11 C 57/2023 - 180

Rubrum

Okresní soud v Uherském Hradišti rozhodl samosoudcem JUDr. Janem Manišovským ve věci žalobkyně: [Jméno žalobkyně], narozená [Datum narození žalobkyně] trvale bytem [Adresa žalobkyně] zastoupena [Jméno Zástupce A], advokátkou sídlem [Anonymizováno] proti žalovanému: [Jméno žalovaného], narozený [Datum narození žalovaného] trvale bytem [Adresa žalovaného] zastoupen [Jméno Zástupce B], advokátkou sídlem [Anonymizováno] o zaplacení výživného za období 15. 8. 2019 do 25. 7. 2021 takto:

Výrok

I. Řízení se v části, jíž se žalobkyně domáhala po žalovaném zvýšení výživného za den 25. 7. 2021, zastavuje.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni zvýšené výživné v částce 4 000 Kč měsíčně, a to počínaje dnem 15. 8. 2019 do dne 24. 7. 2021. Dlužné zvýšené výživné za období od 15. 8. 2019 do 24. 7. 2021 v částce 35 000 Kč je žalovaný povinen zaplatit žalobkyni do šesti měsíců od právní moci tohoto rozsudku. Tím se mění rozsudek [adresa] ze dne [datum], č. j. [Anonymizováno]

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 17 837 Kč, a to do dvou měsíců od právní moci tohoto rozsudku k rukám právní zástupkyně žalobkyně.

Odůvodnění

1. Žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne 15. 8. 2022 a projednávanou pod sp. zn. [spisová značka] se žalobkyně domáhala vůči žalovanému jakožto svému otci zvýšení výživného dítěte. Podáním ze dne 31. 8. 2022 žalobkyně upřesnila žalobní petit tak, že vůči žalovanému navrhuje navýšení výživného na částku 4 000 Kč měsíčně ode dne 15. 8. 2019 (počínaje tedy 3 roky nazpět od podání žaloby) a dále na částku 6 000 Kč, počínaje ode dne 15. 8. 2022 do budoucna. V žalobě zejména uvedla, že výživné pro žalobkyni bylo prve stanoveno rozsudkem [adresa] ze dne [datum], č. j. [Anonymizováno], a sice v částce 2 000 Kč měsíčně, k jejíž úhradě byl žalovaný otec ve prospěch žalobkyně zavázán k rukám její matky. Dalším rozsudkem [adresa] ze dne [datum], č. j. [Anonymizováno], došlo k dílčímu navýšení výživného pro žalobkyni na částku 3 000 Kč měsíčně, nicméně pouze pro období od 1. 1. 2009 do 31. 12. 2009. Stávající autoritativní úprava výživného hrazeného žalovaným pro žalobkyni podaná opatrovnickým soudem je tedy dána v částce 2 000 Kč měsíčně. Žalovaný otec žalobkyně nicméně dobrovolně sám od 1. 1. 2010 hradí výživné pro žalobkyni navýšené o 500 Kč, tedy v částce 2 500 Kč měsíčně. U žalobkyně došlo k podstatné změně poměrů, kdy nejprve tato ukončila středoškolské studium a od akademického roku [Anonymizováno] byla přijata na [právnická osoba] ke studiu [Anonymizováno] na [Anonymizováno]. Před podáním žaloby vyzvala žalobkyně žalovaného písemnou předžalobní upomínkou ze dne 13. 7. 2022 k navýšení výživného, vč. tří roků nazpět, přičemž od července 2022 hradí již žalovaný žalobkyni výživné v navýšené částce 5 000 Kč měsíčně.

2. Žalovaný se k žalobě vyjádřil svým podáním doručeným soudu dne 16. 11. 2022, doplněným písemným vyjádřením ze dne 8. 3. 2023. Žalovaný potvrdil, že o výživném pro žalobkyni bylo v době její nezletilosti dvakrát rozhodováno opatrovnickým soudem. Žalovaný přispíval žalobkyni i nad rámec soudně jemu stanoveného výživného. Žalobkyně se k žalovanému nechová s patřičnou úctou. Styk žalovaného s žalobkyní neprobíhal v dostatečném rozsahu. Žalobkyně byla přijata na střední školu [právnická osoba] provozovanou [jméno FO], žalobkyně obdržela stipendium v částce [částka]. Žalovaný nemá přehled o studiu žalobkyně a jejím prospěchu. Žalovaný kontaktoval žalobkyni v den její zletilosti a pokoušel se obnovit jejich společný vztah. Od července 2022 posílá žalovaný žalobkyni na výživném částku 5 000 Kč měsíčně. Žalovaný je ve složité situaci, dodnes řeší bytovou situaci, má dva dospělé syny z předchozího manželství. Žalovaný není zdravotně v pořádku ([Anonymizováno]), není schopen plného pracovního výkonu, pracuje jako OSVČ v paušální dani, jeho čistý měsíční příjem se pohybuje v částce cca 20 000 Kč měsíčně. Žalovaný má finanční závazky v řádu 200 000 Kč. Žalobkyně si online přivydělává výukou anglického jazyka, za jednu vyučovací hodinu si účtuje [částka]. Žalobkyně má ve svém životě vysoké nároky. Žalovaný by byl ochoten hradit na výživném částku 4 000 Kč měsíčně, jíž má za přiměřenou.

