] – Krajský úřad“ a předmětem díla byl závazek žalobce vyrobit repliky keramických dlaždic v sortimentu dle přílohy s realizací ve dvou etapách. Celková cena díla byla sjednána ve výši 1 375 250 Kč bez DPH a termín plnění pro etapu [číslo] v březnu 2001 a pro etapu [číslo] v květnu 2001. Dopisem datovaným 6. 2. 2001, doručeným [právnická osoba] [osobní údaje žalobce] 1966 dne 8. 2. 2001 (čl. 1014) žalobce od smlouvy odstoupil s odůvodněním, že nebyla uhrazena faktura číslo H A/1 2001 splatná dne 18. 1. 2001. Dopisem datovaným 26. 2. 2001 žalobce ke smlouvě přistoupil zpět a navrhl úpravu ceny díla na částku 1 528 250 Kč, termín plnění etapy [číslo] v dubnu 2001 a etapy [číslo] v červnu 2001 i úpravu platebních podmínek. 129. [příjmení] fakturou HA/32001 bylo prokázáno, že žalobce fakturoval dne 26. 1. 2001 [právnická osoba] [osobní údaje žalobce] 1966 30 % zálohovou platbu dle smlouvy [číslo] 2001 (Etapa č. I) ve výši 164 100 Kč se splatností 14. 2. 2001 (čl. 996).

130. Stvrzenkou z 19. 6. 2001 bylo prokázáno, že [jméno] [příjmení] – Autodoprava přijal od žalobce za přepravu materiálu částku 6 500 Kč. Příjmovými pokladními doklady ze dne 12. 6. 2001 a 20. 6. 2001 bylo prokázáno, že firma [právnická osoba] přijala od žalobce částky 110 000 Kč a 100 000 Kč. Výdajovým dokladem bylo prokázáno, že firma [osobní údaje žalobce] 1922 žalobci vyplatila dne 3. 5. 2001 částku 39 960 Kč (čl. 997).

131. Z faktury vystavené dne 23. 4. 2001 dodavatelem [právnická osoba] bylo prokázáno, že žalobci byla vyúčtována částka 21 960 Kč placená hotově za 1 hydraulický lis CBS 45 t (čl. 999).

132. Z dodacího listu [číslo] bylo zjištěno, že [jméno] [příjmení] dodal žalobci hydraulický lis (označení nečitelné) za 4 270 Kč (čl. 1000).

133. Nájemní smlouvou ze dne 31. 8. 2003 bylo prokázáno, že byla uzavřena mezi Ing. [jméno] [příjmení], správkyní konkurzní podstaty úpadce [jméno] [příjmení] jako pronajímatelem a [osobní údaje žalobce] 1922 jako nájemcem. Předmětem nájmu byla modrá pec BUKOtherm vedená pod položkou [číslo] v soupisu konkurzní podstaty 48 K 36/2001, která byla nájemci přenechána k dočasnému užívání s tím, že smlouva zaniká do 30-ti dnů od pravomocného skončení incidenčního sporu vedeného u Krajského soudu v Hradci Králové pod sp. zn. 45 Cm 1/2002, o vyloučení věci z konkurzní podstaty. Nájemné bylo sjednáno ve výši xanon [číslo] měsíčně. Smlouva byla uzavřena na dobu určitou 6 měsíců počínaje dnem 1. 9. 2003 do 28. 2. 2004 s tím, že nájemné za dobu 6 měsíců ve výši 18 000 Kč je splatné při podpisu smlouvy s možností dalšího prodloužení do 31. 8. 2004, bude-li nájemné na další období uhrazeno do 25. 2. 2004 a s možností dalšího automatického prodloužení do 28. 2. 2005.

134. Potvrzením Finančního úřadu [obec] ze dne 3. 11. 1997 bylo prokázáno, že [jméno] [příjmení] neměla k tomuto dni nedoplatky na osobních daňových účtech (čl. 1047).

135. Ze sdělení stání zástupkyně Okresního státního zastupitelství v [obec] žalobci ze dne 7. 7. 2008, č.j. 1 ZN 3241/2002-264 ve věci trestního oznámení na Ing. [jméno] [příjmení] – vyrozumění o výsledku přezkoumání zákonnosti postupu policejního orgánu podle § 157a odst. 1 tr. řádu vyplývá, že podání žalobce ze dne 13. 2. 2008 směřující proti postupu policejního orgánu Služba kriminální policie a vyšetřování Policie ČR [obec] ve věcech evidovaných pod čj. ORJC [číslo] 2008, ORJC [číslo] 2005, ČTS: ORJC 12/OHK- 2003 a podání ze dne 11. 3. 2008 směřující proti postupu policejního orgánu Služba kriminální policie a vyšetřování Policie ČR [obec] ve věci vedené pod čj. ČTS: ORJC 12/OHK- 2003 bylo vyřízeno tak, že policejní orgán tím, že žalobce pouze vyrozuměl o svém stanovisku a znovu ve věcech nerozhodl příslušným usnesením, postupoval v souladu se zákonem, neboť nezjistil takové skutečnosti, o kterých by muselo být znovu formálně rozhodnuto usnesením. Se závěry policejního orgánu, že ve shora uvedených věcech nelze spatřovat podezření z trestného činu se státní zástupkyně ztotožnila a ztotožnila se i se závěrem, že v nesepsání mramorových mozaikových kostiček do soupisu konkurzní podstaty nelze spatřovat pro neexistenci subjektivní stránky podezření z trestného činu. Z rozboru jejího vyjádření k námitkám žalobce je zřejmé, že se věci týkaly postupu správkyně konkurzní podstaty Ing. [jméno] [příjmení] v konkurzním řízení (čl. 1048-1052).

136. Z propagačního letáku [právnická osoba] je zřejmé, že firma zajišťuje výrobu a montáž replik atypických dlažeb a obkladů a kompletní servis pro památky s tím, že se specializuje na památkově chráněné objekty. Prezentovány jsou budovy [ulice], [obec a číslo], [ulice a číslo], [obec a číslo], Skleněný palác – [obec a číslo], [ulice a číslo], [obec a číslo] a Český rozhlas, [obec a číslo] (čl. 1063).

137. Z novinových článků na čl. 1064-1066 bylo zjištěno, že kauza, jež je předmětem tohoto řízení, byla medializována.

138. Z vyjádření [jméno] [příjmení] na čl. 1069 vyplývá, že Inv. [číslo] byla bruska nečitelného označení, která se od p. [příjmení] z [část obce] nikdy nepřevezla, tudíž ji nemohla vracet. [obec] na kámen byla vrácena; v soupisu podstaty majetku nejsou zapsány.

139. Z vyjádření [jméno] [příjmení] ze dne 10. 3. 2003 bylo zjištěno, že se dne 16. 5. 2002 na žádost paní [příjmení] zúčastnil obhlídky konkurzní podstaty. Stroje nebyly řádně uloženy, sádrové formy ve venkovním prostředí byly zcela zničené (čl. 1071).

140. Z písemného vyjádření [jméno] [příjmení] ze dne 16. 3. 2003 (čl. 1114) vyplývá, že nesouhlasí se zprávou o výsledku obhlídky konkurzní podstaty úpadkyně V. [příjmení] dne 16. 5. 2002, kde bylo uvedeno, že se zaměstnanci vyjádřili tak, že tak dobře uložen a uskladněn v žádném případě nebyl“. V [anonymizováno] naopak upozorňovali na zrezivělé části lisů, sádrové formy uložené na paletách venku atd. Z vyjádření [jméno] [příjmení] ze dne 25. 3. 2003 (čl. 1116) vyplývá, že i on se obhlídky zúčastnil. Do [obec] k paní [příjmení] jezdil stroje (lisy TOS [obec] a [příjmení]) opravovat. Ve skladu v [anonymizováno] je viděl špatně uskladněné, napadené korozí. Při prohlídce na to upozorňoval.

141. Z nedatované tabulky odpisů investičního majetku žalobce je zřejmé, že zůstatková cena jeho investičního majetku v roce 1995 činila 2 068 169,08 Kč, pořizovací cena 3 436 099,08 Kč, odpis činil 407 552 Kč. Zůstatková cena prodaného majetku činila 601 365,24 Kč a zůstatková cena byla vyčíslena ve výši 1 466 803,84 Kč (čl.1073).

142. Z faktur HA/61/95 a Ha/60/95 (přeškrtnutá) bylo zjištěno, že je dne 12. 12. 1995 vystavil žalobce jako dodavatel pro odběratele [osobní údaje žalobce] 1969 za odvedené práce k 12. 10. 1995 na schodišti [příjmení] [jméno] v částce 362 460 Kč s tím, že po odečtu zaplacené částky zbývá k proplacení 120 960 Kč a dále částka 176 169 Kč s tím, že po částečné úhradě zbývá k úhradě 56 871 Kč (čl. 1074-1075).

143. Fakturou č. H A/1 ze dne 10. 2. 1999 žalobce vyúčtoval [jméno] [příjmení] – [anonymizováno] částku 1 417 500 Kč za práce odvedené na zakázkách v roce 1998, zajišťování zakázek a použití strojů (čl. 1093)

144. Fakturou [číslo] 2000 ze dne 11. 5. 2000 vyúčtoval [příjmení] [příjmení] [jméno] [příjmení] za opravu a montáž el. stojanové brusky 12 800 Kč (čl. 1076).

145. Z čestného prohlášení [jméno] [příjmení] ze dne 23. 1. 2003 vyplývá, že kostičky z mramoru byly žalobce a vůbec z [část obce] neměly být přivezeny. Nevěděla, že byly přivezeny, protože byly v dřevěné bedně zarovnané málo používaným materiálem v prostoru, kam se málo chodilo. Účetnictví prováděl pan [příjmení], jehož pracovní náplní byla i inventura a inventarizace. [jméno] byla většinu času pracovně mimo firmu (čl. 1096- 1097).

146. Z odborného posudku Mgr. [jméno] [příjmení] ze dne 12. 7. 2002 bylo zjištěno, že mu byly žalobcem předloženy vzorky ručně štípaných mozaikových kamenů ve velikosti cca 13x13x10 mm. Materiálnem jsou většinou vápence různé barevnosti a původu, většinou italské a španělské, které se již netěží a na trhu nevyskytují. V oblasti restaurování má materiál jedinečnou hodnotu. Cena byla odhadnuta na 5- 7 Kč za 1 kámen (čl. 1099).

147. Z nájemní smlouvy uzavřené dne 1. 2. 1995 mezi [jméno] [příjmení] a žalobcem bylo prokázáno, že předmětem smlouvy byly nebytové prostory – kanceláře, provozní místnosti a sociální zařízení o celkové výměře 1 200 m2 v objektu domu [adresa], které pronajímatel přenechává nájemci do užívání za roční nájemné 240 000 Kč, t. j. [osobní údaje žalobce] [číslo] měsíčně počínaje dnem 1. 1. 1995 na dobu neurčitou, nejméně však na 3 roky. Od 1. 11. 1996 byla nájemní smlouva„ rozšířena“ tak, že pronajímateli jsou [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] a nájemcem [jméno] [příjmení] s tím, že ostatní ujednání zůstávají bez změny. Žalobce smluvní stranou tohoto rozšíření smlouvy nebyl (čl. 1109-1110).

148. Ze smlouvy o dílo uzavřené dne 17. 4. 2002 mezi objednatelem [osobní údaje žalobce] 2000 a žalobcem jako zhotovitelem bylo zjištěno, že jejím předmětem byla stavba„ Oprava a rekonstrukce domu [jméno] [příjmení], [ulice] [obec]“ – dodávka a montáž pískovcového schodiště za cenu 160 000 Kč bez DPH. Dílo mělo být dokončeno a předáno do 15. 5. 2002 (čl. 1119-1133).

149. Objednávkou ze dne 22. 4. 2002 bylo prokázáno, že si žalobce u [právnická osoba] objednal konstrukci a výrobu adaptoru za cenu 196 000 Kč a nástroje kaleného 170 x 170 za 60 900 Kč s termínem 2002.

150. Osvědčením [osobní údaje žalobce] [číslo] průmyslového vlastnictví ČR o zápisu ochranné známky bylo prokázáno, že žalobci byla dne 26. 7. 1999 zapsána známka [číslo] 1932 na ochrannou dobu 10 let od dojití přihlášky (11. 8. 1998) REPLICA KERAMO TERACO (grafické vyobrazení).

151. Ze smlouvy o uzavření budoucí smlouvy uzavřené dne 10. 10. 2002 mezi žalobcem a [jméno] [příjmení] bylo zjištěno, že žalobce měl paní [příjmení] poskytnout zálohu 6 000 Kč na zaplacení živnostenského listu a zdravotního pojištění, které si paní [příjmení] zajistí a provede pro něj kamenické práce za 60 000 – 80 000 Kč. Na ubytování, dopravu aj. dostane zálohu 15 000 Kč a žalobce dodá veškerý materiál a doplatek za provedené práce jí doplatí asi za dva až tři týdny po dokončení prací, jakmile dostane zaplaceno od investora (čl. 1154).

152. Nabídkou na repliky glazovaných obkladů a parapetů na akci nádraží [obec] ze dne 12. 11. 2001 bylo prokázáno, že žalobce nabídl firmě [právnická osoba] cenu za zhotovení forem ve výši 44 360 Kč, 50 500 Kč a 58 450 Kč a výrobu za cenu 260 m2 (čl. 1155).

153. Nabídkovým rozpočtem ze dne 18. 1. 2002 bylo prokázáno, že žalobce nabídl firmě [právnická osoba] výrobu forem za 138 300 Kč a 141 600 Kč a výrobu 1 ks dlažby 16x16 cm za 145 Kč, vysekání starých dlaždic a montáž nových v hodinové„ dlažbě“ 300 Kč a konzervaci podest za 180 Kč 1 m2 (čl. 1156).

154. Z technické zprávy o orientační cenové kalkulaci ze dne 6. 11. 2001 vzal soud na za prokázané, že žalobce vypracoval nabídku prací na objektu divadla [anonymizováno] dům v [obec] s cenovou kalkulací pro [příjmení] – stavební firma s.r.o. (čl. 1157-1158).

155. Z poptávkového listu a nabídky na kamenické práce pro firmu [právnická osoba] týkající se Rekonstrukce pavilonu M na Kliniku dětí a dorostu a Oddělení dětské chirurgie vzal soud za prokázané, že žalobce dne 26. 8. 2002 reagoval cenovou nabídkou na poptávku předmětu díla žulový obklad stupňů včetně soklu nového ŽB schodiště s předpokládaným termínem realizace listopad 2002 – červenec 2003 (čl. 1159-1164).

156. Dopisem žalobce ze dne 11. 5. 2002 (čl. 1165) bylo prokázáno, že upřesnil cenu výměny repliky dlažby 140 400 Kč bez DPH a termín dodání 25. 8. 2002 – Kavárna [anonymizováno]. Tato písemnost navazuje na předchozí poptávku a nabídky na čl. 1167-1170.

157. Nabídka žalobce ze dne 7. 8. 2002 na čl. 1171- 1175 se týká rozpočtu na kamenické práce na rekonstrukci [příjmení] na [ulice a číslo]. října, [obec a číslo] – [část obce] pro [právnická osoba] ve dvou variantách.

158. Z nabídky žalobce činěné i za [jméno] [příjmení] ze dne 19. 6. 2002 pro [právnická osoba] vyplývá, že předmětem nabídky je oprava umělého kamene – teraca na mostě v [obec] u Kunětické hory za cenu 881 060 Kč bez DPH (čl. 1176).

159. Další předložené nabídky se týkají - opravy teracových podlah na budově [ulice a číslo] (ze dne 11. 6. 2002, čl. 1177-1178), - stavebních úprav a opravy domu [ulice a číslo], [obec a číslo] – zrestaurování a pokládka topinkové dlažby cca 27 m2 za cenu 107 760 Kč a 89 800 Kč pro firmu [právnická osoba] ze dne 8. 7. 2002 na základě poptávky této firmy ze dne 3. 7. 2002 s tím, že nabídka měla být učiněna do 4. 7. 2002 (čl. 1179-1182) - kamenických prací oprava teracca na budově N s P [obec] pro [právnická osoba] (ze dne 30. 11. 2002, č.l. 1183- 1188) - u nabídky ze dne xanon [číslo] na zhotovení 8 forem (s tím, že jedna je již vyrobena) a 101 m2 dlažby pro [právnická osoba] na základě poptávky této firmy (čl. 1189- 1190) - u nabídkového rozpočtu na kamenické práce na budově [ulice a číslo], [obec a číslo] ze dne 28. 2. 2002 na očistění stávirajícího schodiště ve třech variantách pro [anonymizována dvě slova] - výroby replik dlažeb [ulice] [obec a číslo] pro [osobní údaje žalobce] [číslo] ze dne [osobní údaje žalobce] [číslo] - restaurátorských a kamenických prací na rekonstrukci správní budovy [číslo] – Baťova mrakodrapu ze dne 25. 2. 2003 pro [právnická osoba] (čl. 1193-1194) - návrhu obnovy historické dlažby [příjmení] radnice s mramorovými mozaikovými kostičkami ze dne 21. 2. 2002 pro Městskou část [obec a číslo] (tecnická a předběžná restaurátorská zpráva s položkovým rozpočtem (čl. 1195-1202) - opravy keramické fasády, kombinované s tvrdou omítkou na budově Spořitelny, [ulice] ulice, [část obce] ze dne 3. 3. 2002 pro IPS – Skanska (čl. 1203-1205). - rozpočtu na kamenické a restaurátorské práce na budově Riwerside hotel, [ulice a číslo], [obec] – [část obce] ze dne 4. 1. 2002 pro Metrostav (čl. 1206-1212) - kamenických a restaurátorských prací – Státní zámek [obec] z 22. 4. 2002 (čl. 1213-1215) - rozpočtu na opravu stávajícího teraca a nových teracových schodů na budově [obec] [obec] ze dne 26. 11. 2001 pro [osobní údaje žalobce] 1993 (čl. 1216-1217) - rozpočtu na terasářské práce ZŠ [obec] ze dne 30. 7. 2001 pro [osobní údaje žalobce] [číslo] (čl. 1218-1219) - nabídky na kamenické práce na stavbě Vojenská zotavovna [obec] ze dne 29. 6. 2001 pro [právnická osoba] za celkovou cenu 458 620 Kč (čl. 1220) - nabídky činěné spolu s S.A.M. [osobní údaje žalobce] 1920 pro [obec] dráhy s.o. ze dne 8. 6. 2001 týkající se abrazivního odstranění nátěrů kovových konstrukcí v železniční stanici [obec], [ulice] nádraží (písemnosti týkající se této zakázky jsou na čl. 1221-1226). - cenové kalkulace a technické zprávy na demontáž historické keramické dlažby z přelomu 19. a 20. století ve vstupu [anonymizováno] paláce pro [osobní údaje žalobce] 2000 s celkovou cenou 357 500 Kč (č.l. 1234-1235).

160. Objednávkou datovanou 27. 2. 2002 bylo prokázáno, že firma, která není v písemnosti označena, za níž jednal generální ředitel Ing. [jméno] [příjmení], CSc. si u žalobce objednala výrobu a dodání čtyřbarevných replik stávající dlažby v [anonymizováno] domě v [obec] s tím, že technické detaily mají být projednány a Akad. arch. [jméno] [příjmení]. Dle nedatovaného nabídkového rozpočtu zpracovaného žalobcem pro tohoto architekta byla cena dvoubarevných dlaždic včetně výroby forem stanovena částkou 320 000 Kč za 50 m2 a výroba čtyřbarevných dlaždic včetně výroby forem za 154 m2 byla vyčíslena částkou 870 840 Kč, montáž varianta A 100 793 Kč, varianta B 156700 Kč. Rozpočet na výrobu replik historických obkladů byl vyčíslen částkou 251 350 Kč za formy a 747 150 Kč za výrobu 255 m2 obkladů. V rozpočtu datovaném 6. 11. 2001 je uvedena cena za dvoubarevnou dlažbu 45 m2 včetně forem 153 900 Kč a za čtyřbarevnou 275 m2 včetně forem 1 67 430 Kč (čl. 2646-2648).

161. Pozvánkou (č.l. 1233, [číslo]) bylo prokázáno, že [jméno] [příjmení] za družstvo aya žalobce pozval na mezinárodní konferenci týkající se inovace technologií v architektuře a stavebnictví, přírodních a historických stavebních materiálů a technologií, trendů ekologického stavitelství, historických řemeslných technik a prezentace produktů a požádal ho o přednášku s prezentací na téma„ výroba replik historických dlažeb, obkladů a cihel“.

162. Ze smlouvy o zprostředkování ze dne 28. 8. 1998 bylo zjištěno, že ji uzavřel žalobce jako zájemce se zprostředkovatelem dr. [jméno] [příjmení] na dobu neurčitou. Zprostředkovatel se zavázal pro zájemce na své náklady vyvíjet činnost směřující k uzavření kupních smluv na prodej zboží zprostředkovatelem, zejména získávat a předávat zájemci objednávky na výrobu a dodávku replik dlažeb od třetích osob na území státu, zejm. Itálie, nabízet výrobky a přijímat objednávky v rozsahu dohodnutém se zájemcem individuálně na každou zakázku a vyřizovat reklamace, za provizi 10 - 20 % z dohodnuté ceny.

163. Žalobce k důkazu předložil fotografie pořízené 16. 5. 2002, na nichž je dle jeho tvrzení lis CBJ 100, výr. [číslo] rok výroby 1966 nesepsaný do soupisu konkurzní podstaty úpadkyně [jméno] [příjmení] (čl. 2468). Na fotografiích z 9. 10. 2019 (čl. 2473-2477 a jsou zachyceny vnitřní i venkovní prostory provozovny na adrese [adresa] a na čl. 2469 je půdorys provozovny, z něhož je zřejmé, že v ní bylo více místností a letecký snímek objektu. Stejné listiny jsou i na čl. 2654-2663.

