11 C 59/2012 - 1583

Rubrum

Obvodní soud pro Prahu 1 rozhodl soudcem JUDr. Michalem Princem ve věci žalobce: [osobní údaje žalobce] zastoupený advokátem [údaje o zástupci] proti žalované: [osobní údaje žalované] zastoupená advokátem [údaje o zástupci] pro odstranění vad stavebního objektu SO 104 jako součásti stavby nazvané„ Dálnice [anonymizováno]“ takto:

Výrok

I. Žalovaná je povinna odstranit vadu stavebního objektu SO 104 coby součásti stavby nazvané„ Dálnice [anonymizováno], stavba [číslo] [obec], [obec] – [část obce], 2. stavba, km 153, [číslo]“ reklamovanou žalobcem pod [číslo] jako„ Skryté vady prakticky na celém úseku D [číslo] (chybné provedení konstrukčních vrstev násypů zemního tělesa, použití nevhodných a necertifikovaných materiálů do násypů a další) projevující se zejména deformacemi zemního tělesa a povrchu vozovky, podélnými a příčnými trhlinami a nerovnostmi vozovky a spočívající: ve výskytu podélných a příčných trhlin ve vozovce stavebního objektu SO 104, ve výskytu podélných a příčných nerovností vozovky stavebního objektu SO 104 přesahujících odchylku ±10 mm od projektovaných výšek, ve výskytu podélných nerovností vozovky stavebního objektu SO 104 přesahujících hodnotu 2,6 indexů nerovnosti IRI, tak, že uvede vozovku stavebního objektu SO 104 v obou polovinách dálnice ve stavebním staničení km 153, [číslo], tj. v provozním staničení km 359, [číslo] do souladu se smlouvou o dílo na realizaci uvedené stavby uzavřenou účastníky dne [datum] a dále se všemi dokumenty tvořícími její nedílnou součást, jakož i se všemi technickými předpisy a normami závaznými na základě uvedené smlouvy, a to do jednoho roku od právní moci tohoto rozsudku.

II. V části, v níž se žalobce domáhal odstranění vady uvedené ve výroku I. tohoto rozsudku, spočívající: v zabudování ocelárenské strusky a cizorodých příměsí do aktivní zóny zemního tělesa stavebního objektu SO 104 po celé délce uvedeného stavebního objektu v obou polovinách dálnice ve stavebním staničení km 153, [číslo], tj. v provozním staničení km 359, [číslo], v zabudování struskových materiálů s hodnotou procentního zastoupení SiO2, která se nenachází v rozmezí 37- 41 %, do aktivní zóny zemního tělesa stavebního objektu SO 104 po celé délce uvedeného stavebního objektu v obou polovinách dálnice ve stavebním staničení km 153,054 - 155,140, tj. v provozním staničení km 359, [číslo], jakož i ve výskytu podélných a příčných trhlin ve vozovce a podélných a příčných nerovností vozovky uvedených ve výroku I. tohoto rozsudku, tak, že žalovaná odstraní ze stavebního objektu SO 104 všechny konstrukční a podkladní vrstvy vozovky a celou aktivní zónu zemního tělesa, a to v obou polovinách dálnice ve stavebním staničení km 153,054 - 155,140, tj. v provozním staničení kilometrů 359,639 - 361,725, a poté zhotoví novou aktivní zónu zemního tělesa a následně nové podkladní a konstrukční vrstvy vozovky stavebního objektu SO 104 v obou polovinách dálnice ve stavebním staniční kilometrů 153, [číslo], tj. v provozním staničení 359, [číslo] až do úplného dokončení povrchu obou polovin stavebního objektu SO 104, se žaloba zamítá.

III. Žalovaná je povinna odstranit vadu stavebního objektu SO 104 coby součásti stavby nazvané„ Dálnice D47, stavba [číslo] [obec], [obec] - [část obce], 2. Stavba, km 153, [číslo]“ reklamovanou žalobcem pod [číslo] jako„ Vozovka - trhliny“ a spočívající ve výskytu podélné trhliny ve vozovce v úseku provozního staničení km 361, [číslo] na pravé polovině stavebního objektu SO 104 tak, že v celé šířce a délce uvedené trhliny uvede vozovku stavebního objektu SO 104 do souladu se smlouvou o dílo na realizaci uvedené stavby uzavřenou účastníky dne [datum] a dále se všemi dokumenty tvořícími její nedílnou součást, jakož i se všemi technickými předpisy a normami závaznými na základě uvedené smlouvy, a to do šesti měsíců od právní moci tohoto rozsudku.

IV. V části, v níž se žalobce domáhal odstranění vady uvedené ve výroku III. tohoto rozsudku spočívající ve výskytu podélné trhliny uvedené ve výroku III. tohoto rozsudku, tak, že žalovaná v celé šířce a délce uvedené trhliny a v celé hloubce konstrukčních vrstev vozovky, do kterých uvedená trhlina zasahuje, odstraní konstrukční vrstvy vozovky a provede nové konstrukční vrstvy vozovky, se žaloba zamítá.

V. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci na nákladech řízení 2 185 158,13 Kč k rukám právního zástupce žalobce, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.

VI. Žalovaná je povinna zaplatit České republice na nákladech řízení, které nesl stát, částku 9 147,11 Kč na účet Obvodního soudu pro Prahu 1, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.

Odůvodnění

I. Podání účastníků řízení [příjmení]

1. Žalobou ze dne [datum] se žalobce na žalované domáhal odstranění vad díla ve znění žalobního petitu ze dne [datum].

2. Žalobu odůvodnil žalobce tím, že byl podle zákona č. 199/1994 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, zadavatelem stavby dále označené. Předmětem zadání veřejné zakázky bylo dokončení Stavby nazvané„ Dálnice [anonymizováno], stavba [číslo] [obec], [obec] [část obce], 2. Stavba, část km 153,054 až 155,140“. Současné tzv. provozní staničení Stavby v rámci dálnice D1 je km [anonymizováno] – [anonymizováno]. V jednacím řízení bez uveřejnění na zadání veřejné zakázky na dokončení stavy byla vybrána nabídka [právnická osoba] stavby [právnická osoba] V důsledku vnitrostátní fúze sloučením přešlo jmění zanikající společnosti na žalovanou (v následujícím textu odůvodnění tohoto rozsudku je zhotovitel označován též jako„ žalovaná“).

3. Žalovaná byla povinna vybudovat objekt SO 104 nazvaný„ Dálnice [anonymizováno] v km 153,054 až 155,140“ (dále též„ [ulice] trasa“). Smlouva o dílo (č. objednatele [číslo]) byla uzavřena dne [datum] (dále též„ Smlouva“, případně„ SoD“). V článku 5 odst. 2 Smlouvy jsou uvedeny nedílné součásti Smlouvy (v pořadí podle interpretační hierarchie). Nedílnou součástí tak jsou mimo jiné Nabídka a příloha k nabídce, Zvláštní dodací podmínky stavby (dále též„ ZDP“) a Všeobecné dodací podmínky staveb pozemních komunikací č. j. 20648/95, ze dne 22. 6. 1995 účinné od 1. 7. 1995 (dále též„ VDP“).

4. V čl. 82 ZDP se žalovaná zavázala poskytnout žalobci na stavební objekty v majetkové správě žalobce záruční dobu v délce 5 let. Rovněž v příloze k nabídce, která tvoří nedílnou součást Smlouvy, se žalovaná zavázala poskytnout záruční dobu v délce 5 let. Podle čl. 13 VDP je žalovaný povinen„ provést a předat práce a odstranit všechny jejich vady v souladu se smlouvou o dílo a ke spokojenosti správce stavby“.

5. V průběhu záruční doby byly na [ulice] trase zjištěny vady, z nichž předmětem této žaloby jsou vada s pořadovým [číslo] vada s pořadovým [číslo]. Žalobce vady vytknul (reklamoval) v dopisech správce stavby ze dne [datum] a [datum]. 6. [příjmení] [číslo] byla v reklamaci ze dne [datum] označena jako vada, která se nachází v provozním staničení 359,640 - 361,726, v levé i pravé polovině dálnice, a popsána byla takto:„ Skryté vady prakticky na celém úseku D [číslo] (chybné provedení konstrukčních vrstev násypů zemního tělesa, použití nevhodných a necertifikovaných materiálů do násypů, a další) projevující se zejména deformacemi zemního tělesa a povrchu vozovky, podélnými a příčnými trhlinami a nerovnostmi vozovky“. 7. [příjmení] [číslo] byla v reklamaci ze dne [datum] označena jako vada, která se nachází v pravé polovině dálnice v provozním staničení 361,520 - 361,524 (ohledně této části vady 102 bylo posléze řízení zastaveno) a v provozním staničení 361,631 - 361,631 a popsána byla takto:„ Vozovka-trhliny“.

8. Žalovaná na vytknutí vad reagovala dopisem ze dne [datum], v němž uvedla, že si vyhrazuje čas potřebný na důkladné posouzení a porovnání vad.

9. Dle žalobce odpovídá žalovaná za reklamované vady podle článku [číslo] VDP, neboť uvedené vady lze přičíst buď (a) materiálu, technologickému zařízení nebo stavebním postupům, které nebyly v souladu se Smlouvou nebo (b) chybné dokumentaci provedení díla a žalovaná byla za tuto dokumentaci odpovědná, nebo (c) tomu, že žalovaná v souvislosti s pracemi zanedbala jinou povinnost vyjádřenou nebo zahrnutou ve Smlouvě. Nabídku jednání o reklamovaných vadách učinil žalobce v dopise ze dne [datum], ale žalovaná na tuto nabídku nereagovala.

10. Původním žalobním petitem (v průběhu řízení doplněným a upřesněným) se žalobce domáhal toho, aby žalované byla uložena povinnost na její riziko a náklady odstranit vady, které byly specifikovány tak, že do petitu byla vtělena tabulka obsahující u vady pořadové [číslo] tyto údaje:„ [ulice] staničení 359,640 – 361,726, L + P polovina dálnice, skryté vady prakticky po celém úseku D [číslo] (chybné provedení konstrukčních vrstev násypů, použití nevhodných a necertifikovaných materiálů do násypů, a další) projevující se zejména deformacemi zemního tělesa a povrchu vozovky, podélnými a příčnými trhlinami a nervnostmi vozovky.“ 11. [příjmení] [číslo] jejíž specifikace obsažená v žalobním petitu rovněž doslovně odpovídala popisu v reklamaci ze dne [datum], byla v průběhu řízení někdy označována jednak jako vada 102a, jednak jako vada 102b. Po částečném zpětvzetí žaloby (ohledně vady 102a) zůstala předmětem řízení vada 102b. Upřesnění žaloby a žalobního petitu ze dne [datum]

12. V podání ze dne [datum] žalobce uvedl, že upřesňuje žalobu a žalobní návrh a současně činí repliku k vyjádření žalované (ze dne [datum]). Ohledně vady [číslo] uvedl žalobce - ve vztahu ke složení násypu hlavní trasy - že technické podrobnosti provádění podkladových vrstev a násypu Stavby obsahovaly tzv. Zvláštní technické podmínky stavby (ZTKP), dále rovněž Technické kvalitativní podmínky staveb pozemních komunikací (TKP) a Dokumentace pro zadání stavby (DZS). Tyto technické dokumenty tvořily nedílnou součást smlouvy.

13. ZTKP stanovily v písm. C možnost použití druhotných surovin. Ze strany žalobce byly do násypů určeny (1) vysokopecní struska – odval [obec], (2) hutní suť – studený odval a (3) karbonská hlušinová sypanina úpravnická [obec] – odval D. Použití jiných druhotných surovin nebylo v ZTKP povoleno.

14. Podle článku 5.2 VDP ve znění ZDP jsou ZTKP v hierarchii smluvní dokumentace nejvýznamnějším dokumentem týkajícím se technické stránky realizace stavby a mají interpretační přednost před ostatními smluvními dokumenty technické povahy (kterými dle žalobce byly kapitola 4 TKP, DZS a technická norma ČSN 73 [číslo]).

15. Žalobce uvedl, že provedl interní šetření dokumentace předložené žalovanou a zjistil, že násyp [ulice] trasy, včetně tzv. aktivní zóny (která bezprostředně ovlivňuje vlastnosti vozovky) je složen z nevhodných materiálů, zejména z tzv. ocelárenské strusky. K prokázání nevhodného složení násypových vrstev [ulice] trasy navrhl ustanovení znalce.

16. Ohledně provádění zhotovovacích prací a vlastností materiálů, které jsou určeny k trvalému zabudování do stavby, citoval žalobce článek [číslo] kapitoly 1 TKP a uvedl, že z výsledků geodetického a laserového zaměření vozovky hlavní trasy a zjištění, že byly výrazně překročeny odchylky výšek ložní a obrusné vrstvy hlavní trasy od projektové dokumentace, je (dle žalobce) nepochybné, že do hlavní trasy byly zabudovány materiály, které nemají vlastnosti obvyklé pro danou konstrukci a s přihlédnutím k účelu použití, životnosti konstrukcí a prostředí, v němž jsou zabudovány, a jsou tak v rozporu s citovaným čl. 1 [číslo] kapitoly 1 TKP. Žalobce vyslovil přesvědčení, že důvodem deformací ložní a obrusné vrstvy jsou především materiály použité do násypu, které mají nevhodné fyzikální a chemické vlastnosti a jsou tak v rozporu s písm. C ZTKP.

17. Dále žalobce uvedl, že před uplynutím záruční doby provedl důkladnou prohlídku [ulice] trasy a zjistil, že na vozovce [ulice] trasy se vyskytují viditelné deformace, trhliny a nerovnosti. Podle čl. 7 [číslo] kapitoly 7 TKP platí, že u dálnic a dalších komunikací I. a II. třídy dopravního zatížení musí být výška ložní i obrusné vrstvy maximálně plus/mínus 10 mm a průměrná odchylka maximálně plus/mínus 5 mm od projektovaných výšek (průměr se počítá z absolutních hodnot naměřených odchylek).

18. Měření změn výšek povrchu vozovky provedla [právnická osoba], a.s. v únoru 2013. Zjištěno bylo (oproti stavu při uvedení Stavby do provozu v roce 2007), že na některých místech došlo v průběhu záruční doby k významným poklesům (více než 20 mm), zatímco na jiných místech je vozovka výrazně výše, než při uvedení do provozu (více než 20 mm). Grafické přehledy (barevné rozlišení) výškových změn na vozovce [ulice] trasy prokazují, že skoro na celém povrchu hlavní trasy byly překročeny odchylky od projektovaných výšek.

19. V návaznosti na geodetické měření provedla v únoru 2013 společnost [právnická osoba] zaměření [ulice] trasy technologií laserového scanování. Porovnáním s digitálním modelem terénu, který byl vytvořen během geodetického měření terénu totožného úseku v roce 2007, vznikl rozdílový digitální model terénu (RDTM) s barevně vyznačenou škálou odchylek. Takto bylo zjištěno, že na vozovce [ulice] trasy se v úseku 153,054 - 155,140 na obou jejích polovinách (levé i pravé) vyskytují deformace, podélné a příčné nerovnosti, které dle názoru žalobce mají původ v deformacích zemního tělesa (násypů) způsobených umístěním nevhodných a nepovolených materiálů v násypech.

20. Na základě výše uvedeného je dle žalobce zřejmé, že vada [číslo] (popsaná v reklamačních dopisech a shodným způsobem popsaná v žalobě) se vyskytuje prakticky na celém úseku [ulice] trasy, přičemž existence této vady představuje rozpor se Smlouvou, a to konkrétně s písm. C ZTKP, článkem [číslo] kapitoly 1 TKP a článkem [číslo] kapitoly 7 TKP, a že dosud nebyla žalovanou odstraněna, přestože příčinou vady [číslo] jsou stavební práce, které žalovaná provedla v rozporu se Smlouvou.

21. Ve vztahu k vadě [číslo] žalobce uvedl, že byť žalovaná sama uvedla, že bylo při fyzické prohlídce Stavby dohodnuto, že vadu odstraní, dosud tak neučinila. Dále žalobce uvedl, že žalovaná nesprávně tvrdí, že žalobce je povinen uvést, z jakého důvodu lze přičíst příslušnou vadu některé ze skutečností uvedených v článku [číslo] VDP. Dle žalobce žalovaná toto ustanovení (článek [číslo] VDP) interpretuje zcela nesprávně. Podle žalobce je dle tohoto ustanovení zhotovitel povinen odstranit zjištěné vady Stavby, pokud je lze podle názoru správce stavby přičíst některé z tam (v čl. 49 VDP) uvedených příčin, přičemž z reklamačního dopisu Správce stavby ze dne [datum] je zřejmé, že Správce stavby reklamované vady považuje za vady, které mají svůj původ v některé z příčin uvedených v článku [číslo]. Dodací podmínky na žádném místě nestanoví, že tyto příčiny je správce stavby povinen zhotoviteli jakkoliv prokazovat.

22. V odstavci 21 svého podání žalobce upřesnil žalobní petit, který byl v průběhu řízení dále upřesňován (viz níže). Připuštění změny žaloby (2013)

23. Usnesením ze dne 29.4. 2013, č.j. 11C 59/2012-44, soud rozhodl, že připouští změnu žaloby navrženou žalobcem podáním ze dne [datum]. Vyjádření žalované ze dne [datum]

24. Ve vyjádření k žalobě žalovaná především namítla, že vytýkané údajné vady jsou identifikovány pouze velice obecným způsobem a že žalobce nepředložil téměř žádné důkazy.

25. Žalovaná odmítla, že by při provádění konstrukčních vrstev násypů zemního tělesa použila nevhodné a necertifikované materiály. Tvrdila, že realizace celé stavby probíhala v souladu s projektovou a zadávací dokumentací. V zadávací dokumentaci, zpracované žalobcem, byly vymezeny materiály pro stavbu násypů dálničního tělesa. Poukázala na to, že veškeré použité materiály byly zapracovány do žalobcem odsouhlasených kontrolních a zkušebních plánů a technologických postupů, jejichž vyhodnocení je součástí žalobcem odsouhlasené závěrečné zprávy.

26. Dále žalovaná uvedla, že žalobce argumentačně nerozvinul tvrzení o naplnění podmínek zakládajících povinnost na své riziko a náklady odstranit tvrzené vady. Žalobce neuvedl, proč lze tvrzené vady přičíst buď (a) materiálu, technologickému zařízení nebo stavebním postupům, které nebyly v souladu se Smlouvou nebo (b) chybné dokumentaci provedení díla a žalovaná byla za tuto dokumentaci odpovědná, nebo (c) tomu, že žalovaná v souvislosti s pracemi zanedbala jinou povinnost vyjádřenou nebo zahrnutou ve Smlouvě.

27. Ohledně vady [číslo] žalovaná uvedla, že při prohlídce konané ve dnech 25. 10. až [datum] bylo dohodnuto, že tato vada bude odstraněna. K tomu, aby se tak stalo, musí žalobce poskytnout žalované součinnost a musí být odpovídající klimatické podmínky. Vyjádření žalované ze dne [datum]

28. K upřesnění žaloby a žalobního petitu ze dne [datum] učinila žalovaná dne [datum] vyjádření, v němž uvedla, že se žalobce nepokusil o smírné řešení ve smyslu čl. 67 – [číslo] Všeobecných dodacích podmínek (VDP). Žalovaná dále uvedla, že nesouhlasí s tvrzením žalobce, že v rámci tzv. pasportizace konané na Stavbě ve dnech 25. 10. - [datum] žalovaná svou odpovědnost za vadu [číslo] uznala, neboť k definitivnímu vzájemnému odsouhlasení výsledků uvedené pasportizace nedošlo. Dále uvedla, že jí žalobce k odstranění vady [číslo] dosud neposkytl potřebnou součinnost.

29. K vadě [číslo] žalovaná zejména uvedla, že vytýkanou vadu odmítá, neboť v násypu zemního tělesa byly použity materiály v souladu se smluvní dokumentací, tj. materiály, které si žalobce výslovně vymínil. Žalovaná zdůraznila, že byly použity materiály, které byly vyjmenovány v Dodatku [číslo] ke Kontrolnímu a zkušebnímu plánu laboratorních zkoušek a geodetických měření ze dne [datum] (Dodatek [číslo] KZP, dále též„ Dodatek“). Dle žalované se tento Dodatek stal (odsouhlasením správcem/dozorem stavby) součástí realizační dokumentace stavby. Součástí uvedeného dodatku byl technologický postup pro provádění násypového tělesa. Změna původního technologického postupu byla způsobena tím, že v průběhu výstavby vznikl nedostatek vysokopecní strusky. Proto došlo k použití alternativního materiálu, ocelárenské strusky, jak stanoveno ve zmíněném Dodatku.

30. Žalovaná nesouhlasila s tvrzením žalobce, že změna použitých materiálů nebyla možná a poukazovala na znění článku 1.

1. ZTKP (citace je obsažena v odstavci 13 vyjádření – č.l. 52 spisu). Dále žalovaná uvedla, že Dodatek byl vypracován a následně správcem/dozorcem stavby odsouhlasen plně v souladu s článkem [číslo] TKP (citace uvedena v odstavci 14, č.l. 52 spisu). Dle žalované je Dodatek nesporně součástí tzv. realizační dokumentace stavby ve smyslu článku [číslo] TKP, konkrétně součástí tzv. běžné realizační dokumentace. Dále žalovaná uvedla, že k předložení technologického postupu pro provádění násypového tělesa byla vyzvána správcem/dozorcem stavby. Tato výzva byla učiněna zápisem do stavebního deníku ve dnech 30. 8. - [datum]. Z uvedených důvodů je, dle žalované, Dodatek nesporně dokumentem přijatým v souladu se Smlouvou, stal se její nedílnou součástí a žalovaná byla povinna dle něho postupovat.

31. Dále žalovaná uvedla, že žalobce nespecifikoval, jaké údajně nevhodné násypové materiály měly být v rozporu se Smlouvou použity. Žalobce pouze příkladmo uvedl ocelárenskou strusku. Jako nevhodný materiál označuje žalobce ocelárenskou strusku přes to, že jak Dodatek, tak technologický postup, schválil a podepsal, a přes to, že zástupci žalobce byli při zabudovávání ocelárenské strusky do zemního tělesa přítomni, správce, resp. dozorce stavby, materiálové složení dálnice kontroloval a po jednotlivých vrstvách přebíral a řádný postup provádění díla tak potvrzoval. Navíc za celou dobu realizace zemního tělesa neučinil žalobce ve vztahu k žalované žádné upozornění či pokyn k odstranění (nevhodných) násypových materiálů, byť tuto notifikační povinnost dle VDP, resp. dle čl. 2 a 2.5 ZDP dozorce stavby má. O řádném provedení zemního tělesa svědčí dle žalované též Protokol o předání dokončené stavby ze dne [datum].

32. Ve vztahu k aplikaci článku [číslo] VDP žalovaná uvedla v odstavci 18 svého vyjádření (na č.l. 54 spisu), že článek [číslo] VDP je třeba vykládat v kontextu dalších ustanovení VDP, resp. ZDP. Tak dle článku [číslo] VDP je žalovaný oprávněn žalobcem uplatněnou vadu odmítnout. Tento článek je třeba vykládat v propojení s článkem [číslo] VDP dle kterého správce stavby může nařídit zhotoviteli, aby pod jeho vedením zjistil příčinu vad, a pokud tyto vady nejsou důsledkem nedbalosti nebo opomenutí zhotovitele, zhotovitel za tyto vady neodpovídá. Dle žalované je na žalobci, aby žalovanou vyzval dle článku [číslo] VDP ke společnému jednání (a nikoliv naopak, jak se snaží žalobce dovodit). Podání žalobce ze dne [datum]

33. Na vyjádření žalované ze dne [datum] reagoval žalobce podáním ze dne [datum], v němž předně uvedl, že není pravdou, že se nepokusil řešit spor smírně. Žalobce poukázal na to, že dne [datum] byla žalovaná žalobcem (dopisem správce stavby Ing. [příjmení]) vyzvána k předložení harmonogramu prací k odstranění vytýkaných vad. Na tento dopis žalovaná nereagovala. Dalším dopisem, rovněž ze dne [datum], vyzval správce stavby žalovanou k jednání o prodloužení záruční doby stavby. Ani na tuto výzvu neobdržel žalobce odpověď. Dne 25. 10. – [datum] proběhly fyzické prohlídky vad stavby za účasti zástupců žalobce a žalované, na jejichž základě poslal správce stavby dne [datum] žalované aktualizovaný a upřesněný seznam vad stavby a vyzval žalovanou k předložení harmonogramu odstranění vad ve lhůtě 15 dnů. Na tento dopis reagovala žalovaná dopisem ze dne [datum], ale do data podání žaloby nezaslala avizovaný přehled reklamovaných vad rozdělený do kategorií.

34. K vadě [číslo] žalobce zejména uvedl, že Dodatek [číslo] KZP se nikdy nestal součástí smlouvy, že žalobce si zabudování nevhodných materiálů nevymínil a žalovaná ho na nevhodnost neupozornila, jakož i to, že znění předávacího protokolu nemůže žalovanou zbavit povinnosti odstranit reklamované vady. Tvrzení žalované, že Dodatek se stal součástí Smlouvy, žalobce odmítl.

35. Ve vztahu k otázce, proč se Dodatek [číslo] KZP nemohl stát součástí Smlouvy žalobce (na č.l. 86 a 87) uvedl zejména, že (1) Dodatek vznikl a byl předložen [právnická osoba] za trvání předchozího smluvního vztahu, (2) za ŘSD (které bylo za předchozího smluvního vztahu správcem Stavby) Dodatek převzal a odsouhlasil Ing. [celé jméno svědka], který byl (dle čl. 2 ZDP) [příjmení] [jméno], nikoliv Správcem Stavby. [příjmení] [příjmení] [jméno] nebyl oprávněn schvalovat změny Smlouvy o dílo. Správcem Stavby bylo [anonymizováno], jehož zmocněncem byl náměstek [příjmení] [jméno] [příjmení] (3) Smlouva mezi žalobcem a předchozím zhotovitelem (za jejíhož trvání Dodatek vznikl) byla ukončena, veřejná zakázka na dokončení Stavby byla zadána žalované, bylo tudíž třeba uzavřít mezi žalobcem a žalovaným Smlouvu o dílo, k čemuž došlo podpisem Souhrnu smluvních dohod dne [datum]. Článek 5 Souhrnu smluvních dohod obsahuje taxativní výčet dokumentů, které tvoří součást Smlouvy. Dodatek ke KZP v tomto výčtu uveden není.

36. Vedle výše uvedených důvodů se Dodatek nemohl stát součástí Smlouvy, neboť by to bylo v rozporu s právní úpravou zadávání veřejných zakázek. Změna provedená Dodatkem by znamenala podstatnou změnu Smlouvy, neboť by se týkala změny násypových materiálů oproti materiálům připuštěným ve Smlouvě.

37. Žalobce zdůraznil, že si zabudování nevhodných materiálů nevymínil a žalovaná ho na nevhodnost násypových materiálů neupozornila. Dále žalobce (na č.l. 87) uvedl, že ve Zvláštních technických kvalitativních podmínkách stavby (ZTKP), které jsou nedílnou součástí Smlouvy, byla připuštěna vysokopecní struska-odval [obec], nikoliv struska ocelárenská. Dále dle ZTKP (písm. C) platí, že suroviny určené pro zabudování do Stavby musely vyhovovat z hlediska„ ekologického, chemického složení, výluhů a geomechanických vlastností“ a z těchto hledisek měly být zabudované materiály prověřeny. Ve smyslu ustanovení § 561 obch. zák. měla žalovaná jako zhotovitel Stavby zákonnou povinnost vynaložit odbornou péči k prověření vlastností násypových materiálů a na nevhodné materiály žalobce upozornit.

38. Dále žalobce uvedl, že znění předávacího protokolu nemůže žalovanou zbavit povinnosti odstranit vady na své náklady. Žalovaná se poskytnutím záruky za jakost žalobci zavázala, že po dobu běhu záruční doby bude mít Stavba ve Smlouvě sjednané vlastnosti. V průběhu záruční doby se projevily vlastnosti násypových materiálů, které jsou v rozporu se Smlouvou. Takové vlastnosti mají povahu skrytých vad, které je povinen zhotovitel na své riziko a náklady odstranit.

39. Ve vztahu k aplikaci článku [číslo] VDP a k jeho propojení s články [číslo] a [číslo] VDP žalobce uvedl (na č.l. 88 spisu), že žalovaná tyto články nesprávně interpretuje. Z článku [číslo] VDP neplyne (dle žalobce) primárně právo zhotovitele odmítnout provést příkazy Správce Stavby, ale tento článek upravuje rozsah oprávnění objednatele pro případ, že zhotovitel odmítne provést příkaz správce stavby v přiměřené lhůtě. Článek [číslo] dává objednateli možnost (nikoliv povinnost) nařídit zhotoviteli pátrání po příčině vad. Učinit to však (dle žalobce) objednatel nemusí, je-li přesvědčen o příčině reklamovaných vad a odpovědnosti zhotovitele za jejich vznik. Podání žalobce ze dne [datum]

40. Tímto podání žalobce částečně změnil žalobní petit a k prokázání existence vady [číslo] předložil: (a) Znalecký posudek VUT, Fakulty stavební, [číslo] 2013 ze dne [datum], („ Posouzení vlastností násypových materiálů …“), jímž žalobce prokazuje zabudování materiálů, jejichž fyzikální a chemické vlastnosti nejsou v souladu se Smlouvou o dílo, (b) Inspekční zprávu č. IZ [číslo], jejíž vyhotovení zadal akreditovanému inspekčnímu orgánu [právnická osoba] Tento orgán provedl kopanou sondu do násypu hlavní trasy a na základě laboratorních zkoušek učinil zjištění (odstavec 5 podání, č.l. 159 spisu), že se v zóně hlavní trasy („ v rozporu se Smlouvu“) vyskytuje ocelárenská struska, že v hlušině umístěné do násypového tělesa se vyskytovaly železné dráty, což je nepřípustné, a zjištěny byl další nedostatky – viz č.l. 159 spisu). (c) Znalecký posudek [ulice] fakulty [jméno] [příjmení] [jméno] [příjmení] (DFJP UP) předložil (1) k posouzení složení podkladní a násypové vrstvy hlavní trasy (tzv. aktivní zóna a těleso násypu), (2) k posouzení, zda jsou složeny z materiálů, jejichž složení předepisovala Smlouva, a (3) k posouzení, zda zabudované materiály odpovídají materiálům předepsaným ve Smlouvě a zda jejich vlastnosti jsou v souladu s požadavky technických předpisů (d) Znalecký posudek Centra dopravního výzkumu, v.v.i. (CDV) předložil k prokázání, zda výsledek měření podélných nerovností vozovky hlavní trasy odpovídá indexu nerovnosti IRI, jak je stanoven v tabulce [číslo] TP 87 (byla identifikována místa, kde byla povolená hodnota překročena), a k ověření, zda došlo k odstranění vady 102 (trhlinu 102a znalec při místním šetření nenalezl, ohledně trhliny 102b konstatoval, že byla opravena provizorně - připojeno je foto). Částečné zastavení řízení a změna petitu žaloby (2015)

41. Usnesením ze dne [datum] (č. l. 247 spisu) soud z důvodu částečného zpětvzetí žaloby zastavil řízení ve vztahu k části žaloby (ve znění upřesněném podáním ze dne [datum]), kterou se žalobce domáhal odstranění vady reklamované pod [číslo] jako„ vozovka trhliny“ spočívající ve výskytu trhlin v úsecích 361,520 - 361,524.

42. Téhož dne soud usnesením připustil změnu žalobního petitu (ve znění dle podání žalobce ze dne [datum]). Z částečného zastavení řízení a z připuštění změny žalobního petitu je zřejmé, že ohledně vady označené jako vada [číslo]„ vozovka trhliny“ zůstal předmětem řízení požadavek žalobce na odstranění trhliny v úseku provozního staničení km 361,631 - 361,634 v pravé polovině stavebního objektu SO 104 (tato zbývající část vady [číslo] je dále označována též jako„ vada [číslo]“). Souhrnné vyjádření žalované ze dne [datum]

43. V souhrnném vyjádření ze dne [datum] žalovaná uvedla, že požádala Vysokou školu báňskou – [ulice] univerzita [obec], Fakulta stavební VŠB (znalecký ústav VŠB) o zpracování revizního posudku k posudkům předloženým žalobcem.

44. K použitým materiálům žalovaná uvedla, že použité materiály byly v souladu se Smlouvou. Použití ocelárenské strusky dle žalované připouštěly: (a) Dodatek [číslo] ke KZP, (b) Technologický postup z [datum], (c) Realizační dokumentace stavby (RDS) z 3/ 2003. Žalovaná zdůraznila, že žalobce s použitím těchto materiálů byl seznámen a souhlasil s ním.

45. Dále žalovaná uvedla, že dle § 562 OZ měl žalobce notifikovat vady bez zbytečného odkladu při převzetí objektu SO 104 (k převzetí došlo [datum]). Žalovaná vznesla námitku promlčení s tím, že žaloba byla podána až dne [datum].

46. Příměsi zastižené např. v aktivní zóně násypu byly dle znalce [příjmení] důsledkem nevhodného způsobu provedení odběru vzorků a nelze z nich dovozovat odpovědnost žalované.

47. K povaze sjednané odpovědnosti a k obecným otázkám souvisejícím se skupinou vad [číslo] se žalovaná vyjádřila v odstavcích 4 - 22 souhrnného vyjádření (č.l. 207-214 spisu). Tvrdila zejména, že odpovědnost zhotovitele se vztahuje jen na ty vady, které vznikly porušením povinnosti zhotovitele, což je zřejmé z formulace článku [číslo] VDP ve spojení s článkem [číslo] VDP 48. Tvrdí-li žalobce, že vadou je jak použití ocelárenské strusky, tak projevy tohoto materiálu v podobě deformací, trhlin a nerovností, potom žalovaná zdůrazňuje, že za použití ocelárenské strusky neodpovídá, neboť nebyla použita v důsledku porušení jejích povinností, ale v souladu se Smlouvou i projektovou dokumentací (RDS).

49. Důkazy předložené žalobcem dle žalované neprokazují objemovou nestálost použitých materiálů nebo jiné jejich negativní vlastnosti, které by mohly být příčinou tvrzených projevů na vozovce.

50. K žalobcem požadovanému způsobu odstranění vady žalovaná uvedla, že je třeba zvolit prostředky účelné. Tomu však neodpovídá požadavek žalobce na vytěžení vrstev násypu a podkladních vrstev a jejich nahrazení novými. Neúčelné uplatňování práva je zneužitím práva, které dle §8 NOZ ve spojení s § 3030 NOZ, nebo dříve § 265 obch. zák., nepožívá právní ochrany. Budou-li náklady na odstranění vady, která nemá žádný negativní vliv na funkčnost díla, nebo má vliv jen minimální, nelze nárok na odstranění vad považovat za účelné uplatňování práva. V této souvislosti žalovaná poukázala na judikaturu, dle které je vada, kterou lze odstranit jen s neúměrnými náklady, vadou neodstranitelnou, konkrétně zmínila rozsudek NS 33 Odo 154/2003 ze dne 21.5.2003 (odstavec 14 Souhrnného vyjádření, č.l. 210 spisu).

51. Dále žalovaná uvedla, že i kdyby vady spočívající v nesprávném složení vrstev násypu existovaly (což žalovaná odmítá), žalobce notifikoval vady opožděně. Žalobce byl o zabudovávání materiálů informován a sám jejich použití schvaloval. Žalobce odsouhlasil Technologický postup nebo Dodatek 1 ke KZP, kde bylo použití ocelárenské strusky výslovně přepokládáno. Žalobce s použitím tohoto materiálu souhlasil i během příprav projektové dokumentace na stupni RDS z roku 3/ 2003, což plyne např. ze záznamu z projednání připomínek k RDS a také během výstavby SO 104, což plyne ze stavebních deníků. Žalobce konečně podepsal předávací protokol ke stavebnímu objektu SO 104. Přílohou protokolu byla přitom závěrečná zpráva, kde bylo na certifikáty vztahující se k použitým materiálům (mj. ocelárenské strusce) výslovně odkázáno.

52. Žalovaná odkázala na ust. § 562 obch. zák., dle kterého měl žalobce notifikovat vady bez zbytečného odkladu poté, co vady zjistí, což dle žalované žalobce neučinil.

53. V odstavcích 26 až 30 souhrnného vyjádření (č.l. 214 až 216 spisu) a v odstavcích 39 až 48 téhož vyjádření (č.l. 219 až 222 spisu) žalovaná podrobně rozvedla, proč má za to, že veškeré materiály zabudované do SO 104 byly v souladu se smluvní dokumentací. Uvedla zejména, že materiálem původně určeným DZS do aktivní zóny násypu byla vysokopecní struska. Z důvodu jejího nedostatku bylo připuštěno i použití strusky ocelárenské (ocelářské). V součinnosti s představiteli žalobce byl [datum] zpracován Technologický postup pro provádění násypového tělesa a současně i Dodatek [číslo] ke Kontrolnímu a zkušebnímu plánu (Dodatek [číslo] ke KZP). V obou těchto materiálech je výslovně připuštěno použití ocelárenské strusky. Ze záznamu z jednání k projednání připomínek k RDS ze dne [datum] je dle žalované zřejmé, že bylo zcela upouštěno od specifikace dle jejího druhu, neboť v záznamu je uvedeno, že v technické zprávě i vzorovém příčném řezu bude pro aktivní zónu navržena struska z odvalu [obec] bez další specifikace. Uvedeného jednání se účastnili zástupci žalobce, např. Ing. [příjmení] a Ing. [celé jméno svědka]. Též v samotné RDS 3/ 2003 je na straně 5 uvedena jen specifikace lokality, z níž má být struska dovezena (tj. odval [obec]), nikoliv popsáno, zda se má jednat o strusku vysokopecní nebo ocelářskou. Dále žalovaná uvedla, že v praxi běžně během příprav RDS dochází ke změnám oproti předcházejícímu stupni projektové dokumentace, tedy DZS. Možnost takových změn připouštějí i (v odstavci 29 souhrnného vyjádření, na č.l. 215 a 216 spisu) žalovanou citovaná ustanovení VDP a TKP.

54. Argumentaci žalobce, že výše uvedené dokumenty vznikly za trvání předchozího smluvního vztahu a součástí Smlouvy se nestaly, odmítá žalovaná jako nesprávnou a účelovou. Ohledně KZP a Dodatku [číslo] ke KZP uvedla, že by bylo nadbytečné a nepříhodné ve smluvním dokumentu, kterým je Souhrn smluvních dohod, uvádět ryze technický dokument.

55. Dále žalovaná (v odstavci 41 souhrnného vyjádření, č.l. 219-220 spisu) cituje článek 1 VDP, který uvádí, že„ dokumentace provedení díla je souhrn všech výkresů, výpočtů a technických informací týkajících se díla předaných objednatelem zhotoviteli k provedení prací a všech výkresů, výpočtů, …které předloží zhotovitel“. Dle tohoto ustanovení je dle žalované třeba mezi součásti Smlouvy zařadit i Dodatek [číslo] ke KZP a Technologický postup z [datum], jakož i RDS z 3/ 2003.

56. Dále žalovaná (v článku 42 souhrnného vyjádření) argumentovala tím, že byť KZP a jeho Dodatek [číslo] jakož i RDS 3/ 2003, vznikly za trvání předchozího smluvního vztahu, za situace, kdy„ totožnost objednatele a zhotovitele byla de facto zachována“, tedy kdy žalovaná byla subdodavatelem původního zhotovitele, nepovažovaly strany (nové) Smlouvy za účelné znovu pořizovat novou technickou dokumentaci, když již jednu mezi sebou měly odsouhlasenou.

57. Dále žalovaná (v článku 43 souhrnného vyjádření) tvrdila, že nynější výklad žalobce co do dokumentů tvořících obsah Smlouvy je rozporný s jeho jednáním po uzavření Smlouvy. Existuje-li spor o výklad Smlouvy, je třeba aplikovat ustanovení § 266 odst. 3 obch. zák. Aplikace tohoto ustanovení vede (dle žalované) k jednoznačnému závěru, že žalobce od uzavření Smlouvy Dodatek KZP z [datum] (a také Technologický postup z téhož dne) za součást Smlouvy považoval. To samé platí o RDS 3/ 2003, kterou žalobce schválil a použití ocelářské strusky během několikaměsíčního zhotovování SO 104 nijak nerozporoval, ač s ním byl seznámen.

58. K argumentaci žalobce, že Ing. [celé jméno svědka] jako dozorce stavby nemohl schvalovat změny Smlouvy, žalovaná uvedla, že v případě schválení Dodatku [číslo] ke KZP se nejednalo o změnu Smlouvy uzavřenou mezi žalobcem a původním zhotovitelem, nýbrž o přípustnou změnu materiálu v rámci Smlouvy výslovně předpokládanou čl. 51 VDP nebo 4.2 TKP.

59. Žalovaná nesouhlasí s žalobcovou interpretací textu písm. C ZTKP, že i materiály určené k použití tímto ustanovením byla žalovaná povinna prověřovat z hlediska jejich vhodnosti. Dle žalované nebyl zhotovitel povinen provádět v případě materiálů opatřených certifikátem jakékoliv zkoušky, tím méně zkoušky dle TP 138. Dle žalované není zřejmé, dle jakého smluvního či zákonného ustanovení by měly být TP 138 pro žalovanou závazné. Navíc i tato norma uvádí (v čl. 7 [číslo]) že se za„ výsledek průkazních zkoušek…považuje prohlášení o shodě,…doplněné dokladem o splnění parametrů požadovaných těmito TP anebo příslušnou ČSN pokrývající technologii s užitím struskového kameniva.“ Takovouto normou je i norma ČSN 72 [číslo] s názvem„ Hutné kamenivo pro stavební účely, technické požadavky“.

60. Ohledně vhodnosti použitých materiálů žalovaná odkázala na průkazní zkoušky, které byly provedeny v rámci certifikace státní zkušební laboratoří, konkrétně poukázala na protokol [číslo] ze dne [datum] nebo certifikát č. [tel. číslo] z [datum], ve kterých je uvedeno, že„ všechny hodnocené vlastnosti umělého hutného kameniva, štěrkodrtě frakce B [číslo] vyhovují deklarované třídě B dle ČSN [číslo]“. Dle žalované tak byla vhodnost použitých materiálů prokázána certifikací. Dále poukázala na protokol k certifikátu č. [tel. číslo], v němž bylo uvedeno, že„ všechny hodnocené vlastnosti umělého kameniva, štěrkodrtě frakce A [číslo] vyhovují deklarované třídě A dle ČSN 72 [číslo]“ Dále žalovaná polemizovala se závěry znaleckých posudků UPa a VÚT, které certifikaci použitých materiálů zpochybnily.

61. Dále žalovaná namítla (v odstavci 68), že žalobce v podání ze dne [datum] oproti žalobě nově uvádí, že nesprávné materiály jsou uloženy i ve vrstvách podkladních, přičemž i z petitu uvedeno v upřesnění žaloby je patrné, že se odstranění podkladních vrstev původně nedomáhal. Své domnělé nároky ve vztahu k podkladním vrstvám žalobce poprvé uplatnil, a tedy i reklamoval, až svým podáním ze dne [datum]. Žalovaná proto vznáší námitku pozdní reklamace (č.l. 228 spisu), neboť záruční doba uplynula [datum].

62. Dále žalovaná odmítla závěry znaleckých ústavů VÚT a UPa o objemové nestálosti použitých materiálů a o jejich příčinné souvislosti s trhlinami, nerovnostmi a deformacemi vozovky – s tím, že vadu [číslo] žalobce dosud neprokázal. Ohledně vady 102a, která se nacházela ve staničení 361, [číslo], je mezi stranami shoda, že již byla odstraněna. Ohledně vady 102b, která se nachází ve staničení 361, [číslo], žalovaná nesouhlasila se žalobcem, že byla odstraněna jen provizorně.

63. V části V. souhrnného vyjádření (odstavce 93 až 130) se žalovaná vyjádřila k údajným zcela nestandardním aspektům znaleckých posudků předložených žalobcem a namítala, že při vypracování zprávy INSET došlo k pochybením. Vyjádření žalobce ze dne [datum] (k souhrnnému vyjádření žalované ze dne [datum])

64. V reakci na souhrnné vyjádření žalované žalobce uvedla, že odpovědnost žalované za vady je třeba posuzovat v režimu záruční odpovědnosti, která je objektivní. Záruku poskytla žalovaná v článku [číslo], [číslo] a [číslo] Všeobecných obchodních podmínek ve spojení s článkem 82 Zvláštních dodacích podmínek, jakož i v Příloze k nabídce ze dne [datum]. Ke vzniku odpovědnosti žalované za vady stavby postačuje, pokud žalobce prokáže jejich existenci, což již učinil, není však povinen prokazovat, že vady jsou důsledkem porušení povinností žalované. Žalovaná se odpovědnosti za vady stavby nemůže zprostit námitkou, že nebyly uvedeny v předávacím protokolu (v této souvislosti žalobce odkázal na rozhodnutí NS ČR sp. zn. 23 Cdo 3888/2012 ze dne 29. 10. 2013).

65. Dále žalobce uvedl, že jeho nárok na odstranění vad nemůže být v rozporu s poctivým obchodním stykem pouze proto, že takové vady (dle tvrzení žalované) nemají vliv na funkčnost a životnost stavby nebo je jejich odstranění nákladné. V této souvislosti žalobce citoval výše zmíněné rozhodnutí NS ČR sp. zn. 23 Cdo 3888/2012, že„ skutečnost, že vada nebrání užívání díla, nemůže být důvodem pro aplikaci ustanovení § 256 obch. zák., podle něhož výkon práva, který je v rozporu se zásadami poctivého obchodního styku, nepožívá právní ochrany.“ 66. Dle žalobce námitka pozdní notifikace vad nemůže být úspěšná. Jednak byly vady reklamovány v záruční době, jednak dle ustanovení § 562 odst. 3 ve spojení s ust. § 428 odst. 2 a 3 obch. zák. platí, že námitka pozdní notifikace zhotoviteli nepřísluší, jestliže jsou vady důsledkem skutečností, o kterých zhotovitel věděl nebo musel vědět. Citované ustanovení se dle žalobce vztahuje na všechny vady - zjevné i skryté, záruční nebo zákonné. I v této souvislosti odkázal žalobce na výše citované rozhodnutí NS ČR sp. zn. 23 Cdo 3888/2012. Dle žalobce o vadě [číslo] žalovaná věděla, neboť v soudním řízení opakovaně uvedla, že (dle žalobce vadný) materiál do násypu stavby zabudovala záměrně.

67. Dle žalobce nemůže být úspěšná ani námitka promlčení, neboť u nároků ze záruky za jakost běží promlčecí doba (dle ust. § 393 odst. 2 obch. zák.) vždy ode dne včasného oznámení vady během záruční doby. Dále žalobce uvedl, že existence vad nemusí být prokazována v záruční době, v této lhůtě musí být vady pouze notifikovány, což je zřejmé z dikce ust. § 428 odst. 1 písm. c) obch. zák.

68. K použitým materiálům žalobce znovu uvedl, že Smlouva o dílo zabudování ocelárenské strusky nepřipouštěla, neboť dokumenty, které její použití zmiňovaly, se nestaly součástí Smlouvy o dílo (v podrobnostech žalobce odkázal na své vyjádření ze dne [datum]). Bez změny Smlouvy formou Dodatku nebyla možná ani záměna materiálu z vysokopecní strusky na ocelárenskou, takový dodatek však uzavřen nebyl. Žalobce dále uvedl, že dle věty druhé článku [číslo] kapitoly 4 Technických kvalitativních podmínek musela být aktivní zóna provedena z materiálů předepsaných v DZS. Dokumentace pro zadání stavby však ocelárenskou strusku pro použití do aktivní zóny nepovolovala.

69. Dále žalobce uvedl, že Realizační dokumentace stavby není součástí Smlouvy, neboť není zmíněna v článku 5 Souhrnu smluvních dohod ani v článku 1.. b) bodu (i) Všeobecných dodacích podmínek. Podle článku 6.

1. Zvláštních dodacích podmínek stavby měl realizační dokumentaci zajistit zhotovitel stavby, který byl zodpovědný za její soulad se Smlouvou o dílo, tedy i s dokumentací pro zadání stavby, která zabudování ocelárenské strusky do žádné vrstvy násypu stavby nepřipouštěla. Případná změna materiálů by navíc musela být uvedena v kapitole 3 realizační dokumentace nazvané„ Změny oproti DZS“, což však není.

70. Dále žalobce poukázal na to, že zabudované materiály neměly požadované vlastnosti předepsané závaznými právními předpisy. Jak již uvedl ve svém podání ze dne [datum], žalovaná pro nevyhovující vlastnosti dodané ocelárenské strusky uplatňuje (v procesním postavení žalobkyně) u KS v [obec] náhradu škody u svého dodavatele [právnická osoba] Žalovaná tento argument žalobce odmítla s tím, že jde o materiál dodaný na jiný úsek dálnice. Žalobce však nahlížením do spisu probíhajícího trestního řízení zjistil, že žalovaná reklamovala (dne [datum] a [datum]) u svého dodavatele vady, které se projevují objemovými změnami„ nekvalitní, látkově heterogenní, netříděné ocelárenské strusky“, přičemž vzhledem k označení kupní smlouvy ze dne [datum] ([příjmení] strusky pro stavbu dálnice D [číslo]) nemůže být pochyb o tom, že vadné materiály byly reklamovány i ve vztahu ke stavbě, která je předmětem tohoto řízení.

71. Ohledně certifikátů, kterými dle žalované měla být potvrzena vhodnost násypových materiálů (konkrétně ocelárenské strusky), žalobce uvedl, že dle vyjádření jejich vydavatele, tedy Technického a zkušebního ústavu stavebního [obec], s.p., byly dne [datum] a [datum] zrušeny. Pokud žalovaný zabudovával tyto materiály do stavby, postupoval v rozporu s článkem [číslo] kapitoly 1 Technických kvalitativních podmínek, podle něhož platí, že„ zhotovitel nesmí použít ke stavbě výrobky, u kterých nemá od výrobce nebo dovozce písemné prohlášení o shodě včetně protokolů o výsledcích zkoušek a jejich hodnocení (posouzení), které jsou požadovány v TKP a ZTKP a byly podkladem pro vydání prohlášení. Absenci certifikace ostatně žalovaný vytýká svému dodavateli v řízení u KS v [obec] (ve věci 4 Cm 56/2011).

72. K vadě [číslo] žalobce uvedl, že existenci deformací a nerovností prokazuje posudkem znaleckého ústavu CDV, v.v.i. [číslo] 2014. Žalobce odmítl závěry znaleckého posudku VŠB (předloženého žalovanou) s poukazem, že znalecký ústav nepředložil žádné věrohodné vysvětlení deformací, nerovností a výškových rozdílů. Své závěry o nezávadnosti použitých materiálů z hlediska objemových změn stavěl VŠB v podstatné části na certifikátech, které (vedle toho, že v některých případech neprokazovaly provedení všech zkoušek potřebných ke zjištění vlastností použitých materiálů) byly v průběhu výstavby zrušeny.

73. K vadě [číslo] žalobce uvedl, že byla odstraněna až po podání žaloby. [příjmení] [číslo] byla odstraněna jen provizorně, což je zřejmé z posudku znaleckého ústavu CDV, v.v.i. [číslo] 2014. Doplňující vyjádření žalované ze dne [datum]

74. V tomto vyjádření se žalovaná vyjádřila jen k některým listinám předloženým žalobcem, zejména tak učinila ve vztahu k řízení, které vede žalovaná (v pozici žalobkyně) u KS v [obec] v řízení sp. zn. 4 Cm 56/2011. Předmětem právě uvedeného řízení jsou nároky nikoliv z kupní smlouvy ze dne [datum] (jak mělo vyplývat z tvrzení žalobce), nýbrž ze smlouvy ze dne [datum], která se týkala jiného úseku dálnice (146,600 až 153,054), přičemž příčinou objemových změn na jiných částech dálnice D 47 byl materiál„ studený odval NH“, tedy materiál, který nebyl použit na stavbě, která je předmětem řízení u zdejšího soudu. Vyjádření žalobce ze dne [datum]

75. V tomto podání reagoval žalobce zejména na některá tvrzení žalované, která zazněla při ústním jednání dne [datum]. Žalobce zejména namítal, že k zabudování ocelárenské strusky do aktivní zóny došlo až po odsouhlasení provádění 1. vrstvy aktivní zóny, k němuž došlo, dle zápisu ve stavebním deníku, dne [datum]. Zabudování ocelárenské strusky do aktivní zóny nemohlo dle žalobce být pokračováním praxe zavedené předchozím smluvním vztahem, neboť aktivní zóna se za předchozího smluvního vztahu vůbec nebudovala.

76. Vzhledem k tomu, že žalovaná při jednání ([datum]) uváděla, že vady stavebního objektu SO 104 jsou nevýznamné, provedl žalobce ([datum]) pasport veškerých podélných a příčných trhlin ve vozovce. Ve vozovce pravého jízdního pásu (ve směru jízdy na [obec]) bylo nalezeno 44 podélných a příčných trhlin, ve vozovce levého jízdního pásu (ve směru jízdy na [obec]) bylo nalezeno 45 podélných a příčných trhlin.

77. Dále žalobce uvedl, že se na vozovce objektu SO 104 vyskytuje (a již v průběhu záruční doby se vyskytovalo) nepřípustné zvlnění, v jehož důsledku muselo dojít k omezení nejvyšší povolené rychlosti na 110 km/h a na některých místech dokonce na 80 km/h. Vyjádření žalované ze dne [datum]

78. Žalovaná zejména znovu uvedla, že pokud jde o zabudovávání ocelárenské a vysokopecní strusky, resp. směsi strusek, do dálničního tělesa, konkrétně do jeho aktivní zóny, pokračovala žalovaná v zavedené praxi (z období předchozího smluvního vztahu), přičemž postupovala dle odsouhlaseného Dodatku [číslo] ke KZP, Technologického postupu a RDS.

79. Ke snížení rychlosti na 110 km/h na stavebním objektu SO 104 uvedla, že k němu došlo v roce 2012 z důvody ochrany ovzduší, což bylo patrné z dodatkových tabulí, které byly zrušeny až v roce 2014, přičemž důvod zrušení těchto dodatkových tabulí v roce 2014 není v rozhodnutí Ministerstva dopravy a spojů z roku 2014, které žalobce předložil, uveden. Ke snížení rychlosti na 60 km/h došlo v roce 2012 na základě dodatku ke stanovení přechodné úpravy provozu na pozemní komunikaci ze dne [datum], který se však týkal jen mostních konstrukcí (č. D1 [číslo], D1- 441 a D1 [číslo]), které byly realizovány na základě jiných smluv o dílo (mezi jinými subjekty). Ke snížení rychlosti na 80 km/h žalovaná uvedla, že značení bylo umístěno na koncích dálničního tělesa SO 104, neboť k této zákazové značce byla umístěna výstražná značka (nerovnost vozovky), která musela být umístěna před označovaným místem ve vzdálenosti [číslo] m, Z toho je patrné, že dopravní omezení se nevztahovalo ke stavbě, která je předmětem tohoto soudního řízení.

80. K žalobcem předloženému pasportu podélných a příčných trhlin žalovaná uvedla, že žalovaná se provedení pasportu nezúčastnila. Z přiložených fotografií není patrné, zda byly skutečně pořízeny ve staničení dálničního tělesa SO 104. Dle žalované jde o„ soukromě“ pořízený (nijak ověřený) dokument, ke kterému by soud neměl přihlížet. Poslední změna žalobního petitu (2016)

81. Podáním ze dne [datum] označeným jako„ změna žalobního petitu“ žalobce upřesnil žalobní petit. Žalobce tak učinil na základě výzvy soudu učiněné při ústním jednání, které se konalo dne [datum].

82. Usnesením ze dne 21. 4. 2016, č.j. 11 C 59/2012-410, které téhož dne nabylo doručením právním zástupcům účastníků řízení právní moci, soud změnu žalobního petitu, ve znění obsaženém v podání žalobce ze dne [datum], připustil. Další podání účastníků řízení 83. V podáních ze dne 1. 6. a [datum] se žalovaná vyjádřila k výsledkům místního šetření, které se konalo [datum]. V prvním z uvedených podání namítala, že druhá část místního šetření, která byla provedena jízdou v automobilu, byla provedena v jiném úseku dálnice (dožádaný soud přípisem ze dne [datum] na č.l. 464 spisu) odmítl, že by k namítanému pochybení došlo). Ve druhém z uvedených podání žalovaná zejména uvedla, že žádná z několika nalezených trhlin v nejvrchnější části vozovky nemůže být považována za vadu vozovky ani za projev objemových změn, přitom poukázala na to, že vozovka je v provozu již 9 let.

84. Na podání žalované ze dne [datum] reagoval žalobce podáním ze dne [datum]. Žalobce uvedl zejména, že bylo nalezeno přes padesát trhlin. Zbylé trhliny nebyly viditelné v důsledku klimatických podmínek, neboť za slunečného počasí a vyšších teplot došlo rozpínáním asfaltové vozovky k dočasnému povrchovému uzavření některých trhlin. Otázka hloubky trhlin musí být předmětem odborného, nikoliv laického, posouzení. Nerovnosti, resp. zdvihy vozovky, které překračují povolenou odchylku 10 mm, nemusí být vizuální kontrolou rozpoznány, jde rovněž o otázku odborných měření. V průběhu jízdy vozem, která byla součástí místního šetření, však bylo soudkyní a zaměstnanci dožádaného soudu zaregistrováno zvlnění vozovky, a to na více místech.

85. V podání ze dne [datum] se žalobce vyjádřil k závěrům znaleckého posudku znaleckého ústavu Fakulty stavební [obec] školy báňské ([příjmení] VŠB), v němž se znalecký ústav mimo jiné vyjadřoval k jádrovým vrtům, které byly za účelem odběru vzorků ze zemního tělesa stavby provedeny v roce 2013. Žalobce odmítl údajnou nevhodnost použité technologie rotačního vrtání nasucho, odmítl též možnost smísení různých materiálů při uložení vzorků do vzorkovnice.

86. V podání ze dne [datum] žalovaná znovu uvedla, že při místním šetření bylo zjištěno jen několik trhlin a že projevy objemově nestálého materiálu, jako např. zdvihy na vozovce nalezeny nebyly. Dále žalovaná poukázala na to, že pan [příjmení] [celé jméno svědka], bývalý dozorce stavby a zaměstnanec žalobce, ve svědecké výpovědi ze dne [datum] uvedl, že jako uživatel dálnice může potvrdit, že tento úsek nevykazuje objemové změny, tzv. hrby. [ulice] ví o jedné malé nerovnosti je u mostu na hlavní trase. Svědek tuto nerovnost přisuzuje vlivu poddolování.

87. Dále žalovaná v tomto podání argumentovala, v reakci na předběžný názor sdělený soudkyní, k otázce včasnosti notifikace povrchových vad, tj. trhlin a nerovností vozovky. Pokud by se mělo jednat o vady způsobené objemovými změnami použitého materiálu (což žalovaná vylučuje), potom k vytknutí takových vad došlo opožděně. S odkazem na rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 23 Cdo 1084/2013 poukázala na to, že nelze oddělovat projev od jeho příčin. Vzhledem k tomu, že žalobce byl se zabudováním údajně nevhodného materiálu seznámen v době výstavby dlouho před převzetím stavby, měl příležitost učinit notifikaci této zjevné vady ve lhůtě dle § 562 odst. 2 obch. zák., tedy bez zbytečného odkladu, což neučinil.

88. Pokud se naopak o údajné vady způsobené objemovými změnami ocelárenské strusky nejedná, pak byly dané vady vůči žalované uplatněny až v roce 2016 podáními žalobce v tomto řízení.

89. Dále žalovaná uvedla, že žalobce reklamoval údajné vady nesrozumitelně a neurčitě. Jak reklamace provedená dopisem ze dne [datum], tak reklamace provedená dopisem ze dne [datum], jsou úkony neurčité, nesrozumitelné a tudíž absolutně neplatné. Dle žalované lze za řádně reklamované vady považovat pouze„ tři trhlinky“ (položky 34 a 102), které jsou uvedeny v zápisu z konání fyzické prohlídky, která se uskutečnila ve dnech 25. 10. až [datum].

90. Žalovaná se vyjádřila též k některým dalším skutečnostem, zejména poukázala na to, že závěrečná zpráva zhotovitele relevantní informace o zabudovaném materiálu obsahovala. Skutečnost, že v SO 104 byla použita ocelárenská struska z odvalu [obec] se uvádí např. na str. 3 této zprávy, v bloku 7 zprávy jsou uváděny relevantní certifikáty, přičemž certifikáty č. [tel. číslo] a [tel. číslo] se výslovně vztahují k ocelárenské strusce. Dále žalovaná uvedla, že žalobce předložil znalecký posudek VUT [číslo] 2016 až dne [datum], koncentrace řízení přitom nastala ke dni [datum].

91. V podání ze dne [datum] žalobce (v reakci na podání žalované ze dne [datum]) znovu poukázal na to, že při místním šetření dne [datum] soudkyně dožádaného soudu identifikovala více než 45 příčných a podélných trhlin vozovky, přičemž se nijak nevyjadřovala k možným příčinám jejich vzniku. V reakci na námitky žalované potvrdila soudkyně dožádaného soudu (přípisem ze dne [datum]), že jízda automobilem v rámci místního šetření, při níž bylo na několika místech zaznamenáno zvlnění, se uskutečnila v úseku objektu SO 104.

92. Žalobce poukázal na to, že vady řádně a určitě reklamoval, přičemž se jejich odstranění domáhá od počátku tohoto řízení. Dále se žalobce vyjádřil k některým z provedených důkazů. Poukázal na zprávu [právnická osoba] System International ze dne [datum], z níž vyplývá, že oproti uvedení stavby do provozu došlo na některých místech objektu SO 104 k poklesům i zdvihům o více než 20 mm.

93. Ve vztahu k příčinám vzniku trhlin v povrchu vozovky poukázal žalobce na znalecký posudek [číslo] 2013 VUT v [obec], Fakulta stavební, z něhož vyplývá, že příčné trhliny mají zřejmě svůj původ v působení mrazu vlivem nedodržení technologických opatření, nebo snížené kvality použité asfaltové směsi, zatímco podélné trhliny zahrnují i trhliny způsobené objemovými změnami probíhajícími v podloží či v konstrukci vozovky.

94. Dále žalobce podotkl, že z protokolu č. [tel. číslo] k certifikátu č. [tel. číslo] vydanému na materiál„ Ocelárenská struska [obec], štěrkodrť A [číslo]“ nebyla zkouška objemové stálosti před jeho použitím vůbec prováděna. [příjmení] závěr plyne ze str. 18 znaleckého posudku [číslo] 2016 [ulice] fakulty [jméno] [příjmení], Univerzita [obec], jakož i z výslechu prof. [příjmení] při ústním jednání dne [datum].

95. Ve vztahu k předběžnému názoru sdělenému soudkyní žalobce uvedl, že žalovaná jej jednak reprodukuje nepřesně, jednak poukázal na judikaturu (rozsudek Nejvyššího soudu 32 [jméno] [číslo] ze dne [datum] a nález Ústavního soudu I. ÚS 1052/2010 ze dne [datum]) dle které i u zjevných vad platí, že námitka pozdní notifikace zhotoviteli nepřísluší, pokud jsou vady díla důsledkem skutečností, o kterých zhotovitel věděl nebo musel vědět.

96. Žalobce odmítl tvrzení žalované, že v závěrečné zprávě zhotovitele bylo výslovně uvedeno, že do zemního tělesa objektu SO 104 byla použita ocelárenská struska. Na str. 3 uvedené zprávy se pouze uvádí, že do aktivní zóny byla použita struska ve frakci [číslo] mm, a to bez bližší specifikace, zda se jednalo o strusku vysokopecní či strusku ocelárenskou.

97. K námitce žalované, že žalobce předložil znalecký posudek VUT [číslo] 2016 až dne [datum], koncentrace řízení přitom nastala ke dni [datum], žalobce uvedl, že znalecký posudek předložil v reakci na nesprávná a neodborná tvrzení žalované sdělená v průběhu místního šetření o tom, že trhliny na vozovce jsou údajně přirozeným jevem vzhledem k jejímu stáří.

98. V podání ze dne [datum] se žalobce vyjádřil k předběžnému názoru soudu vyslovenému při ústním jednání, které se konalo dne [datum]. Poukázal na nález Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 1052/2010 ze dne [datum] s tím, že dle názoru žalobce z tohoto nálezu plyne, že pokud objednatel prokáže, že zhotovitel o vadách věděl nebo musel vědět, nemůže zhotovitel s úspěchem namítat pozdní notifikaci vad. Dle žalobce je přitom naprosto nerozhodné, zda o vadách musel nebo měl vědět objednatel.

99. Žalovaná v podání ze dne [datum] poukázala na to, jakým způsobem se zástupce žalobce při ústním jednání, které se konalo dne [datum], vyjádřil k možnosti žalobce vědět o zabudovávání ocelárenské strusky do dálničního tělesa, když připustil, že někteří pracovníci žalobce mohli o zabudovávání ocelárenské strusky vědět. Dále žalovaná uvedla, že smyslem ustanovení § 428 odst. 3 obch. zák. je ochrana objednatele před jednáním zhotovitele, o němž objednatel nevěděl. Dle žalované nelze z tohoto ustanovení dovodit, že by umožňovalo objednateli po uplynutí zákonných či smluvních lhůt notifikovat i vady, které se již na díle projevily a o nichž byl objednatel prokazatelně informován již v okamžiku převzetí. Dle žalované je nemyslitelné, aby právo aprobovalo postup, kdy objednatel ví o tvrzených vadách, předmět díla přesto převezme, ujistí zhotovitele, že dílo je bezvadné, následně dílo několik let užívá a až následně vady notifikuje. Žalovaná poukázala na rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 23 Cdo 505/2010 ze dne 23. 1. 2011, v němž Nejvyšší soud dovodil, že bylo-li dílo bez jakýchkoliv výhrad převzato a objednatel se až následně domáhal nároků na odstranění vad, byl výkon práva v rozporu se zásadami poctivého obchodního styku, neboť se jednalo o šikanózní výkon práva. Dále žalovaná znovu zopakovala, které dokumenty použití ocelárenské strusky umožňovaly, její použití tak nemůže být vadou, navíc o jejím použití žalobce věděl. K žalobcem poukazovanému nálezu Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 1052/2010 ze dne [datum] žalovaná uvedla, že na souzený případ nedopadá, neboť v uvedeném nálezu Ústavní soud neposuzoval otázku, zda objednatel v průběhu realizace o vadném plnění věděl a neučinil z toho příslušné právní kroky.