3. První jednání soudu ve vymezené právní věci o zvýšení výživného proběhlo dne 8. 3. 2023, přičemž při tomto zdejší soud vyhlásil: a) usnesení, jímž vyloučil k samostatnému řízení žalobu na zvýšení výživného pro žalobkyni za období od 15. 8. 2019 do 25. 7. 2021, neboť měl za to, že o stanovení výživného v daném období trvající nezletilosti žalobkyně měl rozhodovat opatrovnický soud; a b) usnesení [adresa] ze dne [datum], č. j. [spisová značka], jímž ve zbývající části předmětu řízení schválil smír účastníků řízení následujícího znění: - žalovaný je povinen hradit žalobkyni na výživném částku ve výši 5 000 Kč měsíčně, a to od 25. 7. 2021 do budoucna. Tím se mění rozsudek [adresa] ze dne [datum] č.j. [Anonymizováno], který nabyl právní moci [datum]; - dlužné výživné za období od 25. 7. 2021 do 25. 2. 2023 ve výši 14 500 Kč je žalovaný povinen platit žalobkyni ve splátkách ve výši 1 000 Kč měsíčně, které jsou splatné vždy spolu s běžným výživným, a to pod ztrátou výhody splátek při nezaplacení dvou po sobě jdoucích splátek; - na náhradě nákladů řízení je žalovaný povinen uhradit žalobkyni částku ve výši 19 360 Kč, a to ve třech měsíčních splátkách ve výši 6 453,30 Kč, které jsou splatné taktéž spolu s běžným výživným, a to k rukám právní zástupkyně žalobkyně na účet č. [č. účtu] vedený u [Anonymizováno]. A to tak, že první splátka je splatná do 30 dnů od právní moci usnesení o schválení smíru, a to pod ztrátou výhody splátek při nezaplacení byť jediné splátky; usnesení o schválení smíru nabylo právní moci ke dni [datum].

4. Po vyloučení části původní žaloby vztahující se ke zvýšení výživného pro žalobkyni za období od 15. 8. 2019 do 25. 7. 2021 postupem dle ust. § 112 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, v platném znění (dále jen „o.s.ř.“), je věc nově zdejším soudem vedena pod sp. zn. 11 C 57/2023.

5. Podáním ze dne 1. 5. 2024 žalobkyně doplnila svá skutková tvrzení a důkazní návrhy vztahující se k době její nezletilosti, kdy zejména upřesnila své výdaje a zdravotní stav a dále uvedla, že studovala [právnická osoba] [adresa], a bydlela na kolejích v [Anonymizováno] v areálu daného školského zařízení. Z hlediska formulace žalobního návrhu žalobkyně sdělila, že vůči žalovanému nárokuje navýšení výživného žalobkyně z částky 2 000 Kč měsíčně na částku 4 000 Kč měsíčně pro období od 15. 8. 2019 do 25. 7. 2021.

6. Žalovaný se vyjádřil k žalobě svým podáním ze dne 6. 5. 2024, jímž odkázal na svou procesní obranu dle vyjádření ze dne 16. 11. 2022. Žalovaný výživné pro žalobkyni řádně a včas hradí, stejně jako plní své peněžité povinnosti dle smíru. Žalovaný se s žalobkyní nestýká, nikoliv však ze své viny, žalobkyně kontakt odmítá, žalovaný nemá informace o jejím životě, studiu apod. Po nabytí zletilosti žalobkyně jí žalovaný poskytl dárky v souhrnné částce cca 25 000 Kč. Vyjma žalobkyně nemá již žalovaný další vyživovací povinnosti. Žalovaný podniká jako OSVČ v oboru [Anonymizováno], pracuje samostatně, za rok 2019 činil jeho základ daně částky 88 752 Kč, za rok 2020 částky 82 2502 Kč, a od 1. 1. 2021 je žalovaný poplatníkem v paušálním režimu. V době uzavření smíru (8. 3. 2023) byl žalovaný jakožto právní laik mylně přesvědčen, že tímto je celá věc uzavřena a skončena, a další výživné po něm již žádáno nebude – proto také smír uzavřel. Žalovaný má za to, že žalobkyně vůči němu nemůže toliko vznášet finanční požadavky, a přitom sama vůči němu jednat v rozporu s dobrými mravy tím, že se o něj nezajímá a nezajímala ani v době, kdy měla 16 let a mohla již dostatečně posoudit důsledky svého nezájmu o žalovaného. Při stanovení výživného by mělo být zohledněno stipendium, které žalobkyně obdržela pro studium na střední škole a stejně tak přivýdělek žalobkyně plynoucí z její výuky angličtiny přes Internet. Ze všech těchto důvodů a pro rozpor s dobrými mravy navrhuje žalovaný zamítnutí žaloby. Následně žalovaný doplnil svou procesní obranu vyjádřením doručeným soudu dne 11. 10. 2024, v němž k výzvě soudu upřesnil, že tvrzený rozpor jednání žalobkyně s dobrými mravy spočíval v absolutním nezájmu žalobkyně o žalovaného, která se se žalovaným v rozhodné době své nezletilosti nestýkala, SMS-komunikace byla jednoslovná. Žalobkyně žalovanému neoznámila, že hodlá studovat na [Anonymizováno], neinformovala jej o svém prospěchu. Žalovaný má za to, že chování žalobkyně bylo účelové a že žalobkyně nežádala o zvýšení výživného pro ni dříve pro to, aby „dosáhla“ na stipendium, jež bylo školou poskytováno sociálně slabším studentům. Žalovaný dobrovolně platil na výživném od 1. 10. 2010 do června 2021 soudně stanovené výživné (2 000 Kč) navýšené navíc dobrovolně o 500 Kč, dle svého vyjádření si tak „předplatil“ částku 70 500 Kč. Příjmy žalovaného byly obecně nízké a doložené daňovými přiznáními. Žalovaný je v těžké životní situaci, má zdravotní komplikace, vyřizuje si invalidní důchod, pobírá příspěvek na bydlení v částce 2 384 Kč. Žalobkyní navrhované navýšení výživného je nedůvodné, neodpovídá poměrům účastníků.