164. Ze spisu Okresního státního zastupitelství v [obec] sp. zn. ZN 221/ 2000 bylo zjištěno, že usnesením Krajského státního zastupitelství v [obec] ze dne 12. 5. 2000, č. j. KZn 551/99-27 byly věci [jméno] [příjmení] vedené Okresním státním zastupitelstvím v [obec] pod sp. zn. Zn 166 a další na tuto věc obsahově navazující věci dosud vedené pod sp. zn. Zn 167, Zn 168/99, Zn 146/2000, Zn 147/2000, Zn 145/2000, Zn 144/2000, Zn 131/2000, Zn 132/2000, Zn 133/2000, Zn 134/2000, Zn 64/2000, Zn 164/2000, Zn 163/2000 a Zn 154/99 byly odňaty Okresnímu státnímu zastupitelství v [obec] a přikázány Okresnímu státnímu zastupitelství v [obec] z důvodu vyloučení všech státních zástupců Okresního státního zastupitelství v [obec]. Další věci týkající se trestních oznámení žalobce pak byly Okresnímu státnímu zastupitelství v [obec] přikázány usneseními Krajského státního zastupitelství v [obec] ze dne 3. 11. 2000, č.j. KZn 426/2000-6 a ze dne 14. 11. 2000, č.j. KZn 494/2000-8. Součástí spisu je smlouva o dílo uzavřená dne 2. 11. 2000 mezi objednatelem [osobní údaje žalobce] 2002, sídlem [adresa], jejímž předmětem je dílo na stavbě Rekonstrukce budov [adresa] v [obec] na Krajské sídlo, a to demontáž, montáž a rekonstrukce kamenických výrobků – kamenných obkladů venkovních schodů, opískování a vyspravení stávajících kamenných schodů, oprava kamenného obkladu soklu restaurátorským způsobem v objektu [adresa] v kompletním provedení v konečné povrchové úpravě, včetně všech detailů a včetně dopravy na stavbu s termínem zahájení díla 6. 11. 2000 a předání díla 16. 6. 2001 za cenu 1 124 218 Kč. Dopisem ze dne 28. 7. 1995 žalobce upozornil [jméno] [příjmení], že dosud nepředal klíče od celého objektu, proto ho nemůžou celý užívat. Dále nebyly předány veškeré revize, které jsou potřeba k provozu. [jméno] [příjmení] na to reagoval dopisem ze dne 2. 8. 1995, v němž žalobci sdělil, že nedodržel dohodu ohledně placení za užívání nebytových prostorů v objektu [adresa] v [ulice] ulici. Dluh činí 40 000 Kč bez měsíce srpna 1995. Pro případ, že do 15. 8. 1995 nebude zaplacena částka 60 000 Kč, bude trvat na vyklizení objektu do 31. 8. 1995, následovala výpověď a výzva k vyklizení nebytových prostor v [adresa] v [obec] do 31. 12. 1995. Ve spise je pak založeno Čestné prohlášení [jméno] [příjmení] ze dne 13. 3. 1999, že nájemci [adresa] v [ulice] ulici, [obec] jsou [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení], pan [příjmení] nedostal výpověď z důvodu neplacení nájmu a může objekt užívat v rozsahu smlouvy. Výpověď nedostala ani paní [příjmení], ačkoliv dluží nájemné. Z čestného prohlášení [jméno] [příjmení] ze dne 11. 2. 2002 se podává, že 30. 11. 2001 na skládce poznala vyhozené mramorové kostičky, které jsou majetkem pana [příjmení]. Byla osobně přítomna při jejich koupi a zaplacení panem [příjmení] v roce 1985 nebo 1986 [ulice] slivenecká drť je pana [příjmení]. K italským drtím uvedla, že si myslí, že jsou její, ale vzhledem k tomu, že pan [příjmení] neprováděl inventury, je možné, že některé by moly být [příjmení], protože některé dovozy drtí byly pro jeho firmu. Ze zprávy Finančního úřadu datované 12. 10. 2001 vyplývá, že Pan Hajský správci daně neoznámil odcizení dokladů z jeho účetnictví, zmínil to jen mimochodem. Účtoval v soustavě jednoduchého účetnictví a jeho účetnictví za kontrolované roky 1994 a 1995 vykazovalo nedostatky, s jakými bylo možné se setkat i u jiných daňových subjektů, jednalo se především o nesprávně zaúčtované výdaje, na dokladech často chybělo, na co byly vynaloženy. Dále pak do příjmů nebyly zaúčtovány všechny příjmy, které pan [příjmení] obdržel. Účetnictví tedy bylo neúplné. Usnesením Náměstkyně okresního státního zástupce v [obec] ze dne 7. 2. 2005, č.j. ZN 221/2000-241 ve věci trestních oznámení podaných [jméno] [příjmení] na [jméno] [příjmení] a na zaměstnance firmy Replica se sídlem v [obec] byly spojeny ke společnému projednání a rozhodnutí a) věci vedené u Obvodního oddělení Policie ČR v [obec] pod č.j. ORJC – [číslo] – TČ – 2000 (původně ORJC [číslo] – TČ -99), ORJC – [číslo] – TČ – 2000 (původně ORJC-4/HC – TČ - 2000), ORJC – [číslo] – TČ – 2000 (původně ORJC [číslo] – TČ - 2000), ORJC – [číslo] – TČ – 2000 (původně ORJC- 24/HC – TČ - 2000), ORJC – [číslo] – TČ – 2000 (původně ORJC- 86/HC – TČ - 2000), ORJC – [číslo] – TČ – 2000 (původně ORJC- [číslo] – TČ - 2000), ORJC – 55/NP – TČ – 2001 (původně ORJC - 85/HC – TČ - 2000), b) věci vedené u Obvodního oddělení Policie ČR v [obec] pod čj. ORJC – [číslo] – TČ- 2000, ORJC – [číslo] TČ- 2000, c) věci vedené u Obvodního oddělení Policie ČR v [obec] pod č.j. ORNA - [číslo] – TČ – 2001 (původně ORJC – [číslo] – TČ – 2001), [příjmení] [číslo] – TČ – 2001 (původně ORJC – [číslo] – TČ – 1999), [příjmení] [číslo] – TČ – 2001 (původně ORJC – [číslo] – TČ – 1999), [příjmení] [číslo] – TČ – 2001 (původně ORJC – [číslo] – TČ – 1999), [příjmení] [číslo] – TČ – 2001 (původně ORJC – [číslo] – TČ – 1999), [příjmení] [číslo] – TČ – 2001 (původně ORJC – [číslo] – TČ – 1999), [příjmení] [číslo] – TČ – 2001 (původně ORJC – [číslo] – TČ – 1999), [příjmení] [číslo] – TČ – 2001 (původně ORJC – 8/HC – TČ – 2000), [příjmení] [číslo] – TČ – 2001 (původně ORJC – [číslo] – TČ – 2000), [příjmení] - [číslo] – TČ – 2001 (původně ORJC – [číslo] – TČ – 2000), [příjmení] - [číslo] – TČ – 2001 (původně ORJC – [číslo] – TČ – 2000), [příjmení] - [číslo] – TČ – 2001 (původně ORJC – [číslo] – TČ – 2000), [příjmení] [číslo] – TČ – 2001 (původně ORJC – 79/HC – TČ – 2000), [příjmení] - [číslo] – TČ – 2001 (původně ORJC – 5/HC – TČ – 2000), [příjmení] [číslo] – TČ – 2001 (původně ORJC – 69/HC – TČ – 2000), [příjmení] [číslo] – TČ – 2001 (původně ORJC – [číslo] – TČ – 1999), [příjmení] [číslo] – TČ – 2001 (původně ORJC – [číslo] – TČ – 1999) pod společnou spisovou značkou ZN 221/ 2000. Dále bylo rozhodnuto ve výroku pod bodem II) o tom, že se podle § 148 odst. 1 písm. c) trestního řádu zamítají jako nedůvodné stížnosti [jméno] [příjmení] podané proti usnesením policejního orgánu Obvodního oddělení Policie ČR v [obec] 1) ORJC – [číslo] – TČ – 2000 ze dne 11. 4. 2001, kterým byla odložena věc podezření z trestného činu neoprávněného užívání cizí věci podle § 249 odst. 1 trestního zákona, jehož se měla dopustit [jméno] [příjmení] tím, že neoprávněně užívá míchačku o obsahu 125 litrů, kompresor [ulice], dva pracovní stoly a náhradní díly k pile Smetcoren o hmotnosti 100 kg v černé folii, které měla nechat odvézt z objektu [adresa] v [část obce] do objektu v [obec], [adresa], 2) ORJC – [číslo] – TČ – 2000 ze dne 25. 4. 2001, kterým byla odložena věc podezření z trestného činu neoprávněného užívání cizí věci podle § 249 odst. 1 trestního zákona, jehož se měla dopustit [jméno] [příjmení] tím, že neoprávněně užívá 10 ks kovových přepravek, které měla nechat odvézt z objektu [adresa] v [část obce] do objektu v [obec], [adresa], 3) ORJC – [číslo] – TČ – 2000 ze dne 23. 4. 2001, kterým byla odložena věc podezření z trestného činu krádeže podle § 247 odst. 1 písm. a) trestního zákona, jehož se měla dopustit [jméno] [příjmení] tím, že měla z účetnictví [jméno] [příjmení] odcizit doklady prokazující vlastnictví [jméno] [příjmení], věc podezření z trestného činu poškozování cizích práv podle § 209 odst. 1 písm. a) trestního zákona, jehož se měli dopustit [jméno] [příjmení] a [příjmení] [příjmení] tím, že před vyšetřovatelem bývalého Okresního úřadu vyšetřování Policie ČR v [obec] úmyslně uváděli nepravdivé údaje ke strojům, o nichž je veden spor, věc podezření z trestného činu neoprávněného užívání cizí věci podle § 249 odst. 1 trestního zákona, jehož se měli dopustit [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení] a [příjmení] [příjmení], tím, že užívají zařízení JOS, brusné kotouče, vrtáky, soupravu Hilti, hadici k dýchacímu zařízení, filtrační jednotku, ač vědí, že se jedná o majetek [jméno] [příjmení], 4) ORJC – [číslo] – TČ – 2000 ze dne 5. 4. 2001, kterým byla odložena věc podezření z trestného činu porušování práv k ochranné známce, obchodnímu jménu a chráněnému označení původu podle § 150 odst. 2 písm. a) trestního zákona, jehož se měla dopustit [jméno] [příjmení] tím, že na svých výrobcích a na označení své firmy používá vyobrazení loga, které je snadno zaměnitelné s vyobrazením ochranné známky zaregistrované na základě žádosti [jméno] [příjmení] na [osobní údaje žalobce] [číslo] průmyslového vlastnictví ČR pod číslem 2 1932 jako známka kombinovaná s datem podání s právem přednosti 11. 8. 1998 a datem zápisu 26. 7. 1999, a jehož se měl dopustit [jméno] [příjmení] tím, že [jméno] [příjmení] brání v užívání obchodního označení a loga firmy tím, že shodné označení má zaregistrované jako ochrannou známku, 5) ORJC – [číslo] – TČ – 2000 ze dne 23. 4. 2001, kterým byla odložena věc podezření z trestného činu neoprávněného užívání cizí věci podle § 249 odst. 1 trestního zákona, jehož se měla dopustit [jméno] [příjmení] tím, že neoprávněně užívá přívěsný vozík na osobní vozidlo spz 16-JCA-68 typ APE spolu s víkem k tomuto vozíku, 6) ORJC – [číslo] – TČ – 2000 ze dne 24. 4. 2001, kterým byla odložen věc podezření z trestného činu podvodu podle § 2502 odst. 1, 2 trestního zákona, jehož se měl dopustit [jméno] [příjmení] v souvislosti s prodejem čistícího zařízení JOS a pojízdného kompresoru SDK 202 v roce 1994, 7) ORJC – 55/NP – TČ – 2001 ze dne 6. 4. 2001, kterým byla odložena věc podezření z trestného činu pomluvy podle § 206 ods.t 1 trestního zákona, jehož se měl dopustit [jméno] [příjmení] tím, že měl mezi občany sdělovat o [jméno] [příjmení] nepravdivé a hanlivé výroky. Pod bodem III) usnesení byla jako nedůvodná zamítnuta stížnost poškozeného [jméno] [příjmení] proti usnesení policejního orgánu Obvodního oddělení Policie ČR v [obec] čj. [příjmení] – [číslo] – TČ – 2001 ze dne 15. 11. 2001, kterým byla odložena věc podezření z trestného činu neoprávněného užívání cizí věci podle §249 odst. 1 trestního zákona, jehož se měli dopustit [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] ím, že neoprávněně užívali podlahovou brusku zn. Panda a další zařízení a stavbě v [obec], ul. Lidické dne 13. 7. 2000, a věc podezření z trestného činu porušování práv k ochranné známce, obchodnímu jménu a chráněnému označení původu podle § 150 odst. 1, 2 psím. a), b) trestního zákona, jehož se měla dopustit [jméno] [příjmení] tím, že při sjednávání smlouvy o dílo ze dne 19. 7. 2000 s firmou [právnická osoba] [obec] užila razítka s logem [anonymizováno] – [anonymizováno], jež je zaevidováno jako ochranná známka [jméno] [příjmení] na Úřadě průmyslového vlastnictví pod číslem zápisu 2 1932. Pod bodem [příjmení]) usnesení byla jako nedůvodná zamítnuta stížnost poškozeného [jméno] [příjmení] proti usnesení policejního orgánu Obvodního oddělení Policie ČR v [obec] ze dne 31. 12. 2001, kterým byla odložena věc 1) [příjmení] [číslo] 2001 – podezření z trestného činu neoprávněného užívání cizí věci podle § 249 odst. 1 trestního zákona, a účastenství formou pomoci dle § 10 odst. 1 k trestnému činu neoprávněného užívání cizí věci podle § 249 odst. 1 trestního zákona, jehož se měli dopustit [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] tím, že zadržují a neoprávněně užívají diamantový kotouč V30 a 3 ks kolečkových drah na posun kamene ke strojní pile na kámen, ač se má jednat o vlastnictví poškozeného, 2) [příjmení] [číslo] 2001 – podezření z trestného činu neoprávněného užívání cizí věci podle § 249 odst. 1 trestního zákona, a účastenství formou pomoci dle § 10 odst. 1 písm. c) k trestnému činu neoprávněného užívání cizí věci podle § 249 odst. 1 trestního zákona, jehož se měli dopustit [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [příjmení] [příjmení] a [jméno] [příjmení] tím, že zadržují a neoprávněně užívají 1 ks hydraulický lis CDC, 1 ks křídlový hnětací stroj, 1ks pilu rozřezávací, 1 ks paletizační vozík, ač se má jednat o vlastnictví poškozeného, 3) [příjmení] [číslo] 2001 podezření z trestného činu neoprávněného užívání cizí věci podle § 249 odst. 1 trestního zákona, a účastenství formou pomoci dle § 10 odst. 1 písm. c) k trestnému činu neoprávněného užívání cizí věci podle § 249 odst. 1 trestního zákona, jehož se měli dopustit [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [příjmení] [příjmení], [jméno] [příjmení] tím, že zadržují a neoprávněně užívají kancelářskou skříň bílé barvy, černé křeslo zn. [jméno], zelený kulový mlýn do obsahu 50 l, ač se má jednat o vlastnictví poškozeného, 4) [příjmení] [číslo] 2001 – podezření z trestného činu neoprávněného užívání cizí věci podle § 249 odst. 1 trestního zákona, a účastenství formou pomoci dle § 10 odst. 1 písm. c) k trestnému činu neoprávněného užívání cizí věci podle § 249 odst. 1 trestního zákona, jehož se měli dopustit [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [příjmení] [příjmení] a [jméno] [příjmení] tím, že zadržují a neoprávněně užívají 149 ks karbidokřemíkových desek o rozměrech 400x400x25 mm, ač se má jednat o vlastnictví poškozeného, 5) ORNA [číslo] 2001 podezření z trestného činu neoprávněného užívání cizí věci podle § 249 odst. 1 trestního zákona, a účastenství formou pomoci dle § 10 odst. 1 písm. c) k trestnému činu neoprávněného užívání cizí věci podle § 249 odst. 1 trestního zákona, jehož se měli dopustit [jméno] [příjmení], [příjmení] [příjmení] a [jméno] [příjmení] tím, že zadržují a neoprávněně užívají 20 ks nerezových sít, porcelánový bubínek o objemu 5 litrů, 50 kg mlecích korundových koulí, kovový laboratorní stůl, laboratorní sušárnu stříbrné barvy zn. Chirana, 4 ks keramických bubínků, 1ks leštičky na polodrahokamy zelené barvy, třepačku béžové barvy, ač se má jednat o vlastnictví poškozeného, 6) [příjmení] [číslo] 2001 podezření z trestného činu neoprávněného užívání cizí věci podle § 249 odst. 1 trestního zákona, a účastenství formou pomoci dle § 10 odst. 1 písm. c) k trestnému činu neoprávněného užívání cizí věci podle § 249 odst. 1 trestního zákona, jichž se měli dopustit [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení] a [příjmení] [příjmení] tím, že zadržují a neoprávněně užívají oddělovací trafo zn. Weha, kamenický vozík a 14 desek na výrobu terasa, ač se má jednat o vlastnictví poškozeného, 7) [příjmení] [číslo] 2001 podezření z trestného činu neoprávněného užívání cizí věci podle § 249 odst. 1 trestního zákona, a účastenství formou pomoci dle § 10 odst. 1 písm. c) k trestnému činu neoprávněného užívání cizí věci podle § 249 odst. 1 trestního zákona, jichž se měli dopustit [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [příjmení] [příjmení] a [jméno] [příjmení] tím, že zadržují a neoprávněně užívají skládací vojenský stůl barvy khaki, 2 ks skládacích stoliček a 2 ks diamantových hlav, ač se má jednat o vlastnictví poškozeného, 8) [příjmení] [číslo] 2001 podezření z trestného činu podvodu podle § 205 odst. 1, 2 trestního zákona, jehož se měli dopustit [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení] a [příjmení] [příjmení] tím, že Policii a [jméno] [příjmení] měli uvádět, že stroje, které [jméno] [příjmení] oznamuje jako zadržené a neoprávněně užívané, neexistují a že se ve [právnická osoba] sládkové žádný majetek poškozeného nenachází, rovněž v úmyslu poškodit [jméno] [příjmení] zaměňují poškozeným oznamované stroje za jiné, v úmyslu sebe obohatit jejich neoprávněným užíváním, 9) [příjmení] [číslo], [číslo] 2001 podezření z trestného činu neoprávněného užívání cizí věci podle § 249 odst. 1 trestního zákona, a účastenství formou pomoci dle § 10 odst. 1 písm. c) k trestnému činu neoprávněného užívání cizí věci podle § 249 odst. 1 trestního zákona, jichž se měli dopustit [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [příjmení] [příjmení] a [jméno] [příjmení] tím, že zadržují a neoprávněně užívají štípačku mramorových kostiček zn. La [právnická osoba] TRANCIA PER MARMO mod. 7/T, třípístový kompresor zn. Orl modré barvy, tryskadlo se zpětným odsáváním zn. Radler a [příjmení], ryskací zařízení zn. Karcher SR 200, rohovou brusku zn. [právnická osoba] – LASER CORNET, 5 druhů diamantů do kopírky, 10 ks brousících kotoučů k podlahovým, ač se má jednat o vlastnictví poškozeného, 10) [příjmení] [číslo] 2001 podezření z trestného činu neoprávněného užívání cizí věci podle § 249 odst. 1 trestního zákona, a účastenství formou pomoci dle § 10 odst. 1 písm. c) k trestnému činu neoprávněného užívání cizí věci podle § 249 odst. 1 trestního zákona, jichž se měli dopustit [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [příjmení] [příjmení] a [jméno] [příjmení] tím, že zadržují a neoprávněně užívají nabíječ NB 22K B/1 a páskovačku, ač se má jednat o vlastnictví poškozeného, 11) [příjmení] [číslo] 2001 - podezření z trestného činu zpronevěry podle § 248 odst. 1, 2 trestního zákona, jehož se měl dopustit [jméno] [příjmení] tím, že nesplnil slovní příkaz [jméno] [příjmení] a nestornoval fakturu č. HA/69/95 v účetnictví firmy Replica – [jméno] [příjmení], 12) [příjmení] [číslo] 2001 - podezření z trestného činu krádeže podle § 247 odst. 1, písm. a) trestního zákona, jehož se měli dopustit [jméno] [příjmení], [příjmení] [příjmení] a [jméno] [příjmení] tím, že měli odcizit část účetních dokladů firmy [jméno] [příjmení], 13) [příjmení] [číslo] 2001 podezření z trestného činu neoprávněného užívání cizí věci podle § 249 odst. 1 trestního zákona, a účastenství formou pomoci dle § 10 odst. 1 písm. c) k trestnému činu neoprávněného užívání cizí věci podle § 249 odst. 1 trestního zákona, jichž se měli dopustit [jméno] [příjmení], [příjmení] [příjmení] a [jméno] [příjmení] tím, že zadržují a neoprávněně užívají lis [příjmení] [jméno] [příjmení] [číslo] včetně forem a adaptérů, ač se má jednat o vlastnictví poškozeného. Pod bodem V usnesení byla podle § 159 a odst. 1 trestního řádu věc – podezření z trestného neoprávněného užívání cizí věci podle § 249 odst. 1 trestního zákona, jehož se měla dopustit [jméno] [příjmení] a zaměstnanci firmy [anonymizováno] tím, že neoprávněně užívali regály, dřevěné kozy, svěrky a vrtačku zn. Narex, ač se má jednat o majetek poškozeného [jméno] [příjmení] (věc vedena u Obvodního oddělení Policie ČR v [obec] pod čj. ORJC [číslo] 2000), a věc – podezření z trestného činu neoprávněného užívání cizí věci podle § 249 ods. t1 trestního zákona, jehož se měli dopustit [jméno] [příjmení] neoprávněným užíváním vrtáků a dalšího příslušenství k vrtačce značky Hilti, a [jméno] [příjmení] neoprávněným užíváním kompresoru [ulice], typ JSK [číslo], třípístového se vzduchojemem 300 litrů (věc vedena u Obvodního oddělení Policie ČR v [obec] pod čj. ORJC [číslo] 2000) odložena, neboť ve věci nejde o podezření z trestného činu a není na místě vyřídit věc jinak. Z odůvodnění usnesení je mimo jiné zřejmé, že trestní oznámení poškozeného [jméno] [příjmení] v podstatě zahrnují období od roku 1998 do konce roku 2001. Ze spisového materiálu bylo zjištěno, že ke dni 28. 5. 1998 byla ukončena spolupráce podnikatelů – fyzických osob [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení], která ve dnech 25. 5. 1998 a 26. 5. 1998 nechala zaměstnance firmy [anonymizováno] z objektu v [část obce a číslo] vystěhovat nářadí, stroje, nástroje a materiál soužící ke zpracování a opracování kamene, do podnikatelských prostor firmy [anonymizováno]. [příjmení] [jméno] [příjmení] k 10. 8. 1998 zrušila [jméno] [příjmení] plnou moc k zastupování firmy [anonymizováno] a k datu 26. 8. 1998 zakázala [jméno] [příjmení] vstup do prostor firmy [anonymizováno]. Dle vyjádření [jméno] [příjmení] však byly vystěhovány též věci, jež jsou výlučně jeho vlastnictvím, a ač si tyto věci na [jméno] [příjmení] nárokoval, nebyly mu vydány. Náměstkyně okresního státního zástupce se v odůvodnění usnesení podrobně zabývala námitkami poškozeného [jméno] [příjmení]. Z hlediska právního zdůvodnění rozhodnutí mimo jiné uvedla, že nelze akceptovat stanovisko poškozeného ohledně existence trvání nájemního vztahu vůči němu. Dle tehdy účinného zákona č. 116/1990 Sb., o nájmu a podnájmu nebytových prostor platilo, že pokud nebyla nájemní smlouva písemně uzavřena, byla absolutně neplatná (§ 3 odst. 3, 4 citovaného zákona). Nájem tedy vznikl uzavřením písemné smlouvy, v níž byla vymezena doba nájmu. Dle § 10 cit. zákona byli oprávněni pronajímatel a nájemce písemně vypovědět nájemní smlouvu bez udání důvodu v případě nájmu uzavřeného na dobu neurčitou, nebylo-li ve smlouvě dohodnuto jinak. V daném případě, jak bylo zřejmé z příloh předložených poškozeným, byla dne 1. 2. 1995 uzavřena nájemní smlouva mezi pronajímatelem [jméno] [příjmení] a nájemcem [jméno] [příjmení], jejímž předmětem byl nájem nebytových prostor objektu [adresa] na dobu neurčitou. Dne 2. 8. 1995 vystavil [jméno] [příjmení] písemnou výpověď této nájemní smlouvy a následně další výpověď dne 2. 9. 1995 adresovanou [jméno] [příjmení] včetně výzvy k vyklizení objektu do 31. 12. 1995. Byť existuje písemná nájemní smlouva o nájmu mezi pronajímateli [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení] a nájemcem [právnická osoba] zastoupenou [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení], týkající se stejného předmětu nájmu, tato smlouva není datována a je podepsána pouze [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení], nikoli všemi čtyřmi osobami na smlouvě uvedenými, a proto nemůže odůvodnit závěr, že touto smlouvou platně vznikl nájemní vztah poškozeného k předmětným prostorám. Dne 23. 10. 1996 byla mezi pronajímateli [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení] a nájemkyní [jméno] [příjmení] uzavřena písemná smlouva nazvaná„ rozšíření smlouvy o pronájmu“, z jejíhož obsahu je zřejmé, že touto smlouvou byla provedena změna původní nájemní smlouvy ze dne 1. 2. 1995, neboť došlo ke změně v osobách pronajímatelů a nájemce. Čestné prohlášení [jméno] [příjmení] ze dne 13. 3. 1999, které je jednostranným projevem vůle, nelze považovat za platně uzavřenou nájemní smlouvu a dovozovat vznik a trvání nájemního vztahu svědčícího poškozenému. Jak je dále z odůvodnění rozhodnutí zřejmé, ze spisového materiálu vyplývá, že [jméno] [příjmení] byla povinna vyklidit objekt v [adresa] v relativně krátké době, proto vydala příkaz zaměstnancům firmy [anonymizováno] k odvozu věcí. Rovněž poškozeným měl k datu 26. 8. 1998 odvézt si z objektu firmy [anonymizováno] své věci. [příjmení] [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] byla vedena korespondence, v níž byly oběma stranami vznášeny požadavky na vrácení věcí a část věcí byla dle zápisů o předání věcí ze dne 17. 3. 2000 a 12. 6. 2000 vrácena. Zaměstnanci firmy [anonymizováno] pouze plnil příkaz své zaměstnavatelky a nebylo jejich povinností zkoumat a zjišťovat, komu k odváženým věcem svědčí vlastnické právo. Pokud jde o zavinění [jméno] [příjmení], a uvedla, že se buď jedná o vlastnictví její (resp. firmy [anonymizováno]), nevyloučila však, že mohly být odvezeny i věci z majetku [jméno] [příjmení] s tím, že po dohledání nabývacích dokladů budou věci vráceny. Výpovědi vyslechnutých osob o tom, že poškozený [jméno] [příjmení] v rozhodné době větším movitým majetkem nedisponoval, jsou podloženy prohlášením [jméno] [příjmení] ve věci vedené u Okresního soudu v Jičíně pod sp. zn. [spisová značka], jeho vyjádřením soudnímu znalci, kdy prohlášením soudnímu vykonavateli a soudnímu znalci deklaroval, že nevlastní žádné věci (čl. 496, 497 spisu Obvodního oddělení Policie ČR [obec] čj. [příjmení] [číslo] TČ- 2001, kdy uvedl, že nevlastní věci uvedené na soupisu movitých věcí a dále, že od roku 1996 nevlastní žádné nemovité věci. Tomuto vyjádření poškozeného koresponduje i soupis hmotného majetku pořízený k 31. 12. 1997, z něhož je zřejmé, že k datu 31. 12. 1997 byly v majetku poškozeného evidovány položky rekonstrukce, dílna s poznámkou„ propadlo na základě předkupního práva“ a kamenný stůl v zůstatkové ceně 7 490 Kč (pořizovací cena 15 980 Kč. V témže spise policejního orgánu Obvodního oddělení Policie ČR v [obec] na čl. 401-403, [číslo], [číslo] jsou založeny soupisy hmotného investičního majetku poškozeného k datu 1996 a faktury o prodeji věcí. Vypovídací hodnota účetnictví vedeného v roce 1996 ve směru tvrzení, který majetek poškozený skutečně vlastnil, byla posouzena účetní kanceláří (čl. 625 citovaného policejního spisu). Z tohoto vyjádření je zřejmé, že nebyla vedena žádná evidence materiálu a zvláště drobného investičního majetku, který měl být evidován v materiálové evidenci, hmotný investiční majetek je pak veden na nepřehledném seznamu, z něhož jde jen obtížně zjistit způsob odepisování a s tímto stanoviskem se lze ztotožnit. Vzhledem k těmto zjištěním se vyjádření [jméno] [příjmení], že věci nárokované poškozeným budou vráceny poté, co bude jednak poškozeným doloženo objektivně, že tyto jsou nadále jeho vlastnictvím, jednak poté, co v účetní evidenci [jméno] [příjmení] bude dohledáno, zda tyto věci jsou evidovány jako vlastnictví firmy [jméno] [příjmení] – [anonymizováno], či nikoliv, jeví jako věrohodné, nesvědčící závěru, že [právnická osoba] po srpnu 1998 jednala s úmyslem přivodit vůči poškozenému následky předpokládané ustanovením § 249, případně § 247 trestního zákona. Na tomto závěru nic nemění poškozeným doložené nabývací doklady, které potvrzují pouze to, jaké zboží a ke kterému datu nabyl, ovšem již nedokazují skutečnost, že tyto vlastnil ještě v roce 1998 a v letech následujících. Rovněž nebyly zjištěny skutečnosti svědčící závěru, že [jméno] [příjmení] či jiné osoby z firmy [anonymizováno] odcizily poškozenému jeho účetní (nabývací) doklady. Účetnictví poškozeného je hodnoceno minimálně jako neprůhledné a neprůkazné. Vzhledem k neúplné evidenci hmotného investičního majetku a k tomu, že k 31. 12. 1997 krom jedné věci [jméno] [příjmení] již další HIM neevidoval, nelze objektivně zjistit, zda a jaký majetek skutečně vlastnil k datu 26. 5. 1998. Ohledně dohody ze dne 2. 12. 1990 dospěla náměstkyně okresního státního zástupce k závěru, že se nejednalo o smlouvu o sdružení podle § 829 občanského zákoníku (uvedené ustanovení bylo doplněno od 1. 1. 1992). V této době se mohlo jednat o formu spolupráce upravenou v § 106za či § 360 a zákona č. 109/1964 Sb., hospodářského zákoníku, neboť adekvátní právní úprava tehdy v občanském zákoníku neexistovala. Usnesením Krajského státního zastupitelství v [obec] ze dne 21. 4. 2005, čj. KZN 108/ 2002 byla zamítnuta stížnost [jméno] [příjmení] proti usnesení náměstkyně Okresního státního zástupce v [obec] č.j. ZN 221/2000-241 ze dne 7. 2. 2005, který podle § 159 odst. 1 trestního řádu odložila trestní oznámení [jméno] [příjmení] na [jméno] [příjmení] pro trestný čin neoprávněného užívání cizí věci, kterého se měla dopustit tím, že bez svolení oznamovatele užívala vrtačku zn. Narex, regály, dřevěné kozy, svěrky a kompresor [ulice] JSK [číslo] přestože věděla, že tyto věci jsou majetkem [jméno] [příjmení] a trestního oznámení [jméno] [příjmení] na [jméno] [příjmení] pro trestný čin neoprávněného užívání cizí věci, kterého se měl dopustit tím, že bez svolení užíval vrtáky a další příslušenství k vrtačce zn. Hilti přestože věděl, že tyto věci jsou majetkem [jméno] [příjmení], neboť tato stížnost není důvodná. Dopisem ze dne 21. 4. 2005 pak státní zástupce Krajského státního zastupitelství v [obec] [jméno] [příjmení] k jeho požadavkům o přezkoumání postupu náměstkyně Okresního státního zástupce v [obec] ve věci ZN 221/ 2000 sdělil, že ze spisového materiálu zjistil, že podklady pro učiněné rozhodnutí jsou dostatečné, rozhodnutí neodporuje zákonu a odpovídá důkazní situaci a řádně zjištěnému stavu věci, ke každému rozhodnutí bylo podáno řádné a srozumitelné odůvodnění. Postup náměstkyně Okresního státního zástupce v [obec] pokládá za správný. Usnesením Ústavního soudu ze dne 16. 11. 2005, čj. IV. US [číslo] bylo rozhodnuto o ústavní stížnosti [jméno] [příjmení] proti usnesení Okresního státního zastupitelství v [obec] ze dne 7. 2. 2005, č.j. ZN 221/2000-241, spojené s návrhem na zrušení části ustanovení § 14 ods.t 1 písm. c) a písm. d) zákona č. 328/1991 ‚Sb., o konkurzu a vyrovnání tak, že se ústavní stížnost a návrh odmítají.

165. Z žalobcem předloženého letáku Vysokoteplotní a užitkové keramiky, spol. s r.o., [obec] vyplývá, že propaguje vzorované mozaikové dlaždice pro opravy a náhrady starých dlažeb pro stylové interiéry, repliky historických dlažeb. (Žalobce k tomuto důkazu uvedl, že tato firma převzala stejnou výrobu, jakou měla paní [příjmení]. Dříve tuto výrobu neměli, zneužili k tomu informace z konkurzního řízení, obhlédli si výrobu v konkurzním skladu v [anonymizováno]. Žalovaná nevyráběla a díky tomu začali vyrábět jiní. Naproti tomu žalovaná uváděla, že s nikým o převzetí výroby nejednala a není si vědoma, že by výrobu po paní [příjmení] někdo převzal. Věřitelé z [obec] mohli vidět stroje a věci na obhlídce skladu v [anonymizováno], rozhodně však nemohli vidět žádnou výrobu. Úschova strojů byla nejprve zdarma, ale poté se platily poměrně vysoké náklady, vyzývala proto k odkupu strojů a obesílala i ty, kteří se výrobou zaobírali, protože bylo její povinností, aby se stroje zpeněžily.)

166. Z potvrzení vystaveného dne 25. 5. 2002 [jméno] [příjmení] vyplývá, že mezi její firmou a [právnická osoba]. [příjmení] byla v roce 1992 uzavřena„ ústní nájemní smlouva“, že nájem bude plněn opravami dílen v [část obce] Smlouva platila do vystěhování firmy [jméno] [příjmení] – [anonymizováno] z [část obce] v květnu 1998. Po prohlášení konkursu správkyni předala zvláštní soupis věcí, které zůstaly v [část obce] (v září 2001) a upozornila ji na smlouvu.

167. Z odborného stanoviska a cenového rozpočtu na vytvoření autorského spoluautorského díla na objednávku keramičky Mgr. [jméno] [příjmení] a sochaře [jméno] [příjmení] ze dne 11. 12. 2016 vyplývá, že náklady na výrobu 5 kusů originálů keramických mozaikových dlaždic s barevným motivem vinného listu o rozměrech 160x160x13 mm (zkoušky materiálů, hmoty, pigmenty, vytvoření modelu dlaždice, vytvoření negativní formy, zhotovení originálních dlaždic a ocenění duševního vlastnictví) činí 51 262,50 Kč.

168. Z daňového přiznání [jméno] [příjmení] k dani z příjmů fyzických osob za rok 1997 označeného jako zfalšované (čl. 1242-1244) bylo zjištěno, že je v něm uveden základ daně 1 293 570 Kč, příjmy 9 274 373 Kč, výdaje 7 984 015 Kč, dílčí základy daně 1 290 358 Kč a 2 212 Kč, uplatněné odpisy 241 866 Kč, daň 409 000 Kč. Hmotný investiční majetek na konci zdaňovacího období byl uveden ve výši 537 724 Kč. Z daňového přiznání [jméno] [příjmení] k dani z příjmů fyzických osob za rok 1997 označeného jako řádné (čl. 1246-1249) bylo zjištěno, že je v něm uveden základ daně 42 570 Kč, příjmy 9 274 373 Kč, výdaje 9 234 015 Kč, dílčí základy daně 40 358 Kč a 2 212 Kč, uplatněné odpisy 241 866 Kč, daň 0 Kč. Hmotný investiční majetek na konci zdaňovacího období byl uveden ve výši 537 724 Kč.

169. V emailu [jméno] [příjmení] (čl. 1250) z [právnická osoba] zaslaného na emailovou adresu [email] je obsažena žádost o cenovou nabídku na zhotovení kopií dlažby pro rekonstrukci společných částí domu ve [anonymizováno] ulici (čl. 1250-1251).

170. Nedatovaným nabídkovým rozpočtem žalobce za [právnická osoba] [příjmení] pro [obec] hospodárstvo [právnická osoba] bylo prokázáno, že se jedná o nabídkový rozpočet na výrobu replik historických dlažeb v objektu funkcionalistické vily ve dvou variantách v cenách 178 280 Kč bez DPH nebo v ceně 305 600 Kč za formy a stejnou cenou za další položky (čl. 1252).

171. Z prohlášení [jméno] [příjmení] ze dne 1. 4. 2010 vyplývá, že podnikatelskou činnost provozovala od roku 1990 v úzké součinnosti s žalobcem, dne 2. 12. 1990 uzavřeli smlouvu o spolupráci a jejich spolupráce trvala do roku 2001 s malým přerušením v roce 1998. Ukončena byla v důsledku prohlášení konkurzu na její majetek a později také na majetek žalobce. Po celou dobu spolupráce měli přebytek nabídek, v době ukončení spolupráce měli objednávky na 5 let dopředu. V důsledku prohlášení konkurzu na její majetek byl prohlášen také konkurz na majetek žalobce, neboť měl u ní uložen majetek a řadu technologických knih, bez nichž nemohl pokračovat ve svém podnikání (čl. 1253).

172. Z čestného prohlášení [jméno] [příjmení] ze dne 13. 3. 1999 plyne, že s panem [příjmení] nebylo možná dohoda o nové smlouvě o nájmu, došlo pouze k sepsání rozšíření smlouvy o nájmu ze dne 1. 2. 1995. Pronajímateli jsou [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] a nájemci [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení], výpověď z nájmu nedostali, ačkoliv paní [příjmení] dluží nájemné (čl. 1254).

173. Z plné moci ze dne 24. 7. 1995 (čl. 1255) bylo zjištěno, že ji udělila [jméno] [příjmení] – [příjmení] [jméno] [příjmení] k zastupování firmy [anonymizováno] ve všech pracovních záležitostech.

174. Z čestného prohlášení [jméno] [příjmení] datovaného 20. 9. 2003 vyplývá, že 2. nebo 3. 9. 2003 navštívil konkurzní sklad firmy [anonymizováno] ve [anonymizována dvě slova] a byl svědkem nakládání – házení sádrových forem různých tvarů a keramických hlín v igelitových pytlích do popelářského automobilu, které prováděl pan [příjmení] s dalším zaměstnancem a dvěma pracovníky popelářského vozu (čl. 1256).

175. Certifikátem na čl. 1257 bylo prokázáno, že [anonymizováno] centrum České republiky udělilo v rámci soutěže Vynikající výrobek roku 2001 Certifikát opravňující k užívání značky DESIGN 2001 [jméno] [příjmení] [jméno] za kolekci keramických dlaždic.

176. Zprávami Policie ČR, Krajského ředitelství policie Královéhradeckého kraje (čl. 2530, [číslo]) bylo prokázáno, že spis vedený na Oddělení hospodářské kriminality Územního odboru [obec] pod sp. zn. ORJC [číslo] 2003 byl dle spisového a skartačního řádu v roce 2016 skartován a spisy sp. zn. ORJC [číslo] 2003 a ORJC [číslo] 2003 byly vyřazeny a skartovány v roce 2014.

177. Z vyjádření [jméno] [příjmení] ve věci označené [jméno] [příjmení], č. j. 41 Cm 59/2002, o určení pohledávky ve výši 1 489 050 Kč za používání a opravu stroje (kamenická pila [číslo] vozík [příjmení], tryskací stroj Körcher, pila na řezání kamene [číslo] brusky 100M) s datem 13. 4. 2006 se podává, že stroje byly odvezeny koncem května 1998. [příjmení] [jméno] [příjmení] byly rozprodány na konci roku 1996 několika novým majitelům. J. [příjmení] omezil činnost své firmy a ona k 1. 1. 1997 převzala jeho zaměstnance. Byla uzavřena smlouva o další spolupráci. Sháněl zakázky a do srpna 1998 se staral o jejich provádění. Stroje, které rozprodal, byly nadále na zakázky používány, pokud byly funkční, na základě ústní dohody s novými majiteli. Práce byly J. [příjmení] zaplaceny přes faktury. Do jejich rozchodu dne 26. 8. 1998 měl J. [příjmení] volný přístup do provozovny a také tam docházel. Pokud se domníval, že mu byly stroje odvezeny neprávem, mohl si je odvézt. Vrácení strojů a různých věcí začal posílat od 3. 12. 1998. V seznamech však byly věci, které byly vlastnictvím její firmy, dále spotřební materiál, který již neexistoval a také stroje, které rozprodal a nebyly jeho majetkem. Noví majitelé, kteří byli informováni o jejím rozchodu s [příjmení], své stroje nepožadovali vrátit. 4. 9. 1999 jí J. [příjmení] sdělil, že má plnou moc od p. [příjmení] a [jméno] [příjmení], aby byly vráceny stroje. Žádala, aby předložil k věcem doklady, protože neměla přehled, komu které stroje patří a ze soupisů zjistila, že je J. [příjmení] zaměňuje. Vzhledem k popsaným zkušenostem s vracením pily jí bylo jasné, že pokud mu nějaký stroj jiného majitele omylem vrátí, už ho z něj nedostane. Noví majitelé proto nechtěli, aby mu stroje vydala. Stroje se do doby vrácení nepoužívaly, protože firma ani neměla zakázky, kde by je mohla použít a měla možnost používat stroje – pilu a brousící zařízení od jiných majitelů. Z její strany se nejednalo o úmysl si nějaké stroje ponechat (čl. 2608).

178. Z dopisu žalobce Okresnímu státnímu zastupitelství v [obec] datovaného 17. 2. 2005 bylo zjištěno, že žalobce sdělil, že se nečinností policie tím, že neudělala identifikaci strojů a zařízení ocitl v tísni a v tíživé životní situaci. V tísni se nacházel v letech 1998 – 2005 a zřejmě se v této tíživé situaci bude nacházet ještě několik let, dokud nevyhraje soudní spor za špatný úřední postup policie ČR i OSZ (čl. 2609).

179. Z protokolů o jednáních u Krajského soudu v Hradci Králové ve věci 48 K 36/2001 (čl. 2623-2637, [číslo]) bylo zjištěno, že při jednání dne 14. 5. 2020 žalobce jako zástupce věřitelů namítal, že správkyně konkurzní podstaty neměla po dobu probíhajícího řízení o vyloučení věci z konkurzní podstaty nakládat s pecí Bukotherm, která byla z konkurzní podstaty vyloučena a předána SKP žalobce [příjmení] [příjmení], který ji následně v konkurzu zpeněžil. Sdělil také, že Ing. [příjmení] nesepsala například lis, sušící podložky, formy, kostičky do vypalovací pece atd. Některé z položek vyloučených pro neprodejnost podle něj mohly být zpeněženy, případně využity k výrobě. Bývalá správkyně nesepisovala žádné protokoly o předání a věci nepředávala. Současná správkyně JUDr. [příjmení] uvedla, že v dokladech předaných předchozími správci bylo možná doklady o třech předáních, ale v podstatě žádné protokoly o předání předány nebyly. K položce 114 nazvané v soupise jako dlažba v zadní místnosti žalobce doplnil, že se jedná o něco jiného, než je položka 114 prodaná jako 130 přepravek různé dlažby. Správkyně JUDr. [příjmení] k tomu doplnila, že položka 114 byla ve smlouvě i v souhlasech ke zpeněžení mimo dražbu označená jako 130 přepravek různé dlažby a v soupisu konkurzní podstaty to bylo označeno jako dlažba v zadní místnosti. Podle žalobce by to nemělo být totéž. Při jednání dne 28. 7. 2020 Ing. [příjmení] uváděla, že před prohlášením konkurzu nebylo paní [příjmení] účetnictví řádně vedeno, dávalo se dohromady až po prohlášení konkurzu. Sestavení soupisu konkurzní podstaty bylo obtížné. Neexistoval žádný řádný soupis majetku, stroje nebyly zapsány. [obec] objížděli s panem [příjmení], všechno bylo zamčeno, doklady k majetku se dohledávaly až postupně, neexistovala žádná inventarizace majetku. Protokoly o předání věcí, které nebyly sepsány (například starý smeták), nebo které byly později vyloučeny z majetkové podstaty, se pro nadbytečnost nedělaly. Hned na začátku tam s ní byli zaměstnanci paní [příjmení], kteří si odnesli, co potřeboval a také ji upozornili na to, že tam nejsou některé věci, které tam byly. Přítomný věřitel [jméno] [příjmení] sdělil, že byl někdy po 9. 7. 2002 ve skladu, kam byl majetek konkurzní podstaty převezen. Byli tam jen nějací chlapi, co to měli na starost. Na věci a stroje tam pršelo a viděl, jak do odpadního vozu házeli sádrové formy s tím, že to stejně nikdo nekoupí. Viděl také formy a matrice na lise. [jméno] byly přikryty potrhanou fólií. Věci byly uskladněny v kryté hale, ve střeše byly díry. Ing. [příjmení] sdělila, že se jednalo o krytou halu, slyší poprvé, že by na věci pršelo. [příjmení] převzaty nebyly. Od zaměstnanců měla informace, že u paní [příjmení] nebyly, a že se musely ztratit. Předpokládá, že je musela odvézt paní [příjmení] s panem [příjmení]. Při jednání dne 26. 11. 2020 byla projednávána konečná zpráva. Žalobce jako zástupce věřitelů namítal, že nesouhlasí s prodejní cenou většiny položek, které podle něj měly vyšší hodnotu a sdělil, že pan [příjmení] nabízel, že by si od firmy svého kamaráda půjčil 5 – 10 mil. Kč, podnik úpadkyně by odkoupil a pokračoval v jeho provozování. Protože od Ing. [příjmení] obdržel neúplný seznam majetku bez ocenění, nemohl v úvěru pokračovat. Když ho chtěl doplnit, byl už majetek dle sdělení Ing. [příjmení] prodaný. Dále se námitky žalobce týkaly nevymáhání části pohledávky 8 578,20 Kč po [právnická osoba] s.r.o. s tím, že Ing. [příjmení] odmítla dát paní [příjmení] finanční prostředky na cestu za účelem dodělání zakázky, proto vznikla pozastávka. Dále žalobce namítal, že cena nájmu xanon [číslo] měsíčně za pec Bukotherm je nepřiměřeně nízká a nájemné nebylo zaplaceno za celou dobu, co [právnická osoba] s.r.o. pec užívala, navíc byl pronajímán majetek, ohledně něhož byla vedena vylučovací žaloba. Od orku 2007 byla pec u [osobní údaje žalobce] [číslo], která od [osobní údaje žalobce] 1922 odkoupila výrobu a současně si z konkurzní podstaty žalobce odkoupila pec. Při jednání dne 25. 2. 2021 žalobce vznášel námitky i k dalším výdajovým položkám správkyně konkurzní podstaty Ing. [příjmení] například za právní a účetní služby, administrativní práce, úhradu za podnájem nebytových prostor, úhradu za uskladnění movitých věcí, úklidové práce.