100. Dále žalovaná v podání ze dne [datum] uvedla, že přikloní-li se soud k závěru, že vada [číslo] spočívající v zabudování údajně nevhodného materiálu do násypu tělesa dálnice neexistuje, neboť jde o materiál sjednaný a svými vlastnostmi vyhovující (nebo opožděně notifikovaný), potom, s ohledem na propojenost vady a jejích projevů, by měl dospět ke stejným závěrům ohledně souvisejících údajných„ vad“ (lépe řečeno projevů vady původní) spočívajících v údajných deformacích, nerovnostech a trhlinách vozovky. Pokud by soud dospěl k závěru, že jde o samostatné vady, potom dle žalované žalobce tyto vady nereklamoval včas, neboť jeho reklamaci z roku 2012 je třeba považovat za absolutně neplatnou pro neurčitost. Žalovaná opětovně zdůraznila, že žalobce reklamoval pouze tři„ trhlinky“ a to pod [číslo] [číslo] žádné další trhliny nebyly v reklamačním dopise ze dne [datum] řádně označeny. Při fyzické prohlídce poruch konané ve dnech 25. - [datum] byly identifikovány pouze tři„ trhlinky“. Veškeré další trhliny, které žalobce bez účasti žalované údajně nalezl při prohlídce konané dne [datum], jsou tak nejvýše projevem běžného opotřebení příslušného úseku, neboť se objevily téměř po 10 letech provozu a žalovaná za ně tudíž neodpovídá. Při místním šetření konaném dožádaným soudem dne [datum] byly nalezeny pouze čtyři trhliny v délce přesahující 8 metrů, a to navíc vlasového charakteru, převážný počet trhlin je naopak velmi malých rozměrů do 1,5 m délky (32 z údajných 45). Tvrzené nerovnosti žalovaná odmítá, neboť se nacházejí pouze v přechodových oblastech mostu, jež jsou součástí jiné stavby. Závěry znalce žalobce ohledně vlivu hodnot SiO2 na objemovou stálost materiálů jsou nesprávné, což je zřejmé z posudku VŠB [příjmení] [příjmení] [číslo] 2015. Dále žalovaná namítla, že znalecký posudek VUT [číslo] 2016 předložil žalobce až po koncentraci řízení.

101. Podáním ze dne [datum] reagoval žalobce na některé části vyjádření žalované ze dne [datum]. Ohledně nevhodnosti zabudovaných materiálů, jejich objemové nestálosti a toho, že jejich objemové změny jsou pravděpodobnou příčinou vzniku nerovností a trhlin vozovky poukázal na závěry znaleckých ústavů [anonymizováno] Univerzity [obec] a VUT [obec]. K výslechu prof. [příjmení] při ústním jednání, které se konalo dne [datum], uvedl, že úvahy prof. [příjmení] o tom, že nerovnosti vozovky mohly být ovlivněny doznívajícími vlivy poddolování, jsou v rozporu s odbornými podklady, které se možným vlivem poddolování zabývaly (vyjádření státního podniku [anonymizováno] ze dne [datum] a [datum]). Z vyjádření [anonymizováno] je zřejmé, že v oblasti, v níž se stavba nachází, došlo k doznění vlivů důlní činnosti již v letech 1996 1999. K předložení posudku VUT [číslo] 2016 žalobce uvedl, že jej předložil k vyvrácení nesprávných tvrzení žalované ohledně trhlin vozovky stavebního objektu SO 104. Neodbornost a účelovost tvrzení prof. [příjmení] dle žalobce podtrhuje skutečnost, že v rámci znaleckých posudků vypracovaných znaleckým ústavem [příjmení] [jméno] pro účely rozhodčích řízení naopak vylučuje vliv poddolování na bezprostředně sousedící úseky dálnice.

102. S podáním ze dne [datum] žalobce předložil znalecký posudek [číslo] 2018 znaleckého ústavu Fakulty stavební [obec] učení technického v [obec] s tím, že prof. [příjmení] [příjmení], zástupce znaleckého ústavu, se při ústních jednáních dne [datum] a [datum] vyjádřil k možným příčinám zjištěných deformací (poklesům a zdvihům) vozovky. Tyto deformace dával prof. [příjmení] do souvislosti vlivem poddolování. Žalobce proto zadal znaleckému ústavu Fakultě stavební [obec] učení technického v [obec] zpracování znaleckého posudku k odbornému posouzení správnosti uvedených závěrů znaleckého ústavu Fakulty stavební [obec] školy báňské, respektive prof. [příjmení]. Ze závěrů znaleckého posudku [číslo] 2018 znaleckého ústavu [obec] učení technického v [obec] ze dne [osobní údaje žalobce] [číslo], který žalobce předložil k důkazu, jasně vyplývá, že poddolování hlavní výškové geodetické body v okolí stavby ani stavbu samotnou nijak neovlivňuje. Zjištěné deformace tedy poklesy a zdvihy vozovky nelze přisuzovat vlivům poddolování. Nadto znalecký ústav [obec] učení technického v [obec] potvrdil, že vozovka vykazuje neobvyklé lokální nerovnosti, které nelze přisuzovat přirozenému projevu konsolidace tělesem násypu a jeho podloží. Neobvyklé zdvihy zjištěné v horní části násypu lze dle názoru uvedeného znaleckého ústavu vysvětlit pouze projevem objemových změn uložení materiálu.

103. V podání ze dne [datum] žalovaná namítla, že k nově založenému posudku [číslo] 2018 by nemělo být přihlíženo, neboť je v kontextu aktuálně zpracovávaného revizního posudku nadbytečným.

104. S podáním ze dne [datum] předložila žalovaná znalecký posudek zpracovaný znaleckým ústavem Fakultou stavební [obec] školy báňské [číslo] 2018. Tento posudek byl zpracován za účelem revizního posouzení technické zprávy [právnická osoba], a. s. z února 2013 a zprávy o zaměření povrchu vozovky provedené [právnická osoba] System International. Přestože již v nadepsaném řízení nastala koncentrace řízení, předkládá žalovaná tento důkaz ke zpochybnění věrohodnosti výše označených důkazních prostředků.

105. V podání ze dne [datum] žalovaná (ke zprávě INSET) uvedla, že se dozvěděla některé nové velmi závažné skutečnosti k podjatosti znalců. Žalovaná v tomto podání poukázala též na skutečnost, že žalobcem předložená inspekční zpráva [právnická osoba] - IZ [číslo] (kterou žalobce předložil na CD nosiči v rámci svého podání ze dne [datum]) napříč svou textací obsahuje komentáře vytvořené uživatelem, který se nazývá„ kollnerv“, s poznámkami ohledně toho, o jaké informace by měly být tyto zprávy doplněny. Žalovaná z veřejně dostupných zdrojů zjistila, že existuje člověk jménem [jméno] [příjmení], který je dlouhodobě zaměstnancem žalobce na pozici technologa. [právnická osoba], jakožto nezávislý inspekční orgán, nesmí připustit žádné komerční, finanční ani jiné tlaky, které by mohly její nestrannost zpochybnit. Tuto povinnost však porušila, neboť podle všeho přijímala pokyny od zaměstnance žalobce.

106. Podáním ze dne [datum] žalobce (ke zprávě INSET) k údajné podjatosti [právnická osoba] uvedl, že inspekční zpráva INSET, kterou žalovaná zpochybňuje, nebyla založena do spisu jako důkaz, ale pouze jako součást podkladů pro zpracování znaleckého posudku (v elektronické verzi na CD nosiči) znaleckého posudku [číslo] 2018 [obec] učení technického v [obec]. K namítaným komentářům Dr. [příjmení] uvedl žalobce následující: Jednalo se o zprávu mezitímní, která obsahovala hodnocení výsledků dostupných ke dni jejího vydání, což je zřejmé i z toho, že inspekční zpráva předpokládala budoucí revizi a ke dni [datum] vydání nové zprávy. U žalobce je běžnou praxí, že objednané a předané výstupy poskytovaných odborně technických služeb od svých dodavatelů nechá interně odborně posoudit. Žalobce proto předal inspekční zprávu svému zaměstnanci Dr. [jméno] [příjmení], aby ji analyzoval a zpracoval připomínky. Tyto připomínky (které jsou uvedeny v naskenované kopii uvedené zprávy) žalobce předal [právnická osoba] k posouzení, vyjádření a k případnému zohlednění v nové inspekční zprávě, která měla být vydána k [datum]. Je přitom zjevné, že tyto připomínky Dr. [příjmení] byly ryze formálně-technické povahy. Připomínky jakýmkoliv způsobem nesměřovaly ke zjištěným výsledkům, hodnocením a přijatým závěrům. Inspekční zpráva, zahrnující již hodnocení všech dostupných výsledků a postupů, byla nezávislým akreditovaným inspekčním orgánem INSET vydána dne [datum], pod č. IZ [číslo]. V této zprávě byly dílčím způsobem zohledněny rovněž připomínky Dr. [příjmení] - tuto zprávu předložil žalobce k důkazu (jako přílohu 33 - dle číslování žalobce).

107. Podáním ze dne [datum] žalovaná (ke zprávě INSET) zejména reagovala na vyjádření žalobce k otázce připomínek pracovníka žalobce [příjmení] [příjmení] ke zprávě [právnická osoba]. Žalovaná zejména poukázala na skutečnost, že žalobce svým podáním potvrdil, že Dr. [příjmení] je její zaměstnanec. Dále žalovaná namítla, že v inspekční zprávě IZ [číslo] není uvedeno, že by v ní oproti předchozí (dle žalobce tzv.„ mezitímní“) verzi byly provedeny jakékoliv změněny na základě pokynů žalobce. Dle žalované nelze ani souhlasit s tvrzením žalobce, respektive [právnická osoba], že předmětné připomínky měly být pouze formálně technické povahy. Za formálně technické připomínky lze považovat upozornění na překlep či chybějící nadpis, nikoliv však pokyny k doplnění nebo k úpravě textu. Dle žalované podle všeho zaměstnanec žalobce dával [právnická osoba] pokyny, jak zprávu dopracovat, což nemůže být legitimním postupem v soudním řízení. Dále žalovaná namítla, že inspekční zpráva IZ [číslo] nejenže byla v tomto řízení žalobcem předložena jako samostatný důkaz, ale z jejích závěrů vychází rovněž znalecký ústav Univerzita [obec] v posudku [číslo] Z/ 2015. Jak již žalovaná dříve uvedla, znalecký posudek, který předjímá podklady trpící vadou, a dále na nich staví, nemůže být sám bezvadný. Dle žalované nelze přiznat žádnou váhu důkazu, který si strana v řízení napřed sama posoudí a zaeviduje než jej jako údajně objektivní založí pro řízení a který přitom vypracuje podjatý subjekt. Stejně tak nelze přiznat váhu ani dalším důkazům, které takto revidovaný důkaz přejímají a staví na něm.

108. V podání ze dne [datum] k podání žalované ze dne [datum] (ke zprávě INSET) žalobce zejména poukázal na vyjádření inspekčního orgánu INSET ze dne [datum]. Uvedl, že žalobce i inspekční orgán shodně potvrdili a doložili, že inspekční zpráva IZ [číslo] byla zpracována [datum], a to podle výsledků zkoušek a měřeních, které měl inspekční orgán k dispozici ke dni vydání této zprávy. Následně žalobce nechal interně obsah této zprávy prověřit svým odborníkem v oboru inženýrské geologie Dr. [příjmení], který do prosté kopie zprávy elektronicky vepsal své postřehy a připomínky. S těmito připomínkami byli zástupci inspekčního orgánu následně seznámeni. Po obdržení výsledků všech zkoušek a měření vydal inspekční orgán INSET dne [datum] novou inspekční zprávou č. IT [číslo]. V této inspekční zprávě zohlednil inspekční orgán některé připomínky ke zprávě č. IZ [číslo].

109. Žalobce se ohradil proti tvrzení žalované, že Dr. [příjmení] uděloval jménem žalobce pokyny inspekčnímu orgánu. Dále žalobce uvedl, že žalovaná se záměrně vyhýbá konkrétním hodnocení věcné podstaty připomínek Dr. [příjmení], neboť by musela potvrdit, že jejich povaha byla pouze formální a neměla na obsah skutečností zjištěných inspekčním šetřením naprosto žádný vliv.

110. V podání ze dne [datum], které žalobce označil jako„ Upozornění na zpracování posudku znaleckým ústavem v oboru, pro který není zapsán v seznamu znaleckých ústavů“, se žalobce vyjádřil ke znaleckému posudku VŠB [číslo] 2018, který se zabývá posouzením zpráv předložených žalobcem, které v roce 2013 vyhotovila [právnická osoba] a [anonymizována tři slova] (dále též„ CSI“). Žalobce v „ upozornění“ uvedl, že zprávy [právnická osoba] a CSI jsou zprávami zpracovanými společnostmi působícími v oboru geodézie a kartografie. Žalobce podotkl, že znalecký ústav [obec] školy báňské (dále též„ VŠB“) není jako znalec pro obor geodézie a kartografie zapsán, přesto se zabýval znaleckým posouzení technických zpráv zpracovaných v oboru geodézie a kartografie - proto se mohl znalecký ústav VŠB dopustit přestupku podle zákona o znalcích a tlumočnících, když (dle žalobce) vykonával znaleckou činnost mimo obor.

111. V podání ze dne [datum] se žalovaná vyjádřila k podání žalobce z [datum]. Žalovaná nesouhlasila s názorem žalobce, že znalecký ústav VŠB podal znalecký posudek [číslo] 2018 mimo svůj obor. Poukázala na to, že v úvodu posudku VŠB se uvádí, že cílem znaleckého posudku je posoudit naměřené nerovnosti vozovky dálnice, které jsou uvedeny v technických zprávách GEFOS a CSI. Posudek se tedy zabývá jen posouzením zpráv, ale nikde v něm není uvedeno, že by při jeho zpracování bylo prováděno jakékoliv geodetické měření. K námitce, že posudek byl vypracován znalcem, který k tomu neměl odpovídající odbornost, žalovaná dále uvedla, že základním úkolem geodézie je určení vzájemné polohy bodů na zemském povrchu nebo prostoru ve zvoleném souřadnicovém systému. Výsledky geodetických měření slouží pro tvorbu map v papírové nebo digitální podobě (což je předmětem kartografie) a pro potřeby jiných oborů. V posudku však žádná z výše uvedených činností provedena není.

112. Podáním ze dne [datum] se žalobce vyjádřil k podání žalované ze dne [datum]. Žalobce zdůraznil, že znalecký ústav [obec] školy báňské se v posudku zabýval zhodnocením geodetických zpráv, které byly zpracovány společnostmi [anonymizováno] a [anonymizována tři slova], tedy osobami podnikajícími v oboru geodézie a kartografie, a které byly podepsány úředně oprávněnými zeměměřičskými inženýry. Znalecký ústav VŠB nepochybně posuzoval otázky z oboru geodézie a kartografie, pro který není zapsán v seznamu znaleckých ústavů. To je ostatně (dle žalobce) zjevné již ze znění první otázky řešené v posudku, která zněla:„ zhodnoťte vhodnost použití metody geodetického měření provedeného v relevantních dnech měsíců ledna a února 2013 pro zjištění nerovností na vozovce SO 104 a SO 222 (…)“. Žalobce proto plně setrvává na svém podání ze dne [datum], neboť je zřejmé, že znalecký ústav [obec] školy báňské vypracoval posudek v oboru, pro který není zapsán v seznamu znaleckých ústavů. Z tohoto důvodu by k tomuto posudku nemělo být vůbec přihlíženo. Obdobně by nemělo být přihlíženo ke sdělením prof. [příjmení], zástupce znaleckého ústavu [obec] školy báňské, v průběhu ústního jednání konaného dne [datum], kdy se prof. [příjmení] vyjadřoval k uvedeným teoretickým zprávám [právnická osoba] a [anonymizována tři slova], respektive ke geodetickým bodům základní geodetické sítě (prof. [příjmení] označovaným jako tzv. stabilizované body), neboť ani prof. [příjmení] nemá v daném oboru (geodézie a kartografie) žádnou odbornou kvalifikaci.

113. V podání ze dne [datum] žalobce uvedl, že dne [datum] dal Ministerstvu spravedlnosti podnět k prošetření, zda se znalecký ústav Fakulty stavební [obec] školy báňské - Technické univerzity v [obec] (FS VŠB) nedopustil přestupku tím, že zpracoval posudek mimo obor činností, pro které je zapsán v seznamu znaleckých ústavů. Přestupku se měl FS VŠB dopustit dle žalobce tím, že zpracoval posudek, ve kterém se zabývá znaleckým posouzením technických zpráv zpracovaných v oboru geodézie a kartografie, aniž by byl v seznamu znaleckých ústavů zapsán pro znalecké činnosti v oboru geodézie a kartografie (nebo pro specializaci, která by s tímto oborem souvisela). Dne [datum] žalobci sdělilo Ministerstvo spravedlnosti, že se znaleckým ústavem FS VŠB bylo, jakožto s obviněným, dne [datum] zahájeno řízení o přestupku. Žalobce tedy setrvává na tom, že k uvedenému posudku FS VŠB ([číslo] 2018) nelze přihlížet, neboť byl zpracován znaleckým ústavem bez odpovídající odborné kvalifikace a stejně tak nelze přihlížet ani k vyjádřením prof. [příjmení] spadajícím do oboru geodézie a kartografie, která uvedl na ústním jednání konaném dne [datum].

114. Podáním ze dne [datum] upozornil žalobce na skutečnost, že v rozhodčím řízení vedeném před Rozhodčím soudem při [příjmení] komoře České republiky a Agrární komoře České republiky založili žalovaní k důkazu znalecké posudky Fakulty stavební [obec] škole báňské [číslo] 2014 a [číslo] 2014 a dodatky k těmto posudkům vypracované v lednu 2018. Předmětem uvedených dodatků bylo posouzení obsahu vyjádření [právnická osoba], a.s. a IMGE k důlním vlivů na stavby D47. V těchto dodatcích bylo uvedeno, že znalecký ústav VŠB došel k závěru, že došlo k poklesu parametrů důlních vlivů pouze na 20 % až 40 % průvodních hodnot. U řady mostních objektů se pak deformační parametry od poddolování vůbec nevyskytují.

115. Dále žalobce (v podání ze dne [datum]) poukázal na závěry dodatku [číslo] ke znaleckému posudku [číslo] 2018, v němž znalecký ústav [obec] učení technického (VUT) dospěl k závěru, že z uvedených vyjádření [právnická osoba], a.s. a [anonymizováno] je zřejmá klesající tendence hodnot parametrů poklesové kotliny od roku 1995 do roku 2003 a z toho vyplývající podstatný útlum vlivu poddolování a že území stavby v roce 2002 nebylo již významně ovlivněno důlní činností. Dále dospěl k závěru, že zmírnění důlních vlivů má na konsolidaci mostních objektů pouze příznivý vliv, mírné doznívání důlních vlivů by mělo velmi pozvolný vliv na dlouhé vzdálenosti. V žádném případě je tak nelze dávat do souvislosti s lokálními výškovými deformacemi povrchu vozovky nebo s nerovnostmi vozovky. Z výše uvedených skutečností je dle názoru žalobce zjevné, že ani jednou z příčin reklamovaných vad stavby nemohou být doznívajících vlivy poddolování.

116. V podání ze dne [datum] se žalovaná vyjádřila k podání žalobce ze dne [datum]. Žalovaná vznesla námitku podjatosti znaleckého ústavu [obec] učení technického při zpracování Dodatku [číslo] ke znaleckému posudku VUT [číslo] 2018. K samotným závěrům znaleckého ústavu VUT v Dodatku [číslo] žalovaná uvedla, že dodatek poukazuje na zprávy [anonymizováno], s. p., které jsou datovány [datum] a [datum]. K těmto zprávám žalovaná uvedla, že na s. p. [anonymizováno] přešla veškerá práva a povinnosti související s převáděnou částí podniku [právnická osoba] tím, že za důlní škody odpovídá subjekt, jehož činností byla škoda způsobena. S. p. [anonymizováno] tedy v současnosti odpovídá za veškeré škody vzniklé činností těch dolů [právnická osoba], které na něj byly převedeny. Bylo tedy nesporně v zájmu s. p. [anonymizováno] dospět ve svých zprávách k nulovým účinkům poddolování, aby se v budoucnu vyhnul případné odpovědnosti za důlní škody. Zprávy nebyly vydávány jakožto závazná stanoviska dotčeného orgánu pro účely územního nebo stavebního řízení. Dle žalované se jedná o pouhé dopisy bez jakékoliv právní síly, přičemž objektivita těchto dopisů je více než diskutabilní. Naopak ve vztahu ke zprávám [právnická osoba] lze vycházet z předpokladu, že při jejich vydávání [anonymizováno] vystupovalo jako dotčený orgán v územním řízení hájící veřejný zájem a zprávy měly povahu závazného stanoviska pro účely územního řízení, jako takové přesně stanovily deformační parametry, kterým musí být projekt přizpůsoben.

117. V podání ze dne [datum] žalobce (v reakci na podání žalované ze dne [datum]) odmítl námitku podjatosti znaleckého ústavu VUT při zpracování Dodatku [číslo] ke znaleckému posudku [číslo] 2018. Dále žalobce uvedl, že tvrzení žalované, že s. p. podnik DIAMO dospěl ve svých zprávách k závěru o nulových účincích poddolování proto, aby se vyhnul případným nárokům na náhradu škod způsobených důlní činností, je nepodloženou spekulací. Žalovaná uvedenou domněnku nijak nedokládá. Závěry s. p. [anonymizováno] o účincích poddolování jsou založeny na výsledcích exaktních měření, jak je podrobněji uvedeno ve zprávě s. p. DIAMO ze dne [datum]. Jejich správnost nadto potvrzuje znalecký posudek [číslo] 2018 znaleckého ústavu VUT. Tvrzení žalované, že zprávy [právnická osoba], a.s. mají údajně povahu závazného stanoviska, je nejen spekulativní, ale navíc odporuje samotnému obsahu těchto zpráv. Konkrétně například z dopisu ze dne [datum] je zřejmé, že tyto zprávy byly vydávány na žádost [právnická osoba], jakožto projektanta stavby D [číslo]. Zprávy [právnická osoba] byly konkrétně vydávány pro účely statických výpočtů, jak je ve zmíněném dopise výslovně uvedeno. Je tedy zjevné že, že zprávy OKD byly vydávány pro soukromou potřebu projektanta stavby D [číslo], respektive proto, aby projektant mohl zohlednit ve zprávách uvedené údaje o poddolování ve svých statických výpočtech.

118. V podání ze dne [datum] žalobce uvedl, že dne [datum] dal Ministerstvu spravedlnosti podnět k prošetření, zda se znalecký ústav Fakulty stavební [obec] školy báňské - Technické univerzity v [obec] (FS VŠB) nedopustil přestupku tím, že zpracoval posudek mimo obor činností, pro které je zapsán v seznamu znaleckých ústavů (podání žalobce ze dne [datum] je již reprodukováno výše).

119. V podání ze dne [datum] se žalovaná vyjádřila k podání žalobce ze dne [datum]. Ve vztahu ke zprávám s.p. [anonymizováno] a [anonymizováno] k otázkám poddolování žalovaná zejména uvedla, že zájem s.p. [anonymizováno] dospět ve svých zprávách k závěru o nulových účincích poddolování plyne ze skutečnosti, že v útlumových dolech probíhala v minulosti těžba vyhrazeného nerostu-černého uhlí. Vzhledem k tomu, že se objekt SO 104 nachází v blízkosti útlumových dolů, mohla horní činností (dobýváním černého uhlí) vzniknout žalobci škoda.

120. K údajnému potvrzení správnosti zpráv s.p. [anonymizováno] posudkem znaleckého ústavu VUT [číslo] 2018 žalovaná uvedla, že tento posudek a jeho Dodatek [číslo] je stižen vadou, neboť mezi jeho podklady existují zásadní rozpory. Geodetická nivelační měření jsou (mimo jiné) založena na dvou zprávách Ing. [anonymizováno] a Ing. [příjmení] (dále též„ zprávy Ing. [anonymizováno]“). Zatímco ve zprávě Ing. [anonymizováno] ze dne [datum], která vychází z měření provedených v roce 2007 a 2013, Ing. [anonymizováno] zřetelně konstatuje možný vliv poddolování na Stavbu, ve zprávě Ing. [anonymizováno] z roku [datum] (vycházející z měření jako předchozí zpráva a rovněž z měření v roce 2015) je vliv poddolování vyloučen.

121. Pokud jde o zprávy [anonymizováno] (ze [datum], [datum], [datum], [datum] a [datum]) ve kterých byly stanoveny tzv. deformační parametry a ve kterých bylo potvrzeno, že stavba se nachází v poddolovaném území a může se dále vlivem poddolování deformovat, je dle žalované zřejmé, že se nejednalo o zprávy pro soukromé potřeby, nýbrž o dokumenty, které byly pro projektanta Stavby závazné. Se zprávou ze dne [datum] pracovalo i samotné stavební povolení, které ukládalo stavebníkovi (žalobci) konkrétní podmínky.

122. Podáním ze dne [datum] se žalobce vyjádřil k podání žalované ze dne [datum]. K tvrzení žalované ve vztahu ke zprávám [anonymizováno] a [anonymizováno] poukázal žalobce na Vyjádření znaleckého ústavu VUT ze dne [datum], ve kterém VUT uvedl, že stanoviska [anonymizováno] a [anonymizováno] nejsou ve vzájemném rozporu, ale vzájemně se doplňují a posudek VUT [číslo] 2018 s nimi pracuje jako s podklady, které interpretuje v souvislostech posuzovaného úseku Stavby. Stanoviska [anonymizováno] a [anonymizováno] shodně vycházejí z toho, že (a) trasa dálnice [číslo] je situována mimo dobývací prostory, (b) důlní činnost byla ukončena v roce 1994 a přímé důlní vlivy lze pokládat za doznělé, (c) území bylo zařazeno do skupiny stavenišť V. dle ČSN 73 [číslo] -„ Navrhování objektů na poddolovaných územích“.

123. K tvrzení žalované ohledně rozporů v podkladech posudku VUT [číslo] 2018 a v jeho Dodatku [číslo] žalobce rovněž odkázal na vyjádření VUT ze dne [datum], ve kterém VUT uvedl, že vycházel ze zpráv obsahujících výsledky geodetických měření provedených Ing. [anonymizováno]. Důvody (příčiny) hodnot naměřených Ing. [anonymizováno] a jím odpovídajícího stavu Stavby interpretoval znalecký ústav v posudku a v jeho dodatku sám, neboť k tomu plně odborně způsobilý. Z hlediska znaleckého ústavu tedy nebylo relevantní, zda se v příslušných zprávách Ing. [anonymizováno] vyjadřoval nebo nevyjadřoval k problematice poddolování. Znalecký ústav využil ze zpráv Ing. [anonymizováno] pouze výsledky geodetických měření. Hodnocení příčin (důvodů) naměřených výsledků provedl znalecký ústav sám v rámci své odbornosti. Interpretace výsledků geodetických měření ve zprávách Ing. [anonymizováno] tak nejsou pro obsah posudku VUT vůbec podstatná.

124. Podle názoru žalobce je polemika žalované o významu zpráv u [anonymizováno] - ve světle vyjádření znaleckého ústavu VUT - zcela podružná. Je tomu tak proto, že zprávy [anonymizováno] a [anonymizováno] si neodporují a vzájemně se doplňují.

125. Dále žalobce odmítl tvrzení žalované, že stavební povolení ze dne [datum] je součástí souhrnu smluvních dohod na realizaci stavby. Ve vztahu ke zprávě [anonymizováno] se v bodu 28. stavebního povolení uvádí, že žalobce coby stavebník má zajistit zabezpečení stavby vůči účinkům poddolování v souladu se zprávou [anonymizováno] z [datum]. Žalobce zajistil zabezpečení stavby vůči účinkům poddolování tak, že podle čl. 6 zvláštních dodacích podmínek byla žalované uložena povinnost zpracovat realizační dokumentaci stavby. Za obsah a správnost realizační dokumentace stavby, tedy i toho, že RDS zohledňovala obsah zprávy [anonymizováno] z [datum], tudíž odpovídá (vůči žalobci) v plném rozsahu žalovaná. Vyjádření účastníků k reviznímu znaleckému posudku [příjmení] [příjmení] univerzity 126. V podání ze dne [datum] žalovaná navrhla, aby byl posudek doplněn ve vztahu k otázce příčin vzniku nedostatků díla, k otázce způsobu (postupů) k odstranění nedostatků díla a k podrobnějšímu zdůvodnění závěru o vyloučení vlivu poddolování.

127. V podání ze dne [datum] žalobce k obsahu revizního posudku Ústavu súdneho inžinierstva Žilinskej univerzity v [obec] uvedl, že znalecký ústav (na straně 48) dospěl k závěru, že stavební objekt SO 104 má nedostatky specifikované žalobcem v žalobním petitu, ale s výjimkou písmene a) žalobního petitu. Znalecký ústav (dále též„ znalec“) nepovažuje zabudování ocelárenské strusky za nedostatek. Znalec konstatuje, že nemá k dispozici podklady, z níž by vyplýval nesouhlas žalobce s použitím ocelárenské strusky, konstatuje však, že tato změna nebyla promítnuta do souboru smluvních dohod a dalších dokumentů. Na straně 51 revizního posudku znalecký ústav konstatuje, že materiály zabudované do aktivní zóny stavebního objektu sice nebyly v souladu s dokumentací pro zadání stavby, ale dle názoru znaleckého ústavu by přítomnost a vlastnosti zabudovaných materiálů neměly být porovnávány s dokumentací pro zadání stavby (ZDS), nýbrž s realizační dokumentací stavby (RDS). Podle názoru žalobce se tímto znalecký ústav dopustil nedovoleného právního hodnocení.

128. Dále žalobce poukázal na to, že znalecký ústav potvrdil, že do aktivní zóny byla zabudována ocelárenská struska, respektive směs strusky vysokopecní a ocelárenské, přičemž možnost použití takových materiálů nebyla připuštěna v dokumentaci pro zadání stavby. Podle názoru žalobce tato skutečnost znamená, že vada specifikovaná pod písmenem a) žalobního petitu se na stavebním objektu fakticky vyskytuje. Žalobce v této souvislosti znovu rekapituloval svou argumentaci k otázce, že v žádném z dokumentů tvořících Smlouvu o dílo nebyla připuštěna ocelárenská struska. Vedle jiného uvedl, že Realizační dokumentace stavby není součástí smlouvy o dílo, navíc podle čl. 6 Zvláštních dodacích podmínek měla Realizační dokumentaci stavby (RDS) zajistit žalovaná jako zhotovitel stavby v rámci poskytovaného plnění. Proto byla žalovaná odpovědná za soulad Realizační dokumentace stavby se Smlouvou o dílo. Dále žalobce zdůraznil, že použití ocelárenské strusky ani směsi strusky vysokopecní a ocelárenské nebylo připuštěno ani v RDS.

129. Dle žalobce je závěr znaleckého ústavu právní povahy, neboť zabudování ocelárenské strusky bylo údajně připuštěno na základě zápisu z projednání připomínek k Realizační dokumentaci stavby (z [datum]), na základě samotné Realizační dokumentace stavby či na základě dalších, znaleckým ústavem zmiňovaných, dokladů, je nesprávný a nemělo by k němu být přihlíženo 130. Dále žalobce uvedl, že znalecký ústav jednoznačně potvrdil existenci nerovností i trhlin vozovky stavebního objektu. Výslovně znalec potvrdil, že se na vozovce vyskytují nerovnosti, jak v podobě poklesů, tak v podobě zdvihů vozovky. Zároveň znalec potvrdil, že trhliny, které jsou zdokumentovány v pasportu trhlin ze dne [datum], mohly existovat již [datum], tedy před uplynutím záruční doby.

131. Ve vztahu k možným příčinám vzniku nerovností vozovky znalecký ústav uvedl, že poklesy a zdvihy povrchu vozovky mohly být způsobeny objemovými změnami materiálů pod vozovkou. S ohledem na to, že součástí vad jsou i trhliny krytu, nelze dle znalce vyloučit ani vliv kvality zhotovení asfaltem stmelených vrstev vozovky, tyto však nebyly dle předložených podkladů zkoumány. Dle závěru znaleckého ústavu příčinu vzniku uvedených vad jednoznačně stanovit nelze.

132. Dále žalobce podotkl, že zpracovatel revizního posudku uvedl, že mu nebyly předloženy podklady, z nichž by vyplynulo, že lze objemové změny ocelárenské strusky úplně vyloučit.

133. Dle názoru žalobce z výše uvedených závěrů revizního posudku jasně vyplývá, že objemové změny násypových materiálů zabudovaných do aktivní zóny stavebního objektu mohly být příčinou uvedených vad. S tím nepochybně souvisí i závěry znaleckého ústavu ohledně vlastností materiálů použitých v aktivní zóně stavebního objektu. V tomto kontextu žalobce cituje větu na straně 30 revizního posudku:„ s ohledem na zastižení směsi vysokopecního a ocelárenské strusky v aktivní zóně nelze tento materiál dokladovat certifikátem na ocelárenskou strusku.“ Obdobně je na straně 50 revizního posudku uvedeno:„ nepokládáme za správné vlastnosti směsi vysokopecní strusky a ocelárenské strusky, která byla zachycena inspekční zprávu IZ [číslo], dokladovat certifikáty pro ocelárenskou strusku“. Dále žalobce poukázal na stranu 50 revizního posudku, kde se uvádí, že:„ kamenivo z ocelárenské strusky dle certifikátu č. [tel. číslo] nebylo zkoušeno na rozpadavost a nebyl určen podíl sklovitých a zpěněných zrn…tyto zkoušky považujeme za podstatné s ohledem na použití struskového kameniva.“ 134. Dle názoru žalobce je zřejmé, že žalovaná použila v aktivní zóně stavebního objektu směs strusky vysokopecního a ocelárenské, jejíž vlastnosti z hlediska rizika objemových změn nebyly vůbec žádným způsobem ověřeny. Ani ocelárenská struska, jejíž vlastnosti žalovaná dokládala uvedeným certifikátem, nebyla vůbec zkoušena z hlediska objemových změn. Tato skutečnost je, dle názoru žalobce, sama o sobě zcela zásadním porušením smlouvy o dílo na realizaci stavby 135. Pokud jde o vadu [číslo], znalecký ústav dle žalobce potvrdil, že se na stavebním objektu vyskytuje, přičemž uvedl, že sanační zásah nezpůsobil trvalé odstranění trhliny.

136. Žalobce nesouhlasil s návrhem žalované na vypracování dodatku znaleckého posudku. K tvrzení žalované, že znalecký ústav dostatečně nezdůvodnil své závěry vyloučení vlivu poddolování, žalobce uvedl, že znalecký ústav v rámci revizního posudku provedl rovněž revizi Dodatku [číslo] znaleckého posudku VUT v [obec], [číslo] 2018. Tento dodatek se, vedle dokumentů s.p. DIAMO, zabýval také dalšími podklady vztahujícími se k vlivu poddolování, konkrétně vyjádřením [právnická osoba], a.s. a [anonymizováno], které jsou v uvedeném dodatku citovány. Znalecký ústav shrnuje výsledky analýzy uvedeného Dodatku takto:„ vliv poddolování je na základě podkladů vyloučen jako jeden z faktorů, která má vliv na vznik nerovnosti nerovností na povrchu vozovky - závěry znaleckého posudku [číslo] 2018 zůstávají v platnosti.“ Dle žalobce je tedy zřejmé, že znalecký ústav v rámci revize Dodatku [číslo] analyzoval všechny relevantní podklady týkající se této problematiky. Není tedy pravdou, že by znalecký ústav vycházel pouze z dokumentů vypracovaných státním podnikem [anonymizováno], či jejich závěry nekriticky přijímal, jak tvrdí žalovaná.

137. V závěru svého vyjádření žalobce znovu poukázal na (v průběhu řízení již zmiňovaný) nález Ústavního soudu I. ÚS 1052/2010 ze dne [datum] a dodal, že z uvedeného nálezu vyplývá, že je zcela nepodstatné, zda o vadě věděl či musel vědět objednatel. Námitce pozdní notifikace v případě vady, která je důsledkem skutečností známých zhotoviteli, případně o kterých zhotovitel musel vědět, nelze s ohledem na ustanovení § 428 odst. 3 obch. zák. vyhovět ani v případě, že by o vadě věděl objednatel již v průběhu zhotovování či předání díla. V tomto kontextu upozornil žalobce též na rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 19. 4. 2016, sp. zn. 32 Cdo 2290/2014. Žalobce připomněl, že v tomto rozhodnutí Nejvyšší soud uvedl, že v případě zjevných vad, tedy vad, o nichž objednatel věděl či musel vědět již při předání díla, se soud naopak musí zabývat tím, zda o těchto vadách, respektive o jejich příčinách, nemohl vědět také zhotovitel coby podnikatel v oboru stavebnictví vybavený příslušnými znalostmi. Vyjádření účastníků k aktuálnímu stavu řízení ([číslo])

138. V podání ze dne [datum] se žalovaná opětovně vyjadřovala k otázce, zda použití ocelárenské strusky bylo sjednáno, či nikoliv. Žalovaná zejména uvedla, že Realizační dokumentace stavby (RDS), která použití ocelárenské strusky připouštěla, je jedním z dokumentů technické dokumentace ke zhotovení díla. Žalovaná poukázala na rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 16. 10. 2017, sp. zn. 32 Cdo 787/2017, dle kterého skutečnost, že smlouva vyjmenovává dokumenty a listiny, které výslovně činí svou součástí, neznamená, že by vedle těchto ve Smlouvě vyjmenovaných dokumentů a listin nemohly být její součástí též další dokumenty a listiny, a to v rozsahu, ve kterém na ně Smlouva odkazuje. Ve smyslu tohoto rozhodnutí je možné dospět k závěru, že i RDS je nedílnou součástí smlouvy nebo minimálně se jedná o dokumentaci, dle které se měl stavební objekt závazně vyhotovit. Dále žalovaná zopakovala svou argumentaci o tom, že ohledně použití ocelárenské strusky byla žalobcem odsouhlasena a podepsána řada dokumentů, takže vůle stran ohledně použití ocelárenské strusky je nepochybná. V tomto směru odkázala i na výslech svědka [příjmení] [celé jméno svědka]. Dále žalovaná poukázala na svou (v řízení již uplatněnou) argumentaci ve vztahu ke sjednané odpovědnosti za vady. Dle žalované byl sjednán režim subjektivní odpovědnosti za vady, což vyplývá ze čl. 49 Všeobecných dodacích podmínek (VDP) ve spojení s čl. 49 a s čl. 50 VDP. V podrobnostech odkázala žalovaná na své souhrnné vyjádření ze dne [datum], jakož i na své vyjádření ze dne [datum].

139. V podání ze dne [datum] se žalobce vyjádřil k podání žalované ze dne [datum]. Žalobce ohledně Realizační dokumentace stavby (RDS) a dalších (žalovanou odkazovaných) dokumentů uvedl, že nejsou součástí Smlouvy o dílo a zopakoval svou argumentaci k tvrzení, že ocelárenská struska nebyla dle Smlouvy o dílo k zabudování připuštěna. Tuto argumentaci doplnil - ve vztahu k žalovanou odkazovaným ustanovením některých dokumentů - takto:

140. Ze žalovanou odkazovaného bodu 1.3 písm. b) odrážky 16 Doplňujících informací a pokynů pro podání nabídky vyplývá, že Realizační dokumentace stavby je součástí plnění žalované jako zhotovitele. Rovněž je zde zdůrazněno, že ani schválení Realizační dokumentace stavby nezbavuje zhotovitele odpovědnosti za správné řešení.

141. V čl. 5 ZDP mezi uvedenými dokumenty není uvedena RDS ani zápisy z projednání připomínek k RDS, ani technologické postupy či závěrečné zprávy zhotovitele o jakosti.

142. Žalovanou odkazované ustanovení čl. 6 ZDP nijak argumentaci žalované nepodporuje. Odkaz žalované na Směrnici pro dokumentaci PK též není případný, neboť potvrzuje, že RDS je součástí plnění žalované jako zhotovitele. Rovněž v čl. 1 [číslo] TKP je jasně uvedeno, že Realizační dokumentaci stavby zajišťuje zhotovitel jako součást přípravy provedení prací v rámci svého závazku zhotovit stavbu, pokud není ve Smlouvě uvedeno jinak.

143. Ve vztahu k Technologickému postupu z [datum] žalobce (znovu) zdůraznil, že tento dokument vznikl přibližně rok před uzavřením Smlouvy o dílo mezi žalobcem a žalovanou a vztahoval se tedy ke zcela jinému smluvnímu vztahu. Součástí Smlouvy o dílo Technologický postup není a nikdy se součástí Smlouvy o dílo nestal.

144. Dále žalobce zdůraznil, že v RDS nebylo uvedeno, že k zabudování jsou připuštěny strusky, jak nesprávně tvrdí žalovaná. Ve skutečnosti se v RDS uvádí, že aktivní zóna stavebního objektu bude provedena„ ze strusky z odvalu [obec]“. Jak žalobce (znovu) zdůraznil, tímto pojmem byla jednoznačně myšlena struska vysokopecní, neboť pouze ta byla předepsána Smlouvou o dílo, konkrétně DZS, s níž musela být Realizační dokumentace stavby v souladu.

145. Dále žalobce uvedl, že žalovaná (na podporu svého tvrzení, že RDS se stala součástí Smlouvy o dílo) odkazuje na irelevantní judikaturu vztahující se výlučně k pojistné smlouvě. Žalovanou odkazovaný rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 23 Cdo 5068/2014 ze dne 16. 10. 2017 tedy na projednávanou věc nedopadá.

146. Dále se žalobce vyjádřil k tvrzení žalované, že z revizního posudku ÚSI údajně vyplývá, že žalobcem tvrzené nerovnosti a trhliny se na stavebním objektu SO 104 nenacházejí, ale nacházejí se pouze v přechodové oblasti mostu SO 222. K tomuto tvrzení žalované žalobce odkazuje na stranu 48 revizního posudku a cituje příslušnou pasáž.

147. Dále žalobce uvedl, že k ocelárenské strusce ve frakci 0 - 90, která byla zabudována do aktivní zóny stavebního objektu SO 104, žalovaná předložila pouze jeden certifikát, a to certifikát č. [tel. číslo]„ Umělé kamenivo z ocelárenské strusky, štěrkodrť frakce A [číslo]“. Z tohoto certifikátu (resp. k němu náležejícímu protokolu) je zřejmé, že tato ocelárenská struska na objemové změny zkoušena nebyla.

148. Druhý certifikát se týkal ocelárenské strusky frakce 0 - 250, tedy jiného materiálu, který do aktivní zóny zabudován nebyl. To ostatně potvrzuje i revizní posudek, v němž se uvádí, že„ tato zkouška byla provedena v rámci certifikace pouze pro kamenivo třídy B, frakce 0 – 250, a nikoliv pro štěrkodrť A [číslo]“ 149. Žalobce shrnul, že žalovanou uváděná tvrzení, že ocelárenskou strusku zabudovanou do aktivní zóny stavebního objektu SO 104 doložila dvěma certifikáty a že tato struska byla testována na objemové změny, jsou tedy v naprostém rozporu se skutečností. Navíc žalovaná do stavebního objektu SO 104 nezabudovala ocelárenskou strusku, ale směs vysokopecní strusky a ocelárenské strusky, která nebyla certifikována a jejíž vlastnosti tudíž nebyly naprosto žádným způsobem ověřeny. Souhrnné vyjádření žalované ze [datum]

150. V tomto podání se žalovaná (vedle jiného) vyjádřila k předběžnému názoru soudu, který zazněl na posledním ústním jednání, totiž, že lze mít za prokázané zabudování materiálů s vyšší hodnotou procentního zastoupení SiO2, jakož i překročení přípustného podílu cizorodých částic. K tomu žalovaná namítla, že revizní znalec [příjmení] uvedl, že TP 138 nelze použít pro směs strusek, resp. že technická legislativa neuváděla okrajové podmínky pro vlastnosti směsi strusek. Ke stejným závěrům dospěl i znalec žalobce [příjmení] v posudku [číslo] 2014. Použití TP 138 je proto dle žalované irelevantní a nesplnění uvedených parametrů není vadou.

151. Dále žalovaná uvedla, že ocelárenská struska odval [obec] byla před použitím zkoušena na objemovou stálost a vyhověla i řadu let po jejím použití. Ocelárenská struska byla opatřena řadou certifikátů prokazující její bezvadnost. Použití ocelárenské strusky bylo v souladu s Technologickým postupem pro provádění násypového tělesa a též v souladu s Realizační dokumentací stavby.

152. Dále žalovaná poukázala na to, že předpoklad žalobce, že chemická struktura ocelárenské strusky má přímý a automatický vliv na objemové změny tohoto materiálu, byl vyvrácen, a to i revizním posudkem ÚSI, v němž se uvádí, že nesplnění předepsaného chemického složení automaticky neznamená, že daná struska je nestabilní a tudíž nevhodná pro zabudování do konstrukce. Navíc ocelárenská struska vyhověla zkoušce tzv. otlukovosti, například v roce 2002.

153. Dále žalovaná uvedla, že v tomto řízení nelze vycházet ze závěrů, které ohledně jiných úseků dálnice učinil Stálý rozhodčí soud, neboť skutkový stav v řízení před Rozhodčím soudem byl odlišný od skutkového stavu v tomto soudním řízení.

154. Dále se žalovaná věnovala otázce formulace žalobního petitu. Uvedla zejména, že žalobní petit je provázaný v tomto ohledu, že žalované nelze uložit povinnost odstranit tvrzené povrchové vady stavby, pokud byl zabudován smluvní materiál splňující veškeré požadavky a nezpůsobující žádné objemové změny, a povrchové nerovnosti, resp. deformace, měly být pouze jejich důsledky. Námitka pozdní notifikace je proto zcela důvodná a uplatní se nejen vůči údajným skrytým, ale i povrchovým vadám. Žalobce po celou dobu věděl o použití zabudovaného materiálu, takže mu nemůže svědčit ustanovení § 562 odst. 3 obch. zák. (respektive § 428 odst. 3 obch. zák.) Vedle pozdní reklamace nelze žalobě vyhovět ani z důvodu promlčení.

155. Dále žalovaná uvedla, že podle zjištění znalce z místního šetření, které se konalo dne [datum], v rozsahu staničení km 361,580 - 361,720 již došlo k výměně vozovky ze strany žalobce, zde tedy povrchové vozovky již ani neexistují (k výměně došlo v pomalém jízdním pruhu ve směru z Polska na [obec]).

156. Zároveň je dle žalované nezbytné vzít v potaz, že žalobce v záruční době reklamoval pouze povrchové vady [číslo] [číslo]. Proto by soud mohl (pokud by nepřihlédl k argumentům žalované, pro které by žaloba měla být zamítnuta zcela) uložit žalované povinnost odstranit nanejvýše ty povrchové vady, které byly uplatněny včas a které se i na stavebním objektu vyskytují, což je nyní pouze vada [číslo].

157. Vedle pozdní reklamace nelze žalobě vyhovět ani z důvodu promlčení. Dále žalovaná uvedla, že poruchy vozovky lze přisuzovat opotřebením způsobeným intenzivním dálničním provozem a doznívajícím vlivům poddolování, v této souvislosti poukázala na nový znalecký posudek, [obec] školy báňské [číslo] 2022.

II. Skutková zjištění

158. Ministerstvo dopravy – Odbor financí a ekonomiky rozhodlo dne 26. 11. 2012 pod č.j. 268/2012-410-PRIV/2 o vydání opatření, kterým se vydává úplné znění Zřizovací listiny [název žalobkyně]. Ministr dopravy a spojů České republiky vydal podle § 31 a 32 zákona č. 576/1990 Sb., o pravidlech hospodaření s rozpočtovými prostředky ČR (rozpočtová pravidla) ve znění pozdějších předpisů, rozhodnutí č. 12/164 [číslo] ze dne [datum], kterým rozhodl o splynutí Ředitelství silnice ČR, Ředitelství dálnic [obec] a Silničních investorských útvarů [obec], [obec], [obec], [obec], [obec], [obec] a [obec] s tím, že tyto organizace zanikají a nová státní příspěvková organizace [název žalobkyně] vzniká dnem [datum] (viz rozhodnutí Ministerstva dopravy – Odboru financí a ekonomiky ze dne 26. 12. 2012, č.j. 268/2012-410-PRIV/2).

159. Na žalovanou, jako na společnost nástupnickou, přešlo v důsledku vnitrostátní fúze sloučením jmění zanikající [právnická osoba] stavby [právnická osoba] [IČO] (viz úplný výpis z obchodního rejstříku žalované s údaji platnými ke dni [datum]). Smlouva o dílo 160. Mezi žalobcem (jako objednatelem) a právní předchůdkyní žalované, [právnická osoba] stavby [právnická osoba], [IČO] (jako zhotovitelem) byla na základě § 536 a násl. zákona č. 513/1991 Sb., obch. zák. (a dle § 50 odst. 1 písm. a/ zákona č. 199/1994 Sb., o zadávání veřejných zakázek, § 44 zákona č. 50/1976 Sb., stavební zákon a souvisejících předpisů), uzavřena dne [datum] Smlouva o dílo (dále též„ Smlouva“ nebo„ SoD“). Předmětem Smlouvy byla realizace dostavby„ Dálnice D47, stavba [číslo] [obec], [obec] – [část obce a číslo], část km 153,054 až 155,140“. Dle článku 5 Smlouvy tvoří nedílnou součást Smlouvy tyto dokumenty: (1) Dopis o přijetí nabídky č.j. 10769/03-22001, (2) Nabídka a příloha k nabídce, (3) Zvláštní dodací podmínky stavby Dálnice D [číslo] [obec], [obec] – [část obce], 2.stavba, část km 153,054 až 155,140, (4) Všeobecné dodací podmínky staveb pozemních komunikací č.j. 20648/95 ze dne 22. 6. 1995 s účinností od [datum], (5) Zvláštní technické kvalitativní podmínky pro zhotovovací práce stavby dálnice D47, stavba [číslo] [obec], [obec] [část obce], 2.stavba, část km 153,054 až 155,140, (6) Technické kvalitativní podmínky staveb pozemních komunikací schválené MDS ČR č.j. 23299/98-120 ze dne 30. 6. 1998 v platném znění, (7) Dokumentace pro zadání stavby.

161. Zhotovitel se zavázal provést a předat všechny práce a odstranit všechny jejich případné vady podle smluvních dohod. Dále bylo ve Smlouvě ujednáno, že pokud není stanoveno jinak, řídí se smluvní vztahy obchodním zákoníkem (viz Smlouva o dílo ze dne [datum], číslo SOD objednatele [číslo] a číslo SOD zhotovitele 030 111M0001). Všeobecné dodací podmínky (VDP)

162. Dle bodu 5.2 Všeobecných dodacích podmínek staveb pozemních komunikací (VDP) dokumenty, které tvoří obsah Smlouvy o dílo, je nutno chápat jako vzájemně se doplňující a vysvětlující. V případě víceznačnosti nebo rozpornosti musí správce stavby tyto vysvětlit a předat zhotoviteli pro uvedené případy pokyn, kterým se nesrovnalosti odstraňují. Není-li ve Zvláštních dodacích podmínkách stavby uvedeno jinak, je pořadí závaznosti dokumentů tvořících obsah smlouvy: (1) Souhrn smluvních dohod, (2) Dopis o přijetí nabídky, (3) Nabídka, (4) Zvláštní dodací podmínky stavby, (5) Všeobecné dodací podmínky staveb pozemních komunikací, (6) Zvláštní technické kvalitativní podmínky stavby, (7) Technické kvalitativní podmínky staveb pozemních komunikací, (8) Všechny ostatní dokumenty tvořící obsah smlouvy o dílo (dokumentace pro zadání stavby, atd.).

163. Dle bodu [číslo] VDP zhotovitel musí provést a předat práce a odstranit všechny jejich vady přesně v souladu se smlouvou o dílo a ke spokojenosti správce stavby.

164. Odpovědnost za vady v záruční době je upravena v článcích [číslo] až [číslo] VDP. Z článku [číslo] vyplývá, že dílo po uplynutí záruční doby musí odpovídat rozsahu a kvalitě požadovaným ve smlouvě. [příjmení] tomu tak bylo, je zhotovitel dle článku [číslo] písm. b) provést dodatečné práce, opravy a úpravy, které správce stavby zhotoviteli nařídil dle výsledků kontroly během záruční doby nebo do 14 dnů po jejím uplynutí. Podle článku [číslo] VDP dodatečné práce (resp. opravy a úpravy) provede zhotovitel na svůj náklad, jestliže podle názoru správce stavby (a) materiál, technologická zařízení nebo stavební postupy nebyly v souladu se smlouvou, (b) byla chybná dokumentace provedení díla a zhotovitel je podle smlouvy za tuto dokumentaci odpovědný, (c) zhotovitel v souvislosti s těmito pracemi zanedbal jakoukoliv povinnost vyjádřenou nebo zahrnutou ve smlouvě.

165. Článek [číslo] (za v něm stanovených podmínek) dává zhotoviteli možnost nechat práce provést jiné osobě. Článek [číslo] dává objednateli možnost nařídit zhotoviteli, aby pod jeho vedením zjistil příčinu vad.

166. Všeobecné dodací podmínky staveb pozemních komunikací schválené Ministerstvem dopravy ČR, Odborem pozemní byly s účinností od [datum] upraveny, doplněny a změněny Zvláštními dodacími podmínkami stavby Dálnice D [číslo] [obec], [obec] – [část obce], 2.stavba, část km 153,054 až 155,14 (ZDP) (viz Všeobecné dodací podmínky staveb pozemních komunikací ze dne [datum]). Zvláštní dodací podmínky (ZDP)

167. Dle bodu 1.1 ZDP byl Správcem stavby žalobce, jeho zmocněncem byl náměstek ředitele [příjmení] [jméno] [příjmení] [jméno] [příjmení]. Dle bodu 2.3 ZDP objednatel pověřil výkonem činností [příjmení] stavby (dále jen„ SD“) [celé jméno svědka] SD postupuje podle předané projektové dokumentace, smluvních podmínek, technických norem a jiných technických a právních předpisů a v souladu s rozhodnutím veřejnoprávních orgánů. Na nedostatky zjištěné v průběhu provádění prací musí neprodleně upozornit zápisem do stavebního deníku. SD je oprávněn dát pracovníkům zhotovitele příkaz přerušit práci, pokud odpovědný orgán zhotovitele není dosažitelný a je-li ohrožena bezpečnost provádění díla, život nebo zdraví pracujících na díle nebo hrozí-li vážné škody. Není však oprávněn zasahovat do podnikatelské činnosti zhotovitele.

168. Dle bodu 81 ZDP se odpovědnost za vady bude řešit podle režimu § 324 odst. 1 Obchodního zákoníku. Zhotovitel je povinen odstranit vady zjištěné v průběhu provádění díla a v termínu podle záznamů ve stavebním deníku. Objednatel poskytne zhotoviteli přiměřenou lhůtu pro odstranění vad zápisem do stavebního deníku. Pokud je zhotovitel v prodlení s odstraňováním vad, smluvní strany se řídí podle příslušných ustanovení smlouvy o dílo. Zhotovitel je odpovědný za kvalitu díla. Smlouva o dílo specifikuje smluvní pokutu za porušení kvality díla. Pokud má dílo skrytou vadu v době přechodu nebezpečí škody na objednatele, kterou nemohl objednatel odhalit při vynaložení odborné péče, odstraní ji zhotovitel v záruční době, které je sjednaná ve smlouvě o dílo. Závazek smlouvy nekončí, dokud zhotovitel neodevzdá dílo bez vad a nedodělků. Náhrada škody se uplatní podle příslušných ustanovení Obchodního zákoníku.

169. Dle bodu 82 ZDP záruční doba začíná běžet od termínu předání díla bez vad a nedodělků. Záruční doba na objekty ve správě žalobce činí 5 let. Objednatel je povinen oznámit bezodkladně zjištěné vady díla zhotoviteli a sjednat jejich odstranění v termínech dle vzájemné dohody. V případě převzetí díla s vadami a nedodělky, které nebrání užívání díla, se považuje za rozhodující pro stanovení začátku záruční doby termín odstranění poslední vady a nedodělku. Teprve od tohoto termínu začíná plynout záruční doba a je možné vystavit konečnou fakturu. V případě výskytu vad díla v průběhu záruční doby, je zhotovitel povinen tyto bezplatně ve sjednané době odstranit. Objednatel musí vady včas a prokazatelně reklamovat. Reklamace se řídí příslušným ustanovením Obchodního zákoníku. V případě výskytu neopravitelných vad díla, které nemají vliv na životnost a kvalitu díla, má objednatel nárok na poskytnutí přiměřené slevy z ceny díla, odpovídající ocenění míry zhoršení užitných vlastností předmětu díla.

170. Dle bodu 83 ZDP (záruka za jakost) zhotovitel musí dodržet takové vlastnosti díla, které předpisují platné předpisy a normy. Zhotovitel je povinen písemně předat objednateli záruku, že dílo je způsobilé pro použití ke smluvenému účelu. Záruční doba neběží po dobu, po kterou objednatel nemohl předmět díla užívat pro vady díla, za které zhotovitel zodpovídá (viz Zvláštní dodací podmínky stavby Dálnice D [číslo] [obec], [obec] – [část obce], 2.stavba, část km 153,054 až 155,140). Zvláštní technické kvalitativní podmínky pro zhotovovací práce stavby dálnice D47 (ZTKP)

171. Dle bodu A.1 ZTKP musí být konstrukce navrženy a provedeny v kvalitě a s technickými parametry, které jsou obvyklé pro daný účel, a které zajistí předpokládanou životnost za stanovených provozních podmínek a v daném prostředí.

172. Dle bodu A.2 ZTKP musí být stavební, montážní a projektové práce na zadávací i realizační dokumentaci v souladu s platnými ČSN a s Technickými kvalitativními podmínkami v aktuálním znění a dále s těmito ZTKP a Zvláštními dodacími podmínkami (ZDP), vydanými žalobcem pro zhotovovací práce stavby. Dále je v tomto bodě uvedeno, že v případě, že budou některé kapitoly TKP v průběhu stavby revidovány, budou práce prováděny podle těchto nově vydaných kapitol TKP.

173. Dle kapitoly C ZTKP se provádějí změny v kapitolách TKP: kapitola 4 TKP (nazvaná„ zemní práce“ byla doplněna (mimo jiné) takto: Materiály pro násypy: druhotné suroviny vyhovující z hlediska ekologického, chemického složení, výluhů a geomechanických vlastností pro stavební aplikaci. Z prověřovaných náhradních materiálů byly žalobkyní určeny do násypů: vysokopecní struska – odval [obec], hutní suť – studený odval a karbonská hlušinová sypanina úpravnická [obec] – odval D. (viz Zvláštní technické kvalitativní podmínky pro zhotovovací práce stavby dálnice D47, stavba [číslo] [obec], [obec] [část obce], 2.stavba, část km 153,054 až 155,140). Technické kvalitativní podmínky staveb pozemních komunikací (TKP)

174. Ministerstvo dopravy a spojů, Odbor pozemních komunikací schválilo dne 30. 6. 1998 pod č.j. MDS-OPK č.j. 23299/98-120, s účinností od [datum] Technické kvalitativní podmínky staveb pozemních komunikací, kapitolu 1 nazvanou„ Všeobecně“ se současným zrušením prvního znění této kapitoly TKP schválené MH ČR-SD č.j. 515112/92-520.

175. V bodě [číslo] nazvaném„ Definice TKP“ se uvádí, že Technické kvalitativní podmínky pozemních komunikací (dále jen„ TKP“) jsou jedním ze souboru závazných resortních předpisů vydaných k zabezpečení jednotného postupu při zajišťování realizace staveb pozemních komunikací. Soubor předpisů je uveden v tabulce v příloze [číslo] TKP jsou souborem požadavků objednatele stavby na provedení, kontrolu a převzetí prací, výkonů a dodávek. Stanovují kvalitativní požadavky na materiál a zhotovovací práce. Požadavky definované a uvedené v TKP jsou závazné rovněž pro zpracovatele dokumentace stavby. TKP jsou součástí smlouvy o dílo a jsou jedním z dokumentů, které určují dílo a jeho předmět ve smyslu obchodního zákoníku a případně i občanského zákoníku. TKP se s ostatními resortními předpisy určující smlouvu o dílo z hlediska obsahu a funkčnosti vzájemně doplňují, ale nepřekrývají či nezdvojují. Při možnosti různého výkladu některého problému nebo pojmu, obsaženého v jednotlivých předpisech nebo podkladech, platí zásadně následující pořadí závaznosti jednotlivých dokumentů určujících obsah smlouvy: (1) Souhrn smluvních dohod, (2) Dopis o přijetí nabídky, (3) Nabídka, (4) Zvláštní dodací podmínky stavby (ZDP), (5) Všeobecné dodací podmínky staveb pozemních komunikací (VDP), (6) Zvláštní technické kvalitativní podmínky stavby (ZTKP), (7) Technické kvalitativní podmínky staveb pozemních komunikací (TKP), (8) Dokumentace pro zadání stavby (DZS) a soupis prací, (9) Ostatní doklady tvořící obsah smlouvy o dílo.

176. Dále se v tomto bodě uvádí, že z uvedeného plyne, že žádný údaj z TKP nezbavuje zhotovitele povinností vyplývajících ze smlouvy o dílo a to včetně ZDP, VDP, ZTKP nebo DZS a že všechny dokumenty v tomto systému, tvořící smlouvu o dílo, musí být chápány jako vzájemně se doplňující. ČSN, [příjmení] nebo jiné technické předpisy včetně zahraničních (ev.jejich částí) uvedené v TKP nebo ZTKP se pro provádění zhotovovacích prací stávají pro konkrétní stavbu závaznými. V případech, kdy (a) jsou požadovány jiné práce než práce obsažené v kapitolách TKP, (b) charakter staveniště se odchyluje od charakteru předpokládaného v TKP, (c) je potřebné změnit (zpřísnit) nebo doplnit ustanovení TKP a (d) se jedná o ojediněle technické řešení stavby, jsou požadavky objednatele uvedeny ve„ Zvláštních technických kvalitativních podmínky stavby (ZTKP), jejichž ustanovení pak budou na dané stavbě TKP nadřazena.

177. V bodě [číslo] nazvaném„ Realizační dokumentace stavby (RDS)“ se uvádí, že s ohledem na technické a ekonomické důvody vyžaduje zhotovení stavby (díla) obvykle více podrobností, než je nutné nebo možné uvádět v DZS. Tyto podrobnosti jsou předmětem Realizační dokumentace stavby (RDS), která musí navazovat na DZS a další doklady zadávací dokumentace a kterou zajišťuje zhotovitel jako součást přípravy provedení prací v rámci svého závazku zhotovit stavbu, pokud není ve smlouvě uvedeno jinak. Směrnice pro dokumentaci staveb pozemních komunikací (MDS – OPK, 1998) člení realizační dokumentaci podle druhu prací, pro které se zpracovává, následovně: a) realizační dokumentace pro pomocné práce, b) běžné realizační dokumentace pro zhotovovací práce, c) zvláštní realizační dokumentace pro provedení prací.

178. Dle bodu [číslo] první kapitoly TKP prováděné zhotovovací práce a jednotlivé stavební výrobky (materiály, stavební směsi a prvky), které jsou určeny k trvalému zabudování do stavby, musí odpovídat kvalitativním požadavkům uvedeným v jednotlivých kapitolách TKP případně ZTKP, normách, technických předpisech, v dokumentaci pro zadání stavby a v Realizační dokumentaci stavby. V případě, že kvalitativní parametry prováděných prací a stavebních výrobků nejsou jmenovitě v dokumentaci, TKP nebo ZTKP uvedeny, musí minimálně splňovat požadavky platných norem a předpisů, nebo mít vlastnosti obvyklé pro danou konstrukci s přihlédnutím k účelu použití, životnosti konstrukcí a prostředí, v němž budou zabudovány. Zhotovitel ručí za všechnu činnost, porušení povinností nebo opomenutí podzhotovitelů části díla a jejich zaměstnanců tak, jako by to byla činnost, porušení povinností nebo opomenutí jeho vlastní.

179. Dle bodu [číslo] první kapitoly TKP kvalitu používaných stavebních výrobků a zhotovovacích prací musí zhotovitel průběžně sledovat ve shodě s vlastním systémem jakosti s přihlédnutím k požadavkům dokumentace stavby, TKP, ZTKP a technologických předpisů a postupů.

180. Dle bodu [číslo] první kapitoly TKP každý stavební výrobek (materiál, hmota, stavební směs nebo konstrukční prvek) dovezený na stavbu, který není z hlediska kvalitativních parametrů přesněji specifikován nebo má odlišné vlastnosti od požadavků specifikovaných v TKP, ZTKP nebo technologickém předpise, smí být zabudován nebo použit jen na základě písemného souhlasu správce stavby po předchozím prověření kvalitativních parametrů a vhodnosti pro použití.

181. Dle bodu [číslo] první kapitoly TKP veškeré prováděné zhotovovací práce jsou předmětem zkoušek kvality podle požadavků TKP a ZTKP, které zajišťuje zhotovitel a jejich výsledky předkládá správci stavby. Zhotovitel je povinen před zahájením příslušných zhotovovacích prací předložit výsledky průkazních zkoušek a průkazy o požadované kvalitě u všech k zabudování určených výrobků (základních materiálů, jejich směsi, stavebních dílců apod.), že výrobky jsou bezpečné podle zák.č. 22/97 Sb. V průběhu zhotovovacích prací provede zhotovitel kontrolní zkoušky v druzích a minimálních četnostech, které jsou určeny v příslušných kapitolách TKP, případně ZTKP (viz kapitola 1„ Všeobecně“ TKP, č.j. MDS-OPK č.j. 23299/98-120 ze dne 30. 6. 1998).

182. Ministerstvo dopravy ČR, Odbor pozemních komunikaci schválilo dne [datum] s účinností od 1. 10. 2005 pod č.j. [číslo] S/1 kapitolu 4 Technických kvalitativních podmínek pro zhotovení (realizace) staveb pozemních komunikací (dále též„ TKP“) nazvanou„ Zemní práce“. V rámci této kapitoly se pod bodem [číslo] nazvané„ Druhotné materiály“ uvádí, že se druhotnými materiály rozumí popílky, škvára, struska, stavební rum, výsypky, hlušiny, recyklované materiály z vozovek apod. a že pro použití druhotných materiálů v zemním tělese platí ČSN 73 [číslo] a příslušné TP. Dále se tam uvádí, že do zemního tělesa pozemních komunikací se mohou použít pouze takové materiály, u nichž je ověřena vhodnost použití na základě průkazních zkoušek. V případě nestandardních heterogenních materiálů je nutné terénními a laboratorními zkouškami prokázat jejich použitelnost v souladu s dokumentací (viz Kapitola 4„ Zemní práce“ TKP ze dne 29. 5. 2005, č.j. [číslo] S/1).

183. Ministerstvo dopravy a spojů, odbor pozemních komunikaci schválilo dne [datum] s účinností od 1. 5. 1999 pod č.j. 19811/99-120 kapitolu 7 TKP nazvanou„ Hutněné asfaltové vrstvy“. V rámci této kapitoly se pod bodem [číslo] uvádí, že maximální odchylky od projektovaných výšek horních podkladních vrstev jsou ± 20 mm. U dálnic, rychlostních silnic, rychlostních místních komunikací a vozovek I. a II. třídy dopravního zatížení musí být výška ložní i obrusné vrstvy max ± 10 mm a průměrná odchylka ± 5 mm od projektovaných výšek. Dále se pod bodem [číslo] uvádí, že odsouhlasením prací se neruší závazky zhotovitele vyplývající ze smlouvy o dílo. Odsouhlasení se provádí pro každou vrstvu před jejím zakrytím; viz VDP čl.