7. Na základě provedeného dokazování učinil soud následující pro věc podstatná skutková zjištění a dospěl k dále uvedenému závěru o skutkovém stavu:

8. Z rozsudku [adresa] ze dne [datum], č. j. [Anonymizováno], soud zjistil, že žalobkyně byla v rozhodné době jakožto nezletilé dítě vzešlé z nesezdaného vztahu rodičů svěřena do péče své matky, [jméno FO], narozené [datum], a žalovaný jakožto otec žalobkyně se zavázal přispívat na ni výživným v částce 2 000 Kč měsíčně. Žalobkyně v rozhodné době navštěvovala mateřskou školu, žalovaný měl příjem cca 17 500 Kč – 18 500 Kč měsíčně, vyjma žalobkyně měl ještě dva syny.

9. Z rozsudku [adresa] ze dne [datum], č. j. [Anonymizováno], soud zjistil, že výživné stanovené žalovanému pro žalobkyni bylo pro období od 1. 1. 2009 do 31. 12. 2009 navýšeno na částku 3 000 Kč měsíčně.

10. Ze shodných tvrzení obou účastníků (§ 120 odst. 3 o.s.ř.) vyplynulo, že žalovaným bylo na výživném pro žalobkyni od 1. 1. 2010 a dále v době její nezletilosti dobrovolně hrazena částka 2 500 Kč (namísto částky 2 000 Kč, jež byla určena rozsudkem opatrovnického soudu dle bodu 8. odůvodnění).

11. Rozhodnutí o přestupu žákyně ze dne [datum], č. j. [Anonymizováno], dokládá, že žalobkyni byl povolen přestup mezi školskými zařízeními s tím, že od [datum] (pro školní rok [Anonymizováno]) je žalobkyně studentkou [Anonymizováno] [právnická osoba], se sídlem [adresa], PSČ [adresa], IČO: [IČO], [adresa] (dále jen „Škola“).

12. Smlouvy o poskytování vzdělávání a školských služeb uzavřené dne [datum] a [datum] mezi Školou a žalobkyní dokládají, že žalobkyni bylo umožněno studovat na Škole se sjednaným školným v částce [částka] ročně.

13. Smlouvy o poskytnutí daru uzavřené dne [datum] a [datum] mezi [jméno FO] a žalobkyní dokládají, že žalobkyni byl jakožto obdarované poskytnut dar v částce [částka] ročně s účelovým omezením na úhradu školného na Škole.

14. Z vysvědčení o maturitní zkoušce vydaného Školou dne [datum] vyplývá, že žalobkyně složila maturitní zkoušku a prospěla s vyznamenáním.

15. Z rozhodnutí [právnická osoba], ze dne [datum], č. j. [č. účtu], vyplývá, že žalobkyně byla přijata od akademického roku [Anonymizováno] ke studiu dané vysoké školy.

16. Z lékařských zpráv [tituly před jménem] [jméno FO] v období od 01 – 05 /2020 se podává, že žalobkyně trpí [Anonymizováno].

17. Potvrzení pojišťovny [Anonymizováno] ze dne [datum] dokládá uzavření úrazového pojištění žalobkyně založené pojistnou smlouvou č. [hodnota].

18. Z daňového přiznání žalovaného za rok 2019 vyplývá, že daňový základ žalovaného pro rok 2019 činil 88 752 Kč. Z daňového přiznání žalovaného za rok 2020 vyplývá, že daňový základ žalovaného pro rok 2020 činil 82 250 Kč. Z potvrzení Finančního úřadu pro Zlínský kraj vyplývá, že od 1. 1. 2021 je žalovaný poplatníkem v paušálním režimu.

19. Výpis z živnostenského rejstříku vztahující se k žalovanému osvědčuje, že žalovaný dlouhodobě živnostensky podniká jako OSVČ s přiděleným IČO: [IČO], mj. v oboru [Anonymizováno], [Anonymizováno].

20. Výpis z katastru nemovitostí pro LV č. [hodnota], k. ú. a obec [adresa], dokládá výlučné vlastnictví nemovitých věcí žalovaným – mj. pozemku parc. č. st. [Anonymizováno], jehož součástí je stavba – budova č. p. [Anonymizováno], způsoby využití rodinný dům (adresa trvalého bydliště žalovaného) s tím, že dotčené nemovité věci nejsou zatíženy žádnými věcně-právními omezeními.

21. Z oznámení Úřadu práce ĆR – Krajské pobočky ve [adresa] z roku 2024 vyplývá, že žalovaný je příjemcem příspěvku na bydlení pohybujícího se v rozmezí 2 974 Kč až 2 384 Kč měsíčně.