180. Z odborného vyjádření k množství výroby replik dlažeb vyráběných ve [právnická osoba] [příjmení] a finančním nákladům na tuto výrobu, které vypracoval [jméno] [příjmení] (povoláním keramik s praxí 43 let, kterou ve vyjádření popsal), bylo zjištěno, že vycházel z videozáznamu z převzetí provozoven ze dne 29. 8. 2001, 31. 8. 2001, 1. 9. 2001 a prohlídky z konkurzního skladu ze dne 16. 5. 2001, aktualizovaného soupisu konkurzní podstaty, technických údajů k lisu CBA [číslo] a CBA [číslo] (technika hruška s.r.o.), katalogu s ceníkem replik historické dlažby od firmy [příjmení], ceníku a katalogu vypalovacích pecí na keramiku od firmy BVD. U položky soupisu KP 15 lis CBA [číslo], v. [číslo] rok výroby 1965 vyčíslil, že by stroj za jednu směnu vyrobil 500 kusů dlaždic s cenou dle ceníku firmy [příjmení] 3 990 Kč za 1 m2, což je měsíčně 262 m2 měsíčně při dvou pracovnících a osmihodinových směnách. U položky soupisu KP 16 lis CBA [číslo], v. [číslo] rok výroby 1968 uvádí 300 kusů dlaždic v ceně 3 990 Kč za 1 m2, což je 157,5 m2 měsíčně. Je možné na něm vyrábět celý sortiment dlaždic dle patentu žalobce, tj. dvoubarevné i vícebarevné, dle katalogu firmy [příjmení] v ceně 5 490 Kč za m2 v produkci 42 m2 měsíčně. U položky soupisu KP 28 lis [příjmení] + [příjmení] [příjmení] [číslo], rok výroby 1974, který je plně automatický použil vzor dlaždice piškot za cenu 11 500 Kč za m2, 1920 kusů za 1 směnu, tj . 48,3 m2 za jeden měsíc v ceně 555 450 Kč. Dále se zabýval výpaly v pecích pod položkami soupisu KP 17 – Elektrická vypalovací pec Vedral v [číslo] rok výroby 1998, položka soupisu KP 20 Vo pec ELSKLO RG [číslo] v. [číslo] rok výroby 1997, vozokomorová pec RVZ 840, v. [číslo] rok výroby 1995, položka sopisu KP 24 modrá pec Bukotherm e [číslo] kdy měsíční minimální množství výroby je 317 m2 dlažby po odpočtu 10 % zmetků. Uzavřel, že měsíčně je počítáno s výrobou 40 m2 dvoubarevných dlaždic o rozměrech 158x158 mm v ceně [číslo] Kč/m2, celkem za 219 600 Kč , 270 m2 jednobarevných dlaždic o rozměrech 158x158 mm v ceně 3 900 Kč / m2, celkem 1 105 236 Kč [ulice] výrobu tedy vyčíslil částkou 1 324 830 Kč [ulice] náklady na výrobu (keramických granulát, výpal, nájem elektrického jističe, odpisy pece, odpisy a opravy lisů, energie, mzdy 4 pracovníků p 30 000 Kč, mzdy 2 pracovníků administrativa po 40 000 Kč, odvody sociální a zdravotní) vyčíslil na 604 526 Kč a s rezervou na nepředpokládané výdaje ve výši 264 966 Kč pak celkem na 869 492 Kč. Z toho vyvodil čistý měsíční zisk před zdaněním 455 338 Kč při zohlednění cen roku 2019 (čl. 2641-2645). Technické specifikace lisů CBA100/40 a CBA160/63 firmy [právnická osoba] jsou na čl. 2652-2653.

181. Usnesením Krajského soudu v Hradci Králové pobočka v Pardubicích ze dne 12. 12. 2017, č.j. 48 K 36/2001-2935 byla žalované [příjmení] [příjmení] jako původní správkyni konkurzní podstaty uložena pořádková pokuta ve výši 7 000 Kč z důvodu, že neposkytla součinnost současné správkyni konkurzní podstaty JUDr. [jméno] [příjmení] poskytnutím informací pro účely vypracování zprávy o výsledcích konkurzního řízení (čl. 2649-2650).

182. Vyúčtováním pojistného na veřejné zdravotní pojištění od 19. 6. 1997 do 8. 10. 1997 vyhotoveného [anonymizována tři slova] pro [jméno] [příjmení] bylo prokázáno, že původní zůstatek pojistného činil k 19. 6. 1997 6129 Kč a po odečtech záloh a zohlednění zaplacené úhrady nový zůstatek pojistného k 8. 10. 1997 činil 10 567 Kč. Původní zůstatek penále byl k 19. 6. 1997 - 1453 Kč, uhrazen byl 19. 8. 1997, takže nový zůstatek penále činil k 8. 10. 1997 0 Kč (čl. 1046, [číslo]).

183. Z údajů o subjektu DPH bylo zjištěno, že žalobce byl registrován k DPH od 1. 1. 1993 do 21. 6. 2001 a od 2. 7. 2001 do 30. 6. 2008 (čl. 2669).

184. Výsledkem rešerše ochranné známky [anonymizována tři slova] u [osobní údaje žalobce] [číslo] průmyslového vlastnictví ke dni 5. 9. 2017 bylo prokázáno, že číslo přihlášky [číslo] číslo zápisu 2 1932 přihlašovatele [jméno] [příjmení] s datem podání přihlášky 11. 8. 1998 je evidován jako zaniklý dokument (čl. 2670).

185. Ze zprávy o stavu vedení účetnictví úpadkyně [jméno] [příjmení] – [anonymizováno] ze dne 20. 10. 2003 (čl. 2685) podepsané [jméno] [příjmení] a zástupcem věřitelů [jméno] [příjmení] vyplývá, že dne 24. 9. 2003 byla v budově VZP v [obec] na žádost úpadkyně [jméno] [příjmení] provedena kontrola jejího účetnictví, nyní ve správě správkyně konkurzní podstaty Ing. [příjmení]. Byl předložen jeden kus šanonu – evidence od začátku prohlášení konkurzu do konce měsíce srpna 2003. Bylo zjištěno, že po prohlášení konkurzu ještě byly uskutečňovány hovory přes SPT [anonymizováno], některé účetní doklady od SP [anonymizováno] na stejná období byly vystaveny 2x, doklady postrádají chronologické řazení. Dále bylo zjištěno vyplácení neúměrných finančních částek na základě písemné dohody za řazení účetnictví, nejsou pojaty některé finanční položky (15 000 Kč u ČSOB), proplacení Twist kary paní [příjmení], aby mohla telefonovat, prodeje věcí z majetku konkurzní podstaty na základě smlouvy za evidentně nízkou cenu (podezření na fiktivní prodeje s cílem věci co nejdříve zlikvidovat a uvolnit skladovací prostory v objektu firmy [anonymizováno] ve [anonymizována dvě slova], aby se nemusel platit pronájem prostor).

186. Z emailového sdělení firmy [příjmení] z 2. 10. 2018 vyplývá, že umí vyrobit prakticky jakýkoliv motiv v libovolném počtu. Dlažbu vyrábí v rozměru 158x158, 173x173 a 225x225 mm vždy s tolerancí +- 2 mm, což jsou z 95% historické rozměry z přelomu století. Vyrábí v o síle 15 mm a mozaiky 10 mm. Průměrná cena se pohybuje okolo 4950 Kč / m2. Problémem jsou mozaiky, cena se pohybuje kolem 18 000 Kč (řezání na malé kostičky stojí 3- 5 Kč za kus). Lze nahradit vrypem reliéfním razníkem. Pokud má investor dlažbu, kterou nemají ve vzorníku, není problém vyrobit kopii. Je nutné pouze vyrobit sadu reliéfních razníků (30 - 35 000 Kč) nebo jednorázový za cca 15 000 Kč. Sypací sada matric se pohybuje okolo [číslo] 000 Kč/motiv, obyčejná jednorázová do 50 m2 cca 10 000 Kč. Připojeny jsou fotografie referenčních realizací – např. UMPRUM muzeum [obec], [příjmení] [jméno], zámek [obec], lékárna [jméno], [část obce] [ulice], [část obce] univerzita (čl. 2699-2710, dle původní chybné žurnalizace [číslo]).

187. Rozsudkem Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 10. 2. 2006, č.j. 32 Cm 12/2001-34, který nabyl právní moci dne 15. 3. 2006, bylo ve věci žalobce [příjmení] [jméno] [příjmení], správce konkursní podstaty úpadce [jméno] [příjmení] proti žalovanému [právnická osoba] o zaplacení 2 000 000 Kč s příslušenstvím rozhodnuto rozsudkem pro zmeškání tak, že žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 2 000 000 Kč s 15 procentním p. a. úrokem od 30. 1. 1997 do zaplacení a na náhradu nákladů řízení částku 348 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku. Zároveň byla žalovanému uložena povinnost zaplatit soudní poplatek z návrhu na zahájení řízení v částce 80 000 Kč. [příjmení] 2 000 000 Kč představovala dlužnou kupní cenu za automatický lis na zpracování teraca a keramiky zn. [příjmení] dodaný úpadcem žalovanému dne 29. 1. 1997.

188. Pravomocným rozsudkem Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 15. 1. 2003, sp. zn. 40 Cm 38/2002 bylo ve věci žalobce [osobní údaje žalobce] [číslo] proti žalované [příjmení] [jméno] [příjmení], správkyně konkurzní podstaty úpadce [jméno] [příjmení] – [anonymizováno], o určení 172 891 Kč rozhodnuto tak, že se žaloba zamítá žalované nebyly přiznány náklady řízení. Žalobce se domáhal určení, že částka 172 891 Kč se pokládá za zjištěnou. Žalovanou částku požadoval po úpadci jako náhradu finanční škody zaviněné úpadcem, když nebyl schopen dodržet své závazky vyplývající ze smlouvy o dílo, jejímž předmětem plnění byla dodávka a montáž litého teraca a únikovém schodišti a na dvojramenném schodišti v Krajském sídlem samosprávy v [anonymizováno] a žalobce byl nucen zajistit jiné zhotovitele. Výši rozdílu mezi původně sjednanou cenou díla a cenou dle nově uzavřených smluv pokládal za škodu zaviněnou úpadcem. Z odůvodnění rozsudku je zřejmé, že dílo dle smlouvy mezi žalobcem a úpadcem mělo být předáno k 14. 7. 2001 a dne 4. 9. 2001 uzavřel žalobce smlouvu o dílo se zhotovitelem [jméno] [příjmení], kdy cena za dílo činila 450 000 Kč. Důvodem zamítnutí žaloby byl závěr soudu o tom, že smlouva s úpadkyní byla platná a žalobce se mohl domáhat splnění této smlouvy, popřípadě mohl od smlouvy odstoupit a požadovat náhradu škody, k odstoupení od smlouvy však nedošlo (čl. 2775).

189. Z čestného prohlášení RNDr. [jméno] [příjmení] (čl. 2776) bylo zjištěno, že zakázková výroba šnekového lisu na keramickou hlínu označeného SLV 110 byla fakturována [právnická osoba] podle údajů uvedených na připojeném zobrazení vizitky – grafické logo [anonymizována tři slova], [osobní údaje žalobce] 2080 [příjmení], dílny [anonymizována dvě slova], [ulice a číslo], [PSČ] [obec] v Podkr., sídlo – privát: [ulice a číslo], [PSČ] [obec] v Podkr., [anonymizována tři slova] [anonymizována dvě slova]. Čestným prohlášením doplnil a upřesnil svoji výpověď u Krajského soudu v Pardubicích ze dne 26. 3. 2010. Z protokolu o jednání Krajského soudu v Hradci Králové, pobočka v Pardubicích konaném dne 26. 3. 2010 ve věci 36 Cm 28/2008 – žalobce [jméno] [příjmení] proti žalovanému [příjmení] [jméno] [příjmení], SKP úpadce Replica – [jméno] [příjmení], o vyloučení věcí z konkurzní podstaty je zřejmé, že žalobce uváděl, že lis a hlínu nezahrnul mezi stroje a zařízení, které požadoval vydat na základě žaloby vedené Krajským soudem v Hradci Králové pod sp. zn. [spisová značka] z důvodu, že od tohoto lisu mu byly odcizeny veškeré doklady prokazující jeho vlastnictví. [příjmení] požadoval po správkyni konkurzní podstaty Ing. [příjmení], která mu jej nevydala, neboť následně byl prohlášen konkurz i na něj. Tvrdila, že tento lis na hlínu vydá jeho správci konkurzní podstaty, kterým byl v té době JUDr. [příjmení], žalobce se však až později dozvěděl, že JUDr. [příjmení] tento lis nepojal do soupisu konkurzní podstaty. Při jednání byl vyslechnut svědek [příjmení] [jméno] [příjmení], který mimo jiné vypověděl, že ho žalobce pan [příjmení] oslovil jako zástupce firmy [anonymizováno] [obec]. Nejprve přišel s objednávkou na dodávku keramické hlíny, kterou mu několikrát v malém množství dodal, a posléze ho [právnická osoba] požádala o zhotovení jednoho z typů strojů, který potřebovali k výrobě tažených keramických obkladových pásků. Před zhotovením stroje obdržel 50 % z ceny stroje, která byla asi 96 000 Kč. Stroj vyrobil a převezl do [obec] do provozovny firmy [anonymizováno]. Kde má stroj instalovat mu sdělil pan [příjmení] jako zástupce firmy [anonymizováno] a provozní test stroje absolvoval rovněž s ním. Ví jistě, že objednatelem byla [anonymizováno] [obec]. Po provedení provozního testu stroje v provozovně vystavil pro firmu fakturu, ve které zálohu z ceny odečetl. [anonymizována dvě slova] se mu představil jako zástupce firmy [anonymizováno] a myslí, že mu předal vizitku, fakturační údaje tehdy získal od něj. Jednal většinou s ním, ale během výpovědi hovořil v množném čísle, protože [právnická osoba] měla více zaměstnanců a po telefonu se setkal i s paní [příjmení]. V žádném případě fakturu nevystavoval na pana [příjmení]. Co bylo na vizitce, kterou mu pan [příjmení] v souvislosti s objednávkou šnekového lisu předložil, si nevzpomene a z doby, kdy obchod proběhl, se nezachovaly žádné doklady, protože účetnictví po 5 letech skartuje. S paní [příjmení] se setkal o 4 roky později, kdy mu sdělila, že je [právnická osoba] v likvidaci a zda některé stroje nechce odkoupit. Stal se konkrétní případ, kdy ho oslovila s nabídkou, zda nechce odkoupit mlecí buben s vyzdívkou. Mohlo se jednat o rok 2001 - 2002 PO jeho zhlédnutí zjistil, že je v dosti špatném stavu a bez pohonu, měl zájem pouze o vyzdívku, Byla pozvána firma, která buben rozřezala a vyzdívku si od firmy [anonymizováno] odkoupil. V době, kdy jednal s paní [příjmení] žil v domnění, že je paní [příjmení] jednatelem nebo majitelem firmy [anonymizováno]. Po postavení pana [příjmení] v uvedené firmě nikdy nepátral. Neví, zda v případě objednávky a zakoupení šnekového lisu na hlínu byl u něj pan [příjmení] jako zaměstnanec této firmy nebo případně majitel (čl. 2777-2779). Z protokolu o jednání v téže věci konaném dne 29. 1. 2010 bylo zjištěno, že [jméno] [příjmení] jako svědkyně vypověděla, že lis na hlínu B [číslo], typ 125 vakuový, pod položkou 19 nebyl a není její majetek, byl zakoupen panem [příjmení] někdy v roce 1996 nebo 1997. [příjmení] [příjmení] po identifikaci strojů a zařízení upozornila, které z nich nejsou v jejím vlastnictví a uvedla vlastníka. Zaslala jí dopis z 28. 1. 2002, ve kterém ji žádala o vyjmutí věcí ze soupisu majetku konkurzní podstaty, mezi kterými se tento lis jako majetek pana [příjmení] nachází (čl. 2780-2783).

190. Videozáznamem z 16. 5. 2002 je prokázán průběh místního šetření konaného v konkurzním řízení ve věci úpadkyně [jméno] [příjmení] ve [anonymizována dvě slova], kde byly uskladněny věci z konkurzní podstaty. Tohoto šetření se účastnilo větší množství osob, mimo jiné i soudkyně, žalobce a žalovaná. Ohledání probíhalo nejprve venku před budovou, kde byly blíže neidentifikovatelné věci a stroje, většina z nich přikrytá plachtami. Účastníci se k věci vyjadřovali a ohledání potom pokračovalo uvnitř budovy v místnosti, která byla zaplněna věcmi. Ohledání pak proběhlo i v další skladovací místnosti, kde byly umístěny větší stroje i další věci, a pokračovalo znovu venku před objektem, kde žalovaná vysvětlovala svůj postup, soudkyně přítomné seznámila s dalším předpokládaným postupem ve věci. Jeden z účastníků šetření, který uvedl, že opravoval pece (tj. pan [příjmení]), se vyjádřil, že ví, jak pece vypadají, není to tak nejhorší. Zmiňoval však vozokomorovou pec, která má vypadlé dveře, a že digitální přístroje jsou skladovány ve venkovním prostředí a při převozu se mají demontovat. Po dalším vyjádření žalované k podaným žalobám a rozhovoru soudkyně s paní [příjmení] a žalobcem bylo místní šetření ukončeno. Žalobce k tomuto záznamu sdělil, že je na něm vidět on, [jméno] [příjmení], pan [příjmení], který se staral o pece, pan [příjmení], který udržoval a opravoval lisy, dále pan [jméno] [příjmení], který byl vedoucím výroby, soudkyně JUDr. [příjmení], žalovaná a také tam byl její manžel, který pořizoval záznam. Dále byli přítomni dva muži z [obec] jako věřitelé, které nezná jménem. Dále paní [příjmení] [příjmení] jako zástupce věřitelů a pan [příjmení] – její manžel, který byl zástupcem kamenoprůmyslu [obec], pan [příjmení], kterému patřil sklad v [anonymizováno] a zařizoval stěhování a policista pan [příjmení]. Na záznamu byl podle žalobce vidět lis CBJ 100 t opatřený nápisem Amdo, který z konkurzní podstaty zmizel, není tam sepsaný, přestože si ho správkyně převzala. Je tam uvedeno pouze výrobní číslo adaptéru, který ale ve skutečnosti žádné výrobní číslo neměl a samotný lis správkyně nesepsala a nebyl prodán. Dále tam bylo vidět tři bubny, které koupil z Uveku a které byly původně u pana [příjmení] na dvoře. Byl tam také vidět lis [příjmení] s adaptérem a formou, lis CDC 2-7, který je v soupisu chybně sepsán s označením CDO. Na záznamu byla vidět i forma, která také není sepsaná. Byly tam i porcelánové bubínky, velké i malé a šnekový lis i s formami. [příjmení] [příjmení] byl zrezivělý, schůdky k němu byly na úplně jiném místě, adaptér byl také rezavý. Byly tam špatně uskladněné vypalovací pomůcky - naležato, ačkoliv mají být uskladněné svisle, aby nepopraskaly. Také byl na záznamu latexový buben, vzduchový čistič, sádrové formy pod plachtou a různé velikosti vypalovacích kostiček. Podle žalobce žádný z lisů nebyl pro převoz vzepřen a pece také nebyly rozepřené. Přístroje z nich nebyly demontované, takže při převozu mohlo dojít k jejich poškození. Byly tam též vidět dlaždice, a to rozmnoženiny i originály.

191. Na dalším videozáznamu z 29. 8. 2001 je zachycen nákladní automobil AVIA [registrační značka] a jeho zavazadlový prostor naložený nějakými věcmi, mimo jiné i šanony. Žalovaná poté jedná s mužem v modré bundě, přítomen byl i žalobce. [příjmení] v modré bundě tvrdil, že Avii používá, ve firmě používaná nebyla. Žalobce se ho ptá, kolik chce svědků. Žalovaná ho žádala o papíry k vozidlu, něco sepisovala. Pak muž předložil malý technický průkaz se jménem [jméno] [příjmení]. Poté i on do sepsané listiny něco zapisoval. Podle žalobce bylo v Avii zřejmě účetnictví pana [příjmení], protože to, co je pak vidět na záznamu v provozovně v [anonymizováno] ul., to odpovídalo účetnictví paní [příjmení].

192. Na dalším videozáznamu z 29. 8. 2001 je dvůr před nějakým objektem. Nacházejí se tam tři přívěsné vozíky, rozsypaná drť, částečně zřejmě pod plachtou, volně ložený písek, hromada poházených beden, pytle. Prohlídka pak pokračovala uvnitř provozovny vybavené různými stroji a dalším zařízením. Na záznamu jsou vidět velké dlaždice, různé nádoby, vozíky a další vybavení, pytle apod. Žalobce k tomu uvedl, že šlo o provozovnu v [ulice] ulici, nejprve z jižní strany, pak tam byly vidět zabalené a připravené k expedici tři palety dlažby na zakázku Pošty v [anonymizováno] ul., která nebyla dodána. Na záznamu byly vidět i lisy a bubny, které byly jeho. [příjmení] [příjmení] [příjmení] nebo list CDC, vypalovací pomůcky, nalisovaná ještě nevypálená dlažba. Bylo podle něj zřejmé, že je tam světlo, a že se tam vypaluje. V provozovně v [ulice] ulici podle něj byly i další tři místnosti, které natočeny nebyly. [jméno] se uskladňovala historická dlažba a formy. Některé z místností jsou na záznamu zachyceny jen z části. Dále tam bylo vidět dost velké množství surovin, různých keramických hlín a granulátů, nějaké vyrobené dlaždice. Dále na konci u vrat na dvůr byla vidět hromada 20 – 30 pytlů na odpad. Ostatní pytle a žoky nebyly odpad.

193. Další videozáznam je z 31. 8. 2001, zachycuje prohlídku kanceláří a dalších poloprázdných provozních prostor, poté dvůr a další provozní a skladovací prostory, navazuje další video z 1. 9. 2001, na němž jsou zachyceny další skladovací prostory, zřejmě garáž. Následující video je bez data, venku je vidět sníh, následuje prohlídka vyklizených provozoven. V kancelářích zůstal prázdný nábytek. Pak záznam pokračuje videem s datem 8. 12. 2001. Žalobce vysvětlil, že z provozovny v [anonymizováno] ul. jsou vidět kancelářské prostory, kde ve dvou regálech bylo vidět účetnictví paní [příjmení], které zřejmě odpovídá skutečnosti. Měli totiž málo faktur, 30 – 75 ročně, ale na velké položky, například jeden nebo dva miliony. Na záznamu je podle něj vidět, jak už se to tam stěhovalo z provozovny v [příjmení] ul. a jak se to tam opravuje. Byly tam převezené nějaké dlažby. Byly tam vidět zástěny na broušení, které nebyly sepsány. Nařezané schody, ty byly určené do [anonymizováno] ul. v [obec]. Dále travertinová dlažba, která také nebyla sepsaná, byly jí tři palety asi 60 m. Také tam byly převezené suroviny. Nesepsaná dětská motokára. V bedýnkách byly dlaždice, a to rozmnoženiny a originály, dále barely s chemikáliemi. Na dvoře byly žoky s drtí. Jednalo se o standardní skladování. Podle žalobce je v provozovně v [ulice] ulici vidět na záznamu rozsvícený displej u stroje, který byl v provozu.

194. Poslední videozáznam bez data zachycuje skládku, na které je vidět různorodé předměty, mimo jiné pytle, rozsypanou drť, palety, regály, vědra, bedny; žalobce ukazuje kostičky. Žalobce k tomu sdělil, že na záznamu ze skládky jsou vidět vyvezené suroviny. Jednalo se o celé žoky, které byly nepoškozené nebo vysypané. [ulice] drť, bedna s mramorovými kostičkami. Ty jsou vidět na záznamu, měl je v dlani. Byly tam vidět kovové formy na schody. Též tam byly vyhozené regály, které byly v [anonymizováno] ulici a nebyly sepsány. Byly tam i dlaždičky, a to jak staré, tak i nové. Rozmnoženiny nebo originály. Také různé barely s chemikáliemi. Na záznamu měl v jedné dlani také mramorovou drť.

195. Žalobce v průběhu řízení vyvinul zcela mimořádnou důkazní aktivitu. S ohledem na obrovské množství předložených či označených listinných důkazů soud nepokládal za efektivní již v průběhu dokazování posuzovat relevantnost či důkazní hodnotu jednotlivých listin, a to i s přihlédnutím k tomu, že i listinný důkaz jevící se jako nevýznamný by se mohl stát důležitým ve spojitosti s dalším provedeným dokazováním. Proto nerozhodoval o případném neprovedení důkazu jednotlivými konkrétními listinami a navržené důkazy provedl. Z mnohých listinných důkazů však s ohledem na jejich obsah nebyly nebo vzhledem k jejich nízké kvalitě (nečitelnosti) nemohly být zjištěny skutečnosti, jež by měly pro řízení relevantní důkazní význam, případně se jednalo jen o jednostranná vyjádření účastníků řízení nebo úpadkyně [jméno] [příjmení] či listinné důkazy založené ve spise opakovaně nebo založené duplicitně jak v procesním spise, tak v připojených konkurzních spisech (skutková zjištění z nich jsou popsána výše ať již samostatně nebo v rámci zjištění z přílohových konkurzních spisů), rozhodnutí různých orgánů bez doložek právní moci, nebo jde o listiny vztahující se výlučně k období po 31. 12. 2007, jež není předmětem řízení. Takovými listinami se proto soud v odůvodnění rozsudku blíže nezabývá, respektive nezabývá se jimi opakovaně. Jde o usnesení Policie ČR bez doložky právní moci a úřední záznamy na čl. 554-562, 594, [číslo], urgenci (výzvu) z 11. 5. 1999 (čl. 564) ve věci vedené u Okresního soudu v Jičíně pod sp. zn. 6 C 73/99 (žalobce [příjmení] [příjmení] proti žalovaným [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení], o 80 000 Kč), nečitelnou fakturu na čl. 717 (vystavena v italštině, dle žalobce jednalo o koupi tří hlav k brusce), nečitelnou listinu č. l. 809, stížnost [jméno] [příjmení] na nepravdivý soupis konkurzní podstaty (čl. 914), poptávka z 5. 6. 2009 (čl. 921), zadání zakázky (čl. 923), žádost o svolání schůze věřitelů a zadání zakázky datované 18. 5. 2009 (čl. 926), nabídka na výrobu replik historických dlažeb na akci U obecního domu [adresa], [obec a číslo] opatřená datem 14. 5. 2009 (čl. 927- 936), zadání realizace zakázky na výrobu replik historických obkladů a dlažby a kamenické práce na budově [anonymizováno] lázní v [obec] datovaná 21. 6. 2010 (čl. 937), zápis z jednání žalobce a [jméno] [příjmení] se správcem konkurzní podstaty Ing. [jméno] [příjmení] ze dne 3. 7. 2008 týkající se požadavku na zahájení výroby (čl. 938), zadání zakázky došlé Krajskému soudu v Hradci Králové ve věci 48 K 36/2001 dne 26. 4. 2006 (čl. 940-945), zadání zakázky vzor piškot (čl. 946-947), dopis [jméno] [příjmení] (čl. 948, 949), zadání zakázek (čl. 951 – 953), usnesení čl. 954, výkaz výměr stavby [anonymizováno] centru Královéhradeckého kraje na čl. 958-959, doplnění trestního oznámení (čl. 960 – 961), dopis soudu (čl. 962), zadání zakázky (čl. 963), výzva žalobce zástupci věřitelů (čl. 964-965), žaloba [jméno] [příjmení] proti Ing. [jméno] [příjmení] o vydání skel a zasklených rámů a znalecký posudek o jejich ceně (čl. 966 - 968), výzva žalobce soudu (čl. 969), seznam strojů, materiálů a zařízení (čl. 970- 971, 973, [číslo]), návrh na odvolání správkyně konkurzní podstaty (čl. 972), část cenové nabídky [jméno] [příjmení] (čl. 976), část podání [jméno] [příjmení] týkající se způsobené škody v konkurzním řízení (čl. 991), stížnost na [právnická osoba] a rozšíření stížnosti na [osobní údaje žalobce] 1922 a úřední záznam o podaném vysvětlení (čl. 1003-1007), seznam strojů a zařízení (čl. 1028-1029), podání žalobce ve věci 48 K 36/2001 (čl [číslo]), podání žalobce (čl. 1034), udělení patentu (čl. 1035), podání žalobce – přihlášení ke konkurzu (čl. 1042), soupis majetku vypracovaný [jméno] [příjmení] (čl.1043-1045), vyjádření Národního památkového ústavu k likvidaci gynekologického stolu, jež nesouvisí s předmětem řízení (čl. 1057), znalecký posudek a fotodokumentace (čl. 1058-1062), neúplná zpráva z kontroly – pouze strana 4 (čl. 1070), faktura na čl. 1076 vystavená [jméno] [příjmení] pro odběratele [jméno] [příjmení] (tj. nikoliv pro žalobce), opakující se listiny z knihy jízd (čl. 1079-1084) a čestná prohlášení (čl. 1088- 1090, [číslo], [číslo], [číslo]), část dokumentu – registr prvku –AVERS spol. s r.o. (čl. 1091), část vyjádření na čl. 1095, upřesnění žaloby (čl. 1098), vyjádření žalobce učiněné na Krajském státním zastupitelství v [obec] (čl. 1100-1102), čestná prohlášení (čl. 1103 – [číslo], [číslo]), novinový článek (čl. 1135-1136), údaje z ŽR na čl. 1137-1139, usnesení na čl. 1140-1147), usnesení na čl. 1140 -1147, dopis na čl. 1166, žádost o odborné vyjádření finančního úřadu (čl. 1236), přehled pohledávek (čl. 1238), faktura HA/69/95 opakovaně založená ve spise na čl. 1239, usnesení Policie ČR bez vyznačené doložky právní moci (čl. 554-562), rozvrhové usnesení (čl. 584 – 587), soupis soudních sporů a incidenčních sporů (čl. 2600-2603), dopis OSZ [obec] (čl. 2604), části listin a dopis (čl. 2605-2607, [číslo]), rozsudek na čl. 2664-2666, vyjádření [jméno] [příjmení] (čl. 2667), část přehledu přihlášek (čl. 2673-2674), opakovaně předložená čestná prohlášení (čl. 2675-2681), žádost o vyloučení věcí z konkurzní podstaty ([číslo]), usnesení (čl. 2684, [číslo], [číslo]), podání správce konkurzní podstaty (čl. 2688, [číslo]), opakovaně předložený znalecký posudek Ing. [jméno] [příjmení] (čl. 2690-2697).

196. Z výpovědi svědka [jméno] [příjmení] bylo zjištěno, že paní [příjmení] byla nájemcem jeho nemovitosti - dílny v [obec], [ulice a číslo]. S žalobcem byli„ dohromady oba, ale neví, jak to mezi sebou měli“. Nepamatuje si, s kým uzavíral smlouvu, jestli s oběma nebo jen s paní [příjmení]. Bylo to někdy v 90. letech, přesněji to určit není schopen. Nájemní vztah mohl trvat asi 5 nebo 10 roků, kdy skončil, neví. Chtěli tam dělat keramickou výrobu, dělali dlaždičky. Ještě mu dluží asi 136 000 Kč za nájem. Jaké bylo měsíční nájemné, už neví, asi 10 000 nebo 15 000 Kč O jejich podnikání neměl přehled. Dělali po celé republice, měli zaměstnance, kteří dlaždičky pokládali. Řekl by, že se jim nejdřív dařilo, a pak už ne. U něj v nemovitosti skončili, protože tam nebyla rekolaudace, měli zakázáno tam dělat. Přestěhovali se do jiného objektu ve městě, který si koupili, a který byl větší a lepší. Jak to měli žalobce a [příjmení] mezi sebou neví, jestli tam byly nějaké neshody. Jestli byl žalobce ve firmě i v době pořízení nového objektu„ u [anonymizováno]“ také neví. Pak snad podnikala [příjmení] sama, to už byli v novém objektu u Bušků. O jejich výrobě ví, že lisovali hlínu, vypálili to v peci a bylo to hotové. Myslí si, že jejich výroba byla mimořádně kvalitní. Svědek neví, jaký měli dobyt, kolik zaměstnanců. Domnívá se, že 10-20 O činnosti žalované ví jen to, že byla představena jako konkurzní správkyně. Byl přítomen, když od něj z objektu stěhovali stroje, pece, lisy. Přijel kamion, bylo toho hodně, asi víc než jeden kamion, možná se otočil dvakrát. Stěhovala to [právnická osoba]. Komu vybavení patřilo, neví, nikdy o tom nemluvili. O činnosti žalované nic neví, protože v té době už to od něj bylo 2 roky odstěhované. Dělalo se u [anonymizováno], u něj byla výroba zakázaná. Jestli v době, kdy do toho vstoupila žalovaná, výroba běžela nebo ne, svědek neví. Nájem vypovídala žalovaná. Jestli tam v té době byly stroje, neví. V novém objektu u [anonymizováno] měli kancelář. Co měli v dílnách, neví, asi jednu pec. Ti co tam pracovali, chodili do nového objektu. U něj v těch dílnách ještě byly stroje a občas si tam zaměstnanci pro nějaké věci přišli. Jestli tam něco dělali nebo ne, to neví. Nájem za objekt mu dlužili asi tak za poslední rok nebo 10 měsíců. U něj v provozovně fakticky mohli vyrábět, ale pod pokutou. Faktická výroba tam asi probíhala, i když už méně. Měli tam i kontrolu, právě kvůli té pokutě za výrobu. V zápise, který má doma, je napsané, že je tam všechno zaprášené a nic se tam nedělá. Podívat se tam oknem nebylo možné, nalepili si tam černou fólii. Elektřinu jim tam asi 3x vypnuli, protože za ni dlužili asi 700 000 Kč. Když to doplatili, tak ji zase pustili. Bylo to v době, kdy už se jim nedařilo. Svědek neví, jestli se sepisoval nějaký seznam, když se věci odvážely. Pomáhal vyvážet a nakládat. Byly tam asi 3 nebo 4 pece. Nepamatuje si, že by se nakládaly i nějaké výrobky a nepamatuje si ani, že by se tam něco vyhazovalo. Materiál si odvezli už předtím v žokách k [anonymizováno]. Například drť [příjmení] odvezla rok předtím, než tam přijel kamion. Když byl u [anonymizováno] v kanceláři, tak tam byly (žoky) venku složené, bylo jich hodně, asi 40. Nepamatuje si, že by se z provozovny u něj něco stěhovalo mimo toto stěhování kamionem. Se zaměstnanci neměl nic společného. Nevzpomíná si, že by byl přítomen tomu, když se dávaly výpovědi. V kanceláři se byl několikrát ptát, jestli jsou peníze na dlužné nájemné, jinak tam nechodil.