38. V bodu 7. 8. 2 je pak uvedeno, že pro převzetí prací celého díla nebo pro přejímání jednotlivých stavebních objektů zpracuje zhotovitel souhrnnou zprávu o jakosti stavebních prací a předá ji objednateli/správci stavby nejpozději 14 dní před termínem přejímajícího řízení ve dvou stejnopisech (viz kapitola 7 TKP, č.j. 19811/99-120, ze dne 19. 3. 1999) Technické podmínky (TP) a ČSN 184. Ministerstvo dopravy schválilo dne [datum] s účinností od 1. 4. 1996 pod č.j. 17861/96-230 Katalog poruch netuhých vozovek TP 82 (dále též„ TP“). V rámci těchto TP se pod bodem 2.1 uvádí, že pro dálnice, silnice a místní komunikace jsou tyto TP závazné. Pod bodem 2.3 TP se pak uvádí, že TP vychází mimo jiné z předpokladů, že stavební materiály a výrobky se používají podle ustanovení souboru norem ČSN 73 [číslo] až 31 Stavba vozovek, že je zajištěn náležitý dohled a kontrola jakosti ve výrobnách stavebních materiálů, stavebních směsí a na staveništi (viz TP 82„ Katalog poruch netuhých vozovek“, č.j. 17861/96-230, ze dne 22. 3. 1996)

185. TP 138 (ve znění účinném od 1. 12. 2000) pro použití struskového kameniva do pozemních komunikací stanovily (vedle jiného) následující: podle článku [číslo] struskové kameninového je kamenivo vyrobené drcením a tříděním krystalické nebo mletím vysokopecní granulované strusky. Podle článku [číslo] krystalická struska je umělá hornina vzniklá pozvolným tuhnutím na vzduchu odpadové taveniny při výrobě surového železa - vysokopecní struska - nebo oceli - ocelárenská struska. Podle čl. 3 [číslo] ve výrobnách se strusková kameniva třídí na frakce hrubého kameniva nebo štěrkodrť podle ČSN [číslo] (nebo na frakce podle požadavku odběratele) s velikostí maximálního zrna do 125 mm. Podle článku [číslo] struskové kamenivo musí splňovat fyzikální a mechanické vlastnosti požadované příslušnou ČSN s upřesněním podle kapitoly 5 těchto podmínek.

186. Podle kapitoly 5, článku [číslo] TP 138 krystalická struska pro použití v kterékoliv technologii musí být objemově stálá. Podle článku [číslo] objemová stálost vysokopecní strusky se prokazuje chemickým složením strusky. Nepřímou průkazní formou této vlastnosti struskového kameniva je zvýšená otlukovost na hranici 50 %. Složení strusky musí odpovídat tabulce 2, podle níž procentní zastoupení SiO2 musí být v intervalu 37 až 41 %. Podle čl. 5 [číslo] se objemová stálost prokazuje: zkouškou obsahu volného vápna v ocelárenské strusce, zkouškou rozpadavosti strusky v autoklávu. Podle čl. 5 [číslo] prokázání obsahu volného vápna a rozpadavosti strusky není požadováno, pokud struska byla uložena na skládce nejméně 1 rok a jsou doloženy případy ověřeného použití kameniva ze stejného zdroje (viz TP 138„ Užití struskového kameniva do pozemních komunikací“, schválené MDS-OPK, č.j. 25 458/00-120, ze dne 7.11.2020).

187. Podle ČSN 72 [číslo] z roku 1990 (účinné od 1. 1. 1992) s názvem„ Kamenivo pro stavební účely“, část IV., se jakost kameniva i surovin před zahájením výroby popř. těžby a dále během výroby ověřuje průkazními zkouškami (články 13 až 16) a kontrolními výrobními zkouškami (čl. 17 a 18). Podle článku 14. se průkazními zkouškami ověřuje u struskového kameniva (vedle jiného) podíl sklovitých a zpěněných zrn, jakož i rozpadavost pařením v autoklávu a uložením ve vodě (viz Československá státní norma ČSN 72 [číslo] s názvem„ Kamenivo pro stavební účely“, schválená Federálním úřadem pro normalizaci a měření dne [datum], účinná od [datum]).

188. V ČSN 72 [číslo] z roku 1990 (účinné od 1. 1. 1992) s názvem„ Hutné kamenivo pro stavební účely“ jsou uvedeny požadavky, které musí být u struskového kameniva splněny co do podílu sklovitých a zpěněných zrn a rozpadavosti (po zkoušce v autoklávu a uložení ve vodě) stanovením přípustných procent úbytku hmotnosti. [jméno] též stanoví maximální přípustný podíl cizorodých částic - pro štěrkodrť třídy A (dle tabulky [číslo]) činí tento podíl max. 1% hmotnosti. (viz Československá státní norma ČSN 72 [číslo] s názvem„ Hutné kamenivo pro stavební účely. Technické požadavky“, schválená Federálním úřadem pro normalizaci a měření dne [datum], účinná od [datum]).

189. V ČSN 73 [číslo] s názvem„ Měření nerovností vozovek“ z prosince 1995, ve znění změny [číslo] ze srpna 1996, byla stanovena pravidla pro měření nerovností povrchu vozovek (viz [ulice] státní norma ČSN 73 [číslo] z prosince 1995). Dodatek [číslo] ke Kontrolnímu a zkušebnímu plánu laboratorních zkoušek a geodetických měření 190. Dne [datum] byl vypracován Dodatek [číslo] Kontrolního a zkušebního plánu laboratorních zkoušek a geodetických měření pro stavbu D [číslo] [obec], [obec] – [část obce], 2. pro objekt [číslo] [ulice] trasa km 153,054 – 155,140. V tomto dodatku byl uveden termín plánovaného zahájení 9/ 2002 a plánovaného ukončení 06/ 2004. Dále se v dodatku hovoří o změně materiálů s tím, že oprava je provedena v souladu s TP pro provádění násypového tělesa následovně:

1. Podloží násypu – bude upraveno hrubou hlušinou z dolu [obec] + hlušina z dolu [obec] fr. [číslo], 2. Konsolidační vrstva – vysokopecní struska [obec] fr. [číslo], ocelárenská struska [obec] fr. [číslo], 3. Těleso násypu – rozšíření o ocelárenskou strusku [obec] fr. [číslo], 4. Aktivní zóna – ocelárenská struska [obec] fr. [číslo]. V závěru dodatku je uvedeno, že dodatek [číslo] zpracovala Ing. E. [příjmení], vedoucí technické kontroly a za investora HC (CZ), a.s. schválil [jméno] [příjmení] a za žalobce převzal a odsouhlasil pan [celé jméno svědka] (viz Dodatek [číslo] Kontrolní a zkušební plán laboratorních zkoušek a geodetických měření ze dne [datum]) Projednání připomínek k RDS 191. Dne [datum] se na ZD ODS konalo jednání za přítomnosti osob uvedených v prezenční listině, na kterém byly projednávány připomínky k RDS objektů SO [číslo], [číslo], [číslo], o čemž byl sepsán zápis. V zápisu se uvádí, že do RDS budou zapracovány body, které byly na jednání diskutovány a na jejichž řešení se přítomní shodli. Jednalo se celkem o 23 bodů s tím, že v bodě 17 je uvedeno, že v TZ i vzorovém příčném řezu bude pro aktivní zónu navržena struska z odvalu [obec] bez další specifikace. Za žalobce se projednání připomínek zúčastnil pan [celé jméno svědka] (viz Zápis z projednání připomínek k RDS objektů SO [číslo], [číslo], [číslo] ze dne [datum]). [ulice] zpráva 192. V Technické zprávě z března 2003 pro akci D [číslo] [obec], [obec] – [část obce], 2.stavba, část km 153,054 – 155,140, objekt [ulice] trasa km 153, [číslo] se mimo jiné uvádí, že aktivní zóna pro dálniční vozovku v tl. 0,50 bude provedena ze strusky z odvalu [obec] fr. 0 – 90 (viz [ulice] zpráva z března 2003, archivní [číslo] č. zakázky [číslo]). Denní záznamy stavby 193. V denních záznamech stavby za období 30. 8. do [datum] je obsažen zápis žalobce coby investora, v němž se uvádí, že při pochůzce stavby bylo mimo jiné dohodnuto, že v souladu s TZ budou„ laguny“ v prostoru [příjmení] [jméno] zasypány shodným materiálem, který byl stanoven jako struska [číslo] (viz Denní záznamy stavby ze dne [datum] - [datum] – 1. kopie č. listu 5).

194. V denních záznamech stavby je u data [datum] mimo jiné uvedeno„ Návoz ocelárenské strusky“, k záznamu je připojen podpis zřejmě pana [celé jméno svědka] (viz Denní záznamy stavby ze dne [datum]).

195. V denních záznamech stavby č. listu 17 je uvedeno, že„ Provádění konsolidační vrstvy v km 143, [číslo] vlevo; dokončení prací. Návoz struskového kameniva“. Dále záznam obsahuje zápis zhotovitele, který je datován dnem [datum], a v němž se uvádí, že po provedených zkouškách míry zhutnění a zaměření vrstvy žádá zástupce objednatele a žalobce o převzetí konsolidační vrstvy v km 153,325 – 153,420 vlevo a o souhlas s prováděním následných prací (viz Denní záznamy stavby ze dne [datum] – č. listu 17).

196. Ve dnech [datum], [datum], [datum], [datum] a [datum] probíhal návoz struskového kameniva, což bylo zaznamenáno ve 4. stavebním deníku - Dálnice D [číslo], SO 104 [ulice] trasa, km 153,325 – 155,140 (viz 4. stavební deník - Dálnice D [číslo], SO 104 [ulice] trasa, km 153,325 – 155,140). Protokoly o zkouškách umělého kameniva z ocelárenské strusky 197. Technický a zkušební ústav stavební [obec], s.p. (dále též„ TZÚS“) provedl ve dnech od 4. do [datum] zkoušky umělého kameniva z ocelárenské strusky z haldy [obec], štěrkodrť frakce [číslo], o čemž byl dne [datum] sepsán protokol [číslo] – [číslo]. K odběru vzorku došlo v [anonymizováno] [obec] dne [datum]. Vzorek byl vyroben v září 2003 a pro účely zkoušky byl dopraven do laboratoře vozidlem TZÚS dne [datum] a byl zaevidován v knize vzorků pod [číslo] vzorek byl odebrán v množství ca. 100 kg. Pro zkoušení byly použity následující zkušební postupy: pořadové [číslo] – zkouška trvanlivosti, pořadové [číslo] – stanovení objemové hmotnosti a nasákavosti, pořadové [číslo] stanovení mechanických vlastností, pořadové [číslo] – stanovení rozlišných částic, pořadové [číslo] – stanovení odplavitelných částic, pořadové [číslo] – stanovení zrnitosti – sítový rozbor, pořadové [číslo] – stanovení měrné hmotnosti, sypné hmotnosti a pórovitosti kameniva (viz Protokol TZÚS [číslo] – [číslo] o zkouškách umělého kameniva z ocelárenské strusky z haldy [obec], štěrkodrť frakce [číslo] ze dne [datum]).

198. TZÚS provedl ve dnech od 4. do [osobní údaje žalobce] [číslo] zkoušky umělého kameniva z ocelárenské strusky z haldy [obec], štěrkodrť frakce [číslo], o čemž byl dne [datum] sepsán protokol [číslo] – [číslo]. K odběru vzorku došlo v [anonymizováno] [obec] dne [datum], a to lopatou ze skládky. Vzorek byl vyroben v listopadu 2003 a pro účely zkoušky byl dopraven do laboratoře vozidlem TZÚS dne [datum] a byl zaevidován v knize vzorků pod [číslo] vzorek byl odebrán v množství ca. 100 kg. Pro zkoušení byly použity následující zkušební postupy: pořadové [číslo] – zkouška trvanlivosti, pořadové [číslo] – stanovení objemové hmotnosti a nasákavosti, pořadové [číslo] stanovení mechanických vlastností, pořadové [číslo] – stanovení rozlišných částic, pořadové [číslo] – stanovení odplavitelných částic, pořadové [číslo] – stanovení zrnitosti – sítový rozbor (viz Protokol TZÚS [číslo] – [číslo] o zkouškách umělého kameniva z ocelárenské strusky z haldy [obec], štěrkodrť frakce [číslo] ze dne [datum]).

199. Technický a zkušební ústav stavební [obec], s.p. (dále též„ TZÚS“) vydal dne [datum] pro společnost [právnická osoba], [IČO] coby žadatele Protokol o výsledku certifikace výrobku podle § 5 nařízení vlády č. 163/2002 Sb. [číslo] – [osobní údaje žalobce] [číslo] pro výrobek„ Kamenivo pro silniční stavby“, typ/variantu„ Umělé kamenivo z ocelárenské strusky, štěrkodrť frakce A [číslo]. V bodě 1.2 protokolu nazvaném„ Údaje o výrobku“ je uvedeno: Umělé drcené kamenivo z ocelárenské strusky, štěrkodrť frakce A [číslo] dle ČSN 72 [číslo], pro silniční stavby. Výrobek je dle přílohy [číslo] nařízení vlády č. 163/2002 Sb. zatříděn do seznamu výrobků 09 pod pořadovým [číslo] – Kamenivo tříd A, B, C pro silniční stavby s tím, že předepsaný způsob posouzení shody odpovídá § 5 uvedeného nařízení. V bodě 2 protokolu nazvaném„ Výsledek přezkoumání podkladů předložených žadatelem“ se uvádí, že autorizovaná osoba 204 (tedy TZÚS) přezkoumala podklady předložené žadatelem o certifikaci výrobku a konstatuje, že podklady odpovídají požadavkům nařízení vlády č. 163/2002 Sb. V bodě 3.2 protokolu nazvaném„ Soupis protokolů o zkouškách a posouzeních provedených“ se uvádí TZÚS, pobočka [číslo] [obec]: Protokol o zkouškách č. [tel. číslo] ze dne 2003 [číslo], Protokol o zkouškách č. [tel. číslo] ze dne 2003 [číslo], Zpráva o posouzeních systému řízení výroby č. [tel. číslo] ze dne 2003 [číslo]. V bodu 3.3 protokolu nazvaném„ Vyhodnocení výsledků zkoušek a posouzení výrobků“ se uvádí, že všechny hodnocené vlastnosti umělého kameniva, štěrkodrtě frakce A [číslo], vyhovují deklarované třídě A dle ČSN 72 [číslo]. V bodu 5 protokolu nazvaném„ Závěr“ se uvádí, že vzorky výrobku, umělého kameniva z ocelárenské strusky, štěrkodrť frakce A [číslo], vyráběného ve výrobně [anonymizováno] [obec] společnosti [právnická osoba] odpovídají ve sledovaných vlastnostech technické specifikaci ČSN 72 [číslo] a ČSN 72 [číslo] (viz Protokol TZÚS o výsledku certifikace výrobku [číslo] – [osobní údaje žalobce] [číslo] ze dne [datum]).

200. Na základě Protokolu o výsledku certifikace výrobku [číslo] – [osobní údaje žalobce] [číslo] ze dne [datum] vydal TZÚS (týž den, tj. [datum]) Certifikát č. [tel. číslo] na výrobek„ Kamenivo pro silniční stavby“, varianta„ Umělé kamenivo z ocelárenské strusky, štěrkodrť frakce A [číslo]“ (viz Certifikát TZÚS [číslo] – [číslo] ze dne [datum]). [ulice] závěrečná zpráva o hodnocení jakosti díla 201. Právní předchůdce žalované [právnická osoba] stavby [právnická osoba] coby zhotovitel objektu SO 8 104 [ulice] trasa km 153,054 – 155,140 vypracoval [ulice] závěrečnou zprávu o hodnocení jakosti díla. V bodu 2.1 této zprávy nazvaném„ Podloží násypu a sanace podloží“ je uvedeno, že v úseku od opěry [číslo] mostu SO 8 221 po km 153,325 byla již v rámci 2.stavby odstraněna horní vrstva násypu 0,2 m pod parapláň a dále provedena aktivní zóna. V bodu 2.3 nazvaném„ Konsolidační vrstva“ je uvedeno, že na filtračně separační geotextílii byla vybudována konsolidační vrstva ze strusky [obec a číslo] v tloušťce 0,60 m, která byla zhutněna podle požadavků ČSN 72 [číslo] pro těleso násypu. Tato vrstva byla provedena pod celým tělesem dálnice. Posouzení vhodnosti a zrnitosti materiálu strusky [číslo] použité do konsolidační vrstvy bylo v průběhu prací prováděno geotechnikem [právnická osoba] [obec]. V bodu 2.4 nazvaném„ Násyp a parapláň“ je uvedeno, že násyp byl proveden z hlušiny [obec a číslo]. V bodu 2.5 nazvaném„ Aktivní zóna a zemní pláň“ je uvedeno, že aktivní zóna byla provedena ze strusky [obec a číslo] v tloušťce 50 cm. Posouzení vhodnosti a zrnitosti materiálu strusky [číslo] použité do aktivní zóny bylo v průběhu prací prováděno geotechnikem [právnická osoba] [obec]. V bodu 2.6 nazvaném„ Použité materiály“ je uvedeno - konsolidační vrstva - struska [obec] fr. [číslo], násyp a parapláň – hlušina [obec] fr. [číslo], aktivní zóna a zemní pláň – struska [obec] fr. [číslo]. Dále je v tomto bodě zprávy uvedeno, že kvalita a zrnitost materiálů použitých do násypového tělesa byla v průběhu prací kontrolována geotechnikem [právnická osoba] [obec].

202. V bodu 5 nazvaném„ Seznam dokladů“ a jeho oddílu [číslo] –„ Použité materiály“ jsou vyjmenovány doklady, které tvoří [příjmení] dokladů 9 [příjmení]. Konkrétně se jedná o tyto doklady: ¨Struskové kamenivo; dodavatel [právnická osoba], Prohlášení o shodě struskové kamenivo, Certifikát na výrobek č [tel. číslo] struska B [číslo], Certifikát na výrobek č. [tel. číslo] struska B [číslo], Posouzení vhodnosti materiálu. Uvedená [ulice] závěrečná zpráva byla zhotovitelem předána v srpnu 2007 a odsouhlasena v říjnu 2007 a schválena ŘSD ČR Závod [obec] coby objednatelem v srpnu a listopadu 2007 a odsouhlasena v září a listopadu 2007 (viz [ulice] závěrečná zpráva zhotovitele o hodnocení jakosti díla D47, stavba [číslo], [obec], [obec] – [část obce], 2.staba ze dne [datum]). Závěrečná zpráva o posouzení kvality stavebních prací 203. Žalobce vypracoval v listopadu 2007 závěrečnou zprávu [číslo] 2007 o posouzení kvality stavebních prací na stavbě [anonymizováno], stavba [číslo], [obec], [obec] – [část obce], 2. Stavba, km 146,600 – 153,054, SO [číslo] [ulice] trasa km 153,054 – 155,140. V závěrečné zprávě se uvádí, že byla zpracována na základě výsledků kontrolních zkoušek zhotovitele a objednatele. Uvedenou závěrečnou zprávu vypracovala Ing. [jméno] [příjmení], vedoucí samostatného oddělení řízení jakosti a laboratoře, vyjma bodu D), který vypracoval Ing. [příjmení]. V závěrečné zprávě se v kapitole„ II. Posouzení kvality prací dle hlavních technologií“, v bodu„ A:Zemní práce“ pod písm. e) nazvaným„ Aktivní zóna, pláň“ uvádí, že aktivní zóna byla provedena ze strusky [obec a číslo] v tloušťce 50 cm. Posouzení vhodnosti a zrnitosti materiálu strusky [číslo] použité do aktivní zóny bylo v průběhu prací prováděno geotechnikem [právnická osoba] [obec] (viz Závěrečná zpráva žalobce [číslo] 2007 z listopadu 2007). Předání a převzetí díla 204. Dne [datum] se uskutečnilo za účasti osob uvedených v prezenční listině přejímající řízení na ZS ODS ul. [ulice] ohledně objektu SO [číslo] [ulice] trasa km 153,054 – 155,140 – část zemní práce a nestmelené podkladní vrstvy, o čemž byl sepsán Protokol č. SO [číslo] 2007 o předání dokončených staveb nebo jejich ucelených částí dle obchodního zákona [číslo] navazujících předpisů pro stavbu Dálnice [anonymizováno], [číslo] [obec], [obec] – [část obce], 2.stavby, km 146, [číslo].

205. V bodě„ J“ nazvaném„ Kontrola prací a zakrývaných konstrukcí“ je uvedeno, že byla prováděna průběžně po dobu výstavby stavebním dozorem objednatele a výsledky byly zapisovány do stavebního deníku. [ulice] dozor objednatele prohlašuje, že veškeré práce a dodávky odpovídají normám, TKP a ZTKP platném v době provádění. V bodě„ L“ nazvaném„ Vady zjištěné při přejímacím řízení“ je uvedeno, že nejsou. V bodě„ O“ nazvaném„ Závěr“ je uvedeno, že po provedené prohlídce účastníci řízení potvrzují, že práce byly provedeny dle smlouvy o dílo, schválené projektové dokumentace, platných norem a odpovídajících TKP a ZTKP.

206. Dále je v protokolu uvedeno, že na základě tohoto zápisu zhotovitel ODS [ulice] stavby [právnická osoba] předává objekt SO [číslo] [ulice] trasa km 153,054 – 155,140 část zemní práce a nestmelené podkladní vrstvy stavby Dálnice [anonymizováno], [číslo] [obec], [obec] – [část obce], 2.stavba, km 146,600 – 153,054 žalobci coby objednateli, který uvedený objekt od zhotovitele přejímá a současně dnešním dnem, předává žalobci, [příjmení] [jméno] coby majetkovému správci, který objekt přejímá za podmínek uvedených v tomto zápisu a současně potvrzuje převzetí výše uvedených dokladů. Dále je v protokolu uvedeno, že záruční doba trvá 60 měsíců od [datum] do [datum] a že záruční opravy bude u zhotovitele uplatňovat investor na základě podnětu vlastníka resp. správce objektu (viz Protokol č. SO [číslo] 2007 ze dne [datum] o předávání dokončených staveb nebo jejich ucelených částí dle obchodního zákona [číslo] navazujících předpisů pro stavbu Dálnice [anonymizováno], [číslo] [obec], [obec] – [část obce], 2.stavby, km 146, [číslo]). Reklamace 207. Ing. [jméno] [příjmení], správce stavby [číslo], se jménem žalobce obrátil na žalovanou dopisem ze dne [datum], v němž žalované sdělil, že u stavby Dálnice [anonymizováno], stavba [číslo], [obec], [obec] – [část obce], 2.stavba, část km 153,04 až 155,140, byly zjištěny vady stavby, které se projevují jako nesoulad provedeného díla se Smlouvou o dílo s tím, že zjištěné vady jsou přehledně zachyceny a popsány v přiloženém Seznamu vad v trase reklamovaných v záruční době a že je tímto vytýká a reklamuje. Současně vyzval žalovanou coby zhotovitelku stavby, aby v souladu s uzavřenou Smlouvou o dílo přistoupila bez odkladu k jejich odstranění – konkrétně tedy, aby do 15 dnů od doručení tohoto dopisu předali žalobce harmonogram prací směřujících k odstranění vad (viz Reklamace vad stavby Dálnice [anonymizováno], stavba [číslo], [obec], [obec] – [část obce a číslo], část km 153,04 až 155,140, zaslání seznamu vad, výzva k odstranění vad díla ze dne [datum]).

208. Ing. [jméno] [příjmení], správce stavby [číslo] a [číslo], jménem žalobce vyzval žalovanou k započetí jednání o prodloužení záruky na stavbu Dálnice [anonymizováno], stavba [číslo] [obec], [obec] – [část obce], 2.stavba, část km 153,054 až 155,140 a Dálnice [anonymizováno], stavba [číslo] [část obce] [obec], 2.stavba či její konkrétní konstrukční celky tam, kde se takové řešení může jevit technologicky a organizačně vhodným k vyřešení či částečnému vyřešení jednotlivých závad (viz výzva k jednání o prodloužení záruční doby staveb Dálnice [anonymizováno], stavba [číslo] [obec], [obec] – [část obce], 2.stavba, část km 153,054 až 155,140 a Dálnice [anonymizováno], stavba [číslo] [část obce] [obec], 2.stavba ze dne [datum]).

209. Dne [datum] v čase 7:30 – 17:30 hod. se uskutečnila za účasti zástupců stran fyzická prohlídka vad na díle Dálnice [anonymizováno], stavba [číslo], 2.stavba [obec] [obec] – [část obce], v úseku staničení kontrolovaného úseku 361, [číslo] o čemž byla pořízeny fotografie s tím, že vada je popsána jako PJP – podélná trhlina úzká v asfaltové vozovce KL 11 (F395) a v úseku staničení kontrolovaného úseku 361, [číslo], o čemž byla pořízena fotografie s tím, že vada je popsána jako PJP – AV, podélná trhlina úzká v délce 3m KL 11 (F 399). Uvedené vady byly při fyzické prohlídce zjištěny a potvrzeny (viz Zápis z fyzické prohlídky vad uskutečněné ve dnech [datum] – [datum], Pasport vady 71 ze dne [datum] a Pasport vady 75 ze dne [datum]).

210. Ing. [jméno] [příjmení], správce stavby [číslo], se jménem žalobce opětovně obrátil na žalovanou dopisem ze dne [datum], v němž žalované sdělil, že žalobkyní byly zjištěny vady shora uvedeného díla, které se projevují jako nesoulad provedeného díla smlouvou o dílo, že tyto zjištěné vady byly u žalované uplatněny reklamačním dopisem ze dne [datum] a že v příloze tohoto dopisu zasílá žalované aktualizovaný a upřesněný seznam reklamovaných vad, který nahrazuje původní seznam vad ze dne [datum] a že je tímto vytýká a reklamuje. Současně vyzval žalovanou coby zhotovitele stavby, aby v souladu s uzavřenou Smlouvou o dílo přistoupila bez odkladu k jejich odstranění – konkrétně tedy, aby do 15 dnů od doručení tohoto dopisu předala žalobci harmonogram prací směřujících k odstranění vad. V rámci seznamu vad reklamovaných v záruční době dne [datum] bylo u vady s pořadovým [číslo] uvedeno, že se jedná o vadu, která se vyskytla v části km 359,640 – 361,726, na levé i pravé straně dálnice a že se jedná o skryté vady prakticky na celém úseku D [číslo] spočívajících v chybném provedení konstrukčních vrstev násypů zemního tělesa, použití nevhodných a necertifikovaných materiálů do násypů a další, které se projevují zejména deformacemi zemního tělesa a povrchu vozovky, podélnými a příčnými trhlinami a nerovnostmi vozovky. U vady s pořadovým [číslo] pak bylo uvedeno, že se jedná o vadu vyskytující se v části km 361, [číslo] a 361, [číslo] na pravé straně dálnice a že vada spočívá v trhlinách vozovky (viz Reklamace vad stavby Dálnice [anonymizováno], stavba [číslo], [obec], [obec] – [část obce a číslo], část km 153,04 až 155,140, zaslání seznamu vad, výzva k odstranění vad díla ze dne [datum] a Seznam vad reklamovaných v záruční době ze dne [datum]).

211. Žalovaná dopisem ze dne [datum] žalobci sdělila (v reakci na dopise žalobce ze dne [datum]), že v dopise ze dne [datum] sestavila přehled reklamovaných vad s jejich důsledným rozdělením do několika kategorií, dle toho, zda konkrétní vady (a) uznává, (b) uznává a již byly odstraněny, (c) nemůže uznat, jelikož nebyla dosud jejich příčina zjištěna a není zřejmé, zda žalovaná za tyto vady v rámci záruky za jakost odpovídá, (d) nemůže dosud identifikovat, lokalizovat a vyhodnotit, jelikož vady byly reklamovány poprvé a chybí jejich specifikace, (e) neuznává, neboť za ně v rámci záruky neodpovídá, nebo nejsou vadami. V závěru dopisu žalovaná uvedla, že si vyhrazuje čas potřebný na důkladné posouzení a porovnání aktualizovaných seznamů se seznamy dříve zaslanými, neboť v aktualizovaných seznamech vad přiložených v dopisem jsou jednak opakovaně uváděny vady, které již byly ze strany žalované reklamovány, a dále též vady, které jsou reklamovány poprvé, v důsledku čehož je celkový seznam reklamovaných vad již značně rozsáhlý s tím, že upravený barevný přehled reklamovaných vad bude žalobci zaslán obratem po jeho vypracování (viz Odpověď na dopis ze dne [datum] s názvem„ Reklamace vad stavby Dálnice [anonymizováno], stavba [číslo] [obec], [obec] – [část obce], 2.stavba, část km 153,04 až 155,140, zaslání seznamu vad, výzva k odstranění věd díla“ a na dopis ze dne [datum] s názvem„ Zaslání upraveného a doplněného seznamu vad stavby nazvané„ Dálnice D47, stavba [číslo] [obec], [obec] – [část obce], 2.stavba, část km 146, [číslo] km). Vyjádření DIAMO, s.p., ze dne [datum] k účinkům poddolování 212. Na základě požadavku žalobce ze dne [datum] o posouzení území trasy dálnice D1 v km 353,000 – 370,500 z hlediska ovlivnění předmětného úseku dálnice důlními vlivy v letech 2000 až 2007 státní podnik [právnická osoba] ODRA, žalobci dopisem ze dne [datum] sdělil, že předmětný úsek dálnice je veden v západní části poklesové kotliny, která vznikla v minulosti hlubinou těžbou černého uhlí v chráněném ložiskovém území české části Hornoslezské černouhelné pánve (CHLÚ) a že území bylo ve vlivech dobývání bývalých dolů [jméno] [příjmení] a Odra, a že těžební činnost [příjmení] [jméno] [příjmení] se sídlem v [obec] - Mariánských horách byla ukončena k [datum] a [obec] Odra se sídlem v [obec] – Přívoze byla ukončena k [datum]. Dále státní podnik žalobci sdělil, že k největším poklesům povrchu přitom dochází v prvních třech letech po zahájení dobývání (cca 80 – 95% z celkového poklesu), v následujících dvou letech již probíhá tzv. doznívání důlních vlivů a že tato skutečnost je prokázána dlouhodobým sledováním svislých posunů měřických bodů na povrchu pomocí nivelačních měření. Dále státní podnik uvedl, že z výše uvedeného je zřejmé, že k doznění důlních vlivů na povrch v oblasti výstavby posuzovaného úseku dálnice D1 došlo mezi lety 1996 až 1999 a že linie sledovaného úseku dálnice nepatří ke geologicky predisponovaným zónám. Zkoumaným úsekem dálnice procházejí nivelační tahy, které byly v minulosti dlouhodobě měřeny v rámci tzv. celorevírní nivelace. Posouzení svislých poklesů na měřených bodech přilehlých k trase dálnice D1 bylo potvrzeno, že v oblasti nivelačního tahu Ge10 a Ge8 nedochází k relevantním poklesům území od roku 1996. V období 2008 až 2011 proběhlo z důvodů plánovaných změn podmínek ochrany CHLÚ v oblasti s ukončenou hornickou činností ke komplexnímu nivelačnímu měření v rámci projektu„ Výškové měření na území ve správě [anonymizováno], s.p., o.z. [anonymizováno]“ s tím, že cílem tohoto projektu bylo prohlásit území s ukončenou hornickou činností za stabilizované a navrhnout tak změnu podmínek ochrany CHLÚ MŽP z roku 1996. Součástí projektu bylo porovnat nově naměřené výsledky s přechozím měřením, což v konečném výsledku zahrnovalo období cca od roku 2000 (dle dostupných dat) až do roku 2011. Toto komplexní měření jednoznačně potvrdilo stabilizaci území v celém plošném rozsahu ostravské a petřvaldské dílčí pánve OKR, tedy i linie celého úseku dálnice D1 mezi kilometry 353,000 – 370,500. Stabilizace území byla potvrzena znaleckým posudkem prof. Ing. [jméno] [příjmení], CSc. ze dne [datum]. Státní podnik na základě výše uvedených poznatků prohlásil, že úsek dálnice v km 353,000 – 370,500 (úseky dálnice označené jako D [číslo], [obec] [obec] – [část obce], D [číslo], [část obce] – [obec], 1. stavba a D [číslo], [část obce] – [obec], 2. stavba) nebyl v průběhu výstavby v letech 2000 – 2007 ve vlivu důlní činnosti a že tento úsek nebyl a není ovlivněn hornickou činností od uvedení do provozu do současnosti (viz Dopis [anonymizováno], státní podnik, odštěpného závodu ODRA - Posouzení území trasy dálnice D1 v km 353, [číslo] ze dne [datum]). Vyjádření [anonymizováno], s.p., ze dne [datum] k účinkům poddolování 213. [anonymizováno], s.p., odštěpný závod [anonymizováno], žalobci dopisem ze dne [datum], k jeho požadavku ze dne [datum] o sdělení, zda území trasy dálnice [anonymizováno] (nyní D1) v km 146,600 – 163,800, členěného na tři stavby (D [číslo] [obec] – [obec] – [část obce], 2.stavba; D [číslo] [část obce] – [obec], 1.stavba a D [číslo] [část obce] – [obec], 2.stavba) bylo ovlivněno důlními vlivy v minulosti, dopřesnil, na základě žalobcem dodané mapové přílohy, své vyjádření ze dne [datum]. Státní podnik potvrdil, že dálnice je vedena v západní části poklesové kotliny, tedy na poddolovaném území, a to téměř v celé prověřované délce (od km 146,600 až po km 160,450) s tím, že úsek mezi km 160,450 až 163,800 nebyl hornickou činností ovlivněn. Dále státní podnik uvedl stručnou charakteristiku ovlivnění povrchu dle jednotlivých stavebních úseků. V případě úseku dálnice D [číslo] v km 153,054 až 155,140 uvedl, že daný úsek je na území se stabilní výškou poklesu, jehož střední hodnota činí cca 115 cm a odchylky poklesu od střední hodnoty nepřesahují v tomto úseku 15 cm. Na závěr státní podnik potvrdil, že hodnocené úseky dálnice nebyly v průběhu výstavby již ve vlivu důlní činnosti a ani nebyly a nejsou ovlivněny proběhlou hornickou činností od uvedení do provozu až do současnosti (viz dopis [anonymizováno], stáního podniku, odštěpného závodu ODRA ze dne [datum] nazvaný„ Trasa dálnice – poddolování vybraných úseků dálnice D47 (dopřesnění)). [právnická osoba] [právnická osoba]

214. Na žádost [právnická osoba] a.s. stanovil [právnická osoba] [právnická osoba], se sídlem v [obec], v rámci odborného vyjádření z důlního hlediska k 5. ucelené části II. etapy dálnice D47, stavba [číslo], závazné redukční parametry pro (ve vyjádření specifikované) úseky dálnice D47. Toto vyjádření navazovalo na vyjádření z [datum] s tím, že při výstavbě budou dodrženy zásady ČSN 73 [číslo] (Navrhování objektů na poddolovaném území) a všechny objekty budou zajištěny proti doznívajícím účinkům poddolování na uvedené deformační parametry terénu (viz Odborné vyjádření z důlního hlediska zpracované [právnická osoba] [právnická osoba], zn. OL 1999 [číslo] [titul], ze dne [datum]).

215. Na žádost [právnická osoba] a.s. o aktualizaci odborného vyjádření z důlního hlediska (ze dne [datum]) k 5. ucelené části II. etapy dálnice [anonymizováno], stavba [číslo], vyhotovila [právnická osoba] [právnická osoba], se sídlem v [obec], dne [datum] odborné vyjádření, v němž (vedle jiného) uvedla, že uvedená trasa dálnice je z důlního hlediska situována převážně mimo dobývací prostory – zrušené dobývací prostory DP [část obce] a DP [část obce], částečně v DP [část obce], nyní ve správě státního podniku [právnická osoba] Odra. [ulice] činnost v Ostravské části OKR byla ukončena v roce 1994, lze tedy přímé důlní vlivy pokládat za odeznělé. Protože se jedná o oblast, která byla dlouhodobě ovlivňována důlní činností, vzhledem k narušenému horninovému masivu, retardaci důlních vlivů příp. možné aktivaci stařin, je nutno nadále při projektování staveb v tomto území počítat s dozníváním vlivů poddolování v úrovni V. skupiny stavenišť dle ČSN 73 [číslo] (Navrhování objektů v poddolovaném území). Dále je ve vyjádření uvedeno, že pro zajištění stavby se potvrzují zredukované deformační parametry pro (ve vyjádření specifikované) úseky dálnice D47 (viz Odborné vyjádření z důlního hlediska zpracované [právnická osoba] [právnická osoba], zn. VI- 2002 [číslo] [titul], ze dne [datum]). Znalecké posudky pro účely řízení před Rozhodčím soudem (k otázce poddolování)

216. Za účelem posouzení reklamovaných vad stavebních objektů úseku dálnice D47, stavba [číslo] [obec], [obec] – [část obce], 2. stavba, km 146,600 - 153,054 a pro účely rozhodčího řízení vedeného před Rozhodčím soudem při [příjmení] komoře České republiky a Agrární komoře České republiky sp. zn. Rsp 2300 si žalovaná objednala u znaleckého ústavu - Fakulty stavební, VŠB – [jméno] [příjmení] - vypracování znaleckého posudku. Znalecký posudek č. ZU- FAST_79/2013 byl vypracován dne 25. 2. 2014 a jeho zpracovatelem byl kolektiv pracovníků znaleckého ústavu Fakulty stavební. Úkolem znaleckého ústavu bylo, mimo jiné, zodpovědět otázku pod bodem 1, tedy zda území, kde se nachází předmětná stavba, je územím„ poddolovaným“ a v případě, že ano, může, resp. mohla mít v době výstavby, jejího předání a následně v průběhu záruční lhůty tato skutečnost obecně vliv na nerovnosti vozovky, deformace zemního tělesa předmětné dálnice na stavbě. K tomu znalecký ústav uvedl, že informace o stavu území, na kterém byla vybudována dálnice D47, stavba [číslo], z hlediska poddolování byly známy v etapě zpracování dokumentace pro zadání stavby a pro dílčí úsek stavby dálnice byly potvrzeny i po jejím dokončení. Účinky poddolovaní v úseku stavby [číslo] dálnice D47 byly hodnoceny jako malé a umožnily zařadit staveniště do nejméně rizikové V. skupiny dle ČSN 73 [číslo] (2). Vliv poddolování na deformace vozovky na stavbě dálnice D [číslo] lze s vysokou mírou spolehlivě vyloučit (viz Znalecký posudek Fakulty stavební, VŠB – Technické univerzity [obec] č. ZU- FAST_79/2013 ze dne 25. 2. 2014).

217. Za účelem posouzení reklamovaných vad stavebních objektů úseku dálnice D47 - stavba [číslo] [část obce] - [obec], 1. stavba, km 155,140 – 159,600 a pro účely rozhodčího řízení vedeného před Rozhodčím soudem při [příjmení] komoře České republiky a Agrární komoře České republiky sp. zn. Rsp 2300 si [právnická osoba] a.s. – odštěpný závod [obec] objednala u znaleckého ústavu - Fakulty stavební, VŠB – [jméno] [příjmení] - vypracování znaleckého posudku. Znalecký posudek č. ZU- FAST_81/2013 byl vypracován dne 25. 2. 2014 a jeho zpracovatelem byl kolektiv pracovníků znaleckého ústavu Fakulty stavební. Úkolem znaleckého ústavu bylo mimo jiné zodpovědět otázku pod bodem 1, tedy zda území, kde se nachází předmětná stavba, je územím„ poddolovaným“ a v případě, že ano, může, resp. mohla v době výstavby, jejího předání a následně v průběhu záruční lhůty mít tato skutečnost obecně vliv na nerovnosti vozovky, deformace zemního tělesa předmětné dálnice na stavbě. K tomu znalecký ústav uvedl, že informace o stavu území, na kterém byla vybudována dálnice D47, stavba [číslo], byly z hlediska poddolování známy v etapě zpracování dokumentace pro zadání. Účinky poddolovaní v úseku stavby [číslo] dálnice D47 v úseku km 155,140 – 159,620 byly hodnoceny jako malé a umožnily zařadit staveniště do nejméně rizikové V. skupiny dle ČSN 73 [číslo]. Vliv poddolování na deformace vozovky na stavbě dálnice D [číslo] lze s vysokou mírou spolehlivě vyloučit (viz Znalecký posudek Fakulty stavební, VŠB – Technické univerzity [obec] č. ZU- FAST_81/2013 ze dne 25. 2. 2014).

218. Za účelem doplnění znaleckého posudku ZU-FAST_97_1/ 2014 o posouzení sedání, konstrukčního a statistického řešení vybraných mostních objektů stavby Dálnice D47, stavba [číslo] [obec], [obec] – [část obce], 2.stavba, km 146,600 – 153,054 (který byl zpracován pro účely rozhodčího řízení sp.zn. [číslo] vedeného před Rozhodčím soudem při [příjmení] komoře České republiky a Agrární komoře České republiky) si žalovaná objednala u znaleckého ústavu - Fakulty stavební, VŠB – Technické univerzity [obec] vypracování dodatku k výše uvedenému znaleckého posudku. Dodatek [číslo] ke znaleckému posudku č. ZU-FAST_97_1/ 2014 byl vypracován v lednu 2018 a jeho zpracovatelem byl kolektiv pracovníků znaleckého ústavu Fakulty stavební. Tímto dodatkem byl v bodě 7 doplněn závěr znaleckého posudku o následující: Z časového vývoje postupného doznívání ovlivnění terénu důlní činností (a tím i k radikálnímu snížení napjatosti dotčených mostních konstrukcí od poddolování) v letech 1996 – 2003 je nezpochybnitelně zřejmé, že od doby zpracování podkladů OKD IMGE pro zadávací dokumentaci došlo v dalších letech k poklesu parametrů důlních vlivů pouze na cca 20 – 40% původních hodnot. U řady mostních objektů se pak deformační parametry od poddolování vůbec nevyskytují (viz Dodatek [číslo] ke znaleckému posudku Fakulty stavební, VŠB – Technické univerzity v [obec] č. ZU-FAST_97_1/ 2014 z ledna 2018).

219. Za účelem doplnění znaleckého posudku ZU-FAST_101_1/ 2014 o posouzení technického stavu vybraných mostních objektů stavby Dálnice D47, stavba [číslo] [obec], [obec] – [část obce], 2.stavba, km 146,600 – 153,054 (který byl zpracován pro účely rozhodčího řízení sp.zn. [číslo] vedeného před Rozhodčím soudem při [příjmení] komoře České republiky a Agrární komoře České republiky) si žalovaná objednala u znaleckého ústavu - Fakulty stavební, VŠB – Technické univerzity [obec] vypracování dodatku k výše uvedenému znaleckému posudku. Dodatek [číslo] ke znaleckému posudku č. ZU-FAST_101_1/ 2014 byl vypracován v lednu 2018 a jeho zpracovatelem byl kolektiv pracovníků znaleckého ústavu Fakulty stavební. Tímto dodatkem byl v bodě 7 doplněn závěr znaleckého posudku o následující: Z časového vývoje postupného doznívání ovlivnění terénu důlní činností (a tím i k radikálnímu snížení napjatosti dotčených mostních konstrukcí od poddolování) v letech 1996 – 2003 je nezpochybnitelně zřejmé, že od doby zpracování podkladů OKD IMGE pro zadávací dokumentaci došlo v dalších letech k poklesu parametrů důlních vlivů pouze na cca 20 – 40% původních hodnot. U řady mostních objektů se pak deformační parametry od poddolování vůbec nevyskytují (viz Dodatek [číslo] ke znaleckému posudku Fakulty stavební, VŠB – Technické univerzity v [obec] č. ZU-FAST_101_1/ 2014 z ledna 2018). Zpráva [právnická osoba], a.s.

220. V únoru 2012 vypracovala [právnická osoba] pro žalobce coby objednatele Technickou zprávu týkající se stavby„ D47, D [číslo] [obec], [obec] – [část obce], 2. stavba, izraelská část, staničení stavební: km 153,054 – 155,140, staničení provozní: km 359, [číslo]“, kdy úkolem [právnická osoba] bylo provést měření změn výšek povrchu vozovky na D47. Výsledným cílem geodetického měření mělo být dle požadavků objednatele určení průkazných výškových změn na vozovce dálnice v dříve zaměřených kontrolních bodech při uvedení stavby do provozu (podzim 2007), a to při současné kontrole výškové stability území prostoru stavby prostřednictvím ověření výšek dochovaných bodů vytyčovací sítě stavby s hloubkovou stabilizací. Z uvedeného důvodu bylo nutno dle [právnická osoba] předem provést kontrolu výškové stability celého území stavby, která byla provedena ověřením výšek vybraných bodů vytyčovací sítě stavby (převážně s hloubkovou stabilizací) s výškovým připojením a kontrolou na vzdálené výškově stabilní body ČSNS, nacházející se mimo poddolované a dolováním ovlivněného území. Při měření byla zároveň vybudována nová sekundární vytyčovací síť (SVS) pro možnost následného detailního sledování prostorových změn vozovky dálnice (pozemní 3D laserové skenování apod.). Měřící práce byly zahájeny v lednu 2013 ověřením výchozích připojovacích bodů. Dle požadavku objednatele byly měřeny body v místech vizuálních nerovností, dále pak mostní dilatační závěry apod. Použité přístroje a metoda měření splňuje požadavky objednatele na výškovou přesnost určení kontrolních bodů (+/-5mm – mezní výšková odchylka vzhledem k nejbližším bodům sekundární vytyčovací sítě). Dle požadavku objednatele byla provedena fotodokumentace v jednotlivých dnech měření (viz [ulice] zpráva z února 2012) Zpráva společnosti [právnická osoba]

221. V únoru 2013 vypracovala společnost [právnická osoba] pro žalobce coby objednatele Technickou zprávu týkající se stavby„ D47 - D [číslo] izraelská část, stavební km 153,054 – 155,140, provozní km 359, [číslo]“, kdy úkolem společnosti [právnická osoba] bylo provést podrobné zaměření vozovky metodou 3D laserového skenování na D47. Měření dat (laserové skenování) bylo rozděleno na tři části, a to laserové skenování, polohové a výškové připojení a zaměření vlícovacích ploch pro výškové zpřesnění. [příjmení] připojení měření laserového skenování bylo provedeno metodou RTK (real time kinematic) se základnou CZEPOST [obec]. Data laserového skenování byla následně výškově zpřesněna na zaměřené vlícovací plochy. Úsek dálnice D47-D [číslo] – izraelská část (stavební km 153,054 – 155,140, provozní km 359,639 – 361,725) byl zaměřen pomocí technologie laserového skenování Control [příjmení] [příjmení]. Ke zpracování měřených dat byly využity postupy a algoritmy vyvinuté [právnická osoba] System International. Přesnost měření: směrodatná výšková odchylka jednotlivých bodů je menší než 5mm. Zaměření přesností odpovídá zadání objednatele. Z takto upravených dat byly vytvořeny požadované výstupy mračna bodů, digitální modely, porovnání, videozáznam. Výsledek práce ověřil úředně oprávněný zeměměřický inženýr [jméno] [příjmení] zapsaný v seznamu fyzických osob ČZÚK pod [číslo] (viz [ulice] zpráva společnosti [právnická osoba] ze dne [datum]). Zpráva firmy Měření PVV - [příjmení], [příjmení]

222. Dne [datum] provedla firma„ Měření PVV - [příjmení], [anonymizováno]“ měření podélných nerovností povrchu vozovky s vyjádřením mezinárodního indexu IRI na dálnici D47 - pravý a levý jízdní pás, rychlý a pomalý pruh, v km 349 – 370, stavba [číslo], [číslo]. Podélné nerovnosti s vyčíslením mezinárodního indexu nerovnosti IRI byly měřeny v souladu s ČSN 73 [číslo] z roku 2009 s názvem„ Měření a hodnocení nerovnosti povrchů vozovek“. Měření bylo provedeno zařízením TRT rychlostí 40 až 80 km/hod. Výsledky měření byly zpracovány do protokolů a diagramů, které jsou součástí této zprávy (viz Zpráva o měření podélných nerovností povrchu vozovky ze dne [datum]). [příjmení] [jméno] [příjmení] (Měření PVV) 223. [jméno] [příjmení] (Měření PVV) dne [datum] zaslal k žádosti [právnická osoba] vyjádření k výsledkům měření podélných nerovností povrchu vozovky vyjádřených mezinárodním indexem nerovnosti IRI (provedeného profilometrem TRT podle ČSN 73 [číslo]: 2015„ Měření a hodnocení nerovnosti povrchů vozovek“) na úseku dálnice, staničení km 359,639 – 361,725, pravý a levý jízdní pás, rychlý a pomalý pruh, které bylo provedeno dne [datum]. Ve vyjádření uvedl, že podélné nerovnosti (na asfaltové úpravě provozované od [datum]) posoudil podle ČSN 73 [číslo] z roku 2015, příloha A, tabulka A.5 („ Požadovaná klasifikace podélné nerovnosti povrchu vozovky – Posouzení povrchu vozovky na konci záruční doby“), kdy je požadován klasifikační stupeň 2. Dále uvedl, že hodnocení naměřených podélných nerovností IRI splňuje požadavek klasifikace na konci záruční doby: v pravém jízdním pásu, rychlém pruhu z 97,1% v pravém jízdním pásu, pomalém pruhu z 98,1% v levém jízdním pásu, rychlém pruhu z 98,1% v levém jízdním pásu, pomalém pruhu z 99,0%. 224. [příjmení] [jméno] [příjmení] uvedl, že všechny hodnoty převyšující požadavek na konci záruční doby jsou na mostních závěrech. Na šikmých mostních závěrech, které se na měřeném úseku vyskytují, je velmi obtížné splnit požadavek ČSN 73 [číslo]: 2015, příloha A, tabulka A. 5, již při přejímce povrchu pro uvedení vozovky do provozu. Proto v platné revizi normy z března 2015 se povoluje podle čl. A [číslo] maximálně 5% hodnot IRI vyšších než je požadovaná hodnota IRI (viz Vyjádření k měření podélných nerovností ze dne [datum]). Odborně – technické stanovisko [právnická osoba] 3D s.r.o.

225. Za účelem posouzení geodetických dokumentací [právnická osoba] a.s. a [právnická osoba] a za účelem podání odborného stanoviska ke zjištěním a závěrům znaleckého posudku znaleckého ústavu Fakulty stavební [obec] školy báňské v [obec] si žalobce objednal u [právnická osoba] 3D s.r.o. vypracování odborně – technického stanoviska ke geodetickým zprávám a zjištěním znaleckého posudku. Odborně – technické stanovisko bylo vypracováno dne [datum] a jeho zpracovateli byli Ing. [jméno] [příjmení], Ph.D. a Ing. [jméno] [příjmení]. Společnost GEOPONT 3D s.r.o. v bodu 6. souhrnného stanoviska uvedla, že zprávy [právnická osoba] a CSI se nezabývaly měřením ani hodnocením nerovností vozovky, jak ostatně jednoznačně plyne i z jejich názvu a obsahu. Dále uvedla, že je zcela logické, že jejich zhotovitelé nepoužívali mezinárodní index IRI ani parametr nerovností C, které zmiňuje znalecký ústav [příjmení] v závěru znaleckého posudku na str. [číslo]. Obě zprávy byly zaměřeny na zjištění výškových rozdílů na vozovce stavby v čase, konkrétně mezi léty 2007 a 2013 a mezi jarem a podzimem 2013 (v druhém případě se však spíše jedná o ověření přesnosti nedávno provedeného měření). Z těchto údajů lze pak s ohledem na ostatní skutečnosti týkající se stavby (např. složení tělesa násypu, vliv poddolování apod.) nepřímo usuzovat na existenci nerovností na vozovce stavby (viz Odborně – technické stanovisko [právnická osoba] 3D s.r.o. ze dne [datum]). Zpráva [právnická osoba], spol s.r.o.

226. Právní předchůdkyně žalované [příjmení] – [ulice] stavby [právnická osoba] si objednala u [právnická osoba], spol. s r.o. provedení geotechnického průzkumu pro akci [obec] – D1, deformace násypu. Závěrečnou zprávu v této věci následně vypracoval jménem [právnická osoba] - [anonymizováno], spol. s r.o. Ing. [jméno] [příjmení] a schválil Ing. [jméno] [příjmení]. Součástí této zprávy byla i příloha A.4 nazvaná„ Vyhodnocení analytických rozborů struskové sypaniny“. Uvedené Vyhodnocení vypracoval prof. Ing. [jméno] [příjmení], CSc., který v bodě 2 Vyhodnocení nazvaném„ Metodika“ uvedl, že objemové změny strusky vyvolávají zejména hydratační a karbonatační procesy (vznik hydroxidů Ca, Mg) -následuje reakce s CO2 za přítomnosti vody se vznikem Ca nebo Mg karbonátů (kalcit, magnezit). Vznik těchto minerálů je provázen změnou objemu cca 6,75x. Souběžně probíhá hydratace struskotvorných Ca (Mg) silikátů se vznikem amorfních fází kalcium silikát hydrátů (velmi obtížně stanovitelných) a opět provázených změnou objemu. Na závěr Vyhodnocení prof. Ing. [jméno] [příjmení], CSc. uvedl, že zdrojem objemových změn jsou procesy hydratace a karbonatace nekvalitní, látkově heterogenní, netříděné ocelářské strusky (bohatá [příjmení], MgO a s nízkým podílem Al203 a vyšším obsahem Fe203) smíšené s jiným hutním odpadem především dinasem. Proces hydratace a karbonatace této ocelářské strusky je teprve nastartovaný a není zdaleka ukončený. Prognóza vlastností – objemových změn na styku s vlhkostí je možná jen u tříděné strusky se známou velikostí zrn kameniva (např. typu kameniva z vysokopecní strusky) se známým podílem krystalické a sklovité fáze, se stálým chemickým složením bez přidružených kontaminací (viz Závěrečná zpráva G-Consult, spol. s r.o. z února 2009). Inspekční zpráva INSET č. IZ [číslo]

227. Za účelem posouzení shody skutečně provedeného díla se Smlouvou o dílo včetně Zadávací dokumentace stavby si žalobce nechal vypracovat u Inspekčního orgánu INSET inspekční zprávu. Inspekční zpráva č. IZ [číslo] byla vypracována dne [datum] a jejím zpracovatelem byl Ing. [jméno] [příjmení], CSc., vedoucí posuzovatel. Inspekční zpráva se na stavbě dálnice D47, stavba [číslo] [obec], [obec] – [část obce], 2.: km 153,054 – 155,140 zabývá posouzením zemního tělesa (včetně materiálového složení) dle vzorků získaných kopanou sondou KSJ-2. V poznámce je uvedeno, že úsek stavby D47 v kilometráži km 153,054 – 155,140 odpovídá úseku km 359,639 – 361,725 dálnice D1 (stávající označení). Inspekční sonda o hloubce 1,9 m byla umístěna v km stavby 153,340. V inspekční zprávě se uvádí, že materiál zastižený v aktivní zóně tvoří v celé její mocnosti umělá sypanina – struska, která po celém obvodu sondy KSJ-2 zasahuje přes 30 mm pod spodní hranici aktivní zóny. Vrstva dokumentována v sondě KSJ-2 jako struska charakteru dobře zrněného ulehlého štěrku. Na základě laboratorních rozborů je struska objemové hmotnosti 30 struskových zrn vzorku V14 dokumentovaná jako směs vysokopecní a ocelárenské strusky. Ve vrstvě strusky jsou zřetelné a vizuálně jasně oddělitelné dvě vrstvy struskového materiálu. [příjmení] je ve svrchní části hnědá vrstva mocnosti [číslo] mm, spodní červenohnědá vrstva mocnosti 170 – 340 mm. Použité strusky mají nižší obsah SiO2 než uvádí TP 138 pro vysokopecní strusku. V kapitole [číslo]„ Vyhodnocení výstupů inspekčního šetření“ se v čl. 2 [číslo] nazvaném„ Druhy materiálů“ uvádí, že za neshodu je považován výskyt ocelárenské strusky a cizorodých příměsí v aktivní zóně. [obec] požadované vysokopecní strusky byl v aktivní zóně zastižen i materiál odlišného původu a složení. Za neshodu je dále považován výskyt železných drátů v hlušině násypového tělesa. V čl. 2 [číslo] nazvaném„ Geometrické, chemické a fyzikální vlastnosti materiálů“ se uvádí, že za neshodu je považováno množství jemných částic a zrnitostní složení směsi MZK s požadavky pro frakci [číslo], výrazné překročení množství odplavitelných částic materiálu ŠDA [číslo] i zrnitostní složení štěrkodrti, namrzavost materiálu MZK, namrzavost materiálu podkladních vrstev s ohledem na požadavek použití nenamrzavých materiálů, dále odlišné chemické složení struskového materiálu, které neodpovídá požadavkům na chemické složení vysokopecní strusky v aktivní zóně násypu a zjištěné překročení maximálního zrna u materiálu hlušiny v násypu (viz Inspekční zpráva Inspekčního orgánu INSET č. IZ [číslo] ze dne [datum]). Pasport trhlin vozovky 228. Žalobce (s poukazem na vyjádření žalované při ústním jednání dne [datum]) vyhotovil dne [datum] dokument nazvaný„ Pasport trhlin vozovky SO 104 stavby D [číslo] km 359,639 – 361,725 obsahující mapování trhlin vozovky stavby D [číslo] v úseku staničení 359,639 – 361,725, kdy v pravém jízdním pásu - směr Polsko bylo zjištěno celkem 44 trhlin o délce od 0,5 m do 41 m. Mapováním trhlin vozovky v úseku staničení 361,725 - 359,639 v levém jízdním pásu - směr [obec] zjištěno celkem 45 trhlin v délce od 0,5 m do 89 m (viz Pasport trhlin vozovky SO 104 stavby D [číslo] km 359,639 – 361,725 ze dne [datum]). Protokol o místním šetření 229. K ověření existence trhlin uvedených v pasportu, který předložil žalobce, bylo Okresním soudem v Ostravě provedeno k žádosti zdejšího soudu (ze dne [datum], č.l. 405 spisu) místní šetření. Tímto šetřením bylo zjištěno v pravém jízdním pásu 18 příčných a podélných trhlin ([číslo]) a v levém jízdním pásu 33 podélných a příčných trhlin ([číslo] 3b, 3c, 3d, 4, 13a, 14, 16, 19, 20, 21a, 23, 24, 25, 26, 26a, 27, 29, 30, 31, 32, 33, 35, 36, 38, 39, 40, 41, 42, 44, a [číslo]). [ulice] šetření bylo provedeno jednak pěší pochůzkou, jednak jízdou vozidlem. Při jízdě bylo na několika místech zaregistrováno zvlnění (viz Protokol o místním šetření provedeném dožádaným Okresním soudem v Ostravě ze dne [datum], č.l. 450-457 spisu). [právnická osoba]

230. Inspekční orgán INSET dopisem ze dne [datum] žalobci sdělil, že na základě jeho upozornění prověřil předanou inspekční zprávu č. IZ [číslo] ze dne [datum] ve věci„ Inspekce stavby dálnice D47, stavba [číslo], [obec], [obec] – [část obce], 2.stavba: km 153,054 – 155,140“ s předmětem inspekce„ Kopaná sonda KSJ-2“ a zjistil, že v IZ [číslo] došlo k tiskové chybě v odst. [číslo]„ Násypy (dle ZTKP a DZS)“ na textové straně [číslo] to v údajích týkajících se citace, resp. odkazu na použitou projektovou dokumentaci DZS (Dopravoprojekt [obec]) s tím, že věcně tato tisková chyba další části inspekční zprávy ani inspekční hodnocení neovlivňuje (viz Inspekční zpráva IZ [číslo] – [anonymizováno] ze dne [datum]). Stanovisko INSET k vyjádření žalované 231. Dne [datum] vypracoval Inspekční orgán INSET stanovisko k vyjádření žalované ze dne [datum] ke zpracování inspekčních zpráv Inspekčního orgánu INSET pro hodnocení části stavby Dálnice [anonymizováno] v roce 2014. Ve stanovisku Inspekční orgán INSET uvedl, že vyjádření žalované mu bylo předáno žalobcem dne [datum] ve formě textu, ve kterém se žalovaná vyjadřuje k jeho inspekčním zprávám č. IZ140006 z [datum] a IZ [číslo] z [datum], a ve kterém žalovaná dále opakuje již dříve uváděný subjektivní názor o jeho možné podjatosti. Dále Inspekční orgán uvedl, že [právnická osoba] s.r.o. a ani ona sama coby její organizační složka akreditovaná ČIA vykonává na stavbě Dálnice [anonymizováno] inspekční činnost orgánu typu A v oblasti inspekce stavebního objektu a splňuje přitom akreditační požadavky podle ČSN EN ISO/IEC [číslo]: 2012. Dále Inspekční orgán uvedl, že [právnická osoba] s.r.o. není znalcem ani znaleckým ústavem ve smyslu zákona o znalcích a tlumočnících. Ve vztahu k vydávání a značení inspekčních zpráv uvedl, že pokud dojde po vydání inspekční zprávy ke zjištění textové chyby – většinou na úrovni překlepů či chyb v textaci bez věcných významů, je vydáno ERRATUM („ oprava“), kde je ve formě dodatečně vytištěného listu vloženého do každého vyhotovení inspekční zprávy tato chyba odstraněna.

232. K této situaci došlo v případě inspekční zprávy IZ [číslo], ve které bylo vydáno (a zadavatelem inspekce prokazatelně převzato) jedno Erratum inspekční zprávy. V případě předpokládaných či plánovaných změn v již vydaných inspekčních zprávách nebo v případě potřebných méně významných textových změn je vydávána číslovaná revize původní inspekční zprávy. K žádným opravám ani revizím již vydané Inspekční zprávy IZ [číslo] nedošlo, a proto ve vydaných dokumentech nikde neuvedl, a ani nemohl uvést žádný z pojmů„ revizní inspekční zpráva“,„ finální revizní zpráva“ nebo„ mezitímní inspekční zpráva“, které žalovaná uvádí. Ve vztahu k údajné podjatosti Inspekčního orgán uvedl, že povaha jeho inspekční činnosti dle akreditovaných metodik podjatost v zásadě vylučuje. Jeho činnost je průběžně kontrolována Českým institutem pro akreditaci, o.p.s. a jednou z kontrolovaných oblastí je právě případná podjatost. To, že by byla jím vydaná inspekční zpráva č. IZ [číslo] a č. IZ [číslo] postižena ingerencemi (zasahováním, vměšováním, vlivem) a že by Inspekční orgán INSET přijímal výslovné pokyny ke způsobu zpracování či imperativní pokyny k doplnění/úpravě textu inspekční zprávy ze strany zaměstnanců žalobce považuje pouze za opakované a neopodstatněné tvrzení žalované a vůči jeho práci za neetické. Dále Inspekční orgán uvedl, že není z logiky věci ani možné, aby mu žalobce dával pokyny k dopracování zprávy, která byla již zpracovaná a řádně odevzdaná. Skutečnost, že byly připomínky Dr. [příjmení] zapsány do elektronické kopie Inspekční zprávy č. IZ [číslo], která byla řádně schválena a předána, je zcela zřejmá. Komentáře Dr. V. [příjmení] v inspekční zprávě uvedeny nebyly, jak shora uvedeno. V námitkách uvedené skutečnosti neměly naprosto žádný vliv na výsledky inspekce a na jeho nezávislost a stěží mohou z hlediska svého obsahu vyvolávat podezření na jakoukoliv podjatost s tím, že ani žalovaná neuvedla, jakým způsobem mohla být (byť hypoteticky) v důsledku věcného obsahu daných komentářů ovlivněna jeho nestrannost či správnost inspekčních závěrů (viz Stanovisko Inspekčního orgánu INSET ze dne [datum]). Výpovědi svědků a zpracovatelů znaleckých posudků 233. Ze svědecké výpovědi Ing. [jméno] [příjmení], CSc., zpracovatele inspekční zprávy č. IZ [číslo] soud zjistil, že byla provedena kopaná sonda stavby dálnice D47, bylo posouzeno materiálové složení, přičemž všechna zjištění vycházející z provedené inspekce byla zapracována do inspekční zprávy, jíž byl svědek zpracovatelem. Dále svědek odkázal na závěry, které se nacházejí v inspekčním nálezu, kdy bylo konstatováno, že konstrukce stavby tělesa dálnice předmětné věci v místech sondy KSJ-2 není ve shodě s požadavky Smlouvy o dílo.

234. Dále svědek uvedl, že srovnávali nálezy z místního a laboratorního šetření s parametry zadání stavby a že k posouzení shody měli k dispozici závěrečnou zprávu [číslo] 2007 o posouzení kvality stavebních prací na dálnici [anonymizováno] s tím, že z této zprávy převzali specifikaci vrstev pro mechanicky zpevněné kamenivo a že předmětem inspekce nebylo zkoumání změn zabudovaných materiálů v čase.

235. Dále svědek uvedl, že byl přítomen u zásadních technologických okamžiků při terénních odběrech vzorků s tím, že se zároveň prováděly sondy i na jiných úsecích dálnice D47. Vzorky předal akreditované laboratoři, která provedla jejich rozbor, a zajistil, aby inspekce byla řádně provedena podle předepsaných postupů. Materiál směsi strusky v aktivní zóně porovnávali se zadáním vyplývajícím ze smlouvy o dílo, podle kterého měla být zastižena v této vrstvě pouze vysokopecní struska, proto na straně 22 zprávy uvedli, že složení nepředstavuje výhradně vysokopecní strusku a ve zprávě také uvedli, že použité strusky mají nižší obsah SiO2 než uvádí TP 138 pro vysokopecní strusku. U této strusky porovnávali dvě věci, shodu a neshodu použitého materiálu a za druhé fyzikální a chemické vlastnosti tohoto materiálu. V prvním případě konstatovali neshodu pro výskyt strusky ocelárenské v této směsi a ve druhém případě konstatovali neshodu z důvodu některých parametrů určených například TP 138.

236. Dále svědek uvedl, že chemické, fyzické a fyzikálně mechanické vlastnosti směsi strusky, kterou nalezli, nemohli hodnotit jinak, než podle TP 138, neboť v předmětné době nebyla jiná technická norma, která by upravovala složení použití strusek. [jméno], kde je ve studii použit odkaz na TP 138/ 2011, jde o situaci, kdy se nezměnilo hodnocení parametrů oproti TP 138/ 2000. Pro chemismus struskového kameniva platil TP 138/ 2000 až do března 2011 s tím, že svědek neví, zda je rozdíl mezi jednotlivými verzemi.

237. Z výslechu prof. Ing. [jméno] [příjmení], CSc., odpovědného řešitele znaleckého posudku [obec] učení technického v [obec] [číslo] 2013 a znaleckého ústavu dopravní fakulty [jméno] [příjmení] [jméno] [příjmení] soud zjistil, že se řešitel ztotožňuje s odpověďmi na znalecké otázky, jak jsou v jednotlivých posudcích písemně vyhodnoceny.

238. Dále znalec uvedl, že na stavbě dálnice nikdy fyzicky nebyl a že jeho zjištění vycházejí jen z dodaných a předaných podkladů a dokumentů, nikoliv ale ze stavebních deníků nebo z kontrolních dnů, a že hledali jen příčiny závadného stavu vozovky. Až na základě vývrtů, jejichž výsledky mu byly předány, zjistil, že na výstavbu byla použita ocelárenská struska. Uvedl, že z jeho odborných zkušeností bylo zřejmé, že závadný stav vozovky je zapříčiněn objemovými změnami této ocelárenské strusky. Dále znalec uvedl, že ví o tom, že se ocelárenská struska ve světě i do asfaltových vrstev používá a že tuto tématiku zpracovával na základě výzkumného projektu Ministerstva dopravy, jejímž výsledkem byly TP 138 využití strusek pozemních komunikací s tím, že jeho zjištění však byla taková, že použití ocelárenských strusek je velmi obtížné, neboť neumíme riziko objemových změn z ocelárenské strusky naprosto odstranit.

239. Dále znalec uvedl, že žalobci byla předložena také řada certifikátů o tom, že ocelárenská struska je vhodným materiálem do těchto násypů, ale zkouška, která by hodnotila objemové změny, nebyla nikdy provedena. Ohledně směsi, která byla fakticky do násypů zabudována, byly prováděny různé průkazné zkoušky, týkaly se však zrnitosti, velikosti, otlukovosti, mrazuvzdornosti, ale žádná zkouška charakterizující riziko objemových změn nebyla provedena.