22. Z informací a statistik o průměrném výdělku, zpracovávajících data [právnická osoba], vyplývá, že ve Zlínském kraji činila průměrná měsíčná mzda [Anonymizováno] a příbuzných řemeslných oborů částky 33 271 Kč v roce 2019, 28 575 Kč v roce 2020, a 30 872 Kč v roce 2021.

23. Výpisy z bankovního účtu žalovaného č. ú. [č. účtu] za období 01/2021 – 12/2022 dokládají příjmy žalovaného mj. od [právnická osoba]. v částkách cca [částka] měsíčně (např ze dne [datum].

24. Z přehledu vystavených faktur zpracovaného žalovaným za rok 2022 vyplývá, že daňových dokladů bylo vystaveno celkově 12 a zněly na souhrnnou částku 502 422 Kč bez DPH, přehled ročních výdajů deklarovaných žalovaným činí v souhrnu částky 547 896 Kč.

25. Lékařský posudek [tituly před jménem] [jméno FO] ze dne [datum] deklaruje zdravotní způsobilost žalovaného s omezením, kdy žalovaný se má vyvarovat infektu a nepřiměřené zátěže, nemá nosit těžká břemena a nemá pracovat ve vypjatých teplotách, má se vyvarovat prudkým změnám polohy těla. Výstup neurologického vyšetření žalovaného ze dne [datum] zpracovaný [tituly před jménem] [jméno FO], konstatuje u žalovaného [Anonymizováno].

26. SMS komunikace účastníků z období roku 2019 – 2021 osvědčuje svým obsahem písemný kontakt mezi žalobkyní a žalovaným, relativně strohý, s nabídkami žalovaného adresovanými žalobkyni k jeho návštěvě a odmítnutím ze strany žalobkyně ([Anonymizováno]), přání k narozeninám ([Anonymizováno] ze strany žalovaného, [Anonymizováno] ze strany žalobkyně), a dále komunikaci ke zvýšení výživného.

27. Výpisy z bankovního účtu matky žalobkyně [jméno FO] č. ú. [č. účtu] za období 07/2019 až 08/2021 dokládají mj. její pravidelné příjmy ve výši cca [částka] měsíčně od [adresa] (např. dne [datum]) a pravidelné platby od žalovaného v částce 2 500 Kč měsíčně (např. dne [datum]).

28. Z před-žalobní výzvy právní zástupkyně žalobkyně ze dne 13. 7. 2022 adresované žalovanému, ve spojení s podacím lístkem č. [Anonymizováno], má soud za prokázané, že žalovaný byl vyzván ke zvýšení výživného pro žalobkyni od 1. 8. 2019 na částku 4 000 Kč měsíčně.

29. V rámci účastnického výslechu (§ 131 o.s.ř.) žalovaný mj. uvedl, že v rozhodném období pracoval jako [Anonymizováno], především pro společnost [Anonymizováno], fakturoval průběžně [částka] měsíčně, měl paušální výdaje, v „čistém“ mu nezůstávalo nic. Žalovaný pracoval v [Anonymizováno] průběžně od roku [Anonymizováno]. Nižší příjmy měl žalovaný v době Covidu, kdy však také dostal kompenzace od státu. Žalovaný má zhoršený zdravotní stav. Žalovaný má 3 děti, vedle žalobkyně jsou to synové [Anonymizováno] a [Anonymizováno], oba již zletilí a samostatní. v rozhodném období žalobkyně nebyla se žalovaným v kontaktu, byť se o to žalovaný snažil. Žalovaný má za to, že žalobkyně nechtěla dříve navýšit výživné pro to, že by v takovém případě nedosáhla na stipendium na Škole, případně by toto bylo nižší. Žalobkyně si měla přivydělávat výukou angličtiny. Žalovaný neměl povědomí o tom, co žalobkyně dělá, kde studuje.

30. V rámci účastnického výslechu (§ 131 o.s.ř.) žalobkyně mj. uvedla, že rozhodném období studovala Školu, jednalo se o víceleté gymnázium, které odpovídalo druhému a třetímu ročníku střední školy. Žalobkyně platila roční školné, částečně hrazené ze stipendia, dopláceno bylo vždy zhruba [částka] ročně. Škola je blízko [Anonymizováno], žalobkyně byla na internátě, ale také doma v [adresa]. Žalobkyně jezdila do Školy převážně vlakem a při využití MHD. Žalobkyně si při vydělávala výukou angličtiny, příjmy činily cca [částka] měsíčně. Zdravotní stav žalobkyně už je lepší, nosí ale [Anonymizováno]. Vztah žalobkyně se žalovaným je složitější, ona sama nebyla kontaktu se žalovaným příliš nakloněna, kontakt probíhal přes SMS. V rozhodné době žalovaný otec hradil výživné pro žalobkyni v částce 2 500 Kč měsíčně. Náklady žalobkyně byly hrazeny její matkou, která pracuje jako [Anonymizováno] na [Anonymizováno] s příjmem cca [částka] měsíčně.

31. Soud shora uvedené a jednotlivě provedené důkazy hodnotil podle § 132 o.s.ř., tedy každý důkaz zvlášť a všechny důkazy v jejich vzájemné souvislosti, přičemž rovněž vzal v úvahu vše, co v řízení vyšlo najevo. Pokud šlo o konkrétní listinné důkazy shora uvedené, pak žádný z účastníků nijak nesporoval pravost těchto důkazů, stejně tak nebrojil proti jejich věrohodnosti. Soud pak podle jeho přesvědčení provedl dokazování v rozsahu nezbytném pro posouzení oprávněnosti nároku uplatněného žalobou v tomto řízení, kdy nebylo třeba další důkazy obstarávat, nebylo třeba provádět rozsáhlejší dokazování – žádné další důkazní návrhy ostatně nebyly ani účastníky vzneseny.