197. Z výpovědi svědkyně [příjmení] [jméno] [příjmení] soud zjistil, že žalobce zná asi od roku 1989, pracovala v jeho firmě v letech 1993 – 1996, pak byla firma převedena na paní [jméno] [příjmení]. Svědkyně dělala překladatelské a tlumočnické práce, jezdila do Itálie kvůli nákupu strojů a materiálů a dělala i pomocné práce v rámci účetnictví. Jaký byl obrat nebo zisk, nemá přehled, do té míry účetnictví nezpracovávala. Neví, jestli byly nějaké dluhy. Jejím zaměstnavatelem byl žalobce jako fyzická osoba. Ve stavu byla i po převodu firmy v roce 1996. Byla tehdy na mateřské dovolené (1996 2000, bydlela v té době v Itálii) a pak už se tam nevrátila. Informace o důvodech a způsobu převedení firmy tedy nemá. Co ví, tak paní [příjmení] byla společnicí, ona měla třetinu a pan [příjmení] dvě třetiny, žádné detaily nezná. Má informaci, že se pak nepohodli, ale jen z doslechu. Žalobce vyráběl především dlaždice a specifické druhy mozaiky. Zájem o ně byl velký. Šlo o starodávné dlaždice a myslím si, že asi nebyla jiná firma, která by dělala stejný druh dlaždic. Kupovalo se dost materiálu. V roce 1993 nebo 1994 se kupoval velký lis Ryba 250 a formy, bylo to dost drahé. Do Itálie se jezdilo každý rok, někdy i dvakrát. Kupovaly se tam také drtě. Platilo se nejčastěji v hotovosti, protože pak byla sleva. Něco se mohlo brát i na úvěr. Nákupy v Itálii financoval pan [příjmení]. Také se kupovala štípačka i jiné stroje, drtička. Jezdil tam pan [příjmení] i paní [příjmení] a svědkyně jezdila s nimi jako tlumočnice. Mzda jí byla vždy řádně vyplacena. V době jejího působení firma neměla ekonomické problémy. Co přesně dělal od roku 1996 pan [příjmení], svědkyně neví. Jejich spolupráce (se [příjmení]) asi skončila a neví, jestli se obnovila. Z doby, kdy začal konkurz, nemá informace. Nikdy nebyla přítomna žádnému konfliktu mezi žalobcem a paní [příjmení], o neshodách ví jen z doslechu. U sjednávání větších zakázek nikdy nebyla, snad byla u dojednávání nějakých menších, drobných prací. Kolik bylo zakázek a za kolik peněz neměla přehled. Ví jen, že zakázek bylo dost, práce byla. Firma měla kolem 10 zaměstnanců a později (myslí si) běžel i provoz na víc směn, dvě nebo tři. To už tam ale moc nechodila. Výroba běžela, řídil ji pan [příjmení] nebo paní [příjmení]. Bylo to v provozovně v [obec], [ulice] ulice. O problémech s dodávkami elektřiny něco zaslechla, ale v té době už tam nechodila. I v době, kdy byla na rodičovské dovolené, asi dvakrát nebo třikrát něco obtelefonovala nebo přeložila, o jaké nákupy se jednalo, si nepamatuje. Obracel se na ni pan [příjmení]. Když se nakupovaly stroje, vše se zapisovalo do peněžního deníku, podrobnosti neví. Zakázky měla firma hlavně tuzemské, o jaké šlo, neví. [příjmení] v [obec], asi také [obec]. Do zahraničí to měly být Arabské emiráty. O tom, jaký byl objem výroby, nemá přehled. Dlaždice, které se vyráběly, určitě měly výtvarnou hodnotu (odbornou kvalifikaci pro takové posouzení ale nemá). Vychází z toho, že to byla patentová výroba. Když jezdili do Itálie, vozili fotoalba, dlaždice se líbily a zájem o ně byl. U prezentací byla, žádné smlouvy ale při té příležitosti neuzavírali a přímo z toho nevzešly objednávky. Prvotní dlaždice podle ní byly majetkem pana [příjmení], byla tam nějaká autorská práva, která měl žalobce se [příjmení] a někým dalším, byli asi tři. Kde se skladovaly originální prvotní dlaždice a jak se s nimi nakládalo, to neví. Asi byly v [anonymizováno] ulici a mimo to jedině v té provozovně. Mramorové drtě se v Itálii skladují venku na hromadách a paní [příjmení] je měla v žocích. Drtě v žocích u paní [příjmení] mohla vidět někdy v roce 1998. Jednou nebo dvakrát se tam musela zastavit kvůli tomu, že byla ve stavu zaměstnanců. Nejdříve byla zaměstnaná u žalobce a pak u paní [příjmení]. Jak si to udělali mezi sebou, to nevím.„ [ulice] papír“ jí vystavil pan [příjmení], odcházela na začátku roku 1996.

198. Z výpovědi svědka [příjmení] [jméno] [příjmení] bylo zjištěno, že s žalobcem spolupracuje asi 20 let (výslech proběhl dne 5. 6. 2018), asi od roku 1989 až 1992. Je činný jako restaurátor a technolog, i když už je v důchodu. Spolupracoval i s paní [příjmení]. Měli společnou firmu s [příjmení] a živili se obdobnou činností jako on. Byli v pravidelném kontaktu, a pokud našli společnou zakázku, tak spolupracovali. Z počátku to mohlo být jednou za rok nebo i vícekrát. Pak se to začalo kazit, jak docházelo k negativním záležitostem mezi žalobcem a paní [příjmení], a tak společných zakázek ubývalo. Spíš to bylo až po konkurzu, jak došlo k úpadku firmy. Byl u běžných pracovních roztržek, které jsou ve firmách obdobné a měli i společné roztržky, ale ne takové, že by to ohrožovalo společnou práci. V době konkurzu je bral na svou zakázku na zámku v [obec], asi v roce 2008. Těch zakázek bylo více. Žádné bližší informace o zákulisí podnikání žalobce a [příjmení] nemá. Ví, že žalobce chtěl firmu rozšiřovat. Když byl k mání nějaký stroj, chtěl ho zakoupit pro budoucí použití, takže ohledně toho asi nějaké dohadování bylo. O tom, jaké měla firma obraty nebo zisky, jaká byla forma jejich společného podnikání, se nezajímal. Nikdy nebyl přítomný nějaké vyhrocené hádce, která by vyústila v ukončení spolupráce. O běžném chodu jejich firmy neměl přehled, do vedení jejich firmy se nepletl, jen jim například vytýkal pracovní nekázeň jejich lidí při zakázce v [obec]. Byla to firma s běžnými problémy, podle svědka vydělávala. Určitě tam byly potíže s platební neschopností, dlužili i jemu, nebyly to ale částky, které by ho položily. Jak to bylo s firmou po právní stránce, to neví. Něco fakturoval paní [příjmení], něco žalobci, pokud to dělal s ním. Měli spolu ústní dohody, věřili si, nedělali smlouvy. Spíš to bylo tak, že oni platili něco jemu, než on jim. Na zakázce v [obec] vystupoval jako nositel licence Ministerstva kultury, dělali tam podlahu. Dohlížel na to a za restaurátorský dozor fakturoval paní [příjmení]. [jméno] to skončilo krachem (nikoliv po odborné stránce), v podniku paní [příjmení] začaly problémy. Pokud to potřeboval, jel svědek do [obec] třeba 2x měsíčně, a když to nebylo potřeba, jel tam třeba jednou za čtvrt roku, nebo se setkávali v místě zakázek. Jeho spolupráce s žalobcem trvá dodnes, s paní [příjmení] asi do doby, než zemřela. S žalovanou se setkal, když byla správcem konkurzní podstaty. Snažil se z firmy něco zachránit, aby to pokračovalo. Žádal Ing. [příjmení], aby mu předala soupis majetku, protože měl zájem ho odkoupit. Nějaký seznam napsala, ale byl tak udělaný, že s tím nemohl nikam jít, za žádnou firmou, aby mu dala peníze. Slíbila mu, že mu ještě něco pošle, ale neposlala. Potom se mu ozval další správce, asi pan [příjmení], ale to už byla možnost odkupu zhoršená, a byl také jiný seznam. Nevzpomíná si, že by byl přítomen v dílně, když tam byla žalovaná, spíše to vylučuje. Ve firmě bylo i něco z toho, co sám vlastnil. S žalovanou vedl spor, který skončil smírem, šlo o tři věci kamenického rázu. Neví o tom, že by se výroba zastavila a myslí si, že se dělalo i v době prohlášení konkurzu, dodělávalo se divadlo v [obec]. Myslí si, že se asi připravovaly i další zakázky, které se mohly realizovat. Proto také chtěl firmu zachránit. Především chtěl zachránit výrobní stroje, lisy, dlaždičky, formy, které byly na trhu prodejné. Měl v úmyslu se obrátit i na firmu, kde byli jeho kamarádi. Když řešil, kolik by mu mohli půjčit, mluvil a 10 000 000 Kč, což by podle jejich vyjádření asi nebyl problém. Se seznamem od žalované ale o takové peníze nemohl jít žádat. (V průběhu výslechu svědek předložil ručně psaný seznam strojů s razítkem žalované, který je ve spise založen na čl. 1363; na předložené a vrácené obálce bylo poštovní razítko 7. 11. 2002). S žalovanou svědek konkrétně nejednal o tom, že má zájem o převzetí. Chtěl po ní ten soupis a sdělil jí, že má zájem o odkup těch strojů. Měl přibližný přehled o tom, jaké stroje a materiály se tam nachází, detaily ale neznal. Je technolog, vymýšlel receptury. Žalobce sháněl zakázky a stroje. V letech 2000 – 2001 se ve firmě asi ukázal. Stroje podle něj běžely, výroba fungovala. Pokud třeba někde výstava, dělaly se i věci na výstavu, které se pak v rámci propagace rozdávaly. Neví, jaký byl počet provozoven a pracovníků, kapacita výroby. Odvíjelo se to vždy od zakázek. Není schopen uvést, jaké množství a v jakém čase byli schopni vyrobit. Jedna z posledních zakázek bylo například gymnázium [ulice] v [obec], kde se na chodbách pokládala spousta metrů dlažby. Některé věci byly umělecké povahy, což je potom cenově jiné, než výroba běžných dlaždiček. Výrobu velmi zdražuje výroba forem. Pokud se něco vyrábí poprvé, je potřeba, aby výrobu těch forem zákazník zaplatil. Pak už to zůstává majetkem firmy, a je to velmi cenné. Když už forma je, lze dát na výrobky nižší cenu. Firma vlastnila desítky forem, ale přesný počet není schopen určit. Na jednu podlahu je potřeba třeba 5 forem, ale pokud byl složitější ornament, tak i 10 forem. Časem se opotřebovávají. Svědek se domnívá, že v roce 2000 – 2002 byli jediní s tímto výrobním programem. Bylo to chráněno i patentem, který ale vypršel, protože neměli na obnovovací poplatky. Na postupy byly určitě pořizovány technologické knihy, kde jsou zapsané různé receptury a postupy. Je to tajemství firmy. Originály dlaždic, které vyrobili, určitě mají nějakou hodnotu. [jméno] uvedené na čl. 895-900 tam podle svědka byly, adaptory jsou k lisům. Co tam je uvedené, podle něj odpovídá. Originály dlaždic i výrobky se skladovaly ve firmě, ve velké provozovně u paní [příjmení]. Majitelem byl asi ten, kdo to vyrobil. Něco pomáhal vyrábět svědek, něco dělala paní [příjmení].

199. Svědek [jméno] [příjmení] vypověděl, že byl ve [právnická osoba] zaměstnaný asi v letech 1999 2002. Kdo s ním podepsal pracovní smlouvu, neví. Když tam nastupoval, firma se rozjížděla, uvažovalo se o dvou směnách a on měl být vedoucím na jedné z nich a druhou šéfoval jiný člověk. Chvíli tam byli oba, i když se na dvě směny úplně nejelo. Někdy se ale pracovalo až do večera nebo o víkendu, takže se střídali. Pak kolega odešel a svědek tam zůstal sám. Firma za něj dobře prosperovala, práce byla, peníze na výplatu také a víc ho nezajímalo. Řešily se nějaké výrobní problémy, kamenického nebo technického charakteru. Když přišla nějaká zakázka, řešilo se, jak se to bude vyrábět, muselo se to odzkoušet. Firma ale„ jela“. Když byl vyhlášen konkurz, už tam nebyl. Odešel, protože dostal lepší nabídku (následně svědek vypověděl, že tam byl v pracovním poměru ještě v době, kdy provozovnu procházel s žalovanou, pak uvedl, že to popletl). Uvedl, že v souvislosti s konkurzem se tam byl podívat, když měl schůzku s žalovanou asi v září 2001. Chtěla seznámit s tím, co kde je. Dohodli si schůzku k večeru, když už tam dělníci nebyli, přijela s manželem. Chodili po hale a svědek jí ukazoval, co je lis, pec, laboratorní pec. Nebyl to žádný soupis věcí. Neví, jestli si psala nějaké poznámky. Na štítky nekoukali. Jen to tam prošli, mohlo to trvat 1-1,5 hodiny. V době schůzky výroba neběžela, protože to bylo k večeru, ale jinak se v té době ještě vyrábělo (z čeho tak usuzuje, nedovedl svědek vysvětlit – nevěděl, jestli se tam něco vypalovalo nebo chladilo, jestli běžela nějaká pec; nedokázal také vysvětlit svůj úsudek, že tam šla elektřina, protože nevěděl, jestli rozsvěceli nebo pouštěli nějaký elektrický spotřebič). Z doslechu ví, že nebylo na výplaty. Zaměstnanci čekali asi tři měsíce, a pak byl vyhlášený konkurz. Jeho se to netýkalo. Výplatu měl a asi tam v době vyhlášení konkurzu už nepracoval. Podle toho co ví, tak paní [příjmení] a žalobce pracovali spolu. Někdy mezi sebou měli pracovního dohady, o sporech ohledně strojů ale ni neví a neví, že by něco řešila policie. Žalobce měl na starosti spíš keramickou část, sháněl zakázky. [příjmení] [příjmení] jezdila i ven na stavby, na restaurátorskou činnost. Žalobce podle něj sehnal tak 90 % zakázek. Svědek neměl přehled o tom, kolik zakázek firma má, v jakém objemu. Co měli paní [příjmení] a žalobce mezi sebou sjednané, to nevím, ale myslí si, že spolu dělali do poslední chvíle. Kdo byl vlastníkem strojů a materiálu, to také neví. Adresu provozovny, kde jsem pracoval, si nepamatuje, bylo to u pana [příjmení]. V jiné provozovně nepůsobil. Na té prohlídce s žalovanou byli v provozovně u pana [příjmení]. Nějaký materiál tam byl, určitě nějaké vyrobené dlaždičky, surová hlína. Asi bylo něco v pecích, něco nevypálené a myslí si, že tam byly v bedýnce i originální vzorové dlaždice. Všechno tam bylo k výrobě, ne nějaké haraburdí. Když tam svědek vykonával práci, stroje tam byly. Nevzpomíná si, že by se něco přikupovalo nebo přivezlo, pořizovaly se ale adaptéry a formy. Když to tam s žalovanou procházel, bylo to tam jako v době, kdy tam pracoval a vyrábělo se. Určitě tam byly 3 – 4 velké pece, minimálně tři lisy, malý šnekový lis, laboratorní pec a mohlo tam být tak asi 80 plátů na jednu pec a kostičky, které se mezi to vkládaly po 4. Určitě tam byly i formy. Na každém lisu byla jedna, další v místnosti v regálu, byly tam i adaptery. Kolik tam bylo forem celkem, to neví. Neví, kolik stály, odhaduje to na desítky tisíc. Asi je žalované ukazoval, na cenu ji asi neupozorňoval. Nebavili se o tom a ani jejich cenu neznal. Formy se vyráběly na zakázku a někdy se musely upravovat, protože dlaždice třeba praskaly nebo byly špatné. Některý druh formy se hodil i na jinou zakázku. Technologické knihy se zpracovávaly. Byly to sešity, kde se ke každé zakázce zapisoval výpal, teplota výpalu, tlak zalisování, jaký byl rozměr po výpalu. Dá se říci, že to byl postup výroby, aby se vědělo, pod jakým tlakem se to lisovalo, jak vypalovalo, jaká na to byla hlína, jaký z toho byl rozměr. Neví, kdo dělal originály dlaždic. Vypálení v peci trvalo včetně chlazení i tři dny. Vyrábělo se průběžně, daly se zatím lisovat další dlaždice. Byly tam tři pece, takže se 240 dlaždic dalo vyrobit každý den. Za něj mohlo být ve firmě určitě ke 20 zaměstnanců, možná i 25. Ke keramické provozovně v [obec] patřila ještě kamenická provozovna pod nádražím. [jméno] bylo sídlo firmy, byly tam dvě velké garáže, občas se tam dlaždice řezaly, pokud bylo potřeba opravit rozměr. Dlaždice se mohla zalisovat tak za 20 vteřin. Za směnu se udělalo i s přípravou okolo 20 plátů. Za směnu se pec (60 plátů) dala nalisovat, šlo vyrobit přes 200 dlaždic o rozměru 12 x 13 cm. Dělaly se čtvercové bílé, černé a také s ornamenty, rohové, průběžné. Ty ornamentové se vyráběly tak, že se tam sypala barva měděnými sypátky. Forem na vysypávání ornamentů bylo víc, různé vzory. Ze zakázek, které se dělaly, může jmenovat zámek [obec] nebo Pražskou hlavní poštu, víc neví. Žalovaná výrobu neznala, neznala stroje. Žádného odborného poradce s sebou neměla, jen manžela. Není si vědom, že by se tam pořizoval nějaký záznam. Možná si to manžel žalované fotil. Žádný soupis věcí po svědkovi požadován nebyl. V oboru podle něj konkurence nebyla, nevím o tom, že by vysypávané dlaždice vyráběl ještě někdo jiný. Svědek neví, kolik měsíců před konkurzem ve firmě skončil. Žalobce tam býval až do té poslední doby. I když tam nesídlil, přišel, zkontroloval práci nebo ji rozdělil. Přišel třeba dvakrát týdně. [příjmení] [příjmení] o výrobě moc nevěděla, ona se věnovala spíš kamenictví a restaurátorské činnosti.

200. Svědkyně [jméno] [příjmení] uvedla, že byla ve [právnická osoba] zaměstnaná jako dělnice. Nastoupila tam asi v roce 1996 - 1997 a byla tam až do konkurzu. Pracovní smlouvu měla asi uzavřenou s žalobcem i [příjmení], kteří spolu spolupracovali. Rozešli se asi dva, nebo možná 3-4 roky poté, co tam nastoupila. Okolnosti jejich rozchodu si nepamatuje, o konfliktech neví, v provozovně se nic neodehrávalo. Jestli k něčemu docházelo dole u nádraží, kde byla dílna a kanceláře, to neví. Žádné neshody mezi žalobcem a paní [příjmení], týkající se strojů, si nepamatuje a neví, že by něco řešila policie. Myslí si, že na shánění zakázek se žalobce podílel i poté, co spolupráci skončili. Jestli s tím souhlasila paní [příjmení], že se na činnosti podílel i dál, to neví. [příjmení] [příjmení] jí na mzdě dlužila asi [osobní údaje žalobce] [číslo] za 2 – 3 měsíce. Když tam začala být činná žalovaná, výroba ještě běžela a skončila kolem září 2000 (poznámka: konkurz byl prohlášen 20. 7. 2021). Tenkrát přišla žalovaná a podepisovali papíry, že budou končit. Zakázka, která se vyráběla, nebyla hotová. Něco už bylo vyrobené k expedici. Co to bylo za zakázku, v jakém objemu a kolik se mělo dodělat, svědkyně neví. Jak to tam bylo s elektřinou, neví. Asi šla, protože museli vypalovat. [příjmení] patřily stroje a materiál, neví. Provozovna byla stroji vybavená. Byly tam asi tři lisy, na nich formy a adaptery, byl tam materiál k odvezení – hotové dlaždice, také hmota – kaolin. Nemá představu, jaká mohla být hodnota materiálu, který tam byl, ani jaká byla hodnota strojů. Neví ani, kdo financoval nákup materiálu, kdo inkasoval za prodané zboží. O tom, že se paní [příjmení] a žalobce rozešli, se vedla řeč na dílně. Oficiálně nic oznámeno nebylo. Výrobu ukončila žalovaná. Pokud jde o výrobní kapacitu, 50 dlaždic se neudělalo. Něco se rozbilo při vypalování, něco mělo špatně udělané lilie. Když se dělaly vzorované a šlo to dobře, mohlo se udělat tak 30 – 40 denně. Dělali i jednobarevné, těch se udělalo víc, tak 60 – 70 denně. Piškoty šly dobře, těch mohlo být za den tak 150 – 200. Zápisy o výrobních postupech se dělaly, bylo v nich všechno - z čeho se dlaždice skládá, jak se vypaluje. Ty zápisy se vedly určitě celou dobu, co tam byla. Zápisy dělal pan [příjmení], knihy zůstávaly na provozovně a zůstaly tam, i když přijela žalovaná. Nezapisovalo se do nich každý den, ale jen když se začaly dělat nové dlaždice. Když se dělal nový vzor, tak se ty dlaždice, které byly hotové, i šablony uskladňovaly v dílně. Úplně první dlaždice asi dělal žalobce s panem [příjmení] a paní [příjmení], i když ta tam ke konci už ani nebývala. Poté, co tam přijela žalovaná, šla většina lidí domů. Jestli tam byla nějaká přejímka, tak s panem [příjmení], protože on byl mistr a byl tam zaměstnaný až do konkurzu. Asi měl s žalovanou schůzku, v květnu nebo červnu, jejíž obsah svědkyně nezná. Výroba tehdy ještě běžela, končili v září. Žádnému předávání věcí přítomna nebyla. Dřív tady podle ní konkurence stejné výroby nebyla, říkalo se něco o tom, že je ta výroba nějak chráněná. Nic bližšího neví. Svědkyně k písemnostem na čl. 895-900 spisu sdělila, že vyráběli to, co je na obrázcích. Názvy strojů jí nic neříkají. Převážně měli co dělat. Když zrovna nebyla práce, dělali misky pro zvířátka. Výroba se ukončila tím, že se podepisovaly výpovědi na dílně v [ulice] ulici. Sekretářka paní [příjmení] tam tehdy nebyla. Ráno šli normálně do práce a kolem poledního přišla žalovaná a dala výpovědi. Jestli zrovna stáli u strojů, když přišla, to neví. Ale stroje asi běžely. Klíče od provozovny měl pan [příjmení], který ráno chodil první a odemykal, možná ještě pan [příjmení] a určitě paní [příjmení] a žalobce. Pan [anonymizováno] tam ještě před konkurzem chodil, podívat se, kolik se toho udělalo.

201. Z výpovědi svědka [jméno] [příjmení] bylo zjištěno, že je synem [jméno] [příjmení]. Pracoval v její firmě, přijel jí pomáhat pár měsíců před konkurzem. [ulice] jeho matky s žalobcem začala ještě před revolucí a pak spolu od r. 1990 podnikali v oboru kamenictví a keramiky. Svědek také podnikal a občas spolupracovali navzájem až do r. 1998 - 1999, kdy se jejich podnikání rozdělilo. Důvodem bylo, že měli rozdílné předměty obchodních aktivit, měli jiné názory na podnikání a nebyli schopni se shodnout. Jeho matka se věnovala nadále převážně keramické činnosti, výrobě dlaždic, zatímco žalobce dělal spíše keramické (správně zřejmě kamenické) práce, terasa. Svědek u matky pracoval asi od listopadu 1999 až do konkurzu, předtím jen příležitostně vypomáhal. Dělal hlavně cenové nabídky, účetní audit, dozoroval výrobu. Od roku 1999, kdy tam byl, už tam žalobce nefiguroval, do provozovny nechodil. S jeho matkou řešili nějaké právní záležitosti týkající se například razítka nebo autorských práv, probíhal mezi nimi spor ohledně vlastnictví strojů, ale podrobnosti nezná a neví, co kdo vlastnil. Jeho matka chtěla nějaké zápočty. K dohodě asi nedošlo, protože to přerušil konkurs. Matka provozovala výrobu v [anonymizováno] ulici v [obec]. Byly tam lisy, pece. Materiál se nakupoval průběžně na každou zakázku. Vzory dlaždic se vytvářely poté, co se získala zakázka. Podle tvaru dlaždice se vytvářela forma a formička na vysypávání, pracovalo se na technologickém postupu. Šlo o to, aby se dlaždice správně vypálila, což bylo metodou pokus – omyl. Technologické postupy se zapisovaly. Někdy ten postup vytvářela jeho matka, někdy žalobce, někdy tam byl i pan [příjmení]. Bylo to v průběhu těch let, než tam svědek nastoupil. Když tam nastoupil, byly tam už všechny formy, dokončovala se pouze jediná. Výroba formy trvala několik měsíců a bylo to drahé. Když tam působil, výroba jela podle forem a technologických postupů, které už byly, bylo tam už hodně vzorů. Dělala se zakázka na poštu do [obec] v [anonymizováno] ulici, a byly přislíbené další objemy výroby dlažeb pro stavební firmu, která tu poštu rekonstruovala. Pak byly nějaké drobné zakázky. Firma se dostala do problémů, byly tam nějaké dluhy. [příjmení] souvisely s tím, že se ve firmě nehospodařilo tak, jak by se mělo, vyváděly se z ní nějaké peníze. Byli to lidé, kteří měli přístup k účtům. Nedokázali vyúčtovat, na co se peníze použily. Pohledávky narůstaly až ke konkurzu. Svědek přijel na žádost své matky, aby začal hospodařit s penězi. V té době to ještě bylo ve stádiu, kdy se to dalo zvrátit. Byly domluvené nějaké zakázky, ale tím konkurzem se to„ zařízlo“ a skončilo. Před konkurzem peníze chodily. Snažili se vyplácet mzdy, hradit elektriku, umořovat dluhy. Předtím nebylo hospodaření firmy hospodárné, Nakupovaly se například stroje, které se kupovat nemusely. [příjmení] byly pro firmu užitečné, aby se výroba mohla rozvíjet, ale mohlo se počkat, a raději zaplatit třeba mzdy. Po roce 1999 už do toho pan [příjmení] nevstupoval a peníze, které přišly, se snažili účelně vynaložit. Když byl vyhlášen konkurz, přijeli lidi od paní [příjmení], vylomili zámky a výroba už nepokračovala. V tu dobu běžela výroba pro poštu v [anonymizováno], snažili se na stavbu dostat ještě nějaké metry dlažby. Po prohlášení konkurzu běžela výroba jen pár dní. Pak přestala a k žádné dohodě o pokračování nedošlo. Stroje a formy byly odvezeny do skladů a nic už neviděli. Vrátil se jenom zlomek věcí. Například materiál a to, co tam bylo, paní [příjmení] prohlásila za odpad a vyhazovalo se to na skládku. Byly to i předvyrobené dlažby nebo vzorky dlažeb v desítkách metrů. Šlo to na skládku, zmizely i formy. Cena základní formy u ocelářské firmy byla kolem 250 000 – 350 000 Kč a bylo možné použít ji i na jinou výrobu, od plastových hraček až po díly do aut. Byly vyráběné z ušlechtilé oceli. Forem bylo kolem 50, přesně to neví. Na dotaz, proč lidé žalované museli vylamovat zámky, pokud výroba běžela, svědek uvedl, že ráno přišli do práce a oni už tam byli. Byly vyměněné zámky, už se nedostal do kanceláře, ani pro své osobní věci. V [anonymizováno] ulici asi zámky nevylamovali, tam dělníci byli, ale nemohli nic dělat. Při přebírání a soupisu nebyl přítomen. Pak uvedl, že už si nepamatuje, jestli ještě po prohlášení konkurzu pár dní výroba probíhala, jak uváděl, nebo jestli už si jen z té firmy přijeli pro vyrobenou dlažbu. Uvedl dále, že žalobce sháněl zakázky i za jeho působení. Dokázal je totiž sehnat, domluvit a jeho matka, která neměla ty kontakty, je pak realizovala. Měl z toho nějakou provizi a taky se potom nějakým procentem dělili o zisk. Po prohlášení konkurzu se matka snažila, aby výroba pokračovala, protože byly předjednané nějaké zakázky, byla reálná možnost vyrábět a pokračovat. Žalovaná to ale nechtěla řešit, reagovala odmítavě. Svědek má povědomí o tom, co v provozovně bylo. Bylo tam 6 – 7 lisů, 2-3 pece a příslušenství, materiál, vyrobená dlažba. [ulice] hodnotu to mělo velkou. [obec] byly pořizované nové, stály statisíce. Hodnota dlažeb byla xanon [číslo] za m2. Byl tam sklad dlažby, asi 1/3 haly byla zabraná desítkami bedýnek. V každé bylo 6 m2. V další provozovně byly kamenické stroje, vrtačky, pily, vybavení pro montážní činnost v řádu statisíců. Vše si žalovaná převzala. Soupis konkurzní podstaty viděl a určitě tam nebyly uvedené všechny věci, které byly odvezeny. Žalovaná se neptala na výrobu a na to, jak je unikátní a ani se nezamýšlela nad tím, že by se ve výrobě pokračovalo. Kapacita výroby byla týdně 70 – 90 m2, na to se ale muselo„ jet hodně“. Ve dvou lidech se udělalo tak 30 – 50 m2. V době, kdy tam působil svědek, tam bylo už jen asi 6 zaměstnanců a nějací další pracovali externě jako on. Před rokem 1998 mohlo firmu tvořit tak 20 lidí. [příjmení], do kterých se zapisoval postup výroby, tam v den převzetí byly, co se s nimi stalo, to neví. Vše bylo odvezeno. Konkurence byla v té době nulová. Něco podobného dělala [anonymizováno] [obec], což byla ale tuctová velkokapacitní sériová výroba. To, co dělali oni, nikdo jiný neuměl. Technologické postupy měly hodnotu, protože každá barva dlaždice měla svůj postup, musela se vypalovat jinak. Za každým postupem bylo několik hodin práce i několik výpalů. [příjmení] od provozovny měl svědek, jeho matka, a jeden až dva zaměstnanci, kteří měli přístup do skladu, což byl [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení]. Od druhé provozovny měli klíče ti, co tam byli – asi paní [příjmení], pan [příjmení], paní [příjmení] Pan [anonymizováno] už tam přístup neměl, zámky vyměnili. To bylo ještě před jeho příchodem v listopadu 1999. Kdo konkrétně zámky vyměnil v souvislosti s konkurzem, svědek neví. Zaměstnanci byli vykázáni. [ulice] výroba probíhala v [ulice] ulici, což se mu plete s ulicí [anonymizováno] Pan [anonymizováno] zmiňoval, že v provozovně v [ulice] byli vykázáni. [příjmení] už tehdy zaměstnancem nebyl, ale externě tam ještě působil. Měl dohodu na technologické zapojování a vytváření technologického zázemí, klíče měl. Každý měl klíče od úseku, kde pracoval. Svědek měl klíč od kamenické provozovny a kanceláří, ale ne od výrobny v [ulice]. Účetní audit se dělal jen asi za rok až dva zpátky, tedy 1998 1999. Tehdy nakupovala materiál jeho matka. Žalobce měl své účetnictví, které svědek neviděl. Za dobu, co tam působil, byly smlouvy na jeho matku. Že i po sérii trestních oznámení žalobce s jeho matkou spolupracovali, vyplývalo z toho, že se vzájemně potřebovali. On nemohl zakázky realizovat a bez výroby je slibovat, a pro ni zas bylo výhodné, že zakázky na výrobu získávala.

202. Z výpovědi svědka [jméno] [příjmení] bylo zjištěno, že byl ve [právnická osoba] zaměstnaný asi od roku 1998, pak ještě v roce 1999. Pak byl rok na vojně, a potom tam dělal asi rok nebo dva do konkurzu. S žalobcem se dobře zná, je mezi nimi přátelský vztah. Žalobce ve firmě byl a nebyl, firmu spíš vedla svědkova matka. Neví, jestli spolu měli nějaké spory, nestaral se o to. Nejdřív nastoupil do dlaždičkárny, kde zakládal pece, pomáhal. Pak jezdil na montáže. Jeho šéfem byla spíš matka. V dlaždičkárně za něj žalobce nikdy nebyl, u žádných činností ho neviděl. Když došlo ke konkurzu a přišla tam žalovaná, nebyl tam. Neví už, jestli byl někde odjetý, nebo už nebyl zaměstnancem. Ve firmě byly asi dvě pece, dva až tři lisy, možná čtyři. Na nich se měnily hlavy z nerezu. Byly tam nádoby na hlínu, hlína. Možná nějaké brusky. [příjmení] byla máma nebo možná pan [příjmení]. Před konkurzem výroba probíhala, zakázky byly. Jezdili například pískovat schody, dělali opravy terasa. Nestáli, každý den někde byli. Byl přítomen u toho, když žalobce vyzýval žalovanou, aby se pokračovalo v práci.