240. Dále znalec uvedl, že viděl všech 6 certifikátů pro použití ocelárenské strusky, poslední z roku 2003 a právě zkouška objemových změn nebyla u těchto certifikátů provedena. Z hlediska objemové nestálosti ocelárenské strusky stále není znám časový horizont, ve kterých může docházet k objemovým změnám. Podle zkušeností není hmota z ocelárenské strusky homogenní, tzn., že i po 5, 7 a v tomto případě až po 10 letech, dochází ke zdvihům vozovky z důvodů objemové nestálosti.

241. Dále znalec uvedl, že žalovaná společnost se podílela na zpracování TP 138, což jsou technické podmínky pro použití strusek pozemních komunikací, jejichž byl zpracovatelem, a že žalovaná musela být seznámena s rizikem použití ocelárenské strusky. Tehdy se podílel na zpracování TP 138 Ing. [anonymizováno], pracovník technického úseku žalované. TP 138 se týkají strusek obecně. Při použití ocelárenské strusky by měly být splněny podmínky TP 138. S ohledem na možnost objemových změn může být možná jakákoliv deformace vozovky z toho vyplývající. Může dojít k trhlinám a může dojít i k tomu, že se nepravidelnými zdvihy vytvoří místo, kde se zdržuje voda. Jen u strusky B [číslo] byla učiněna zkouška rozpadavosti v autoklávu s tím, že tuto zkoušku pokládá znalec za neprůkaznou s ohledem na charakter materiálu, který obsahuje 5% vhodných zrn pro zkoušku. Tato zkouška je zapsaná v inspekční zprávě INSET, č. IZ [číslo].

242. Při posuzování materiálu zastiženého sondou, v jehož rámci byla provedena zkouška v autoklávu, výsledky zkoušky neprokázaly nepřípustné objemové změny materiálu. Takové změny nebyly zjištěny ani zkouškou rozpínavosti. K tomu znalec poznamenal, že zmíněná zkouška, která je zanesena v inspekční zprávě, a která byla negativní, vychází ze sondy, která byla provedena na nevhodném a netypickém místě stavby.

243. Na otázku, zda znalec může vyloučit, že by došlo k nerovnostem vozovky z jiných příčin než použití ocelárenské strusky, znalec uvedl, že nevidí jiný důvod, než použití této ocelárenské strusky, který by mohl zapříčinit nerovnosti vozovky. Znalec uvedl, že může předložit další měření z roku 2015, které uvádí rozdíly výšek povrchu vozovky oproti stavu z roku 2013, takže v místě sondy došlo k dalšímu poklesu 12 mm, kdežto na jiných místech jsou zdvihy až 10 mm. To, že dochází k poklesům je normální, oproti tomu fyzické zákony neumožnují jiný zdvih materiálu než objemovými změnami.

244. Z výslechu Ing. [jméno] [příjmení], Ph.D., odpovědného řešitele znaleckého posudku [číslo] 2014 a [číslo] 2016 znaleckého ústavu Centra dopravního výzkumu, v.v.i. soud zjistil, že znalecký ústav Centrum dopravního výzkumu provedl pro žalobce znalecké posouzení podélných nerovností povrchu vozovky a později posouzení vad hlavní trasy D47 a to v místě předmětné stavby.

245. Znalec uvedl, že v rámci měření hodnot IRI prováděli vyhodnocení dat na základě měření nerovností vozovky a to provedené v roce 2008 a v roce 2012 s tím, že ve druhém posudku se vyjádřili k dalším provedeným měřením a měli k dispozici znalecký posudek prof. [anonymizováno], takže se vyjádřili k zadaným otázkám na základě těchto předaných dokumentů. Ve znaleckém posudku se zabývali i vadou, která byla označena jako vada 102b, kterou zdokumentovali a která byla podle jejich názoru pouze provizorně opravena. V TP 115 je definováno, jak se obdobná trhlina opravuje. Trhlina se opravuje podle hloubky trhliny, může být i přes celou plošku konstrukce a podle toho je třeba zvolit způsob opravy, vždy podle TP 115. Znalec dále uvedl, ž v tomto případě nemohl posoudit hloubku trhliny, neboť byla zalita. V případě, že trhlina není hluboká, bylo by možné ji trvale odstranit i zalitím, ale to jen v případě, že by trhlina byla pasivní a dále se nerozšiřovala.

246. Problém nastal v tom, že šlo o materiál certifikovaný, takže zhotovitel neměl povinnost tuto zkoušku dělat, a právě z toho důvodu, že zkoušky objemovosti nebyly prováděny, mohlo dojít k objemovým změnám, které vedly k narušení stavby dálnice.

247. V rámci posouzení podélných nerovností povrchu vozovky se sledují oba parametry a to jak hodnoty parametru IRI, tak se sleduje nivelita (jednotlivé výškové rozdíly povrchu vozovky).

248. Dále znalec uvedl, že zjištěné nerovnosti představují problém právě proto, že jsou nerovnoměrné v části vozovky, dochází k nerovnoměrnému snížení a nerovnoměrnému zvýšení vozovky, které může vést až k různým trhlinám a deformacím.

249. Dále znalec vypověděl, že neuvedli do původního posudku skutečnost, že může být odchylka v měření až 40 metrů, protože to neměli za významné, do následujícího posudku to již uvedli s ohledem na vzniklý spor ohledně počátku a konce měření, kde se právě prokázalo, že některé úseky měření byly na koncových úsecích sledované trasy. [jméno], kde se naměřily sledované nerovnosti uprostřed, tam problém nevznikl, šlo pouze o měření na začátku a na konci. Zásadně se neřeší, že je možná tolerance až 40 metrů, neboť to vyplývá ze způsobů měření, které se provádí průběžně jedoucím automobilem, ale hodnotí se po dvaceti metrech. Tento způsob je dostatečný i pro nalezení konkrétních nerovností vozovky. V žádné technické normě není stanoveno, jaká je přípustná tolerance měření s ohledem na navazování jednotlivých sledovaných úseků. Jedna zásadní nerovnost byla zjištěna právě na hranici s dalším úsekem a je možné, že tato nerovnost by neměla být do hodnocení zařazena. Jde o levý pás stavby 361,80 – 361,78. Všechny ostatní nerovnosti jsou zcela jednoznačně na předmětné stavbě.

250. Dále znalec uvedl, že nemůže posoudit, zda všechny nerovnosti byly naměřeny na mostních závěrech, které jsou v dané stavbě, ale většina tam pravděpodobně bude. Parametr IRI nezohledňuje, zda jde o nerovnosti na mostních závěrech či nikoliv. Dále znalec uvedl, že se vyjádřil již k tomu, zda je použitelná úprava normy ČSN [číslo] z března 2015, kde byly sníženy požadavky při přejímce nových vozovek, tak že to pro daný spor není významné, neboť posuzují nerovnosti ke konci záruční doby.

251. Z výslechu prof. Ing. [jméno] [příjmení], CSc., pověřeného řešitele znaleckého posudku ZU-FAST [číslo] 2015 znaleckého ústavu fakulty stavební [obec] školy báňské v [obec], bylo zjištěno, že znalecký posudek byl vyhotoven na základě objednávky žalované. Dále znalec uvedl, že zná celou stavbu D47, neboť tam často projíždí, a úsek (který je předmětem tohoto řízení) se mu jeví z hlediska celé stavby jako bezporuchový. Z hlediska komfortu jízdy by on osobně nepoznal, že jsou na něm nějaké výmoly či nerovnosti.

252. Dále znalec uvedl, že si osobně prohlédl trhlinu označenou jako vadu 102b a domnívá se, že tato vada již byla trvale odstraněna v souladu s TP 135. Dále uvedl, že se domnívá, že zalita byla zhruba před 2 lety, viděl ji týden před výslechem a nepozoroval žádné změny.

253. Dále znalec uvedl, že nechce zpochybňovat provedená měření, ale chtěl by naznačit možné souvislosti, které mohly vést ke vzniku nerovností a poklesům vozovky. Znalec uvedl, že (1) se nikdo nezabýval tím, že stavba byla navržena na poddolovaném území, (2) že u předmětné stavby mohlo dojít k nerovnoměrnému sedání také s ohledem na měnící se výšky násypu zemního tělesa, neboť vrstvy násypu mají různé výšky, které ovlivňují možné nerovnoměrné sedání, (3) že v důsledku typického poklesu vlivem poddolování může dojít, jak zakreslil, jednak ke snížení terénu, tak na jiných částech k vyvýšení stavby.

254. Dále znalec uvedl, že může s ohledem na své znalecké zkušenosti - neboť provádí řadu posudků v oblasti Ostravska ohledně poruch pozemních komunikací - říci že převážně jsou poruchy nerovnosti vozovek zapříčiněny tím, že se do konstrukčních vrstev používá studený odval, který právě na tomto úseku stavby dálnice použit nebyl a jeho použití na ostatních částech vyvolalo zásadní, daleko vyšší, nerovnosti.

255. Po nahlédnutí do protokolu zkušebního ústavu [číslo] pro umělé kamenivo z ocelárenské strusky, štěrkodrť frakce A [číslo], do protokolu [číslo] o zkouškách z umělého kameniva z ocelárenské strusky z haldy – [obec], štěrkodrť frakce 0 - 90 a do protokolu [číslo] o zkouškách štěrkodrť frakce 0 - 90, které předkložil zástupce žalobce, znalec uvedl, že podle těchto protokolů nebyly provedeny u těchto certifikovaných výrobků objemové zkoušky a že sice předmětné certifikáty nemají zkoušku objemové stálosti, ale u všech je provedena zkouška otlukovosti, která vyznívá velmi dobře, okolo 20 %, což je výrazný signál, že jde o hmotu, která s největší pravděpodobností není náchylná ke zvětšení objemu s ohledem na malou rozpadavost.

256. Dále znalec uvedl, že v současné době by odhadl důsledek doznívajících vlivů poddolování tak, že může představovat rozdíl několika mm, které nejsou významné z hlediska celé stavby, ale zejména u přechodových míst na mosty a že nemůže jednoznačně zdůvodnit právě zvýšené míry na přechodových mostních oblastech, že by šlo o důsledek poddolování či jiné příčiny.

257. Na závěr znalec uvedl, že pokud si vzpomíná, žádné další zkoušky nad rámec zkoušek požadovaných certifikátem prováděny nebyly a nebyly prováděny žádné zkoušky po vydání certifikátu.

258. Při ústním jednání dne [datum] k dotazu, zda může potvrdit, že v průběhu realizace stavby a následně docházelo k doznívání důlních vlivů, znalec uvedl, že opakovaná měření z roku 2007 (pokud si pamatuje dobře) a z roku 2013, vykazují rozdíly. Kontrolní body se pohybují a to předpokládaným směrem, čili neroste území, nestoupá nahoru, ale tyto body klesají. Rozdíly měření z let 2007 a 2013 jsou od 2 mm až po 28 mm. To svědčí o tom, že poklesy jsou nerovnoměrné, čili po délce dálnice na každém stabilizovaném bodě jiné. V průměru dosahují 20 – 30 mm, zaokrouhleno na desítky, tzn. jsou tady body -19 mm, -17 mm, -28 mm, -20 mm, ale také jeden je -2 mm. Z toho lze usoudit, že území v širších souvislostech, nejen těleso dálnice, nejen nivelita dálnice, ale i okolí nějak pracuje, deformuje se v čase, dle jeho názoru sedá. Samozřejmě z těchto měření nelze jednoznačně říci, že je to způsobeno poddolováním, to geodet nemůže zjistit.

259. Zástupce žalobce prostřednictvím soudce předložil znalci listinu ze dne [datum], kterou státní podnik [anonymizováno], Odštěpný závod Odra adresoval žalobci, k níž znalec uvedl, že nivelační tah, který se zde cituje, se skládá z několika bodů, kde se píše, že nejblíže k této dálnici je bod G10 a G8, a že na něm nedochází k poklesům. Dále se píše, že bod G10 je v [obec] u [obec] a [část obce]. To je dost daleko, rozhodně ne u dálnice. Není zde vůbec zřejmá poloha těchto bodů vůči dálnici, čili je to jen tvrzení na základě nějakých zkušeností. Dále znalec uvedl, že nechce zpochybňovat měření, které [anonymizováno] provádí, a také netvrdí, že body G10 a G8 se nějak hýbou, ale rozhodně jsou dost daleko, některé mohou být výrazně dále, některý je o něco blíže k trase dálnice. K tomu znale uvedl, že může jen říci, že jiným měřením a to na bodech, které jsou výrazně blíže dálnice, v podstatě kopírují její linii a pouze jsou mimo těleso, čili po stranách, tak tam deformace zjištěny byly.

260. K dotazu ve vztahu k poddolování, zda z technického hlediska existuje nějaké řešení, kterým zhotovitelé dálnice mohou předejít popsaným problémům s pohybem území, znalec uvedl, že stavby budované na poddolovaném území musí splňovat zásady, které definuje ČSN 73 [číslo] s názvem„ Stavby na poddolovaném území“. Uvedená norma platí obecně pro stavební konstrukce, budovy, mosty apod., jejím účelem, aby nedocházelo k poruchám. Pokud jde o poklesy podloží, násypů těles dálnic a železnic, tak proti tomu žádné technické opatření není, s tím se musí počítat. Jinými slovy řečeno, proti poklesům se nedá provést žádné opatření s výjimkou mostů, jejichž výšku je možné tzv. rektifikovat pomocí rektifikačních ložisek, což znamená, že se přizvedne nebo sníží most podle potřeby.

261. K dotazu, zda znalec ví o tom, zda na D47 byly mosty vybaveny rektifikačním opatřením, znalec uvedl, že ano a že rektifikace plní funkci pro více vlivů, jedním z nich je například poddolované území. Rektifikují se však mosty i na nepoddolovaném území a to proto, že dochází k rozdílným poklesům násypů a mostů, takže u mostů se vždy počítá se sedáním základů, jako u každé jiné stavby. Dále znalec uvedl, že neexistuje stavba, která by nesedala, snad s výjimkou žulových masivů někde v Norsku či Švédsku, ale v našich podmínkách, kdy máme v převážné většině stlačitelné jíly, tam se sedáním musí počítat, takže k tomu slouží rektifikační ložiska.

262. K dotazu, jaké pozoroval jevy při ohledání vozovky, které se konalo dne [datum] a kterého se zúčastnil, znalec uvedl, že dotčené úseky projeli vozidlem, nejprve v jednom směru, potom ve druhém směru. Pokud se týče komfortu jízdy, tedy toho, zda byly či nebyly pociťovány nějaké nerovnosti, znalec uvedl, že tento úsek v podstatě odpovídá době užívání od uvedení do provozu do té doby prohlídky. Komfort jízdy byl dle znalce výborný, nebyly pociťovány žádné skoky nebo nějaké nadměrné deformace, jak je tomu u některých jiných úseků této dálnice. 263. [příjmení] se procházely oba dva úseky též v obou směrech. Při podrobnější prohlídce, kdy se mohlo vstoupit do vozovky, tak byly zaznamenány některé drobné poruchy, které jsou běžné. Poruchy odpovídaly zhruba době životnosti, byla tam jedna větší podélná trhlina, patrně tzv. vada [číslo]. Diskutovalo o tom, jestli už tato trhlina opravena je nebo není, dle jeho názoru již opravena byla.

264. K dotazu ve vztahu k tomu, co znalec uvedl v předchozím výslechu (když uvedl„ na této stavbě vidím zásadní problém jen u přechodových oblastí na mostní konstrukce“), zda uvedené může nějak lokalizovat a uvést, v čem se ty problémy projevují, znalec uvedl, že by trochu upravil zápis, neboť zní trochu jinak, než znělo to, co řekl. Z měření, které byly provedeny pomocí metody IRI, byly zjištěny největší odchylky nerovností právě v místě přechodů mostních konstrukcí, čili trasa, jako taková, je jedna věc a mostní objekt je druhá věc. [jméno] platí trochu jiné normy. Přechodová oblast se počítá podle rozpětí mostu, znalec se domníval, že u dvou mostů v předmětném úseku činilo 6 až 8 metrů, tedy vždy 6 až 8 metrů se musí připočítat a to tvoří mostní objekt.

265. Ze svědecké výpovědi svědka [celé jméno svědka], důchodce, který při budování stavby dálnici působil jako prezident [právnická osoba] – [ulice] stavby [obec], bylo zjištěno, že tato společnost vystupovala jako dodavatel dálnice D [číslo].

266. Svědek uvedl, že jednotlivé smlouvy se žalobcem uzavíral on. Dále svědek uvedl, že v době, kdy podepisoval smlouvu se žalobcem, byla provedena zhruba polovina stavebních prací na předmětné stavbě. Předtím, než byla stavba zahájena, byla vytyčena zásada, že materiál, který bude použit na výstavbu dálnice, bude především z odpadových materiálů z oblasti [obec]. Žalobce jako investor stavby provedl zadání výběru vhodných materiálů. Z toho vyplynulo, které materiály je možno použit pro stavbu dálnice a které nikoliv, a to bylo včleněno do všech smluv.

267. Dále svědek uvedl, že ví, že byly zkoumány i struskové materiály - s tím, že byly shledány jako vhodný materiál. A to jak vysokopecní strusky, tak strusky ocelárenské. Při uzavírání smlouvy se žalobcem na výstavbu dálnice žalobce nepožadoval změnu technologických dokumentů. Svědek dále uvedl, že je přesvědčen, že žalovaná, která převzala stavbu této dálnice jako dodavatel po HCCZ ([anonymizováno] & [anonymizováno] CZ), nemohla měnit podmínky, za nichž pracovala jako subdodavatel, neboť převzala rovněž i cenu, za kterou měla být dálnice provedena. Součástí podmínek, které se nemohly měnit, byl i technologický postup a kontrolní zkušební plán. Dále svědek uvedl, že si již nepamatuje, jaký byl přesně obsah smlouvy před 15 lety, ale smlouva musela zachycovat v zásadě stejný technologický postup a použití stejných materiálů.

268. Svědek [celé jméno svědka], který byl zaměstnancem žalobce od roku 1995, uvedl, že v době, kdy začala předmětná stavba, bylo zřízeno oddělení kontroly výstavby D47, které přímo podléhalo náměstkovi pro projekt D47, Ing. [jméno] [příjmení] na závodě [obec]. Toto kontrolní oddělení mělo za úkol sledovat, zda uvedená stavba odpovídá českým, hlavně technickým, požadavkům.

269. Dále svědek uvedl, že pracoval ve funkci vedoucího zmíněného oddělení kontroly výstavby. V průběhu stavby izraelská strana jako investor ukončila svoji aktivitu a celá smlouva se„ překlopila“ tak, že jako investor vystupoval žalobce, jako dodavatel stavby vystupoval ODS – [ulice] stavby [obec]. Oddělení kontroly výstavby zůstalo i po změně smlouvy o výstavbě, nicméně mělo jinou funkci, šlo o přímé dozorování stavebních prací. Svědek nadále zastával funkci vedoucího tohoto oddělení, které provádělo dozor mostních částí, dozor silničních částí a dozor přeložek inženýrských sítí. Za dodání smluvených materiálů do výstavby odbor kontroly neodpovídal. Zhotovitel vypracovával kontrolní a zkušební plány na dané objekty, v těchto zkušebních a kontrolních plánech byly uvedeny jednotlivé činnosti a počet zkoušek.

270. Oddělení kontrolovalo, zda množství materiálu a tomu odpovídající množství zkoušek byly skutečně provedeny. Zároveň posílalo zkušební a kontrolní plán samostatnému oddělení jakosti a zkušební laboratoři závodu [obec] k vyjádření. Dále svědek uvedl, že vystupoval jako svědek před vyšetřovací komisí Parlamentu ohledně celé stavby D47 a že si pamatuje, že použitými materiály byla haldovina [obec a číslo] a 2, struska [obec], ocelárenská i vysokopecní, a studený odval [příjmení] [jméno]. Dále uvedl, že poté, kdy došlo ke změně smlouvy, pokračovalo se dle předchozích technologických předpisů a schválených dokumentů. Ke změně výstavby dálnice, pokud jde o použití jiných materiálů, než v předchozím období stavby, nedošlo.

271. Svědek dále uvedl, že se domnívá, že v době, kdy došlo k uzavření nové smlouvy v roce 2003, byly již provedeny některé dílčí práce jako přeložky a násypy v některých částech stavby, násypy ale nebyly provedeny v kontinuální výšce. V této fázi byla do násypu zahrnuta i ocelárenská struska. Dále uvedl, že si myslí, že použití ocelárenské strusky navrhl investor HCCZ a že je přesvědčen, že to bylo žalobcem odsouhlaseno, nejméně to bylo uvedeno v závěrečné zprávě o jakosti, tj. před předáním stavby. Úkolem kontrolního oddělení bylo sledovat, zda použití i tohoto materiálu je v souladu s českými předpisy a v té době to (dle svědka) v souladu s předpisy bylo. Technické podmínky pro použití struskového kameniva změnily v roce 2011, podle názoru svědka k této změně došlo právě na základě závad na D47.

272. V době výstavby žalobce neměl námitky pro použití ocelárenské strusky. O tom, že se používá ocelárenská struska do násypu jako stavební materiál i do aktivní zóny, v této fázi stavby vědělo jak kontrolní oddělení, tak i další pracovníci, jako specialista závodu [obec] – geotechnik [příjmení] a vedoucí oddělení samostatného oddělení jakosti a zkušební laboratoře Ing. [příjmení]. Podle svědka všichni zaměstnanci žalobce, kteří se na stavbě podíleli, věděli, že se do násypu používá ocelárenská struska. Nejméně to vyplývá ze Závěrečné zprávy o jakosti objednatele, která byla vždy vypracována k jednotlivým objektům, u kterých byl majetkový správce ŘSD závod [obec], a tato závěrečná zpráva byla vždy součástí protokolu o předání a převzetí objektu. Tato závěrečná zpráva byla vypracována na základě Závěrečné zprávy dodavatele objektu o použitých materiálech.

273. K dotazu, zda byly prováděny pro tuto stavbu zkoušky objemové stálosti strusek, svědek uvedl, že otázka je složitá s ohledem na to, že původně platily TP 138, podle kterých odval i struska, které byly uloženy déle než rok na skládce, nemusely procházet zkouškou objemové stálosti. Dále v těchto TP bylo stanoveno, že objemová stálost strusek se kontroluje pouze při certifikaci materiálu a v rámci kontrolních zkoušek prováděných na stavbě se zkouší pouze míra zhutnění.

274. Dále svědek uvedl, že je rozdíl objemové stálosti u strusky vysokopecní a ocelárenské, který spočívá v tom, že ocelárenská struska by neměla obsahovat volný vápenec, který je eventuální příčinou objemových změn materiálu.

275. Svědek dále uvedl, že ví, že byl odsouhlasen původní zkušební kontrolní plán z doby HCCZ, který prošel tzv. velkým kolečkem a protože úkol zněl urychleně ve výstavbě pokračovat, byl vyvíjen nátlak na urychlené pokračování stavby. Přebrali tak starý, kontrolní a zkušební plán, aniž vytvářeli nový. Použití strusek vyplývalo z materiálů, které nechalo zpracovat ŘSD. Svědek použití strusek neschvaloval, nebylo to v náplni jeho práce. Nikdo ze strany žalobce písemně neodsouhlasil použití kontrolního a zkušebního plánu podle nové smlouvy.

276. Dále svědek uvedl, že nebyly provedeny zkoušky objemové stálosti u ocelárenské strusky, neboť nebyly předepsány a že neviděl doklady, že uvedený materiál byl uložen na skládce více než jeden rok. Vycházel z certifikátu, který tuto skutečnost dokladoval. Dále uvedl, že mu nebyly předloženy žádné doklady, že užití předmětného materiálu bylo ověřeno na jiné stavbě. Znalecký posudek [obec] učení technického v [obec], Fakulty stavební, [číslo] 2013, ze dne [datum] (posudek [číslo] podle číslování použitého v revizním posudku ÚSI)

277. Za účelem posouzení vlastností násypových materiálů použitých na stavbu násypu stavby„ Dálnice D47, stavba [číslo] [obec], [obec] – [část obce], 2.stavba, km 153,054 až 155,140“ z hlediska požadavků technických předpisů si žalobce nechal vypracovat u znaleckého ústavu [obec] učení technického v [obec], Fakulty stavební, znalecký posudek. Znalecký posudek [číslo] 2013 byl vypracován dne [datum] a jeho odpovědným řešitelem byl prof. Ing. [jméno] [příjmení], CSc. Ve znaleckém posudku je zmíněno, že v případě, že budou některé kapitoly Technických kvalitativních podmínek staveb pozemních komunikací (dále též„ TKP“) v průběhu stavby revidovány, budou práce prováděny podle nově vydaných kapitol. Kapitola 4 TKP nazvaná„ Zemní práce“ byla na základě čl. C Zvláštních technických kvalitativních podmínek (dále též„ ZTKP“) doplněna následovně: Konsolidační vrstva pod násypy bude zhutněna podle parametrů pro těleso násypu. Materiály pro násypy: druhotné suroviny vyhovující z hlediska ekologického, chemického složení, výluhů a geomechanických vlastností pro stavební aplikaci. Z prověřovaných náhradních materiálů byly ŘSD ČR určeny do násypů: vysokopecní struska – odval [obec], hutní suť – studený odval, karbonská hlušinová sypanina úpravnická [obec] – odval D. Ve znaleckém posudku je dále zmíněna [ulice] norma ČSN 73 [číslo] nazvaná„ Navrhování a provádění zemního tělesa pozemních komunikací“ s tím, že tato norma je pro smluvní strany závazným předpisem, který se vztahuje k navrhování a provádění zemních prací při realizaci staveb pozemních komunikací. Závaznost této normy vyplývá pro strany Smlouvy o dílo z odkazu uvedeného v čl. 4 kapitoly 4 TKP, které jsou nedílnou součástí Smlouvy o dílo, a výslovně pro používání druhotných surovin z čl. 4 [číslo] kapitoly 4 TKP. V čl. 1 této normy nazvaném„ Předmět normy“ je uvedeno, že tato norma stanovuje požadavky na návrh a na provádění zemního tělesa pozemní komunikace. Platí pro novostavby, přeložky a rekonstrukce zemního tělesa tvořeného z přírodních zemin a pevných hornin, z charakteristických druhů těchto sypanin, (z kamenitých sypanin, ze spraše, z vátého písku apod.), anebo z upravených sypanin (zlepšení soudržných zemin, zlepšení a stabilizace eluvií krystalických hornin), popřípadě z druhotných surovin (popílky a popely, recyklované materiály apod.) zabudovaných do zemního tělesa homogenního nebo vrstevnatého typu.“ Dle znalce z citovaného předmětu normy vyplývá, že se vztahuje na novostavby pozemních komunikací, jejichž zemní tělesa jsou provedena mj. z druhotných surovin. Dále znalec uvedl, že základním principem budování zemních těles je zajištění jejich objemové stálosti. V čl. 4 [číslo] normy je uvedeno, že zvláštním druhem kamenité sypaniny je vysokopecní struska podle [číslo]“. V čl. 4 [číslo] normy nazvaném„ Vysokopecní struska“ je v čl. 4 [číslo] uvedeno, že vysokopecní struska se smí použít na stavbu zemního tělesa, jako jiná kamenitá sypanina za předpokladu, že neobsahuje nežádoucí organické a minerální látky. V návrhu se musí brát v úvahu zrnitost, rozpadovost a vyluhovatelnost strusky a možný vznik sedání.

278. Dále jsou ve znaleckém posudku zmíněny Technické podmínky TP 138, zejména pak jejich čl. 2 [číslo], ve kterém je struskové kamenivo definováno jako„ kamenivo vyrobené drcením a tříděním krystalické nebo mletím vysokopecní granulované strusky“. V čl. 2 [číslo] TP 138 je krystalická struska definována jako„ umělá hornina vzniklá pozvolným tuhnutím na vzduchu odpadové taveniny při výrobě surového železa – vysokopecní struska – nebo oceli – ocelárenská struska“. K tomu znalec uvedl, že struskové kamenivo je přísně rozděleno podle vzniku v hutních provozech. [příjmení] je buď vysokopecní vznikající při výrobě surového železa, kde je součástí redukčních procesů získání železa z železné rudy, nebo ocelárenská (v současnosti se užívá pojmu ocelářská), působící jako ochranná vrstva, která zároveň jímá nežádoucí látky při procesech úpravy surového železa na různé oceli. Obě strusky jsou velmi odlišné z mnoha hledisek.

279. V čl. 3 [číslo] TP 138 je dále uvedeno, že ve výrobnách se strusková kameniva třídí na frakce hrubého kameniva a na štěrkodrť podle ČSN 72 [číslo] nebo na frakce podle požadavku odběratele s velikostí maximálního zrna do 125 mm. V kapitole 5 TP 138 jsou uvedeny technické požadavky. Základní požadavek pro struskové kamenivo je definováno v čl. 5 [číslo] TP 138 tak, že krystalická struska pro použití v kterékoliv technologii musí být objemově stálá. K tomu znalec uvedl, že z citovaného vyplývá, že v kterékoliv technologii pro použití včetně zemních těles musí být jak vysokopecní, tak ocelárenská struska objemově stálá. Dále je v posudku zmíněn čl. 5 [číslo] TP 138, ve kterém je uvedeno, že objemová stálost vysokopecní strusky se prokazuje chemickým složením strusky a že složení strusky musí odpovídat tabulce 2. K tomu znalec uvedl, že tabulka 2 udává rozmezí obsahu jednotlivých oxidů (SiO2 a dalších) vzniklých při výrobě železa a nacházejících se ve vysokopecní strusce. Obsah oxidů s uvedeným rozmezím v tabulce 2 zaručuje objemovou stálost, tj. nebude docházet k chemickým reakcím, jejichž výsledkem by bylo zvětšování objemu vysokopecní strusky.

280. Dále je ve znaleckém posudku zmíněn dokument„ Technologický postup zhotovitele D [číslo] km 153,054 až 155,140 z [datum] /ve znění dodatku [číslo] z [datum] (dále též„ TPZ“), který se vztahuje k násypům z druhotných surovin. Do jednotlivých vrstev jsou vyjmenovány použité materiály, kterými jsou při spojení Technologického postupu a jeho Dodatku [číslo] – konsolidační vrstva – vysokopecní struska [obec] fr. [číslo], ocelárenská struska [obec] fr. [číslo], těleso násypu – hlušina z dolu [obec] fr. [číslo], ocelárenská struska [obec] fr. [číslo], aktivní zóna – ocelárenská struska [obec] fr. [číslo]. K tomuto znalec uvedl, že je zřejmé, že materiály uvedené v TPZ nekorespondují s materiály uvedenými v DZS a ZTKP. Zejména se jedná o použití ocelárenské strusky, kterou DZS ani ZTKP v žádné vrstvě násypu nepřipouštěly. Ke všem použitým materiálům se přistupuje bez jakýchkoliv kontrolních zkoušek ze strany zhotovitele zemních těles, posouzení zrnitosti i vlhkosti se provádí vizuálně a neuvažuje se o zkouškách materiálu z hlediska objemových změn a obsahu škodlivých látek, což je v rozporu s ČSN 73 [číslo], s TP 138 a DZS.

281. Dále se znalec v posudku zmiňuje o Závěrečné zprávě zhotovitele o hodnocení jakosti díla, která dokumentuje totéž, co TPZ a kontrolní a zkušební plán. Uvedené certifikáty v Závěrečné zprávě platí pouze pro strusky ocelárenské. Vydání certifikátů zhotovitel považoval zřejmě za dostatečné a žádné kontrolní zkoušky, tedy konkrétně posouzení objemových změn a ekologické nezávadnosti strusek ve skutečnosti neprováděl. Žádný dokument, který je součástí Smlouvy o dílo nepřipouštěl použití ocelárenské strusky v násypech stavby D [číslo]. Pokud jde o měření výšek povrchu vozovky, znalec uvedl, že podrobným srovnáním výšek vozovky naměřených v době předání stavby [číslo] v roce 2007 a v roce 2013 byly stanoveny výškové rozdíly, přičemž rozsah zvýšení a poklesu povrchu vozovky stavby [číslo] činí + 19 mm a – 27 mm. Podle kontroly výškových bodů kolem stavby bylo prokázáno, že území vykazuje změny výšky maximálně v rozsahu – 2 mm a nejvýše – 28 mm.

282. Dále znalec uvedl, že pro vyhodnocení nerovností (zdvihů a poklesů povrchu vozovky) byla zpracována podrobná přesná nivelace povrchu vozovky, vyhodnoceno laserové skenování, měření tlouštěk vrstev vozovky georadarem a měření nerovností dynamickým měřením, které umožňuje posoudit rovnost povrchu z hlediska bezpečnosti silničního provozu s tím, že výsledky měření nepřímo prokazují, že v zemním tělese v některých místech došlo k objemovým změnám. Skutečné materiálové složení násypů stavby [číslo] lze prokázat až na základě provedení a vyhodnocení průzkumných vrtů nebo kopaných sond.

283. Úkolem znalce bylo zodpovědět otázku:„ Jaké vlastnosti musely mít násypové materiály (zejména tzv. druhotné násypové materiály) podle Smlouvy o dílo a z ní vyplývajících závazných technických předpisů (např. českých a evropských technických norem, technických podmínek vydaných Ministerstvem dopravy, Technických kvalitativních podmínek staveb pozemních komunikací) platných mezi lety 2002 a 2007, tedy v době realizace stavby D [číslo] s tím, aby se znalec zaměřil zejména na objemovou stabilitu tzv. druhotných násypových materiálů (vysokopecní a ocelárenské strusky a tzv. studeného odvalu) a jejich další fyzikální a chemické vlastnosti“. K tomu znalec uvedl, že systém technických předpisů, které předepisovaly vlastnosti druhotných násypových materiálů, je zakotven ve smlouvě o dílo. V jednotlivých technických částech smlouvy o dílo jsou specifikovány fyzikální, geomechanické a chemické vlastnosti zajišťující zpracování a objemovou stálost použitých materiálů pro stavbu zemního tělesa včetně stanovených požadavků z hlediska ekologického. Tyto požadavky pak konkrétně obsahuje ZTKP, kapitola 4 TKP, technická norma ČSN 73 [číslo] a ČSN 72 [číslo] a zejména technické podmínky TP 138 specificky zaměřené na použití strusek s tím, že nelze též opomenout znalosti, odbornost a zkušenosti pracovníků. Dále znalec zrekapituloval vlastnosti násypových materiálů podle smlouvy o dílo. V případě ocelárenské strusky znalec uvedl, že pokud by měla být použita ocelárenská struska (což však ZTKP ani DZS nepřipouštěly), musela by mít podle požadavků technických předpisů závazných podle Smlouvy o dílo následující vlastnosti podle ZTKP - ocelárenská struska není vyjmenována mezi ověřenými materiály pro stavbu násypů, důvody a požadované vlastnosti nejsou uvedeny.

284. Podle kapitoly 4 TKP - pro použití druhotných materiálů platí ČSN 73 [číslo] a příslušné TP; TKP upravuje podmínky skladování a dopravy, v případě heterogenních materiálů je nutné terénními a laboratorními zkouškami prokázat jejich použitelnost. Ukládá zpracování technologického předpisu pro zabudování strusek do zemního tělesa.

285. Podle technické normy ČSN 73 [číslo] není možné používat do zemního tělesa objemově nestabilní zeminy a horniny. Použití jiných strusek než vysokopecní strusky není zmíněno.

286. Podle technických podmínek TP 138 strusky musí být objemově stálé. Prokázání obsahu volného vápna a rozpadavosti strusky není požadováno, pokud struska byla uložena na skládce nejméně 1 rok a jsou doloženy případy ověřeného použití kameniva ze stejného zdroje.

287. Podle Technologického postupu zhotovitele zemních prací použití ocelárenské strusky je uvedeno v několika frakcích prakticky do všech vrstev násypu.

288. Dále bylo znalci zadáno:„ Určit na základě poskytnutých podkladů, zda byly dodrženy podmínky pro zkoušení vlastností násypových materiálů použitých v násypech stavby D [číslo] předepsané smlouvou o dílo a z ní vyplývajících závazných technických předpisů (např. českých a evropských technických norem, technických podmínek vydaných Ministerstvem dopravy, Technických kvalitativních podmínek staveb pozemních komunikací) platných mezi lety 2002 a 2007, tedy v době realizace stavby D [číslo] a zda výsledek takového zkoušení vyhovuje výsledkům předepsaným uvedenými předpisy“. K tomu znalec uvedl, že dle něj nebyly dodrženy podmínky pro zkoušení vlastností násypových materiálů použitých v násypech stavby D [číslo] předepsané Smlouvou o dílo a z ní vyplývajících závazných technických předpisů.

289. Dále znalec uvedl, že Technologické postupy pro provádění násypového tělesa, které vypracoval zhotovitel po uzavření Smlouvy o dílo, upravovaly pouze vizuální kontrolu zrnitosti a vlhkosti a zkoušky zhutnění statickou zatěžovací deskou a lehkou dynamickou deskou. Požadavky na zkoušky objemové stálosti, tj. zkoušky chemického složení a rozpadavosti v autoklávu předepsané TP 138 ani zkoušky vyluhovatelnosti podle ZTKP a DZS nebyly uvedeny, tudíž nebyly prováděny.

290. Dále znalec uvedl, že pro ocelárenskou strusku (jakkoliv tento materiál nebyl pro použití do násypu přípustný) technické předpisy závazné pro smlouvy o dílo předepisovaly následující zkoušky: (a) kapitola 4 TKP: čl. 4 [číslo] – v případě heterogenity terénní a laboratorní zkoušky k prokázání použitelnosti v souladu s dokumentací, (b) TP 138: čl. 5 [číslo] – zkouška obsahu volného vápna, zkouška rozpadavosti v autoklávu.

291. Dále znalec odpovídal na otázku:„ Jaké následky na stavbu D [číslo] mělo nedodržení podmínek pro zkoušení vlastností násypových materiálů použitých v násypech stavby D [číslo] či nevyhovující výsledky provedených zkoušek“. K tomu znalec uvedl, že účelem ustanovení ČSN 73 [číslo], TKP, kapitoly 4 a TP 138 je zajistit objemovou stálost zemních těles, kterou se naplňuje rovnost povrchu pozemních komunikací, což je základní požadavek jejich řádné funkce. Dle názoru znalce byly pro stavbu použity materiály, u kterých nebyla předepsanými zkouškami ověřována jejich objemová stálost a mohlo se tak stát, že v těchto materiálech mohly proběhnout změny způsobující zvětšování jeho objemu a tím také objemu konstrukce, v níž jsou zabudovány. Znalec dále uvedl, že se při stavbě neprováděly zkoušky strusek, které dokladují objemovou stálost.

292. K otázce:„ Zda lze z vnějších projevů na vozovce stavby D [číslo] (podélné a příčné deformace a trhliny) dovodit, že byly způsobeny nevhodnými násypovými materiály“, znalec uvedl, že ano, pokud se tyto deformace a případně trhliny vyskytují, mohou být způsobeny zvětšováním objemu zemního tělesa, což dle znalce může být způsobeno použitými materiály. S ohledem na charakter poruch lze dle názoru znalce konstatovat, že vlastnosti násypových materiálů jsou příčinou podélných a příčných nerovností vozovky stavby D [číslo]. Na závěr znalec uvedl, že musí však konstatovat, že mu nebyl předložen přímý důkaz, že se v násypu vyskytují materiály, které vykazují objemové změny s tím, že tento závěr lze spolehlivě učinit až na základě provedení vrtů nebo kopaných sond a zkoušek odebraných materiálů (viz Znalecký posudek Fakulty stavební, [obec] učení technického v [obec] [číslo] 2013 ze dne [datum]). Vyjádření ÚSI k posudku [číslo]

293. Ke znaleckému posudku Fakulty stavební, [obec] účetní technického v [obec] [číslo] 2013, ze dne [datum] se znalecký ústav – Ústav súdneho inžinierstva Žilinskej univerzity v Žiline (dále jen„ ÚSI“) vyjádřil následovně:

294. Jedná se o nejstarší znalecký posudek zpracovaný pro stavbu Dálnice D47, stavba [číslo] [obec], [obec] – [část obce], 2.stavba, km 153,054 – 155,140 a že znalecký ústav neměl v době zpracování k dispozici všechny podklady, zejména pak inspekční zprávy IZ [číslo] a proto jsou jeho odpovědi neúplné, často obecné a nejsou podloženy výsledky laboratorních zkoušek. V odpovědi na otázku [číslo] autor posudku uvedl, že technologický postup zhotovitele zkoušky, které by byly zaměřeny na zkoumání změn objemové hmotnosti použité strusky (jako zkoušky chemického složení a rozpadavosti v autoklávu dle TP 138) neobsahuje. Autor posudku uvedl, že nebyly vykonány zkoušky vyluhovatelnosti dle ZTKP a DZS, protože nejsou uvedeny v Technologickém postupu. Dle ÚSI však autor posudku neuvedl mezi zdroji„ Protokol o kontrolním zjištění“ vyhotovený ČIŽP z [datum], ze kterého vyplývá, že kontroly výluhů byly na stavbě prováděny a nebyly zjištěny nevyhovující výsledky (podklad P.60). Dále ÚSI uvedl, že autor posudku neměl pro závěry uvedené v odpovědi k otázce [číslo] dostatek relevantních podkladů a že v době zpracování posudku nebyla ještě odevzdána inspekční zpráva IZ [číslo], která obsahuje výsledky zkoušek prokazujících objemovou stálost zabudovaných materiálů v zemním tělese na stavbě D [číslo] v úseku km 153,054 – 155,140 a že autor posudku své závěry o žádná exaktní a naměřená data neopírá. K tomu ÚSI uvedl, že z výsledků zkoušek, která byla provedena (kombinace jednotného a množného čísla) po zhotovení znaleckého posudku a která je zaznamenaná v inspekční zprávě IZ [číslo], však plyne, že u žádného z parametrů prokazujících objemovou stálost nebyla zjištěna neshoda. Rozpadavost v autoklávu struskového kameniva uvedená v inspekční zprávě IZ [číslo] je hluboko pod limitem (5%), který je uveden v TP 138. Dle ÚSI autor znaleckého posudku odpověděl na otázku [číslo] v obecné a hypotetické rovině, protože v době zpracování posudku neměl k dispozici žádné výsledky zkoušek, které by naznačovaly objemovou nestálost použitých materiálů odebraných z inspekční sondy KSJ-2, která byla provedena až po odevzdání shora uvedeného posudku. Dále ÚSI uvedl, že autor posudku formuloval odpověď na otázku [číslo] aniž by měl k dispozici výsledky provedených laboratorních nebo jiných zkoušek. Posudek je neúplný v části odpovědi na otázku [číslo] kde jeho autor uvedl, že posuzoval v minulosti objemové změny násypu z ocelárenských strusek s poruchami vozovky, avšak chybí odkaz na tyto posudky či časové období, kdy vznikly, o jaké strusky se jednalo, z jaké haldy (odvalu) byly strusky odebírány, jak dlouho strusky byly na odvalech deponovány apod. Hodnocení příčin vzniku poruch a trhlin ve vozovce na základě jejich vizuální kontroly, na kterou posudek odkazuje, je nedostatečné. TP 87 požaduje pro zpracování návrhu oprav poruch vždy zpracování diagnostického průzkumu a zjištění příčin vzniku těchto poruch (viz čl. 3 [číslo] TP 87).

295. V rámci shrnutí analýzy k posudku [číslo] 2013 ÚSI uvedl, že posudek byl zpracován na základě neúplných podkladů. Posudek formuluje závěry v obecné a hypotetické rovině. Neúplnost podkladů si byl autor posudku vědom, když v posledním odstavci posudku uvedl, že„ Znalec musí konstatovat, že mu nebyl předložen přímý důkaz, že se v násypu vyskytují materiály, které vykazují objemové změny s tím, že tento závěr lze spolehlivě učinit až na základě provedení vrtů nebo kopaných sond a zkoušek odebraných materiálů. Dále ÚSI uvedl, že autor posudku neupozornil na požadavek TP 87, že stanovení příčin vzniku trhlin a dalších deformací na vozovce nelze provést jen na základě vizuální kontroly, ale teprve po diagnostice každé poruchy a že použití struskového kameniva bez další specifikace (tedy i možnost použití ocelárenské strusky) bylo zaznamenáno pouze v „ Zápise z projednání připomínek k RDS objektů SO [číslo], [číslo] ze dne [datum]“ a tato změna nebyla promítnuta do jiných dokumentů stavby (viz revizní znalecký posudek ÚSI [číslo] ze dne [datum]). Znalecký posudek Centra dopravního výzkumu, v.v.i., [číslo] 2014 (posudek [číslo])

296. Za účelem posouzení podélných nerovností povrchu vozovky, stavu povrchu vozovky a stavu součástí vybraných stavebních objektů na stavbě D [číslo] (km 153,054 – 155,140) si žalobce nechal vypracovat u znaleckého ústavu – Centra dopravního výzkumu, v.v.i. (dále též„ CDV“) znalecký posudek. Znalecký posudek [číslo] 2014, který byl vypracován dne [datum], připravil Ing. [jméno] [příjmení], Ph.D. Ve znaleckém posudku se uvádí, že na základě vyhodnocení poskytnutých podkladů, provedeného místního šetření a uskutečněných analýz byly posouzeny vybrané objekty stavby D [číslo] (km 153,054 – 155,140) z hlediska nerovností povrchu vozovek vyjádřených mezinárodním indexem nerovnosti IRI (vyhodnocení měření 3 různými společnostmi) a výskytu poruch na vozovkách s asfaltovým krytem (přednostně v místech zadaných vad). Výsledkem je přehled úseků vozovky, které podle znalce nesplňují požadavky platné v době realizace stavby z hlediska podélných nerovností povrchu vozovky vyjádřených mezinárodním indexem nerovnosti IRI a posouzení vad vozovky, které byly zaznamenány před koncem záruční doby v říjnu 2012. Jedná se o tyto úseky: D [číslo] pravý pás (km 359,639 – 361,725) - počet úseků s hodnotou IRI v intervalu 2,7-3,3: pomalý jízdní pruh 1x; rychlý jízdní pruh 2x, počet úseků s klasifikačním stupněm 3 (IRI v intervalu 3,4 – 5,0): pomalý jízdní pruh 0x; rychlý jízdní pruh 1x. D [číslo] levý pás (km 359,639 – 361,725) - počet úseků s hodnotou IRI v intervalu 2,7-3,3: pomalý jízdní pruh 2x; rychlý jízdní pruh 2x, počet úseků s klasifikačním stupněm 3 (IRI v intervalu 3,4 – 5,0): pomalý jízdní pruh 0x; rychlý jízdní pruh 2x.

297. Znalec vycházel z výsledků měření provedených třemi různými subjekty. Jednalo se o výsledky měření, které provedla v červnu 2012 [právnická osoba], s.r.o. diagnostickým systémem [anonymizováno] (jenž vyhodnocuje míru nerovnosti C). Dále znalec použil výsledky měření firmy„ Měření PVV“ ([jméno] [anonymizováno]), které bylo provedeno dne [datum], a výsledky měření provedeného [právnická osoba] [obec] a.s. v říjnu 2012.

298. Výsledky měření byly znalcem vyhodnoceny na základě postupu popsaného v části 1.3 posudku. Znalec vyšel ze znění bodu 7.1 přílohy [číslo] k 1.kapitole TKP, v němž jsou uvedeny povolené změny vlastností vozovek pozemních komunikací na konci záruční doby, přičemž hodnoty údajů (podle tabulky [číslo] TP 87) nesmějí přesáhnout polovinu rozpětí klasifikačního stupně 2 (dobrý). Polovina rozpětí připadá na 2,6 m/km. Naměřené hodnoty parametru IRI na konci záruční doby tedy nesměly přesáhnout hodnotu 2,6 m/km.

299. Jako nevyhovující požadavkům TKP (bod 7.1 přílohy [číslo] k 1. kapitole TKP) - ve spojení s TP 87 (tab. [číslo]) a s ČSN 736 175: 1996 (tab. A.2 - vyhodnotil znalec úseky, kde hodnoty parametru IRI v roce 2012 (tj. na konci záruční doby) překročily polovinu klasifikačního stupně 2 definovaného v technických podmínkách TP 87.

300. Dále se ve znaleckém posudku uvádí, že na základě poskytnutých podkladů a místního šetření byla znalcem identifikována mimo jiné porucha 102b – trhliny ve vozovce v pravém jízdním pásu v km 361,631 – 361,634 (viz znalecký posudek Centra dopravního výzkumu v.v.i. [číslo] 2014 ze dne [datum]). Vyjádření ÚSI k posudku [číslo]

301. Ke znaleckému posudku Centra dopravního výzkumu, v.v.i. [číslo] 2014, ze dne [datum] se ÚSI vyjádřil následovně: Posudek se věnuje zhodnocení poruch vozovky v úseku dálnice D [číslo] km 153, [číslo] na základě měření parametru IRI. Z výsledků měření parametru IRI nelze přímo odvozovat příčiny poruch vozovky. Z odpovědi autora posudku lze dovodit, že měření byla provedena metodicky správně dle platných norem a předpisů. Za možnou příčinu vzniku podélných nerovností uvedl autor posudku deformaci zemního tělesa, avšak dále se již nezabýval tím, co tyto deformace způsobilo a nepředkládá argumenty pro podporu svého závěru. V rámci shrnutí analýzy k posudku [číslo] 2014 ÚSI uvedl, že posudek vyhodnotil podélné poruchy na vozovce měřením parametru IRI, avšak tato měření mají pouze deskriptivní charakter a nelze na základě jejich výsledků konstatovat příčiny vzniku poruch vozovky. V posudku není uvedena podrobnější analýza příčin poruch. Posudek neuvádí, proč nebylo po nevyhovujících měřeních parametru IRI provedeno měření 4m latí dle TKP 1 z roku 2007. Jako příčiny poruch vozovky posudek uvádí deformace zemního tělesa, avšak neuvádí, co může být zdrojem těchto deformací.

302. ÚSI v rámci posouzení posudku CDV též uvedl, že z úseků s poruchami IRI, které jsou uvedeny v posudku CDV, se stavby (která je předmětem tohoto řízení) týká jen úsek v prostoru přechodových oblastí mostu SO 222. Toto konstatování ÚSI upřesnil v Doplnění [číslo] posudku. Z tohoto doplnění je zřejmé, že parametr IRI nesplňovaly 2 úseky v pravém a 3 úseky v levém pásmu dálnice (č.l. 1372 spisu) (viz revizní znalecký posudek ÚSI [číslo] ze dne [datum]). Zřizovací listina CDV 303. Ministerstvo dopravy vydalo dne [datum] podle § 3 a 31 odst. 2 zákona č. 341/2005 Sb., o veřejných výzkumných institucích zřizovací listinu veřejné výzkumné instituce„ Centrum dopravního výzkumu, v.v.i.“. Ve zřizovací listině je uvedeno, že veřejná výzkumná instituce Centrum dopravního výzkumu (dále též„ CDV, v.v.i.“) vzniká přeměnou státní příspěvkové organizace Centrum dopravního výzkumu dnem [datum] na základě ust. § 31 odst. 1 shora citovaného zákona a jeho zřizovatelem je ČR – Ministerstvo dopravy CDV, v.v.i. se zřizuje na dobu neurčitou a je zřízena za účelem provádění výzkumu, zabezpečování expertní a servisní činnosti v oblasti výzkumu pro Ministerstvo dopravy a další organizační složky státu nebo územní samosprávné celky. Provádí základní, aplikovaný a průmyslový výzkum (viz Zřizovací listina CDV, v.v.i). Znalecký posudek znaleckého ústavu [ulice] fakulty [jméno] [příjmení], Univerzity [obec], [číslo] 2015, ze dne [datum] (posudek [číslo])

304. Za účelem posouzení stavby„ Dálnice D47, stavba [číslo] [obec], [obec] – [část obce], 2.stavba, část km 153,054 až 155,140“ si žalobce nechala vypracovat též Znalecký posudek [číslo] 2015 ze dne [datum], jehož odborným řešitelem byl [titul]. Ing. [jméno] [příjmení], CSc. Úkolem znalce bylo zejména:„ Posoudit, zda jednotlivé násypové vrstvy (aktivní zóna, těleso násypu) stavebního objektu SO 104 stavby nazvané„ Dálnice D47, stavba [číslo] [obec], [obec] – [část obce], 2.stavba, část km 153,054 až 155,140“ jsou složeny z materiálů, které byly předepsány v příslušné smlouvě o dílo na realizaci uvedené stavby, konkrétně ve Zvláštních technických kvalitativních podmínkách a Dokumentaci pro zadání stavby stavebního objektu SO 104.“ 305. K tomu znalec uvedl, že nikoliv, s tím, že v aktivní zóně násypu je dle zprávy INSET materiál na bázi strusek, je to směs vysokopecních a ocelárenských strusek s cizorodými částicemi. Podle DZS měla být použita vysokopecní struska [obec a číslo] mm nebo [číslo]. Dle nálezu cizorodých látek (cihel, betonu), se v aktivní zóně nachází takové materiály, které ZTKP ani DZS do aktivní zóny nedovolovaly použít. Použití ocelárenské strusky také dokladují podklady zhotovitele. Podle Technologického postupu zhotovitele se do konsolidační vrstvy uvádí použití vysokopecní strusky [obec] frakce [číslo] mm nebo ocelárenské strusky [obec] frakce [číslo] mm. Do tělesa násypu se uvádí použití ocelárenské strusky [obec a číslo] mm a do aktivní zóny ocelárenská struska [obec] zrnitost [číslo] mm. V kontrolním a zkušebním plánu jsou pak uvedeny strusky bez označení, ale jejich vlastnosti jsou dokladovány stavebně technickými označeními (STO) jako ocelárenská struska zatříděná nesprávně do štěrkodrti B 0/250 mm. Dále znalec uvedl, že toto nesprávné zatřídění strusek jako kameniva s nastavenými požadavky podle ČSN 72 [číslo] (zrušené v průběhu stavby) tak, aby se nevhodnost materiálu nedala prokázat, vedlo k tomu, že zhotovitel žádné kontrolní zkoušky zabudovaných materiálů neprováděl a nepostupoval tak, v souladu s obvyklými zvyklostmi zajišťujícími kontrolu jakosti stavby ani s požadavky TP 138 ve vztahu k použitým struskovým materiálům.

306. Dále měl znalec:„ Vyhodnotit výsledky provedených zkoušek fyzikálních a chemických vlastností násypových materiálů získaných z reprezentativních vzorků odebraných ze všech projektovaných podkladních a násypových vrstev hlavních tras výše uvedené stavby, zejména, zda (a) přesně zjištěné chemické složení všech zjištěných struskových materiálů vyhovuje hodnotám uvedeným v tabulce 2 čl. 5 technických podmínek TP 138, (b) hodnoty zjištěné rozpadovosti všech zjištěných materiálů v autoklávu vyhovují hodnotám požadovaným v příloze A technických podmínek TP 138 a (c) zjištěná zrnitost jednotlivých materiálů vyhovuje požadavkům aplikovatelných technických norem.“ 307. K dotazu pod písm. a/ znalec uvedl, že nikoliv, že chemické složení struskových materiálů po 7 letech uložení do zemního tělesa nesplňuje požadované složení oxidů uvedených v tabulce 2 TP 138 s tím, že předepsaný obsah SiO2 je v tabulce uveden v hodnotách 37% až 41%, stanovený obsah SiO2 byl v aktivní zóně 26,34% a 31,12%. K dotazu pod písm. b/ znalec odpověděl kladně s tím, že hodnota rozpadavosti struskových materiálů po 7 letech uložení do zemního tělesa je v hodnotách 1,6% a 1,0% a je tedy nižší než maximální přípustná hodnota 5% v době zabudování strusek do vrstev vozovky nebo zemního tělesa, a proto lze vyvodit, že objemové změny se s časem snižují. K dotazu pod písm. c/ znalec uvedl, že nikoliv s tím, že zrna kameniva v podkladních vrstvách během 7 let uložení do konstrukce vozovky se postupně zdrobňují, objemovými změnami se hrubá zrna rozpadají, zvyšuje se podíl zrn drobných a jemných s tím, že stanovené zrnitosti mechanicky stmeleného kameniva (MZK) ve zprávě INSET dokládají větší propad než povolený (zmenšení velikosti zrn) na sítech 8 mm, 4 mm a 0,63 mm. Stanovené zrnitosti štěrkodrti (ŠD) dokládají větší propad na sítech 16 mm, 8 mm a 0,63 mm.

308. Úkolem znalce bylo dále vedle zodpovězení otázek zadavatele posudku též zodpovězení otázek, které soud hodlal znalci položit v roce 2013 (na základě usnesení ze dne [datum]), a to:„ Zda existuje vada stavebního objektu SO 104 reklamovaná žalobkyní pod [číslo] v čem tato vada spočívá“. K tomu znalec uvedl, že ano a že na základě předložených podkladů dospěl k závěru, že všechny aspekty souhrnně reklamované v rámci vady [číslo] fakticky existují. Dále znalec uvedl, že má za to, že posouzení, zda existuje nebo neexistuje vada určitého stavebního objektu, závisí na právním posouzení a nikoliv odborně-technických znalostech a že sice používá pojem vada uvedený v dotazech soudu, ale ve významu faktické existence jednotlivých aspektů, které byly objednatelem posudku v rámci vady [číslo] reklamovány. Dle znalce vada pod [číslo] spočívá především v tom, že do podkladních vrstev a aktivní zóny stavebního objektu SO 104 byly zabudovány materiály v rozporu s písm. C Zvláštních technických kvalitativních podmínek, zejména ocelárenská struska [obec], a do aktivní zóny zřejmě i jiný materiál obsahující cizorodé látky. Dále vada pod [číslo] spočívá v deformacích zemního tělesa, v nerovnostech povrchu vozovky a dále ve všech podélných a příčných trhlinách vozovky a stavebních konstrukcí stavby [číslo] v km 15,054 – 155,140, jejichž technickým projevem (příčinou) je použití smlouvou nedovolených materiálů a jejich vlastností, a že existence uvedených aspektů vady [číslo] brání řádnému užívání stavebního objektu a snižuje dobu životnosti všech konstrukcí stavby. Podle znalce podklady předané zhotovitelem dokumentují, že do zemního tělesa byly zabudovány ocelárenské strusky a že mu byly předloženy certifikáty, které to rovněž dokladují. Dodavatel strusky si objednal u Technického a zkušebního ústavu (TAZUS) provedení certifikace předkládaného materiálu podle tehdy platné ČSN 72 [číslo]. Dle znalce taková certifikace ve vztahu ke struskovému kamenivu však neodpovídá v této normě uvedené výrobě kameniv a jejich zrnitosti. Dodavatel strusky navíc požadoval certifikaci materiálu jako typ štěrkodrti B, který platí jen pro málo kvalitní horniny s použitím pro nevýznamné silnice. Dle názoru znalce bylo hlavním důvodem tohoto výběru, aby se dodavatel strusky vyhnul provádění zkoušek strusky z hlediska složení a objemových změn s tím, že toto nesprávné zatřídění pak vedlo k tomu, že se neprováděly žádné další zkoušky dokumentující kvalitu materiálu, kontrolovala se jen vizuálně zrnitost materiálu a jeho vlhkost.

309. K otázce:„ [obec] byla vada stavebního objektu SO 104 coby součásti stavby nazvané„ Dálnice D47, stavba [číslo] [obec], [obec] – [část obce], 2. Stavba, část km 153,054 až 155,140 reklamovaná pod [číslo] způsobena“, znalec uvedl, že reklamovaná vada pod [číslo] je důsledkem použití strusek v zemním tělese, případně v podkladních vrstvách stavby [číslo] v km 153,054 – 155,140 s tím, že strusky vykazují objemové změny v důsledku reakcí jednotlivých oxidů, kterými se zvětšuje objem materiálů, tj. původně kompaktní kusy nebo zrna strusky se vnitřním zvětšením hmoty rozpadají na zrna menší a menší s celkovým navýšením původního objemu, který materiál zaujímal.

310. Na dotaz:„ Zda byla hlavní trasa stavby nazvané„ Dálnice D47, stavba [číslo] [obec], [obec] – [část obce], 2. stavba, část km 153,054 až 155,140“ zhotovena v souladu s projektovou a zadávací dokumentací“, znalec uvedl, že nikoliv, s tím, že do hlavní trasy byly zabudovány materiály, které nejsou uvedeny v zadávací dokumentaci (DZS). Jedná se především o použití strusky v podkladní vrstvě mechanicky zpevněného kameniva, o použití ocelárenské strusky [číslo] (a zřejmě místy i jiného materiálu obsahujícího cizorodé látky) v aktivní zóně a o použití ocelárenské strusky jako štěrkodrtí [číslo] třídy B v konsolidační vrstvě násypu. Dále znalec uvedl, že v podkladech pro zpracování realizační dokumentace (RDS) je uvedeno, že pokud by zhotovitel chtěl do násypů použít jiné materiály, než byly uvedeny v DZS a ZTKP, tedy hlušina [obec a číslo], vysokopecní struska [obec] do násypů nad hladinu vody Q100 studený odval, musí předložit všechny požadované atesty materiálů a nechat použití těchto materiálů schválit žalobcem. Pokud za takový atest byly považovány certifikáty ocelárenské strusky vydané TAZUS, pak tyto nejsou v souladu s technickými zásadami stavby pozemních komunikací. Certifikát na ocelárenskou strusku [číslo] podle ČSN 72 [číslo] použitou do aktivní zóny nebyl v protokolu dokladován zkouškou rozpadavosti strusky, ač to norma požaduje. Použití ocelárenských strusek do zemních prací bylo dokladováno nesprávným zatřídění strusek podle ČSN 72 [číslo] mezi štěrkodrti třídy B o zrnitosti [číslo]. Nesprávné zatřídění spočívá v povolení zrnitosti vyšší než 90 mm a nepoužití přípustných hodnot rozpadavosti charakterizující objemové změny strusek. Tímto zatříděním se struskový materiál zatřiďuje mezi přírodní kameniva nevykazující objemové změny. Materiál se kontrolními zkouškami povinnými pro použití strusek následně v rozporu s ČSN 72 [číslo] a TP 138 nekontroloval (viz znalecký posudek [ulice] fakulty [jméno] [příjmení], Univerzity [obec] [číslo] 2015 ze dne [datum]). Doplněk [číslo] ke znaleckému posudku [číslo] 2015 311. Ke znaleckému posudku [číslo] 2015 ze dne [datum] byl znaleckým ústavem [ulice] fakultou [jméno] [příjmení], Univerzity [obec] na základě žádosti žalobce coby objednatele vypracován dne [datum] Doplněk [číslo]. V doplňku znaleckého posudku se uvádí, že důvodem jeho zpracování bylo uvedení detailní specifikace zpracovatelů posudku, kterými jsou prof. Ing. [jméno] [příjmení], CSc. z Fakulty stavební, [obec] učení technického v [obec] a [titul]. Ing. [jméno] [příjmení], CSc. z Katedry dopravního stavitelství, [ulice] fakulty [jméno] [příjmení] [jméno] [příjmení] a že závěry znaleckého posudku ani jeho text nejsou tímto doplňkem nijak dotčeny. Součástí doplňku je též prohlášení, v němž znalec prohlašuje, že nemá žádný majetkový prospěch, majetkovou účast nebo jiný zájem spjatý s výslednými závěry předmětného znaleckého posudku, ani není s žalobkyní či žalovanou majetkově nebo personálně propojen a že si není vědom žádných důvodů, které by mohly zpochybnit nezávislost nebo objektivitu znalce. Dále znalec prohlásil, že si je vědom následků podání vědomě nepravdivého znaleckého posudku ve smyslu § 127a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů a že jedná a vystupuje jako nezávislá strana a že odměny za vypracování znaleckého posudku nejsou závislé na vyvozených závěrech s tím, že je nezávislým na žalobci i žalovaném. V závěru znalec prohlásil, že není podjatý ve smyslu ust. § 11 odst. 1 zákona č. 36/1967 Sb., o znalcích a tlumočnících, ve znění pozdějších předpisů. Dále je v doplňku uvedeno, že výchozí podklady a informace použité pro potřebu podaného znaleckého posudku byly poskytnuty objednatelem, nebo pocházejí z veřejně dostupných zdrojů, či byly pořízeny v rámci znaleckého úkonu (ohledání, měření, fotografická dokumentace a podobně) a že za skutečnosti nebo podmínky, které se vyskytnou po datu zpracování tohoto posouzení a za změnu v legislativních, technických, tržních nebo obchodně-smluvních podmínkách nelze převzít odpovědnost (viz Doplněk [číslo] ke znaleckému posudku 4Z/ 2015 ze dne [datum]). Vyjádření ÚSI k posudku [číslo]

312. Ke znaleckému posudku [ulice] fakulty [jméno] [příjmení], Univerzity [obec] [číslo] 2015, ze dne [datum] se ÚSI vyjádřil následovně: Znalecký posudek se věnuje použitým materiálům v konstrukčních vrstvách a v zemním tělese na stavbě D [číslo] (objekt SO 104), km 153,054 – 155,140, zejména ve vztahu, zda tyto materiály byly zabudovány v souladu se souborem smluvních dohod a dle ZTKP a DZS stavby. Posudek vycházel především z inspekční zprávy IZ [číslo], která byla zpracována [právnická osoba] s.r.o. a ze zprávy [obec] geologické služby. ÚSI uvedl, že souhlasí s odpovědí autora posudku na otázku [číslo]„ …zda podkladní vrstvy vozovky stavebního objektu SO 104 stavby nazvané Dálnice D47, stavba [číslo] [obec], [obec] – [část obce], 2.stavba, část km 153,054 až 155,140 jsou složeny z materiálů, které byly předepsány v příslušné smlouvě o dílo na realizaci stavby, konkrétně v Dokumentaci pro zadání stavby stavebního objektu SO 104“, tedy že nebyly v souladu se ZTKP a DZS. ÚSI rovněž souhlasil s odpovědí autora posudku na otázku [číslo]„ …zda jednotlivé násypové vrstvy (aktivní zóna, těleso násypu) stavebního objektu SO 104 stavby nazvané Dálnice D47, stavba [číslo] [obec], [obec] – [část obce], 2.stavba, část km 153,054 až 155,140 jsou složeny z materiálů, které byly předepsány v příslušné smlouvě o dílo na realizaci uvedené stavby, konkrétně ve Zvláštních technických kvalitativních podmínkách a Dokumentaci pro zadání stavby stavebního objektu SO 104“, tedy že ze současného pohledu se jeví, že chybou zhotovitele bylo, že změnu materiálu v aktivní zóně z vysokopecní strusky za strusku, kterou doložil certifikátem pro ocelářskou strusku, nepromítl do souboru smluvních dohod jinak než zápisem z projednání připomínek k RDS.