32. Protože si skutková zjištění, která učinil soud z jednotlivých listinných důkazů uvedených shora, vzájemně neodporují, odkazuje soud na daná zjištění rovněž jako na skutkový závěr ve věci samé s tím, že tento je následující: Žalobkyně je dcerou žalovaného, v rozhodné době dotčené žalobou byla nezletilá. Žalovaný má dále dva další syny, již zletilé a samostatné. Výživné pro žalobkyni bylo upraveno rozsudkem [adresa] ze dne [datum], č. j. [Anonymizováno], dle něhož je žalovaný zavázán povinností hradit pro žalobkyni výživné v částce 2 000 Kč měsíčně, ve skutečnosti však v období od 15. 8. 2019 do 25. 7. 2021 hradil výživné v částce 2 500 Kč měsíčně. Žalobkyně v daném období úspěšně studovala Školu, vyšší ročníky víceletého gymnázia v [Anonymizováno], kde hradila školné v částce [částka], z toho stipendium (dar) pokrylo částku [částka] ročně. Žalobkyně následně zahájila studium [právnická osoba]. Zdravotní stav žalobkyně je vyjma [Anonymizováno] dobrý, dříve trpěla [Anonymizováno]. Žalobkyně si přivydělávala výukou angličtiny. Matka žalobkyně pracuje jako [Anonymizováno], její příjmy činily cca [částka] měsíčně. Žalovaný živnostensky podniká, je OSVČ, pracuje jako [Anonymizováno], primárně pro společnost [právnická osoba]., jíž fakturoval přibližně [částka] měsíčně. Průměrná měsíční mzda [Anonymizováno] a příbuzných řemeslných oborů ve Zlínském kraji činila částku 33 271 Kč v roce 2019, 28 575 Kč v roce 2020, a 30 872 Kč v roce 2021. Žalovaný má zhoršený zdravotní stav a s tím související dílčí omezení, přesto je schopen pracovní činnosti. Žalovaný je vlastníkem nemovitých věcí v k. ú. a obci [adresa] - mj. rodinného domu, v němž žije.

33. Po právní stránce posoudil soud projednávanou věc, totiž novou úpravu (zvýšení) výživného pro dceru (žalobkyni) vůči otci (žalovanému), a to v rozhodném období vymezeném žalobou ještě nezletilou, podle ust. §§ 910 – 919 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, v platném znění (dále jen „o.z.“), a dále ust. §§ 921 – 923 o.z.

34. Podle § 910 o.z. předci a potomci mají vzájemnou vyživovací povinnost. Vyživovací povinnost rodičů vůči dítěti předchází vyživovací povinnosti prarodičů a dalších předků vůči dítěti. Vzdálenější příbuzní mají vyživovací povinnost, jen nemohou-li ji plnit bližší příbuzní. Nejedná-li se o poměr rodičů a dítěte, předchází vyživovací povinnost potomků vyživovací povinnosti předků.

35. Podle § 911 o.z. výživné lze přiznat, jestliže oprávněný není schopen sám se živit.

36. Podle § 912 o.z. nezletilé dítě, které není plně svéprávné, má právo na výživné, i když má vlastní majetek, ale zisk z majetku spolu s příjmem z výdělečné činnosti nestačí k jeho výživě.

37. Podle § 913 odst. 1 o.z. pro určení rozsahu výživného jsou rozhodné odůvodněné potřeby oprávněného a jeho majetkové poměry, jakož i schopnosti, možnosti a majetkové poměry povinného. Podle § 913 odst. 2 o.z. při hodnocení schopností, možností a majetkových poměrů povinného je třeba také zkoumat, zda se povinný nevzdal bez důležitého důvodu výhodnějšího zaměstnání či výdělečné činnosti nebo majetkového prospěchu, popřípadě zda nepodstupuje nepřiměřená majetková rizika. Dále je třeba přihlédnout k tomu, že povinný o oprávněného osobně pečuje, a k míře, v jaké tak činí; přihlédne se popřípadě i k péči o rodinnou domácnost.

38. Podle § 914 o.z. je-li více osob povinných, které mají vůči oprávněnému stejné postavení, odpovídá rozsah vyživovací povinnosti každé z nich poměru jejích majetkových poměrů, schopností a možností k majetkovým poměrům, schopnostem a možnostem ostatních.

39. Podle § 915 o.z. životní úroveň dítěte má být zásadně shodná s životní úrovní rodičů. Toto hledisko předchází hledisku odůvodněných potřeb dítěte. Dítě je povinno zajistit svým rodičům slušnou výživu.

40. Podle § 916 o.z. neprokáže-li v řízení o vyživovací povinnosti rodiče k dítěti nebo o vyživovací povinnosti jiného předka k nezletilému dítěti, které nenabylo plné svéprávnosti, osoba výživou povinná soudu řádně své příjmy předložením všech listin a dalších podkladů pro zhodnocení majetkových poměrů a neumožní soudu zjistit ani další skutečnosti potřebné pro rozhodnutí zpřístupněním údajů chráněných podle jiného právního předpisu, platí, že průměrný měsíční příjem této osoby činí pětadvacetinásobek částky životního minima jednotlivce podle jiného právního předpisu.