203. Svědkyně [jméno] [příjmení] uvedla, že žalovanou viděla pouze 2x, kdy byla přítomna návštěvě žalobce s paní [příjmení] u ní. Žalobce zná od dětství, jsou kamarádi a v letech 1995 – 1996 byl jejím zaměstnavatelem. Měla s ním uzavřenou pracovní smlouvu, měl i další zaměstnance, asi šest. Pracovala i s paní [příjmení]. Pamatuje si na manžele [příjmení], na další jména si nevzpomene. V souvislosti s exekucí musel žalobce všechny propustit a bylo zabavené veškeré zařízení. Žalobce s paní [příjmení] vycházeli velmi dobře, byli přátelé, nějaké neshody ale mezi nimi vznikly. V jakém to bylo období, nebyla svědkyně schopna uvést. Ví jen, že se nedohodli kvůli účetnímu. Když byla zaměstnancem žalobce, podnikání prosperovalo velmi dobře. Jednalo se o výrobu historických dlažeb. Vlastníkem strojů, zařízení i materiálu, byl žalobce. [příjmení] [příjmení] byla spolupodílníkem v podnikání, ale materiál a vše vlastnil podle svědkyně žalobce,„ to věděli všichni“. Co mezi sebou měli oni dva sjednané, ale svědkyně neví, žádné listiny neviděla. V roce 2001 ve firmě nijak činná nebyla. V době, kdy byla zaměstnancem žalobce, byla provozovna v [ulice] ulici v [obec], kde měl pronajatou dílnu. Byly tam stroje a veškeré zařízení. Další dílnu měl žalobce v [část obce]. V roce 1996 byly v provozovně v [ulice] ulici čtyři lisy a dvě velké vypalovací pece, ty byly z vybavení nejdůležitější. Bylo tam i další vybavení, stoly, pracovní nářadí. Technologické knihy o výrobě byly pořizovány. Konkurence v té době na trhu nebyla. Podle svědkyně byli jediní, kdo historické dlažby začal dělat. V době, kdy tam pracovala, se pořizovaly originály dlažeb ze zahraničí. Kolik jich bylo, neví. Dle objednávek zákazníků pak žalobce i [příjmení] dělali originály dlaždic, které musely projít památkovou kontrolou. Podle objednávek se musely udělat formy na lisy, což nebyla levná záležitost. Když byl bankrot, byly mramorové dlaždičky a kostičky i drtě vyvezené na skládku. Kdo to vyvezl, neví, ale těsně po bankrotu se říkalo, že žalovaná. Chtěli ty kostičky vyhrabat, ale byl tam nějaký policejní zákaz. Bylo to v roce 1995 – 1996,„ jak byl ten bankrot“. Ta skládka byla někde u [obec], nebylo to daleko od [obec]. Důvodem ukončení jejího pracovního poměru bylo, že už neměli s čím pracovat. Bylo to v souvislosti s tím bankrotem. Pracovní poměr končila dohodou, která asi byla uzavřena s paní [příjmení], která byla s žalobcem společníkem. Na mzdě jí nic nedlužili.

204. Svědkyně [jméno] [příjmení] vypověděla, že byla zaměstnaná jako dělnice ve [právnická osoba] asi v roce 1998 – 1999. Jejím zaměstnavatelem asi byla paní [příjmení] i pan [příjmení]. Jak to měli mezi sebou, kdo byl nájemcem provozovny, vlastníkem strojů nebo materiálu, to neví. Skončila tam, když šla na mateřskou dovolenou, a po návratu z ní už tam nepokračovala a nebyla v žádném kontaktu s žalobcem ani paní [příjmení]. Termín porodu měla 16. 2. 2000 a během těhotenství určitě byla v pracovní neschopnosti. Vykonávala práci v provozovně v [ulice] ulici. Vyráběli keramické kachle, pracovala u lisu a u pece. V provozovně jich mohlo být 5 – 6, ale byli tam ještě nějací další zaměstnanci. V době, kdy tam pracovala, práce byla. Mzdu dostávala vyplácenou a nepamatuje si, jestli někdy došlo ke zpoždění. O provoz se staral spíš pan [příjmení]. Činný tam byl po celou dobu, kdy tam byla zaměstnaná. Neví, jestli měli žalobce s paní [příjmení] nějaké neshody a vhled do ekonomických otázek firmy neměla. Byl tam lis na menší kousky, vzadu pak větší lis, byly tam dvě pece. Myslela si, že to je nějaká památková výroba, normální dlaždice to nebyly. Relevantní informace o tom ale nemá. Nějaké zápisy o tom, co se vypálilo, vyrobilo, se pořizovaly.

205. Z výpovědi svědkyně [jméno] [příjmení] bylo zjištěno, že byla ve [právnická osoba] zaměstnaná od podzimu 1999. Pracovní smlouvu měla uzavřenou s [jméno] [příjmení] - [anonymizováno] Pan [anonymizováno] s firmou neměl nic společného. Byl bývalým přítelem paní [příjmení], chodil tam a věčně se spolu dohadovali. Řešili, co je koho, pokřikovali, pobíhali. [příjmení] tvrdil, že jsou nějaké stroje jeho, ona zase, že jsou její. V činnosti firmy se v té době nijak neangažoval. Věděla, že spolu podnikali, ale neví, v jakém období. [příjmení] [příjmení] o něm mluvila spíš negativně. Pracovní poměr svědkyně byl ukončen, když všichni zaměstnanci v roce 2001 dostávali výpovědi kvůli ukončení činnosti, což bylo v srpnu nebo září. V době, kdy tam působila, tam pan [příjmení] nepracoval, nesjednával zakázky. Od toho tam byli pan [příjmení] a [příjmení]. Pracovní smlouvu tam rozhodně uzavřenou neměl. O ekonomickém fungování firmy měla víceméně přehled. To, co tam bylo, považovala za vlastnictví paní [příjmení], když to byla její firma. Jestli tam bylo něco žalobce z dřívější doby, co měli nevyřešené, to neví. Evidence majetku asi nějaká byla, ale to nebylo v její kompetenci, o to se starala spíše paní [příjmení] a pan [příjmení]. Už před konkurzem paní [příjmení] mluvívala o tom, že přemýšlí, jak podnikání vyřešit, ukončit, protože dluhy narůstaly. Zaměstnanci byli bez mezd, dostávali jen zálohy. V posledním roce se to táhlo delší dobu, třeba dva měsíce byly bez mezd a pak až třetí měsíc jim něco dala. Když byla zakázka, nebylo ani na materiál. Problémy tam byly víceméně po celou dobu, co tam pracovala, a velké problémy byly v posledním roce. Sama několikrát sjednávala splátkové kalendáře, byli tam i exekutoři. Tehdy zhruba věděla, kolik dluhy činí, dnes si to již nepamatuje, ale šlo to do více milionů. Zaměstnanců tam bylo asi 10, ale oni už do práce tak chodili a nechodili, protože nebyly výplaty. Občas je paní [příjmení] přemluvila, když byla nějaká práce a bylo na benzín, aby se tam jelo. Svědkyně pracovala v provozovně u nádraží. Byl tam dvůr a nějaké haly. Neví přesně, jak se ta ulice jmenovala, možná [ulice]. Ve druhé provozovně v [ulice] ulici byla asi 3x – 4x. Tam to spíše nefungovalo. Vícekrát tam byla odpojená elektřina, protože nebyla zaplacená. Pak se něco zaplatilo, připojili ji, a tak se to opakovalo. Neví to už jistě, ale myslí si, že v době, kdy tam žalovaná přijela řešit záležitosti konkurzu, výroba na provozovně v [ulice] neběžela, nebyl tam zaplacený nájem a pan [příjmení] tam ani lidi nechtěl pustit. Nějaké zakázky byly rozjednané pořád, ale o žádné stabilní neví. Myslí si, že v době, kdy začala insolvenční správkyně s činností, nebyly rozjednané zakázky, uzavřené smlouvy. Neví, jestli byla nějaká ojedinělá zakázka. Kdyby byl nějaký větší objem zakázek a požadavků na výrobu, tak by to asi věděla. [příjmení] [příjmení] se snažila najít variantu, jak v případě, že měla objednávku na nějakou dlažbu, sehnat peníze, aby se to mohlo vyrobit. Například sehnala peníze, aby se mohlo jet pro keramickou hmotu. Pár pytlů přivezli, něco udělali, ale pak zas nebyly peníze. Neví, jaké byly z činnosti firmy výdělky. Ono se to tam tak lidově řečeno„ plácalo“. Dělala se keramická a kamenická výroba a peníze, které z toho byly, se vždy použily na to, co hořelo. Pokud jde o materiál, na dvoře byly nějaké drtě. Pršelo do toho, bylo to v roztrhaných pytlích, rozsypané. Jaká byla hodnota a množství, to nemá představu. Plný dvůr toho nebyl, byly to asi dva pytle. V keramické dílně mohla být naposledy 3 – 4 měsíce před tím, než jí pracovní poměr skončil. Jestli paní [příjmení] dělala nějaké investice v době, kdy tam působila, jestli nakupovala nějaké stroje, vybavení, to neví. Je možné, že se kupovalo nějaké nářadí. Vybavení keramické dílny nerozumí, ale ví, že v [ulice] ulici byly nějaké lisy a pece, a že byly v dezolátním stavu. Paní [příjmení] mluvila o tom, že by bylo potřeba je dát do pořádku, ale nebylo na to. Uvažovalo se i o tom, že by se přestěhovaly do té druhé provozovny, ale nedošlo k tomu z obavy, že pokud by se s nimi hýbalo, tak by se rozsypaly. O zakázky se starali pan [příjmení] a pan [příjmení]. Sepisovali smlouvy, domlouvali zakázky, vybírali zálohy. Asi tam byli až do zahájení konkurzu, ale není si jista, zda i pan [příjmení] tam byl až úplně do konce. Technolog nebo nějaký šéf ve výrobě nebyl, o to se starala paní [příjmení]. Svědkyně uvedla, že má dojem, že pan [příjmení] neměl přístup do keramické dílny, protože celou dobu, co tam byla, byli s paní [příjmení] v rozepři. V keramické dílně byl jako vedoucí pan [příjmení], pak tam byly tři ženy. O vysílání zaměstnanců na pracovní cesty, rozhodovala paní [příjmení]. Vždy se sešli v pondělí ráno a řešilo se, kam kdo pojede. Většinou to bylo na 1 – 3 dny, někdy i na týden. Svědkyně vykonávala všeobecné kancelářské práce, připravovala podklady pro účetnictví, vedla pokladní knihu, knihy jízd, podklady pro mzdy. Jednala s úřady, vystavovala faktury, přepisovala cenové nabídky. Před ukončením výroby tam mohlo být 10 – 12 zaměstnanců. Občas tam chodili vypomáhat dva kluci, ale neví, jestli tam byli v posledních třech měsících. Inventarizace majetku se nějaká sepisovala, ale nebylo to v její pracovní náplni. Jaký byl ve firmě majetek, to neví. Nějaké větší množství materiálu tam složené nebylo. Její zaměstnání skončilo na podzim 2001, když končili všichni zaměstnanci. Je možné, že tam byla o měsíc až dva déle než oni, protože jednala s úřadem práce a připravovala podklady k tomu, aby zaměstnanci dostali vyplacené mzdy. V posledním období vykonávala práci z domova, měla tam firemní počítač a tiskárnu. Chtěla to tak paní [příjmení]. Pokud žalované něco předávala, bylo to se souhlasem paní [příjmení]. Asi 2x byla paní [příjmení] přímo přítomna, jinak jí zavolala a věci předávala s jejím souhlasem. U předání provozoven a kanceláří nebyla a neví, jestli byl sepsaný nějaký předávací protokol. Myslí si, že firma nefungovala nejspíš z důvodu špatného hospodaření, protože zálohy, které se vybraly, šly na něco jiného, než na co měly jít. Když nějaké peníze přišly, zaplatilo se z toho, co bylo nejurgentnější - například dluhy na elektřině nebo na sociálním. Firmu vedla paní [příjmení], a pak víceméně i pan [příjmení]. V kanceláři byla nějaká malá hotovost. Zálohy měl pan [příjmení], pokud byly vyplácené v hotovosti, někdy šly na účet. On z toho pak třeba něco dal paní [příjmení]. Přinesl spoustu lístečků, na co se to vynaložilo, občas se něco vložilo do pokladny. Nahlásili jí, kolik se přijalo na záloze a od koho, aby to mohla zaevidovat. Jestli a v jaké výši měla firma nějaké pohledávky a kolik jich bylo, to neví. O kalkulacích na výrobu neměla přehled, nic takového žalované nedávala a nepamatuje si, jestli ji žalovaná o inventarizaci majetku žádala. Dozadu do hal svědkyně nechodila. Jestli tam bylo něco složené, nemá přehled, ale myslí si, že ne. Fakturace všech zakázek podle ní byla ukončena. Jistá si tím po 20 letech není, ale myslí si, že se nestalo, že by byla vyrobena nějaká zakázka, která by nebyla dodaná a vyfakturovaná. Neví, jaký byl potřeba kapitál na měsíční provoz firmy a neví, jestli by firma mohla dál fungovat, kdyby tam přišly finanční prostředky v částkách 560 000 Kč, 48 000 – 58 000 Kč a 450 000 Kč. Takové peníze se ale nečekaly a myslí si, že nebyl předpoklad, že by v krátké době na základě nějakých zakázek takové finance mohly přijít. Objednávky v takovém rozsahu tam nebyly. Neví o žádné zakázce v době kolem prohlášení konkurzu, ze které by přišly peníze. Zakázky sice neměla na starosti, ale když něco přišlo a byly peníze na obzoru, tak se o tom v kanceláři mluvilo, probíralo se to. Jestli na nějaké zakázce pracovala paní [příjmení] a pan [příjmení] v den prohlášení konkurzu nemůže vyloučit, ale ani potvrdit. Že není zaplacené nájemné, věděla. Chodíval tam pan [příjmení] a říkal, že jestli se nájem nedoplatí, dá tam zámek a provozovnu zamkne. Viděla, když se nájem zaplatil – šlo to přes účet nebo přes pokladnu. Stalo se vícekrát, že se na nájmu dlužilo. Bylo to maximálně za dva měsíce, protože pan [příjmení] to déle nenechal. Mluvilo se něco o tom, že tam sám vypnul elektřinu. Jestli to je pravda a jestli tím paní [příjmení] donutil zaplatit nájem, to neví. [příjmení] [příjmení] byla zoufalá. Nevěděla, jak z té situace, věřitelé na ni útočili. Když připravovala poklady pro účetní, žádné faktury na provize pro pana [příjmení] tam nebyly, tím si je téměř jistá, i když ne úplně stoprocentně. [příjmení] od kanceláří měla svědkyně, pan [příjmení], paní [příjmení] a pan [příjmení]. Neví, kdo měl klíče od provozovny. Jestli byla výroba nějak patentovaná, to neví, ale určitě byla unikátní, jak jí vysvětlila paní [příjmení].

206. Svědek [jméno] [příjmení], bratr [jméno] [příjmení], ve své výpovědi uvedl, že pro sestru a žalobce pracoval. Měli„ sdružení“, jejich spolupráce začala ještě před revolucí a nějakou dobu spolu také žili. V pracovním poměru u nich nebyl. Měl živnostenský list na tryskání povrchů, výškové práce, přípravné práce na stavbách a pak jsem si ještě dodělával kamenické práce. Práce jim fakturoval. Odešel ještě před konkurzem. Pokud potřebovali, ještě pro ně něco dělal, ale už měl i svoje„ kšefty“. Důvodem nebylo to, že by mu neplatili, nebo že by práce bylo málo. Pokud dělal pro sebe, měl více peněz. Práce mu zadávala sestra nebo žalobce, práce podle něj měli dost. S žalobcem pracovně neshody neměl, a pokud nějaké měli, bylo to například kvůli tomu, že mu včas nezaplatili nějakou fakturu. Nikdy nebyl vyšetřován policií kvůli oznámení žalobce. Omezení spolupráce mohlo nastat asi tak 2 roky před konkurzem. Žalobce a sestra měli mezi sebou nějaké spory, soudy, ale nic bližšího neví. V podnikání se dohadovali třeba kvůli tomu, že každý chtěl něco udělat jinak, ale neví nic o takových sporech, že by jejich spolupráce byla ukončená. Má povědomost, že žalobce měl podíl asi 2/3 a sestra 1/3. Každý vložil do podnikání nějaké peníze, pak se společně dělili, nakupovali stroje. Ohledně vlastnictví asi spory neměli. Svědek jezdil na kamenické zakázky, na keramické dílně nikdy nepracoval. Občas tam byl, například když něco nakládali. Nějaké peníze mu dlužili, byl i věřitelem v konkurzu. O jakou částku šlo, už neví. Na keramické dílně byly 3-4 lisy, dvě pece a malá pec, vozíky, přepravky, materiál a samozřejmě výrobky. Naposledy tam byl, když končil se spoluprací. Neví ale, jestli to bylo tehdy, když ukončili tu širokou pravidelnou spolupráci nebo později. O vlastnictví k věcem neměl informace. Ví jen, že se dohadovali o jednom lisu, který zmizel, ten snad byl žalobce, a také ohledně něčeho dalšího. Ve firmě to řídil a sjednával zakázky spíše žalobce. [příjmení] [příjmení] to řídila spíše na stavbách, dělala tam dozor, pracovala s ostatními. Svědkova spolupráce s nimi až do prohlášení konkurzu netrvala, ale žalobce se [příjmení] společně spolupracovali až do té doby. [příjmení] se pak zabývala spíš keramickou dílnou a restaurátorskými pracemi, žalobce spíš řídil stavby. Stálých zaměstnanců tam mohlo být 5 – 6. Když bylo méně práce, tak se nepropouštělo. Víc lidí tam také pracovalo na živnostenský list. Kolik bylo lidí v keramičce přesně neví, asi 5 – 6. Na stavbách jich mohlo být 5 – 7. Pokud jde o dlaždičky, měli dost práce, dělali repliky starých dlažeb a byli snad jediní, kdo to vyráběl. Na poslední zakázce byl svědek v [příjmení], dělaly se tam chodby z terasa. Byl i na zakázce v [obec], která byla dokončena, ale peníze už šly do konkurzu. S žalovanou se svědek setkal jednou v dílnách u nádraží. Dohadovala se s jeho sestrou o drtích a nějakých pracovních věcech. Nabízel, že by odkoupil drtě a přívěsný vozík, ale žalovaná mu to neprodala a pak vozík prodala ještě levněji, než nabízel. Drtě pak odvezla na skládku za [anonymizováno]. Byli se tam podívat. Byly tam vyvezené žoky s drtěmi, pytle, kostičky do terasa i dlaždice. Bylo toho pár tun. Koukali na to, fotili. Byl tam s žalobcem, [příjmení], [jméno] [příjmení]. Nic z toho si odvézt nemohli. Ptali se na to pracovníka, který tam byl, a on jim sdělil, že co tam je vyvezené, už se odvést nesmí. Byl také u rozhovoru [příjmení] s žalovanou, byl tam i žalobce, který žalované volal. Nejdříve ze svého telefonu, a když mu to nezvedala, půjčil si jiný, který mu zvedla. [příjmení] chtěla vyrábět dál, aby se dluh splatil, měli zakázky, materiál. Svědek nemá přehled o tom, jaký byl ekonomický provoz firmy, jaké byly zisky, příjmy, obrat. Materiál vyvezený na skládku šlo určitě pro výrobu použít. Byla to nová drť dovezená z Itálie a dalších zemí nebo nakoupená v Česku, byly toho tuny – několik žoků. Na té skládce to bylo v žocích a pytlích, ale ty už byly potrhané. Nějaké menší množství bylo i v bedně. Drtě se skladují v žocích nebo pytlích, volně ložené asi ne, vždy je to v nějakém obalu. [příjmení] chtěla po žalované vydat nějaký materiál, majetek a také soupis s tím, že nebyl provedený stoprocentně. 207. [příjmení] [příjmení] ve svědecké výpovědi uvedl, že žalobce je jeho známý a v době, kdy pracoval se [příjmení], k nim chodil opravovat elektriku, připojovat stroje. Kolikrát tam byl, si nepamatuje, mohlo to být před 15 – 20 lety. Chodil tam pracovat ze známosti a dělal to zadarmo ve své pracovní době, když ho tam vedoucí z firmy [anonymizováno] [obec], který byl známým [příjmení], z práce poslal. Co měl žalobce se [příjmení] sjednané a čí to bylo podnikání, se nezajímal, kdo byl vlastníkem strojů, neví. Podnikali v tom, že lisovali dlaždice, barevné i jednobarevné, pálili je v pecích. Tři pece byly větší a jedna menší na vzorky. O konci podnikání žalobce a [příjmení] poznatky nemá. Žalobce za ním přišel, že jsou všechny pece pryč, ať se tam jde podívat. Byly tam uřezané kabely, leželo to tam na zemi. Byl tam i kvůli tomu, aby se někomu něco nastalo. Když byl na dílně opravovat naposledy, kdy tam ještě stroje byly, byly tam i lidi, lisovali, zakládali do pece, elektřina fungovala. Tehdy tam opravoval pec z [obec]. Nejprve uvedl, že neví, kdy to bylo. Posléze sdělil, že to nebylo déle než týden před odvozem strojů. Žalovanou viděl v [anonymizováno] za [anonymizováno], kde byly odvezené ty stroje. [obec] byly v plechové boudě, nejlepší lis byl skoro venku, u kravína, zrezlý. Do [anonymizováno] jel na žádost žalobce, který zjistil, že to tam není dobře uložené a chtěl s sebou někoho, kdo mu to dosvědčí. [jméno] tam i [příjmení], pan [příjmení] a ještě jeden člověk, co opravoval lisy. Nechtěli je tam pustit, správce na ně pustil psa. Potom proběhla ještě jedna oficiální návštěva, byl tam tedy celkem dvakrát. Při té druhé návštěvě byla přítomna i žalovaná, bylo tam hodně lidí a pořizoval se kamerový záznam. Odvozu strojů a soupisu majetku přítomen nebyl. Jestli byla mezi žalobcem a [příjmení] nějaká neshoda nebo konflikty neví. Když byl v provozovně po odvozu strojů kvůli zabezpečení kabelů, tak elektřina určitě fungovala, vytahoval hlavní pojistky. Byl tam tehdy sám a vstup mu asi umožnil žalobce, který ho tam zval. Nikdo další tam nebyl. Jak jsem se dostal do dílny, neví, asi mu otevřel žalobce, když ho tam pozval, přišli společně. Už si nepamatuje, jestli odemykal, nebo ne. Také tam chodil majitel objektu [příjmení]. Jestli jim otevíral on, si nepamatuje. Jestli pak zavírali a odcházeli oba společně, to už neví. Pak uvedl, že si myslí, že zpátky jeli zase spolu, a že žalobce vyložil ve městě.

208. Svědek [jméno] [příjmení] vypověděl, že pro žalobce občas pracoval a měl od něj pronajatou dílnu v [část obce], neví už v jakém období. Pracoval pro žalobce jako živnostník, nešlo o pracovní poměr. Je to už dlouho, nešlo o pravidelnou spolupráci. Jeho oborem je kámen a kovoobrábění. Dělal například v [obec] schody, nebo v [obec], v [obec]. Jeho smluvním partnerem byl žalobce, jednalo se o ústní smlouvy. Žalobce podnikal v kamení, výrobě schodů, dlažbách, dělal dlažby do starých objektů, historické, repliky. Dělal to s panem [příjmení] v dílně v [část obce]. Kdy svědek pro žalobce dělal první a poslední zakázku si už nevzpomene. Pro paní [příjmení] nikdy nepracoval, znal ji od vidění. Neví o tom, jestli žalobce podnikal společně s ní. O jejím konkurzu nemá žádné poznatky a žádných událostí s tím souvisejících se neúčastnil.

209. Svědek [příjmení] [příjmení] vypověděl, že pro žalobce nějaký čas pracoval v jeho firmě (kamenictví) jako OSVC, přibližně v letech 2003 – 2008. Bylo to pro jeho soukromou firmu kamenictví. Jednalo se o dost častou spolupráci. Spíše byl u něj v dílně v [část obce], ale také jezdili osazovat, někdy ho vozil k jednáním se zákazníky. Většinu času byl na dílně. Jejich spolupráce skončila kvůli tomu, že přestal platit. Nějaké peníze mu dluží, celkem přes 150 000 Kč. [příjmení] [příjmení] znal spíše podle vidění. [příjmení] [příjmení] spolupracovala, aby mohli dělat historické věci, pro památkáře. Dělali historické dlažby, schody, mozaiky v lázních, při opravách starých baráků, například chodeb. Původní schodiště se také čistila. Snad dělali i nějaké ozdobné věci. Začali už dřív, než tam nastoupil. I za něj ještě spolupracovali. Občas tam [příjmení] byla, probíraly se nějaké zakázky. Vztahy podle něj měli přátelsko-pracovní. [příjmení] měla svoji provozovnu na konci [obec]. [jméno] svědek nic nedělal, nespolupracoval s ní. V roce 2001 a zpět s [příjmení] nespolupracoval, o dřívějším podnikání měl informace jen z doslechu. S žalovanou se setkal, když bylo oznámeno, že je z konkurzní správy. Kdy to bylo, neví. Asi 2x žalobce vezl na nějaké jednání, kde se mělo projednávat, jak dodělat rozjednané zakázky. Poprvé ke [příjmení], kdy vevnitř nebyl, neúčastnil se toho, seděl venku v autě. Žalobce s sebou vezl psací stroj a nějaké doklady. Pak oznámil, že nebyl pořízen žádný zápis a nic se nevyřešilo. Pak jel s žalobcem na další setkání do [příjmení] [příjmení] nad [anonymizováno]. K jednání ale nedošlo a nic se nevyřídilo. Byl také na skládce v Lískovících. Bylo to v době, kdy byl u žalobce na firmě a někdo volal, že se na skládku vyváží kamenický materiál. Vezl žalobce do [obec]. [příjmení] kontaktoval policii, chtěl to nafotit. Na skládce byly kamenické věci, žulové kostičky, materiály, žoky s drtí. Bylo to z jeho firmy ze statku v [část obce]. Kdo to tam vyvezl, neví, říkalo se, že na to snad byly objednané technické služby. Řečeno bylo, že to nechala vyvézt žalovaná, žádný dokument ale neviděl. V kterém roce to bylo, už neví. Dělal v té době pro [příjmení]. Ten materiál tam byl uskladněný, a pak tam bylo prázdno. Bylo to v [část obce]. Byla tam dřevěná kůlna a před ní byly metrákové žoky s drtí, jejich počet neví. Asi 4-6, ale neví to přesně. Uvnitř byly staré vojenské truhly, v kterých byly naštípané žulové kostičky. Pan [anonymizováno] zmiňoval, že to odkupoval při stavbě národního divadla. Neví, kolik to bylo truhel, asi [číslo]. Byly narovnané na sobě, bylo to tam zastavěné. Na tu skládku jeli ten samý den, co přišlo echo, že se tam něco vyváží. Mohlo to být v řádu pár hodin. Policie jela s nimi, přijela to fotit.

210. Z výpovědi svědka [jméno] [příjmení] nebyly zjištěny pro řízení významné skutečnosti. Vyplynulo z ní jen to, že od roku 1977 asi do roku 2010 bydlel na různých místech v [obec] a asi posledních pět let z tohoto období byl sousedem žalobce. Znali se, kamarádili, zdravili, nijak se ale nenavštěvovali. Možná u něj byl jednou na zahrádce. Nepodnikali spolu, neměli žádný obchodní vztah, žalobce mu nic nedlužil. Ví, že dělal repliku. Byla to nějaká stará dlažba, kterou uměl vyrábět, ale nic bližšího o tom neví. Určitě se u něj někdy zastavil v dílně v [část obce], kde měl nějaké stroje, ale nějak podrobně ho s tím neseznamoval. Asi si taky chránil svůj patent, o kterém mu sám říkal. O podnikání paní [příjmení] neví nic. S žalobcem se znala a navštěvovala, nic bližšího mu není známo, o zakázce [anonymizováno] mrakodrap ve [obec] nic neví. Měl firmu, která měla 15 zaměstnanců, prováděli pokládání dlažby. Aby se uživili, bylo potřeba položit 3 000 - 4000 m2 měsíčně. S podnikáním se zaměstnanci skončil před 12 lety, pak ještě pracoval sám.

211. Z výpovědi JUDr. [jméno] [příjmení] bylo zjištěno, že žalobce v minulosti zastupoval jako ustanovený advokát a žalovanou viděl pouze jednou, když jí předával agendu správce konkurzní podstaty. Usnesením Krajského soudu v Hradci Králové z 20. 7. 2001 byl ustanoven správcem konkurzní podstaty paní [příjmení]. Ona hned proti rozhodnutí podala odvolání z důvodu, že zastupoval jiného klienta jako věřitele ve věci proti ní. Soud ho poté z funkce odvolal. Jediné, co stihl vykonat, bylo to, že asi 4 dny po svém ustanovení vyzval paní [příjmení] k sestavení seznamu majetku a závazků, což byla její povinnost ze zákona, a jednou navštívil její provozovnu v [obec]. Viděl tam provoz, byli tam zaměstnanci, vyrábělo se tam. Jiné úkony neučinil a asi za měsíc funkci předával nové správkyni paní [příjmení] [příjmení]. Protokol o předání sepisovali 29. 8. 2001. Provozovnu paní [příjmení] určitě navštívil v pracovní době. Nevybavuje si, kolik tam bylo zaměstnanců. Možná tam nebyla ani paní [příjmení]. Ona s ním totiž vůbec nekomunikovala. Provázela ho tam nějaká paní, na jejíž jméno si nevzpomíná. Prošli dílnu, venku byl nějaký sklad materiálu. O zakázkách nic neví, seznam majetku a závazků mu dlužnice nepředložila. V provozovně byly nějaké stroje, pracovalo se tam, takže byly v chodu. Za tu dobu, co vykonával funkci správce konkurzní podstaty, neměl poznatky o tom, zda a jak se pan [příjmení] podílel na výrobě a na podnikání. Myslí si, že v době, kdy funkci správce vykonával, nevedl s žalobcem jednání ohledně konkurzu, ale není si tím jist. Protokol o provedeném místním šetření nesepisoval. Proběhlo nepochybně na začátku jeho ustanovení. Elektrická energie v provozovně stoprocentně byla, protože stroje běžely. Ukončení výroby s ním žádný věřitel neprojednával. Okruh věřitelů ani neznal, neměl seznam pohledávek ani věřitelů. Žádné diskuze o možnosti pokračování v podnikání, vyvedení firmy z problémů a pokračování v zakázkách s nikým nevedl, neměl o podnikání žádný přehled a informace, neměl žádné informace o probíhající zakázce. Něco rozpracované zřejmě bylo a asi se v tom pokračovalo, protože tam zaměstnanci něco vyráběli, on ale o ničem informován nebyl. Informace o tom, jestli paní [příjmení] pracovala někde v [obec], z té doby neměl. Žádné další kroky týkající se postupu činnosti správce v průběhu konkurzu neplánoval, protože vzápětí po jeho jmenování přišlo odvolání. Nedělal žádné plány, jak bude postupovat, protože mu bylo jasné, že bude odvolán a činnost správce vykonávat nebude.

212. Z výpovědi svědka [jméno] [příjmení] soud zjistil, že se s žalobcem zná asi 30 let. Asi od roku 1992 spolu s paní [příjmení] a paní [příjmení] provozovali [anonymizováno] v [obec]. Pak ale žalobce odešel a paní [příjmení] nakonec také. Kdy žalobce ukončil činnost, si už nepamatuje. Žalobce se [příjmení] začali společné podnikání v 90. letech a než našli prostory, měli v [anonymizováno] v [obec] umístěné nějaké stroje a vybavení, které pan [příjmení] nakoupil ve„ výzkumáku“ [anonymizováno] v [obec]. Sám ho na ně tehdy nakontaktoval, protože věděl, že budou vyprodávat nepotřebné zařízení. Dal proto žalobci tip, aby ho odkoupil. Neví, jestli k tomu odkupu strojů došlo ještě za jejich společného sdružení, nebo až později. Pravděpodobně ještě za něj. Nejméně jednou tam s žalobcem byl. Žalobce nakupoval nějaké lisy, asi 3, jeden z nich byl [příjmení], který byl nejdražší, dále 3 - 4 bubínky. Neví, kolik kusů strojů to celkem bylo. Společně se byli dívat také na [anonymizováno] v [obec], který žalobce koupil a vložil do [anonymizováno], když ještě v rámci sdružení podnikali společně. Když odcházel, vyplatili ho. [příjmení] [příjmení] nikdy stroje nakupovat nebyl. Výroba, kterou žalobce a [příjmení] provozovali, neměla podle svědka moc velkou konkurenci a nemá ani dnes. Firmy, které vyrábějí dlažbu, ji vyrábějí v milionech kusů a nemůžou se tedy zabývat tím, aby vyráběli například 100 – 300 m2 do nějakého památkově chráněného kostela. To musí dělat nějaká firma v podstatě na koleně, oproti té sériové výrobě ručně. S žalobcem byl asi před 4 roky (svědek byl slyšen 2. 4. 2019) na schůzce s panem [příjmení] týkající se vily [anonymizováno] v [obec] Pan [anonymizováno] po nich chtěl, aby [anonymizováno] nebo pan [příjmení] dělali do vily atypickou dlažbu. Svědek se toho obával, protože s tou výrobou nemá zkušenosti a navíc tam byl krátký termín a nebezpečí, že by se výroba nestihla. Stanovisko žalobce bylo takové, že je termín krátký, a že to nemá kde vyrobit. V průběhu výslechu svědek ztotožnil stroje a vybavení na fotografiích na čl. 1581-1583 (lisy, bubínek, lis [příjmení], šnekovka, adaptér, formy, vložka do bubínku). V souvislosti s tím uvedl, že žalobci a [příjmení] nechával nějaké desky do pecí a oni si je nechali nařezat na malé kostičky. Pravděpodobně je používali jako proložky mezi deskami, když pálili dlaždice. [příjmení] by měly být uložené pod střechou, aby na ně nemohlo pršet a spíše by měly být uskladněné nastojato. Uvedl také, že v provozovně viděl podobné dlaždice, jako je druhá od shora na čl. 897, osmihran na čl. 897 a na čl. 898 pod nápisem kosočtverce a elipsa.