313. ÚSI rovněž souhlasil s odpovědí autora posudku na otázku [číslo] tedy že chemické složení všech zjištěných struskových materiálů nevyhovuje hodnotám uvedeným v tabulce 2 čl. 5 technických podmínek TP 138 a na otázku [číslo], že zjištěná zrnitost jednotlivých materiál nevyhovuje požadavkům aplikovatelných technických norem. Ve vztahu k odpovědi na otázku [číslo] ÚSI uvedl, že Inspekční zpráva č. IZ14016 uvádí, že struska uložená v aktivní zóně nevykazuje objemové změny z hlediska bobtnavosti dle ČSN 73 [číslo]. Objemové změny nepotvrdila ani zkouška rozpadavosti v autoklávu dle přílohy A TP 138 realizovaná 7 let po dokončení stavby. Dále ÚSI (ve vztahu k odpovědi autora posudku na otázku [číslo] kterou hodlal položit soud) uvedl, že na základě provedených měření nelze jednoznačně tvrdit, že příčinou vady [číslo] (nerovnosti vyjádřené nevyhovujícím parametrem IRI) jsou objemové změny v matriálech uložených v podloží vozovky. Ve vztahu k odpovědi autora posudku na otázku [číslo] kterou soud hodlal položit, ÚSI uvedl, že i přes použití ocelárenské strusky a výskyt směsi strusek s cizorodými částicemi dle inspekční zprávy IZ [číslo] měření v autoklávu neukázaly nevyhovující vlastnosti z hlediska objemové stálosti strusky dle TP 138. Takže vliv objemových změn strusky na vznik nerovností na povrch vozovky takto nelze přímo odvozovat. Ve vztahu k odpovědi autora posudku na otázku [číslo] kterou soud hodlal položit, ÚSI uvedl, že inspekční zprávou č. IZ [číslo] nebyla prokázána objemová nestálost zabudovaných materiálů v odebraných vzorcích ze sondy KSJ-2. Proto nelze jednoznačně souhlasit se závěrem znaleckého posudku, že v důsledku popsaných materiálových změn v podkladových vrstvách a v zemním tělese učiněných v rozporu se Smlouvou o dílo a technickými předpisy byly do stavby [číslo] v km 153,054 – 155,140 zabudovány materiály, které vykazují objemové změny. Tvrzení autora posudku není podloženo žádnými výsledky laboratorních nebo jiných zkoušek. Dále ÚSI nesouhlasil se závěry vyslovenými v odpovědi na otázku [číslo] neboť výsledky zkoušek odebraných materiálů v rámci inspekční zprávy č. IZ [číslo] a č. IZ14016 prokázaly, že nebyla u žádného z materiálů z aktivní zóny prokázána objemová nestabilita. Ve vztahu k odpovědi autora posudku na otázku [číslo] kterou soud hodlal položit, ÚSI uvedl, že s ní částečně souhlasí, tedy že hlavní trasa stavby nazvané Dálnice D47, stavba [číslo] [obec], [obec] – [část obce], 2. stavba, část km 153,054 až 155,140 nebyla zhotovena v souladu se zadávací dokumentací.

314. V rámci shrnutí analýzy k posudku [číslo] 2015 ÚSI uvedl, že změna zabudovaného materiálu do aktivní zóny se objevila pouze v zápise z výrobního výboru pro zpracování RDS silničních objektů a že chemické složení struskového kameniva v aktivní zóně nelze porovnávat s požadavky na chemické složení vysokopecní strusky uvedené v TP 138 z roku 2000 s tím, že výsledek bude zavádějící. Dále ÚSI uvedl, že laboratorními zkouškami, které byly provedeny v rámci inspekční zprávy IZ [číslo], nebylo prokázáno, že by struskové kamenivo v aktivní zóně na stavbě D [číslo] v km 153, [číslo] bylo příčinou poruch a deformací vozovky, které jsou vyjádřeny parametrem IRI (viz revizní znalecký posudek ÚSI [číslo] ze dne [datum]). Znalecký posudek ZU-FAST_119/ 2015 (posudek [číslo])

315. Za účelem revizního posouzení znaleckých posudků pro stavbu Dálnice D47, stavba [číslo] [obec], [obec] – [část obce], 2.stavba, km 153, [číslo] si žalovaná objednala u znaleckého ústavu Fakulty stavební, VŠB – [jméno] [příjmení] vypracování znaleckého posudku. Znalecký posudek č. ZU_FAST_119/ 2015 byl vypracován dne [datum] a jeho zpracovatelem byl kolektiv pracovníků znaleckého ústavu Fakulty stavební. Úkolem znaleckého ústavu bylo prostudovat poskytnuté podklady a provést posouzení znaleckých posudků a závěrů v nich uvedených pro stavbu„ Dálnice D47, stavba [číslo] [obec], [obec] – [část obce], 2.stavba, km 153, [číslo], a to konkrétně (1) znaleckého posudku [číslo] 2015„ Posouzení vlastností násypových materiálů tělesa dálnice D47 stavby [číslo]“ vypracovaný Univerzitou [obec] [ulice] fakultou [jméno] [příjmení], (2) znaleckého posudku [číslo] 2013„ Znalecký posudek k posouzení vlastností násypových materiálů na stavbě Dálnice D47, stavba [číslo] km [obec], [obec] – [část obce], 2.stavba, km 153, [číslo]“ vypracovaný [příjmení] učením technickým v [obec], (3) znaleckého posudku [číslo] 2014„ o posouzení podélných nerovností povrchu vozovky, stavu povrchu vozovky a stavu součástí vybraných stavebních objektů na stavbě D [číslo] (km 153, [číslo])“, (4) Inspekční zprávy č. IZ [číslo], vypracované [právnická osoba] s.r.o.

316. Znalec zejména uvedl, že nerovnosti uváděné v rámci vady [číslo] v úseku dálnice D [číslo] km 153, [číslo] zahrnují pouze úseky v přechodových oblastech mostu SO 222, včetně mostu samotného a v přechodové oblasti bohumínské opěry mostu SO 221. Další popsané úseky s nevyhovujícím parametrem IRI dle posudku CDV se (dle znalce) nacházejí mimo posuzovaný úsek dálnice (km 153, [číslo]).

317. Dále znalec uvedl, že použití každého ze zastižených materiálů dle inspekční zprávy IZ [číslo] lze podložit o konkrétní dokumentaci, podle které byl stavební objekt SO 104 zabudován. Z inspekční zprávy IZ [číslo] dle znalce vyplývá, že zabudované materiály v zemním tělese dálnice D [číslo] km 153, [číslo] jsou v zásadě objemově stálé. Na základě provedených měření tedy nelze tvrdit, že příčinou vady [číslo] v rozsahu trhlin, nerovností a deformací jsou objemové změny v materiálech uložených v podloží vozovky.

318. Dále znalec uvedl, že vezme-li v úvahu technický vývoj měřící metody pro stanovení parametru IRI, který byl sumarizován v normě ČSN 73 [číslo], pak se v úseku stavby dálnice D [číslo], km 153, [číslo] žádná vada spočívající v nevyhovujícím parametru IRI – vada [číslo] – nevyskytuje. Naměřené změny nivelety dálnice v přechodových oblastech mostů SO 221 a SO 222 vyhovují požadavkům ČSN 73 [číslo]. Naměřené nerovnosti měly charakter poklesů, které jsou pro přechodové oblasti očekávané. Nebyly zjištěny žádné zdvihy nivelety komunikace v přechodových oblastech těchto mostů, které by mohly indikovat objemové změny v podloží.

319. Dále znalec uvedl, že zemní těleso a konstrukční vrstvy stavby dálnice D [číslo] v úseku km 153, [číslo] bylo vybudováno z materiálů, které byly uvedeny v projektové dokumentaci (včetně stupně RDS) a v dokumentaci z dalších etap přípravy nebo samotné výstavby objektu SO 104. Tyto dokumenty jsou podepsány žalobcem. Dle znalce materiály svými vlastnostmi vyhovovaly požadavkům norem, předpisů a TKP 4 před jejich zabudováním, což plyne např. ze závěrečné zprávy zhotovitele o zhodnocení jakosti díla nebo z protokolu o předání díla. Rozsah kontrolních zkoušek byl schválen zástupcem žalobce (viz potvrzený Kontrolní a zkušební plán).

320. Dále znalec uvedl, že některé vlastnosti zabudovaných materiálů se s časem mění, v předpisové základně však nejsou definovány parametry, jaké mají mít jednotlivé materiály po určité době od zabudování, resp. po určité době provozu. Porovnání vlastností jednotlivých zabudovaných materiálů, které měly mít před zabudováním, s vlastnostmi těchto materiálů po více než 10 letech od zabudování a uvedení do provozu, není z odborného hlediska správné.

321. Dle provedených zkoušek v rámci inspekční zprávy IZ [číslo] jsou podkladní vrstvy vybudovány z přírodního kameniva, tedy z materiálů předepsaných v DZS a ZTKP stavby D [číslo]. Výsledky zkoušek vzorků odebraných z jádrových vrtů jsou dle znalce zatíženy chybou spojenou s nepřesnostmi při jejich odběru, a proto je nelze považovat za relevantní. Vzhledem k nevhodně zvolené technologii vrtných prací, které byly provedeny k získání těchto vzorků, nemohou tyto vzorky sloužit k prokazatelnému potvrzení složení jednotlivých konstrukčních vrstev a vrstev zemního tělesa.

322. Dále znalec uvedl, že žádný z podkladů, na jejichž základě byl znalcem žalobce zpracován posudek [číslo] 2015, nenaznačuje, že struskové kamenivo použité na stavbě dálnice D [číslo] v km 153, [číslo] je nebo bylo objemově nestálé. Sám znalec žalobce přitom v odpovědi na otázku 3b uvedl, že všechny zastižené materiály ve zkoušce rozpadavosti vyhověly. Závěr znalce žalobce, že struskové kamenivo je příčinou deformací nebo nerovností vozovky vyjádřených parametrem IRI, není podložen výsledky zkoušky rozpadavosti v autoklávu. Co se týče materiálů uložených v podkladních vrstvách (MZK a štěrkodrť), těm se znalec žalobce v otázce určení příčin deformací a nerovností vozovky nevěnuje. K těmto vrstvám lze nicméně zopakovat, že vlastnosti zabudovaných materiálů nejsou v čase konstantní a mohou se měnit.

323. Dále znalec uvedl, že jelikož nejsou v jeho předpisové základně definovány parametry, jaké mají mít jednotlivé materiály po zabudování a několikaletém provozu, je zavádějící porovnávat výsledky zjištěné v rámci inspekční zprávy IZ [číslo] v roce 2014 s výsledky zkoušek před zabudováním konkrétního materiálu. Dále znalec uvedl, že vezme-li v úvahu technický vývoj měřící metody pro stanovení parametru IRI, který byl sumarizován v normě ČSN 73 [číslo], pak se v úseku stavby dálnice D [číslo], km 153, [číslo] žádná vada spočívající v nevyhovujícím parametru IRI – vada [číslo] – nevyskytuje. Naměřené změny nivelety dálnice v přechodových oblastech mostů SO 221 a SO 222 vyhovují požadavkům ČSN 73 [číslo]. Naměřené nerovnosti měly charakter poklesů, které jsou pro přechodové oblasti očekávané. Nebyly zjištěny žádné zdvihy nivelety komunikace v přechodových oblastech těchto mostů, které by mohly indikovat objemové změny v podloží.

324. Na základě poskytnutých podkladů lze dle znalce konstatovat, že zhotovitel zabudoval do zemního tělesa dálnice D [číslo] km 153, [číslo] materiály ve shodě s projektovou a jinou technickou dokumentací, jak byla připravena v průběhu příprav a realizace díla. To plyne z dokumentace poskytnuté znaleckému ústavu, která ovšem naopak nebyla poskytnuta znalci žalobce v plném rozsahu nebo sice znalci žalobce poskytnuta byla (např. RDS 3/ 2003), ale znalec žalobce ji nijak nezohlednil.

325. Dále znalec uvedl, že ve vzorcích odebraných ze sondy KSJ-2 z aktivní zóny se nacházejí příměsi, které se dostaly do vzorku z dané hloubkové úrovně pravděpodobně při výstavbě, kdy byla vybudována mocnější vrstva ze štěrkodrti. Při odběru vzorků z definované hloubkové úrovně, pak musel být v matriálu aktivní zóny vyšší podíl příměsí nadložních vrstev. Z nalezení příměsi úlomků drob, ortoruly a betonu tedy nelze dovozovat jakékoliv pochybení zhotovitelů a ani zhoršení vlastností aktivní zóny nebo vliv na životnost a kvalitu díla. Inspekční zprávou nebyl stanoven podíl vyzdívkových cihel ve strusce. Dle normy ČSN 72 [číslo] mohlo struskové kamenivo třídy A obsahovat až 1% cizorodých příměsí. Protože nebyl určen přesný podíl jednotlivých cizorodých částic ve vzorcích z kopané sondy KSJ-2 a je (dle znalce) zřejmé, že zrna droby pocházejí z nadložních vrstev štěrkodrti a MZK, nelze výsledek uváděný v inspekční zprávě IZ [číslo] (podíl 2,5% cizorodých příměsí) považovat za postačující pro hodnocení vlastností vrstvy aktivní zóny ze strusky.

326. Dále znalecký ústav uvedl, že zemní těleso a konstrukční vrstvy stavby dálnice D [číslo] v úseku km 153, [číslo] bylo vybudováno z materiálů, které byly uvedeny v projektové dokumentaci (včetně stupně RDS) a v dokumentaci z dalších etap přípravy nebo samotné výstavby objektů SO 104. Tyto dokumenty jsou podepsány žalobcem. Dle znalce materiály svými vlastnostmi vyhovovaly požadavkům norem, předpisů a TKP 4 před jejich zabudováním, což plyne např. ze závěrečné zprávy zhotovitele o zhodnocení jakosti díla nebo z protokolu o předání díla. Rozsah kontrolních zkoušek byl schválen zástupcem žalobce (viz potvrzený Kontrolní a zkušební plán).

327. Z dokumentů, které byly poskytnuty znalci žalobce, neplyne, že by žalobce, TDI nebo jiný dozor objednatele požadoval rozšířit rozsah kontrolních zkoušek na stavbě oproti odsouhlasenému Kontrolnímu a zkušebnímu plánu.

328. Závěrem znalecký ústav konstatoval, že všechny zabudované materiály na stavbě dálnice D47, stavba [číslo], km 153, [číslo] neměly k datu zpracování tohoto posudku (09/ 2015) negativní vliv na stav zemního tělesa a jeho funkčnost (viz Znalecký posudek Fakulty stavební, VŠB-TU [obec] č. ZU_FAST_119/ 2015 ze dne [datum]). Vyjádření ÚSI ke znaleckému posudku [číslo]

329. Ke znaleckému posudku Fakulty stavební, [obec] školy báňské – Technické univerzity [obec] č. ZU_FAST_119/ 2015, ze dne [datum], ÚSI zejména uvedl:

330. Nedostatkem uvedeného posudku je (vedle jiného) chybějící srovnání výsledků měření ve smyslu ČSN 73 [číslo] a měření podélných nerovností metodou IRI s tím, že ČSN se používá převážně při navrhování přechodových oblastí mostů. ÚSI nesouhlasil se závěrem znalce, že vada [číslo] co do překročení parametru IRI neexistuje. Pokud znalec poukazuje na normu ČSN 73 [číslo]: 2015 (ve vztahu k údajně možnému překročení požadované hodnoty IRI), považuje ÚSI tento poukaz za irelevantní, neboť se váže na období po realizaci měření podélné nerovnosti na konci záruční doby v roce 2012.

331. Dále ÚSI uvedl, že v zemním tělese a v konstrukčních vrstvách na stavbě D [číslo] byly uloženy materiály bez požadavků na další a doplňující zkoušky. S ohledem na použití struskového kameniva měly být realizovány kontrolní zkoušky objemové stálosti během výstavby dle ČSN 72 [číslo]: [číslo], tab. 4 a TP 138: 2000. Dále ÚSI uvedl, že s ohledem na zastižení směsi vysokopecní a ocelárenské strusky v aktivní zóně, nelze tento materiál dokladovat certifikátem pro ocelárenskou strusku.

332. Tvrzení znalce na straně 63 znaleckého posudku, tedy že„ Na základě poskytnutých podkladů lze konstatovat, že zhotovitel zabudoval do zemního tělesa dálnice D [číslo] km 153, [číslo] materiály ve shodě s projektovou a jinou technickou dokumentací, jak byla připravena v průběhu příprav a realizace díla“ je dle ÚSI neúplné, neboť změna struskového kameniva na strusku z odvalu [obec] bez další specifikace se vyskytuje v zápisu z projednání připomínek k RDS z [datum] (podklad P.54), ovšem toto nebylo promítnuto do souboru smluvních dohod.

333. Tvrzení znalce o přimísení zrn droby z MZK kameniva a štěrkodrti do vzorku odebraného z aktivní zóny (strana 64 znaleckého posudku) je dle ÚSI částkové, neboť inspekční zpráva č. IZ [číslo] se zmiňuje v rámci cizorodých příměsí také o úlomcích betonu, ortoruly a vyzdívkových cihel, které by neměly být součástí MZK kameniva. Stejně tak tvrzení znaleckého ústavu na straně 64 znaleckého posudku, tedy že„ Co se týče dalších poruch uváděných v rámci vady [číslo] tedy deformací nebo trhlin, žádný z revidovaných znaleckých posudků neuvádí mezi podklady dokumenty, z nichž by bylo možno existenci těchto poruch dovozovat“ pokládá ÚSI za nesprávné, neboť nerovnosti byly zachyceny při měření parametru IRI (podklad P.14), posuny v rámci geodetických měření (podklad P.14) a laserového skenování povrchu vozovky (podklad P.21 a P.22). Trhliny jsou prokazatelně zachyceny v pasportu trhlin z [datum] (podklad P.36).

334. Závěrečné tvrzení znalce uvedené na straně 67 znaleckého posudku, tedy že„ Závěrem můžeme konstatovat, že všechny zabudované materiály na stavbě dálnice D47, stavba [číslo], km 153,054 – 155,140 neměly k datu zpracování posudku negativní vliv na stav zemního tělesa a jeho funkčnost“, pokládá ÚSI za neúplné, neboť trhliny a nerovnosti byly prokazatelně identifikovány a třebaže objemová nestálost struskových materiálů v aktivní zóně se v rámci inspekčních zpráv nepotvrdila (podklad P.12 a P.13), nebyly blíže studovány např. asfaltové vrstvy vozovky, přičemž s ohledem na místo tvorby poruch na povrchu vozovky tyto rozhodně zkoumány být měly (viz revizní znalecký posudek ÚSI [číslo] ze dne [datum]). Znalecký posudek znaleckého ústavu - [ulice] fakulty [jméno] [příjmení], Univerzity [obec], č. IZ/2016 (posudek [číslo])

335. Za účelem posouzení stavebního objektu SO 104 stavby„ Dálnice D47, stavba [číslo] [obec], [obec] – [část obce], 2.stavba, část km 153,054 až 155,140“ si žalobce objednal u znaleckého ústavu – [ulice] fakulty [jméno] [příjmení], Univerzity [obec] vypracování znaleckého posudku. Znalecký posudek č. IZ/2016 byl vypracován dne 26. 1. 2016 a jeho odpovědnými řešiteli byli prof. Ing. [jméno] [příjmení], CSc. z Fakulty stavební, [obec] učení technického v [obec], a [titul]. Ing. [jméno] [příjmení], CSc. z Katedry dopravního stavitelství, [ulice] fakulty [jméno] [příjmení], Univerzity [obec].

336. K otázce [číslo]„ Mohlo být podle odborně-technického názoru znalce technickou příčinou deformací, nerovností a trhlin ve vozovce stavebního objektu SO 104 coby součásti stavby„ Dálnice D47, stavba [číslo] [obec], [obec] – [část obce], 2. stavba, část km 153,054 až 155,140“ nerovnoměrné sedání podloží násypu v přechodových oblastech mostů SO 221 a SO 222, jak uvádí na str. 7 a 8 znalecký posudek [číslo] 2014 znaleckého ústavu [příjmení] [jméno]“ znalec na základě rozboru provedeného v kapitole B.1 uvedl, že dle jeho názoru nemohlo být technickou příčinou deformací, nerovností a trhlin vozovky vyplývajících ze znalci dostupných podkladů nerovnoměrné sedání násypu v přechodových oblastech mostů. Nerovnoměrné sedání násypu v přechodových oblastech mostů je u staveb pozemních komunikací obvyklým jevem s tím, že však platí, že konsoliduje (klesá) celá stavba jako celek, v některých místech může toto klesání probíhat rozdílným tempem. Měření z roku 2013 však dokládají, že se v přechodové oblasti, stejně jako na dalších místech v trase stavby [číslo], vyskytovaly nepravidelné nerovnosti způsobené zdvihy povrchu vozovky. V přechodových oblastech mostů bylo zjištěno navýšení povrchu vozovky v jednom případě dokonce až o 49 mm, ale poměrně vysoké nepravidelné zdvihy se vyskytovaly i v trase bez jiných konstrukcí. Tyto projevy lze (dle znalce) přisuzovat výskytu ocelárenských strusek v aktivní zóně a použitím ocelárenských strusek v konsolidační vrstvě. Stejnou příčinu bude mít (dle znalce) i vznik trhlin na vozovce, které byly dle informací znalce sanovány. Nerovnoměrné sedání násypu v přechodových oblastech mostů se navenek projevuje poklesem. Na stavbě však byly dle poskytnutých podkladů zjištěny nepravidelné zdvihy a poklesy v trase i v přechodových oblastech mostů s tím, že tento jev nelze přisuzovat přirozenému chování stavby, ale reakcím materiálů uložených v jejím zemním tělese.

337. Dále znalec zodpověděl otázku [číslo]„ Byly podle odborně-technického názoru znalce a podle poskytnutých podkladů násypové materiály, jejichž použití do násypu stavebního objektu SO 104 coby součást stavby„ Dálnice D47, stavba [číslo] [obec], [obec] – [část obce], 2. stavba, část km 153,054 až 155,140“ bylo zhotoviteli deklarováno, certifikovány v souladu s požadavky smluvně závazných technických norem a předpisů? Odpovídají materiály zastižené v aktivní zóně a v násypu stavby shora uvedeného stavebního objektu materiálům dle těchto certifikátů?“. K této otázce znalec na základě rozboru provedeného v kapitole B.2 uvedl, že v posuzované stavbě D47 byly do aktivní zóny a do konsolidační vrstvy zabudovány namísto v ZTKP a DZS uvedených strusek vysokopecních z haldy [obec] ocelárenské strusky ze stejné haldy. Při certifikaci ocelárenských strusek nebyl dodržen požadavek ČSN 72 [číslo] na zkoušku struskového kameniva u štěrkodrti A [číslo] podle čl. 14 a ČSN 72 [číslo], tab. 4. tím, že nebyla vůbec provedena zkouška rozpadavosti kameniva v autoklávu. Tento materiál tedy nebyl vůbec prověřován na nejrizikovější vlastnost strusek a nesměl být bez tohoto ověření vůbec do stavby použit. Zatřídění ocelárenské strusky B [číslo] neodpovídá požadavkům ČSN 72 [číslo] a ČSN 72 [číslo]. Obě normy shodně požadují na kamenivo velikost zrna max. do 90 mm, což bylo zjevně u daného materiálu překročeno. Do štěrkodrti třídy B nelze zatřídit kamenivo ze strusek, neboť ve specifikaci této třídy nejsou v tab. 4 normy ČSN 72 [číslo] uvedeny požadavky na dokladování vlastností zkouškou rozpadavosti kameniva. Z protokolu č. [tel. číslo] z [datum] vyplývá, že zkoušku rozpadavosti pařením v autoklávu neměla daná zkušební laboratoř akreditovanou. Výsledek zkoušky proto z obou uvedených důvodů nemůže být považován za dostatečně průkazný. Platnost certifikátů vydaných podle normy ČSN 72 [číslo] byla vázána na platnost této normy, která byla ke dni [datum] zrušena. Od [datum] musel výrobce výrobky (kameniva) uváděné na trh opatřit prohlášením o shodě dle ČSN EN [číslo]. Ze znalcem dodaných podkladů dodržení takového postupu nevyplývá a výrobky tak byly dodávány po [datum] na trh a zabudovávány do zemního tělesa bez nezbytných dokladů, které by potvrzovaly ověření jejich vlastností. Znalec na základě výše uvedených zjištění a nedostatků konstatoval, že certifikace nebyla provedena správným způsobem v souladu s požadavky příslušných norem a předpisů.

338. Dále znalec zodpověděl otázku [číslo]„ Mohly výrobky – umělá hutná kameniva, štěrkodrtě – certifikované podle ČSN 72 [číslo] obsahovat cizorodé částice a pokud ano, jaká byla maximální povolená koncentrace cizorodých částic v těchto výrobcích. Byly na základě dostupných výsledků zkoušek z aktivní zóny a násypu stavebního objektu SO 104 coby součásti stavby„ Dálnice D47, stavba [číslo] [obec], [obec] – [část obce], 2.stavba, část km 153,054 až 155,140“ závazné parametry týkající se cizorodých částic splněny?“ K této otázce znalec na základě podrobného rozboru v kapitole B.3 uvedl, že odebrané vzorky strusky z aktivní zóny popsané ve zprávě INSET ke kopané sondě KSJ-2 specifikují cizorodé částice a stanovují jejich hmotnostní zastoupení dosahující až 2,5%. I s ohledem na určitou toleranci je obsah částic v posuzované štěrkodrti v rozporu s požadavky normy 72 [číslo] (tab. 4).

339. K otázce [číslo]„ Blíže popište, z jakých důvodů znalecký ústav dospěl ve znaleckém posudku [číslo] 2015 zpracovaného Univerzitou [obec], [ulice] fakultou [jméno] [příjmení] k závěru, že v zabudovaných materiálech do aktivní zóny a násypu stavebního objektu SO 104 coby součásti stavby„ Dálnice D47, stavba [číslo] [obec], [obec] – [část obce], 2. Stavba, část km 153,054 až 155,140“ částečně proběhly objemové změny“, znalec na základě rozboru v kapitole B.4 uvedl, že nelze s určitostí konstatovat, že objemové změny strusek po zabudování do stavby po roce 2004 a odebrané ze zemního tělesa v roce 2014 již definitivně proběhly. Skutečnost, že probíhají objemové změny materiálů v zemním tělese, byly u posuzované stavby D47 zjištěny a vyplývají ze znalcem předložených podkladů. V odpovědi na otázku [číslo] souvisejícím rozboru této problematiky bylo zjištěno, z jakých důvodů nelze tyto změny přisuzovat obvyklé konsolidaci stavby. Pokud znalci předložené výsledky zkoušek rozpadavosti materiálů aktivní zóny nepřesahovaly limitní hodnoty stanovené v TP 138, ale přesto byly na stavbě zaznamenány vnější projevy objemových změn v zemním tělese, dospěl znalec k závěru, že část objemových změn již musela proběhnout. V případě ocelárenské strusky nebyla podle protokolu [tel. číslo] k certifikátu [tel. číslo] z [datum] ocelárenská struska [obec], štěrkodrť A [číslo] zkouška charakterizující objemové změny – rozpadavosti strusky v autoklávu vůbec uvedena, takže nelze prokázat, jaké hodnoty dosahovala v době zabudování. Tento materiál byl navíc zabudován až po roce 2004 a vzor určený k certifikaci s ohledem na shora uvedené skutečnosti s největší pravděpodobností neodpovídal materiálu zabudovanému, který byl zastižen kopanou sondou.

340. Dále byla zodpovězena otázka [číslo]„ [příjmení] být požadavky smluvně závazných technických předpisů ohledně fyzikálních a chemických vlastností násypových materiálů (výrobků) dodrženy i po zabudování do aktivní zóny a násypu stavebního objektu SO 104 coby součásti stavby„ Dálnice D47, stavba [číslo] [obec], [obec] – [část obce], 2. stavba, část km 153,054 až 155,140?“ K tomu znalec na základě rozboru v kapitole B.5 uvedl, že pokud jsou v předpisech stanoveny požadavky na vlastnosti materiálu nebo výrobku ve stavební konstrukci, pak tyto vlastnosti přiměřeně musí trvat a být dodrženy i v průběhu užívání konstrukce, ve které byl daný výrobek použitý. Přiměřenost je dána postupnými změnami, ke kterým dochází používáním díla vlivem funkce materiálu v dané konstrukci, zatížení nebo prostředí. Pokud výsledky zkoušek zabudovaných materiálů v roce 2014, konkrétně rozpadavosti v autoklávu materiálu z aktivní zóny posuzované stavby D47 stále vykazovaly hodnoty charakterizující mírně nestabilní složení, pak tyto hodnoty platily i při jeho zabudování a s největší pravděpodobností byly vyšší. 341. „ Otázka [číslo] – Lze z technických podmínek TP 138 ve znění z roku 2000 odvozovat jakékoliv požadavky týkající se chemického složení u směsi strusek vysokopecní a ocelárenské strusky a pokud ano, jaké požadavky to jsou? Byly na základě dostupných výsledků zkoušek z násypu stavebního objektu SO 104 coby součásti stavby„ Dálnice D47, stavba [číslo] [obec], [obec] – [část obce], 2. stavba, část km 153,054 až 155,140“ tyto případné požadavky technických podmínek TP naplněny?“ K tomu znalec na základě rozboru v kapitole B.6 mimo jiné uvedl, že TP 138, 2000 uvádějí v čl. 5 [číslo], tab. 2 hodnoty chemického složení vyjádřením procentuálního zastoupení jednotlivých oxidů v hmotnosti vysokopecní strusky, které charakterizuje její stabilní složení (nebude docházet k objemovým změnám). Zásadní zkouškou pro prokázání objemových změn ve struskách je zkouška rozpadavosti zrn v autoklávu. Tato zkouška je uvedena v ČSN 72 [číslo], v doplňkové ČSN 72 [číslo], podle níž byla snaha certifikovat strusky jako kameniva, i v TP 138 kde je v čl. 5 [číslo] uvedeno, že objemová stálost se prokazuje zkouškou rozpadavosti kameniva. Tato zkouška platí univerzálně pro strusky bez konkrétní specifikace. U vysokopecní strusky se touto zkouškou nepřímo prokazovalo dodržení jejího chemického složení, neboť pokud u zkoušeného materiálu nenastaly objemové změny, bylo jeho chemické složení s největší pravděpodobností v mezích normovaných hodnot. U ocelárenské strusky navíc TP 138 nařizovaly pro vyloučení její objemové nestálosti zkoušku obsahu volného vápna. Pokud se jedná o chemické složení, byl u 2 vzorků materiálu použitého do aktivní zóny odebraných kopanou sondou KSJ-2 zjištěn velmi rozdílný obsah jednotlivých oxidů, přičemž obsah SiO2 byl mimo rozmezí požadované čl. 5 [číslo] v tab. 2 pro vysokopecní strusku. Požadavky TP 138 na chemické složení použitého materiálu tedy ve smyslu výše uvedeného překročení sledovaného oxidu nebyly splněny (viz znalecký posudek Univerzity [obec], [ulice] fakulty [jméno] [příjmení] č. IZ/2016 ze dne 26. 1. 2016). Vyjádření ÚSI ke znaleckému posudku [číslo]

342. ÚSI zejména uvedl, že posudek [číslo] reagoval na revizní posudek ZU_FAST_119/ 2015, avšak nehodnotil podklady uvedené v tomto posudku, posudek se rovněž nevyjadřuje k „ Zápisu z projednání připomínek k RDS objektů SO [číslo], [číslo], [číslo] ze dne [datum], ve kterém byla změna použití vysokopecní strusky za strusku bez další specifikace schválena zástupcem ŘSD ČR. Uvedený posudek se podrobně věnuje procesu certifikace výrobků a upozorňuje na nedostatky certifikačního orgánu, který příslušné certifikáty vydal. Posudek vyslovuje spekulativní hypotézu, že nízké naměřené hodnoty rozpadavosti v autoklávu vzorků strusky z inspekční zprávy č. IZ [číslo] byly způsobeny postupným poklesem hodnoty rozpadavosti v autoklávu v čase. Dle ÚSI však není tato hypotéza podložena žádným výsledkem zkoušky nebo citací z literatury.

343. ÚSI se ztotožnil s odpovědí zpracovatelů znaleckého posudku na otázky [číslo]. Ve vztahu k odpovědi zpracovatelů znaleckého posudku na otázku [číslo] ÚSI uvedl, že znalecký ústav neuvádí žádnou citaci z literatury, která by uvedenou hypotézu – pokles hodnoty rozpadavosti v autoklávu v čase potvrzovala. Ve vztahu k odpovědi zpracovatelů znaleckého posudku na otázku [číslo] ÚSI uvedl, že s odpovědí souhlasí s tím, že je však nutné doplnit, že hodnoty z měření rozpadavosti z autoklávu z roku 2014 nelze charakterizovat jako mírně nestabilní, ale jako vyhovující z hlediska TP 138 a nelze tvrdit bez měření v době zabudování, že tyto hodnoty byly stejné nebo vyšší či nižší, jelikož tyto měření nejsou k dispozici. Ve vztahu k odpovědi zpracovatelů posudku na otázku [číslo] ÚSI uvedl, že TP 138 z roku 2000 uvádí v tabulce 2 složení pro vysokopecní strusku a jelikož v aktivní zóně byla zachycena směs vysokopecní a ocelárenské strusky, nelze aplikovat požadavky na chemické složení dle uvedené tabulky TP 138. Navíc jak uvádí znalecký ústav ve svém posudku„ Zásadní zkouškou pro prokázání objemových změn ve struskách je zkouška rozpadavosti zrn v autoklávu“. Dále ÚSI uvedl, že nesplnění předepsaného chemického složení automaticky neznamená, že daná struska je objemově nestabilní a tudíž nevhodná pro zabudování konstrukce.

344. V rámci shrnutí analýzy k posudku [číslo] 2016 ÚSI uvedl, že podobně jako v posudku [číslo] 2015 se znalecký ústav nevěnoval podkladům z období přípravy a realizace stavby (např. stavebním deníkem). Pro potvrzení, že vyhovující výsledky zkoušek rozpadavosti v autoklávu struskového kameniva z aktivní zóny v inspekční zprávě č. IZ [číslo] vyplývají z postupného poklesu této hodnoty v čase, neuvedl shora uvedený posudek žádný podpůrný argument. Posudek zavádí pojem, že materiály popsané v inspekční zprávě jsou mírně nestabilní při vyhovujících výsledcích zkoušky rozpadavosti v autoklávu. Tento pojem není v žádné normě nebo předpisu definován a podrobněji popsán. Chemické složení struskového kamení v aktivní zóně, které je tvořeno směsí zrn vysokopecní a ocelářské strusky, jak potvrdila inspekční zpráva č. IZ [číslo], nelze porovnávat s požadavky na chemické složení vysokopecní strusky uvedené v TP 138 z roku 2000. Náchylnost k objemovým změnám nezávisí jen na chemickém složení, ale také na velikosti frakce a podílu sklovité a krystalické fáze ve struskách. Obecně neexistuje definované rozhraní obsahu jednotlivých oxidů, které by určovalo, že nějaký materiál je stabilní nebo ne. Nelze proto vyloučit případy, kdy chemické složení vysokopecní strusky vyhoví požadavkům např. těm v TP 138, ale materiál přesto nebude stabilní (viz revizní znalecký posudek ÚSI [číslo] ze dne [datum]). Znalecký posudek Centra dopravního výzkumu, v.v.i., [číslo] 2016 (posudek [číslo])

345. Za účelem posouzení vad hlavní trasy dálnice D47, stavby D [číslo] (km 153,054 – 155,140) si žalobce nechal vypracovat u znaleckého ústavu – Centra dopravního výzkumu, v.v.i. znalecký posudek. Znalecký posudek [číslo] 2016, který zpracoval Ing. [jméno] [příjmení], Ph.D. byl vypracován dne [datum]. Úkolem znalce bylo:„ Uvést úseky, u nichž byly naměřeny nepřípustné hodnoty nerovností vyjádřené mezinárodním indexem IRI, které jsou součástí stavby nazvané„ Dálnice D47, stavba [číslo] [obec], [obec] – [část obce], 2. Stavba, část km 153,054 až 155,140“. K tomu znalec uvedl, že úseky, u nichž byly naměřeny nepřípustné hodnoty nerovností vyjádřené mezinárodním indexem IRI a které úplně nebo částečně zasahují (nebo s ohledem na možnou odchylku lokalizace poruch IRI dosahující až 40 m mohou zasahovat) svým staničením do stavby nazvané„ Dálnice D47, stavba [číslo] [obec], [obec] – [část obce], 2. Stavba, část km 153,054 až 155,140“ (provozně km 359, [číslo]) jsou následující: pravý jízdní pás: km 359,62 - 359,64; 360,12 – 360,16; 361,76 – 361,78 levý jízdní pás: km 361,74 – 361, 72; 360,16 – 360, 08; 359,64 – 359,62.

346. Dále měl znalec zodpovědět,„ Zda se uplatní podle odborně-technického názoru znalce měření nerovností vyjádřené mezinárodním indexem IRI i u přechodových oblastí mostních objektů, které se nacházejí v trase stavby nazvané„ Dálnice D47, stavba [číslo] [obec], [obec] – [část obce], 2.stavba, část km 153,054 až 155,140“ a pokud ano, tak jakým způsobem a jaký je vztah nerovností IRI a technické normy ČSN 73 [číslo]“ K tomu znalec uvedl, že měření a hodnocení nerovností povrchů vozovek vyjádřené mezinárodním indexem nerovností IRI podle ČSN 73 [číslo] se uplatňuje i u přechodových oblastí mostních objektů, tedy i těch, které se nacházejí v trase stavby nazvané„ Dálnice D47, stavba [číslo] [obec], [obec] – [část obce], 2. stavba, část km 153,054 až 155,140“. Dále znalec uvedl, že normy ČSN 73 [číslo] a ČSN 73 [číslo] nejsou vzájemně nijak provázané a nelze proto dovozovat, že jedna norma má přednost před druhou. Znalec rovněž uvedl, že je toho názoru, že v záruční době mají být dodrženy jak požadavky normy ČSN 73 [číslo], týkající se změn sklonu nivelety přechodové oblasti, tak požadavky normy ČSN 73 [číslo] ve spojení s technickými podmínkami TP 87 týkajícími se nerovností měřených parametrů IRI.

347. Znalec měl též zodpovědět,„ Jaký dopad vyhodnocení měření podélných nerovností v trase stavby nazvané„ Dálnice D47, stavba [číslo] [obec], [obec] – [část obce], 2. stavba, část km 153,054 až 155,140“ provedených v roce 2012 má technická norma ČSN 73 [číslo] ve znění z března 2015 z hlediska novelizace čl. A [číslo] této normy.“ K tomu znalec uvedl, že revize normy ČSN 73 [číslo] z roku 2009 provedená v březnu 2015 nemá žádný dopad na vyhodnocení měření podélných nerovností povrchů vozovek provedených v roce 2012, které jsou již v provozu, tedy i dálnice D47, stavby [číslo] [obec], [obec] – [část obce], 2.stavby, části v km 153,054 až 155,140. Dále znalec uvedl, že identifikované nevyhovující úseky na výše uvedené stavbě, které vychází z měření provedených v roce 2012, se novelizací normy ČSN 73 [číslo] nijak nezměnily a zůstávají stejné (viz Znalecký posudek Centra dopravního výzkumu, v.v.i. [číslo] 2016 ze dne [datum]). Vyjádření ÚSI ke znaleckému posudku [číslo]

348. Ke znaleckému posudku Centra dopravního výzkumu, v.v.i. [číslo] 2016, ze dne [datum], ÚSI zejména uvedl, že uvedený posudek se zabývá vztahem normy ČSN 73 [číslo]„ Přechodové oblasti mostů a normy ČSN 73 [číslo]„ Měření nerovností povrchů vozovek“ a vlivem novelizace této normy (ČSN 73 [číslo]) v roce 2015 na naměřená data. Dále posudek upřesňuje rozsah poruch definovaných v posudku [číslo] 2014 vypracovaný stejným znaleckým ústavem, které zasahovaly mimo rozsah stavby [číslo]. Ve vztahu k odpovědi zpracovatelů znaleckého posudku na otázku [číslo] ÚSI uvedl, že se ztotožňuje s odpovědí na zadanou otázku. Ve vztahu k odpovědi znaleckého ústavu na otázku [číslo] ÚSI uvedl, že posudek uvádí provozní staničení úseků s nevyhovujícími parametry IRI a že nebyl proveden převod provozního staničení na staničení z období výstavby, které se uvádí v zadání otázky (km 153, [číslo]).

349. V rámci shrnutí analýzy k posudku [číslo] 2016 ÚSI uvedl, že ve smyslu normativní základny nemá revize normy ČSN [číslo] vliv na posuzování výsledků měření parametru IRI na stavbě D [číslo] km 153, [číslo], pro kterou platila verze normy před revizí (viz revizní znalecký posudek ÚSI [číslo] ze dne [datum]). Znalecký posudek znaleckého ústavu – Fakulty stavební, [obec] učení technického v [obec], [číslo] 2016 (posudek [číslo])

350. Za účelem posouzení vzniku trhlin v asfaltovém krytu vozovek na stavbě D [číslo] (km 153,054 – 155,140) si žalobce objednal u znaleckého ústavu – Fakulty stavební, [obec] učení technického v [obec], vypracování znaleckého posudku. Znalecký posudek [číslo] 2016 byl vypracován dne [datum] a jeho zpracovatelem byl prof. Ing. [jméno] [příjmení], CSc. Úkolem znalce bylo zodpovědět následující otázky.

351. Otázka [číslo]„ Jsou trhliny v asfaltovém krytu vozovky přirozeným jevem?“ K tomu znalec uvedl, že obecně lze konstatovat, že k poruchám spočívajícím v trhlinách vozovky dochází v důsledku (a) obvyklých vlastností asfaltových vrstev, přičemž požadovanými hmotami (druh asfaltu), složením, zpracováním asfaltových směsí a jejich pokládkou, návrhem vozovky úměrným dopravnímu zatížení se vznik, vývoj a význam trhlin v asfaltových vrstvách omezuje, nebo (b) jiných vlivů, zejména poklesů a zdvihů konstrukce vozovky (objemovými změnami vozovky a zemního tělesa). Podle zpracovaného podrobného pasportu trhlin provedeného dne [datum] a vlastní vizuální prohlídky povrchu úseku dne [datum] a [datum] se na úseku vyskytují příčné trhliny. Bylo stanoveno, že 5 trhlin postihuje celou šířku vozovky jízdního pásu, 7 trhlin se rozvinulo do nejvýše dvou jízdních pruhů a 10 trhlin se vyskytuje v jednom jízdním pruhu, celková délka příčných trhlin v obou jízdních pásech činí 81,1m. Trhliny jsou úzké nepravidelně se rozvíjející napříč vozovkou. Žádná z trhlin není utěsněna, tj. nebyly provedeny práce směřující k zabránění pronikání vody do konstrukce a omezení zrychleného porušování vozovky, které vede ke snížené době životnosti vozovky. Podle pasportu trhlin se v asfaltových vrstvách vyskytuje rovněž větší množství krátkých i delších podélných trhlin. Dále je ve znaleckém posudku uvedeno, že za předpokladu, že byly při realizaci vozovky stavby D [číslo] v části km 153,054 až 155,140 bezpodmínečně dodrženy všechny technologické postupy k zabránění vzniku trhlin (viz komentář na str. 7 posudku), měl by být vznik trhlin ve vozovce omezen na minimum. Pokud se přesto trhliny na vozovce vyskytly, nelze dle odborného názoru znalce jejich vznik přisuzovat pouze vlastnostem použitých materiálů v příslušném prostředí, tedy přirozeným procesům. Dle znalce v každém případě platí, že trhliny v asfaltových vrstvách jsou podle TP 82 vždy klasifikovány jako porucha vozovky.

352. Otázka [číslo]„ Pokud nejsou trhliny v asfaltovém krytu vozovky přirozeným jevem, v čem spočívají a proč vznikají?“. K tomu znalec uvedl, že dle jeho odborného názoru mohly příčné trhliny dílem vzniknout jako mrazové příčné trhliny sledujícím křivolace nejslabší místa v obrusné vrstvě vozovky. K jejich vzniku tedy mohlo přispět i nedodržení všech technologických opatření navrhovaných pro konstrukci vozovky ze strany zhotovitelů stavby, případně snížená kvalita použité asfaltové směsi nebo stavebních prací při pokládce vozovky. Existenci těchto faktorů přispívajících ke vzniku uvedených trhlin je však obtížné zjistit. Zjištěné podélné trhliny jsou častěji při okraji jízdních pruhů, ve vodorovném značení (v zebra pruzích) nebo v blízkosti či v připojovacích pruzích. Takové trhliny nejsou způsobeny dopravním zatížením, ale jsou výsledkem nekvalitní práce nebo působení jiných příčin. V podélných trhlinách jsou zahrnuty i trhliny způsobené objemovými změnami probíhajícími v podloží či v konstrukci vozovky. Tyto trhliny byly identifikovány v přechodových oblastech mostu SO 222, dále to pak mohou být trhliny evidované v pravém jízdním pásu zejména pod čísly 40 až 43 pasportu trhlin; zde docházelo k nepravidelným poklesům a zdvihům povrchu vozovky a tyto místní poklesy nebo hrboly mohly být příčinou trhlin. Stejně tak trhliny v levém jízdním pásu pod [číslo] až 23 pasportu trhlin mohou být důsledkem nepravidelných zdvihů a poklesů vozovky (viz Znalecký posudek Fakulty stavební, [obec] učení technického v [obec] [číslo] 2016 ze dne [datum]).

353. Ke znaleckému posudku [číslo] 2016 ze dne [datum] byl znaleckým ústavem - Fakultou stavební, [obec] učení technického v [obec] na základě žádosti žalobce coby objednatele vypracován dne [datum] Doplněk [číslo]. Zpracovatelem tohoto Doplňku byl prof. Ing. [jméno] [příjmení], CSc. Důvodem jeho vypracování bylo doplnění znaleckého posudku o doložku ve smyslu § 127a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, v platném znění, obsahující prohlášení znalce o tom, že si je vědom následků vědomě nepravdivého znaleckého posudku, aby mohl být předmětný znalecký posudek proveden jako důkaz znaleckým posudkem (obdobně jako znalecký posudek vyžádaný soudem). Dále je v Doplňku uvedeno, že závěry znaleckého posudku ani text nejsou tímto Doplňkem nijak dotčeny (viz Doplněk [číslo] ke znaleckému posudku Fakulty stavební, [obec] učení technického v [obec] [číslo] 2016 ze dne [datum]). Vyjádření ÚSI ke znaleckému posudku [číslo]

354. Ke znaleckému posudku Fakulty stavební, [obec] učení technického v [obec] [číslo] 2016 ze dne [datum], ÚSI uvedl zejména, že uvedený posudek se věnuje obecně vzniku trhlin v asfaltovém krytu vozovek. Ve vztahu k odpovědni znaleckého ústavu na otázku [číslo] ÚSI uvedl, že pasportizované trhliny v předmětném úseku dálnice D [číslo] km 153, [číslo] ze dne [datum] jsou dle jeho názoru a ve smyslu TP 82 vždy klasifikovány jako porucha vozovky s tím, že je nutno upozornit, že pasportizace ze dne [datum] proběhla po téměř 9 letech od uvedení do provozu tohoto úseku dálnice.

355. Ve vztahu k odpovědi znaleckého ústavu na otázku [číslo] ÚSI uvedl, že k objektivnímu posouzení vzniku trhlin musí být provedena jejich diagnostika, především k zjištění hloubky trhlin a stanovení, zda se jedná o trhliny aktivní či pasivní, porušené či neporušené, jak uvádí TP 87 z roku 1996 i 2010. Bez této důkladné diagnostiky není možné objektivně posuzovat vznik trhlin. Posudek připouští, že detailní ověření příčin vzniku a vývoje trhlin neměl znalec k dispozici. Dále ÚSI uvedl, že není možné posuzovat stav vozovky na základě pasportizace a měření v letech po skončení„ technické záruky“ dle TKP 1, a to především z důvodu uvedených v TP 170, kdy předpokládaná životnost obrusné vrstvy je [číslo] let. Dále ÚSI uvedl, že nepokládá za správné posuzovat skutkový stav vozovky 3 a více let po skončení plánované záruky, při následném užívání stavby, a tím i pokračujícím deformacím stavebního díla danou především opotřebováváním. Samotná technická legislativa, např. v TP 170, předpokládá výměnu obrusné vrstvy již po 10 letech užívání. Na stavbě se tedy vyskytují takové poruchy, definované v TP 82, které již nelze spravit běžným způsobem. Dále ÚSI podotkl, že diagnostikované trhliny, ať už reklamované či nereklamované, musí být co nejdříve opraveny v souladu s TP 115, jinak dochází k nevratnému postupnému poškozování jednotlivých vrstev komunikace. Ve vztahu o odpovědi znaleckého ústavu na otázku [číslo] ÚSI uvedl, že se s ní ztotožňuje.

356. V rámci shrnutí analýzy k posudku [číslo] 2016 ÚSI uvedl, posudek připouští, že detailní ověření příčin vzniku a vývoje trhlin neměl znalec k dispozici a i přesto znalec dovozuje, že příčinou vzniku trhliny byly objemové změny materiálů použitých v zemním tělese tohoto úseku dálnice. Bez této důkladné diagnostiky není možné objektivně posuzovat vznik trhlin. Z předložených podkladů nevyplývá, že diagnostika trhlin na stavbě D [číslo] v km 153, [číslo] byla provedena (viz revizní znalecký posudek ÚSI [číslo] ze dne [datum]). Znalecký posudek znaleckého ústavu – Fakulty stavební, [obec] učení technického v [obec], [číslo] 2018 (posudek [číslo])

357. K použití jako podkladu pro soudní spor mezi žalobcem a žalovanou si žalobce objednal u znaleckého ústavu – Fakulty stavební, [obec] učení technického v [obec] vypracování znaleckého posudku ve věci stavu stavby D [číslo] [obec], [obec] – [část obce], 2.stavba, km 153,054 až 155,140. Znalecký posudek [číslo] 2018 byl vypracován dne [datum] a jeho zpracovateli byli Ing. [jméno] [příjmení], Ph.D. a [titul] Ing. [jméno] [příjmení], CSc. Úkolem znaleckého ústavu bylo zodpovědět následující otázky: 358. „ Otázka [číslo] – V rámci své výpovědi před Obvodním soudem pro Prahu 1 ohledně stavu stavby nazvané dálnice D47, stavba [číslo] [obec], [obec] – [část obce], 2.stavba, část km 153,054 až 155,140 uvedl zástupce znaleckého ústavu Fakulty stavební [obec] školy báňské v [obec] prof. [příjmení] [příjmení], že z měření provedených na základní geodetické vztažné síti v roce 2007 a 2013 vyplynuly rozdíly od 2 mm až po 28 mm, což svědčí o nerovnoměrných poklesech po celé délce stavby na každém stabilizovaném bodě. V průměru přitom dosahovaly poklesy dle prof. [příjmení] 20 – 30 mm s tím, že se ve vztažné síti nacházejí body s poklesy -19 mm, -17 mm, -28 mm, -20 mm, ale i -2 mm. Z toho prof. [příjmení] usuzuje, že nejen těleso a niveleta dálnice, ale i okolí se deformuje v čase, resp. sedá. Jsou závěry prof. [příjmení] o poklesech na jednotlivých geodetických bodech základní geodetické sítě vztažené na poklesy nivelety stavby potažmo celého jejího okolí správné?“ K tomu zpracovatelé posudku uvedli, že závěry prof. Ing. [jméno] [příjmení], CSc. o poklesech na jednotlivých geodetických bodech základní geodetické sítě vztažené i na poklesy nivelety stavby potažmo celého jejího okolí jsou sice obecně správné, ale nedoložené rozborem jejich příčin. Dále zpracovatelé posudku uvedli, že povrch vozovky vykazuje neobvyklé lokální nerovnosti doložené měřením laserovým skenováním (dokumentace Ing. [anonymizováno] – (P82) až (P86), které neodpovídají pozvolnému přirozenému projevu konsolidace vlastního tělesa násypu a jeho podloží a že ve skutečnosti horní část náspu vykazuje i neobvyklé zdvihy a to až desítky milimetrů. Zdvihy projevující se v horní části násypu jsou vysvětlitelné jen projevem objemových změn uložených materiálů. 359. „ Otázka [číslo] – Lze ze základní geodetické vztažné sítě v okolí stavby Dálnice D47, stavba [číslo] [obec], [obec] – [část obce], 2.stavba, část km 153,054 až 155,140 spolehlivě dovozovat chování stavby v čase, resp. její vertikální pohyb?“ K tomu zpracovatelé znaleckého posudku uvedli, že ze základní geodetické vztažné sítě v okolí shora uvedené stavby lze spolehlivě dovozovat chování spolupůsobení stavby a jejího podloží v čase, resp. jejich vertikální pohyb jen při současném uvážení základových poměrů stavby. Skutečnost poddolování území je přímo uvedena ve stavebním povolení, a že projektant o skutečnosti poddolovanosti území věděl a zohlednil ji v projektu. Dále zpracované posudku uvedli, že vyjádření [právnická osoba] s.p. v souvislostech podkladů vylučují vliv účinků poddolování na stavbu. Z geodetických nivelačních měření 2006 – 2015 bylo doloženo, že rychlost výškových změn je menší než 1mm za 1 rok a tudíž se účinek poddolování neprojevuje. Geofyzikální měření ověřilo, že se v roce 2018 na měřeném úseku D47, stavba [číslo] [obec], [obec] – [část obce], 2.stavba, část km 153,054 až 155,140 neprojevuje žádný zřetelný vliv poddolování území a tím stavbu ani hlavní výškové body neovlivňuje (viz Znalecký posudek Fakulty stavební, [obec] učení technického v [obec] [číslo] 2018 ze dne [datum]). Vyjádření ÚSI ke znaleckému posudku [číslo]

360. Ke znaleckému posudku Fakulty stavební, [obec] učení technického v [obec] [číslo] 2018, ze dne [datum], se ÚSI vyjádřil následovně: Uvedený znalecký posudek se věnuje vlivu poddolování na potenciální posuny zjištěné na stavbě a zohlednění poddolovanosti v rámci návrhu konstrukce vozovky. Dále se věnuje konsolidaci podloží násypů, použití ocelárenské strusky, její certifikaci a také se vyjadřuje k vykonaným měřením. Ve vztahu k odpovědi znalce na otázku [osobní údaje žalobce] [číslo] ÚSI uvedl, že se s odpovědí ztotožňuje.

361. V rámci shrnutí analýzy k posudku [číslo] 2018 ÚSI uvedl, že vliv poddolování je na základě podkladů vyloučen jako jeden z faktorů, který má vliv na vznik nerovností na povrchu vozovky. Posudek se blíže nevyjádřil k tomu, že oba jízdní pásy se dle výstupů laserového skenování deformují neobvykle rozdílně, kdy v jednom pásu je pozorován zdvih a v druhém pokles (viz revizní znalecký posudek ÚSI [číslo] ze dne [datum]). Znalecký posudek znaleckého ústavu - Fakulty stavební, VŠB – Technické univerzity [obec], č. ZU-FAST_180/ 2018 (posudek [číslo])

362. K posouzení způsobů zaměření výšek a nerovností vozovky na D 47 – stavba [číslo] [obec], [obec] – [část obce], 2. Stavba km 153,054 – 155,140 (km 359,639 – [číslo]) si žalovaná objednala u znaleckého ústavu - Fakulty stavební, VŠB – Technické univerzity [obec] vypracování znaleckého posudku. Znalecký posudek č. ZU-FAST_180/ 2018 byl vypracován dne [datum] a jeho zpracovatel byl prof. Ing. [příjmení] [příjmení], CSc. Cílem znaleckého posudku bylo posoudit naměřené nerovnosti vozovky dálnice, které jsou uvedeny v technických zprávách, z hlediska přípustných odchylek nerovností od projektovaného a realizovaného stavu a posoudit správnost provedených měření v uvedených technických zprávách z hlediska použitých metod a věrohodnost výsledných hodnot.

363. Dále se v nálezu posudku uvádí, že stavba dálnice D47 byla v uvedeném úseku předána k užívání na základě předávacího protokolu ze dne [datum] a že protokol, který je podkladem pro přejímku nových povrchů pozemních komunikací, nezmiňuje nerovnosti povrchu. Dále se tam uvádí, že záruční doba, jak je uvedeno v protokolu o předání, byla stanovena v trvání 60 měsíců, tj. pro období od [datum] do [datum] a že od data [datum] na konstrukce dálnice působí mimo konsolidace násypů, střídání ročních období, počasí i vliv dopravního zatížení, tj. jeho intenzita a složení dopravních proudů vozidel. U pozemní komunikace je sledována nerovnost povrchu v rámci kontrol jako jeden z aspektů jejího technického stavu. Obecné požadavky na rovinatost povrchu vozovek vychází z hodnocení podélné nerovnosti. Vyhodnocení změřeného podélného profilu vozovky pozemní komunikace se porovnává s mezinárodním indexem nerovnosti IRI při přejímce povrchu pro uvedení do provozu a na konci záruční doby. V závěru posudku je uvedeno, že na základě prozkoumání technických zpráv GEFOS a CSI nelze jednoznačně prokázat, že naměřené změny výšek na povrchu vozovky v zájmovém úseku dálnice jsou způsobeny materiálem použitého do násypu dálničního tělesa. Měření provedené [právnická osoba] jasně prokazuje, že i body základní vytyčovací sítě, viz obr. 2, 3, které jsou mimo těleso dálnice, vykazují změnu výšek až 28 mm, viz obr.

1. Přesnost metody laserového skenování a způsob stabilizace vlícovacích bodů výrazně ovlivňují naměřené výšky měřených bodů. Na základě posuzovaných technických zpráv nelze hodnotit podélné a příčné nerovnosti. Pro posouzení podélných nerovností je dle ČSN [číslo] (2) předepsaný parametr mezinárodní index IRI a míra nerovnosti C. Tyto parametry však nejsou uvedeny v žádné ze tří posuzovaných technických zpráv. Dle zpracovatele znaleckého posudku z toho vyplývá, že výstupy žádného měření nelze použít pro hodnocení nerovnosti povrchu vozovky. Dále zpracovatel znaleckého posudku uvedl, že v rámci provedené revize technických zpráv nebyly nalezeny žádné další nesrovnalosti (viz Znalecký posudek VŠB – Technické univerzity [obec], Fakulty stavební ze dne [datum], č. ZU – FAST_180/ 2018). Vyjádření ÚSI ke znaleckému posudku [číslo]

364. Ke znaleckému posudku Fakulty stavební, [obec] školy Báňské – Technické univerzity [obec] č. ZU-FAST_180/ 2018, ze dne [datum], se ÚSI vyjádřil následovně: Uvedený znalecký posudek uvádí revizní posouzení technických zpráv věnujících se měřením změn výšek povrchu vozovky. Ve vztahu k odpovědi znalce na otázku [číslo] ke zprávě firmy [právnická osoba] uvedl, že pro lepší pochopení i pro osoby, jež se nevěnují geodetickým činnostem, by bylo vhodné zprávu doplnit komentářem, které posuny na vozovce lze považovat za prokázané posuny a které hodnoty posunů jsou menší než chyba určení posunu nebo se nachází v intervalu spolehlivosti – tedy v rámci přesnosti měřické metody.

365. Dále ÚSI uvedl, že okolní území vedle násypů samozřejmě taky podléhá deformaci vlivem sedání násypů, ovšem nelze bez dalších analýz přisuzovat tyhle deformace rovněž nebo pouze vlivu poddolování. Tento vliv byl vyloučen v rámci dokumentů vypracovaných [právnická osoba] (podklad P.38 a P.39).

366. Ve vztahu k odpovědi znalce na otázku [číslo] ke zprávě firmy [právnická osoba] ÚSI uvedl, že geodetickou zprávu [právnická osoba] nelze dávat do souvislosti s určováním nerovností vozovky např. mezinárodním indexem IRI a mírou nerovnosti C, které jsou popsány v ČSN 73 [číslo]„ Měření a hodnocení nerovností povrchů vozovek“ a na které poukazuje znalecký posudek. Zmíněné parametry se určují zcela odlišnými metodami a technologickými postupy za využití mobilních měřících systémů. Získané výsledky jsou vzájemně bezpečně porovnatelné. Porovnání výsledků měření provedených v listopadu 2013 a výsledků měření provedených v únoru 2013 lze použít zejména k ověření přesnosti použité technologie (podklady P.3). Ve vztahu k odpovědi znalce na otázku [číslo] ke zprávě firmy [právnická osoba], ÚSI uvedl, že zmíněná odchylka oproti optimálním podmínkám 20 mm je založená na tvrzení v odborné publikaci a je tedy pouze teoretická vzhledem k předmětu měření. Dále ÚSI uvedl, že pokud se vezme v úvahu i zohlednění rozšířené nejistoty dle znaleckého posudku [číslo] který byl vypracován znaleckým ústavem Fakultou stavební, [obec] učení technického v [obec] na straně 30, stále existují body, ve kterých je posun větší než uvedená rozšířená nejistota a lze tedy konstatovat, že posun u některých bodů prokazatelně nastal.

367. V rámci shrnutí analýzy k posudku č. ZU-FAST_180/ 2018 ÚSI uvedl, že pro posouzení podélných nerovností je dle ČSN 73 [číslo] předepsaný parametr mezinárodní index IRI a míra nerovnosti C. Tyto parametry však nejsou uvedeny v žádné z posuzovaných technických zpráv. Z toho vyplývá, že výstupy měření nelze použít pro hodnocení nerovnosti povrchu vozovky. Nicméně to nebyl úkol zpracovatelů zpráv. Měření i se zohledněním přesnosti určení výšek měřených bodů ukazují, že došlo ke změnám výšek povrchu vozovky mezi léty 2007 a 2013 za předpokladu, že měření z roku 2007 zachycují reálný povrch vozovky s dostatečnou přesností (viz revizní znalecký posudek ÚSI [číslo] ze dne [datum]). Znalecký posudek znaleckého ústavu – Fakulty stavební, [obec] učení technického v [obec], [číslo] (posudek [číslo])

368. Za účelem zpracování revizního posouzení znaleckého posudku [příjmení] [jméno] č. ZU-FAST [číslo] ve věci posouzení způsobů zaměření výšek a nerovností vozovky na D47 – stavba [číslo] [obec], [obec] – [část obce], 2.stavba km 153,054 – 155,140 (km 359,639 – 361,725) si žalobce objednal u znaleckého ústavu – Fakulty stavební, [obec] učení technického v [obec] vypracování revizního znaleckého posudku. Znalecký posudek [číslo] byl vypracován dne [datum] a jeho zpracovatel byl [titul]. Ing. [jméno] [příjmení], Ph.D. Zpracovatel posudku na závěr uvedl, že v posudku VŠB zpracovatelé posudku posuzují výsledky zeměměřické činnosti, tzn. použití geodetických metod a postupů měření v návaznosti na závazné geodetické referenční systémy stavby a doložení jejich přesnosti a zpochybňují některé parametry, které ovšem nejsou relevantní z hlediska hlavního problému posuzované stavby. Posudek VŠB dává účelově a neodborně do souvislosti konkrétní geodetické postupy použité pro objednatelem smluvně požadované vyhodnocení změn výšek povrchu vozovky 3D laserovým skenováním. Rovněž neodborně dává do souvislostí použití vybraných technických norem. Posudek VŠB nerozlišuje podstatné a nepodstatné údaje v geodetické dokumentaci CSI a GEFOS s tím, že vytýkané dílčí formulace technických zpráv v žádném případě nemohly ovlivnit výsledek měření, jak se to snaží posudek účelově naznačovat. Dále zpracovatel posudku uvedl, že je přesvědčen o tom, že posudek VŠB je v posouzené problematice neodborný, přičemž tento závěr podporuje chybějící doložení odborné způsobilosti zpracovatelů posudku VŠB pro posuzování výsledků zeměměřičských (geodetických) činností (viz Revizní znalecký posudek Fakulty stavební, [obec] učení technického v [obec] [číslo] ze dne [datum]). Vyjádření ÚSI ke znaleckému posudku [číslo]

369. K reviznímu znaleckému posudku Fakulty stavební, [obec] učení technického v [obec] [číslo] ze dne [datum], se ÚSI vyjádřil následovně: Uvedený posudek se vyjadřuje k tvrzením uvedeným ve znaleckém posudku č. ZU-FAST_180/ 2018 ohledně přesnosti a věrohodnosti geodetických měření realizovaných [právnická osoba] a.s. z února 2013 a laserového skenování realizovaného společností [právnická osoba], z února a listopadu 2013. Ve vztahu k odpovědi znaleckého ústavu na otázku č. a) 1-5 a 7, č. b) 1-6 ÚSI uvedl, že se s odpověďmi znalce na zadané otázky ztotožňuje.

370. Ve vztahu k odpovědi znalce na otázku č. a) 6 ÚSI uvedl, že v bodě (ii) nelze tvrdit, že body 3a) a 3b) na straně 20 znaleckého posudku ZU-FAST_180/ 2018 jsou spekulativní, neboť vycházejí z odborné literatury a je třeba mít je na zřeteli při hodnocení měření pomocí laserového skenování. Na druhou stranu vliv těchto faktorů nebyl v žádném znaleckém posudku nebo zprávě blíže popsán a nelze proto zhodnotit jejich vliv na přesnost měření.

371. V rámci shrnutí analýzy k posudku [číslo] ÚSI uvedl, že znalecký posudek doplňuje a vysvětluje zprávy [právnická osoba] a.s. a [právnická osoba] S výjimkou uvedených doplnění považuje ÚSI zodpovězení otázek za dostatečné i s ohledem na tvrzení uvedená ve znaleckém posudku č. ZU-FAST_180/ 2018 (viz revizní znalecký posudek ÚSI [číslo] ze dne [datum]). Dodatek [číslo] [číslo] znaleckého posudku VUT (posudek [číslo])

372. Za účelem doplnění znaleckého posudku [číslo] 2018 (ve věci stavu stavby D [číslo] [obec], [obec] – [část obce], 2. stavba, km 153,054 až 155,140) o posouzení, zda a případně jaký vliv má obsah objednatelem dodatečně předloženého upřesnění deformačních parametrů poddolování uvedené stavby na závěry tohoto posudku si žalobce objednal u znaleckého ústavu - Fakulty stavební, [obec] učení technického v [obec] vypracování dodatku k výše uvedenému znaleckého posudku. Dodatek [číslo] evidenční [číslo] byl vypracován dne [datum] a jeho zpracovatelem byli [titul]. Ing. [jméno] [příjmení], Ph.D. a [titul]. Ing. [jméno] [příjmení], CSc. V bodu 2 Dodatku [číslo] se uvádí, že znalecký posudek zakládá své vyjádření ke vlivu poddolovanosti území stavby D [číslo] v úseku km 153,054 až 155,140 na vyjádřeních státního podniku [anonymizováno] a na materiálech poskytnutých státním podnikem [anonymizováno] a že z těchto podkladů vyplývá, že hodnocený úsek nebyl již v průběhu výstavby ovlivněn důlní činností. Stabilita území, v kontextu materiálů státního podniku [anonymizováno], je doložena geodetickým měřením z podkladu citovaným v seznamu použitých podkladů na str. 24 až 25 znaleckého posudku, a že geofyzikální měření založené v příloze [číslo] znaleckého posudku rovněž neprokázalo vliv účinků poddolování území. Dále je v tomto bodě uvedeno, že [právnická osoba] specifikuje v podkladech důlní vlivy prostřednictvím technických parametrů poklesové kotliny a že vyjádření státního podniku [anonymizováno] citovaná v posudku vychází z teoretických výpočetních modelů a verifikace v terénu geodetickým měřením. Z podkladů OKD IMGE je zřejmá klesající tendence hodnot parametrů poklesové kotliny od roku 1995 do 2003 a z toho vyplývající podstatný útlum vlivu poddolování. Vyjádření [právnická osoba] – [anonymizováno] a státního podniku [anonymizováno] ohledně vlivu poddolovanosti na území stavby D [číslo] spolu vzájemně korespondují v tom, že území stavby D [číslo] k roku vydání stavebního povolení v roce 2002 nebylo již významně ovlivněno důlní činností. Případné mírné doznívání důlních vlivů by mělo velmi pozvolný vliv na dlouhé vzdálenosti a že v žádném případě je tak nelze dávat do souvislosti s lokálními výškovými deformacemi povrchu vozovky nebo nerovnostmi vozovky (viz Dodatek [číslo] ke znaleckému posudku Fakulty stavební [obec] učení technického v [obec] [číslo] 2018 ze dne [datum]). Vyjádření ÚSI ke znaleckému posudku [číslo]

373. V rámci analýzy k Dodatku [číslo] evidenční [číslo] Fakulty stavební, [obec] učení technického v [obec] ke znaleckému posudku [číslo] 2018 ze dne [datum], ÚSI uvedl, že vliv poddolování je na základě podkladů vyloučen jako jeden z faktorů, který má vliv na vznik nerovností na povrchu vozovky – závěry znaleckého posudku [číslo] 2018 zůstávají v platnosti. Znalecký posudek Ústavu súdneho inžinierstva Žilinskej univerzity v Žiline 374. Za účelem revizního posouzení znaleckých posudků pro stavbu„ Dálnice D47, stavba [číslo] [obec], [obec] – [část obce], 2. stavba, km 153,054 až 155,140“ předložených účastníky řízení a zodpovězení otázek položených soudem a účastníky řízení soud ustanovil znalecký ústav – Ústav súdneho inžinierstva Žilinskej univerzity v Žiline (dále též„ ÚSI“). Znalecký posudek [číslo] byl vypracován dne [datum] a jeho zpracovateli byli prof. Ing. [jméno] [příjmení], PhD., autorizovaný stavební inženýr, Ing. [jméno] [příjmení], PhD., znalec v oboru Stavebnictví a Ing. [jméno] [příjmení], PhD., znalec v oboru Stavebnictví.