41. Podle § 917 o.z. rozhoduje-li soud o vyživovací povinnosti rodiče k dítěti nebo o vyživovací povinnosti předka k nezletilému dítěti, které nenabylo plné svéprávnosti, a majetkové poměry osoby výživou povinné to připouštějí, lze za odůvodněné potřeby dítěte považovat i tvorbu úspor, nevylučují-li to okolnosti zvláštního případu; poskytnuté výživné přechází do vlastnictví dítěte. O správě takto poskytnutých částek platí obecná pravidla o jmění dítěte.

42. Podle § 918 o.z. v řízení o vyživovací povinnosti rodiče k dítěti může v případech hodných zvláštního zřetele soud uložit osobě výživou povinné, aby složila zálohu na výživné splatné v budoucnu; poskytnuté výživné přechází do vlastnictví dítěte postupně k jednotlivým dnům splatnosti výživného. Na složenou zálohu se hledí jako na majetek povinného.

43. Podle § 919 o.z. nežijí-li spolu rodiče nezletilého dítěte, které nenabylo plné svéprávnosti, a nedohodnou-li se o plnění vyživovací povinnosti k dítěti, nebo žijí-li rodiče takového dítěte spolu, ale jeden z nich vyživovací povinnost k dítěti neplní, postupuje soud podle § 915 až 918 o.z. To platí i v případě, že soud rozhoduje o péči o nezletilé dítě, které nenabylo plné svéprávnosti, pokud se rodiče nedohodnou o plnění vyživovací povinnosti k dítěti.

44. Podle § 921 o.z. výživné se plní v pravidelných dávkách a je splatné vždy na měsíc dopředu, ledaže soud rozhodl jinak nebo se osoba výživou povinná dohodla s osobou oprávněnou jinak. Po osobě výživou povinné, která je v prodlení s placením výživného, může osoba oprávněná požadovat zaplacení úroku z prodlení.

45. Podle § 922 odst. 1 o.z. výživné lze přiznat jen ode dne zahájení soudního řízení; u výživného pro děti i za dobu nejdéle tří let zpět od tohoto dne.

46. Podle § 923 o.z. změní-li se poměry, může soud změnit dohodu a rozhodnutí o výživném pro nezletilé dítě, které nenabylo plné svéprávnosti. Dojde-li ke zrušení nebo snížení výživného za minulou dobu pro nezletilé dítě, které nenabylo plné svéprávnosti, spotřebované výživné se nevrací. Nevrací se ani dávka výživného, která na takové dítě byla splněna na měsíc dopředu, ale dítě před uplynutím měsíce zemřelo.

47. Výrokem I. tohoto rozsudku soud rozhodnul o zastavení řízení pro nedostatek podmínek řízení, jde-li o zvýšení výživného pro žalobkyni za den 25. 7. 2021, kdy jeho (opětovnému) stanovení bránila překážka věci pravomocně rozsouzené (§ 104 odst. 1 o.s.ř. ve spojení s § 159a odst. 4 o.s.ř.) dle usnesení [adresa] ze dne [datum], č. j. [spisová značka], schvalujícího smír účastníků ohledně výživného mj. pro daný den. Odkazované usnesení nabylo právní moci dne [datum] a soud by tak nepřípustně rozhodoval dvakrát v téže věci, pročež bylo zapotřebí v příslušné části řízení zastavit. (výrok I. – částečné zastavení řízení)

48. Soud dospěl na základě zjištěného skutkového stavu a s ohledem na shora citovaná zákonná ustanovení k závěru, že uplatněný nárok žalobkyně je ve zbývající části v celém rozsahu důvodný.

49. Pro rozhodnutí o výši výživného jsou stěžejní zákonná kritéria vymezená dle ust. § 913 o.z. – tedy odůvodněné potřeby a majetkové poměry oprávněné (žalobkyně) na straně jedné a schopnosti, možnosti a majetkové poměry povinného (žalovaného) na straně druhé.

50. Soud je jednoznačně přesvědčen, že od minulé soudní úpravy výživného pro žalobkyni dle rozsudku [Anonymizováno] v [adresa] ze dne [datum], č. j. [Anonymizováno], došlo ve vícero směrech ke změně poměrů na straně všech zúčastněných (§ 923 odst. 1 o.z.), které odůvodňují navýšení výživného pro žalobkyni v intencích žalobního návrhu, tedy z částky 2 000 Kč nově na částku 4 000 Kč. Změna poměrů je dána zejména prostým plynutím času od minulého rozhodnutí opatrovnického soudu (rok 2007, resp. 2012) a zahájením středoškolského studia žalobkyně na Škole. Žalovanému v mezidobí rovněž ubyla vyživovací povinnost, kdy oba dva jeho synové jsou již zletilí a samostatní. Soud si je vědom zhoršeného zdravotního stavu žalovaného (který zde existoval i v letech 2019 – 2021), nicméně i přes něj byl a je žalovaný schopen výdělečné činnosti, jak vyplynulo mj. z jeho účastnické výpovědi, přehledu faktur pro [právnická osoba]. a výpisu z bankovního účtu žalovaného. Jde-li o příjem žalovaného, pak vycházejíc z již označených důkazů, vč. zohlednění příjmové potenciality, resp. informací o průměrných výdělcích v rozhodné době v oboru [Anonymizováno] ve Zlínském kraji (kdy však žalovaný působil v [Anonymizováno], kde jsou průměrné výdělky vyšší), má soud za to, že žalovaný může dosahovat příjmů až 30 000 Kč měsíčně, přinejmenším však 20 000 Kč měsíčně, a to i při zohlednění zdravotních omezení žalovaného. Při jedné vyživovací povinnosti (vůči žalobkyni) činí dle doporučujících tabulek Ministerstva spravedlnosti částka připadající na výživné pro oprávněnou žalobkyni, jakožto středoškolskou studentku, obecně 20 % z příjmu žalovaného, tedy právě 4 000 Kč měsíčně, což soud v řešené věci vnímá za částku zcela odpovídající rozhodným skutkovým východiskům, jíž je namístě přiznat žalobkyni pro období od 15. 8. 2019 do 24. 7. 2021, což učinil výrokem II. tohoto rozsudku. Tímto rozhodnutím současně změnil soud stávající rozsudek [Anonymizováno] v [adresa] ze dne [datum], č. j. [Anonymizováno]. (výrok II. ve vztahu k navýšení výživného)