213. Svědek [jméno] [příjmení] vypověděl, že byl zaměstnancem žalobce. Následně však vysvětlil, že ho nezajímalo, kdo je uvedený na pracovní smlouvě jako zaměstnavatel a nepamatuje si to, ale asi to byla paní [příjmení]. Pokud pracoval při výrobě keramických obkladů, bylo to na provozovně v [obec]. Práci mu zadával žalobce, dokud byl vedoucím svého podniku. Pak to vzalo poměrně rychlý zvrat a asi půl roku potom firma skončila. Svědek tam byl asi dva roky, až do konkurzu. Dlužili mu asi 3 – 4 výplaty, připojil se do konkurzního řízení. Byl řadový zaměstnanec, o ekonomickém chodu firmy neměl poznatky. Nebyli seznamováni s tím, jaké smlouvy se uzavírají, na jaké zakázky. Zaměstnanců tam bylo asi 13 – 16, někteří brigádně. Ve výrobě keramických obkladů dělal v podstatě všechny práce, kromě sázení do pece, to dělala jedna školená osoba. Nemá poznatky, jestli byly nějaké neshody mezi žalobcem a paní [příjmení]. Možná bylo něco ohledně toho, že jeden chtěl něco koupit a druhý nechtěl. Pokud ví, žalobce ve firmě skončil nedobrovolně. Dle vysvětlení paní [příjmení] to bylo kvůli neshodám na zakázkách. V době, kdy tam končil, to po ekonomické stránce žádná velká sláva nebyla, ale zakázky byly. Vyráběla se keramika, obklady. Výroba probíhala tak, že se nakopírovaly chybějící obklady nebo dlažby, vytvořila se forma, vyrobily se a pak se doplnily chybějící části v nějakém objektu ve staré zástavbě. Dokumentace ohledně výroby být musela. Sám se s tím nikdy nesetkal, ale určitě něco vyhotovené být muselo. Pokud za prací vyjížděl, bylo to na zakázku Divadlo v [obec], což byla stěžejní zakázka na několik let. Dělalo se tam teraso, kostičky. Na poslední den v práci si nijak nepamatuje, ale myslí, že se věnoval výrobě terasa. Nějaký časový postup to ukončení činnosti a výroby mělo, nebylo to ze dne na den. Když končil, byl na provozovně, elektřina fungovala. Nepamatuje si, jestli bylo nějaké období, kdy nebyla dodávaná. Za žalobce byly ve firmě dvě provozovny a za [příjmení] jen jedna provozovna. [příjmení] sháněl zakázky, rozdával práci, byl v pozici vedoucího. Pokud jde o strojové vybavení, bylo tam několik pil, několik lisů, několik pecí. Manipulativní technika, rameno na leštění. Byl to kamenický provoz střední firmy. Stroje, na kterých se pracovalo, byly funkční. Nějaké zásoby tam byly. Jednak to byla kamenná deskovina, které nebyly velké zásoby, tak asi 100 m2 v hrubém odhadu. Byla tam nějaká kamenná drť, množství neví. Cementy a pojiva, to jsou jen krátkodobé věci. Nemůže říci, jestli toho byly větší zásoby, nebyl skladník. [obec] tam byl určitě, o množství neměl přehled. Jaká byla kapacita výroby, nebyl schopen uvést. Asi to byla specifická výroba. Mluvilo se o tom, že je na to nějaký patent. V době, kdy žalobce ve firmě už nebyl, svěděk pracoval spíše na dílně na výrobě terasa. Za žalobce byla kamenická provozovna v [část obce], kde byly pily, rameno a kamenická dílna. Další provozovna byla v pronajatém prostoru v [obec], snad [ulice] ulice. Poté, co se rozdělili, měla paní [příjmení] provozovnu u pana [příjmení], pod nádražím, kam se přestěhovaly sklady. Z keramické dílny v [obec] se tam přestěhovalo všechno (co bylo zabetonované asi ne). Z [část obce] se něco přestěhovalo částečně. V jakém období to bylo, si nepamatuje. Ten kámen cca 100 m2 byl uložený v [část obce] Poslední zakázka se asi nesplnila, snad to zůstalo ve skladu a ani se to neodvezlo na stavbu. Za žalobce firma fungovala, práce byla. Výplata byla se zpožděním, ale byla. Za paní [příjmení] po jeho odchodu firma nefungovala, zaměstnanci nedostávali výplatu, odcházeli, nebyly plněny zakázky a možná nebyly ani nasmlouvané.

214. Z výpovědi svědka [příjmení] [jméno] [příjmení] bylo zjištěno, že zná žalobce z doby, kdy pracoval ve firmě [právnická osoba], jejímž byl žalobce dodavatelem. Jednalo se o výrobu dlažeb, čištění fasád, kamenické práce v celkovém objemu dodávek za cca 5 000 000 – 6 000 000 Kč na historické stavby, například Gymnázium [ulice] v [obec] nebo Ústav hluchoněmých v [obec] [ulice] trvala asi dva roky v období let 2015 [číslo], možná až 2018. Poznali se v roce 2015 nebo 2014 O záležitostech žalobce v letech 1998 2002 nemá žádné informace.

215. Z výpovědi svědka [titul] [jméno] [příjmení] bylo zjištěno, že pracoval v Národním ústavu památkové péče, územní pracoviště [obec], jako územní garant. Žalobce zná asi od konce 90. let. Setkali se ohledně zakázky rekonstrukce tří objektů v [obec] pro potřeby krajského úřadu. Jednalo se o objekt z roku 1908, kde se rekonstruovaly i původní dlažby, a i potom se občas vídali. Rozebírali spolu i akci rekonstrukce obchodní pasáže [adresa] na Třídě [ulice] v [obec], kde byly původní mozaikové dlažby, které bylo potřeba renovovat a částečně vyměnit, což bylo asi před 8 lety. Tuto zakázku vyhrál [anonymizováno], takže žalobce se toho neúčastnil. Povídali si spolu i o akci na odbavovací hale nádraží v [obec], to bylo v letech 2019 [číslo]. Měla tam probíhat obnova původních dlažeb, také šlo o mozaiky. Jak to ale dopadlo, jestli tam žalobce nějakou práci měl nebo ne, to už neví, protože odcházel do důchodu. Historické dlažby z přelomu stolení jsou velmi dekorativní, jedná se o náročné atypické výrobky, kde je lisován dezén do vzoru. Je to barevné, dlaždice jsou s různými motivy. Výroba takových replik je náročná. Mnohdy je na to potřeba i dovoz surovin ze zahraniční, vytvoření nových forem. Svědek byl územním garantem přes odborný dohled. Finanční záležitosti akcí přes něj nikdy nešly, nemá přehled o tom, jaký subjekt byl dodavatelem. Jak pan [příjmení] podnikal nebo s kým, o tom neměl přehled a nepamatuje si, jestli měl nějaké partnery. Myslí, že pracoval s někým dalším, ty lidi ale neznal. Ví, že se zabýval výrobou replik, měl ale širší záběr, který zahrnoval i cihlářské výrobky, kamenické práce. Má ho zafixovaného jako výrobce určitých replik, které nejsou na trhu běžně k dostání. Jestli na té akci, kde dodával dlažbu, zajišťoval i pokládku, to už si nepamatuje. Ideální je, pokud dodavatelská firma zajistí nejen dodání replik dlažeb, ale i demontáž původní a provede její náhradu. Jak velká byla tato zakázka po finanční stránce, kterou žalobce dodával. Pokud jde o té akci na zdravotní škole, nepamatuje si už, jak objemná to byla zakázka. S odvedenou prací byl spokojen. Mohlo to být asi v roce 1998 nebo 1999. Dodavatelů replik historických dlažeb moc není, a také kvalita je různá. Repliky od žalobce byly kvalitní. Koncem 90. let to byl spíš úkaz, dalo by se hovořit téměř o jedinečnosti. Pak se to rozšířilo, ale stále je to úzký profil. Přehled o jeho podnikání neměl a o jeho problémech nebyl informován. Určitě ale nějaké starosti měl. O výrobu těchto dlažeb je dál zájem, je to úzký profil. Takový dodavatel je ideální pro objekty, kde jsou nějaké historické dlažby, protože je vždy problém něco nahrazovat. To platí všeobecně, nejen v ČR. Žalobce viděl pracovat i na mostu přes [anonymizováno], tam šlo o kamenické práce. Může to být asi 20 let.

216. Z výpovědi svědkyně [příjmení] [jméno] [příjmení] soud zjistil, že je zaměstnancem národního památkového ústavu a zajišťuje odborný dohled na obnovách památek, veškerou památkovou péči. Žalobce zná asi 15 let jako dodavatele stavebních prací. Potkávají se na stavbách v rámci kontrolních dnů. Potkali se asi na 5 zakázkách. V poslední době to byla obnova vily gymnázia v [obec], předtím gymnázium [obec]. V obou objektech dělal dlažby. Asi před 6 lety se potkali na akci Ústav hluchoněmých v [obec]. Víc už si nepamatuje. Koncem 90. let nebo kolem roku 2000 už ho možná zaregistrovala. Byl jeden z prvních, kdo se objevil v oboru výroby atypické dlažby. Pak ten záběr rozšířil i na cihly. Jedná se o atypické dlažby, které se na trhu běžně neseženou, kopie historických původních dlažeb. Ohledně jeho podnikání má jen okrajové informace. Kontaktní osobou byl on. Jestli spolupracoval s někým dalším, to neví. Určitě pracoval jako subdodavatel, protože generálním dodavatelem je vždy nějaká velká firma. Jak to bylo podchyceno smluvně nebo finančně, to jde zcela mimo ni, nemá o tom přehled. Výroba těch dlažeb je velmi specifická a speciální. Jsou na to potřeba zvláštní stroje, technologie a spousta vzorků, aby ta vyrobená dlažba odpovídala původní historické. Výrobců cihel je více, ale pokud jde o dlaždice, tam je problém to poshánět. V Česku ví o dvou výrobcích, další jsou v Německu. Žalobce dodávku v pořádku splnil, jinak by s ním dál nespolupracovali. Na to, kdo bude na zakázku dodávat, mají jen minimální vliv, konečné slovo má vždy investor. Pokud jde o menší věci a soukromé investory, ti si mohou vybírat. Pokud jde o větší akce, tam probíhají standardní výběrová řízení podle zákona o veřejných zakázkách. [příjmení] [jméno] [příjmení] svědkyně zaslechla. Bylo to určitě v souvislosti s žalobcem, ale bližší souvislosti nezná. Žalobce to nedělal sám, to by ani nešlo. Vždy tam s ním byl minimálně jeden člověk až dva. Na výrobu těch dlažeb jsou určitě potřeba nějaké lisy, pece, míchací stroje, něco se razí. Na [stát. instituce] žalobce dodával bílé a černé dlaždičky, mohlo to být kolem roku 2002 - 2005. Na každou barvu musela být jiná forma. Na nějakou konkrétní zakázku z přelomu 90. let a roku 2000 nebo těsně poté, si nepamatuje. Informace o tom, že měl nějaké potíže, se k ní dostala. Když dělali na tom ústavu hluchoněmých, zmiňoval, že přišel o vybavení. Podrobnosti ale nezná.

217. Svědek [jméno] [příjmení] vypověděl, že s oběma účastníky přišel do styku v souvislosti s konkurzem. Byl jednatelem firmy [právnická osoba], která zajišťovala odvoz a skladování věcí z konkurzní podstaty ze dvou skladů, respektive provozoven v [obec]. Šlo o složitou záležitost, protože tam byly žaloby, trestní oznámení, incidenční spory. Kromě odvozu a uskladnění věcí ve [anonymizována dvě slova] zajišťovali i úklid těchto prostor. Firma byla ve smluvním vztahu s konkurzním správcem Ing. [příjmení]. Věci, které se měli odvážet, se kontrolovaly podle soupisu podstaty. Procházelo se to s úpadkyní paní [příjmení]. Ta určila, co je odpad, co jsou stroje, co je materiál, co je v jejím majetku. Situace se měnila, ale seznam zůstával stejný. Jak dlouho jsme skladování zajišťovali, jestli rok nebo dva, to už si nepamatuje a už to není ani archivované, protože uplynula 10letá lhůta k archivaci a společnost prodal. Probíhaly tam spory mezi paní [příjmení], panem [příjmení] a paní [příjmení]. Ztráta skladovaných věcí nebo zařízení z jejich skladů je téměř vyloučena. Šlo o těžké věci, které se nedaly jen tak odvézt. Skladování probíhalo v rámci zákona a v pořádku, adekvátně ke kvalitě a stavu věcí. K žádnému poškození během skladování u nich nedošlo. Probíhalo tam i šetření, kde byla přítomna soudkyně, svědci, policie, nic se neodhalilo. Odvoz věcí z [obec] probíhal tak, že přijel technik, byl tam i majitel objektu pan [příjmení], který chtěl být přítomen kvůli rozvodům elektřiny, které nebyly standardní. Účast mu byla umožněna. Jestli nějak spolupracoval na odpojení, si svědek nepamatuje. Většinu času po dobu, kdy probíhalo odpojování a převážení, nakládka a vykládka probíhala, se toho svědek účastnil. Odpojení dělal člověk s odborným vzděláním, protože takové věci nemohou dělat lidé bez příslušného povolení, zkušeností a kvalifikace. Při nakládání se pracovalo i s jeřábem, protože lisy měly kolem 4 – 5 tun. Do skladů se převážely i nějaké odpady, což bylo velmi neekonomické. Nebylo o sice [příjmení] identifikováno jako zboží, ale převáželo se to kvůli incidenčním sporům. Bylo to tam uskladněné dlouho. Inzerovalo se to, přijížděli tam nějací zájemci, jenže když viděli ty barvy, odstíny a že jde o zbytky, takto nechtěli. Byly to speciální zvláštní věci, nějaké repliky secesní dlažby, použitelné jen do nějakých rekonstrukcí. Mělo to různé barvy. Byly to věci, které se neprodaly, protože jinak se úpadce vždy snaží zpeněžit, co se dá, ještě před konkurzem a tohle se zpeněžit nedalo. To, co bylo jednoznačným odpadem, se vezlo na skládku. Byly tam totiž i různé střepy, reklamace, smíchané hlíny, kamínky, vadné výrobky. Co je odpad, určovala paní [příjmení]. Nepamatuje si, že by byl nějaký spor mezi paní [příjmení] a paní [příjmení] o to, co je odpad a co odpad není, co hodnotu má a nemá. Jediný spor, který tam v tu dobu byl, byl mezi paní [příjmení] a panem [příjmení] nějaké věci, už si ale nepamatuje, o co šlo. [příjmení] tvrdila, že to je její majetek. Problémem bylo, že tam nebylo vedeno účetnictví (to věděl od [příjmení] a [příjmení]), nebylo možno z něj získat informace. Stroje podle svědka neměly revize. Revizní štítky na nich nebyly a nenašly se ani revizní knihy. Jejich zadáním bylo stroje odvézt a uskladnit, protože majitel prostorů v [obec] je chtěl pronajmout a využívat jinak. Jestli se tam svítilo, si nepamatuje. Stroje byly vypnuté, a protože neměly revize, nebylo možné je zkoušet, protože by to bylo nebezpečné. Podle jeho dokumentace byly stroje v provozovně špatně zapojené přímo do elektrického systému, což je informace od pana [příjmení]. Bylo tedy nutné mechanicky přepojit kabel, což by nebylo možné, kdyby tam byla elektřina. Buď tedy musela být odpojena výrobním závodem, nebo majitelem objektu. Na strojích zejména na pecích, nebylo rozpojné zařízení, tedy vypínač, který by umožňoval odpojení u stroje. Postupovali podle seznamu vypracovaného [příjmení] a [příjmení]. To, co tam bylo uvedeno, odvezli a nebyl důvod pochybovat, jestli je ten seznam správný. Určitě byli schopni dle seznamu ty věci a stroje ztotožnit. Jak dlouho to skladování probíhalo a kdy nastal jeho konec, si už nepamatuje. Někdo to odkoupil a odvezl. U vyklízení provozoven a odvozu paní [příjmení] byla. Měla přehled, co se odváží, docela spolupracovala. Musela tam být přítomna i kvůli tomu, že nebylo účetnictví nebo jen jeho torzo. Pan [anonymizováno] u převozu nebyl. Jen se pak motal u provozovny v [anonymizováno], křičel tam na ně. Je možné, že [právnická osoba] uzavřela s konkurzní správkyní [příjmení] nějakou kupní smlouvu. Nepamatuje si to a nepamatuje si, jak s věcmi naložili, jestli z toho měli nějaký zisk. Pokud [právnická osoba] něco odkoupila, bylo to, co nikdo nechtěl. [příjmení] [příjmení] tam stále zvala nějaké firmy, inzerovalo se to, i oni s tím pomáhali a sháněli zákazníky. Z lidí z oboru o to nikdo neměl zájem. Určitě tam bylo několik zájemců, jezdili se tam na to dívat. Prioritní pro jejich společnost bylo, zbavit se těch věcí, i kdyby to bylo se ztrátou, protože jim zabíraly sklady a neměli kde skladovat zboží. Jestli jeho společnost se správkyní uzavírala ještě nějakou další smlouvu, to si nepamatuje. Probíhalo tam ohledně toho i soudní jednání, nic se neodhalilo. Provozovny v [obec] byly dvě. Byl tam nepořádek a největším problémem byl nedostatek příslušných dokumentů od paní [příjmení] a jednání pana [příjmení], který podával stovky trestních oznámení, což celý proces protahovalo. Provozovnu paní [příjmení] uzavírat nemusela, ta už uzavřená byla a soupis podstaty udělala podle možností, které tam byly. Pokud ví, nebylo tam účetnictví, nebyly zpracované výrobní postupy, zaměstnanci odešli, nedostali výplaty. Incidenční spory bránily jinému postupu, než to zavřít. Byl tam nepořádek, nebyly elektrické revize, revize hydraulických zařízení. Podle svědka to byla velmi neprofesionálně řízená firma. [příjmení] [příjmení] byla velmi talentovaná sochařka, ale měla kolem sebe lidi, kteří jí nepomohli v obchodní a řídící sféře. Byla kreativec, nikoliv podnikatelka. Hledali nějaký soupis materiálu, hmotný majetek, stav skladu. Nic takového nebylo. Nefungovalo tam odpadové hospodářství, žádné dokumenty, z kterých by se dalo vycházet. Kdy byl v provozovnách v [obec] poprvé a za jak dlouho po prohlášení konkurzu to bylo, si nepamatuje. Výrobu v provozu neviděl. K odvozu věcí ho vyzvala Ing. [anonymizováno]. Co mají odvézt k uskladnění a co nikoliv, na to dostali pokyn a byl k tomu vyhotoven seznam podstaty, vytvořený v součinnosti mezi [příjmení] a [příjmení]. Jeho angažmá bylo věci naložit, odvézt, uskladnit. Dále s paní [příjmení] nespolupracoval. Při demontáži a uložení věcí postupovali podle zákona tak, aby zajistili bezpečnost budovy, zaměstnanců a strojů. V provozovnách byly standardní lisy z kovovýroby, jen měly jinak utvářené matrice. I ostatní stroje byly standardní. U zboží, odpadu a materiálu to bylo jiné. [jméno] byly věci, které neznali, a byli závislí na tom, co zpracovala společně [příjmení] s [příjmení] a lidé od dodavatelů. Na to, co odváželi, určitě byl nějaký seznam nebo dodací list. Několikrát to bylo ověřováno policií a probíhalo i soudní řízení, při kterém se vše obcházelo, stroje byly ztotožněny. Jestli v provozovnách v [obec] něco zbylo, to si nepamatuje, ale spíše to vylučuje, i když je to možné. Odváželi to, co bylo v seznamech. Je možné, že tam zůstalo něco, co na seznamu nebylo. Byla tam spousta palet, pytlů a hromad. Byly to ty zbytky z výroby, reklamace, nepovedené výrobky. [příjmení] to nějakým způsobem ztotožnila a podle toho byl vytvořen ten seznam. Věci u nich byly skladovány v adekvátních prostorách, tedy v takových, odpovídajících tomu, co vyžaduje skladování strojů. Sklad byl zastřešený, opláštěný Stroje byly standardně zakonzervované a uskladněné. Něco bylo skladováno i ve venkovních prostorách. Jestli byly sádrové formy venku, si nepamatuje. Popírá, že by technik při odvozu z provozovny v [ulice] ulici, stroje nezajistil podle praxe a předpisů, že by například nebyly vzepřené písty, vzepřené klenby pecí, demontovány citlivé části.

218. Z výpovědi svědka [jméno] [příjmení] bylo zjištěno, že se s žalobcem seznámil asi v roce 1996 přes [anonymizováno] [obec]. Dělal pro ně jako modelář nějaké věci a [právnická osoba] potřebovala nějakou pomoc v technologické záležitosti - ohledně pásků na lisování na šnekovce. Další zakázku před r. 2001 společně neměli. Pak se dozvěděl, že [právnická osoba] šla do konkurzu. V 90. letech pan [příjmení] za [právnická osoba] jednal. Nemá o té firmě bližší informace - jak tam probíhalo podnikání, kdo firmu tvořil, jak to měli majetkově. S paní [příjmení] se setkal asi jednou, byla tam přítomna. Na jejich vztah s p. [příjmení] se neptal a informace o žádných neshodách mezi nimi neměl. V [anonymizováno] byl asi dvakrát. Když tam byl naposledy, takto fungovalo u p. [příjmení] v [část obce]. Měl tam pec, asi dva lisy, byla tam i pila na řezání kamene a bruska na plocho, na teraso a kámen. Pak najednou skončili a nemohl nikde dělat. Byly zakázky, ale nebylo kde je dělat. Pak se od pana [příjmení] dozvěděl, že se ta výroba dělá u [obec], nějaký pan [příjmení], který odkoupil stroje a zařízení na výrobu dlaždic z konkurzní podstaty. Poslední záležitost, o které ví, byla zakázka pro pana [příjmení], zámek [obec]. U jednání byl, pak už ale pan [příjmení] s panem [příjmení] jednal sám. [příjmení] chtěl udělat dlažbu, [příjmení] mu dal nabídku, ale pak z toho sešlo a [příjmení] si to objednal od [příjmení], kde to bylo levnější, protože [příjmení] měl formy, zatímco [příjmení] by si je musel nechat udělat. Událo se to asi před 3 až 4 roky (svědek byl vyslechnut 9. 6. 2021). Jak fungovala [právnická osoba], jaké měla zakázky, zisky, kolik zaměstnanců, finanční záležitosti, to vůbec neví. Neví také, jestli měli v době konkurzu nasmlouvané nějaké zakázky, v jakém objemu, za kolik peněz. U žádných jednání nebyl. Dělali staré dlažby, slinuté, probarvené, ale i jednobarevné, dekorované se vzorem. Výroba je náročná, není to běžný sortiment. Vím, že se dělají v Itálii a ve Španělsku. Ty Španělské jsou kvalitou horší. [ulice] výroba byla na úrovni, srovnatelná s těmi z [anonymizováno]. Oni to dělali na zakázky, nedělalo se to na sklad, i když něco samozřejmě zůstalo, protože se to nevyrábělo přesně na kusy. Rozběhlo se jim to pěkně, protože na to byli jediní. Technologické knihy o pracovních postupech se musely pořizovat, protože musí být zaznamenané, jak postupovat. Viděl jsem tam nějakou knihu se zapsanými recepty. Jestli si i ty pásky zapisovali do technických knih, to neví. Oni materiál nakupovali, dělali sami to přibarvování. [ulice] matriál granulát nakupovali v [obec] a na obkladačky v [obec]. Kdo to kupoval, financoval a kdo to vlastnil, nevím. Neví, jaké byly vlastnické vztahy ke strojům. [jméno] mají svou kapacitu. Když se dělají rovné dlaždice, je to tak 350 – 400 ks za směnu. Na menším lisu asi 250 ks. Probarvené se udělá málo tak 2 – 2,5 m2 za směnu, záleží na složitosti dekoru. Jaký to je objem, co se týče financí, by se dalo spočítat, když cena je tak 5 400 nebo 5 200 Kč za m2. Při jednání o lázních nebyl. Neví, co požadovali, jaký by to byl objem zakázky. [příjmení] [příjmení] jen ví, že od [příjmení] to bylo levněji, ale za kolik peněz, to neví. Po roce 2001 do doby, než začali v posledních 5 letech více spolupracovat, viděl [příjmení] asi 4x na památkářském veletrhu v [obec]. [příjmení] tam jezdil, aby se udržel v povědomí. Zájemcům ukazoval, jak to vypadá, ale nemohl jim nic slíbit, protože nevyrábí. V rámci spolupráce v posledních 5 letech dělali na vile v [obec]. Šlo o ozdoby na hřeben střechy a na průčelí budovy. Svědek dělal modely a formy, ozdoby se vyráběly v [příjmení] keramice a pan [příjmení] to potom instaloval. Nyní se dělá ředitelská vila Gymnázia [ulice] v [obec], jde o fasádu a vnitřní prostory, dlažby a schody.

219. Z výpovědi svědka [jméno] [příjmení] bylo zjištěno, že je předsedou družstva aya, které na území České republiky zastupuje holandskou firmu T a rakouskou [právnická osoba]. Předmětem činnosti družstva je většinou s obchodní a realizační činnost zaměřená na umělecké projekty. Žalovanou nezná, s žalobcem má pracovní vztah. Družstvo vzniklo v roce 2010, s žalobcem se znají asi od roku 2008. Žalobce je podle něj profesionál nejen na území České republiky, ale i s evropským přesahem a o výsledky jeho práce by měli dlouholetý zájem a často se neobejdou bez jeho rad v rámci realizace jejich stavebních projektů. Přes družstvo aya je naceněný jeden projekt s žalobcem, jde o opravu podlah. K ničemu konkrétnímu, k ekonomickým výsledkům, však nikdy nedošlo, opakovaně se nemohl účastnit nějakých aktivit nebo výjezdům s odvoláním na jeho řízení, konkrétně se jednalo o výjezd do Amsterodamu a poté v dubnu 2012 do Polska. Typy dlažeb, které žalobce umí, tady nikdo nedokáže. Lidé, kteří to umí, se podle svědka nenapočítají ani na prstech jedné ruky a možnost uplatnění na trhu je velká. Vzhledem k tomu, že se svědek s žalobcem seznámil až v roce 2008, tedy po uplynutí rozhodného dobí, které je předmětem řízení, a nemá žádné poznatky o společném podnikání žalobce a [jméno] [příjmení], nebyly z jeho výpovědi zjištěny žádné další relevantní skutečnosti.

220. Z výpovědi svědka doc. PhDr. [jméno] [příjmení] bylo zjištěno, že v minulosti pracoval jako ředitel Státního ústavu památkové péče a později jako náměstek generálního ředitele Národního památkového ústavu. Na písemné vyjádření Státního ústavu památkové péče ze dne 1. 7. 2002 si nevzpomíná, ale ztotožňuje se s ním, i když konkrétní povědomí o činnosti žalobce nemá. Nevyloučil, že v minulosti byl na některém z míst, kterých se projednávaná kauza týká, na konkrétní detaily si nevzpomíná. Vysvětlil, že činnost Státního ústavu památkové péče (dnes Národní památkový ústavu) tkví ryze v odborné rovině, tedy zda příslušné práce jsou v souladu neb naopak poškozují hodnotu dané památky. Nikdy nechtěli znát ekonomickou situaci a vnitřní poměry dodavatelských firem a záměrně se vyhledávání těchto informací vyhýbali. O neshodách mezi [jméno] [příjmení] a žalobce a o dopadu konkurzu na [jméno] [příjmení] na žalobcovo podnikání nemá žádné poznatky a nemá ani informace, zda měl po 20. 7. 2001 žalobce zajistit nějaké dodávky pro Národní památkový ústav, respektive pro akce, nad nimiž měl Národní památkový ústav dohled, zda měl žalobce uzavřené nějaké smlouvy na dodávky. Funkci investora ve správě Národního památkového ústavu plnilo specializované oddělení, do jehož činnosti nijak nezasahoval. Výrobky v současné chvíli nejsou běžně na trhu dostupné v kvalitě, v jaké ji prováděl žalobce, jeho firma se mohla (v dotazovaném období od 20. 7. 2021 do 31. 12. 2007) na revitalizaci některé z památek podílet. Měla velké časové rozpětí, zaměřovala se na památky od období baroka až po 20. století. Firmy s individualizovaným přístupem a tradicionálním materiálem jsou dnes nedostatkovým zbožím, jejich rozvoj by se měl podporovat.