375. Výsledky revizního posouzení znaleckých posudků, které předložili účastníci řízení, jsou reprodukovány výše (viz odstavce 293 - 295, 301 - 302, 312 - 314, 329 - 334, 342 - 344, 348 - 349, 354 - 356, 360 - 361, 364 -367, 369 - 371 a 373 odůvodnění). Obecně k posuzovaným znaleckým posudkům ÚSI uvedl zejména následující.

376. Konstatoval, že obsahově se posudky předložené účastníky řízení věnují dvěma základním okruhům, a to použití struskového kameniva v zemním tělese stavby dálnice D [číslo] km 153,054 – 155,140 a jeho objemové stálosti a dále vyhodnocení nerovností vozovky pomocí parametru IRI a výskytu trhlin na vozovce. Dále ÚSI uvedl, že posudky zpracované na základě objednávky žalobce se věnují zejména deformacím vozovky spočívajících v nevyhovujícím parametru IRI, které spojují s objemovými změnami zabudovaných materiálů, především strusky s podílem zrn strusky ocelárenské. Posudky zpracované na základě objednávky žalované se orientují na další možné vlivy, které mohly způsobit deformace povrchu vozovky, jako např. vliv konsolidace násypu a podloží a vliv poddolování.

377. Na základě prostudování předložených znaleckých posudků a podkladů ÚSI konstatoval, že hodnocení trhlin na vozovce bylo provedeno pouze na základě vizuální prohlídky. Jednotlivé poruchy nebyly podrobně diagnostikovány dle TP 87. Výsledky měření pomocí parametru IRI mají pouze deskriptivní význam. Při nevyhovujícím výsledku měření IRI v roce 2012 nebyla ihned provedena měření nerovností 4 m latí, jak požaduje předpis TKP 1.

378. ÚSI nepokládá za správné, že během výstavby nebyly prováděny kontrolní zkoušky objemové stálosti struskového kameniva dle ČSN 72 [číslo], tab. 4 a TP 138: 2000 ÚSI nepokládá za správné dokladovat vlastnosti směsi vysokopecní a ocelárenské strusky, která byla zachycena inspekční zprávou č. IZ [číslo], certifikáty pro ocelárenskou strusku.

379. ÚSI nepokládá za správné, že výsledky zkoušek a šetření (např. inspekční zpráva č. IZ [číslo]) byly porovnávány s požadovanými parametry dle DZS. Dle ÚSI je totiž zcela běžné, že dokumentace DZS se během projektovaných prací mění a vzorovou dokumentací by tak měla být až realizační dokumentace stavby RDS.

380. Příčiny nevyhovujícího parametru IRI na vozovce D [číslo] v úseku km 153,034 – 155,140 nebyly jednoznačně prokázány. Objemové změny v zabudovaných materiálech nebyly provedenými laboratorními zkouškami zjištěny. Změna zabudovaného materiálu do aktivní zóny komunikace z vysokopecní strusky na strusku [číslo] (bez bližší specifikace) se objevila pouze v zápise z výrobního výboru pro zpracování RDS silničních objektů (podklad P.54). Není vyloučeno, že část poruch vozovky je způsobena provozem na komunikaci, který zde probíhá od roku 2007. Dále ÚSI uvedl, že pokud vyloučíme vliv poddolování (podklad P.38 a P.39) a vliv konsolidace, který způsobuje poklesy nikoliv zdvihy, které byly taky zaznamenány, nebyl hodnocen vliv kvality zhotovení asfaltových vrstev vozovky na vznik nerovností a trhlin.

381. K otázce soudu [číslo]„ Zda dílo – stavební objekt SO 104, součást stavby nazvané„ Dálnice D47, stavba [číslo] [obec], [obec] – [část obce], 2. Stavba, část km 153, [číslo] (tzv. [ulice] trasa)“, má nedostatky (označené ve spise jako vada [číslo] 102b).“ ÚSI uvedl, že dílo specifikované v otázce má nedostatky dle specifikace žalobce s výjimkou bodu (a) /zabudování ocelárenské strusky do aktivní zóny zemního tělesa stavebního objektu SO 104 po celé délce uvedeného stavebního objektu v obou polovinách dálnice ve stavebním staničení km 153, [číslo], tj. v provozním staničení km 359, [číslo] Zabudování ocelárenské strusky do aktivní zóny nepovažuje ÚSI za nedostatek z důvodu, že v „ bodu 17 Zápisu z projednání připomínek k RDS objektů SO [číslo], [číslo], [číslo], které se konalo dne [datum]“ je uvedeno použití strusky z odvalu [obec] bez další specifikace pro aktivní zónu (podklad P.54) a rovněž v technologickém postupu (podklad P.57) a v hodnocení jakosti díla (podklad P.64) se uvádí struska bez další specifikace. Nicméně dle ČSN 72 [číslo] platné do [datum] je stanoven podíl cizorodých částic do 1% pro kamenivo třída A (kam byla zatříděna i předmětná struska v rámci certifikace TZÚS). Inspekční zpráva č. IZ [číslo] uvádí podíl cizorodých částic až 2,5%, v tomto bodě se dle ÚSI jedná o nedostatek stavby.

382. K otázce soudu [číslo]„ Zjistí-li ÚSI, že výše uvedené nedostatky díla (nebo některé z nich) existují, posoudit, co bylo příčinou jejich vzniku (tj. co bylo příčinou vzniku deformací zemního tělesa a povrchu vozovky, podélných a příčných trhlin a nerovností vozovky) - zejména ve vztahu k použitému násypovému materiálu (tj. jaký vliv měly násypové materiály na trhliny, nerovnosti a deformace vozovky [ulice] trasy), zda vada (označovaná ve spise jako) [číslo] byla odstraněna trvale, či zda byla opravena provizorně a posoudit (dospěje-li ÚSI k závěru, že provedené opravy měly jen provizorní charakter), jak (jakými postupy) lze vady (označované ve spise jako) [číslo] 102b odstranit.“ ÚSI uvedl, že deformace neboli svislé posuny povrchu vozovky zahrnují jak poklesy, tak zdvihy. Poklesy lze přiradit ke konsolidačním procesům samotného tělesa násypu a podloží. Zdvihy by se daly přiřadit objemovým změnám materiálu aktivní vrstvy a násypu. Testování vykonávané v rámci inspekční zprávy č. IZ [číslo] (podklad P.11) pomocí zkoušky v autoklávu nepotvrdilo rozpínavost v aktivní zóně pod vozovkou. Dle inspekční zprávy č. IZ14016 (podklad P.13) nebyla potvrzena ani bobtnavost materiálu aktivní zóny. Dále ÚSI uvedl, že lze jen předpokládat, že určité objemové změny struskového materiálu nastaly během realizace vrstev s tímto materiálem a v letech po realizaci. S ohledem na to, že testování objemové stálosti struskového materiálu nebylo předepsané technologickým postupem (podklad P.58) a ani se nevykonávalo a ani inspekční zprávy neidentifikovaly v aktivní zóně materiál objemově nestálý, nelze jednoznačně jako příčinu deformací povrchu vozovky označit objemovou nestálost materiálů pod vozovkou. Trhliny na vozovce mohly vzniknout vlivem potenciálních objemových změn materiálů pod vozovkou a nedostatečnými vlastnostmi asfaltových vrstev, nebo nedostatky ve stavebních procesech při jejich realizaci, nicméně nebyly ÚSI předloženy podklady, které by tuto hypotézu potvrzovaly. [příjmení] [číslo], která byla ve znaleckém posudku [číslo] 2014 identifikována jako podélná trhlina úzká dle TP 82: 1996 (porucha [osobní údaje žalobce] [číslo]) a její oprava hodnocena jako provizorní utěsnění, byla dle fotodokumentace utěsněna zálivkou, což je v souladu s platnou verzí TP 82 z roku 2010. Zda došlo i k náležitému rozšíření a úpravě stěn trhliny není ÚSI z předložených podkladů známo. Na základě vizuálního hodnocení nelze proto konstatovat, zda se jedná o provizorní nebo trvalou opravu. Na základě obhlídky vykonané autory tohoto posudku ÚSI konstatoval, že část zálivky chyběla. Vady [číslo] 102b je nutné podrobněji analyzovat, aby bylo možné navrhnout adekvátní způsob opravy. V případě nerovností je možné vyměnit obrusnou vrstvu v postižených místech, nebo vykonat výměnu celého krytu, či asfaltových vrstev. V případě trhlin je nutné stanovit, jak hluboko zasahují a na základě zjištěné hloubky realizovat zálivku trhlin, vyměnit obrusnou vrstvu nebo celý krýt vozovky v místě výskytu trhlin.

383. K otázce žalobce [číslo]„ Na základě dokumentů obsažených ve spise soudního řízení a osobní prohlídky stavby dálnice D47, stavba [číslo] [obec], [obec] – [část obce], 2.stavba, část km 153,054 až 155,140 na místě samém uveďte, zda lze z měření zdvihů a poklesů nivelety vozovky stavby, které byly provedeny společnostmi [právnická osoba], [právnická osoba] a Ing. [jméno] [příjmení], dovozovat, že tyto pohyby stavby v obou vertikálních směrech byly způsobeny v důsledku obvyklé konsolidace stavby nebo odeznívání důlní činnosti v místě, kde se stavba nachází.“ ÚSI uvedl, že poklesy stavby byly částečně způsobeny v důsledku obvyklé konsolidace stavby (podklad P.45 a P.46). Vliv poddolování byl vyloučen v celém úseku dálnice, a to už od začátku realizace stavby (podklad P.38 a P.39). Část poklesů nivelety lze přičíst dopravnímu zatížení, které na vozovce působí od roku 2007. Zdvihy bývají obvykle projevem objemových změn ve vrstvách pod povrchem vozovky.

384. K otázce žalobce [číslo]„ Na základě dokumentů obsažených ve spise soudního řízení a osobní prohlídky stavby dálnice D47, stavba [číslo] [obec], [obec] – [část obce], 2. stavba, část km 153,054 až 155,140 na místě samém popište a typologicky zatřiďte jednotlivé trhliny vyskytující se v povrchu vozovky stavby a popište místa a výšky nerovností na vozovce stavby a uveďte, jaká je dle vašeho odborného názoru příčina uvedených nerovností a trhlin.“ ÚSI uvedl, že mu nebyly předloženy podklady, na základě kterých by se dal stanovit dosah trhlin do hloubky v rámci konstrukce krytových vrstev vozovky. V rámci let 2007 až 2013 byl zjištěn max. zdvih +24mm a max. pokles -36mm. Největší odchylky jsou soustředěny převážně v přechodové oblasti mostního objektu SO 222. Poklesy a zdvihy povrchu vozovky mohly být způsobeny objemovými změnami materiálů pod vozovkou (aktivní zóna, těleso násypu). Rovněž byl vyloučen vliv důlní činnosti (podklad P.38 a P.39). Konsolidace má určitý vliv na sedání stavby, nicméně v rámci sledování byly zaznamenány také zdvihy povrchu vozovky. S ohledem na to, že součástí vad jsou i trhliny v krytu, nelze vyloučit ani vliv kvality zhotovení asfaltem stmelených vrstev vozovky, tyto však nebyly dle předložených podkladů zkoumány. Dále ÚSI uvedl, že nelze jednoznačně stanovit příčinu vzniku nerovností a trhlin.

385. K otázce žalobce [číslo]„ Na základě dokumentů obsažených ve spise soudního řízení a osobní prohlídky stavby dálnice D47, stavba [číslo] [obec], [obec] – [část obce], 2.stavba, část km 153,054 až 155,140 na místě samém popište a typologicky zatřiďte trhlinu ve vozovce reklamovanou jako vada pod [číslo] a uveďte, zda je tato trhlina stabilní (tedy zda dále nemění svůj rozsah) nebo zda se dále rozšiřuje. Dále odborně posuďte a uveďte, zda byla tato trhlina ve vozovce z hlediska stavebně – technického a z hlediska příslušných postupů předepsaných aplikovatelnými technickými normami a předpisy opravena řádným a úplným způsobem.“ ÚSI uvedl, že vadu [číslo] zatřiďuje jako podélnou úzkou trhlinu TP 82: 1996 (porucha [osobní údaje žalobce] [číslo]) a TP 82: 2010 (porucha [číslo]). Navrhovaná oprava dle TP 82: 1996 spočívá v realizaci nátěru v místě trhliny. Dle fotodokumentace byla trhlina utěsněna zálivkou, což je v souladu s platnou verzí TP 82 z roku 2010. Zda došlo i k náležitému rozšíření a úpravě hran a stěn trhliny není ÚSI z předložených podkladů známo. Na základě porovnání fotodokumentace ze znaleckého posudku [číslo] 2014 vypracovaného Centrem dopravního výzkumu, v.v.i. a fotodokumentace vyhotovené ÚSI během obhlídky předmětného úseku dálnice, ÚSI konstatoval, že tato trhliny se rozšířila a část zálivky chybí.

386. K otázce žalobce [číslo]„ Na základě dokumentů obsažených ve spise soudních řízení posuďte materiálové složení jednotlivých podkladních vrstev vozovky stavby a vrstev zemního tělesa stavby a vlastnosti v nich umístěných materiálů. Uveďte, zda materiály použité v podkladních vrstvách vozovky a zemním tělese stavby odpovídají materiálům předepsaným v dokumentaci pro zadání stavby ke stavebnímu objektu SO 104 a splňují veškeré vlastnosti požadované příslušnými aplikovatelnými technickými normami a předpisy.“ ÚSI uvedl, že materiály zastižené v podkladních vrstvách, konkrétně mechanicky zpevněné kamenivo v aktivní zóně a tělese násypu, neodpovídají materiálům uvedeným v DZS, jak uvádějí inspekční zprávy (podklad P.12 a P.13). Asfaltové vrstvy hodnoceny nebyly. V některých parametrech jako např. zrnitost nebo namrzavost mechanicky zpevněné kamenivo neodpovídá požadavkům. Jako neshoda s DZS a technickými předpisy je hodnocena zrnitost a namrzavost i u materiálů s předepsanými materiály dle DZS.

387. K otázce žalobce [číslo]„ Lze na základě dokumentů obsažených ve spise soudního řízení, dokumentů případně znalcem vyžádaných a osobní prohlídky stavby Dálnice D47, stavba [číslo] [obec], [obec] – [část obce], 2.stavba, část km 153,054 až 155,140 na místě samém ze základní geodetické vztažné sítě v okolí stavby spolehlivě dovozovat, že těleso, niveleta dálnice a její okolí se nerovnoměrně deformuje, resp. sedá v čase v průměru [číslo] mm s tím, že nejmenší pokles činí – 2mm? Odůvodněte svůj závěr s odkazem na hodnoty zjištěné z měření na jednotlivých bodech základní geodetické vztažné sítě.“ ÚSI uvedl, že s ohledem na přítomnost mostních objektů a násypů s proměnlivou výškou lze i na základě geodetických měření (podklad P.17) a laserového skenování povrchu vozovky (podklad P.21 a P.22) dovozovat, že niveleta dálnice a její okolí sedají nerovnoměrně.

388. K otázce žalobce [číslo]„ Odborně posuďte správnost závěrů znaleckého posudku č. ZU_FAST_119/ 2015 ze dne [datum], zpracovaného znaleckým ústavem Fakulty stavební [obec] školy báňské v [obec], konkrétně revizních odpovědí znaleckého ústavu uvedených na str. 29 a násl. předmětného posudku a celkového závěru uvedeného na str. 62 a násl. předmětného posudku.“ ÚSI uvedl, že nedostatkem revizního posudku ZU_FAST_119/ 2015 je fakt, že nebyly porovnány požadavky normy ČSN 73 [číslo] Přechodové oblasti mostů a normy ČSN 73 [číslo] Měření nerovností povrchů vozovek. Uvedená argumentace normou ČSN 73 [číslo]: 2015 o možnosti překročení požadované hodnoty IRI pro 5% hodnot je irelevantní, protože se váže na období po realizaci měření podélné nerovnosti na konci záruční doby v roce 2012. S ohledem na použití struskového kameniva, měly být realizovány kontrolní zkoušky objemové stálosti během výstavby dle ČSN 72 [číslo]: [číslo], tab. 4 a TP 138: 2000 a pozdějších předpisů. Dále ÚSI uvedl, že s ohledem na zastižení směsi vysokopecní a ocelárenské strusky v aktivní zóně, nelze tento materiál dokladovat certifikátem pro ocelárenskou strusku. Všechny nerovnosti vyjádřené parametrem IRI se nacházejí v přechodových oblastech mostů, které jsou na potenciální poruchy nejnáchylnější. Ve znaleckém posudku na str. 56 se uvádí, že nebyly zjištěny žádné zdvihy nivelety komunikace v přechodových oblastech mostů, nicméně laserové skenování ukazuje zdvihy v přechodové oblasti mostu SO 222 (podklad P.43). Dále ÚSI uvedl, že nesouhlasí s tvrzením, že vada [číslo] se nevyskytuje, neboť vyhodnocení měření podélné nerovnosti pomocí parametru IRI z roku 2012 poukazuje na nevyhovující úseky (podklad P.14). Dále ÚSI vyslovil souhlas se závěrem, že na základě provedených měření nelze tvrdit, že příčinou vady [číslo] v rozsahu trhlin, nerovností a deformací jsou objemové změny v materiálech uložených v podloží vozovky. Tvrzení znaleckého ústavu na str. 63 znaleckého posudku, tedy, že zhotovitel zabudoval do zemního tělesa dálnice D [číslo] km 153, [číslo] materiály ve shodě s projektovou a jinou technickou dokumentací, jak byla připravena v průběhu příprav a realizace díle, je dle ÚSI částkové, neboť změna struskového kameniva na strusku z odvalu [obec] bez další specifikace se vyskytuje v zápisu z projednání připomínek k RDS z [datum] (podklad P.54), ovšem toto není promítnuto např. do souboru smluvních dohod. Za částkové pokládá ÚSI též tvrzení znaleckého ústavu na str. 64 znaleckého posudku o přimísení zrn z droby z MZK kameniva a štěrkodrti do vzorku odebrané aktivní zóny, neboť inspekční zpráva č. IZ [číslo] se zmiňuje v rámci cizorodých příměsí také o úlomcích betonu, ortoruly a vyzdívkových cihel, které neměly být součástí MZK kameniva. Dále ÚSI pokládá za nesprávné tvrzení znaleckého ústavu na str. 64 znaleckého posudku, že„ co se týče dalších poruch uváděných v rámci vady [číslo] tedy deformací nebo trhlin, žádný z revidovaných znaleckých posudků neuvádí mezi podklady dokumenty, z nichž by bylo možno existenci těchto poruch dovozovat“, neboť nerovnosti byly zachyceny při měření parametru IRI s tím, že trhliny jsou prokazatelně zachyceny v pasportu trhlin z [datum] (podklad P.36). Závěrečné tvrzení znaleckého ústavu na straně [číslo] posudku, tedy že„ Závěrem je možno konstatovat, že všechny zabudované materiály na stavbě dálnice D47, stavba [číslo], km 153, [číslo] neměly k datu zpracování tohoto posudku negativní vliv na stav zemního tělesa a jeho funkčnost“ pokládá ÚSI za neúplné, neboť trhliny a nerovnosti byly prokazatelně identifikovány a třebaže objemová nestálost struskových materiálů v aktivní zóně se v rámci inspekčních zpráv nepotvrdila (podklad P.12 a P.13), nebyly blíže studovány např. asfaltové vrstvy vozovky.

389. K otázce žalované [číslo]„ Je trhlina (označována ve spise jako) [číslo] tzv. trhlinou pasivní (dále se nerozvíjí) nebo aktivní (dále se rozvíjí).“ ÚSI uvedl, tato trhlina se rozšířila a část zálivky chybí.

390. K otázce žalované [číslo]„ Byla vada (označovaná ve spise jako) [číslo] (i s ohledem na Váš závěr v předchozí otázce) odstraněna permanentně nebo provizorně“ ÚSI uvedl, že vadu 102b zatřiďuje jako podélnou úzkou trhlinu TP 82: 1996 (porucha [osobní údaje žalobce] [číslo]) a TP 82: 2010 (porucha [číslo]) s tím, že na základě vizuálního hodnocení lze konstatovat, že trhlina se rozšířila a část zálivky chybí a že sanační zásah nezpůsobil trvalé odstranění trhliny.

391. K otázce žalované [číslo]„ Posuďte, zda trhliny, které jsou uvedeny v pasportizaci ze dne [datum], mohly existovat již [datum]. Popište současný stav trhlin (uvedených v pasportizaci ze dne [datum] a dopise ze dne [datum]) a uveďte příčinu jejich vzniku. Popište, jakým způsobem a dle jakých technických předpisů by mělo dojít k odstranění trhlin uvedených v pasportizaci ze dne [datum] a dopise ze dne [datum].“ ÚSI uvedl, že trhliny již [datum] mohly existovat s tím, že stanovení příčin jejich vzniku je obtížné, neboť ÚSI nebyly poskytnuty podklady, ze kterých by bylo možné spolehlivě dovozovat příčinu jejich vzniku. Dle TP 82: 2010 je příčinou vzniku podélné trhliny obvykle porucha na pracovní spáře obrusné vrstvy vznikající následnou pokládkou (pokládka na studenou pracovní spáru), a v případě příčných trhlin nízká teplota povrchu (-20°C) nebo rychlý pokles teploty, nevhodné nebo zestárnuté pojivo. Trhliny tak mohly vzniknout i v důsledku objemových změn vrstev pod vozovkou, nicméně dle výsledků inspekčních zpráv nebyla zjištěna objemová nestálost materiálů v aktivní zóně. ÚSI dále uvedl, že mu nebyly předloženy podklady, které by se věnovaly zkoumání kvality zhotovení asfaltových vrstev, která má také vliv na tvorbu trhlin. Dle TP 82 a TP 115 se tyto trhliny sanují rozšířením trhliny, jejím vyčištěním a utěsněním zálivkovou hmotou tak, aby se zabránilo jejich dalšímu rozšiřování.

392. K otázce žalované [číslo]„ Uveďte, jakou životnost mají obvykle obrusné vrstvy dálničního tělesa tohoto typu a jakou životnost má obrusná vrstva SO 104.“ ÚSI uvedl, že živnost obrusné vrstvy bez nutnosti většího zásahu je 10 až 15 let, ovšem pro přesnější stanovení stavu vozovky mu nebyly předloženy dostatečné podklady.

393. K otázce žalované [číslo]„ Jakými typy měření byla měřena rovnost povrchu SO 104 a jsou tato měření pro měření rovnosti vozovky vhodná, jsou hodnoty, které byly jednotlivými typy měření zjištěny relevantní, jsou data uvedená v těchto měřeních ověřitelná a nerozporují si jednotlivé typy měření, co se týče naměřených hodnot.“ ÚSI uvedl, že byly vykonány měření podélné nerovnosti s tím, že byly měřeny výšky povrchu vozovky geodetickými metodami a pomocí laserového skenování. Použité metody jsou vhodné pro měření nerovností vozovek a zjištěné hodnoty jsou relevantní. S ohledem na to, že se parametry vozovky v čase mění, již nelze toto kontrolní měření vykonat.

394. K otázce žalované [číslo]„ V případě, že k naměřeným hodnotám vznikne spor, ukládají technické podmínky nějaký další postup k odstranění hodnot souvisejících s rovností povrchu a v případě, že ano, bylo takové měření učiněno.“ ÚSI uvedl, že v případě nevyhovujícího výsledku IRI se postupuje dle TKP 1 z roku 2007, přílohy 8, čl. 2, která uvádí, že pokud změřené hodnoty IRI překročují povolenou maximální hodnotu v jednotlivých hodnocených úsecích délky 20 m (pro D a R je to max. 1,9 m/km), provede se obvykle kontrolní měření latí 4 m dlouhou. Dále ÚSI uvedl, že mu nebyly předloženy podklady, z nichž by vyplývalo, že měření latí byla provedena.

395. K otázce žalované [číslo]„ Existuje-li měření, které má být učiněno za účelem odstranění rozporu naměřených hodnot, je vhodné takové měření učinit i několik let po zjištění prvních nerovností? Uveďte způsob odstranění případně existujících nerovností.“ ÚSI uvedl, že s ohledem na dlouhý časový odstup od vykonaných měření, realizace jakéhokoliv kontrolního měření nerovnosti povrchu vozovky ve vztahu k měřením z let 2012 až 2013 je irelevantní.

396. K otázce žalované [číslo]„ Posuďte otázku poddolování v oblasti stavby SO 104 a jejího okolí. Posuďte otázku vlivu poddolování na stavbu SO 104 a okolí stavby.“ ÚSI uvedl, že vliv poddolování na stavbu během stavebních prací i po jejich skončení byl vyloučen v rámci dokumentů vypracovaných [právnická osoba].

397. K otázce žalované [číslo]„ V případě, že konstatujete, že se na této stavbě nachází nerovnosti, uveďte, v jakých konkrétních místech stavby jsou naměřeny. Dále uveďte, jaké technické normy se v těchto místech na měřené hodnoty používají.“ ÚSI uvedl, že pozice nevyhovujícího parametru IRI jsou vyznačeny v příloze podkladu P.16, jedná se zejména o přechodové oblasti mostu SO 221 a SO 222 na začátku a konci předmětného úseku dálnice.

398. K dotazu žalované [číslo]„ Byly kopané sondy provedeny v souladu s technickými podmínkami?“ ÚSI uvedl, že kopané sondy byly provedeny v souladu s technickými podmínkami.

399. K otázce žalované [číslo]„ Jak byste posoudili místa z hlediska vhodnosti, na kterých byly provedeny kopané sondy [právnická osoba]“ ÚSI uvedl, že z hlediska polohy sondy nemá žádné připomínky a polohu považuje za dostatečnou vzhledem k účelu sondy.

400. K otázce žalované xanon [číslo]„ Může struskové kamenivo obsahovat příměsi dle TP 138/ 2000“ ÚSI uvedl, že ano.

401. K otázce žalované xanon [číslo]„ Je možné na základě mj. Vám předané dokumentace zjistit, zda byla ocelárenská struska, kterou zhotovitelé použili v SO 104, v souladu s TP 138 uskladněná po požadovanou dobu na skládce.“ ÚSI uvedl, že z předložených podkladů nelze dovozovat, zda byla struska uložena na skládce déle než rok, nebo že by byla ověřeně použita i v jiných případech.

402. K otázce žalované xanon [číslo]„ Byla ocelárenská struska certifikována.“ ÚSI uvedl, že ano.

403. K otázce žalované xanon [číslo]„ Byly provedena veškeré relevantní zkoušky na ocelárenské strusce.“ ÚSI uvedl, že dle certifikátu č. [tel. číslo] (podklad P.72) nebylo toto kamenivo zkoušeno na rozpadavost a nebyl určen podíl sklovitých a zpěněných zrn dle ČSN 72 [číslo]: [číslo], tab. 4 a TP 138: 2000 Tyto zkoušky považuje ÚSI za podstatné s ohledem na použití struskového kameniva.

404. K otázce žalované [číslo] –„ Byla naměřena objemová nestálost zkouškou rozpadavosti v autoklávu.“ ÚSI uvedl, že v posuzovaném úseku dálnice nebyla naměřena. Tato zkouška byla provedena v rámci certifikace pouze pro kamenivo třídy B dle ČSN 72 [číslo]: [číslo] frakce [číslo] (podklad P.71 a P.75), nikoliv pro štěrkodrť A [číslo].

405. K otázce žalované [osobní údaje žalobce] [číslo]„ Byla naměřena objemová změna zkouškou rozpínavosti a zkouškou bobtnavosti.“ ÚSI uvedl, že v posuzovaném úseku nebyla naměřena.

406. K otázce žalované xanon [číslo]„ Jestliže je naměřen chemismus mimo definované rozmezí, znamená tato skutečnost, že se jedná o objemově nestálý materiál.“ ÚSI uvedl, že ne. Nesplnění předepsaného chemického složení automaticky neznamená, že daná struska je objemově nestabilní, ovšem zavdává předpoklad potenciální nestability.

407. K otázce žalované [číslo]„ Interpretujte výsledky, které jsou na relevantních certifikátech ocelárenské strusky.“ ÚSI uvedl, že dle certifikátu č. [tel. číslo] (podklad P.72) nebylo toto kamenivo zkoušeno na rozpadavost a nebyl určen podíl sklovitých a zpěněných zrn dle ČSN 72 [číslo]: [číslo], tab. 4 a TP 138: 2000 Tyto zkoušky považuje ÚSI za podstatné s ohledem na použití struskového kameniva. V ostatních parametrech byly shledány materiály strusky jako vyhovující.

408. K otázce žalované [číslo]„ V případě, že dříve byla zabudována ocelárenská struska objemově nestálá, lze již objemové změny tohoto materiálu vyloučit.“ ÚSI uvedl, že ne s tím, že mu nebyly předloženy žádné podklady, z nichž by vyplynulo, že lze objemové změny ocelárenské strusky úplně vyloučit.

409. K otázce žalované [číslo]„ Je-li materiál certifikován, např. ocelárenská struska, je nutné, aby znovu zhotovitel činil další zkoušky takového certifikovaného materiálu.“ ÚSI uvedl, že ano. Dále uvedl, že s ohledem na heterogenitu materiálu strusek a i samotné směsi vysokopecní a ocelárenské strusky zastižené v násypu dálnice je potřebné vykonávat kontrolní zkoušky během výstavby. Tyto zkoušky jsou důležité obzvlášť v případě zakrývaných části stavby, jako jsou i sypané a hutněné vrstvy, které se dodatečně obtížně zkoušejí.

410. K otázce žalované [číslo]„ Je možné dovodit z inspekční zprávy č. IZ [číslo], že nerovnosti vozovky a rovněž trhliny vozovky lze přičítat zabudované ocelárenské strusce.“ ÚSI uvedl, že ne. Uvedená inspekční zpráva nepotvrdila objemovou nestálost materiálu strusky v aktivní zóně zkoušením v autoklávu. Dále ÚSI uvedl, že s ohledem na nepotvrzenou objemovou nestálost uvedené směsi strusek v aktivní zóně, nelze jednoznačně dovozovat, že nerovnosti vozovky a rovněž trhliny vozovky jsou způsobeny zabudováním ocelárenské strusky.

411. K otázce žalované [číslo]„ Posuďte, zda je ekonomicky a ekologicky a i jinak účelné odstranit z dálničního tělesa ocelárenskou strusku. Při zodpovězení této otázky vezměte mj. v potaz [příjmení] zjištění týkající se objemové stálosti tohoto materiálu. Uveďte, jaký má vliv zabudovaná ocelárenská struska na funkčnost a životnost SO 104.“ ÚSI uvedl, že pokud ocelárenská struska resp. směs strusek už neprocházejí objemovými změnami, není nutné její odstranění z tělesa násypu dálnice.

412. K otázce žalované [číslo] –„ Proveďte kvalitativní posouzení díla ve vztahu k době užívání díla, specifikujte na kterých částech díla je obvykle v časovém horizontu více jak 10 let provádět údržbu a jakou.“ ÚSI uvedl, že mu nebyly předloženy podklady z poslední doby, na základě kterých by bylo možno objektivně zhodnotit stav předmětného díla vzhledem k době jeho užívání (viz revizní znalecký posudek ÚSI [číslo] ze dne [datum]). Doplnění [číslo] znaleckého posudku ÚSI 413. Dne [datum] vypracoval ÚSI Doplnění [číslo] znaleckého posudku [číslo]. Doplnění [číslo] bylo zapsáno v evidenci posudků pod [číslo]. Úkolem ÚSI bylo doplnit shora uvedený posudek na základě otázek žalobce a žalované, které jsou součástí usnesení soudu ze dne 31. 5. 2021, č.j. 11 C 59/2012-1306. V rámci Doplnění [číslo] ÚSI uvedl, že s ohledem na rozsah podkladů, které byly zpracovatelům posudku k dispozici a také značného časového odstupu vypracování posudku od realizace stavby a objevení vad, nelze vždy zodpovědět položené otázky beze zbytku s jednoznačným závěrem.

414. K otázce žalobce [číslo]„ Na str [číslo] revizního znaleckého posudku [číslo] ze dne [datum] je uvedeno k vadě [číslo], že„ …trhlina se rozšířila a část zálivky chybí. Sanační zásah tedy nezpůsobil trvalé odstranění trhliny“. Lze na základě uvedeného závěru potvrdit, že nedošlo k trvalému odstranění předmětné poruchy (vady) ?“ ÚSI uvedl, že lze konstatovat, že vada nebyla trvale odstraněna.

415. K otázce žalobce [číslo]„ Na str. [číslo] revizního znaleckého posudku [číslo] ze dne [datum] je uvedeno, že umělé kamenivo z ocelárenské strusky, štěrkodrť A [číslo] nebylo zkoušeno na rozpadavost a nebyl určen podíl sklovitých a zpěněných zrn. Dále je uvedeno:„ Tyto zkoušky považuje za podstatné s ohledem na použití struskového kameniva“. Znamená uvedené závěr, že bez provedení uvedených zkoušek kameniva z ocelárenské strusky a ověření jim odpovídajících vlastností by nemělo být takové kamenivo na stavbě vůbec použito?“ ÚSI uvedl, že v bodě [číslo] TP 138: 2000 se uvádí, že prokázání obsahu volného vápna a rozpadavosti strusky není požadováno, pokud struska byla uložena na skládce nejméně 1 rok a jsou doloženy případy ověřeného použití kameniva ze stejného zdroje, nicméně v bodě [číslo] téhož dokumentu se uvádí, že pokud jsou vzneseny pochybnosti o objemové stálosti struskového kameniva u konkrétní dodávky, nebo v časově stanoveném období, kdy není splněn článek [číslo], stanoví se kontrolně u vysokopecní strusky chemické složení strusky a otlukovost, u ocelárenské strusky obsah volného vápna a rozpadavost kameniva. Dále ÚSI uvedl, že uváděné body přímo nepředepisují nutnost vykonání zkoušek na rozpadavost a že zpracovatelům posudku nebyly předloženy podklady, z nichž by vyplynulo vznesení pochybností objemové stálosti struskového kameniva u konkrétní dodávky. Požadavky na rozpadavost a podíl sklovitých a zpěněných zrn uvádí pro kamenivo třídy A norma ČSN 72 [číslo] platná do [datum]. Dále ÚSI uvedl, že tyto požadavky nebyly předmětem zkoumání dle protokolu o výsledku certifikace výrobku č. [tel. číslo] pro umělé kamenivo z ocelárenské strusky, štěrkodrť frakce A [číslo] ze dne [datum]. Realizační dokumentace vyhotovená k březnu 2003 ani technologický postup pro provádění náspového tělesa z [datum] tyto zkoušky nepředepisují. Na závěr ÚSI uvedl, že s ohledem na ustanovení normy ČSN 72 [číslo] bez provedení uvedených zkoušek kameniva z ocelárenské strusky a ověření vlastností by nemělo být takové kamenivo na stavbě použito.

416. K otázce žalobce [číslo]„ V revizním znaleckém posudku [číslo] ze dne [datum] (např. na str. [číslo]) se opakovaně uvádí, že byla v aktivní zóně stavby zachycena směs ocelárenské a vysokopecní strusky a že tento materiál nelze dokladovat certifikátem pro ocelárenskou strusku. Lze potvrdit, že směs uvedených strusek je z hlediska svého složení a vlastností jiný materiál než ocelárenská struska nebo vysokopecní struska? Vyplývá z uvedeného závěru, že použitý materiál, tedy směs uvedených strusek měl být zkoušen samostatně jako např. směsné kamenivo z ocelárenské a vysokopecní strusky? Pokud ano, jaké zkoušky by na takovém materiálu měly být provedeny? Pokud takové zkoušky nebyly provedeny, znamená to, že by bez ověření požadovaných vlastností zkouškami neměl být takový materiál vůbec použit na stavbě?“ ÚSI uvedl, že pokud jde o směs vysokopecní a ocelárenské strusky, jedná se už o jiný materiál než samotná vysokopecní a ocelárenská struska. Pro směs strusek technická legislativa (např. TP 138: 2000) neuvádí okrajové podmínky pro jejich vlastnosti, k vyhodnocení jejich eventuálních zkoušek by tak muselo být přistupováno individuálně. Dále ÚSI uvedl, že pokud bylo záměrem použít na stavbě směs vysokopecní a ocelárenské strusky, tato směs měla být jako nový materiál – směsné kamenivo podrobena zkouškám dle ČSN 72 [číslo], tab. 4 a TP 138 s jasně definovaným poměrem obou strusek ve směsi.

417. K otázce žalované [číslo]„ [příjmení] [příjmení] posudku uvádíte, že nebyly vykonaným testováním na odebraných vzorcích materiálu v aktivní zóně zjištěny objemové změny. Odborně tedy posuďte, zda naměřené zdvihy jsou výsledkem jiných příčin, tj. např. vyjetých kolejí (příčných nerovností) ve smyslu příslušných TP, ale i opotřebení atd. Současně na základě Vám doposud dostupných dokumentů uveďte, jaké tedy jsou příčiny vzniku aktuálních deformací, trhlin a nerovností na asfaltové vozovce SO 104 (v rámci Vaší odpovědi tak mj. vyhodnoťte problematiku vlivu použitých materiálů, opotřebení vozovky, provozu těžké dopravy, provádění, či neprovádění údržby, zimního období).“ ÚSI uvedl, že objemové změny na odebraných vzorcích materiálu v aktivní zóně zjištěny nebyly, to však neznamená, že k nim nemohlo v určité míře dojít v období po zabudování do konstrukce a před odběrem vzoku. Dále ÚSI uvedl, že vliv ostatních faktorů na vznik aktuálních deformací, trhlin a nerovností na asfaltové vozovce SO 104 nelze na základě dodaných podkladů blíže hodnotit. Na základě zkušeností lze konstatovat, že použité materiály, opotřebení vozovky, provoz těžké dopravy, provádění či neprovádění údržby nebo zimní období mají obvykle vliv na vznik zmíněných druhů vad, nicméně z předložených podkladů nelze dovozovat míru vlivu jednotlivých faktorů.

418. K otázce žalované [číslo]„ Jsou přechodové oblasti mostů součástí SO 104? Vyjádřete, v jaké míře, tj. kolika poruchami je postižená trasa a v jaké míře jsou postiženy ony přechodové oblasti mostů?“ ÚSI uvedl, že přechodové oblasti jsou součástí mostních objektů SO 221 a SO 222. Trhliny na povrchu vozovky jsou prokazatelně zachyceny v pasportu trhlin z [datum]. V rámci let 2007 až 2013 byl zjištěn max. zdvih +24 mm a max. pokles -36 mm povrchu vozovky. Největší odchylky jsou soustředěny převážně v přechodové oblasti mostního objektu SO 222. Nevyhovující parametr IRI byl dle posudku [číslo] 2016 zachycen podle provozního staničení: pravý jízdný pás v km 359,639 – 359,640; km 360, [číslo], levý jízdní pás v km 359, [číslo]; km 360, [číslo]; km 361, [číslo]. Další popsané úseky s nevyhovujícím parametrem IRI dle posudku [číslo] 2014 se nacházejí mimo posuzovaný úsek dálnice (km 153, [číslo]).

419. K otázce žalované [číslo]„ V Návaznosti na [příjmení] odpovědi k otázce [číslo] uveďte, jakým nejvhodnějším způsobem lze docílit odstranění tvrzených trhlin uvedených v pasportizaci z 2016 a tvrzených nerovností a deformací na SO 104 (při své odpovědi pracujte i s tím, že asfaltová vrstva je využívána cca 14 let).“ ÚSI uvedl, že vady jako nerovnosti povrchu vozovky nebo trhliny je nutné podrobněji analyzovat, aby bylo možné navrhnout adekvátní způsob opravy. Dle TP 82 a TP 115 se trhliny sanují rozšířením trhliny, jejím vyčištěním a utěsněním zálivkovou hmotou tak, aby se zabránilo jejich dalšímu rozšiřování. V případě trhlin je nutné stanovit, jak hluboko zasahují a na základě zjištěné hloubky realizovat zálivku trhlin, vyměnit obrusnou vrstvu nebo celý kryt vozovky v místě výskytu trhlin.

420. K dotazu žalované [číslo]„ V případě, že u použitých strusek nebyla (v době po cca 6 letech po jejich použití – viz zprávy INSET) naměřena nepřípustná objemová nestálost (tedy materiály vyhověly technickému předpisu T 138), je vhodné, účelné a hospodárné materiály po 15 letech od použití nahrazovat materiály novými?“ ÚSI uvedl, že pokud ocelárenská struska resp. směs strusek už neprochází objemovými změnami, není nutné její odstranění z tělesa násypu dálnice. Toto je možné ověřit zkouškami materiálu strusky v autoklávu a pravidelnými měřeními např. podélných nerovností vozovky a jejich vyhodnocením.

421. K otázce žalované [číslo]„ [příjmení] [příjmení] posudku uvádíte coby nedostatek, že materiál v aktivní zóně nesplňuje limity SiO2. Můžete v návaznosti na tento Váš závěr uvést, jaký závazný technický předpis (z doby realizace díla) stanoví hodnotu procentního zastoupení SiO2 a podílu cizorodých částic pro vysokopecní a ocelárenskou strusku, která je několik let použita v násypu stavby (při vypracování odpovědi vycházejte i z toho, že tyto dva materiály byly do sebe několik let zatlačeny) ?“ ÚSI uvedl, že podíl SiO2 je stanoven dle tabulky 2 TP 138: 2000 pouze pro vysokopecní strusku. Pro ocelárenskou strusku nebo směs obou strusek nejsou stanoveny intervaly pro podíl SiO2. Dále ÚSI uvedl, že s ohledem na rozhodující podíl vysokopecní strusky ve směsi strusek v aktivní zóně, lze konstatovat, že limity SiO2. nebyly dle tabulky 2 TP 138: 2000 s tím, že však nelze nesplněné limity SiO2 pro strusku v aktivní zóně považovat z technicko-legislativního hlediska za nedostatek (neshodu) tak, jak je uvažováno v inspekční zprávě č. IZ [číslo], neboť zkoušky byly vykonány téměř 7 let po odevzdání stavby. Pro zastiženou směs vysokopecní a ocelárenské strusky technická legislativa přímo nestanovuje limitní hodnoty podílu cizorodých částic. Dle ČSN 72 [číslo] je pro struskové hutné kamenivo označené jako štěrkodrť pro třídu A stanoven podíl cizorodých částic do 1% hmotnosti, pro třídu B není tento podíl stanoven.

422. K otázce žalované [číslo]„ V posudku jste učinili závěr, že na SO 104 se nachází nedostatek písm. b) (překročení limitů SiO2) v celé délce SO 104. [příjmení] [příjmení] posudku pak také uvádíte, že byl překročen podíl cizorodých částic v celé délce SO 104. Plyne z nějakého Vašemu ústavu předloženého dokladu, že použité materiály a) se nachází mimo rozmezí 37% - 41% SiO2., b) obsahují podíl cizorodých částic ve výši 2,5% po celé délce a v obou polovinách uvedeného stavebního objektu SO 104).“ ÚSI uvedl, že z předložených dokladů přímo nevyplývá, že dané skutečnosti byly zjištěny po celé délce a v obou polovinách stavebního objektu SO 104, ani explicitně toto v posudku ÚSI není uvedeno. Tato formulace je součástí otázky žalobce. Obsah cizorodých částic ve výši 2,5% je uveden v inspekční zprávě č. IZ [číslo]. Na základě uvedeného explicitně neplyne z předložených podkladů, že použité materiály a) se nachází mimo rozmezí 37% - 41% SiO2, b) obsahují podíl cizorodých částic ve výši 2,5% po celé délce a v obou polovinách uvedeného stavebního objektu SO 104.

423. K otázce žalované [číslo]„ V SO 104 byla použita jak vysokopecní, tak i ocelárenská struska. V posudku uvádíte, že použité materiály byly doloženy certifikátem k ocelárenské strusce. V podkladech (P.67 – 77), které měl Váš ústav k dispozici je označen i certifikát [číslo]. Byla vysokopecní struska doložena certifikátem, coby materiál k použití do SO 104?“ ÚSI uvedl, že certifikát [číslo] z [datum] se týká umělého drceného hrubého kameniva frakce B [číslo] z vysokopecní strusky s použitím do podkladových vrstev vozovek. Certifikát [číslo] z [datum] se týká umělého kameniva, štěrkodrť frakce A [číslo] z vysokopecní strusky s použitím do podkladových vrstev vozovek. Uvedené certifikáty uvádějí použití kameniva do podkladových vrstev vozovek. [příjmení] však byla zastižena dle inspekční zprávy č. IZ [číslo] v aktivní zóně, která tvoří vrchní vrstvu násypu. Uvedené certifikáty se tak nevztahují na použitý materiál strusek ani způsob jejich použití v konstrukci objektu SO 104 (viz Doplnění [číslo] znaleckého posudku [číslo] ÚSI ze dne [datum]). Znalecký posudek ZU-FAST_253/ 2022 (HS 209 [číslo])

424. Za účelem revizního posouzení znaleckého posudku [číslo] 2018 a jeho dodatku [číslo] [obec] učení technického v [obec], Fakulta stavební, jakož i znaleckého posudku Ústavu súdneho inžinierstva Žilinskej univerzity v [obec] [číslo] (ve znění jeho doplnění [číslo]) zadala žalovaná zpracování znaleckého posudku. Znalecký posudek č. ZU-FAST_253/ 2022 byl vypracován dne [datum] a jeho zpracovatelem byl prof. Ing. [příjmení] [příjmení], CSc. a Ing. [jméno] [příjmení], Ph.D. Úkolem znaleckého ústavu bylo zodpovědět, zda byla stavba D [číslo] (km 153,054 – 155,140) v době její realizace, v době jejího předání do užívání a v následujících pěti letech od jejího předání ovlivněna poddolováním, popř. jeho doznívajícími účinky v rozsahu problematiky poddolování a v kladném případě, jak uvedený jev ovlivnil tuto stavbu. K tomu znalecký ústav uvedl, že na základě prozkoumání požadavků technických norem, odborné literatury, údajů z projektové dokumentace a dalších předaných podkladů (1) až (145) lze jednoznačně prokázat, že naměřené změny výšek na povrchu vozovky v zájmovém úseku dálnice jsou způsobeny doznívajícími vlivy poddolování a nikoliv materiálem použitého do násypu dálničního tělesa. Toto poddolované území je již na základě provedených geodetických měření od roku 2000 (dle dostupnosti da) až do roku 2011 stabilizované v celém plošném rozsahu ostravské a petřvaldské pánve OKR a vykazuje vertikální pohyby (poklesy) menší než 50 mm (134). To však neznamená, že na stavbou dotčeném území neprobíhají deformace terénu v řádech desítek milimetrů.

425. Dále znalec uvedl, že podle geodetického měření poklesů HVB stavby [číslo] za období 2007 až 2013 a následně za období 2013 až 2015 se dle dokumentace Ing. [anonymizováno] na úseku stavby projevují výškové změny za období 2007 až 2013 (6 let) v hodnotách poklesu – 3mm až – 39 mm a za období 2013 až 2015 (2 roky) v hodnotách poklesu 0 mm až – 9 mm.

426. Dle znalce přesnost metody laserového skenování a způsob stabilizace vlícovacích bodů výrazně ovlivňují naměřené výšky měřených bodů. Na základě posuzovaných technických zpráv nelze, dle znalce, hodnotit podélné a příčné nerovnosti. Pro posouzení podélných nerovností je dle ČSN 73 [číslo] (13) předepsaný parametr mezinárodní index IRI a míra nerovnosti C. Tyto parametry však nejsou uvedeny v žádné ze tří posuzovaných technických zpráv. Z toho, dle znalce, vyplývá, že výstupy žádného měření nelze použít pro hodnocení nerovnosti povrchu vozovky.

427. Dále znalec uvedl, že záruční doba, jak je uvedeno v protokolu předání, byla stanovena v trvání 60 měsíců, tj. pro období od [datum] do [datum]. Od tohoto data, tj. [datum], na konstrukce dálnice působí mimo konsolidace násypů, střídání ročních období, počasí i vliv dopravního zatížení, tj. jeho intenzita a složení dopravních proudů vozidel. Proto je, dle znalce, zcela jistě i část naměřených nerovností na povrchu dálnice po pěti letech způsobena intenzivním provozem (viz Znalecký posudek VŠB Technické univerzity [obec], Fakulty stavební č. ZU-FAST_253/ 2022 (HS 209 [číslo] ze dne [datum]).

III. Závěr o skutkovém stavu

428. Na základě výše uvedených důkazů má soud za prokázané, že Smlouva o dílo byla mezi žalobcem a právní předchůdkyní žalované uzavřena dne [datum]. Předmětem smlouvy bylo dokončení stavby nazvané„ Dálnice D47, stavba [číslo] [obec], [obec] [část obce], 2. Stavba, část km 153,054 až 155,140“. Současné tzv. [ulice] staničení Stavby v rámci dálnice D1 bylo toto: km 359,640 – 361,726. Dle Smlouvy byla žalovaná povinna vybudovat objekt SO 104 nazvaný„ Dálnice D47 v km 153,054 až 155,140“ (viz odstavce 160 a 161 odůvodnění rozsudku)

429. Nedílnou součástí Smlouvy o dílo byl soubor dokumentů, jejichž výčet obsahoval článek 5 odst. 2 Smlouvy. Jednalo se o následující dokumenty: (1) Dopis o přijetí nabídky č.j. 10769/03-22001, (2) Nabídka a příloha k nabídce, (3) Zvláštní dodací podmínky stavby Dálnice D [číslo] [obec], [obec] – [část obce], 2.stavba, část km 153,054 až 155,140 /ZDP/, (4) Všeobecné dodací podmínky staveb pozemních komunikací č.j. 20648/95 ze dne 22. 6. 1995 /VDP/, (5) Zvláštní technické kvalitativní podmínky pro zhotovovací práce stavby dálnice D47, stavba [číslo] [obec], [obec] [část obce], 2.stavba, část km 153,054 až 155,140 /ZTKP/, (6) Technické kvalitativní podmínky staveb pozemních komunikací schválené MDS ČR č.j. 23299/98-120 ze dne 30. 6. 1998 /TKP/, (7) Dokumentace pro zadání stavby /DZS/ (viz odstavce 162 - 183 odůvodnění).

430. Předávacím protokolem bylo prokázáno, že dílo bylo předáno a převzato dne [datum] (viz odstavce 204 - 206 odůvodnění).

431. Dle článku 82 ZDP činí délka záruční doby pět let a počíná běžet od předání a převzetí díla (viz odstavec 169 odůvodnění).

432. Vady, které se projevily v záruční době, žalobce vytknul (reklamoval) dopisy ze dne [datum] a [datum] (tedy před skončením záruční doby); přílohu reklamačního dopisu ze dne [datum] tvořil seznam reklamovaných vad (viz odstavec 210 odůvodnění). Existence reklamovaných vad byla prokázána zejména následujícími důkazy.

433. Chybné provedení konstrukčních vrstev násypů spočívající v použití nevhodných a necertifikovaných materiálů do násypů bylo prokázáno obsahem protokolu o zkouškách předcházejících vydání certifikátu [číslo] – [číslo] pro štěrkodrť frakce A [číslo] (ze dne [datum]), z něhož je zřejmé, že před vydáním tohoto certifikátu nebyly - v rozporu s ČSN 72 [číslo] -provedeny průkazní zkoušky k ověření podílu sklovitých a zpěněných zrn a průkazní zkoušky rozpadavosti v autoklávu (viz odstavec 199 odůvodnění). [příjmení] závěr vyplývá ze znaleckého posudku [ulice] fakulty [jméno] [příjmení], Univerzita [obec], č. IZ/2016 (viz odstavec 337 odůvodnění) i ze znaleckého posudku ÚSI (viz odstavce 403, 407 a 415 odůvodnění).

434. Chybné provedení konstrukčních vrstev spočívá též v tom, že do nich bylo zabudováno struskové kamenivo bez požadavků na další zkoušky, tj. že v průběhu výstavby nebyly - v rozporu s ČSN 72 [číslo] a TP 138: 2000 - prováděny kontrolní zkoušky objemové stálosti struskového kameniva. Tento závěr soudu je v souladu se závěry znaleckého posudku ÚSI (viz odstavce 331, 378, 388 a 409). Skutečnost, že uvedené zkoušky nebyly v průběhu výstavby prováděny, byla zjištěna též z výslechu svědka [příjmení] [celé jméno svědka] (viz odstavec 276 odůvodnění), jakož i z výpovědi zpracovatele několika posudků předložených žalovanou prof. Ing. [příjmení], CSc., (viz odstavec 257 odůvodnění). Další chybou bylo, že použitá směs vysokopecní a ocelárenské strusky byla nesprávně dokladována certifikátem pro ocelárenskou strusku. Tento závěr soudu je v souladu se znaleckým posudkem ÚSI (viz odstavec 331 a 378 odůvodnění).

435. Existence podélných a příčných trhlin ve vozovce byla prokázána reklamačním dopisem ze dne [datum] a jeho přílohou, pasportem trhlin vozovky (viz odstavec 228 odůvodnění) a protokolem o místním šetření (viz odstavec 229 odůvodnění).

436. Nerovnosti vozovky vykazují větší odchylku, než ±10 mm od projektovaných výšek, překračují tedy toleranci stanovanou v článku [číslo] kapitoly 7 TKP. Tento závěr je v souladu se znaleckým posudkem ÚSI (viz odstavce 381 a 384 odůvodnění).

437. Podélné nerovnosti vozovky, které - v rozporu s bodem 7.1 přílohy [číslo] k 1. kapitole TKP, s TP 87 (tab. [číslo]) a s ČSN 73 [číslo]: 1996 (tab. A.2) - přesahují hodnotu 2,6 indexu nerovnosti IRI, byly prokázány znaleckými posudky Centra dopravního výzkumu [číslo] 2014 (viz odstavce 296 - 300 odůvodnění) a [číslo] 2016 (viz odstavce 345 - 347 odůvodnění), ve spojení s Doplněním [číslo] znaleckého posudku ÚSI (viz odstavce 418 odůvodnění).

438. Zabudování ocelárenské strusky bylo nesporné; zda je použití tohoto materiálu vadou, je věcí právního posouzení, které bude uvedeno níže. 439. [ulice] než povolený podíl cizorodých příměsí v zabudovaných struskách (který byl dle ČSN 72 [číslo] pro kamenivo třídy A přípustný jen do 1%) byl prokázán inspekční zprávou INSET [číslo] (viz odstavec 227 odůvodnění). [příjmení] závěr vyplývá též ze znaleckého posudku ÚSI (viz odstavec 381 odůvodnění).

440. Sondou byly zastiženy struskové materiály s hodnotou procentního zastoupení SiO2, která se - v rozporu s TP 138: 2000 - nenacházela v intervalu 37- 41%, což bylo prokázáno inspekční zprávou INSET [číslo] (viz odstavec 227 odůvodnění).

441. Výčet materiálů, které mohly být použity při zhotovení díla, je obsažen v kapitole 4 TKP („ zemní práce“), v níž se uvádí, že jako materiály pro násypy byly stanoveny druhotné suroviny vyhovující z hlediska ekologického, chemického složení, výluhů a geomechanických vlastností pro stavební aplikaci. Z prověřovaných materiálů byla žalobcem do násypů určena (vedle materiálů dalších) vysokopecní struska – odval [obec], nikoliv struska ocelárenská.

442. V žádném z dokumentů, které jsou (dle článku 5 odst. 2 Smlouvy) nedílnou součástí Smlouvy, není uvedeno, že při zhotovení díla může být použita ocelárenská struska. Použití ocelárenské strusky zmiňují pouze tyto dokumenty: Dodatek [číslo] ke KZP, Technologický postup z [datum] a RDS z 3/ 2003.

443. Dokumenty, které tvoří nedílnou součást Smlouvy, stanoví zejména tyto povinnosti zhotovitele při provádění díla: (a) dle bodu [číslo] VDP zhotovitel musí provést a předat práce a odstranit všechny jejich vady přesně v souladu se smlouvou o dílo a ke spokojenosti správce stavby, (b) dle bodu A.1 ZTKP musí být konstrukce navrženy a provedeny v kvalitě a s technickými parametry, které jsou obvyklé pro daný účel, a které zajistí předpokládanou životnost za stanovených provozních podmínek a v daném prostředí, (c) dle bodu [číslo] první kapitoly TKP prováděné zhotovovací práce a jednotlivé stavební výrobky (materiály, stavební směsi a prvky), které jsou určeny k trvalému zabudování do stavby, musí odpovídat kvalitativním požadavkům uvedeným v jednotlivých kapitolách TKP případně ZTKP, normách, technických předpisech, v dokumentaci pro zadání stavby a v realizační dokumentaci stavby. V případě, že kvalitativní parametry prováděných prací a stavebních výrobků nejsou jmenovitě v dokumentaci, TKP nebo ZTKP uvedeny, musí minimálně splňovat požadavky platných norem a předpisů, nebo mít vlastnosti obvyklé pro danou konstrukci s přihlédnutím k účelu použití, životnosti konstrukcí a prostředí, v němž budou zabudovány. Zhotovitel ručí za všechnu činnost, porušení povinností nebo opomenutí podzhotovitelů části díla a jejich zaměstnanců tak, jako by to byla činnost, porušení povinností nebo opomenutí jeho vlastní.

444. Záruka za jakost byla upravena v těchto dokumentech, které tvoří nedílnou součást Smlouvy: článek [číslo] VDP, článek 82 ZDP. Ke zjištěním ze znaleckých posudků 445. Rozsáhlé dokazování bylo vedeno znaleckými posudky - dílem znaleckými posudky (a jejich dodatky) předloženými účastníky řízení, dílem znaleckým posudkem (a jeho Doplněním [číslo]) vyhotoveným znalcem, kterého ustanovil soud (ÚSI). V odůvodnění rozsudku používané označení znaleckých posudků čísly (1 až 11) koresponduje s označením (číslováním), které v revizním posudku (a v jeho Doplnění [číslo]) použil ÚSI. V následujících odstavcích jsou shrnuty nejdůležitější závěry, které soud ve vztahu k jednotlivým posudkům učinil. Souhrnně lze uvést, že soud nepřihlížel k těm znaleckým závěrům, které se týkaly otázky, zda použití ocelárenské strusky bylo smluvně sjednáno, či nikoliv, neboť se jedná o otázku právního posouzení, jejíž řešení znalcům nenáleží.

446. Ohledně znaleckého posudku [číslo] (znalecký posudek [obec] učení technického v [obec], Fakulty stavební, [číslo] 2013, ze dne [datum]) má soud, ve shodě s posudkem ÚSI za to, že tento posudek byl, jakožto v pořadí první posudek, zpracován na základě neúplných podkladů. Pro orientaci v řadě obecných otázek, např. v otázce vlastností struskových materiálů, v otázce rozdílů mezi ocelárenskou a vysokopecní struskou, apod., je posudek využitelný, co do vyslovených závěrů však platí, že se pohybují v obecné a hypotetické rovině, což znalec připouští a v závěru posudku konstatuje, že mu nebyl předložen přímý důkaz, že se v násypu vyskytují materiály, které vykazují objemové změny - s tím, že tento závěr bude možné učinit až na základě provedení vrtů nebo kopaných sond a zkoušek odebraných materiálů. Ve vztahu k otázce příčin vzniku trhlin (a dalších deformací na vozovce) platí, že není zodpověditelná jen na základě vizuální kontroly, ale (jak uvádí ÚSI), teprve po diagnostice jednotlivých poruch. 447. [ulice] důkazní význam znaleckého posudku [číslo] (znalecký posudek Centra dopravního výzkumu, v.v.i., [číslo] 2014) spočívá ve zhodnocení poruch vozovky v úseku dálnice D [číslo] km 153, [číslo] na základě parametru nerovností IRI. Posudek [číslo] byl upřesněn posudkem [číslo] (znalecký posudek Centra dopravního výzkumu, v.v.i., [číslo] 2016), jímž byly specifikovány 2 úseky v pravém a 3 úseky v levém pásmu dálnice (součásti SO 104) s nevyhovujícím parametrem IRI. Z tohoto vymezení úseků, které parametr IRI nesplňují, soud vyšel (s přihlédnutím k upřesnění, které učinil ÚSI v Doplnění svého posudku - srov. č.l. 1372 spisu) a na základě posudku CDI a Doplnění [číslo] posudku ÚSI má za prokázané, že parametr IRI nesplňovaly 2 úseky v pravém jízdním pásu dálnice (km 359, [číslo] a km 360, [číslo]) a 3 úseky v levém jízdním pásu dálnice (km 359, [číslo]; km 360, [číslo] a km 361, [číslo]).

448. Z posudku [číslo] (znalecký posudek [ulice] fakulty [jméno] [příjmení], Univerzity [obec], [číslo] 2015, ze dne [datum]) považuje soud za správné a řádně doložené zejména závěry, že chemické složení použitých struskových materiálů (zastižených sondou) nevyhovuje hodnotám uvedeným v tabulce 2 čl. 5 technických podmínek TP 138 a že zjištěná zrnitost jednotlivých materiálů nevyhovuje požadavkům aplikovatelných technických norem. Naproti tomu závěr znalce, že„ vada reklamovaná pod [číslo] je důsledkem použití strusek v zemním tělese, případně v podkladních vrstvách Stavby, s tím, že strusky vykazují objemové změny v důsledku reakcí jednotlivých oxidů, kterými se zvětšuje objem materiálů“, nepovažuje soud (ve shodě s posudkem ÚSI) za doložený. Soud k němu proto nepřihlížel, přičemž měl na zřeteli především skutečnost, že z Inspekční zprávy INSET č. IZ14016 vyplynulo, že struska uložená v aktivní zóně nevykazovala objemové změny z hlediska bobtnavosti a že objemové změny nepotvrdila ani zkouška rozpadavosti v autoklávu.

449. Konstatování obsažené v posudku [číslo] (znalecký posudek Fakulty stavební, [obec] školy báňské - Technické univerzity [obec] ZU-FAST_119/ 2015 ze dne [datum]), že výsledky zkoušek vzorků odebraných z jádrových vrtů jsou zatíženy chybou spojenou s nepřesnostmi (v důsledku údajného přimísení zrn droby z MZK kameniva a štěrkodrti do vzorku odebraného z aktivní zóny při odběru), a proto by k němu nemělo být přihlíženo, považuje soud za nepřesvědčivé. Pochybení při odběru vzorků prokázáno nebylo, soud proto tvrzení o pochybení při odběru vzorků shledal účelovým. Sondou byly zjištěny i jiné cizorodé příměsi - úlomky betonu, ortorula a vyzdívkové cihly (které by neměly být součástí MZK kameniva). Dovozuje-li znalec neprokázání překročení povoleného množství cizorodých příměsí ze skutečnosti, že v inspekční zprávě INSET není stanoven přesný podíl jednotlivých příměsí (přičemž k - při odběru vzorku údajně přimíseným - zrnům droby z MZK kameniva a štěrkodrti by nemělo být přihlíženo), jde o závěr spekulativní a soud k němu tudíž pro jeho nepřesvědčivost nepřihlížel.

450. Soud se neztotožnil ani s dalším ze závěrů posudku, totiž, že„ vada [číslo] co do překročení parametru IRI neexistuje“. Soud nepřesvědčivost tohoto závěru spatřuje zejména v argumentaci znalce odkazující na normu ČSN 73 [číslo]: 2015 (co do údajně možného překročení požadované hodnoty IRI) a ve shodě s ÚSI pokládá tento poukaz za irelevantní, neboť se váže na období po realizaci měření podélné nerovnosti na konci záruční doby v roce 2012).

451. Soud se neztotožnil ani se závěrem znalce, že použité„ materiály svými vlastnostmi vyhovovaly požadavkům norem, předpisů a TKP 4 před jejich zabudováním“. Nesprávnost tohoto závěru znalce je patrná již ze skutečnosti, že vydání Certifikátu [číslo] – [číslo] pro štěrkodrť frakce A [číslo] (ze dne [datum]) nepředcházelo provedení průkazní zkoušky k ověření podílu sklovitých a zpěněných zrn a průkazní zkoušky rozpadavosti v autoklávu, jejichž provedení ukládá ČSN. Ve shodě s ÚSI má soud za to, že v zemním tělese a v konstrukčních vrstvách Stavby byly uloženy materiály bez požadavků na další a doplňující zkoušky, přitom však - s ohledem na použití struskového kameniva - měly být realizovány kontrolní zkoušky objemové stálosti během výstavby (dle ČSN 72 [číslo], tab. 4 a TP 138). Dalším důvodem nepřesvědčivosti výše citovaného závěru posudku ZU-FAST je, dle soudu, skutečnost, že zhotovitel použil v aktivní zóně směs vysokopecní a ocelárenské strusky. Vlastnosti takového materiálu (směsi) jsou jiné, než vlastnosti jeho složek, proto má soud (ve shodě s ÚSI) za to, že takový materiál nebylo správné dokladovat certifikátem pro ocelárenskou strusku. Vzhledem k tomu, že znalec právě zmíněná pochybení nekonstatoval, není jeho (shora citovaný) závěr přesvědčivý a soud k němu tudíž nepřihlížel.

452. Závěrečné tvrzení znalce, že„ všechny zabudované materiály na stavbě dálnice D47, stavba [číslo], km 153, [číslo] neměly k datu zpracování tohoto posudku (09/ 2015) negativní vliv na stav zemního tělesa a jeho funkčnost“ považuje soud za nepřesvědčivé již pro jeho„ absolutnost“. Činí-li znalec takto kategorický závěr za situace, kdy nebyly určeny příčiny vzniku trhlin a příčných a podélných nerovností - čímž by možnost, že tyto poruchy byly (zcela či z části) způsobeny objemovými změnami (některých) použitých materiálů (proběhlými před provedením sondy) byla vyloučena - je jeho závěr nepřesvědčivý a soud k němu tudíž nepřihlížel.

453. Ze závěrů znaleckého posudku [číslo] (znalecký posudek [ulice] fakulty [jméno] [příjmení], Univerzity [obec], č. IZ/2016, ze dne 26. 1. 2016) se soud ztotožnil zejména se závěrem, že při certifikaci ocelárenských strusek nebyl dodržen požadavek ČSN 72 [číslo] na zkoušku struskového kameniva u štěrkodrti A [číslo], neboť nebyla vůbec provedena zkouška rozpadavosti kameniva v autoklávu. Tento závěr znalce a soudu je rovněž v souladu se závěrem ÚSI, který (k otázce žalované xanon [číslo]) uvedl, že dle certifikátu č. [tel. číslo] nebylo toto kamenivo zkoušeno na rozpadavost a nebyl určen podíl sklovitých a zpěněných zrn (dle ČSN 72 [číslo]: [číslo], tab. 4 a TP 138: 2000). Soud se ztotožnil též s (z tohoto zjištění vycházejícím) závěrem znalce, že bez tohoto ověření neměl být tento materiál do stavby použit.