51. Za obecně nedůvodnou vnímá soud procesní obranu žalovaného, k níž dodává následující: Žalobkyně byla úspěšnou studentkou Školy – druhého stupně prestižního víceletého gymnázia u [Anonymizováno] (střední škola), na němž úspěšně složila maturitní zkoušku s navazujícím vysokoškolským studiem [Anonymizováno]. Se studiem Školy byla sice spojena úhrada školného s „doplatkem“ cca 70 000 Kč ročně, tato skutečnost se nicméně výrazněji neprojevila na výši soudem stanoveného výživného, kdy v obdobné výši by bylo výživné stanoveno i tehdy, jestliže by žalobkyně studovala jakoukoliv střední školu například v místě svého bydliště v [adresa]. Školné hrazené v rozhodné době žalobkyní, resp. za žalobkyni její matkou, Škole, nemělo tedy při rozhodování soudu většího významu, stejně jako ani výše stipendia (daru) poskytnutého žalobkyni, kdy tyto skutečnosti se nikterak negativně - ve smyslu vyššího navýšení výživného - nedotkly žalovaného. Jestliže by výživné hrazené žalovaným bylo pro žalobkyni navýšeno dříve, došlo by případně toliko k dílčímu ponížení stipendia, aniž by však byl již této finanční povinnosti ušetřen žalovaný (jakkoliv je tato rovina věci spíše určitou spekulací). Soud má dále za to, že byť si žalobkyně přivydělávala on-line výukou angličtiny a z této činnosti jí plynuly příjmy minimálně v částce [částka] měsíčně, nelze žalobkyni tuto aktivitu klást k tíži při stanovení nové výše vyživovací povinností žalovaného jakožto jejího otce. Žalobkyně v rozhodné době byla stále nezletilou, studovala střední Školu a jistě nebyla samostatně schopna se živit, vyživovací povinnost žalovaného v plné výši tedy trvala i přes brigádní přivýdělek žalobkyně. Soud nepřehlédl, že žalovaný v rozhodném období plnil výživné pro žalobkyni v částce 2 500 Kč namísto 2 000 Kč, k čemuž byl povinen dle poslední soudní úpravy výživného (což také zohlednil při výpočtu dluhu na zvýšeném výživném za rozhodné období), zcela jistě však nelze přistoupit na argumentaci žalovaného, že si tímto plněním výživné „předplatil“ v celkové částce 70 500 Kč. Důvody pro navýšení výživného nastaly totiž již dříve v minulosti, přinejmenším od 15. 8. 2019 (tři roky nazpět od podání žaloby ve smyslu § 922 odst. 1 o.z.), kdy právě od okamžiku změny poměrů je namístě výživné přiznat (k tomu srov. nedávné judikatorní závěry formulované v nálezech Ústavního soudu ze dne 25. 9. 2024 sp. zn. I. ÚS 871/24 a sp. zn. I. ÚS 1760/24). Již spotřebované výživné se pak nevrací (§ 923 odst. 2 o.z.). Namítal-li žalovaný, že jeho zdravotní stav je zhoršený a zhoršený byl i v rozhodné době navýšení výživného, pak i tato skutečnost byla zohledněna při stanovení (potenciálních) příjmů žalovaného, z nichž soud vycházel, tj. oproti v regionu průměrně dosahované mzdě (30 000 Kč měsíčně) v ponížené částce minimálně 20 000 Kč měsíčně. Dále však platí, že žalovaný i přes svůj zhoršený zdravotní t. č. pracuje a hradí výživné, z čehož vyplývá, že výdělečné činnosti, potažmo plnění svých alimentačních povinností vůči žalobkyni, je nadále schopen. Soud rovněž nepřisvědčil výhradě žalovaného, že nárok žalobkyně je rozporný s dobrými mravy s ohledem na chování žalobkyně vůči žalovanému (§ 2 odst. 3 o.z.). Je skutečností, že vztah mezi oběma účastníky je výrazně narušen, soud nicméně nemá za to, že by se tak stalo z důvodů, které lze klást za vinu výlučně či převážně žalobkyni. Lze souhlasit s tím, že žalobkyně o styk se žalovaným „nestála“ a tento byl omezen na strohé SMS-zprávy, ke ztrátě vazeb mezi zúčastněnými došlo však již výrazně dříve, bez přímé viny žalobkyně, a nerealizování styku mezi otcem a dcerou nemůže být důvodem, pro který by žalovaným měla neměla být snad plněna vyživovací povinnost, případně by měla být plněna toliko v nižší částce. Konečně též platí, že smírem dosaženým v řízení vedeném pod sp. zn. [spisová značka] (navýšení výživného pro zletilou žalobkyni pro dobu její zletilosti v účastníky dohodnuté částce 5 000 Kč měsíčně), bylo řešeno toliko navazující období po dosažení zletilosti žalobkyně, nikoliv výživné za období dotčené žalobou, aniž by se tím žalobkyně jakkoliv vzdávala svého nároku na výživné za dobu své nezletilosti, byť si to třeba sám žalovaný v době uzavření smíru neuvědomil.