221. Žalobce ve své účastenské výpovědi uvedl, že živnostenské oprávnění získal už v roce 1984 a v té době už s paní [příjmení] spolupracoval. Po převratu uzavřeli 1. 2. 1990 smlouvu o spolupráci. V letech 1992 1993 dělali terasa, terasové repliky. Ještě za socialismu koupil mozaikové kostičky z mramoru z italské produkce od paní, která tvrdila, že to jsou kostičky ze stavby národního muzea. Byly shodné, ukazovala i fotky. Byly 120 let staré, z lomů, které už neexistují. Koupil jich několik beden asi za 15 000 – [osobní údaje žalobce] [číslo]. Používali je na restaurování a během let z toho mohli spotřebovat tak čtvrtinu. V letech 1993 1994 začali s keramickou dlažbou. Koupili lisy, pece a žalobce ještě za socialismu kopil pilu na kámen. Většinu vybavení kupovali na něj, protože měl víc peněz, dědil po babičce. Něco kupovala paní [příjmení]. Měli spousty zakázek, rozšiřovali výrobu. Kromě Štědrého dne a [ulice] roku se dělalo denně, i o sobotách, nedělích a svátcích, K určité krizi firmy došlo v roce 1996, kdy během dvou měsíců nebyly ze strany investora dodrženy dvě smlouvy na zakázky v hodnotě 8 – 10 mil. korun, které byly přerušeny. Pak se to ale rozjelo a kromě těchto zakázek dělali i další. Postupně zaplatili dluhy [příjmení], asi 5 mil. Kč, a začali splácet i jeho dluhy. Dluhy vznikly tím, že nedostali zaplaceno za odvedenou práci. U firmy [anonymizováno] přišli o 600 000 Kč, o dost peněž přišli také krachem [příjmení] [jméno]. Jeho dluhy mohly být ve výši asi 2 – 3 mil. Kč. Ty nezaplatili. Zakázky měli sjednané na 5 let dopředu, jednalo se například o nádraží [obec], poštu, [anonymizováno] mrakodrap. Na poštu v [anonymizováno] ulici byla smlouva sjednána na 5 let. Na poštu [ulice] byla podepsaná a realizovali to. [ulice] v [obec] bylo v přípravě, díky konkurzu na [příjmení] se to ale nedotáhlo, žalovaná v tom nechtěla pokračovat. To samé bylo s [anonymizováno] mrakodrapem. To byla skoro jistá zakázka, protože památkáři a projektant byli přesvědčeni, že jen oni jsou schopni to dodat tak, aby to vypadalo jako z roku 1930 nebo 1926. Během období, kdy zaplatili dluhy [příjmení], také nakoupili stroje a vybavení. Protože měli problém s účetním panem [příjmení], vzali si pana [příjmení] z finančního úřadu, aby to byl někdo, kdo to umí. Z obou firem měl udělat s. r. o. a připravit podklady na úvěr ve výši kolem 20 mil. korun, který potřebovali na zakázku do Arabských Emirátů a [ulice] Ameriky, kterou sehnal. Předpokládalo to výrobu minimálně 1 000 m2 měsíčně a stejné množství chtěli Francouzi. Podmínkou byly dodávky kamionu měsíčně, tedy zhruba těch 1 000 m2, což nebyli schopni dodat. Do té doby vyráběli 300 až 450 m2 měsíčně, což byla maximální kapacita Ohledně dodávek do Arabských Emirátů, byla sjednána smlouva o smlouvě budoucí s paní [příjmení] v květnu 1998, ještě před neshodami se [příjmení]. Mělo se jednat o 1 až 3 kontejnery měsíčně v ceně 6 500 – 7 000 Kč za 1 m2, na čemž byl zisk 3 000 – 4 000 Kč 1 m2. [příjmení] ji mohli rozšířit, měli už koupený pozemek v obci [anonymizováno] a měl se kupovat také kravín. Měla tam být výrobna a přípravna hlín, už na to byl i projekt. Jednalo se také o koupi objektu [obec a číslo] za částku 1 000 000 Kč z úvěru, o který žádali. V souvislosti s žádostí o úvěr [příjmení] dokládala, že má všechno zaplacené. To byl rok 1998. Předtím rok a půl zpátky měla asi 3 000 000 Kč dluhů, které za tu dobu zaplatili. Ke koupi kravína už nedošlo, protože nastaly komplikace, jak se rozhádali s paní [příjmení]. [příjmení] zfalšoval daňové přiznání a sváděl to na žalobce. Žalobce proto žádost o úvěr stáhl. Bylo to v období let 1998 – 2000, kdy se s paní [příjmení] už handrkovali. To vzniklo v souvislosti s problémy s finančním úřadem a s tou žádostí. [příjmení] ho obviňovala, že zlikvidoval firmu, že zfalšoval daňové přiznání a podklady pro úvěr. To bylo v letech 1998 1999, rozhádali se ve 2. polovině až koncem roku 1998. Pak se řešilo, že budou pokračovat bez něj, ale [příjmení] k [příjmení] a [příjmení] neměla důvěru, takže k další spolupráci nedošlo. Někdy v roce 2000 2001 to„ policajti vyzkoumali“ a [příjmení] uznala, že to nezapříčinil on. Trvalo to vše asi tři roky a firmu v té době vedli [příjmení] s [příjmení]. V pracovní době si dělali svoje kšefty, začali proti němu zbrojit, dělali naschvály. Mělo se například jet pracovat do [obec], ale neposlali tam lidi, naskočilo penále a sváděli to na něj. [příjmení] [příjmení] pak přišla na to, že ji [příjmení] okrádá. Měl třeba jet kontrolovat zakázky a ani tam nepřijel. Nebo zajistil zakázky za 30 000 Kč, což nestačilo ani na jeho plat a náklady na auto, takže mu pak [příjmení] řekla, že bude dostávat jen nějaký základ a zbytek podle výkonu, což se mu nelíbilo. Pak na ni vypsali konkurz. Když žalobce zjistil, že je správkyní žalovaná, hned jí volal, ještě o tom ani nevěděla. Jel za ní a chtěl, aby s ním všechno sepsala, aby výrobu nekončila, že je práce zajištěná. Kdyby bývala pokračovala ve výrobě, jak chtěl, mohly být zakázky. Probíhala zakázka na poště, jednalo se o zakázce do [obec], o zlínském mrakodrapu. Oslovil také paní [příjmení] ohledně dodávek do ciziny. Sdělila mu, že když to bude fungovat, zájem by byl. Nejdřív ale musí být výroba a potom teprve zakázka. Měla kontakty a je si jistý, že kdyby se výroba obnovila, nějakou zakázku by sehnala. Jaké by byly podmínky a požadavky neví, ale do ciziny zpravidla vždy chtěli kontejner. O zakázkách se vždycky jednalo nějakou dobu dopředu, ale zpravidla věděl, že to s velkou pravděpodobností dopadne. [příjmení] o Gymnáziu [ulice] věděl už v roce 1996, že ta zakázka dopadne a bude to dělat. Nakonec se to dělalo až v roce 2013 O poště v [anonymizováno] ulici se také jednalo asi 1 až 1,5 roku. Dopadlo to, protože nikdo jiný nebyl. Ohledně zlínského mrakodrapu byli na výběrovém řízení se [příjmení]. Kdyby se to dalo vyrobit, byla 60 – 80% jistota, že tu zakázku dostanou. Předpokladem ale bylo, aby žalovaná pokračovala ve výrobě. Tato zakázka měla proběhnout někdy v letech 2002 – 2004. Žádná smlouva s nimi uzavřená nebyla, jen se o tom jednalo a nakonec se projekt realizoval bez nich. Žalobce měl být v roce 1999 na veletrhu v Dubaji, ale nemohl tam jet, když se handrkovali a firma nefungovala jak má. V roce 1999 – 2000 se mělo jednat také o spolupráci s Brazílií. Měl tam jet přes pana [příjmení], který pracoval na ministerstvu zahraniční, a měl jednat s guvernérem státu [příjmení] [jméno] a nějakými obchodníky o dodávkách a spolupráci. Nejednalo se o konkrétní smlouvě, byla to obchodní jednání. Kvůli těm komplikacím kolem [příjmení] nikam nejel. I když v letech 1998 1999 měli se [příjmení] neshody, částečně fungovali a zakázky, které sjednal, se vyráběly. Například pošta [ulice] se začala dělat v roce 1997 a pokračovala do roku 2009. Realizovali také zakázku na kostele [ulice] v [obec], to bylo v letech 1998, 1999. Když sháněl zakázky on, tak byly a postupně se realizovaly. [příjmení] s [příjmení] se o to nestarali, takže zakázky docházely. Poté co se v roce 2001 zjistilo, že nic nespáchal, tak už zase s paní [příjmení] vystupovali„ jako jeden muž“ a dál už všechno řešili společně. Pokud jde o zmiňovanou úhradu dluhů, hradily se dluhy [příjmení] (zaplaceny byly do roku 1998), dluhy žalobce jen zčásti. Dluhy jim vznikly tím, že jim některé firmy nezaplatily. Další dluhy představovalo penále kvůli tomu, že [příjmení] s [příjmení] neposlali lidi na zakázku karlovarské divadlo (penále 2 000 000 Kč). V roce 1997 1998 měli zakázku v [obec] ([anonymizováno] banka) a přišli o 560 000 Kč v souvislosti s tím, že o pár dní později zaplatili„ sociálce“, která jim obstavila účet. I když peníze na sociálku přišly, účet jim neodblokovali. Nemohli tedy na zakázku jezdit a vznikalo jim penále 50 000 Kč denně. O hodně peněz přišli také v souvislosti s rozdělením státu, protože dělali banku ve Zvoleně a nedostali za to zaplaceno. Ten úvěr ve výši 20 000 000 Kč chtěli použít na koupi a opravu nemovitostí a na strojní vybavení. Měl už pořízené dva mlecí bubny po generální opravě, které koupil z keramických závodů [obec] za 10 000 Kč každý, což bylo v podstatě jen za cenu železa, protože měly jít do šrotu. Rozjednané měl ještě dva 250t lisy, které ale [příjmení] s [příjmení] zrušili. Jednání o úvěru skončilo v roce 1998, kdy vzal u banky zpět doklady poté, co se tam objevily ty zfalšované, resp. po tom, co se dozvěděl, že jsou zfalšované. Předpokladem pro pokračování ve výrobě po prohlášení konkurzu a plnění těch zakázek by bývalo bylo, aby žalovaná vzala zpátky původní zaměstnance, a aby přibrala další 3-4 zaměstnance. To se týká té zakázky na zlínském mrakodrapu. [ulice] formy byly u žalované, ty už jsme měli za zakázky na [anonymizováno] v Opletalově ulici. Bylo ještě potřeba koupit hlínu, zaplatit mzdy a elektriku a vyrobit. Měli tam dělat černé obklady soklů, čistit schody a terasovou dlažbu a dělat i kousek dlažby. Financovalo by se to ze záloh ve výši 30 – 40 %. K tomu by byly ještě peníze z té zakázky v [obec]. Další peníze mohly být z pošty v Jindřišské a také z prodeje domu [příjmení], který nebyl potřeba. Na zakázku ve [obec] by možná museli koupit řezačku, rozbrušovačku, diamanty, což byl spotřební materiál. Stroje ale byly. Prostory byly u [příjmení], se kterým se ale žalovaná nechtěla domluvit a raději všechno vystěhovala. Další možnost získání prostor byla v JZD [obec]. To sehnal on a stačilo, aby žalovaná podepsala nájemní smlouvu. Bylo potřeba, aby žalovaná zajišťovala jen mzdy, faktury a jednání s finančním úřadem. Všechno ostatní by zajistil žalobce se [příjmení]. V době prohlášení konkurzu byla rozjednaná také zakázka na nádraží v [obec]. Nakonec to dělala [právnická osoba], realizovalo se to v letech 2008 2010. Řešila se i zakázka Národního domu v [obec] a radnice v [obec] – nabídka, rozpočet a technologický postup pro projekt. Bylo to někdy v letech 1995 1997. Stavba se pak realizovala v loňském roce (t. j. v roce 2021 žalobce toto vypověděl při jednání 8. 2. 2022) a zase to dělal [příjmení]. [příjmení] [příjmení] se rozhádali ve 2. polovině až koncem roku 1998. Začali to tam řídit [příjmení] s [příjmení] a žalobce v letech 1998 2001 v provozovně paní [příjmení] ve výrobě obkladů a dlažeb nijak nefungoval, výroba běžela bez něj a jen se dodělávaly zakázky, které nasmlouval. Nic mu za to nechtěli platit. Jednou dostal bokem od [příjmení] asi 20 nebo 30 tisíc, aby to oni neviděli. Firmu v podstatě ovládli a [příjmení] je poslouchala. Zakázky byly nasmlouvané, rozjeté, to zastavit nešlo. Celkem těch rozjetých zakázek mohlo být asi 8 – 10. Ta pošta v [anonymizováno] byla celkem asi za 20 mil., zbývalo dodělat asi za 10 – 12 mil. Kč. Na kostele [ulice] zbývalo asi 800 tisíc. Karlovarské divadlo byla zakázka za 3,5 – 4 mil. Kč, z toho zbývalo asi 3 – 3,5 mil. Rozdělaná byla [anonymizováno] v [obec], tam to bylo za nějaké statisíce. Další zakázka byla pošta v [anonymizováno] ulici v [obec] za 1,5 mil. Kč. [jméno] to bylo po finanční stránce nehotové asi ze 2/3. Další byl dům na [část obce] náměstí a pasáž [ulice], to bylo v řádech statisíců. To vše bylo ve druhé polovině roku 1998, kdy to převzal [příjmení]. Pošta v [anonymizováno] ul. se dodělávala ještě po prohlášení konkurzu. Jestli se dodělávaly ještě nějaké zakázky z těch, které jmenoval, i po prohlášení konkurzu, to neví. Byla tam další nová zakázka, kterou sehnala paní [příjmení], schody ve [příjmení] ul. v [obec]. Peníze přišly ze zakázky v [obec]. Žalovaná si je vzala a nedala paní [příjmení] ani na cestu, která tam měla jet dokončit konzervaci terasa. Kvůli tomu si firma strhla nějaké peníze, takže se tam přišlo asi o 10 000 Kč. [příjmení] [příjmení] také dělala terasové schody na Krajském úřadu v [obec], to se nedodělalo po prohlášení konkurzu, takže to dodělával on a za tři neděle tam vydělal asi 200 000 Kč. V době, kdy to u [příjmení] řídil [příjmení] s [příjmení] (v letech 1998 - 2001), si žalobce dělal své zakázky a nové už pro ně nenasmlouvával a nerozjížděl, raději je přenechal spolupracujícím firmám. V roce 2001 se například jednalo o stavební fakultu [obec], [anonymizováno] [obec] nebo [anonymizováno] nemocnici v [obec]. Kdyby na něj nebyl vypsán konkurz, tak by své dluhy uhradil. [příjmení] [příjmení] byl schopen dělat asi z 80 %. Některé věci neuměl jako ona, ale technologie, až na glazury, uměl lépe. Mohl vyrábět v [část obce] nebo v keramičce v [obec], vydělal by peníze a koupil stroje. Vydělávat začal, ale prohlásili na něj konkurz. Pokud jde o odvezení strojů z [část obce], proběhlo to v době, kdy byl se [příjmení] v Itálii na začátku letních prázdnin 1998. [příjmení] s [příjmení] nechali všechno odvézt. Už si přesně nepamatuje, které stroje to byly a kdo byl vlastníkem. Šlo o dvě ruční stavební pily, z toho jedna byla Ing. [příjmení], jedna žalobcova bratra [jméno]. Pak tam byl vibrační stůl, bruska, vibrační síta, materiály, vozík na formy. Vozík byl jeho a myslí, že vibrační stůl také. Štípačka byla 100% jeho, také rohová bruska, rozbrušovačka, dmýchadlo. Ty lisy, např. CDC-27 nebo lis [příjmení], ty byly na provozovně a tam ho nepustili. Na provozovně bylo také asi 6 adaptérů a 10 forem, které byly jeho. Další formy byly [příjmení]. Něco mu vrátili asi za půl roku, například kompresor nebo palice. To ostatní, například lisy nebo elektrické pece, to všechno zůstalo v jejich držení. [příjmení] s tím nedisponoval a žalovaná si to převzala. Podal dvě žaloby na vyloučení věcí z konkurzní podstaty, o nichž zatím není rozhodnuto. Také materiál tam v té době určitě měl. Například ty drtě, zrnitost 1,5 – 4 mm, které byly podle vzorku na skládce, kam je dala odvézt žalovaná, se objednávaly jen jednou z Itálie, objednával i platil je on. Ze skládky si je nevzal. Chtěl si je odvézt, ale správce pan [příjmení] mu řekl, že se odtud nic odvážet nesmí, je to tam i napsané na ceduli. Volal i advokátovi, který mu řekl, že nic odvážet nemůže, že uložením na skládku je to majetek státu, a že by se dopustil krádeže. V letech 1998 2001 měl přehled o tom, co se ve [právnická osoba] děje, tak z 50 – 60%. Měl informace od zaměstnanců, něco mu řekla i [příjmení]. Co firmu opustil, takto šlo dolů. Zaměstnanci to tam sabotovali a chtěli ukázat, že to vedl špatně. [příjmení] odepisovali jednorázově, protože se nikdy nevědělo, jestli se ta forma ještě bude někdy potřebovat. To se týkalo částečně i materiálu. Udělali z něj hlínu na zakázku a nevěděli, jestli se zbytek ještě na něco použije. Přitom se muselo vždycky udělat více, aby materiál nechyběl. Materiálu většinou nakupovali více, aby se nevozil jen prázdný prostor. Pokud potřebovali například 25 tun materiálu, přivezli 32 tun, takže se materiál postupně hromadil. Materiál co se spotřebovával, byl složený v [ulice], něco v druhé provozovně v [anonymizováno] ulici. Drtě byly venku v [ulice] a v [část obce], to si žalovaná převzala včetně těch v [část obce]. V [část obce] ve stodole bylo 10 tun vápence a 6 žoků drtě, to si převzala také žalovaná. Drtě, které byly v [část obce], byly paní [příjmení]. Drtě v [ulice] a [anonymizováno] byly částečně jeho, částečně [příjmení]. Kolik z toho bylo jeho a kolik [příjmení], to neví. Odhadem by si troufl říci, že asi půl na půl. Je pravda, že [příjmení] zaměstnancům neplatila mzdy. Oni s tím byli smíření, protože jim řekla, že musí chvíli vydržet, že dodělají poštu a dostanou zaplaceno. Technologické knihy se začaly zpracovávat někdy od r. 1992 až 1993. Nejdříve šlo o terasovou dlažbu, pak lisovanou keramickou dlažbu. Bez těch knih to nešlo vyrábět. Něco zapisoval on, něco [příjmení], něco zaměstnanci. Uchovávaly se v kanceláři na provozovně v [ulice]. Poté, co se se [příjmení] rozhádali, byly dál v držení [příjmení]. V těch zápisech do knih se pokračovalo. On už do nich nic nezapisoval, ale bylo to podle jeho patentu. Pro výrobu bez nich by si je musel vytvořit znovu. Asi z 80 % to má v hlavě, ale musel by si udělat nové technologické zkoušky. [příjmení] se vedly i proto, aby bylo možné se podívat na postup, když se dělala stejná zakázka. Mohla se pak udělat jen jedna kontrolní zkouška, která se dělala vždycky, ale nemuselo se jich dělat více. O technologických knihách ví naposledy to, že si je žalovaná údajně převzala. Žalovanou kontaktoval ihned poté, co byla jmenována správkyní konkurzní podstaty, ještě o tom ani nevěděla. Informoval ji, že by se mělo pokračovat ve výrobě, a že toho o firmě ví víc než [příjmení]. Asi za tři dny k žalované jeli společně s [příjmení]. Vysvětlil jí, že práce je, že má kontakty na Emiráty a do Francie. Domluvili se, že se potkají za dva až tři dny v [obec] v provozovnách. Provozovna v [anonymizováno] i v [ulice] byly ale obě zavřené, uvnitř nebyli. [příjmení] byla na zakázce v [obec]. Žalovaná s ním pak přestala komunikovat. Žalobce nechtěl, aby došlo k výpadku provozu a žalované řekl, že to bude vést, a od ní potřebuje jen to, aby vedla účetnictví a faktury. Žalovaná mu ale nechtěla vrátit jeho věci a ve výrobě pokračovat nechtěla. Chtěl, aby s ním sepsala smlouvu, že může používat jeho věci. Ona se nevyjadřovala, neudělala žádné zápisy. Říkala, že nemá na výrobu peníze. Přitom během pár dní je mít musela, protože za krátkou dobu dostala asi 240 000 Kč. A dalších 560 000 Kč měla dostat z té pošty, co nedodělala. Další peníze měla mít ze smlouvy, kterou on uzavíral 4. 9. 2021 s [anonymizována dvě slova]. Šlo o práci na Krajském úřadu v [obec], kterou dodělával se zaměstnanci, které žalovaná vyhodila. [příjmení] také měla rozdělané schody ve [příjmení] ulici, byla smlouva na dlaždice pro nějakou zakázku v [obec] a on měl zakázku v [obec]. Na tu všechno bylo, včetně forem. Byla potřeba jedna barva hlíny a vnitřní sypátka, což byla investice asi 30.000 Kč - 40.000 Kč [obec] v první etapě měly být asi 100 m2 dlažby, z toho jedna třetina jednobarevných žlutých, těch se mohlo denně vyrobit asi 8 m2 ve dvou lidech a těch vícebarevných 2 m2, takže to byla práce asi na měsíc. Žádná smlouva na [obec] tehdy ještě uzavřena nebyla, ale byla to jistá zakázka. Smlouvu uzavíral později a vyráběl to v keramičce [obec]. Běžela v té době také zakázka pošta [ulice], která probíhala od roku 1997 do roku 2005. Další zakázky, o kterých se vědělo, že se budou dělat, bylo Gymnázium [ulice] v [obec], o které se mluvilo od r. 1996, dále Fakulta v [anonymizováno]. [příjmení], rozjednané bylo nádraží v [obec], na to už se dělal projekt a byly tam navržené repliky dlaždic od nich, bylo tam i závazné stanovisko státu a památkářů. Začínalo se také mluvit o nádraží v [obec] a případně se mohlo dodávat do ciziny. Smlouva na nic z toho uzavřena nebyla, ale už se jednalo s investory. Než se nějaká zakázka realizuje, takto někdy trvá dva roky, někdy 10 let, někdy jen půl roku. Je potřeba připravit projekt, nějakou dobu trvá, než se zařídí dotace, než se sežene dodavatel. Práce ale byla pravidelně pořád a nestávalo se, že by žádnou neměli. Gymnázium [ulice] se realizovalo v roce 2012, fakulta v [anonymizováno]. [příjmení] se bude dělat, ústav hluchoněmých se realizoval v letech 2012 2014, nádraží [obec] v r. 2006. Také se jednalo [anonymizováno] paláci na [anonymizováno] hradě, tam se to dělalo v r. 2003. Dlažby tam pak dovezli z Itálie, protože tady to neměl kdo vyrobit. Oni by to bývali zvládli vyrobit, z jejich vzorků byli nadšeni. Smlouva na to uzavřena nebyla. V letech 2002 2003 se také dělala vila [příjmení] v [obec], také šlo o památku. I o této zakázce jednali, smlouva uzavřena nebyla. Jednalo se také o vile [anonymizováno]. Ta se realizovala asi v r. 2006. Jednalo se o tom před konkurzem, byli se u nich podívat na vzorky, ale pak byl prohlášený konkurz a už to nebylo kde vyrobit. Výrobu bez 20 000 000 Kč úvěru by zajistil stejně, jako probíhala ty dva roky, co se handrkovali i za tu dobu předtím. [ulice] kapacita firmy byla 420 – 450 m při šesti zaměstnancích, což bylo na vývoz málo. I kdyby se ale stále„ plácali“ jen na českém trhu, bylo práce dost. Na prohlídku provozoven už ho žalovaná nevzala a k provedení soupisu také ne. Nechtěla s ním mluvit ani nepřejímala dopisy. Když jí volal z telefonu paní [příjmení] nebo paní [příjmení], tak mu řekla, že se s ním nebude bavit a nic řešit. Soupis dělala jen z hlavy, provozovnu jen prošla. Zaměstnanci jí říkali co je pec, co je lis, ale s nikým si nesedla, aby udělala konkrétní soupis věcí, nechtěla tam nikoho pustit. Výpověď zaměstnancům dala k [číslo]. Mohla si projít dvě až tři zakázky z let 1997 1998, udělat si nějakou analýzu. Zaměstnancům mohla říct, aby si vybrali dovolenou a získat tak nějaký čas. Je pravda, že zakázka v [obec] byla prodělečná, protože ji [příjmení] s [příjmení] blokovali, ale zakázky, které zařizoval on, byly ziskové. [anonymizováno] divadlo se [příjmení] společně začali, pak se ale rozkmotřili. Takže pak už to šlo dál v režii [příjmení] a [příjmení]. Dělala to jen [právnická osoba] a on už ne, jeho na stavbě nechtěli. Zakázka v [anonymizováno] ulici běžela až do r. 2005. Od r. 2001 ji dodělával věřitel [anonymizováno] [ulice] bříza. Při schůzi věřitelů 7. 12. 2001, kdy se řešilo, za kolik prodávali 1 m2, zástupce věřitele [anonymizováno] [ulice] bříza tvrdil, že to je neprodejné. Žalobce uváděl, že prodávají za cenu 3.800 Kč za 1 m2 a zakázky mají. A [anonymizováno] [ulice] bříza si asi za 3 až 5 dnů zaregistrovala jako předmět podnikání výrobu historických dlažeb. Dělali to jinou technologií, ale zneužili podle něj informace, které v konkurzním řízení získali a prodávali za stejnou cenu. Jejich stroje nekupovali. Vznik dluhů ve [právnická osoba] souvisel jednak s tím, že některé firmy platily pozdě, jednak s vedením [příjmení] s [příjmení]. Vzniklo tam penále a také se tam vyráběly dlažby, které si pak [příjmení] prodával sám, ale mzdy i materiál platila [příjmení], která o tom nevěděla. Nebo sehnal nějakou zakázku, ale prodal ji jiné firmě za provizi. Dodnes není sepsaný pořádný soupis konkurzní podstaty. Je tam např. položka desky do pecí, ale vůbec není uvedeno, kolik jich je, rozměry. Bylo tam pět pecí a do každé jich bylo potřeba 200 plus rezervní, takže jich muselo být minimálně přes [číslo] Cena takto použitých byla asi 500 Kč za jednu. Vypalovací kostičky také nejsou sepsané, nejsou sepsané ani formy, a přitom jsou nasazené na lisech a v soupisu je napsáno nepředáno. Než byl prohlášen jeho konkurz, tak žalovaná vyvezla ty věci na skládku. Nešlo o odpad, ale o formy, vzorky, žoky. Policie tam vzala vzorky, udělala protokol, ale nedošetřila to. Když byly ty věci v držení [příjmení], tak by je asi nevyužil, ale chtěl, aby se vyrábělo. Jeho žaloba je o tom, že žalovaná přerušila jak výrobu [příjmení], tak jeho část výroby, protože měli smlouvu, která je stále platná. Formy na schody, které byly na skládku vyhozeny, by použili na dalších zakázkách, protože ty se pravidelně opakují třeba na každé páté zakázce. Tvar schodů bývá většinou obdobný. Vzorky, které byly vyhozeny, se přiřazují k technologickým knihám, jen zápis bez vzorku totiž nemá takovou hodnotu. Naproti tomu bez zápisu v technologické knize je také k ničemu. Dlaždice má z jedné strany vzor a z té druhé rubové je vyrytá značka, která je přiřazená k zápisu. Takto je to označené na vzorcích, nikoli na běžných vyrobených dlaždicích. Prvních pět kusů je číslováno jako originály, ty další jsou rozmnoženiny. Drtě, které byly vyhozeny, by použili na teraso nebo na terasové dlaždice, chemikálie by se použily na očištění fasád nebo do hlíny. Využití měly všechny vyhozené věci. Např. regály, které byly vyhozeny, sloužily k uskladnění materiálu, kamenické kozy zase k opracování kamene a dají se použít i na stavbě. [příjmení] do firmy přišel někdy v lednu až březnu 1998. Do jeho kompetencí patřilo účetnictví, ekonomika. [příjmení] nastoupil asi rok před ním a jeho úkolem bylo kontrolovat stavby, shánět zakázky a účastnit se s žalobcem jednání. Byl v podstatě stavař a technik. Většinu věcí domlouval žalobce a ve firmě velel. Ohledně technologií se často hádali, ale byly to hádky konstruktivní. Neshody měli i kvůli tomu, že on chtěl mít všechno dvakrát - stroje a vybavení, nebo alespoň většinu těch rozhodujících, pro případ poruchy. Měl obchodní a rozhodující kompetence a zajišťoval také technické věci, protože na to paní [příjmení] moc nebyla. Ona zas měla např. cit pro barvy, věnovala se hlavně restaurátorským pracem a vedla stavby. Jinak z 90 – 95 % jsem to vedl on, ale jen do té doby, než ho„ vyšoupli“, což bylo na přelomu školního roku a začátku letních prázdnin 1998. V r. 1998 bylo ve firmě okolo 20 zaměstnanců a k tomu tam další pracovali na své živnostenské listy, těch mohlo být 5 až 6. Někteří z nich pod sebou měli své další lidi. Dělali i tři až čtyři stavby najednou. Jak to bylo v r. 1999 už takový přehled nemá. V r. 2000 tam mohlo být asi 10 až 12 zaměstnanců a na živnostenské listy tam pracovali asi 3 až 4 lidi. V r. 2001 bylo 6 zaměstnanců a na živnostenské listy asi 3 až 4. V době prohlášení konkurzu a převzetí žalovanou probíhala funkční výroba, byly tam zásoby, formy, základní kádr lidí, kteří byli schopni vyrábět, a chyběl tam jen někdo, kdo by se o to staral, čehož by se žalobce ujal. Následně po přemýšlení nad zakázkami z roku 2002, kdy mu něco měl připomenout i Ing. [příjmení] doplnil, že se dělaly repliky keramických obkladů pro [anonymizováno] v [obec], stavební fakultu. Něco se dělalo v keramičce v [obec], něco u Ing. [příjmení] v [obec]. Jednalo se mimo chodeb o opravu keramických obkladů, byla tam i oprava a čištění terasa - podlah. Obklady se zlaceným reliéfem byly v ceně 6 900 Kč za 1 ks, počet kusů už si nepamatuje. Zelenočerné obklady byly asi v ceně 800 Kč za kus. Řádově se jednalo o zakázku ve statisících korun a peníze šly do jeho konkurzu. Kdyby žalovaná chtěla, šly z toho peníze do konkurzu [příjmení]. Kdyby se to vyrábělo u [příjmení], bylo to jednodušší a levnější, než část vyrábět v keramičce v [obec] a část v [obec]. Žalovaná„ vyhodila“ několik set tisíc korun, které už byly vynaloženy na přípravu, na vzorky. V roce 2002 – 2003 také probíhala zakázka Divadlo [anonymizováno] v [obec]. To už přenechal jinému, protože na něj byl vyhlášen konkurz. Byla to zakázka za 1 030 000 Kč, jednalo se o teraso. Nebyl důvod k tomu, aby žalovaná ukončila výrobu, protože práce byla. Že [příjmení] byla umělkyně a nebyla schopna zvládnout lidi, ještě neznamenalo, že nebyla práce a zisk. Od toho tam byla právě žalovaná a případně i on.

222. Na základě takto provedeného dokazování soud učinil závěr o skutkovém stavu, který lze velmi stručně shrnout následovně.

223. Žalobce započal s podnikáním již v 80. letech minulého století a dne 2. 12. 1990 uzavřel s [jméno] [příjmení] dohodu o společném provádění kamenických prací, výrobě keramiky, čištění a tryskání kamene a jiných hmot a restaurování. Nikdy nezaložili obchodní společnost ani spolu neuzavřeli smlouvu o sdružení a oba byli samostatně podnikajícími fyzickými osobami pod obchodními jmény [jméno] [příjmení], [IČO] a [jméno] [příjmení] – [anonymizováno], [IČO]. Keramickou dlažbu začali vyrábět v letech 1993 1994. Jednalo se o výrobu replik historických dlažeb, tedy nikoliv velkoobjemovou sériovou výrobu, nýbrž specializovanou malosériovou výrobu keramické dlažby určené pro opravy a rekonstrukce historických objektů. Bylo prokázáno, že šlo o poměrně unikátní výrobní program, o který měl zájem i Státní ústav památkové péče (později Národní památkový ústav), neboť výroba těchto replik zlepšila dostupnost náročných historických dlažeb a přispívala ke kvalitní obnově historických památek, která by bez tohoto sortimentu byla v některých speciálních oborech komplikovanější a zřejmě i finančně náročnější. V průběhu 90. let žalobce a [jméno] [příjmení] nakupovali stroje a zařízení, plánovali rozšíření výroby i export do ciziny, zejména do Spojených Arabských Emirátů. Žalobce prokázal, že nakupoval stroje a příslušenství, nástroje, zařízení a materiál, a to již od 80. let a poté od roku 1990 do roku 1995, jak je popsáno u jednotlivých důkazů. Některé stroje a vybavení užívali a materiál spotřebovávali společně. Výrobu provozovali v provozovně na adrese [adresa] a pak také v provozovně [ulice a číslo], [obec]. Žalobce se věnoval zejména obchodím záležitostem, shánění zakázek a strojů i technickým věcem, zatímco [jméno] [příjmení] byla nadaným kreativcem, věnovala se restaurátorským pracem, vedla stavby. Řízení firmy její silnou stránkou nebylo. K určité krizi ve společném podnikání došlo v roce 1996 v souvislosti s přerušením dvou nasmlouvaných zakázek a v souvislosti s tím, že nedostali zaplaceno za některé zakázky, jejich spolupráce však pokračovala dál, snažili se uhradit dluhy, které [jméno] [příjmení] vznikly. V roce 1998 připravovali podklady pro úvěr ve výši 20 000 000 Kč, který potřebovali k tomu, aby mohli rozšířit výrobu. Žalobce dne 1. 5. 1998 uzavřel smlouvu o uzavření budoucí smlouvy kupní s [jméno] [příjmení], ve které se smluvní strany zavázaly na žádost dalšího smluvního partnera uzavřít do 1. 5. 1999 kupní smlouvu, jejímž předmětem měly být dodávky replik dlažeb podle požadavku arabského partnera. Tato obchodní jednání však byla zastavena pro rozkol mezi žalobcem a [jméno] [příjmení]. Jejich neshody vyplývaly z rozdílných představ o způsobu podnikání a jeho dalším rozvoji, nákupech vybavení a jednání o úvěrové smlouvě, které skončilo v roce 1998 poté, kdy žalobce vzal žádost o úvěr zpět z důvodu, že k ní byly předloženy zfalšované doklady. Žalobce pokládá za hlavní viníky těchto neshod jednání zaměstnanců [jméno] [příjmení] [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení]. Nesoulad vyvrcholil ukončením spolupráce mezi žalobcem a paní [příjmení], které žalobce časově zařadil do druhé poloviny roku 1998, přesněji pak na počátek letních prázdnin 1998 s tím, že tento stav trval asi 3 roky, firmu v té doby vedli [příjmení] s [příjmení]. Dle zjištění orgánů činných v trestním řízení došlo k ukončení spolupráce žalobce s [jméno] [příjmení] ke dni 28. 5. 1998. Ve dnech 25. - 26. 5. 1998 nechala [jméno] [příjmení] vystěhovat z objektu v [část obce a číslo] (tedy u žalobce) stroje, nářadí a materiál do prostor své firmy [anonymizováno], k 10. 8. 1998 žalobci zrušila plnou moc k zastupování a k 26. 8. 1998 mu do prostor firmy [anonymizováno] zakázala vstup. Tím jejich spolupráce skončila. Existenci těchto neshod prokazují listinné důkazy, zejména četná trestní oznámení, která žalobce podával na [jméno] [příjmení] i další osoby, zejména její zaměstnance či rodinné příslušníky, další písemnosti orgánů činných v trestním řízení, ale i jiné listinné důkazy (například čestné prohlášení Ing. [jméno] [příjmení] či zápis z obchodního jednání mezi žalobcem a paní [příjmení] ze dne 8. 2. 1999). Rovněž slyšení svědci potvrdili neshody mezi oběma podnikateli (např. svědek [příjmení]). Z výpovědi svědka [jméno] [příjmení] (syna [jméno] [příjmení]) bylo zjištěno, že se podnikání žalobce a jeho matky rozdělilo v roce 1998 - 1999. Svědek u [jméno] [příjmení] pracoval od roku 1999. V té době už tam žalobce nefiguroval, do provozovny nechodil a řešil s jeho matkou jen nějaké právní záležitosti, probíhal mezi nimi spor ohledně vlastnictví strojů. Svědkyně [jméno] [příjmení], která byla u [jméno] [příjmení] - Replica zaměstnána od podzimu 1999 a dle její výpovědi v té době neměl žalobce s firmou nic společného. Chodil tam, dohadovali se spolu ohledně vlastnictví strojů, do činnosti firmy se ale neangažoval. Patent i ochrannou známku si přihlásil až po tomto rozchodu s [jméno] [příjmení]. Z provedeného dokazování je zřejmé, že konfliktní vztah mezi žalobcem a paní [příjmení] přetrval až do prohlášení konkursu na majetek paní [příjmení] a k obnovení jejich vzájemné spolupráce nedošlo. Ještě po prohlášení konkurzu se [jméno] [příjmení] žalovanou žádala, aby ji žalobce při úkonech v konkurzním řízení nedoprovázel, jeho nároky neuznávala. Až v průběhu konkurzního řízení se s ním usmířila a sjednotili se ke společnému postupu v konkurzním řízení. Konkurz na majetek dlužnice [jméno] [příjmení], obchodním jménem [jméno] [příjmení] – [anonymizováno] byl Krajským soudem v Hradci Králové prohlášen dne 20. 7. 2001 a správcem konkurzní podstaty byl ustaven JUDr. [jméno] [příjmení]. [jméno] [příjmení] proti tomuto rozhodnutí podala odvolání z důvodu, že ve věci vedené proti ní zastupoval jejího věřitele. Byl proto usnesením ze dne 20. 8. 2001 odvolán a novým správcem byla ustavena žalovaná, které agendu předal 29. 8. 2001. Po prohlášení konkurzu [jméno] [příjmení] vyzval k sestavení seznamu majetku a závazků a jednou navštívil její provozovnu. Bylo to v pracovní době, kdy se tam pracovalo, stroje běžely. Žádné další úkony nečinil, protože počítal se svým odvoláním. [jméno] [příjmení] s ním nekomunikovala. Žalovaná poté, co se ujala funkce správkyně konkurzní podstaty, ukončila pracovní poměr zaměstnanců a činila kroky k sestavení soupisu konkurzní podstaty a následnému zpeněžení. Její činnost byla významně ztížena tím, že [jméno] [příjmení] před prohlášením konkurzu nevedla řádně účetnictví, chyběl inventurní soupis, evidence majetku a zásob, nebyla předložena daňová přiznání. Žalovaná byla do funkce správkyně jmenována více než měsíc po prohlášení konkurzu a žalovaná během této doby měla možnost s majetkem fakticky nakládat a nelze také vyloučit, že s ním nakládal někdo jiný. Úpadkyně s žalovanou řádně nespolupracovala, nepředala jí seznam majetku a závazků. Žalovaná tak sama dohledávala a zajišťovala majetek patřící do konkurzní podstaty. Dne 28. 9. 2001 byl proveden inventurní soupis, dne 20. 11. 2001 předala žalovaná úpadkyni seznam majetku k vyjádření. Úpadkyně ho vrátila až 3. 12. 2001 a řadu věcí v něm zpochybnila či uvedla, že chybí, byly zlikvidovány apod. K formám uvedla, že jsou spotřebním materiálem, na každou větší zakázku, i když šlo o vzor, který se už dělal, musela být vyrobena nová forma. Od roku 1998 se formy nedělaly, zůstaly jen málo použité. Soupis zbylých forem proveden nebyl. Žádné technologické knihy (tj. sešity, kam se zapisovaly výrobní postupy) žalované nepředala a ani je v seznamu, respektive v poznámkách k němu neuvedla. Do činnosti správkyně intenzivně zasahoval žalobce, který si jednak nárokoval některé věci s odůvodněním, že jde o jeho majetek, jednak po žalované jako správkyni konkurzní podstaty požadoval, aby pokračovala ve výrobě s tím, že on sežene pracovníky, bude řídit výrobu, zajistí zakázky, pomůže zajistit materiál a žalovaná bude vést účetnictví, sepisovat smlouvy, zajišťovat administrativu a vymáhat pohledávky. Žalobce pokračování v provozování podnikatelské činnosti navrhl i před soudem dne 7. 12. 2001 při schůzi konkurzních věřitelů. Soud souhlas k podnikání nedal, dokud nebude v účetnictví a ve vlastnických vztazích naprosto přehledná a jasná situace. Žalobce pak podal u Krajského soudu v Hradci Králové žalobu vedenou pod sp. zn. 43 Cm 1/2002. Předmětem řízení je vyloučení věcí z konkurzní podstaty a jejich vydání, eventuálně vydání výtěžku z prodeje. Nepravomocným rozsudkem soudu prvního stupně byla žaloba zamítnuta z důvodu, že žalobce neprokázal, že měl k věcem, jež jsou předmětem žaloby v době jejich soupisu v roce 2001 vlastnické nebo jiné právo, jež by získal koupí nebo jiným způsobem. Žalobce proti rozsudku podal odvolání, odvolací řízení však dosud není skončeno, je přerušeno. [ulice] listopadu 2001 žalovaná nechala část věcí z provozoven úpadkyně, které pokládala za odpad, vyvézt na skládku v [obec]. Stroje a zařízení, nástroje, materiál, nábytek apod. byly převezeny do skladu firmy [právnická osoba] ve [část obce]. Jak bylo prokázáno výpovědí svědka [příjmení], úpadkyně byla odvozu z provozoven přítomna a určovala, co je odpad, materiál, stroje, co je její majetek. Žalobce i úpadkyně si v průběhu konkurzního řízení na postup žalované opakovaně stěžovali. Soud její postup přezkoumával v souvislosti s návrhem žalobce, aby byla žalovaná zproštěna funkce správkyně konkurzní podstaty. Návrh byl soudem dne 4. 2. 2002 zamítnut. Dne 16. 5. 2002 proběhlo za účasti soudkyně místní šetření ve skladu ve [část obce], kde byly skladovány věci patřící do konkurzní podstaty. Z obsahu spisu a dalšího postupu soudu v konkursním řízení nevyplývá, že by tímto šetřením byly v postupu žalované shledány nějaké vady. Žalobce se na soud opakovaně obracel se zadáním zakázek bez podrobné konkretizace a podkladů a úpadkyně se v průběhu konkursního řízení domáhala nuceného vyrovnání, návrh však byl soudem pravomocně zamítnut. Do konkurzu byly přihlášeny pohledávky v celkové výši 19 371 893,41 Kč, zjištěné pohledávky činily 6 458 875,01 Kč. Věřiteli jsou nejen zaměstnanci se mzdovými nároky a fyzické i právnické osoby s pohledávkami z obchodního styku, ale též Finanční úřad v [obec], ČR - [ulice] správa sociálního zabezpečení nebo zdravotní pojišťovny, jejichž pohledávky v součtu činí několik milionů korun. Z toho je zřejmé, že [jméno] [příjmení] při své podnikatelské činnosti neplnila ani základní platební povinnosti, jež jsou s podnikáním spojeny.