454. Dále se soud ztotožnil se závěrem, že obsah cizorodých částic v posuzované štěrkodrti (ve vzorku získaném sondou) byl v rozporu s požadavky ČSN 72 [číslo] (tab. 4).

455. Naproti tomu závěr, že - pokud znalci předložené výsledky zkoušek rozpadavosti materiálů aktivní zóny nepřesahovaly limitní hodnoty stanovené v TP 138, ale přesto byly na stavbě zaznamenány vnější projevy objemových změn v zemním tělese -„ část objemových změn již musela proběhnout“ - považuje soud za spekulativní, neboť se opírá jen o hypotetickou úvahu, ale exaktně (výsledky měření či zkoušek) nebyl doložen. Pro úplnost lze dodat, že soud nemá za prokázaný ani opak, tj., nemá za prokázané, že k žádným objemovým změnám (některých) zabudovaných materiálů nedošlo. O potenciálních objemových změnách (které však nebyly prokázány) ostatně hovoří i ÚSI, jenž ovšem podotýká, že analýza vzorků (ze sondy) objemovou nestálost použitých materiálů nepotvrdila.

456. O posudku [číslo] již byla řeč výše (ve vztahu k posudku [číslo] – viz odstavec 447 odůvodnění). V posudku [číslo] (znalecký posudek Fakulty stavební, [obec] učení technického v [obec], [číslo] 2016, ze dne [datum]) je jednak obsažen obecný popis příčin vzniku trhlin vozovky, jednak stanovisko znalce k možným příčinám vzniku konkrétních trhlin. Soud se ztotožnil s obecným závěrem znalce, že trhliny vozovky vznikají (a) v důsledku obvyklých vlastností asfaltových vrstev, přičemž požadovanými hmotami (druh asfaltu), složením, zpracováním asfaltových směsí a jejich pokládkou, jakož i návrhem vozovky úměrným dopravnímu zatížení, lze vznik, vývoj a význam trhlin v asfaltových vrstvách omezit, nebo (b) v důsledku jiných vlivů, zejména poklesů a zdvihů konstrukce vozovky (objemovými změnami vozovky a zemního tělesa). Dále soud považuje za správné konstatování, že trhliny v asfaltových vrstvách jsou podle TP 82 vždy klasifikovány jako poruchy vozovky.

457. Ve shodě s posudkem ÚSI má soud za to, že k objektivnímu posouzení vzniku trhlin musí být provedena jejich diagnostika (především k zjištění hloubky trhlin a k určení, zda se jedná o trhliny aktivní či pasivní, porušené či neporušené, jak se uvádí v TP 87 z roku 1996) a že bez této diagnostiky není možné objektivně určit příčiny vzniku trhlin. Pokud znalec připouští, že detailní ověření příčin vzniku a vývoje trhlin neměl k dispozici, je nepřesvědčivý jeho závěr, že příčinou vzniku (některých) trhlin byly objemové změny materiálů použitých v zemním tělese tohoto úseku dálnice.

458. Ohledně posudku [číslo] (znalecký posudek Fakulty stavební, [obec] učení technického v [obec], [číslo] 2018, ze dne [datum]) je třeba zejména uvést, že ve vztahu k otázce možných účinků poddolování na Stavbu se soud (ve shodě s ÚSI) ztotožnil se závěrem znalce, že na základě vyjádření [anonymizováno] s.p., v souvislostech dalších podkladů, je vyloučen vliv účinků poddolování na stavbu. Znalec tento závěr podpořil též poukazem na geodetická nivelační měření provedená v letech 2006 – 2015. Dále soud (ve shodě s ÚSI) akceptoval závěr, že povrch vozovky vykazuje neobvyklé lokální nerovnosti (doložené laserovým skenováním - dokumentace Ing. [příjmení]), které neodpovídají pozvolnému přirozenému projevu konsolidace vlastního tělesa násypu a jeho podloží, a že horní část násypu vykazuje i neobvyklé zdvihy (až desítky milimetrů), s tím, že zdvihy projevující se v horní části násypu jsou vysvětlitelné jen projevem objemových změn uložených materiálů. Jakkoliv tento závěr znalce svědčí ve prospěch pravděpodobnosti předpokladu, že k objemovým změnám (některých) zabudovaných materiálů došlo, platí to, co bylo výše uvedeno ve vztahu k posudku [číslo] totiž, že zkoumání vzorků ze sondy objemovou nestálost zabudovaných materiálů nepotvrdilo.

459. Posudek [číslo] (znalecký posudek Fakulty stavební, VŠB – Technické univerzity [obec], č. ZU-FAST_ [číslo] ze dne [datum]) se věnuje zejména otázkám přesnosti a věrohodnosti geodetických měření realizovaných [právnická osoba] a.s. v únoru 2013 a laserového skenování provedeného společností [právnická osoba] (CSI) v únoru a listopadu 2013. Znalec uvádí, že„ na základě posuzovaných technických zpráv nelze hodnotit podélné a příčné nerovnosti. Pro posouzení podélných nerovností je dle ČSN [číslo] předepsán parametr mezinárodní index IRI a míra nerovnosti C. Tyto parametry však nejsou uvedeny v žádné ze tří posuzovaných technických zpráv“. K tomuto závěru znalce je třeba podotknout, že absence uvedených parametrů ve zmiňovaných technických zprávách nezpochybňuje správnost a věrohodnost měření, neboť zadání dané společnostem [anonymizováno] a CSI bylo jiné. Soud se tudíž ztotožnil se závěrem ÚSI (obsaženým v posudku ÚSI v odpovědi na otázku žalované [číslo]), totiž, že měření výšky povrchu vozovky geodetickými metodami a pomocí laserového skenování byla provedena vhodnými metodami a zjištěné hodnoty jsou relevantní.

460. Posudek [číslo] (znalecký posudek Fakulty stavební, [obec] učení technického v [obec], [číslo] ze dne [datum]) se rovněž věnuje otázkám přesnosti a věrohodnosti měření provedených [právnická osoba] a.s. (GEFOS) a společností [právnická osoba] (CSI), neboť byl žalobcem zadán jako posudek revizní ve vztahu k posudku [číslo]. Soud se ztotožnil se závěrem znalce, že posudek VŠB (tj. posudek [číslo]) nerozlišuje (některé) podstatné a nepodstatné údaje ve zprávách [anonymizováno] a CSI, přičemž vytýkané dílčí formulace technických zpráv nemohly ovlivnit výsledky měření, jak posudek [číslo] naznačuje. Se závěry posudku [číslo] se ztotožnil (s jednou výjimkou) též ÚSI. Lze tedy shrnout, že posudek [číslo] je ve shodě s výše uvedeným závěrem soudu, že měření výšky povrchu vozovky geodetickými metodami a pomocí laserového skenování byla provedena vhodnými metodami a zjištěné hodnoty jsou relevantní.

461. Posudek [číslo] ([číslo] Dodatek [číslo] znaleckého posudku znaleckého posudku [číslo] 2018 Fakulty stavební, [obec] učení technického v [obec]). Jako posudek [číslo] je v revizním posudku ÚSI označen Dodatek [číslo] k posudku [číslo] 2018 VUT. Soud se ztotožnil se závěrem znalce, že vyjádření [právnická osoba] – [anonymizováno] a státního podniku [anonymizováno] ohledně vlivu poddolování na území stavby D [číslo] spolu vzájemně korespondují v tom, že území stavby D [číslo] k roku vydání stavebního povolení v roce 2002 nebylo již významně ovlivněno důlní činností. Případné mírné doznívání důlních vlivů by mělo velmi pozvolný vliv na dlouhé vzdálenosti a nelze je tudíž dávat do souvislosti s lokálními výškovými deformacemi povrchu vozovky nebo nerovnostmi vozovky. Tento závěr soudu je ve shodě se závěrem ÚSI, který uvedl, že vliv poddolování je na základě podkladů vyloučen jako jeden z (možných) faktorů, jenž by mohl být příčinou vzniku nerovností na povrchu vozovky.

462. Posudek ZU-FAST [číslo] 2022 dne [datum]. Vyhotovení tohoto posudku zadala žalovaná za účelem revizního posouzení znaleckého posudku [číslo] [číslo] (tj. posudku [číslo] 2018 [obec] učení technického v [obec], Fakulta stavební a jeho Dodatku [číslo]) a za účelem revizního posouzení znaleckého posudku ÚSI (Ústavu súdneho inžinierstva Žilinskej univerzity v [obec] [číslo] a jeho Doplnění [číslo]). Závěry posudku ZU-FAST [číslo] 2022 pokládá soud za nepřesvědčivé z následujících důvodů:

463. Kategorický závěr znalce, že naměřené změny výšek na povrchu vozovky jsou způsobeny doznívajícími vlivy poddolování a nikoliv materiálem použitým do násypu dálničního tělesa, je nepřesvědčivý již proto, že není zřejmé, na základě čeho znalec vliv použitých materiálů jednoznačně vyloučil, když se jimi v posudku vůbec nezabýval. Přesvědčivost posudku dále výrazně snižuje tvrzení znalce, že při prohlídce povrchu dálnice dne [datum] stav povrchu zcela odpovídal očekávanému opotřebení vozovky po téměř devítiletém provozu. Tento závěr znalec činí, aniž by bylo zřejmé, jak k němu dospěl, když posouzení této otázky nebylo předmětem posudku. 464. [ulice] argumentační figurou posudku je konstatování, že skutečnost, že poddolované území je na základě měření prováděných od roku 2000 do roku 2011 stabilizované (tj. vykazující vertikální poklesy menší než 50 mm) neznamená, že na stavbou dotčeném území neprobíhají deformace terénu v řádech desítek mm. Jak z této (několikrát opakované) argumentační figury plyne kategorický závěr, že naměřené změny výšek vozovky jsou způsobeny výlučně vlivem poddolování a že je vyloučen vliv použitých materiálů, znalec věrohodně nezdůvodnil.

465. Soud proto k závěru ZU-FAST [číslo] 2022 nepřihlížel a uzavřel, že vliv poddolování nebyl prokázán. Ke zjištěním z výpovědí zpracovatelů znaleckých posudků 466. Z výpovědi Ing. [jméno] [příjmení], CSc., zpracovatele inspekční zprávy č. IZ [číslo] bylo zjištěno, že směs strusek - zastižená sondou v aktivní zóně - byla vyhodnocena jako neshoda proto, že dle Smlouvy o dílo měla být zastižena v této vrstvě pouze vysokopecní struska. Svědek vyslovil přesvědčení, že chemické, fyzické a fyzikálně mechanické vlastnosti směsi strusky, kterou nalezli, nemohli hodnotit jinak, než podle TP 138. [jméno], kde je ve studii použit odkaz na TP 138/ 2011, jde o situaci, kdy se nezměnilo hodnocení parametrů oproti TP 138/ 2000.

467. Výslechem prof. Ing. [jméno] [příjmení], CSc., odpovědného řešitele znaleckého posudku [obec] učení technického v [obec] [číslo] 2013 a znaleckého posudku [ulice] fakulty [jméno] [příjmení] [jméno] [příjmení], bylo potvrzeno, že vydání certifikátů pro použití ocelárenské strusky (poslední z roku 2003), které prof. [anonymizováno] viděl, nepředcházelo provedení zkoušek objemových změn. Dle znalce není obecně znám časový horizont, ve kterém může docházet k objemovým změnám ocelárenské strusky (může to tedy být i 5, 7 či více let). Přesvědčení o tom, že nerovnosti vozovky způsobily objemové změny ocelárenské strusky, odůvodnil znalec též poukazem na to, že fyzikální zákony neumožnují jiný zdvih materiálu než objemovými změnami.

468. Výslechem Ing. [jméno] [příjmení], Ph.D., odpovědného řešitele znaleckého posudku [číslo] 2014 a [číslo] 2016 znaleckého ústavu Centra dopravního výzkumu, v.v.i., který provedl (zejména) znalecké posouzení podélných nerovností povrchu vozovky, bylo potvrzeno, že pro závěr o splnění parametru IRI není podstatné, zda jde o nerovnosti na mostních závěrech či nikoliv. Soud pokládá za správné též konstatování, že ČSN [číslo] z března 2015, kterou byly sníženy požadavky při přejímce nových vozovek, není pro tento spor relevantní, neboť bylo třeba posoudit stav na konci záruční doby (tj. v roce 2012).

469. Výslechem prof. Ing. [jméno] [příjmení], CSc., pověřeného řešitele znaleckého posudku ZU-FAST [číslo] 2015 znaleckého ústavu fakulty stavební [obec] školy báňské v [obec], jemuž byly při jednání předestřeny protokoly [číslo] (týkající se kameniva z ocelárenské strusky, štěrkodrť frakce A [číslo]), [číslo] (týkající se kameniva z ocelárenské strusky, štěrkodrť frakce 0 – 90) a protokol [číslo] (týkající se štěrkodrti frakce 0 – 90), bylo potvrzeno, že zkoušky objemové stálosti nebyly provedeny.

470. K tomu sice znalec dodal, že byla provedena zkouška otlukovosti (která vyzněla velmi dobře, okolo 20 %), což je výrazný signál o tom, že jde o hmotu, která s největší pravděpodobností není náchylná ke zvětšení objemu s ohledem na malou rozpadavost. Toto konstatování znalce však - dle závěru soudu - nemění nic na tom, že neprovedení zkoušek objemové stálosti bylo závažným pochybením. V rámci výslechu prof. [příjmení] poukazoval na možný vliv poddolování, jednoznačný závěr, že poruchy stavby byly způsobeny poddolováním, však nevyslovil.

471. Prof. [příjmení] již v úvodu výslechu uvedl, že zná celou stavbu D47, neboť tam často projíždí, a úsek (který je předmětem tohoto řízení) se mu jeví z hlediska celé stavby jako bezporuchový. Z hlediska komfortu jízdy by on osobně nepoznal, že jsou na něm nějaké výmoly či nerovnosti. Toto prohlášení výrazně snížilo věrohodnost prof. [příjmení], neboť je v rozporu s výsledky místního šetření, při němž soudkyně dožádaného soudu projevy nerovností při jízdě zaznamenala. Ke zjištěním z výslechů svědků 472. Ze svědecké výpovědi [celé jméno svědka], který při budování stavby dálnice působil jako prezident [právnická osoba] – [ulice] stavby [obec], bylo zjištěno, že před tím, než byla stavba zahájena, byla stanovena zásada, že materiál, který bude použit na výstavbu dálnice, bude především z odpadových materiálů z oblasti [obec]. Svědek uvedl, že si již nepamatuje, jaký byl přesně obsah Smlouvy uzavřené před 15 lety, ale domníval se, že Smlouva (na dokončení stavby) musela zachycovat v zásadě stejný technologický postup a použití stejných materiálů, jako smlouva uzavřená s předchozím dodavatelem.

473. Z výslechu svědka [celé jméno svědka], který působil ve funkci vedoucího oddělení kontroly výstavby, bylo zjištěno, že po uzavření Smlouvy na dokončení stavby provádělo oddělení kontroly výstavby přímé dozorování stavebních prací, za dodání smluvených materiálů toto oddělení neodpovídalo. Původní zkušební kontrolní plán (z předchozího smluvního vztahu) byl převzat, nový vytvořen nebyl. V době výstavby neměl objednatel (žalobce) námitky proti použití ocelárenské strusky. O tom, že se používá ocelárenská struska i do aktivní zóny, vědělo jak kontrolní oddělení, tak další pracovníci žalobce (geotechnik [příjmení] a Ing. [příjmení]). Skutečnost, že se používala ocelárenská struska, byla též patrná ze Závěrečné zprávy o jakosti, která byla vypracována k jednotlivým objektům, přičemž tato závěrečná zpráva byla vždy součástí protokolu o předání a převzetí objektu. Z výslechu svědka [příjmení] [celé jméno svědka] bylo dále zjištěno, že zkoušky objemové stálosti u ocelárenské strusky nebyly prováděny, neboť nebyly předepsány. Doklady o tom, že by tento materiál byl uložen na skládce více než jeden rok, svědek neviděl, doklady o tom, že by užití tohoto materiálu bylo ověřeno na jiné stavbě, mu předloženy nebyly. Ke zjištěním z posudku ÚSI 474. Z výše uvedeného je zřejmé, jakými úvahami se soud řídil při posuzování přesvědčivosti závěrů znaleckých posudků předložených účastníky řízení. Shodují-li se zpravidla závěry soudu se závěry revizního posudku ÚSI, je to opodstatněno vysokou přesvědčivostí tohoto posudku. O přesvědčivosti závěrů posudku ÚSI vypovídá též skutečnost, že ani účastníci řízení (vyjma otázek níže zmíněných) závěry posudku ÚSI nezpochybňovali.

475. S hlavní výhradou, kterou k závěrům posudku ÚSI učinil žalobce, se soud ztotožnil a (ve shodě se žalobcem) posoudil existenci vady spočívající v zabudování ocelárenské strusky odlišně od ÚSI. Naproti tomu soud neakceptoval výhrady žalované ve vztahu k závěrům ÚSI k otázce možných vlivů poddolování.

476. Ve vztahu k otázce [číslo] kterou soud ÚSI položil, se soud ztotožnil se závěrem znalce, že [ulice] objekt SO má nedostatky označené ve spise jako vada [číslo] 102b a to (na rozdíl od závěrů posudku ÚSI) včetně zabudování ocelárenské strusky do aktivní zóny zemního tělesa stavebního objektu SO 104 po celé délce uvedeného stavebního objektu v obou polovinách dálnice. Otázka dovolenosti zabudování ocelárenské strusky je svou povahou otázkou právní, neboť se odvíjí od posouzení, zda zabudování tohoto materiálu odpovídalo Smlouvě o dílo. Z tohoto důvodu se soud neztotožnil ani s konstatováním ÚSI, že„ nepokládá za správné, že výsledky zkoušek a šetření (např. inspekční zpráva č. IZ [číslo]) byly porovnávány s požadovanými parametry dle DZS“.

477. Ve vztahu k otázce [číslo] kterou soud ÚSI položil, se soud ztotožnil se závěrem znalce, že deformace neboli svislé posuny povrchu vozovky zahrnují jak poklesy, tak zdvihy. Poklesy lze přiřadit ke konsolidačním procesům samotného tělesa násypu a podloží. Zdvihy by se daly přiřadit objemovým změnám materiálu aktivní vrstvy a násypu. Testování vzorku získaného sondou však nepotvrdilo rozpínavost a bobtnavost materiálů v aktivní zóně pod vozovkou. Proto lze jen předpokládat, že určité objemové změny struskového materiálu nastaly během realizace vrstev s tímto materiálem a v letech po realizaci. Vzhledem k tomu, že testování objemové stálosti struskového materiálu nebylo ani předepsáno technologickým postupem, ani se neprovádělo (a inspekční zprávy neidentifikovaly v aktivní zóně materiál objemově nestálý), nelze jednoznačně jako příčinu deformací povrchu vozovky označit objemovou nestálost materiálů pod vozovkou. Trhliny na vozovce mohly vzniknout vlivem potenciálních objemových změn materiálů pod vozovkou a nedostatečnými vlastnostmi asfaltových vrstev, nebo nedostatky ve stavebních procesech při jejich realizaci, nicméně nebyly ÚSI předloženy podklady, které by tuto hypotézu potvrzovaly.

478. Ve vztahu k vadě [číslo] ÚSI uvedl, že byla dle fotodokumentace utěsněna zálivkou, což je v souladu s platnou verzí TP 82 z roku 2010. Zda došlo i k náležitému rozšíření a úpravě stěn trhliny není ÚSI z předložených podkladů známo. Na základě vizuálního hodnocení nelze proto konstatovat, zda se jedná o provizorní nebo trvalou opravu. Na základě obhlídky (vykonané autory posudku) ÚSI konstatoval, že část zálivky chyběla. Dále ÚSI uvedl, že vady [číslo] 102b je nutné podrobněji analyzovat, aby bylo možné navrhnout adekvátní způsob opravy. V případě nerovností je možné vyměnit obrusnou vrstvu v postižených místech, nebo vykonat výměnu celého krytu, či asfaltových vrstev. V případě trhlin je nutné stanovit, jak hluboko zasahují a na základě zjištěné hloubky realizovat zálivku trhlin, vyměnit obrusnou vrstvu nebo celý krýt vozovky v místě výskytu trhlin.

479. V Doplnění č 1. znaleckého posudku k otázce žalobce [příjmení] uvedl, že lze konstatovat, že vada [číslo] nebyla trvale odstraněna, a soud se s tímto závěrem ztotožnil.

480. Na další soudem akceptované závěry ÚSI ve vztahu k otázkám, jejichž zodpovězení navrhli účastníci řízení, již bylo poukázáno (zejm. v odstavcích 433, 434, 436, 437 a 439 odůvodnění), nebo tak bude učiněno níže. Na tomto místě lze v obecné rovině konstatovat, že soud - s výjimkami, které již byly nebo budou zmíněny - považoval znalecký posudek ÚSI za přesvědčivý a s převážnou většinou jeho závěrů se ztotožnil.

IV. Právní normy

481. Podle ustanovení § 3028 odstavec 3 věta první zákona č. 89/2012 Sb. (dále též „občanský zákoník“) není-li dále stanoveno jinak, řídí se jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy. Podle ustanovení § 3030 občanského zákoníku i na práva a povinnosti, která se posuzují podle dosavadních právních předpisů, se použijí ustanovení části první hlavy I. Dle ustanovení § 8 občanského zákoníku zjevné zneužití práva nepožívá právní ochrany.

482. Podle ustanovení § 428 zákona odstavec 1 zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník (dále též„ obch. zák.“) právo kupujícího z vad zboží nemůže být přiznáno v soudním řízení, jestliže kupující nepodá zprávu prodávajícímu o vadách zboží bez zbytečného odkladu poté, kdy (a) kupující vady zjistil, (b) kupující při vynaložení odborné péče měl vady zjistit při prohlídce, kterou je povinen uskutečnit podle § 427 odst. 1 a 2, nebo (c) vady mohly být zjištěny později při vynaložení odborné péče, nejpozději však do dvou let od doby dodání zboží, popřípadě od dojití zboží do místa určení stanoveného ve smlouvě. U vad, na něž se vztahuje záruka za jakost, platí místo této lhůty záruční doba.

483. Podle § 428 odstavec 2 obch. zák. se k účinkům stanoveným v odstavci 1 přihlédne, jen jestliže prodávající namítne v soudním řízení, že kupující nesplnil včas svou povinnost oznámit vady zboží.

484. Podle § 428 odstavec 3 obch. zák. účinky odstavců 1 a 2 nenastávají, jestliže vady zboží jsou důsledkem skutečností, o kterých prodávající věděl nebo musel vědět v době dodání zboží.

485. Podle ustanovení § 429 odstavec 1obch. zák. zárukou za jakost zboží přejímá prodávající písemně závazek, že dodané zboží bude po určitou dobu způsobilé pro použití ke smluvenému, jinak k obvyklému účelu, nebo že si zachová smluvené, jinak obvyklé vlastnosti.

486. Podle ustanovení § 562 odstavec 1 obch. zák. objednatel je povinen předmět díla prohlédnout nebo zařídit jeho prohlídku podle možnosti co nejdříve po předání předmětu díla.

487. Podle § 562 odstavec 2 obch. zák. soud nepřizná objednateli právo z vad díla, jestliže objednatel neoznámí vady díla (a) bez zbytečného odkladu poté, kdy je zjistí, (b) bez zbytečného odkladu poté, kdy je měl zjistit při vynaložení odborné péče při prohlídce uskutečněné podle odstavce 1, (c) bez zbytečného odkladu poté, kdy mohly být zjištěny později při vynaložení odborné péče, nejpozději však do dvou let a u staveb do pěti let od předání předmětu díla. U vad, na něž se vztahuje záruka, platí místo této lhůty záruční doba.

488. Podle odstavce § 562 odstavec 3 obch. zák. se ustanovení § 428 odst. 2 a 3 se použijí obdobně na účinky uvedené v odstavci 2.

489. Podle ustanovení § 563 odstavec 1 obch. zák. záruční doba týkající se díla počíná běžet předáním díla. Podle odstavce 2 téhož ustanovení pro záruku za jakost díla jinak platí přiměřeně ustanovení § 429 až 431.

490. Podle ustanovení § 393 odstavec 2 obch. zák. věta druhá u nároků ze záruky za jakost běží promlčecí doba vždy ode dne včasného oznámení vady během záruční doby a u nároků z právních vad od uplatnění práva třetí osobou.

V. Judikatura

491. Ústavní soud v nálezu sp. zn. I. ÚS 1052/10 ze dne [datum] vyložil, že z ústavněprávního hlediska je třeba respektovat, že práva z odpovědnosti za vady nejsou oslabena opožděnou nebo neučiněnou notifikací, jestliže zhotovitel o příčinách vedoucích k vadám věděl nebo musel vědět v době předání díla. Obtížná důkazní situace objednatele je zvýhodněna formulací„ nebo musel vědět“. Jestliže tedy objednatel prokáže, že zhotovitel nemohl nevědět o těchto skutečnostech, musí to dostačovat pro odvrácení nepříznivých důsledků podle § 562 odst. 1 a 2 obchodního zákoníku.

492. V rozhodnutí sp. zn. 32 Odo 1387/2005 ze dne 29. 3. 2007 Nejvyšší soud uvedl, že pokud zhotovitel dodal vědomě vadné dílo (např. použil pro výrobu díla materiál jiných vlastností, než určovala smlouva, aniž by došlo ke změně smlouvy), tj. o vadách musel vědět nebo věděl, je jeho odpovědnost posuzována přísněji a nemůže uplatnit námitku, že kupující neoznámil vady včas. Za zjevné vady je možno považovat jen takové vady, jejichž existence je kupujícímu, popř. objednateli, zřejmá na pohled, popř. takové vady, které lze zjistit běžně prováděnými zkouškami. Za zjevné vady proto nelze považovat ty vady, jejichž existenci by musel kupující nebo objednatel zjišťovat prohlídkou spojenou s destrukcí zboží nebo díla, popř. vady, které se typicky mohou v plné míře projevit až při užívání zboží nebo předmětu díla.

493. Dle rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 33 Cdo 3948/2007 ze dne 20. 4. 2010 je odborná literatura i rozhodovací praxe soudů zajedno v tom, že zhotovitel je povinen odstranit vadu odborným způsobem tak, aby věc měla takové vlastnosti, jež měla mít podle smlouvy, jaké byly smluveny nebo jaké odpovídají povaze opravy (úpravy). Volba způsobu odstranění vady zásadně přísluší zhotoviteli. Pouze nabízí-li zhotovitel odstranění vady nevhodným způsobem, může objednatel požadovat odstranění vady způsobem odpovídajícím povaze vady (srovnej Zhodnocení NS ČSR ze dne [datum], sp. zn. Cpj 39, uveřejněné ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod R 12/1989, a a [anonymizováno], J., [příjmení], J., [příjmení], M., [příjmení], M. a kol. Občanský zákoník II. Komentář. 2. vydání. Praha: C. H. Beck, 2009).

494. V rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 32 Cdo 2290/2014 ze dne 19. 4. 2016 se uvádí, že k výkladu § 562 odst. 3 obch. zák. ve spojení s § 428 odst. 3 obch. zák. se Nejvyšší soud ve své rozhodovací praxi vyjadřoval opakovaně. Tak zejména v rozsudku ze dne 10. 12 2008, sp. zn. 32 Odo 1604/2006, uveřejněném pod [číslo] 2009 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, zformuloval závěr, podle něhož jsou-li vady díla důsledkem skutečností, o kterých zhotovitel věděl nebo musel vědět v době předání předmětu díla, nebrání přiznání práv z odpovědnosti za vady díla v soudním řízení uplynutí objektivní lhůty stanovené v § 562 odst. 2 obch. zák. pro podání zprávy zhotoviteli o vadách díla. Nejvyšší soud tu vysvětlil, že § 428 odst. 3 obch. zák., který se v případě smlouvy o dílo obdobně aplikuje podle § 562 odst. 3 obch. zák., vylučuje důsledky vznesení námitky, že objednatel neoznámil vady díla včas. Jestliže totiž zhotovitel provedl vědomě vadné dílo, tj. věděl nebo musel vědět o skutečnostech, v jejichž důsledku k vadám došlo, je jeho odpovědnost posuzována přísněji a nemůže uplatnit námitku o opožděném oznámení vad díla.

495. Pokud však zhotovitel věděl nebo vědět musel v době předání předmětu díla o skutečnostech, jejichž důsledkem jsou vady díla, může se objednatel domoci u soudu práv z odpovědnosti za vady bez ohledu na nedodržení lhůt podle § 562 odst. 2 obch. zák. a námitku zhotovitele.

496. Pokud zjevné vady, pro něž měla podle jeho názoru notifikační lhůta běžet již od předání díla, odvolací soud vyhodnotil jako takové vady, jejichž existence je objednateli zřejmá na pohled, pak se měl se zřetelem na pravidlo zakotvené v § 562 odst. 3 obch. zák. ve spojení s § 428 odst. 3 obch. zák. zabývat též otázkou, zda je tu důvod, proč by nemohly být zřejmé na pohled též zhotoviteli, nejen jako podnikateli v oboru stavebnictví vybavenému příslušnými odbornými znalostmi, nýbrž též jako osobě, která má povinnost provést dílo řádně, tj. bez vad, a to na vlastní náklad a nebezpečí (§ 537 odst. 1, § 554 odst. 1 věta první obch. zák.) (srov. obdobně [příjmení], J. Právní následky porušení smlouvy v novém občanském zákoníku. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2015, 498 s.). Přesněji řečeno, měl se, vzhledem k úpravě obsažené v § 428 odst. 3 obch. zák., zabývat otázkou, zda zhotovitel nemohl v době předání díla vědět o skutečnostech, jejichž jsou takovéto zcela zjevné (na pohled seznatelné) vady důsledkem; jelikož o vadě jako o právní kategorii lze hovořit až při předání díla, popřípadě při přechodu nebezpečí škody na zhotovené věci (srov. § 560 odst. 2 obch. zák.), vědomost zhotovitele, byť ji zákon vyžaduje k okamžiku předání předmětu díla, se z povahy věci vztahuje k příčinám vad, tedy ke skutečnostem, které se týkají zhotovení díla a předání jeho předmětu předcházejí.

497. V odůvodnění rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 32 Odo 1644/2005 ze dne 29. 3. 2007 se uvádí, že zhotovitel odpovídá za to, že dílo bude mít vlastnosti sjednané nebo obvyklé. Pokud tyto vlastnosti dílo nemá, je vadné, a je na zhotoviteli, aby uplatněné vady odstranil. Za oprávněný nelze považovat požadavek, aby zhotoviteli byl ukládán způsob odstranění vady díla. Odpovědnost, že vady díla budou odstraněny řádně, leží na zhotoviteli díla; v rozsudku nelze zhotoviteli díla určit konkrétní postup odstraňování vad díla.

498. V odůvodnění rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 33 Cdo 4126/2008 ze dne 20. 5. 2010 se uvádí, že obecně platí, že způsob odstranění vady díla přísluší zhotoviteli. To však nevylučuje, aby se objednatel žalobou domáhal odstranění vady konkrétními postupy odpovídajícími její povaze, zejména za situace, kdy odstranění vady předpokládá výměnu vadných součástí díla; právo zvolit způsob a technologii výměny vadných částí za bezvadné nadále přísluší zhotoviteli díla.

499. V odůvodnění rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 29 Odo 1146/2003 ze dne 30. 11. 2004 se uvádí, že záruční odpovědnost prodávajícího za vady je (stejně jako zákonná odpovědnost za vady - viz ustanovení § 425 obch. zák.) odpovědností objektivní a její vznik není podmíněn existencí zavinění prodávajícího. Přesto ale nejde o odpovědnost absolutní, když ustanovení xanon [číslo] upravuje liberační důvody, při jejichž splnění odpovědnost prodávajícího za vady, na něž se vztahuje záruka za jakost, nevzniká.

VI. Právní posouzení

500. Zjištěný skutkový stav soud právně posoudil způsobem vyloženým v následujících odstavcích.

501. Smlouva o dílo byla uzavřena v režimu obchodního zákoníku, na práva a povinnosti smluvních stran, které ze Smlouvy vznikly, se aplikují ustanovení obch. zák. Práva z odpovědnosti za vady, záruku za jakost a záruční dobu je třeba posuzovat dle příslušných ustanovení obch. zák., Smlouvy o dílo a dokumentů, které tvoří její nedílnou součást. Dovolenost materiálů použitých při zhotovení díla je třeba posuzovat dle Smlouvy o dílo a dokumentů, které tvoří její nedílnou součást.

502. Zhotovovací práce a jednotlivé stavební výrobky (materiály, stavební směsi a prvky), které byly určeny k trvalému zabudování do stavby, musely odpovídat kvalitativním požadavkům uvedeným v jednotlivých kapitolách TKP a ZTKP, jakož i v technických normách (ČSN) a v technických předpisech Ministerstva dopravy (TP). Pokud kvalitativní parametry prováděných prací a použitých materiálů nebyly výslovně v TKP nebo ZTKP uvedeny, musely (minimálně) splňovat požadavky platných norem a předpisů, nebo mít vlastnosti obvyklé (viz článek [číslo] první kapitoly TKP).

503. Pro realizaci a výsledek díla byly tedy závazné jak dokumenty, které (ve smyslu článku 5 odst. 2) Smlouvy tvořily její nedílnou součást, tak další dokumenty (normy a předpisy), na které nedílné součásti Smlouvy odkazovaly, tedy zejména technické normy (ČSN) a resortní předpisy Ministerstva dopravy, včetně technických podmínek Ministerstva dopravy (TP), což je zřejmé z dále citovaných ustanovení TKP a ZTKP. Závaznost technických norem (ČSN) a technických podmínek (TP) Ministerstva dopravy 504. Ustanovení, z nichž vyplývá, že při provádění stavby byl zhotovitel povinen postupovat nejen podle TKP a ZTKP, ale též podle platných technických norem (ČSN) a resortních předpisů Ministerstva dopravy, včetně technických podmínek Ministerstva dopravy (TP), jsou zejména tato:

505. Dle bodu A.1 ZTKP konstrukce (včetně konstrukce vozovky ve smyslu bodu B 2.2 ZTKP) musely být navrženy a provedeny v kvalitě a s technickými parametry, které jsou obvyklé pro daný účel, a které zajistí předpokládanou životnost za stanovených provozních podmínek a v daném prostředí.

506. Dle bodu A.2 ZTKP stavební, montážní a projektové práce na zadávací i realizační dokumentaci musely být v v souladu s platnými ČSN, Technickými kvalitativními podmínkami v aktuálním znění, se ZTKP a se Zvláštními dodacími podmínkami.

507. Dle článku [číslo] první kapitoly TKP musely prováděné zhotovovací práce a jednotlivé stavební výrobky (materiály, stavební směsi a prvky), které byly určeny k trvalému zabudování do stavby, odpovídat kvalitativním požadavkům uvedeným v jednotlivých kapitolách TKP případně ZTKP, normách, technických předpisech, v dokumentaci pro zadání stavby a v realizační dokumentaci stavby. V případě, že kvalitativní parametry prováděných prací a stavebních výrobků nejsou jmenovitě v dokumentaci, TKP nebo ZTKP uvedeny, musí minimálně splňovat požadavky platných norem a předpisů, nebo mít vlastnosti obvyklé pro danou konstrukci s přihlédnutím k účelu použití, životnosti konstrukcí a prostředí, v němž budou zabudovány.

508. Z výše uvedeného je zřejmé, že část procesní obrany žalované spočívající v tvrzení, že Technické podmínky 138: 2000 nebyly pro provedení díla závazné, není případná. Jak (právě zmíněné) TP 138: 2000, tak další technické předpisy (TP) a normy (ČSN) byly závazné pro přípravu a realizaci díla, pro použité materiály a postupy, jakož i pro vlastnosti díla v záruční době, přičemž tato závaznost plyne zejména ze shora uvedených ustanovení TKP a ZTKP. Záruka za jakost 509. Podle ustanovení § 563 odstavec 1 obch. zák. záruční doba týkající se díla počíná běžet předáním díla. Podle odstavce 2 téhož ustanovení pro záruku za jakost díla jinak platí přiměřeně ustanovení § 429 až 431 obch. zák. Podle ustanovení § 429 odstavec 1 obch. zák. zárukou za jakost zboží přejímá prodávající písemně závazek, že dodané zboží bude po určitou dobu způsobilé pro použití ke smluvenému, jinak k obvyklému účelu, nebo že si zachová smluvené, jinak obvyklé vlastnosti.

510. Záruční odpovědnost dle obchodního zákoníku je odpovědností objektivní; její vznik tedy není podmíněn existencí zavinění (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu ve věci sp. zn. 29 Odo 1146/2003 zmíněné v odstavci 499 odůvodnění). Ustanovení xanon [číslo] upravuje liberační důvody, při jejichž splnění odpovědnost za vady, na něž se vztahuje záruka za jakost, nevzniká. V poměrech souzené věci bylo podstatné, jak byla záruka za jakost upravena (sjednána) v dokumentech tvořících nedílnou součást smlouvy o dílo.

511. K povaze sjednané odpovědnosti se žalovaná vyjádřila zejména v odstavcích 4 - 22 souhrnného vyjádření ze dne [datum]. Dle žalované se jednalo o odpovědnost subjektivní, vztahující se jen na ty vady, které vznikly porušením povinnosti zhotovitele, což je (dle žalované) zřejmé z formulace článku [číslo] VDP ve spojení s článkem [číslo] VDP. Této argumentaci soud nepřisvědčil z následujících důvodů.

512. Ve Všeobecných dodacích podmínkách staveb pozemních komunikací (VDP) je odpovědnost za vady v záruční době upravena v článcích [číslo] až [číslo]. Z článku [číslo] vyplývá, že dílo po uplynutí záruční doby musí odpovídat rozsahu a kvalitě požadovaným ve smlouvě. [příjmení] tomu tak bylo, je zhotovitel dle článku [číslo] písm. b) provést dodatečné práce, opravy a úpravy, které správce stavby zhotoviteli nařídil dle výsledků kontroly během záruční doby nebo do 14 dnů po jejím uplynutí. Tyto práce (resp. opravy a úpravy) provede zhotovitel na svůj náklad, jestliže podle názoru správce stavby (a) materiál, technologická zařízení nebo stavební postupy nebyly v souladu se smlouvou, (b) byla chybná dokumentace provedení díla a zhotovitel je podle smlouvy za tuto dokumentaci odpovědný, (c) zhotovitel v souvislosti s těmito pracemi zanedbal jakoukoliv povinnost vyjádřenou nebo zahrnutou ve smlouvě.

513. Článek [číslo] VDP (za v něm stanovených podmínek) dává zhotoviteli možnost (nikoliv povinnost) nechat práce provést jiné osobě. Článek [číslo] VDP dává objednateli možnost (nikoliv povinnost) nařídit zhotoviteli, aby pod jeho vedením zjistil příčinu vad.

514. Dle článku 82 Zvláštních dodacích podmínek (ZDP) platí, že v případě výskytu vad v průběhu záruční doby je zhotovitel (tedy žalovaná) povinen je bezplatně odstranit. Dle článku 83 ZDP poskytla žalovaná žalobci záruku za jakost a zavázala se, že dílo bude mít takové vlastnosti, které předepisují platné předpisy a normy.

515. Vzhledem k výše uvedenému soud uzavřel, že pro vznik povinnosti zhotovitele bezplatně odstranit vady, které se objeví v průběhu záruční doby, postačovalo /dle článku [číslo] písm. a) VDP/ jestliže podle názoru správce stavby materiál, technologická zařízení nebo stavební postupy nebyly v souladu se smlouvou. Dokazováním bylo zjištěno, že některé zabudované materiály nebyly v souladu se Smlouvou nejen podle názoru správce stavby, ale i fakticky. Ze záruky za jakost, kterou žalovaná žalobci poskytla, plyne, že dílo musí mít takové vlastnosti, které předepisují platné předpisy a normy. Nemá-li takové vlastnosti, je vadné, přičemž zjištění příčiny vad není podmínkou vzniku povinnosti zhotovitele reklamované vady odstranit.

516. Dílo bylo předáno a převzato dne [datum]. Dle článku 82 ZDP činí délka záruční doby pět let a počíná běžet od předání a převzetí díla. Vady, které se projevily v záruční době, žalobce vytknul (reklamoval) dopisy ze dne [datum] a [datum] (tedy před skončením záruční doby); přílohu reklamačního dopisu ze dne [datum] tvořil seznam reklamovaných vad.

517. Žalobce řádně a včas, před uplynutím sjednané pětileté záruční doby, vytkl (reklamoval) vady díla, které se projevily v záruční době. Vady, které jsou předmětem tohoto řízení, tedy vada [číslo] vada [číslo] byly dostatečně určitě popsány. Námitce žalované, že reklamace ze dne [datum] je úkon nesrozumitelný, neurčitý a tudíž absolutně neplatný, soud nepřisvědčil.

518. Žalobce neměl povinnost vady díla, které se v záruční době projevily, do konce záruční doby prokázat, postačovalo je notifikovat, což se stalo.

519. Jak již bylo uvedeno výše, bylo dokazováním zjištěno, že některé zabudované materiály nebyly v souladu se Smlouvou. Dále bylo dokazováním zjištěno, že dílo nemělo takové vlastnosti, které předpisují platné předpisy a normy. Žalovaná je tudíž z titulu záruky za jakost, tj. za to, že dílo bude mít do konce záruční doby vlastnosti sjednané nebo obvyklé, povinna odstranit vady díla v rozsahu uvedeném ve výrocích I. a III. rozsudku. Ve vztahu k vadám reklamovaným žalobcem pod [číslo] pod [číslo] učinil soud následující konkrétní závěry. [příjmení] [číslo] 520. [příjmení] [číslo] byla v reklamaci ze dne [datum] označena jako vada, která se nachází v provozním staničení 359,640 - 361,726, v levé i pravé polovině dálnice, a popsána byla takto:„ Skryté vady prakticky na celém úseku D [číslo] (chybné provedení konstrukčních vrstev násypů zemního tělesa, použití nevhodných a necertifikovaných materiálů do násypů, a další) projevující se zejména deformacemi zemního tělesa a povrchu vozovky, podélnými a příčnými trhlinami a nerovnostmi vozovky“.

521. Chybné provedení konstrukčních vrstev násypů spočívající v použití nevhodných a necertifikovaných materiálů do násypů je zřejmé již ze skutečnosti, že před vydáním certifikátu [číslo] – [číslo] pro štěrkodrť frakce A [číslo] (ze dne [datum]) nebyly - v rozporu s ČSN 72 [číslo], ČSN 72 [číslo] a TP 138: 2000 - provedeny průkazní zkoušky k ověření podílu sklovitých a zpěněných zrn a průkazní zkoušky rozpadavosti v autoklávu. Tento materiál byl sice certifikován, přesto byl nevhodný, neboť nebyl podroben právě zmíněným zkouškám. Ve shodě se závěrem ÚSI, že bez provedení uvedených zkoušek neměl být tento materiál vůbec použit, soud uzavřel, že použití tohoto materiálu je vadou díla.

522. Zabudování ocelárenské strusky bylo nesporné. Z důvodů, které budou rozvedeny níže, dospěl soud k závěru, že použití tohoto materiálu nebylo smluvně dovolené a tudíž je vadou díla.

523. Chybnost provedení konstrukčních vrstev násypů spočívá též v zabudování struskového kameniva bez požadavků na další zkoušky. V rozporu s ČSN 72 [číslo] a TP 138: 2000 nebyly v průběhu výstavby prováděny kontrolní zkoušky objemové stálosti struskového kameniva. Dalším pochybením bylo, že použitá směs vysokopecní a ocelárenské strusky byla nesprávně dokladována certifikátem pro ocelárenskou strusku.

524. Prokázána byla též existence podélných a příčných trhlin ve vozovce, jakož i podélné a příčné nerovnosti vozovky přesahující odchylku ±10 mm od projektovaných výšek, tj. překračující toleranci stanovanou v článku [číslo] kapitoly 7 TKP. Existence uvedených trhlin a nerovností je vadou díla.

525. Dále byla prokázána existence podélných nerovností vozovky, které - v rozporu s bodem 7.1 přílohy [číslo] k 1. kapitole TKP, s TP 87 (tab. [číslo]) a s ČSN 73 [číslo]: 1996 (tab. A.2) - přesahují hodnotu 2,6 indexu nerovnosti IRI. Existence těchto nerovností je vadou díla.

526. Prokázán byl též vyšší než povolený podíl cizorodých příměsí v zabudovaných struskách (který byl dle ČSN 72 [číslo] pro kamenivo třídy A přípustný jen do 1%). Tato skutečnost je vadou použitého materiálu, tj. vadou díla. Není podstatné, že tato vada byla prokázána až vyhodnocením materiálů zastižených sondou, neboť je zřejmé, že nepovolený podíl cizorodých příměsí se plynutím času neměnil (tato vada tudíž nepochybně existovala na konci zkušební doby).

527. Důkazy, jimiž byly výše uvedené vady díla prokázány, byly specifikovány v části III. odůvodnění. Vzhledem k tomu, že měření nerovností vozovky byla prováděna před skončením reklamační doby (případně počátkem roku 2013) má soud za prokázané, že tyto vady mělo dílo na konci záruční doby. Soud má za prokázanou též existenci trhlin vozovky na konci záruční doby (srov. odstavec 585 odůvodnění).

528. Sondou byly zastiženy struskové materiály s hodnotou procentního zastoupení SiO2, které se - v rozporu s TP 138: 2000 - nenacházelo v intervalu 37- 41%. Skutečnost, že tento nedostatek existoval na konci záruční doby, však soud za prokázanou nemá (neboť procentní zastoupení SiO2 se mohlo plynutím času změnit), soud proto (po korekci svého předběžného názoru) nepovažuje nesplnění stanoveného procentního zastoupení SiO2 v materiálu zastiženém sondou za vadu díla.

529. Na základě výše uvedeného dospěl soud k závěru, že dílo na konci záruční doby neodpovídalo - co do použitých materiálů, co do výskytu příčných a podélných nerovností vozovky a co do podélných a příčných trhlin ve vozovce - kvalitě požadované ve Smlouvě, neboť nemělo takové vlastnosti, které stanovila buď přímo Smlouva (dokumenty tvořící její nedílnou součást), nebo jejich splnění předepisovaly normy (ČSN) a technické předpisy (TP), jejichž závaznost plyne (jak bylo vyloženo výše) z dokumentů tvořících nedílnou součást Smlouvy.

530. Jakkoliv nebyla prokázána příčina právě uvedených poruch a nedostatků díla, tj. byť nebylo prokázáno, že příčinou těchto poruch a nedostatků byla objemová nestálost zabudovaných materiálů (či pochybení při stavebních postupech), není to v poměrech souzené věci relevantní, neboť vznik povinnosti zhotovitele odstranit uvedené poruchy a nedostatky nebyl vázán na zjištění jejich příčiny. Je tomu tak proto, že - ve smyslu ustanovení článku [číslo] písmeno a) VDP - bylo pro vznik povinnosti zhotovitele bezplatně odstranit vady, které se projeví v průběhu záruční doby, dostačující splnění podmínky, že podle názoru správce stavby použitý materiál nebyl v souladu se Smlouvou. Dokazováním bylo zjištěno, že použitý materiál nebyl v souladu se Smlouvou nejen podle názoru správce stavby, ale objektivně – viz např. výše zmíněná porušení ČSN 72 [číslo], ČSN 72 [číslo] a TP 138: 2000 ve vztahu k provádění zkoušek objemové stálosti struskového kameniva a nesprávné dokladování směsi strusek certifikátem pro ocelárenskou strusku.

531. Ze shora uvedených důvodů soud žalobě ve vztahu k vadě reklamované pod [číslo] částečně vyhověl.

532. Vyhověl-li soud žalobě ve vztahu k požadavku na odstranění vady [číslo] jen z části (výrok I. rozsudku) a ve zbývající části požadavek žalobce zamítl (výrok II. rozsudku), učinil tak proto, že žalobcem požadovaný způsob odstranění vad shledal zjevně neúčelným a nepřiměřeným. V tomto kontextu je vhodné připomenout, že právní úprava odpovědnosti za vady vychází ze zásady, že rozsah odpovědnostních nároků se odvíjí od rozsahu vad (srov. např. zásady, jimiž se řídí poskytování slev z ceny díla). Zjištění příčiny vzniku vytýkaných poruch a nedostatků sice nebylo podmínkou pro vznik povinnosti žalované k odstranění vad, mělo však zásadní význam pro posouzení, zda požadovaný způsob odstranění vad odpovídá jejich povaze. Bylo-li by prokázáno, že deformace zemního tělesa, nerovnosti vozovky a příčné a podélné trhliny na vozovce jsou způsobeny objemovými změnami zabudovaných materiálů (nebo některého z nich), mohl by požadavek žalobce na odstranění takových materiálů být důvodný (zvláště tehdy, bylo-li by prokázáno, že objemové změny zabudovaných materiálů nadále probíhají). Za situace, kdy příčina výše uvedených poruch a nedostatků (trhlin a nerovností vozovky) nebyla zjištěna, byl žalobcem požadovaný způsob odstranění vad - znamenající fakticky nové zhotovení díla – shledán zjevně neúčelným. Navíc - za této situace - byl žalobcem požadovaný způsob odstranění vad zjevně nepřiměřeným rozsahu zjištěných (prokázaných) poruch a nedostatků vozovky. Dle ustanovení § 8 občanského zákoníku zjevné zneužití práva nepožívá právní ochrany. Vyhověl-li by soud požadavku žalobce v plném rozsahu, postupoval by v rozporu s tímto ustanovením, které je i v této věci třeba (ve smyslu ustanovení § 3030 občanského zákoníku) aplikovat. Z výše vyložených důvodů má soud za to, že setrvávání žalobce na požadavku, jenž je fakticky požadavkem nového zhotovení díla, i po provedeném dokazování - za skutkového stavu výše popsaného - je jednáním, které naplnilo znaky zjevného zneužití práva. Soudu proto nezbylo, než požadavek žalobce v části, v níž je s dikcí ustanovení § 8 občanského zákoníku v rozporu (tj. v rozsahu uvedeném ve výroku II. rozsudku) zamítnout. O judikatuře Nejvyššího soudu, z níž žalobce (dle názoru soudu nepřiléhavě) dovozoval, že žalobě by mělo být vyhověno v plném rozsahu, bude řeč níže (v části VII. odůvodnění).

533. Částečné zamítnutí žaloby (výroky II. a IV. rozsudku) je dále odůvodněno tím, že judikatura vztahující se k problematice formulace žalobního petitu při uplatňování nároku na odstranění vad vychází ze zásady, že rozsudkem by zhotovitel měl být zavázán k odstranění vady (vad) s tím, že volba způsobu odstranění vady (vad) náleží zhotoviteli (viz např. rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 32 Odo 1644/2005 ze dne 29. 3. 2007, sp. zn. 33 Cdo 3948/2007 ze dne 20. 4. 2010 a sp. zn. 33 Cdo 4126/2008 ze dne 20. 5. 2010, zmíněná v odstavcích 497, 493 a 498 odůvodnění). Dikce vyhovujících výroků (I. a III.) rozsudku výše uvedené judikaturní zásadě odpovídá, celý žalobcův požadavek (v rozsahu vyplývajícím ze zamítavých výroků II. a IV. rozsudku) však nikoliv. [příjmení] [číslo] 534. [příjmení] [číslo] byla v reklamaci ze dne [datum] specifikována jako vada, která se nachází v pravé polovině dálnice v provozním staničení 361,520 - 361,524 (ohledně této části vady 102 bylo posléze řízení zastaveno) a v provozním staničení 361, [číslo] a označena byla jako„ Vozovka-trhliny“.

535. Dokazováním bylo zjištěno, že tato trhlina byla utěsněna zálivkou, jejíž část v době obhlídky provedené zpracovateli posudku ÚSI chyběla. Soud proto, ve shodě se závěrem ÚSI (jednoznačně upřesněným v Doplnění [číslo] posudku, str. 16), dospěl k závěru, že tato vada nebyla odstraněna trvale.

536. Vyhověl-li soud žalobě ve vztahu k požadavku na odstranění této vady jen z části (výrok III. rozsudku) a ve zbývající části požadavek žalobce zamítl (výrok IV. rozsudku), učinil tak vzhledem ke skutečnosti, že dokazováním nebylo zjištěno, jak hluboko trhlina zasahuje a zda k úplnému odstranění této vady postačí provedení zálivky, nebo zda bude třeba vyměnit tzv. obrusnou vrstvu, případně zda bude nezbytné vyměnit celý kryt vozovky v místě trhliny. Soud měl na zřeteli závěr znalce (ÚSI), že trhlinu je nutné podrobněji analyzovat, aby bylo možné stanovit adekvátní způsob opravy - což konkrétně znamená nejprve zjistit, jak hluboko (do kterých konstrukčních vrstev) trhlina zasahuje (a dle tohoto zjištění určit technickým normám odpovídající způsob opravy). Za situace, kdy právě uvedené skutečnosti nebyly dokazováním zjištěny, nemohl soud žalobě (ani v této části) vyhovět v plném rozsahu. Jak již bylo zmíněnov výše, dikce vyhovujícího výroku odpovídá výše zmíněným požadavkům judikatury na formulaci petitu žaloby na odstranění vad s tím, že volba způsobu odstranění vady náleží zhotoviteli.

537. Vzhledem k tomu, že soud (výrokem III. rozsudku) uložil žalované povinnost odstranit tuto trhlinu tak, že v celé šířce a délce trhliny uvede žalovaná vozovku do souladu se Smlouvou o dílo, se všemi dokumenty tvořícími její nedílnou součást, jakož i se všemi technickými předpisy a normami závaznými na základě uvedené smlouvy, přičemž teprve po té, kdy žalovaná přikročí k opravě, bude zřejmé, jak hluboko trhlina zasahuje a jaký způsob odstranění této poruchy vozovky bude tudíž, ve smyslu příslušného technického předpisu, třeba zvolit, stanovil soud dobu plnění (v souladu s ustanovením § 160 odstavec 1 o.s.ř., část věty za středníkem) v délce šesti měsíců od právní moci výroku rozsudku. Takto (v této délce) byla doba plnění soudem stanovena se zřetelem k případným nevyhovujícím klimatickým podmínkám, které mohou nastat v okamžiku vykonatelnosti tohoto výroku, a v jejichž důsledku by se uskutečnění opravy v žalobcem požadované době plnění (v délce jednoho měsíce) mohlo stát fakticky nemožným. Námitka pozdní notifikace vad 538. Žalovaná uplatnila námitku pozdní notifikace vad, zejména ve vztahu k zabudování kameniva z ocelárenské strusky. V obecné rovině platí, že vady díla spočívající v nedovolenosti a v nevhodnosti zabudovaných materiálů, je třeba je považovat za vady skryté. O tom, že používá Smlouvou o dílo nedovolený materiál (ocelárenskou strusku) žalovaná věděla nebo musela vědět.

539. Žalovaná, jako profesionál v oblasti silničních staveb, věděla, že struskové kamenivo, zejména kamenivo z ocelárenské strusky, je materiál potencionálně objemově nestálý. Dále žalovaná věděla nebo musela vědět, že v průběhu stavby se neprováděly kontrolní zkoušky objemové stálosti struskového kameniva (dle ČSN 72 [číslo], ČSN 72 [číslo] a TP 138: 2000). Věděla též nebo musela vědět, že použitá směs ocelárenské a vysokopecní strusky byla nesprávně dokladována certifikátem pro ocelárenskou strusku. Dále žalovaná věděla nebo musela vědět, že umělé kamenivo z ocelárenské strusky, štěrkodrť frakce A - 0 -90 nebylo zkoušeno na rozpadavost a nebyl určen podíl sklovitých a zpěněných zrn. Dále věděla nebo musela vědět, že směs vysokopecní a ocelárenské strusky je jiným materiálem než ocelárenská (nebo vysokopecní) struska a že tudíž takový materiál nelze dokladovat certifikátem pro ocelárenskou strusku.

540. Z právě uvedeného vyplývá, že ve smyslu ust. § 428 odst. 3 obch. zák ve spojení s ust. § 562 odst. 3 obch. zák. námitka pozdní notifikace vad žalované nenáleží. Závěry soudu ve vztahu k argumentům předestřeným žalovanou k otázce pozdní notifikace vad (jakož i některým dalším, žalovanou akcentovaným, otázkám) budou rozvedeny níže (v části VIII. odůvodnění). Vliv poddolování 541. Ustanovení xanon [číslo] upravuje liberační důvody, při jejichž splnění odpovědnost za vady, na něž se vztahuje záruka za jakost, nevzniká. V kontextu s tímto ustanovením se soud zabýval žalovanou tvrzeným údajným vlivem poddolování na stavbu.

542. Otázka„ vlivu poddolování na stavbu SO 104 a okolí stavby“ byla jednou z otázek, kterou se zabýval znalecký posudek ÚSI. Žalovaná namítala, že se znalec touto otázkou důkladně nezabýval. Jakkoliv jsou pasáže znaleckého posudku ÚSI, které se této otázce věnují, poměrně stručné, je třeba podotknout, že znalci bylo zřejmé, že otázka možných vlivů poddolování tvoří jednu z podstatných částí obrany žalované. Tvrzení žalované, že znalec opřel svůj závěr jen o sdělení [anonymizováno], s. p., neodpovídá skutečnosti, neboť z posudku je zřejmé, že znalec se zabýval všemi podklady, které mu k této otázce byly předloženy. Pokud, přes akcentování této otázky žalovanou, volil ÚSI úsporné (ale jednoznačné) formulace, činil tak zjevně proto, že vliv poddolování na stavbu pokládal, bez jakýchkoliv pochybností, za vyloučený, což je patrné již z toho, že na otázku„ posuďte otázku vlivu poddolování na stavbu SO 104 a okolí stavby“ ÚSI jednoznačně odpověděl (na str. 55 posudku), že vliv na stavbu během stavebních prací a po jejich skončení byl vyloučen.

543. Na jiném místě posudku ÚSI se uvádí (na str. 45 posudku), že„ vliv poddolování je na základě podkladů vyloučen jako jeden z faktorů, který má vliv na vznik nerovností vozovky – závěry znaleckého posudku 16/ 2018 zůstávají v platnosti.“ Posudkem, na který ÚSI odkazoval, byl znalecký posudek [příjmení] [jméno] 16/ 2018, v němž se (na str. 49 a 50) uvádí, že vliv účinků poddolování na stavbu je vyloučen, přičemž tento závěr znalec opřel o vyjádření [anonymizováno], s.p., v souvislostech dalších podkladů, zejména výsledků geodetických nivelačních měření provedených v letech 2006 2015.

544. Jednoznačné stanovisko ÚSI k možným vlivům poddolování pokládá soud za přesvědčivé, opřené o posouzení podkladů, které se otázky poddolování týkaly, a ve shodě s posudkem ÚSI uzavřel, že vliv poddolování na stavbu nebyl prokázán.

545. V mezidobí mezi předposledním a posledním ústním jednáním předložila žalovaná k otázce účinků poddolování na stavbu [číslo] (km 153,054 – 155,140) znalecký posudek ZU-FAST [číslo] 2022. Zadavatelem posudku byla žalovaná, znalecký posudek vyhotovil znalecký ústav VŠB [ulice] univerzita [obec], Fakulta stavební, dne [datum], posudek vypracovali prof. Ing. [příjmení] [příjmení], CSc., a Ing. [jméno] [příjmení], Ph.D. Závěry tohoto posudku pokládá soud za nepřesvědčivé zejména z následujících důvodů.

546. Kategorický závěr znalce, že naměřené změny výšek na povrchu vozovky jsou způsobeny doznívajícími vlivy poddolování a nikoliv materiálem použitým do násypu dálničního tělesa, je nepřesvědčivý již proto, že není zřejmé, na základě čeho znalec vliv použitých materiálů jednoznačně vyloučil, když se jimi v posudku vůbec nezabýval. Přesvědčivost posudku dále výrazně snižuje tvrzení znalce, že při prohlídce povrchu dálnice dne [datum] stav povrchu zcela odpovídal očekávanému opotřebení vozovky po téměř devítiletém provozu. Tento závěr znalec činí, aniž by bylo zřejmé, jak k němu dospěl, když posouzení této otázky nebylo předmětem posudku. 547. [ulice], několikrát opakovanou, argumentační figurou posudku je konstatování, že skutečnost, že poddolované území je na základě měření prováděných od roku 2000 do roku 2011 stabilizované (tj. vykazující vertikální poklesy menší než 50 mm) neznamená, že na stavbou dotčeném území neprobíhají deformace terénu v řádech desítek mm. Jak z tohoto argumentačního východiska plyne kategorický závěr, že naměřené změny výšek vozovky jsou způsobeny výlučně vlivem poddolování a že je vyloučen vliv použitých materiálů, znalec věrohodně nezdůvodnil. Kategoričnost (absolutnost) uvedeného závěru (zcela vylučujícího vliv použitých materiálů) výrazně přispívá k nepřesvědčivému vyznění posudku.

548. Dále je v této souvislosti vhodné zmínit, že za účelem posouzení reklamovaných vad stavebních objektů úseku dálnice D47, stavba [číslo] [obec], [obec] – [část obce], 2. stavba, km 146,600 - 153,054 a pro účely rozhodčího řízení vedeného před Rozhodčím soudem při [příjmení] komoře České republiky a Agrární komoře České republiky (sp. zn. Rsp 2300) si žalovaná objednala u znaleckého ústavu - Fakulty stavební, VŠB, [jméno] [příjmení] - vypracování znaleckého posudku. Znalecký posudek č. ZU-FAST [číslo] 2013 byl vypracován dne [datum] a jeho zpracovatelem byl kolektiv pracovníků znaleckého ústavu Fakulty stavební (mezi přizvanými odbornými spolupracovníky je uveden též prof. Ing. [příjmení] [příjmení], CSc.). Úkolem znaleckého ústavu bylo (mimo jiné) zodpovědět otázku, zda území, na kterém se nachází předmětná stavba, je územím„ poddolovaným“ a v případě, že ano, zda může, resp. zda mohla mít - v době výstavby, jejího předání a následně v průběhu záruční lhůty - tato skutečnost obecně vliv na nerovnosti vozovky a deformace zemního tělesa dálnice. K tomu znalecký ústav uvedl, že informace o stavu území, na kterém byla vybudována dálnice D47, stavba [číslo], z hlediska poddolování byly známy již v etapě zpracování dokumentace pro zadání stavby a pro dílčí úsek stavby dálnice byly potvrzeny i po jejím dokončení. Účinky poddolovaní v úseku stavby [číslo] dálnice D47 byly hodnoceny jako malé a umožnily zařadit staveniště do nejméně rizikové V. skupiny dle ČSN 73 [číslo]. Dále je v tomto posudku výslovně uvedeno, že„ vliv poddolování na deformace vozovky na stavbě dálnice D [číslo] lze s vysokou mírou spolehlivě vyloučit“.

549. Stejné závěry jsou uvedeny ve znaleckém posudku č. ZU-FAST [číslo] 2013, který byl vypracován dne [datum], rovněž pro účely rozhodčího řízení, a který se týkal úseku dálnice D47 - stavba [číslo] [část obce] - [obec], 1. stavba, km 155,140 – 159,600.

550. Oba výše zmíněné posudky se týkaly úseků dálnice D47, které bezprostředně„ sousedí“ s úsekem, jehož vady jsou předmětem tohoto soudního řízení, přičemž oba znalecké posudky vliv poddolování na deformace vozovky dálnice (v bezprostředně sousedících úsecích) v zásadě vyloučily. Soud proto přisvědčil žalobci, že rovněž tato skutečnost výrazně snižuje věrohodnost znaleckého posudku ZU-FAST [číslo] 2022.

551. Z výše uvedených důvodů soud k závěrům znaleckého posudku ZU-FAST [číslo] 2022 nepřihlížel a uzavřel, že vliv poddolování na poruchy a nedostatky vozovky, které byly předmětem tohoto řízení, nebyl prokázán. K některým procesním otázkám 552. Koncentrace řízení ve smyslu ustanovení § 118b odstavec 1, věta druhá občanského soudního řádu (o.s.ř.) měla dle poučení poskytnutého soudem nastat uplynutím čtrnáctidenní lhůty dané účastníkům řízení při prvním jednání, které se ve věci konalo dne [datum]. Soud však přihlédl i k později uvedeným skutečnostem a k později označeným důkazům (než těm, jež byly uvedeny, resp. označeny do [datum]), neboť splňovaly předpoklady uvedené v ust. § 118b odst. 1, věta třetí o.s.ř., když se vždy jednalo o skutečnosti a důkazy, jimiž měla být zpochybněna věrohodnost provedených důkazních prostředků. Ve vztahu ke znaleckému posudku ÚSI a k jeho Doplnění [číslo] ve vztahu k dalším znaleckým posudkům předloženým účastníky řízení, jakož i ke skutečnostem a důkazům, které byly uvedeny či označeny v návaznosti na sdělení, které soud učinil při ústním jednání dne [datum], koncentrace řízení nenastala ve smyslu ust. § 118b odst. 1 o.s.ř., poslední část věty třetí, ve spojení s ust. § 118a odst. 1 až 3 o.s.ř.

553. O námitkách podjatosti znaleckých ústavů rozhodl soud usnesením ze dne 8. 1. 2016, č.j. 11 C 59/2012 – 342, usnesením ze dne 11. 1. 2016, č.j. 11 C 59/2012-344, usnesením ze dne 11. 1. 2016, č.j. 11 C 59/2012-345, usnesením ze dne 15. 1. 2016, č.j. 11 C 59/2012-348, usnesením ze dne 19. 9. 2017, č.j. 11 C 59/2012-610, usnesením ze dne 8. 3. 2022, č.j. 11 C 59/2012-1410 a usnesením ze dne 8. 3. 2022, č.j. 11 C 59/2012-1413. Námitky podjatosti znaleckých ústavů soud neshledal důvodnými.

554. Žalovaná namítala též podjatost [právnická osoba] s.r.o., která vyhotovila inspekční zprávu IZ [číslo]. Vzhledem k tomu, že [právnická osoba] s.r.o. není soudním znalcem, soud o podání žalované ze dne [datum] a navazujícím podání z [datum] (jejichž obsah byl stručně reprodukován v odstavcích 105 a 107 odůvodnění) nerozhodoval dle ustanovení § 17 o.s.ř., zabýval se však námitkami žalované při posuzování věrohodnosti závěrů obsažených v inspekční zprávě INSET č. IZ [číslo].

555. Žalovaná ve vztahu ke zprávě INSET č. IZ [číslo] namítala, že vydání této zprávy předcházela zpráva INSET č. IZ [číslo], kterou žalobce předložil jako jeden z podkladů obsažených na CD nosiči v rámci podání ze dne [datum]. V předložené zprávě IZ [číslo] byly obsaženy připomínky zpracované zaměstnancem žalobce [příjmení] [příjmení]. Z této skutečnosti žalovaná dovozovala, že [právnická osoba] s.r.o. přijímala pokyny od zaměstnance žalobce, a namítala její podjatost. Tuto interpretaci významu připomínek zaměstnance žalobce ke zprávě č. IZ [číslo] odmítli jak žalobce (který zdůraznil, že se jednalo o připomínky formálně-technické povahy - viz odstavec 106 odůvodnění), tak [právnická osoba] s.r.o., která zdůraznila, že připomínky Dr. [příjmení] ke zprávě č. IZ [číslo] nijak neovlivnily nestrannost [právnická osoba], ani správnost závěrů obsažených ve zprávě č. IZ [číslo], a podotkla, že žalovaná nespecifikovala, jak mohla být v důsledku věcného obsahu výše uvedených komentářů pracovníka žalobce ovlivněna správnost závěrů uvedených ve zprávě č. IZ [číslo] (viz odstavec 232 odůvodnění).