52. Jde-li o dluh na zvýšeném výživném v rozhodném období od 15. 8. 2019 do 24. 7. 2021, celkově tedy 23 měsíců a 10 dnů, soud tento vypočetl následovně: Byť bylo dosavadní výživné stanoveno soudem na částku 2 000 Kč měsíčně, mezi účastníky nebylo sporu o tom, že žalovaný hradil v rozhodném období žalobkyni výživné v dobrovolně navýšené částce 2 500 Kč měsíčně. Při navýšení výživného nově na částku 4 000 Kč měsíčně má žalovaný uhradit žalobkyni částku 93 330 Kč (23 [měsíců] X 4 000 Kč + 10 [dní] X 133 Kč). Žalovaný v daném období uhradil již žalobkyni na výživném částku 58 330 Kč (23 [měsíců] X 2 500 Kč + 10 [dní] X 83 Kč). Dluh na výživném tak celkově činí částku 35 000 Kč určenou rozdílem nově navýšeného výživného (93 330 Kč) a výživného již žalovaným uhrazeného (58 330 Kč) [výrok II. ve vztahu k výpočtu dluhu na zvýšeném výživném]

53. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl výrokem III. rozsudku podle § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, proti žalovanému nárok na náhradu nákladů řízení v částce 17 837 Kč. Tato částka sestává z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle ust. § 6 odst. 1 a ust. § 7 bod 5. vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátního tarifu), v platném znění [dále jen „a.t.”], vypočtená z tarifní hodnoty ve výši 35 000 Kč, tj. v částce 2 500 Kč / 1 úkon, když celkově byla sazba mimosmluvní odměny přiznána za 4 úkony právní služby dle ust. § 11 odst. 1 písm. a), d), g) a.t., a sice převzetí a příprava zastoupení, sepis žaloby (podané dne 15. 8. 2022 a doplněné dne 1. 5. 2024), účast při jednání soudu konaném dne [datum], účast při jednání soudu konaném dne [datum], tj. celkově 10 000 Kč, dále paušální náhrada hotových výdajů advokáta za 4 úkony právní služby po 300 Kč (§ 13 odst. 4 a.t.), tj. 1 200 Kč, v souvislosti s cestami realizovanými dne 4. 10. 2024 a 15. 11. 2024 na jednání soudu ([adresa] a zpět) pak náhrada 2 341 Kč - a to za 2 X 152 ujetých km (38,20 Kč za litr paliva dle vyhlášky Ministerstva práce a sociálních věcí č. 398/2023 Sb., v platném znění, při průměrné spotřebě 5,5 l / 100 km a 5,60 Kč / km za amortizaci vozidla dle téže vyhlášky) podle § 13 a.t., a náhrada za promeškaný čas v trvání 12 × 30 minut v celkové částce 1 200 Kč podle § 14 odst. 1 písm. a), odst. 3 a.t. Odměna zástupce žalobkyně a náhrada výdajů (v celkové částce 14 741 Kč (10 000 Kč + 1 200 Kč + 2 341 Kč + 1 200 Kč) je zvýšena o DPH v sazbě 21 % podle ustanovení § 137 odst. 3 písm. a) o.s.ř. – tedy v částce 3 096 Kč. Celkem tedy náhrada nákladů řízení činí částku 17 837 Kč. Náhradu nákladů řízení je z hlediska místa plnění žalovaný povinen zaplatit k rukám právní zástupkyně žalobkyně podle § 149 odst. 1 o.s.ř. (nákladový výrok III.)

54. Celkovou majetkovou situaci žalovaného a jeho širší poměry, vč. závazků plynoucích již pro žalovaného ze soudního smíru vzešlého ze soudního řízení vedeného zdejším soudem pod sp. zn. [spisová značka], zohlednil soud ve vymezení delší lhůty k plnění peněžitých povinností žalovaného, kdy tuto prodloužil pro úhradu dlužného navýšeného výživného na šest měsíců od právní moci rozhodnutí. a pro úhradu náhrady nákladů řízení na dva měsíce od právní moci rozhodnutí, jakožto odůvodněné výjimky z obecně třídenní pariční lhůty – to vše podle § 160 odst. 1 věty za středníkem o.s.ř.

55. Pro úplnost soud dodává, že podle ust. § 11 odst. 1 písm. c) zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, v platném znění (dále jen „SoudP“), se od poplatku osvobozují řízení ve věcech vzájemné vyživovací povinnosti rodičů a dětí. S ohledem na věcné osvobození daného řízení od soudního poplatku nedochází k přenosu poplatkové povinnosti podle § 2 odst. 3 věty prvé SoudP na žalovaného navzdory procesnímu úspěchu žalobkyně, a soud tak o uložení poplatkové povinnosti nerozhodoval.

Poučení