224. Pokud jde o podnikatelskou činnost žalobce, nelze přehlédnout skutečnost, že nepodal daňová přiznání k dani z příjmů fyzických osob za rok 1999, což odůvodňoval tím, že neměl žádný zisk. Správci daně nebyly známy údaje o výši jeho příjmů a výdajů (tedy nepodal daňová přiznání) také za zdaňovací období 2000 a 2001. Všeobecné zdravotní pojišťovně dne 31. 7. 1997 sdělil, že jeho firma v podstatě končí činnost z důvodu neschopnosti dostát svým závazkům, bez jakéhokoliv osobního movitého či nemovitého majetku podnikatele. V soupisu hmotného investičního majetku ke dni 31. 12. 1997 vykazoval jeho zůstatkovou hodnotu 7 490 Kč. Všeobecná zdravotní pojišťovna podala u Krajského soudu v Hradci Králové dne 22. 5. 2002 návrh na prohlášení konkursu na majetek žalobce. Žalobce žádal soud o povolení ochranné lhůty s poukazem na zájem Státního ústavu památkové péče na zachování výroby replik keramických dlažeb vzhledem ke kulturnímu a historickému významu výroby. Návrh byl zamítnut a usnesením ze dne 7. 11. 2002 byl na majetek žalobce prohlášen konkurz. Rozhodnutí bylo v odvolacím řízení potvrzeno Vrchním soudem a věcí se zabýval i Nejvyšší soud ČR, který dovolání žalobce zamítl. Do konkurzu byly přihlášeny pohledávky v celkové výši 18 864 675,85 Kč, uznáno bylo 18 009 983,85 Kč. Z toho pohledávky ve výši několika milionů korun přihlásil Finanční úřad [obec], [anonymizována dvě slova] a [anonymizováno] - [ulice] správa sociálního zabezpečení. Ani žalobce tedy neplnil základní platební povinnosti spojené s podnikatelskou činností, respektive provozováním živnosti. Jeho konkurz byl zrušen po splněné rozvrhového usnesení s právní mocí ke dni 6. 3. 2013. K rozdělení mezi věřitele po úhradě celkových výdajů konkurzní podstaty připadla částka 920 739,10 Kč.

225. Z těchto skutkových závěrů vyplývá, že podnikání [jméno] [příjmení] ani podnikání žalobce nebylo úspěšné a rentabilní, a že od léta 1998 až do prohlášení konkurzu na majetek [jméno] [příjmení] nespolupracovali a společnou výrobu neprovozovali.

226. Takto zjištěný skutkový stav soud posuzoval podle zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník (dále jen„ obč. zák.“), ve znění pozdějších předpisů, protože podle § 3028 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, účinného od 1. 1. 2014, není-li dále stanoveno jinak, řídí se jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy. To nebrání ujednání stran, že se tato jejich práva a povinnosti budou řídit tímto zákonem ode dne nabytí jeho účinnosti.

227. Soud se v prvé řadě zabýval námitkou promlčení žalobou uplatněného práva, kterou vznesla žalovaná. Pokud by ji shledal důvodnou, nemohl by promlčené právo žalobci přiznat a žalobu by bez dalšího zamítl.

228. Podle § 100 odst. 1 obč. zák. právo se promlčí, jestliže nebylo vykonáno v době v tomto zákoně stanovené (§ 101 až 110). K promlčení soud přihlédne jen k námitce dlužníka. Dovolá-li se dlužník promlčení, nelze promlčené právo věřiteli přiznat. Podle odst. 2 věta prvá téhož ustanovení, promlčují se všechna práva majetková s výjimkou práva vlastnického.

229. Podle § 106 odst. 1 obč. zák. právo na náhradu škody se promlčí za dva roky ode dne, kdy se poškozený dozví o škodě a o tom, kdo za ni odpovídá. Podle odst. 2 téhož ustanovení nejpozději se právo na náhradu škody promlčí za tři roky, a jde-li o škodu způsobenou úmyslně, za deset let ode dne, kdy došlo k události, z níž škoda vznikla; to neplatí, jde-li o škodu na zdraví.

230. Podle § 112 obč. zák. ve znění účinném do 31. 8. 2012, uplatní-li věřitel v promlčecí době právo u soudu nebo u jiného příslušného orgánu a v zahájeném řízení řádně pokračuje, promlčecí doba od tohoto uplatnění po dobu řízení neběží. To platí i o právu, které bylo pravomocně přiznáno a pro které byl u soudu nebo u jiného příslušného orgánu navržen výkon rozhodnutí.

231. Žalobce nárok na náhradu škody uplatnil žalobou podanou proti žalované u Krajského soudu v Hradci Králové dne 3. 1. 2002, kterou se domáhal vyloučení věcí z konkurzní podstaty a zároveň náhrady škody, kterou mu žalovaná měla způsobit tím, že nechala neodborně nakládat se stroji a zařízením žalobce a zničila suroviny v majetku žalobce tím, že je nechala vyhodit na skládku odpadků v [obec]. Žaloba neměla podstatné náležitosti, a proto soud žalobce vyzýval k odstranění vad žaloby. Žalobce žalobu doplnil podáními, jež soudu byla doručena dne 12. 9. 2006 a 6. 12. 2006, jimiž žalobu doplnil a upřesnil své žalobní žádání tak, že se kromě náhrady přímé škody na věcech ve výši 5 000 000 Kč domáhá též náhrady ušlého zisku za období od 1. 9. 2001 do 1. 9. 2006 ve výši 372 000 000 Kč. Dne 4. 1. 2008 pak žalobu rozšířil o ušlý zisk za období od 1. 9. 2006 do 31. 12. 2007 ve výši 6 200 000 Kč za každý měsíc, takže celkem požadoval zaplacení částky 471 200 000 Kč a tato změna žaloby byla soudem připuštěna.

232. U práva na náhradu škodu je stanovena dvouletá subjektivní a tříletá objektivní promlčecí doba, respektive desetiletá objektivní promlčecí doba, jde–li o škodu způsobenou úmyslně. Každá z nich počíná samostatně, a pokud skončí běh jedné z nich, právo se promlčí, i kdyby ještě druhá doba stále běžela. [příjmení] subjektivní promlčecí doba počíná běžet okamžikem, kdy se poškozený dozvěděl o vzniklé škodě a kdo za ni odpovídá, zatímco tříletá objektivní promlčecí doba běží od události, z níž škoda vznikla. V řízení bylo prokázáno, že události, z nichž žalobce svůj nárok na náhradu škody odvozuje, se staly po prohlášení konkurzu na majetek dlužnice [jméno] [příjmení] a ustavení žalované [příjmení] [jméno] [příjmení] do funkce správkyně konkursní podstaty, o němž bylo Krajským soudem v Hradci Králové rozhodnuto dne 20. 8. 2001. Žalobce žalobu u soudu podal dne 3. 1. 2002, tedy zjevně před uplynutím dvouleté subjektivní i tříleté objektivní promlčecí lhůty. Zásadní pro posouzení, zda k promlčení práva došlo či nikoliv, je posouzení otázky, zda podáním žaloby dne 3. 1. 2002 došlo ke stavení promlčecí doby, tj. zda od tohoto dne neběžela. Žalobce totiž nárok na náhradu škody uplatnil velmi obecně a neurčitě a rozhodující skutečnosti vylíčil nedostatečně, takže žaloba neměla podstatné náležitosti a soud žalobce vyzýval k odstranění vad žaloby. V reakci na to žalobce žalobu doplnil a uplatnil i nárok na náhradu ušlého zisku, který v žalobě podané dne 3. 1. 2002, jež trpěla vadami, vůbec nezmínil, a který je po vyloučení věci k samostatnému řízení předmětem řízení v této věci. Soud bral v úvahu rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 26. 4. 2012, sp. zn. 25 Cdo 2908/2008, podle něhož„ Jestliže ve stanovené promlčecí době dojde k uplatnění práva žalobou u soudu, běh promlčecí doby se staví dnem, kdy byl návrhu soudu podán, a o pouze v tom rozsahu, v jakém byl nárok uplatněn. Je-li uplatněna pouze část pohledávky, promlčecí doba se staví pouze u této části, a je-li následně žaloba rozšířena, nemá takové rozšíření zpětné účinky.“ Pokud by tedy žalobce bezvadnou žalobou uplatnil toliko nárok na náhradu skutečné škody, a až následně žalobu rozšířil o nárok na náhradu ušlého zisku, bylo by potřeba běh promlčecí lhůty u práva na náhradu ušlého zisku posuzovat samostatně a ke stavení promlčecí lhůty by u takto uplatněného práva došlo až rozšířením žaloby. V projednávané věci však žaloba podaná dne 3. 1. 2002 bezvadná nebyla, žalobce ji na výzvu soudu doplnil a v rámci odstranění jejích vad uplatnil i nárok na náhradu ušlého zisku. Na tuto situaci dopadá například rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 27. 6. 2001, sp. zn. 21 Cdo 2369/2000 („ Odstraní-li žalobce neúplnost nebo nesprávnost žaloby, platí, že žaloba byla bez vad již od počátku (tj. ode dne, kdy byla podána u soudu).“ nebo rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 24. 4. 2012, sp. zn. 26 Cdo 4802/2010 („ Náležitosti žaloby je třeba posuzovat striktně podle § 42 odst. 4 a 79 odst. 1 o.s.ř. s tím, že pokud návrh neobsahuje všechny náležitosti, či je-li nesrozumitelný nebo neurčitý, jde přesto o návrh, který vyvolává předpokládané následky (stavění promlčecí lhůty). Je však nutno vady (popřípadě k výzvě soudu) odstranit, neboť i občanský zákoník v ustanovení § 112 stanoví, že ke stavění lhůty dochází pouze tehdy, když věřitel (žalobce) v řízení řádně pokračuje. Citovaná zákonná podmínka by nebyla splněna, a žalobce by tedy v řízení řádně nepokračoval teprve tehdy, kdyby své podání neopravil či nedoplnil. I neúplné nebo nesprávné žaloby mají tedy hmotněprávní účinek v podobě stavení promlčecích dob působících již od jejich podání tehdy, jsou-li vady těchto podání dodatečně odstraněny a v řízení je tudíž řádně pokračováno.“). Protože žalobce v řízení řádně pokračoval, když vady žaloby na výzvu soudu odstranil a žalobu doplnil, došlo dnem 3. 1. 2002 ke stavení promlčecí doby, takže právo na náhradu škody uplatněné doplněním žaloby promlčeno není. Dne 4. 1. 2008 žalobce žalobu rozšířil o ušlý zisk za období od 1. 9. 2006 do 31. 12. 2007 ve výši 6 200 000 Kč za každý měsíc, tedy celkem o 99 200 000 Kč. U ušlého zisku zásadně platí, že objektivní promlčecí doba běží od vzniku škody, což znamená, že v případě ušlého zisku vzniká nárok na náhradu za určité období postupně tak, jak vzniká újma, a postupně se také promlčuje (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 23. 9. 2015, sp. zn. 25 Cdo 2193/2014). Ani právo uplatněné rozšířením žaloby tudíž promlčeno není. Soud tedy dospěl k závěru, že námitka promlčení vznesená žalovanou není důvodná a dále se zabýval tím, zda jsou naplněny předpoklady pro vznik odpovědnosti žalované za škodu, jejíž náhrady se žalobce domáhá.

233. Podle § 420 odst. 1 obč. zák., každý odpovídá za škodu, kterou způsobil porušením právní povinnosti. Podle odst. 3 téhož ustanovení, odpovědnosti se zprostí ten, kdo prokáže, že škodu nezavinil.

234. Podle § 442 odst. 1 obč. zák, hradí se skutečná škoda a to, co poškozenému ušlo (ušlý zisk). Podle odst. 2 téhož ustanovení, škoda se hradí v penězích; požádá-li však o to poškozený a je-li to možné a účelné, hradí se škoda uvedením do předešlého stavu.

235. Předpokladem vzniku občanskoprávní odpovědnosti za škodu jsou porušení právní povinnosti, vznik škody, existence příčinné souvislosti mezi porušením právní povinnosti a vznikem škody a zavinění. První tři vyjmenované předpoklady jsou objektivního charakteru, musí být splněny všechny tři současně a důkazní břemeno ohledně nich leží na poškozeném. Zavinění, tedy psychický vztah škůdce k protiprávnímu jednání a škodě, která jím byla způsobena, má subjektivní charakter a alespoň ve formě nevědomé nedbalosti je presumováno. Je tedy na škůdci, aby prokázal, že vzniklou škodu nezavinil.

236. Žalobce se domáhá náhrady škody - ušlého zisku, o který přišel tím, že nemohl realizovat podnikatelskou činnost spočívající ve výrobě replik historických dlažeb. Protiprávní jednání žalované, kterým mu měla být škoda způsobena, spatřuje v prvé řadě v tom, že mu žalovaná jako správkyně konkursní podstaty úpadkyně [jméno] [příjmení] neoprávněně zadržovala věci v jeho vlastnictví, způsobila ztrátu některých věcí v jeho vlastnictví či převzala věci, které nejsou dohledatelné. Některé z převzatých věcí vyhodila či zničila. Další porušení povinností žalované má spočívat v tom, že s jeho pomocí nepokračovala ve funkční výrobě, kterou úpadkyně provozovala.

237. Ušlý zisk představuje újmu, kterou poškozený utrpěl tím, že v důsledku škodní události nedošlo k rozmnožení jeho majetkových hodnot, ač se to dalo s ohledem na pravidelný běh věcí očekávat. Ušlý zisk se tedy neprojevuje zmenšením majetku poškozeného, ale ztrátou očekávaného přínosu, přičemž musí být najisto postaveno, že nebýt protiprávního jednání škůdce (tedy při pravidelném běhu věcí) mohl poškozený rozmnožení majetku důvodně očekávat. Nepostačuje tedy pouhá pravděpodobnost budoucího majetkového přínosu, ale musí jít o konkrétní a reálně dosažitelný, nikoliv hypotetický, ušlý prospěch, jehož získání zabránilo právě jednání škůdce. Mezi vznikem škody v podobě ušlého zisku a protiprávním jednáním škůdce musí být příčinná souvislost.

238. Podle § 8 odst. 2 věta prvá zákona č. 328/1991 Sb., o konkursu a vyrovnání, ve znění účinném do 31. 3. 2003 (dále jen„ z. k. v.“) byl správce podstaty povinen při výkonu funkce postupovat s odbornou péčí a odpovídal za škodu vzniklou porušením povinností, které mu ukládá zákon nebo mu uloží soud. Z provedeného dokazování je zřejmé, že průběh konkurzního řízení ve věci [jméno] [příjmení] byl komplikovaný. Žalovaná byla do funkce správkyně ustavena až po uplynutí jednoho měsíce od prohlášení konkurzu v souvislosti s rozhodnutím soudu, jímž byl původní správce JUDr. [jméno] [příjmení] zproštěn funkce. Úpadkyně byla podle § 17 odst. 1 a 2 z. k. v. povinna neprodleně sestavit a odevzdat správci seznam svého majetku a závazků s uvedením svých dlužníků, věřitelů a jejich adres, odevzdat správci své účetnictví i všechny potřebné doklady a poskytnout mu nutná vysvětlení. Předložený seznam majetku a závazků měla podepsat a výslovně o něm prohlásit, že je správný a úplný. Seznam majetku a závazků se všemi náležitostmi, účetnictví a všechny potřebné doklady včetně nutných vysvětlení měla správci předložit bez zbytečného odkladu nejpozději do 30 dnů od prohlášení konkursu. Tyto povinnosti žalovaná nesplnila. Ve spojení s tím, že před prohlášením konkursu nevedla řádně účetnictví a evidenci majetku, byla činnost žalované směřující k vyhotovení soupisu konkursní podstaty a zajištění majetku významně ztížena. Úpadkyně i žalobce během konkursního řízení podávali četné opravné prostředky, stížnosti na postup správkyně a domáhali se jejího odvolání, z obsahu konkurzního spisu se však nepodává, že by soud v době, kdy byla jako správkyně činná, shledal v jejím postupu nějaké zásadní nedostatky či porušení povinností. Její činností se na základě trestních oznámení podávaných žalobcem či úpadkyní zabývaly i orgány činné v trestním řízení, v řízení však nebylo prokázáno, že by žalovaná v souvislosti s výkonem funkce správkyně konkurzní podstaty byla shledána vinnou ze spáchání trestného činu. Skutečnost, že do soupisu konkursní podstaty sepsala i věci, o nichž žalobce tvrdil, že jsou v jeho vlastnictví, nelze pokládat za porušení povinnosti vzhledem k nejasným vlastnickým vztahům a intenzivním sporům ohledně vlastnických práv, které mezi sebou žalobce a [jméno] [příjmení] měli již od roku 1998. Úpadkyně ani po prohlášení konkurzu na svůj majetek nároky žalobce neuznávala. Žalovaná tedy nejednala protiprávně, pokud zahrnula do konkurzní podstaty i věci, o nichž žalobce tvrdil, že jsou v jeho vlastnictví. Žalobce se u soudu domáhá vyloučení věcí z konkurzní podstaty, řízení dosud není pravomocně skončeno, rozsudkem soudu prvního stupně však byla jeho žaloba zamítnuta, protože neprokázal své vlastnické právo k věcem v době jejich soupisu, když účetní doklady z let 1993 1994 k prokázání vlastnického práva nepostačují. I v nyní vedeném řízení žalobce předložil k důkazu velké množství účtenek, faktur či dodacích listů k prokázání svého vlastnického práva k věcem, které žalovaná vzala do soupisu, nebo podle něj sepsány nebyly a došlo k jejich ztrátě nebo zničení. Z účetních dokladů prokazujících pořízení věcí od 80. let do roku 1995 však nelze vzít za prokázané, že byl žalobce jejich vlastníkem i v době prohlášení konkurzu a zahájení činnosti žalované jako správkyně konkurzní podstaty v srpnu 2001. Je potřeba připomenout, že mnohé věci, jejichž zakoupení žalobce prokazoval, mohly být a nepochybně byly zcela nebo alespoň částečně spotřebovány (hlíny, drtě, chemikálie apod.), mohly zaniknout, být vyhozeny kvůli opotřebení či ukončení jejich životnosti, mohly být prodány či jinak zcizeny, nebo se mohly dostat do dispozice třetích osob jiným způsobem. Žalobce ani úpadkyně řádně nevedli účetnictví, evidenci majetku a zásob. Stroje, nářadí či materiál v době své spolupráce užívali společně, stroje a zařízení nebyly nijak identifikovány, majetkové vztahy žalobce a úpadkyně nebyly řádně smluvně ošetřeny a nebyly transparentní, vyjádření úpadkyně se v čase měnila a mezi prohlášením konkurzu a okamžikem, kdy se žalovaná po svém jmenování ujala výkonu funkce správkyně konkurzní podstaty, uběhla doba delší jednoho měsíce, kdy úpadkyně a případně i jiné osoby mohly s majetkem disponovat. Přes velmi obsáhlé dokazování nelze z provedených důkazů učinit závěr, že žalovaná převzala nějaký další majetek nad rámec soupisu, že odcizila či zašantročila stroje, zařízení, nářadí, materiál a zásoby, sešity s technologickými postupy či jiné věci, které patřily do konkurzní podstaty úpadkyně nebo byly ve vlastnictví žalobce. Nárokem na náhradu škody (skutečné škody a nikoliv ušlého zisku), kterou měla žalovaná způsobit žalobci vyvezením věcí na skládku v [obec], se již zabýval Okresní soud v Trutnově pod sp. zn. [spisová značka] a následně i Krajský soud v Hradci Králové pod sp. zn. [spisová značka] se závěrem, že až na mramorové kostičky žalobce neprokázal své vlastnictví k věcem a v případě mramorových kostiček bylo v možnostech žalobce vznik škody odvrátit zpětným odvozem ze skládky nebo žádostí, aby součinnost k vrácení kostiček poskytla firma [právnická osoba], která je tam z pověření žalované vyvezla. Žaloba proto byla zamítnuta a žalobce neuspěl ani s dovoláním u Nejvyššího soudu ČR, ani se stížností u Ústavního soudu. Důkazy provedené v nyní vedeném řízení neodůvodňují jiný skutkový závěr než ten, k němuž soudy došly v uvedeném řízení, když se zabývaly nárokem na náhradu skutečné škody a zdejší soud nemá žádný důvod odchýlit se od uvedených právních závěrů, takže uzavřel, že z odvozu věcí na skládku právo žalobce na náhradu škody představující ušlý zisk nevyplývá, protože předpoklady vzniku odpovědnosti za škodu nejsou naplněny.

239. Soud se dále zabýval tím, zda žalovaná porušila právní povinnost tím, že nepokračovala ve výrobě a zda tím žalobci vznikla nějaká škoda. Z provedeného dokazování vyplynulo, že podnikání [jméno] [příjmení] bylo v době prohlášení konkurzu předlužené. Dlužila vysoké částky na mzdách svým zaměstnancům, na odvodech na sociální a zdravotní pojištění, na daních, na nájemném, elektrické energii či pojistném a dluhy měla i u svých obchodních partnerů. Nedisponovala větší finanční hotovostí, neplnila řádně povinnosti úpadce, neměla v pořádku účetnictví a evidenci majetku a její ekonomická situace byla zcela nepřehledná. Konkurzní soud se zabýval návrhem žalobce na povolení provozování podnikatelské činnosti při schůzi konkurzních věřitelů dne 7. 12. 2001 a souhlas k podnikání nedal. Návrh na povolení nuceného vyrovnání podaný v průběhu konkurzního řízení byl pravomocně zamítnut. Nelze proto spatřovat porušení povinnosti žalované v tom, že svou činnost zaměřila ke zjištění majetku a závazků tvořících konkurzní podstatu a zpeněžení podstaty a nikoliv k pokračování ve výrobě, která se za daných okolností důvodně jevila jako neperspektivní a neskýtala záruku uspokojení pohledávek věřitelů. Není relevantní, zda v době, kdy žalovaná převzala funkci správkyně konkurzní podstaty, byla výroba již zcela nefunkční nebo probíhaly práce na nedokončené zakázce či zakázkách, zda a v jakém množství bylo připravené vyrobené zboží k expedici, zda v provozovně fungovala elektřina či nikoliv. Další výroba za daných okolností nebyla dost dobře realizovatelná a pokus o pokračování v provozování„ podniku“ úpadkyně by provázela velká rizika. Žalobce žalované nabízel svou součinnost při pokračování ve výrobě, jeho velkorysé plány však stěží bylo možno pokládat za realistické a věrohodné. [příjmení] [jméno] [příjmení] s ním tehdy měla spory o vlastnictví k majetku, jejich spolupráce při podnikání skončila již tři roky předtím. Proti jeho angažování v konkurzním řízení se úpadkyně ohrazovala. Žalobce neměl žádné zaměstnance, v rámci své podnikatelské činnosti nevykazoval žádné zisky, nepodával dokonce ani daňová přiznání. O patent na výrobu, kterým v řízení intenzivně argumentoval, měl v té době zažádáno, ale nedisponoval s ním, protože mu byl udělen až 18. 12. 2001. V důsledku velkého zadlužení byl i na něj dne 7. 11. 2002 prohlášen konkurz. Žalobce k prokázání svých tvrzení o tom, že bylo možné získat dostatečný objem zakázek, předložil smlouvy (např. smlouva o dílo uzavřená s [osobní údaje žalobce] 2000 nebo se Stavitelství [osobní údaje žalobce] 1966), poptávky od třetích osob a nabídkové rozpočty, které vypracoval pro různé subjekty. Nabídkovým rozpočtem však není prokázána reálná existence zakázky, jistota uzavření smlouvy, plnění v souladu se smlouvou a výše zisku. Nabídky na zakázky, které žalobce činil v průběhu konkurzního řízení, většinou on sám jako zadavatel, byly zpravidla bez označení investora a bližších specifikací, takže je nebylo možné pokládat za relevantní a věrohodné. Jeho vize, že společně s žalovanou rozjedou výrobu, žalovaná bude vést účetnictví, zajišťovat administrativu a sepisovat smlouvy a on bude řídit výrobu a shánět zakázky, byla nerealistická.

240. Lze konstatovat, že počínání žalované nebylo vždy zcela bezchybné. Zmínit lze například prodej lisu [příjmení] za cenu nižší, než byla cena obvyklá, nebo nepřesnosti při soupisu konkurzní podstaty v označení položek či rozlišení, co je součástí stroje nebo příslušenstvím, které však byly důsledkem nespolupráce úpadkyně. I přesto soud předpoklady odpovědnosti za škodu u žalované neshledal a pokládal za nadbytečné blíže se dílčími pochybeními žalované zabývat, protože nebyly naplněny další předpoklady odpovědnosti za škodu spočívající v ušlém zisku, a to vznik škody a příčinná souvislost mezi jednáním žalované a vznikem škody.

241. Z hlediska naplnění příčinné souvislosti jako jednoho z předpokladů odpovědnosti za škodu nemůže stačit obecná úvaha o možných následcích jednání škůdce či pouhé připuštění možnosti vzniku škody v důsledku jeho protiprávního jednání, nýbrž musí být příčinná souvislost najisto postavena. O vztah příčinné souvislosti se jedná, vznikla-li konkrétní majetková újma následkem konkrétního protiprávního úkonu škůdce, tedy je-li jeho jednání a škoda ve vzájemném poměru příčiny a následku. Příčinou škody může být jen takové protiprávní jednání, bez něhož by škodný následek nevznikl. Nemusí sice jít o příčinu jedinou, nýbrž i jen o jednu z příčin, která se podílí na nepříznivém následku, o jehož odškodnění jde, avšak musí jít o příčinu podstatnou. Je-li více příčin, které působí souběžně anebo následně, je pro existenci příčinné souvislosti nezbytné, aby řetězec postupně nastupujících příčin a následků byl ve vztahu ke vzniku škody natolik propojen (prvotní příčina bezprostředně vyvolala jako následek příčinu jinou a ta postupně případně příčinu další), že již z působení prvotní příčiny lze důvodně dovozovat věcnou souvislost se vznikem škodlivého následku (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. 5. 2004, sp. zn. 25 Cdo 1462/2003, publikované v Souboru rozhodnutí NS ČR, sv. 29 pod č. C 2593).

242. Tvrzená škoda podle žalobce spočívá v tom, že mu v období od 1. 9. 2001 do 31. 12. 2007 ušel zisk, kterého mohl dosáhnout, avšak nedosáhl v důsledku toho, jak žalovaná vykonávala činnost správkyně konkurzní podstaty úpadkyně [jméno] [příjmení] [jméno] obchodní (výdělečná) příležitost musí být prokázána v reálné podobě, neboť ušlý zisk nelze dovozovat jen ze zmaření zamýšleného výdělečného záměru (srovnej rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 14. 7. 2011, sp. zn. 25 Cdo 4313/2008). V daném případě taková ztracená obchodní příležitost prokázána nebyla. Jak již bylo shrnuto výše, úpadkyně [jméno] [příjmení] a žalobce byli vždy samostatně podnikajícími fyzickými osobami a jejich spolupráce se opírala jen o dohodu o spolupráci z 2. 12. 1990. [jméno] [příjmení] tuto spolupráci s žalobcem ukončila tři roky před prohlášením konkursu. Žalobce se na její činnosti nadále nepodílel, nebo byl jeho podíl jen minimální, například formou zprostředkování nějaké zakázky. Jejich vztahy byly vyhrocené, o čemž svědčí vysoký počet trestních oznámení, která žalobce podal na [jméno] [příjmení] a její příbuzné či zaměstnance podal. Podnikání paní [příjmení] nebylo úspěšné, vedlo k neschopnosti hradit závazky a k prohlášení konkurzu. Žalobce tento stav pokládal za příležitost k tomu, aby byla jejich spolupráce obnovena tím způsobem, že se do podnikání úpadkyně zapojí, správkyně konkurzní podstaty mu bude nápomocna po administrativní, právní a účetní stránce a on bude zajišťovat výrobní proces a realizovat obchodní jednání za účelem získání zakázek. Výši ušlého zisku vyčíslil na základě hypotetických a ryze teoretických výpočtů vycházejících z výrobních kapacit, které ani nebyly v celém rozsahu k dispozici (jak vyplývá z jeho tvrzení, byly by pronajmuty, zapůjčeny nebo zakoupeny pece, přibráni zaměstnanci), z hypotetické denní produkce, předpokládané ceny za vyrobenou dlažbu a se zohledněním předpokládaných nákladů. Z toho pak vyčíslil denní zisk, který násobil počtem dní v měsíci a stanovil tak předpokládaný měsíční zisk. To vše s předpokladem, že by byly nasmlouvány zakázky v rozsahu odpovídajícím takto předpokládané kapacitě výroby a žalobcem určené ceně, a nedošlo by k žádným událostem, jež by mohly tuto teoretickou produkci ovlivnit. Z toho je zřejmé, že žalobce konstruuje složitý řetězec událostí, jež by bývaly musely nastat, aby zamýšleného zisku dosáhl. S ohledem na konkrétní skutkové okolnosti projednávané věci však nebylo reálně možné při pravidelném běhu věcí v roce 2001 a následujících letech očekávat žalobcem tvrzené závratné zisky, když jeho spolupráce s [jméno] [příjmení] již několik let nefungovala, na její výrobě se nepodílel a podnikání [jméno] [příjmení] bylo neúspěšné, generující vysoké dluhy, což vedlo k prohlášení konkurzu, a zároveň i podnikatelská činnost žalobce byla ztrátová a vedla k prohlášení konkurzu na jeho majetek v roce 2002 Ani z žalobcem tvrzeného zadržování strojů, materiálu a jiných věcí v jeho vlastnictví či ztráty jeho věcí po prohlášení konkurzu nelze dovozovat ušlý zisk, protože při pravidelném běhu věcí by tyto věci stejně neměl v držení a nemohl je využít, když je měla (pakliže vůbec existovaly) už od roku 1998 v držení [jméno] [příjmení] Ani v tomto případě tedy jednání žalované nezasáhlo do průběhu děje, který by vedl k dosažení tvrzeného zisku.

243. Protože zákonné předpoklady odpovědnosti za škodu musí být splněny kumulativně a v daném případě není splněn minimálně jeden z nich, tj. příčinná souvislost mezi protiprávním jednáním a vznikem škody, byla žaloba zamítnuta, protože odpovědnost za škodu nevznikla. Je proto nadbytečné, aby se soud nad rámec již výše uvedeného podrobněji zabýval tím, zda žalovaná zaviněně porušila nějakou právní povinnost, nebo aby zkoumal existenci a výši tvrzené škody.

244. S ohledem na tyto závěry nebyl proveden důkaz znaleckým posudkem k určení výše dosažitelného zisku, který měl žalobci podle jeho tvrzení ujít, neboť takové dokazování bylo vzhledem k výše uvedeným skutkovým a právním závěrům nadbytečné a bezpředmětné.

245. Na rozhodnutí o nákladech řízení dopadá § 142 odst. 1 o.s.ř. Žalovaná, která v řízení uspěla a svědčí jí tudíž právo na náhradu nákladů řízení, žádný požadavek na jejich náhradu nevznesla a podle obsahu spisu jí v řízení žádné náklady nevznikly. Proto soud rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů řízení právo.

246. O nákladech řízení dosud placených státem soud rozhodl podle § 148 odst. 1 o.s.ř., podle něhož stát má podle výsledků řízení proti účastníkům právo na náhradu nákladů řízení, které platil, pokud u nich nejsou předpoklady pro osvobození od soudních poplatků. Žalobce, který nebyl od soudních poplatků osvobozen, nebyl v řízení úspěšný, a proto je povinen státu vynaložené náklady nahradit. Jedná se o přiznané a vyplacené svědečné svědkům [jméno] [příjmení] (2 240 Kč), [jméno] [příjmení] (1 317 Kč), [jméno] [příjmení] (507,20 Kč), [jméno] [příjmení] (480 Kč), [jméno] [příjmení] (608,80 Kč), [jméno] [příjmení] (762,84 Kč), [jméno] [příjmení] (246,75 Kč), [jméno] [příjmení] (516,30 Kč), [jméno] [příjmení] (1 272,35 Kč) a [jméno] [příjmení] (977,26 Kč). Celkem se tedy jedná o částku 8 928,50 Kč. S ohledem na výši těchto nákladů soud uložil žalovanému povinnost k jejich zaplacení nikoliv v obecné třídenní lhůtě, kterou pokládal vzhledem k výši částky za příliš přísnou, nýbrž ve lhůtě jednoho měsíce od právní moci rozsudku (§ 160 odst. 1 o. s. ř.)

Poučení