556. Soud zvážil argumentaci žalobce, žalované a [právnická osoba] s.r.o. a dospěl k závěru, že připomínky zaměstnance žalobce [příjmení] [příjmení] ke zprávě [právnická osoba] s.r.o. ř. IZ [číslo] byly formálně-technické povahy a že dokazováním nebyly zjištěny žádné skutečnosti, které by nasvědčovaly možnosti, že závěry zprávy č. IZ [číslo] byly ovlivněny nedovoleným působením žalobce. Z výše uvedených důvodů soud uzavřel, že žalovanou namítaná skutečnost, že vydání zprávy č. IZ [číslo] předcházely připomínky zaměstnance žalobce ke zprávě č. IZ [číslo], nesnižuje věrohodnost zprávy [právnická osoba] s.r.o., č. IZ [číslo].

VII. K argumentaci žalobce

557. Vedle toho, co již bylo k argumentům žalobce uvedeno výše, je žádoucí, s přihlédnutím k jeho argumentaci shrnuté v podání ze [datum] a v závěrečném návrhu, uvést následující. Smluvní nedovolenost použití ocelárenské strusky 558. Soud shledal opodstatněnou výhradu žalobce k té části závěrů znaleckého posudku ÚSI, které se týkaly hodnocení použití ocelárenské strusky ve vztahu k otázce, zda zabudování tohoto materiálů bylo smluvně dovolené či nikoliv. Správný je poukaz žalobce, že posouzení smluvní dovolenosti použití tohoto materiálu je otázkou právní, která znalci nenáleží.

559. Soud přisvědčil argumentaci žalobce, že při posouzení smluvní dovolenosti použití ocelárenské strusky je třeba mít na zřeteli výčet materiálů, které mohly být použity při zhotovení díla, jenž je obsažen v kapitole 4 TKP („ zemní práce“). Zde se uvádí, že jako materiály pro násypy byly stanoveny druhotné suroviny vyhovující z hlediska ekologického, chemického složení, výluhů a geomechanických vlastností pro stavební aplikaci. Z prověřovaných materiálů byla žalobcem do násypů určena (vedle materiálů dalších) vysokopecní struska – odval [obec], nikoliv struska ocelárenská.

560. Dále soud přisvědčil žalobci, že v žádném z dokumentů, které jsou (dle článku 5 odst. 2 Smlouvy) nedílnou součástí Smlouvy, není uvedeno, že při zhotovení díla může být použita ocelárenská struska. Dokazováním bylo zjištěno, že použití ocelárenské strusky zmiňovaly tyto dokumenty: Dodatek [číslo] ke KZP, Technologický postup z [datum] a RDS z března 2003. Soud přisvědčil žalobci v závěru, že uvedené dokumenty se součástí Smlouvy mezi žalobcem a žalovanou nestaly. Ve vztahu k prvnímu a druhému dokumentu je tento závěr odůvodněn již tím, že vznikly za trvání předchozího smluvního vztahu, a Smlouvou ani dodatkem ke Smlouvě nebyly učiněny součástí Smlouvy mezi žalobcem a žalovanou. Ve vztahu k třetímu dokumentu je relevantní argumentace žalobce, totiž, že Realizační dokumentace stavby se v zásadní otázce materiálů určených k zabudování nemohla od Smlouvy o dílo odchýlit.

561. Argumentovala-li žalovaná praxí při realizaci stavby a tím, že příslušní pracovníci žalobce o zabudování ocelárenské strusky věděli, má soud, ve shodě se žalobcem, za to, že bez uzavření příslušného písemného dodatku ke Smlouvě o dílo (jehož existence nebyla ani tvrzena), je tato skutečnost pro posouzení dovolenosti použití ocelárenské strusky bez významu. Ve vztahu k otázce dovolenosti použití tohoto materiálu je bez významu též, žalovanou akcentovaná, skutečnost, že žalobce neuvedl výhradu k použití ocelárenské strusky v protokolu o předání a převzetí díla (tato skutečnost není ostatně relevantní - z důvodů vyložených na jiných místech odůvodnění - ani ve vztahu k otázce včasnosti notifikace vad díla). K judikatuře odkazované žalobcem 562. Ze skutečnosti, že ocelárenská struska (resp. směs strusky vysokopecní a ocelárenské) byla zabudována v rozporu se Smlouvou - a je tedy vadou díla - dovozoval žalobce povinnost žalované tento materiál z podkladních a konstrukčních vrstev vozovky odstranit.

563. Žalobce v podání ze dne [datum] a v závěrečném návrhu opětovně poukazoval na závěry, které vyslovil Nejvyšší soud v rozsudku ze dne 30. 7. 2008, sp. zn. 32 Cdo 5458/2007. Z odůvodnění rozsudku Nejvyššího soudu je patrné, že mezi žalobcem (jako zhotovitelem) a žalovanou (jako objednatelem) byla uzavřena smlouva o dílo, jejímž předmětem bylo zastřešení bazénu materiálem„ polykarbonát“, zhotovitel však pro zastřešení bazénu použil jiný materiál („ polyvinylchlorid“). Žalobce odkazoval zejména na část odůvodnění, v níž Nejvyšší soud uvedl, že„ odvolací soud především nesprávně vycházel z toho, že ve smlouvě o dílo nebyly výslovně dohodnuty vlastnosti materiálu použitého k zastřešení bazénu, zejména koeficient tepla. Přitom ovšem opomněl, že ve smlouvě o dílo byl sjednán výslovně určitý materiál k zastřešení, u něhož jsou touto volbou dány určité vlastnosti, včetně koeficientu tepla, a při použití jiného materiálu jsou tomuto materiálu obvykle dány odlišné vlastnosti. V zásadě však platí, byl-li použit k zastřešení bazénu jiný materiál, že dílo je vadné, poněvadž nebylo provedeno řádně (§ 560 odst. 1 a 4 obch. zák., § 420 odst. 1 obch. zák.)“ Dále Nejvyšší soud uvedl, že (s ohledem na ust. § 548 odst. 1 obch. zák. ve vazbě na ust. § 324 odst. 1 obch. zák.) nemohlo žalobci vzniknout právo na doplacení ceny díla, neboť dílo nebylo provedeno řádně, přičemž dle smlouvy o dílo bylo zaplacení ceny vázáno na řádné provedení díla a jeho převzetí.

564. Jak je z výše uvedeného patrné, zabýval se Nejvyšší soud v odkazovaném rozsudku sice vadou díla spočívající v použití jiného než smluvně sjednaného materiálu, ale činil tak ve vztahu k existenci nároku na doplacení ceny díla, přičemž se zabýval otázkou odlišných vlastností materiálu použitého a materiálu sjednaného. Z odkazovaného rozsudku plyne - pro zdejším soudem posuzovanou věc - (toliko) závěr, že použití jiného než smluvně sjednaného materiálu je vadou díla, nikoliv však závěr, že nesjednaný materiál musí zhotovitel v rámci záruky za jakost za všech okolností nahradit materiálem smluvně sjednaným. Navíc se skutkový stav lišil v tom, že v odkazované věci se použití smluvně nesjednaného materiálu (vzhledem k odlišnému koeficientu tepla) podstatně dotýkalo užitných vlastností díla, v nyní souzené věci však byl potenciálně objemově nestálý jak materiál sjednaný, tak materiál nesjednaný, přičemž objemová nestálost použitého materiálu a negativní vliv na užitné vlastnosti díla prokázán nebyl. Soud proto uzavřel, že žalobcův odkaz na výše uvedený rozsudek Nejvyššího soudu není přiléhavý.

565. V dalším odkazovaném rozhodnutí (v usnesení Nejvyššího soudu ze dne 4. 10. 2017, zn. 23 Cdo 3349/2017) byla řešena otázka odstranění jiného než smluvně sjednaného materiálu z podkladních vrstev cyklostezky. Skutkový stav - v tomto ohledu podobný skutkovému stavu věci posuzované zdejším soudem - se však podstatně lišil (od skutkového stavu ve věci posuzované zdejším soudem) v tom, že použitý, smluvně nesjednaný, materiál, jenž byl zabudován do podkladních vrstev, byl příčinou nestabilního povrchu cyklostezky. Vzhledem k tomu, že v nyní souzené věci nebylo prokázáno, že zabudované materiály jsou příčinou trhlin a nerovností vozovky, soud uzavřel, že odkaz žalobce na výše označené rozhodnutí Nejvyššího soudu je nepřiléhavý.

566. Ve vztahu k otázce aplikace ustanovení ust. § 265 obch. zák. (resp. ust. § 8 občanského zákoníku) žalobce odkazoval na rozsudek Nejvyššího soudu, sp. zn. 23 Cdo 3888/2012, ze dne 29. 10. 2013, přičemž kladl důraz na tu část odůvodnění, v níž se uvádí, že„ skutečnost, že vada nebrání užívání díla, nemůže být důvodem pro aplikaci ustanovení § 265 obch. zák., podle něhož, výkon práva, který je v rozporu se zásadami poctivého obchodního styku, nepožívá právní ochrany.“ V odkazované věci si účastnice řízení sjednaly smluvní pokutu za nedodržení termínu dokončení díla. Zhotovitelka (žalovaná) provedla dílo s vadami, když místo dlažby tloušťky 80 mm položila dlažbu o tloušťce 60 mm, neuhradila však žalobkyni (objednatelce) požadovanou slevu z ceny vadného díla, byť žalobkyně u žalované tento nárok z odpovědnosti za vady uplatnila. Nejvyšší soud konstatoval, že skutečnost, že chodník lze užívat (chodit po něm) i s touto vadou, nemůže mít žádný vliv na to, že žalovaná, jako zhotovitelka, plnila vadně. V nyní rozhodované věci však žalovaná nenamítá rozpor se zásadami poctivého obchodního styku (dle ust. § 265 obch. zák.), resp. zjevné zneužití práva (dle ust. § 8 občanského zákoníku), s argumentací, že reklamované vady nebrání užívání díla, nýbrž pro zjevnou nepřiměřenost způsobu, jímž by reklamované vady měly být dle požadavku žalobce odstraněny (fakticky novým provedením díla). Soud proto uzavřel, že odkaz žalobce na výše označené rozhodnutí Nejvyššího soudu není přiléhavý pro odlišnost skutkového stavu v odkazované a zdejším soudem rozhodované věci.

VIII. K argumentaci žalované

567. Vedle toho, co bylo k argumentaci žalované uplatněné v rámci procesní obrany uvedeno shora, je žádoucí, zejména k argumentaci žalované shrnuté v souhrnném vyjádření z dubna 2022 a v závěrečném návrhu, uvést následující. K použitému materiálu 568. Žalovaná v souhrnném vyjádření ze dne [datum] poukazovala na tvrzení žalobce, že do stavebního objektu SO 104 byla použita směs vysokopecní a ocelárenské strusky. V takovém případě dle žalované platí (s odkazem na str. 17 Doplnění [číslo] znaleckého posudku ÚSI), že„ pro směs strusek technická legislativa (např. TP 138: 2000) neuvádí okrajové podmínky pro jejich vlastnosti.“ Dále žalovaná uvedla, že současně je v posudku ÚSI zmíněno, že pokud nějaké zkoušky měly být dle TP 138 zhotovitelem provedeny, pak si je měly strany tohoto sporu předem výslovně dohodnout, resp. definovat. To nicméně strany tohoto sporu neučinily a tak (dle žalované) nebylo její povinností směs strusek podrobovat zkouškám. Skutečnost, že se TP 138 vztahovaly pouze na vysokopecní strusku, potvrdil (dle žalované) i znalec, kterého si na některé své posudky předložené v tomto řízení„ najal“ žalobce (žalovaná konkrétně poukázala na posudek VUT [číslo] 2014).

569. Právě uvedená argumentace žalované je dílem chybná, dílem zavádějící. Chybné je tvrzení, že TP 138: 2000 se vztahovaly pouze na vysokopecní strusku. V tomto technickém předpisu se na řadě míst hovoří jak o strusce vysokopecní, tak o strusce ocelárenské. V článku [číslo] TP 138: 2000 se uvádí, že krystalická struska je umělá hornina vzniklá pozvolným tuhnutím na vzduchu odpadové taveniny při výrobě surového železa - vysokopecní struska - nebo oceli - ocelárenská struska. Podle článku [číslo] TP 138: 2000 struskové kamenivo musí splňovat fyzikální a mechanické vlastnosti požadované příslušnou ČSN s upřesněním podle kapitoly 5 těchto podmínek. V článku [číslo] TP 138: 2000 se uvádí, že krystalická struska (tzn. jak struska vysokopecní, tak struska ocelárenská) pro použití v kterékoliv technologii musí být objemově stálá. Podle článku [číslo] TP 138: 2000 objemová stálost vysokopecní strusky se prokazuje chemickým složením strusky. Podle čl. 5 [číslo] TP 138: 2000 se objemová stálost prokazuje: zkouškou obsahu volného vápna v ocelárenské strusce, zkouškou rozpadavosti strusky v autoklávu. Z právě citovaných ustanovení TP 138: 2000 je zřejmé, že tento technický předpis stanovil, které zkoušky objemové stálosti je třeba provádět u vysokopecní strusky, a které zkoušky objemové stálosti je třeba provádět u strusky ocelárenské.

570. Zavádějící je poukaz žalované na konstatování ÚSI, že„ pro směs strusek technická legislativa (např. TP 138: 2000) neuvádí okrajové podmínky pro jejich vlastnosti“. Jednak ÚSI (na str. 17 Doplnění [číslo]) zároveň uvádí, že„ pokud bylo záměrem použít na stavbě směs vysokopecní a ocelárenské strusky, tato směs (…) měla být podrobena zkouškám dle ČSN 72 [číslo] tab. 4 a TP 138 s jasně definovaným poměrem obou strusek ve směsi“, jednak (na jiném místě) ÚSI uvádí, že nepokládá za správné dokládat vlastnosti směsi strusek certifikátem pro ocelárenskou strusku. Především však zmiňovaný poukaz žalované odvádí pozornost od skutečnosti, že před vydáním certifikátu [číslo] – [číslo] pro štěrkodrť frakce A [číslo] (ze dne [datum]) nebyly - v jednoznačném v rozporu s článkem 14. ČSN 72 [číslo] - provedeny průkazní zkoušky k ověření podílu sklovitých a zpěněných zrn a průkazní zkoušky rozpadavosti v autoklávu. Již tato skutečnost dle názoru soudu postačuje k závěru, že uvedený materiál byl nevhodný a nedovolený, tj. vadný.

571. Dále je na místě dodat, že z poukazovaného konstatování ÚSI, že„ pro směs strusek technická legislativa (např. TP 138: 2000) neuvádí okrajové podmínky pro jejich vlastnosti“ nevyplývá závěr, že by jednotlivé složky sondou zastižené směsi strusek, tedy struska ocelárenská a struska vysokopecní, neměly před zabudováním splňovat podmínky stanovené ČSN a TP. Dle názoru soudu však (navíc) skutečnost, že byla použita směs strusky vysokopecní a ocelářské, měla zhotovitele, jakožto profesionála při provádění silničních staveb, vést ke zvýšené opatrnosti ve vztahu k riziku objemových změn, kterou měl projevit prováděním zkoušek případně i v rozsahu širším, než požadovaným technickou legislativou (neboť byl povinen zajistit naplnění výše citovaného článku [číslo] TP 138: 2000, totiž, že struska pro použití v kterékoliv technologii musí být objemově stálá).

572. Dále žalovaná, s poukazem na str. 57 posudku ÚSI, zdůraznila konstatování ÚSI, že„ nesplnění předepsaného chemického složení automaticky neznamená, že daná je struska objemově nestabilní“ a konstatování ÚSI„ jelikož v aktivní zóně byla zachycena směs vysokopecní a ocelárenské strusky, nelze aplikovat požadavky na chemické složení dle uvedené tabulky v TP 138 (…) Nesplnění předepsaného chemického složení automaticky neznamená, že daná je struska nestabilní a tudíž nevhodná pro zabudování do konstrukce.“ Tyto poukazy na posudek ÚSI zakončila žalovaná svým tvrzením, že bylo prokázáno, že ocelárenská struska byla a je i nadále stálým materiálem, který nemá žádné negativní účinky na SO 104.

573. Právě zmíněný závěr (resp. nesprávné tvrzení) žalované soud nesdílí. Z dokazování především vyplynulo, že ocelárenská struska je materiál potenciálně objemově nestálý. Ze skutečnosti, že zkoušky materiálu získaného sondou nepotvrdily objemovou nestálost zastiženého struskového kameniva, však ještě (s přihlédnutím k pravidlům formální logiky) neplyne závěr předestřený žalovanou. Naopak, některé skutečnosti - např. zdvihy vozovky (jinak než objemovými změnami zabudovaných materiálů velmi obtížně vysvětlitelné) - nasvědčují opodstatněnosti předpokladu, že objemové změny (některých) zabudovaných materiálů mohly nastat před provedením sondy a následných zkoušek. Skutečnost, že k takovým objemovým změnám došlo, však exaktně zjištěna nebyla. K formulaci žalobního petitu 574. Žalovaná namítala, že petit je formulován tím způsobem, že primárně měl být zabudován nevhodný a necertifikovaný materiál, který má způsobovat objemové změny, tj. právě tyto skryté vady mají způsobovat mj. povrchové deformace povrchu vozovky„ projevující se zejména deformacemi zemního tělesa a povrchu vozovky, podélnými a příčnými trhlinami a nerovnostmi vozovky“. Žalovaná má za to, že nelze uložit povinnost odstranit tvrzené povrchové vady, pokud nejsou způsobeny skrytými vadami. Z uvedeného žalovaná dovozuje, že pokud byl zabudován materiál v souladu se Smlouvou, který je objemově stálý, tj. nebylo splněno„ návětí“ žalobního petitu, nemůže nadepsaný soud vyhovět ani dalším požadavkům, které z něj mají vyplývat. Dle žalované, pokud smluvně ujednaný materiál nezpůsobuje namítané povrchové vady, nemůže být z logiky věci (s ohledem na žalobcem zvolenou textaci žalobního petitu) stanovena žalované povinnost, aby tyto odstranila.

575. K této námitce žalované je třeba předně podotknout, že žalobní petit není„ provázán“ způsobem tvrzeným žalovanou, což je zřejmé z porovnání textu žalobního petitu se žalobkyní předestřenou interpretací. Tzv. návětí žalobního petitu obsahuje popis vady [číslo] učiněný stejnými slovy, která byla použita v reklamaci ze dne [datum], včetně žalovanou citované pasáže (uvedené v předchozím odstavci kurzivou), která však tvoří součást tzv. návětí, nikoliv následného textu, který obsahuje formulaci toho, čeho se žalobce domáhá. Teprve po té (za tzv. návětím, které slouží toliko k popisu vady [číslo] slovy použitými v reklamaci) následuje specifikace poruch a nedostatků, v nichž dle žalobce reklamovaná vada spočívá a jejichž odstranění se žalobce domáhá. Žalobcem zvolená„ textace“ žalobního petitu tedy formálně ani věcně nebrání tomu, aby návrhu bylo vyhověno jen z části.

576. Dále je na místě zdůraznit, že ani další předpoklad výše zmíněné argumentace žalované, totiž, že byl zabudován materiál v souladu se Smlouvou, není správný. Jednak Smlouva nepřipouštěla použití ocelárenské strusky, jednak (jak již bylo zmíněno na jiných místech odůvodnění) k závěru, že byl použit nevhodný a - s ohledem na závaznost ČSN 72 [číslo] - též nedovolený materiál, postačuje zjištění, že před vydáním certifikátu [číslo] – [číslo] pro štěrkodrť frakce A [číslo] (ze dne [datum]) nebyly (v rozporu s článkem 14. ČSN 72 [číslo]) provedeny průkazní zkoušky k ověření podílu sklovitých a zpěněných zrn a průkazní zkoušky rozpadavosti v autoklávu. 577. [příjmení] [číslo] byla v reklamaci ze dne [datum] označena jako vada, která se nachází v provozním staničení 359,640 - 361,726, v levé i pravé polovině dálnice, a popsána byla takto:„ Skryté vady prakticky na celém úseku D [číslo] (chybné provedení konstrukčních vrstev násypů zemního tělesa, použití nevhodných a necertifikovaných materiálů do násypů, a další) projevující se zejména deformacemi zemního tělesa a povrchu vozovky, podélnými a příčnými trhlinami a nerovnostmi vozovky“. Z uvedeného je zřejmé, že žalobce reklamoval jak skryté vady (nevhodné a necertifikované materiály), tak nerovnosti a trhliny vozovky. Vztah příčiny a následku mezi zabudováním nevhodných materiálů a vznikem trhlin a nerovností vozovky sice prokázán nebyl, to však nic nemění na tom, že trhliny a nerovnosti vozovky představují takové poruchy a nedostatky, jejichž odstranění je žalobce oprávněn se domáhat z titulu záruční odpovědnosti za jakost. K pozdní notifikaci vad 578. Dle žalované nelze v souzené věci použít ustanovení § 562 odst. 3 a § 428 odst. 3 obch. zák. Dle žalované„ je nemyslitelné, aby právo aprobovalo postup, kdy objednatel zjevně věděl o tvrzených vadách (jako je např. použití ocelárenské strusky odval [obec]), předmět díla by však přesto převzal, současně by zhotovitele ujistil, že dílo považuje za bezvadné, poté dílo několik let užíval a až poté by vady s úspěchem notifikoval.“ Dle žalované nic takového nebylo v rozhodnutích Ústavního soudu a Nejvyššího soudu judikováno. Naopak, z řady rozhodnutí Ústavního soudu a Nejvyššího soudu (dle žalované) plyne, že v tam posuzovaných případech byla logicky ochrana prostřednictvím § 562 odst. 3 obch. zák. (resp. § 428 odst. 3 obch. zák.) poskytnuta objednateli, který o vadách vůbec nevěděl.

579. K této argumentaci žalované je třeba především podotknout, že žalovaná jako důkaz vědomosti žalobce o vadách předestírá jeho vědomost o použití ocelárenské strusky. V řízení však bylo prokázáno, že použité struskové kamenivo bylo vadné též v důsledku porušení příslušných ČSN a TP (neprovedením předepsaných zkoušek objemové stálosti), přičemž skutečnost, že by o této vadě žalobce věděl, žalovaná ani netvrdila (patrně proto, že existenci této vady popírala).

580. Ve vztahu k judikatuře Ústavního soudu a Nejvyššího soudu (k otázce použití shora citovaných ustanovení obch. zák.) je třeba konstatovat, že žalobce přiléhavě poukázal zejména na Nález Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 1052/10 ze dne [datum], v němž se uvádí, že z ústavněprávního hlediska je třeba respektovat, že práva z odpovědnosti za vady nejsou oslabena opožděnou nebo neučiněnou notifikací, jestliže zhotovitel o příčinách vedoucích k vadám věděl nebo musel vědět v době předání díla. Dále se v [příjmení] uvádí, že obtížná důkazní situace objednatele je zvýhodněna formulací„ nebo musel vědět“. Jestliže tedy objednatel prokáže, že zhotovitel nemohl nevědět o těchto skutečnostech, musí to dostačovat pro odvrácení nepříznivých důsledků podle § 562 odst. 1 a 2 obch. zák.

581. Argumentovala-li žalovaná tím, že uvedené ustanovení nelze použít tehdy, pokud objednatel o vadách věděl, lze (opět ve shodě se žalobcem) poukázat na rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 32 Cdo 2290/2014 ze dne 19. 4. 2016. V tomto rozhodnutí Nejvyšší soud uvedl, že § 428 odst. 3 obch. zák., který se v případě Smlouvy o dílo obdobně aplikuje podle § 562 odst. 3 obch. zák., vylučuje důsledky vznesení námitky, že objednatel neoznámil vady díla včas. Jestliže totiž zhotovitel provedl vědomě vadné dílo, tj. věděl nebo musel vědět o skutečnostech, v jejichž důsledku k vadám došlo, je jeho odpovědnost posuzována přísněji a nemůže uplatnit námitku o opožděném oznámení vad díla. O tom, že tento důsledek nastává i tehdy, když o vadách věděl objednatel, svědčí tato část odůvodnění:„ Pokud zjevné vady, pro něž měla podle jeho názoru notifikační lhůta běžet již od předání díla, odvolací soud vyhodnotil jako takové vady, jejichž existence je objednateli zřejmá na pohled, pak se měl se zřetelem na pravidlo zakotvené v § 562 odst. 3 obch. zák. ve spojení s § 428 odst. 3 obch. zák. zabývat též otázkou, zda je tu důvod, proč by nemohly být zřejmé na pohled též zhotoviteli, nejen jako podnikateli v oboru stavebnictví vybavenému příslušnými odbornými znalostmi, nýbrž též jako osobě, která má povinnost provést dílo řádně, tj. bez vad, a to na vlastní náklad a nebezpečí.“ 582. Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem, s odkazem na to, co již bylo uvedeno na jiném místě odůvodnění (viz odstavce 538 - 540 odůvodnění), shledal soud argumentaci žalované i v tomto směru nepřiléhavou a uzavřel, že námitka pozdní notifikace vad žalované nenáleží. K námitce promlčení 583. Žalovaná namítala, že žalobce podal žalobu až po uplynutí promlčecí doby, která počala plynout ode dne předání stavebního objektu SO 104, tj. od [datum] a skončila [datum]. Námitka promlčení však není důvodná, neboť předmětem tohoto řízení je odstranění vad díla z titulu záruky za jakost, přičemž podle ustanovení § 393 odstavec 2 obch. zák., věta druhá, u nároků ze záruky za jakost běží promlčecí doba vždy ode dne včasného oznámení vady během záruční doby. Vzhledem k tomu, že vady, které jsou předmětem tohoto řízení, byly reklamovány dne [datum], tedy v průběhu záruční doby (která činila pět let od předání a převzetí díla), a žaloba byla podána dne [datum], je zřejmé, že k promlčení nároku žalobce nedošlo. K tvrzenému opotřebení intenzivním provozem 584. Žalovaná namítala, že Stavba je vystavena téměř 15 let vysoce náročnému dopravnímu provozu, proto dle žalované„ je evidentní, že se předmětné materiály dostaly na hranu své životnosti, tudíž jsou namítané vady způsobeny opotřebením.“ Dále žalovaná uvedla, že„ tuto skutečnost potvrzuje Znalecký ústav ÚSI i tím, že objemové změny na odebraných vzorcích materiálu v aktivní zóně nebyly zjištěny, tj. zabudovaný materiál nemohl namítané vady způsobit“.

585. Vzhledem k tomu, že v důsledku opotřebení měly vzniknout zejména trhliny vozovky, je na místě uvést, že žalovaná v rámci své procesní obrany netvrdila, že trhliny reklamované v rámci vady [číslo] v okamžiku reklamace neexistovaly. Žalobce vyhotovil pasport trhlin až v návaznosti na ústní jednání, které se konalo dne [datum], při němž žalovaná závažnost poruch vozovky zpochybnila. V pasportu trhlin vozovky bylo v pravém jízdním pásu (směr Polsko) specifikováno celkem 44 trhlin o délce od 0,5 m do 41 m a v levém jízdním pásu (směr [obec]) bylo specifikováno celkem 45 trhlin v délce od 0,5 m do 89 m. Následně bylo dožádaným Okresním soudem v Ostravě provedeno místní šetření (dne [datum]), jímž bylo zjištěno v pravém jízdním pásu 18 příčných a podélných trhlin a v levém jízdním pásu 33 podélných a příčných trhlin. Skutečnost, že uvedenými důkazy zjištěné trhliny existovaly v okamžiku reklamace, nebyla dokazováním zpochybněna, a žalovaná jejich neexistenci netvrdila (namítala však, jak bude rozvedeno níže, že trhliny vozovky byly v rámci tzv. vady [číslo] reklamovány pouze jako projevy skrytých vad). Po předložení pasportizace trhlin a po provedení místního šetření žalovaná namítala, že část trhlin vozovky mohla vzniknout v důsledku opotřebení.

586. Ke shora uvedenému odkazu žalované na posudek ÚSI je třeba zdůraznit, že v tomto posudku není uvedeno, že zabudovaný materiál nemohl žalobcem reklamované vady způsobit. Naopak, ÚSI připustil možnost, že k objemovým změnám zabudovaného materiálu došlo, byť zkoušky materiálu získaného sondou objemovou nestálost materiálu nepotvrdily. Jakkoliv lze uvažovat o tom, že (např.) některé trhliny vozovky (uvedené v pasportizaci) mohly vzniknout v důsledku dopravního provozu až po skončení záruční doby, bylo na žalované, aby své tvrzení, že vady jsou způsobeny opotřebením v důsledku patnáctiletého provozu, prokázala. Žalovaná tak nejen neučinila, ale ani uvedené tvrzení, nacházející se toliko v obecné rovině, nekonkretizovala. Poukazovala-li žalovaná ve vztahu k působení intenzivního provozu na znalecký posudek ÚSI, je třeba zdůraznit, že ÚSI (např. v odpovědi uvedené na str. 18 Doplnění [číslo]) sice tento faktor uvádí jako jeden z možných vlivů na poruchy vozovky, současně však dodává, že jej na základě dodaných podkladů nelze blíže hodnotit. K interpretaci obsahu reklamace 587. Žalovaná namítala, že z údajných povrchových vad byly ze strany žalobce včasně v záruční době reklamovány (dne [datum]), a tedy mohou být vůbec brány z tohoto hlediska v úvahu, pouze dvě, resp. tři„ trhlinky“, a to pod položkou [číslo] (později rozdělené na102a a 102b). Reklamace vady [číslo] byla, dle žalované, provedena výslovně pouze na skryté vady a jejich projevy, z čehož žalovaná činí závěr, že pokud údajné povrchové vady nejsou projevy materiálů jako skrytých vad, neměly by se vůbec pod tuto reklamaci žalobce podřazovat a žaloba by v tomto ohledu neměla být ani v rozsahu povrchových vad úspěšná již z tohoto důvodu. Dle žalované je třeba zcela odmítnout možnost, že by žalobce reklamovanou vadou pod [číslo] zahrnul veškeré povrchové„ trhlinky“ vyskytující se na stavebním objektu SO 104. Takový, dle žalované absurdní, výklad je v rozporu se samotným zněním vady [číslo] tedy„ skryté vady prakticky na celém úseku D [číslo] (chybné provedení konstrukčních vrstev násypů zemního tělesa, použití nevhodných a necertifikovaných materiálů do násypů, a další) projevující se zejména deformacemi zemního tělesa a povrchu vozovky, podélnými a příčnými trhlinami a nerovnostmi vozovky“. Dle žalované je evidentní, že byly v tomto případě reklamovány pouze vady skryté. Způsob projevu je dle žalované pouze doplňující informací, nikoli srozumitelnou a určitou reklamací vady.

588. S právě předestřenou interpretací obsahu reklamace vady [číslo] (ze dne [datum]) se soud neztotožnil a obsah reklamace posoudil tak, že pod označením„ vada [číslo]“ žalobce reklamoval jednak skryté vady (zejména nevhodné materiály), jednak to, co v okamžiku reklamace pokládal za jejich projevy (zejména trhliny a nerovnosti vozovky). Dle soudu nemůže být pochyb o tom, že cílem reklamace vady [číslo] bylo odstranění jak skrytých vad, tak toho, co v okamžiku reklamace bylo možné pokládat za jejich projevy. Za nesprávný (formalistický) výklad reklamace vady [číslo] pokládá soud výklad, který nabízí žalovaná, totiž, že reklamaci vady [číslo] lze přiznat účinky ve vztahu k odstranění trhlin vozovky jen pro případ, že jsou projevem zabudování nevhodných materiálů. Skutečnost, že některé větší trhliny reklamoval žalobce pod samostatnou„ položkou“ (např. vadu [číslo]) považuje soud za věc pouze formálního či„ technického“ rázu (danou velikostí či rozsahem trhliny), nikoliv za důkaz správnosti interpretace obsahu reklamace vady [číslo] který předestřela žalovaná. Dále je vhodné poznamenat, že pod [číslo] nebyly reklamovány jen trhliny vozovky, ale též (vedle dalšího) její podélné a příčné nerovnosti. Soud proto uzavřel, že v reklamaci ze dne [datum] obsažený popis vady [číslo] (tedy jak vytýkaných skrytých vad, tak toho, co v době reklamace bylo možné pokládat za jejich projevy) je dostatečně konkrétní a určitý, odpovídající notifikační povaze tohoto úkonu. K dalším námitkám žalované 589. Domáhala-li se žalovaná zamítnutí žaloby též s odkazem na ustanovení článku 81 ZDP, není tento odkaz (učiněný v rámci závěrečného návrhu) případný především proto, že uvedený článek ZDP se týká (v odstavci druhém) skrytých vad díla v době přechodu nebezpečí škody na objednatele, předmětem tohoto řízení jsou však vady, které se objevily v záruční době. Navíc, s přihlédnutím k tomu, že ani po rozsáhlém dokazování nebyly příčiny vzniku reklamovaných trhlin a nerovností vozovky zjištěny, není zřejmé, k jakým skrytým vadám se poukaz žalované na článek 81 ZDP vztahuje; žalovaná přitom nespecifikovala, jaké skryté vady (existující v době předání a převzetí díla) mohl žalobce (dle jejího názoru) s vynaložením odborné péče odhalit.

590. Žalovaná v souhrnném vyjádření z dubna 2022 uvedla, že žalobce částečně namítané vady odstranil, což (dle žalované) mělo vyplynout ze zjištění znalce při místním šetření, které se konalo dne [datum] (mj. i za účasti zástupců žalobce). Konkrétně, i dle zjištění žalované, mělo v pomalém jízdním pruhu ve směru z Polska na [obec] v rozsahu staničení km 361,580 – 361,720 již dojít k výměně vozovky ze strany žalobce, údajné povrchové vady vozovky tedy již (v tomto úseku) neexistují. K námitce žalované, že žalobě proto nelze v tomto rozsahu vyhovět, je třeba poukázat na formulaci vyhovující části rozsudku (výrok I.), z níž je patrné, že žalovaná byla zavázána k odstranění trhlin a nerovností vozovky tak, že uvede vozovku do souladu se Smlouvou o dílo, se všemi dokumenty tvořícími její nedílnou součást, jakož i se všemi technickými předpisy a normami závaznými na základě uvedené smlouvy. Je-li žalovanou namítaná část vozovky v souladu s právě uvedenými dokumenty, předpisy a normami, potom žalovanou - co do odstranění poruch v namítané (a dle žalované již opravené) části vozovky - soudem uložená povinnost nestíhá. K závěrům znaleckého posudku ÚSI 591. Žalovaná v souhrnném vyjádření z dubna 2022 (v odstavcích 70 až 88) předkládá svou interpretaci některých závěrů ÚSI. Soud proto považuje za vhodné předeslat, že ÚSI, v odpovědi na otázku [číslo] položenou soudem, formuloval jednoznačný závěr, že dílo má nedostatky označené ve spise jako vada [číslo] 102b (vyjma zabudování ocelárenské strusky do aktivní zóny zemního tělesa stavebního objektu SO 104) po celé délce uvedeného stavebního objektu v obou polovinách dálnice.

592. Ve vztahu k otázce objemových změn zabudovaných struskových materiálů žalovaná cituje závěr ÚSI že„ objemové změny na odebraných vzorcích materiálu v aktivní zóně zjištěny nebyly“, a na jeho základě formuluje žalovaná závěr svůj, totiž, že„ nebyly prokázány žádné objemové změny použitého materiálu před, v průběhu, ale ani po realizaci SO 104.“ K tomu považuje soud za žádoucí podotknout, že ÚSI zároveň (v odpovědi na otázku [číslo] položenou soudem) uvedl, že„ zdvihy by se daly přiřadit objemovým změnám materiálu aktivní vrstvy a násypu. Testování vzorku získaného sondou však nepotvrdilo rozpínavost a bobtnavost materiálů v aktivní zóně pod vozovkou. Proto lze jen předpokládat, že určité objemové změny struskového materiálu nastaly během realizace vrstev s tímto materiálem a v letech po realizaci.“ Na základě znaleckého posudku ÚSI proto soud uzavřel, že sice nebyla zjištěna objemová nestálost matriálu zastiženého sondou, ale objemové změny, k nimž mohlo dojít před provedením sondy, jednak nelze vyloučit, jednak, vzhledem ke zjištěným zdvihům vozovky, je lze - s určitou mírou pravděpodobnosti - předpokládat (v mezidobí od zabudování struskových materiálů do data provedení sondy).

593. Právě zmíněný závěr soudu není v rozporu s tím, co dále ÚSI (v odpovědi na otázku položenou soudem pod [číslo]) uvedl, totiž, že„ nelze jednoznačně jako příčinu deformací povrchu vozovky označit objemovou nestálost materiálů pod vozovkou. Trhliny na vozovce mohly vzniknout vlivem potenciálních objemových změn materiálů pod vozovkou a nedostatečnými vlastnostmi asfaltových vrstev, nebo nedostatky ve stavebních procesech při jejich realizaci, nicméně nebyly ÚSI předloženy podklady, které by tuto hypotézu potvrzovaly.“ K tomuto závěru ÚSI je vhodné dodat, že ve vztahu k trhlinám vozovky ÚSI uvažuje též o možných nedostatcích ve stavebních procesech, nikoliv však o vlivech poddolování. Pokud jde o další žalovanou akcentovaný vnější vliv, totiž o intenzivní provoz po skončení záruky, je na místě podotknout, že ÚSI (např. v odpovědi uvedené na str. 18 Doplnění [číslo]) sice tento faktor uvádí jako jeden z možných vlivů na poruchy vozovky, současně však dodává, že jej na základě dodaných podkladů nelze blíže hodnotit.

594. Žalovaná s odkazem na posudek ÚSI tvrdí, že zjištěné nerovnosti se nacházejí především v přechodové oblasti mostního objektu SO 104, a nikoliv v úseku, který je předmětem tohoto soudního řízení. Toto tvrzení žalované je v rozporu se závěrem ÚSI, který, s odkazem na posudek Centra dopravního výzkumu, uvedl, že„ nevyhovující parametr IRI byl dle posudku [číslo] 2016 zachycen podle provozního staničení: pravý jízdný pás v km 359,639 – 359,640; km 360, [číslo], levý jízdní pás v km 359, [číslo]; km 360, [číslo]; km 361, [číslo])“ - viz str. 18 Doplnění [číslo] posudku ÚSI. Dále žalovaná namítala, že k výsledkům měření parametru IRI by nemělo být přihlíženo, neboť nebylo provedeno kontrolní měření latí. Tento nedostatek měření sice ÚSI konstatoval, ale závěr dovozovaný žalovanou (totiž nepoužitelnost výsledků měření parametru IRI) z něho neučinil.

595. Zavádějícím způsobem cituje žalovaná (v odstavci [číslo] souhrnného vyjádření z dubna 2022) posudek ÚSI ve vztahu k ČSN 73 [číslo] po revizi z roku 2015, když odkazuje na větu (uvedenou na str. 30 posudku ÚSI), že„ výsledky měření z [datum] v úseku objektu SO 104 (km 359, [číslo], resp. 153, [číslo]) ukazují, že všechny naměřené hodnoty spadají do uvedené tolerance ČSN 73 [číslo] po revizi z r. 2015“. Následně žalovaná z citované věty činí závěr, že by mělo dojít k zamítnutí žalobního nároku žalobce, jelikož naměřené hodnoty byly v souladu s normou týkající se nerovností dle hodnoty IRI. Předně je třeba uvést, že žalovaná výše uvedenou větu citovala z pasáže, v níž se ÚSI vyjadřoval k posudku ZU-FAST xanon [číslo] 2015 (posudek [číslo] předložený žalovanou). Žalovaná však pominula, že na téže stránce posudku ÚSI, dokonce v bezprostředně následujícím odstavci, se uvádí, že odkaz na uvedenou ČSN je irelevantní, neboť tuto normu (ve znění z roku 2015) nelze vztahovat k výsledkům měření na konci záruční doby v roce 2012. Již z této skutečnosti je zřejmé, že výše reprodukovaný závěr žalované je nesprávný.

596. Nepřiléhavě argumentuje žalovaná též v následujícím odstavci ([číslo]) souhrnného vyjádření z dubna 2022. Žalovaná cituje část odpovědi ÚSI na otázku týkající možnosti provedení„ kontrolního měření“ nerovností vozovky ve vztahu k měřením provedeným v letech 2012 a 2013 (skutečnost, že ÚSI odpovídá na takto koncipovanou otázku, však žalovaná neuvádí) a z odpovědi ÚSI, která zněla takto:„ s ohledem na dlouhý časový odstup od vykonaných měření, realizace jakéhokoliv kontrolního měření nerovnosti povrchu vozovky ve vztahu k měřením z let 2012 až 2013 je irelevantní. Parametry vozovky v čase se mění (vlivem dopravního zatížení, degradace materiálů apod.) a tak není možné naměřit stejné údaje jako v původních měřeních“ činí žalovaná svůj závěr, že pokud žalobce předkládá měření z let pozdějších, z nichž se snaží dovozovat odpovědnost žalované, není možné k nim nijak přihlížet, jelikož je zřejmé, že tato později provedená měření nemohla odpovídat měřením původním, když naměřené hodnoty ovlivňuje řada přirozených jevů, za které žalovaná neodpovídá. K právě reprodukovanému závěru žalované je třeba podotknout, že měření, na jejichž základě byl zpracován znalecký posudek Centra dopravního výzkumu, byla provedena na konci záruční doby, tedy v roce 2012. Konkrétně se jednalo se o výsledky měření, které provedla v červnu 2012 [právnická osoba], s.r.o., dále o výsledky měření firmy„ Měření PVV“ ([jméno] [anonymizováno]), které bylo provedeno dne [datum], a o výsledky měření provedeného [právnická osoba] [obec] a.s. v říjnu 2012. Vzhledem k tomu, že žalobce v tomto řízení uplatňoval vady z titulu záruky za jakost, postupoval správně, když provedení zmíněných měření zadal v roce, ve kterém záruční doba končila. K hodnocení znaleckých posudků předložených žalobcem 597. Žalovaná namítala, že k žádnému ze znaleckých posudků předložených žalobcem nelze přihlížet, protože jejich závěry jsou ve většině případů příliš obecné, spekulativní, a tedy vadné (žalovaná uvedla, že v tomto hodnocení vychází především z posudku ÚSI). Rovněž tuto námitku žalované pokládá soud, s výjimkou níže uvedenou, za nepřípadnou.

598. Částečnou opodstatněnost tvrzení žalované o přílišné obecnosti či spekulativnosti lze – co do odkazu na posudek ÚSI – konstatovat (v rozsahu uvedeném v odstavci 295 odůvodnění) ve vztahu k posudku [obec] učení technického v [obec], Fakulty stavební, [číslo] 2013 Ani v tomto případě se však soud neztotožnil se názorem žalované, že k závěrům tohoto posudku nelze přihlédnout vůbec (srov. odstavec 446 odůvodnění). Ve vztahu k výhradám žalované, které se týkaly dalších posudků přeložených žalobcem, je třeba odkázat na přehled hlavních zjištění, která soud učinil z jednotlivých znaleckých posudků (viz zejména odstavce 447 - 461 odůvodnění), z něhož je patrné, se kterými zásadními závěry těchto posudků se soud ztotožnil a se kterými nikoliv.

599. Obecně lze na tomto místě konstatovat, že ze skutečnosti, že některé ze závěrů znaleckých posudků předložených žalobcem shledal soud nepřesvědčivými, ještě neplyne důvodnost požadavku žalované, aby k těmto posudkům nebylo přihlédnuto vůbec. V této souvislosti je vhodné podotknout, že ostatně i (žalovanou odkazovaný) posudek ÚSI, v té části, v níž byl posudkem revizním, přiznal znaleckým posudkům předloženým žalobcem relevantnost, což je patrné z přehledu závěrů těchto znaleckých posudků (tj. posudků předložených žalobcem), s nimiž se ÚSI ztotožnil (v zásadě se ÚSI se neztotožnil jen s těmi závěry posudků předložených žalobcem, které příčinu trhlin a nerovností vozovky spatřovaly v objemových změnách zabudovaných materiálů, neboť tyto změny nebyly prokázány zkouškami materiálů, které byly zastiženy sondou).

IX. Náklady řízení Náklady řízení ve vztahu mezi účastníky řízení

600. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl v souladu s ustanovením § 142 odst. 3 o.s.ř., dle kterého i když měl účastník ve věci úspěch jen částečný, může mu soud přiznat plnou náhradu nákladů řízení, měl-li neúspěch v poměrně nepatrné části nebo záviselo-li rozhodnutí o výši plnění na znaleckém posudku nebo na úvaze soudu.

601. V této věci bylo znalecké posouzení (znalecký posudek) nezbytné ke zjištění příčin reklamovaných poruch a nedostatků a od jeho výsledků se odvíjel rozsah plnění, jež bylo uloženo žalované. Otázky týkající se základu nároku byly předmětem znaleckého zkoumání jen z části, podstatná část reklamovaných poruch a nedostatků byla prokazována jinými důkazními prostředky (např. existence trhlin vozovky byla prokazována ohledáním, existence nerovností byla prokazována měřením). Pro rozhodnutí o rozsahu plnění – tj., vzhledem k faktickým dopadům v majetkové sféře žalované, pro rozhodnutí o výši plnění - však bylo zásadní, zda se znaleckým posudkem (znaleckými posudky) podaří (či nepodaří) zjistit příčinu reklamovaných trhlin a nerovností vozovky.

602. Vzhledem k tomu, že rozhodnutí o rozsahu plnění (tj. rozhodnutí o faktické výši plnění, které bylo uloženo žalované) záviselo na výsledcích znaleckého posudku, postupoval soud dle ustanovení § 142 odst. 3 o.s.ř. a přiznal žalobci náklady řízení v částce níže specifikované.

603. Náklady řízení tvoří: a) částka 5 000 Kč za zaplacený soudní poplatek, b) odměna za zastupování žalobkyně advokátem celkem ve výši 78 750 Kč stanovená podle ustanovení § 7 bod 4., § 9 odst. 1, § 11 odst. 1 písm. a/, d/, g/ a odst. 2 písm. c/, d/ vyhl. č. 177/1996 Sb. (dále jen„ AT“), ve znění pozdějších předpisů za: -) 50 úkonů právní služby (převzetí a příprava zastoupení, žaloba, upřesnění žaloby a replika k vyjádření žalované ze dne [datum], vyjádření ze dne [datum], vyjádření ze dne [datum], vyjádření ze dne [datum], 2x vyjádření ze dne [datum] (počítáno za jeden úkon právní služby z důvodů vyložených v odstavci 606 odůvodnění), doplnění důkazních prostředků a částečné zpětvzetí žaloby ze dne [datum], účast na jednání soudu dne [datum], vyjádření ze dne [datum], vyjádření žalobce ze dne [datum], účast na jednání soudu dne [datum], vyjádření ze dne [datum], účast na jednání soudu dne [datum] v rozsahu 6 hodin a 40 minut - počítáno za 4 úkony právní služby /k přerušení jednání v rozsahu 60 minut – viz odstavec 605 odůvodnění/, změna žalobního petitu ze dne [datum], účast na místním šetření dne [datum] v rozsahu 4 hodin – počítáno za 2 úkony právní služby, vyjádření ze dne [datum], vyjádření ze dne [datum], vyjádření ze dne [datum], vyjádření ze dne [datum], účast na jednání soudu dne [datum] v rozsahu 4 hodin a 30 minut – počítáno za 3 úkony právní služby /k přerušení jednání v rozsahu 75 minut – viz odstavec 605 odůvodnění/, vyjádření ze dne [datum], účast na jednání soudu dne [datum] v rozsahu 2 hodin a 17 minut – počítáno za 2 úkony právní služby, vyjádření ze dne [datum], vyjádření ze dne [datum], vyjádření ze dne [datum], vyjádření ze dne [datum], vyjádření ze dne [datum], účast na místní obhlídce stavby dne [datum] v rozsahu 6 hodin – počítáno za 3 úkony právní služby, vyjádření ze dne [datum], 2x vyjádření ze dne [datum] (počítáno za jeden úkon právní služby z důvodů vyložených v odstavci 607 odůvodnění), vyjádření ze dne [datum], vyjádření ze dne [datum], vyjádření ze dne [datum], vyjádření ze dne [datum], 3x vyjádření ze dne [datum] (počítáno za jeden úkon právní služby z důvodů vyložených v odstavci 608 odůvodnění), účast na jednání soudu dne [datum] v rozsahu 2 hodin a 20 minut – počítáno za 2 úkony právní služby, vyjádření ze dne [datum], účast na jednání soudu dne [datum] v rozsahu 2 hodin a 35 minut – počítáno za 2 úkony právní služby, -) 5 půl úkonů (vyjádření k námitce věcné nepříslušnosti ze dne [osobní údaje žalobce] 1994, odvolání ze dne [osobní údaje žalobce] 1995 proti procesnímu usnesení Obvodního soudu pro Prahu 1 č.j. 11 C 59/2015-135, vyjádření ze dne [datum] k odvolání žalované proti procesnímu usnesení ze dne [osobní údaje žalobce] 1996, č.j. 11 C 59/2012-143, vyjádření žalobce k vyjádření znaleckého ústavu ze dne [datum], podání ze dne [osobní údaje žalobce] 1998), c) náhrada hotových výdajů zástupce žalobkyně ve výši 16 500 Kč za 55 úkonů právní služby (převzetí a příprava zastoupení, žaloba, upřesnění žaloby a replika k vyjádření žalované ze dne [datum], vyjádření ze dne [datum], vyjádření ze dne [datum], vyjádření ze dne [datum], 2x vyjádření ze dne [datum] (počítáno za jeden úkon právní služby z důvodů vyložených v odstavci 606 odůvodnění), vyjádření k námitce věcné nepříslušnosti ze dne [osobní údaje žalobce] 1994, odvolání ze dne [osobní údaje žalobce] 1995 proti procesnímu usnesení Obvodního soudu pro Prahu 1 č.j. 11 C 59/2015-135, doplnění důkazních prostředků a částečné zpětvzetí žaloby ze dne [datum], vyjádření ze dne [datum] k odvolání žalované proti procesnímu usnesení ze dne [osobní údaje žalobce] 1996, č.j. 11 C 59/2012-143, účast na jednání soudu dne [datum], vyjádření ze dne [datum], vyjádření žalobce k vyjádření znaleckého ústavu ze dne [datum], vyjádření žalobce ze dne [datum], účast na jednání soudu dne [datum], vyjádření ze dne [datum], účast na jednání soudu dne [datum] v rozsahu 6 hodin a 40 minut – počítáno za 4 úkony právní služby, změna žalobního petitu ze dne [datum], účast na místním šetření dne [datum] v rozsahu 4 hodin – počítáno za 2 úkony právní služby, vyjádření ze dne [datum], vyjádření ze dne [datum], vyjádření ze dne [datum], vyjádření ze dne [datum], účast na jednání soudu dne [datum] v rozsahu 4 hodin a 30 minut – počítáno za 3 úkony právní služby, vyjádření ze dne [datum], účast na jednání soudu dne [datum] v rozsahu 2 hodin a 17 minut – počítáno za 2 úkony právní služby, vyjádření ze dne [datum], vyjádření ze dne [datum], vyjádření ze dne [datum], vyjádření ze dne [datum], vyjádření ze dne [datum], účast na místní obhlídce stavby dne [datum] v rozsahu 6 hodin – počítáno za 3 úkony právní služby, vyjádření ze dne [datum], 2x vyjádření ze dne [datum] (počítáno za jeden úkon právní služby z důvodů vyložených v odstavci 607 odůvodnění), podání ze dne [osobní údaje žalobce] 1998, vyjádření ze dne [datum], vyjádření ze dne [datum], vyjádření ze dne [datum], vyjádření ze dne [datum], 3x vyjádření ze dne [datum] (počítáno za jeden úkon právní služby z důvodů vyložených v odstavci 608 odůvodnění), účast na jednání soudu dne [datum] v rozsahu 2 hodin a 20 minut – počítáno za 2 úkony právní služby, vyjádření ze dne [datum], účast na jednání soudu dne [datum] v rozsahu 2 hodin a 35 minut – počítáno za 2 úkony právní služby), stanovená podle ustanovení § 13 odst. 1, 4 ve spojení s § 11 odst. 1 písm. a), d), g) a odst. 2 písm. c/, d/ AT, d) náklady důkazů dle § 137odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“) sestávající se z: - částky 10 000 Kč představující spotřebovanou zálohu zaplacenou žalobcem na náklady důkazu, která byla použita na úhradu části znalečného přiznaného znaleckému ústavu usnesením soudu ze dne 19. 9. 2017, č.j. 11 C 59/2012-611, - částky 50 296 Kč představující spotřebovanou zálohu zaplacenou žalobcem na náklady důkazu, která byla použita na úhradu části znalečného přiznaného znaleckému ústavu usnesením soudu ze dne 31. 12. 2020, č.j. 11 C 59/2012-1232, - částky 14 724 Kč za znalecký posudek [číslo] 2013 Fakulty stavební, [obec] učení technického v [obec] předložený v řízení žalobcem /viz odstavec 620 a 621 odůvodnění/ (doloženo fakturou [číslo] 2015 ze dne [datum], dopisem znaleckého ústavu –„ Doložení nákladů na zpracování znaleckého posudku [číslo] 2013), - částky 40 250 Kč za znalecký posudek [číslo] 2016 Fakulty stavební, [obec] učení technického v [obec] předložený v řízení žalobcem /viz odstavec 620 a 622 odůvodnění/ (doloženo fakturou [číslo] 2010 ze dne [datum], dopisem znaleckého ústavu -„ Doložení nákladů na zpracování znaleckého posudku [číslo] 2016“), - částky 148 750 Kč za znalecký posudek [číslo] 2018 Fakulty stavební, [obec] učení technického v [obec] předložený v řízení žalobcem /viz odstavec 620 a 623 odůvodnění/ (doložena fakturou [číslo] 2008 ze dne [datum] a rozpisem ceny), - částky 14 000 Kč za Dodatek [číslo] ev. [číslo] ke Znaleckému posudku [číslo] 2018 Fakulty stavební, [obec] učení technického v [obec] předložený v řízení žalobcem /viz odstavec 620 a 624 odůvodnění/ (doloženo fakturou [číslo] ze dne [datum] a rozpisem ceny), - částky 35 000 Kč za revizní znalecký posudek [číslo] [obec] učení technického v [obec] předložený v řízení žalobcem /viz odstavec 620 a 625 odůvodnění (doloženo fakturou [číslo] ze dne [datum] a rozpisem ceny), - částky 24 682,80 Kč za znalecký posudek [číslo] 2014 Centra dopravního výzkumu, v.v.i. předložený v řízení žalobcem /viz odstavec 620 a 626 odůvodnění/ (doloženo fakturou [číslo] ze dne [datum], dopisem znaleckého ústavu ze dne [datum] –„ Doložení informací k vypracovaným znaleckým posudkům [číslo] 2014 a 11- 2016“), - částky 16 800 Kč za znalecký posudek [číslo] 2016 Centra dopravního výzkumu, v.v.i. předložený v řízení žalobcem /viz odstavec 620 a 627 odůvodnění/ (doložena fakturou [číslo] ze dne [datum], dopisem znaleckého ústavu ze dne [datum] –„ Doložení informací k vypracovaným znaleckým posudkům [číslo] 2014 a 11- 2016“), - částky 62 390 Kč za znalecký posudek [číslo] 2015 včetně jeho Doplňku [číslo] [ulice] fakulty [jméno] [příjmení] [jméno], [obec] předložený v řízení žalobcem /viz odstavec 620 a 628 odůvodnění/ (doloženo fakturou [číslo] ze dne [datum], vyúčtováním znaleckého posudku, dopisem znaleckého ústavu ze dne [datum]), - částky 31 325 Kč za znalecký posudek [číslo] 2016 [ulice] fakulty [jméno] [příjmení], Univerzity [obec] předložený v řízení žalobcem /viz odstavec 620 a 629 odůvodnění/ (doloženo fakturou [číslo] ze dne [datum], vyúčtováním znaleckého posudku), - částky 80 931 Kč za„ Technickou zprávu“ vypracovanou pro žalobce [právnická osoba] a.s. předloženou v řízení žalobcem (doloženo fakturou č. 111130821 Kč ze dne [datum] a položkovou tabulkou obsaženou v dopise ze dne [datum]), - částky 113 818 Kč za„ Zaměření povrchu vozovky“, které pro žalobce provedla společnost [právnická osoba] (doloženo fakturou [číslo] ze dne [datum], Smlouvou o poskytování služeb ze dne [datum], jejíž nedílnou součást tvoří příloha [číslo]„ Oceněný Soupis služeb“), - částky 997 381,37 Kč za„ Inspekční zprávu“ [právnická osoba] s.r.o. č. IZ [číslo] předloženou v řízení žalobcem (doloženo fakturou č. VD 2013 ze dne [datum] a fakturou č. VD 2014 ze dne [datum], Specifikací úhrady ze dne [datum]), - částky 76 650 Kč za„ Výsledky zaměření povrchu vozovky technologií laserového skenován z roku 2015“ provedené pro žalobce [příjmení] [jméno] [příjmení] (doloženo fakturou č. 2016 ze dne [datum]), e) DPH dle § 137 odst. 1 o.s.ř. ve výši 367 909,96 Kč (jež odpovídá 21 % dani z přidané hodnoty z částky 1 751 952,17 Kč).

604. Celkem tak soud přiznal žalobkyni na nákladech řízení částku 2 124 862,13 Kč.

605. Pro úplnost soud dodává, že nepřiznal žalobkyni náklady řízení za přerušení jednání dne [datum] a [datum], které bylo delší než 30 minut a za které by jinak advokátu náležela náhrada za promeškaný čas dle § 14 odst. 1 AT (k tomu srovnej např. usnesení Vrchního soudu v Praze sp.zn. 8 Tp 143/01), neboť náhrada za promeškaný čas advokátu nenáleží, má-li za stejné časové období nárok na odměnu za úkon právní služby (§ 11). Ústní jednání dne [datum] bylo zahájeno v 9:00 hod., v 13:00 hod. bylo přerušeno na 60 minut, v 14:00 hod. v něm bylo pokračováno až do 16:40 hod., kdy bylo skončeno. Celková délka jednání činila bez přestávky 6 hodin a 40 minut a s přestávkou 7 hodin a 40 minut. V obou případech je třeba tento časový úkon počítat jako 4 úkony právní služby. S ohledem na shora uvedené je tedy zřejmé, že advokátu náhrada za promeškaný čas způsobený přerušením jednání dne [datum] nenáleží, neboť mu náleží za stejné časové období nárok na odměnu. Ústní jednání dne [datum] bylo zahájeno v 10:00 hod., v 12:45 hod. bylo přerušeno na 75 minut, v 14:00 hod. v něm bylo pokračováno až do 15:45 hod., kdy bylo skončeno. Celková délka jednání činila bez přestávky 4 hodiny a 30 minut a s přestávkou 5 hodin a 45 minut. V obou případech je třeba tento časový úkon počítat jako 3 úkony právní služby. S ohledem na shora uvedené je tedy zřejmé, že advokátu náhrada za promeškaný čas způsobený přerušením jednání dne [datum] nenáleží, neboť mu náleží za stejné časové období nárok na odměnu.

606. Podání ze dne [datum] nazvané„ Sdělení navrhovaných znaleckých otázek znalci a jejich odůvodnění a vyjádření k otázkám položeným soudem v usnesení ze dne [datum]“ soud posoudil jako jeden úkon právní služby, neboť účtovat sdělení a vyjádření, které je součástí téhož podání, za dva úkony právní služby soud pokládá za zcela neúčelné.

607. Podání žalobce ze dne [datum] nazvané„ Vyjádření žalobce k podání žalované ze dne [datum]“ a„ Vyjádření žalobce k podání žalované ze dne [datum]“ soud posoudil jako jeden úkon právní služby, neboť se jedná o podání, která byla sepsána a soudu předložena téhož dne a rozdělení vyjádření do dvou podání soud považuje za zcela neúčelné. Nic nebránilo žalobci spojit výše uvedená podání, byla-li sepsána téhož dne, do jediného podání.

608. Stejně tak podání žalobce ze dne [datum] nazvané„ Urgence doplnění znaleckého posudku“,„ Vyjádření k podání žalované ze dne [datum]“,„ Založení důkazů do spisu řízení“ soud posoudil jako jeden úkon právní služby, neboť se jedná o podání, která byla sepsána a soudu předložena téhož dne a jejich rozdělení do tří podání soud považuje za neúčelné. Nic nebránilo žalobci spojit výše uvedená podání, byla-li sepsána téhož dne, do podání jediného.

609. Soud nepřiznal žalobci náklady řízení za sepis níže uvedených podání (odstavec 610 – 619 odůvodnění), neboť je soud pokládá za neúčelné z níže vyložených důvodů.

610. V případě podání„ Návrh žalobce ohledně dalšího procesního postupu ze dne [datum]“, se jedná o podání čistě procesní povahy, jímž žalobce pouze shrnuje dosavadní průběh řízení ve vztahu k návrhu žalované na přerušení řízení.

611. Rovněž podání„ Vyjádření žalobce k nařízenému místnímu šetření ze dne [datum]“, je podáním čistě procesní povahy, v němž žalobce dožádanému soudu pouze sděluje, kdo se za žalující stranu místního šetření zúčastní a dále se vyjadřuje k organizačním otázkám místního šetření.

612. Obsahem podání„ Předložení kopií znaleckých posudků v elektronické podobě ze dne [datum]“, je pouhé oznámení žalobce o zaslání kopií znaleckých posudků v elektronické podobě soudu a dále stručné vyjádření ke znaleckému posudku vypracovanému [anonymizováno] ústavem, který byl v usnesení soudu ze dne [datum] nesprávně zahrnut mezi znalecké posudky, které by měly být předmětem revizního posouzení.

613. V případě podání„ Sdělení k úhradě zálohy a zamýšlené prohlídce stavby znaleckým ústavem a založení znaleckého posudku [číslo] 2018 znaleckého ústavu FS VÚTB k důkazu“ ze dne [datum], se jedná o podání čistě procesní povahy, jímž se žalobce vyjadřuje k zaplacené záloze na náklady důkazu a ve kterém informuje soud o své připravenosti poskytnout ÚSI potřebnou součinnost při prohlídce příslušného úseku dálnice a o založení znaleckého posudku do spisu.

614. Podáním„ Vyjádření žalobce k vyjádření žalovaného ze dne [datum]“ ze dne [datum] a podáním„ Vyjádření k usnesení ze dne 4. 9. 2018, č.j. 11 C 59/2012-728“ ze dne 10. 10. 2018, žalobce pouze shrnuje svá dosavadní vyjádření a stanoviska uvedená v podání ze dne [datum] (za které soud přiznal žalobkyni náklady řízení), což je patrné i ze slovního spojení„ znovu upozorňuje“ použitého žalobcem ve shora uvedeném podání. 615. „ Sdělení žalobce“ ze dne [datum] a„ Sdělení žalobce k termínu prohlídky stavby stanovenému znaleckým ústavem“ ze dne [datum] soud posoudil jako podání čistě procesní povahy, jímž žalobce informoval soud o proběhnuvší písemné komunikace mezi ním a ÚSI. 616. „ Sdělení žalobce“ ze dne [datum], je podáním čistě procesní povahy, jehož obsahem je pouhý návrh žalobce na postoupení listiny (Stanoviska [právnická osoba] 3D s.r.o.) soudem ustanovenému znaleckému ústavu. 617. „ Sdělení žalobce ohledně zaslání podkladů Ústavu súdneho inžinierstva Žilinskej univerzity v Žiline“ ze dne [datum], je rovněž podáním čistě procesní povahy, jímž žalobce pouze informuje soud o proběhnuvší písemné korespondenci mezi ním a ÚSI a o zaslání podkladů ÚSI. 618. „ Sdělením o zahájení řízení o přestupku znaleckého ústavu FS VŠB – [jméno] v [obec]“ ze dne [datum] žalobce pouze shrnuje svá vyjádření a stanoviska obsažená v podání ze dne [datum] a [datum], za která soud přiznal žalobci náklady řízení. 619. „ Sdělení žalobce k usnesení nadepsaného soudu ze dne 25. 11. 2021, č.j. 11 C 59/2012-1380“ ze dne 3. 1. 2022, je podáním čistě procesní povahy, jímž se žalobce ve stručnosti vyjadřuje k dotazu soudu, zda bude žalující strana navrhovat výslech zástupce ÚSI.

620. Ve vztahu k účtované náhradě za znalecké posudky předložené žalobkyní (konkrétně za znalecký posudek [číslo] 2013, [číslo] 2016, [číslo] 2018, [číslo] Dodatek [číslo] ke znaleckému posudku [číslo] 2018 vypracovaný Fakultou stavební, [obec] učení technického v [obec], [číslo] 2014 a [číslo] 2016 vypracovaný Centrem dopravního výzkumu, v.v.i., [číslo] 2015 a jeho Doplněk [číslo] [číslo] 2016 vypracovaný [ulice] fakultou [jméno] [příjmení] [jméno] [příjmení]) soud uvádí, že tuto přiznal nižší částkou, než žalobce požadoval. Je-li totiž účastník řízení oprávněn za podmínek § 127a o.s.ř. předložit vlastní znalecký posudek, s nímž má být nakládáno jako s posudkem, jenž by byl vyžádán soudem, je možné za náklady potřebné k účelnému uplatňování nebo bránění práva považovat jen takové, které by přiznal soud, v případě jim ustanoveného znalce (znaleckého ústavu).

621. V případě znaleckého posudku [číslo] 2013 vypracovaného Fakultou stavební, [obec] učení technického v [obec] soud považoval rozsah účtovaných 40 hodin strávených na zpracování znaleckého posudku, jakož i rozsah účtovaných hotových výdajů (cestovné ve výši 724 Kč) za adekvátní ve vztahu k časové náročnosti a nezbytnosti s tím, že práci ústavu v rozsahu 40 hodin ocenil soud odměnou stanovenou při maximální možné horní hranici základní sazby ve výši 350 Kč/hodinu dle vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 37/1967 Sb. k provedení zákona o znalcích a tlumočnících.

622. V případě znaleckého posudku [číslo] 2016 vypracovaného Fakultou stavební, [obec] učení technického v [obec] soud považoval rozsah účtovaných 115 hodin strávených na zpracování znaleckého posudku, jakož i rozsah účtovaných hotových výdajů za adekvátní ve vztahu k časové náročnosti a nezbytnosti s tím, že práci ústavu v rozsahu 115 hodin ocenil soud odměnou stanovenou při maximální možné horní hranici základní sazby ve výši 350 Kč/hodinu dle vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 37/1967 Sb. k provedení zákona o znalcích a tlumočnících.

623. V případě znaleckého posudku [číslo] 2018 vypracovaného Fakultou stavební, [obec] učení technického v [obec] soud považoval rozsah účtovaných 425 hodin strávených na zpracování znaleckého posudku za adekvátní ve vztahu k časové náročnosti a nezbytnosti s tím, že práci ústavu v rozsahu 425 hodin ocenil soud odměnou stanovenou při maximální možné horní hranici základní sazby ve výši 350 Kč/hodinu dle vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 37/1967 Sb. k provedení zákona o znalcích a tlumočnících.

624. V případě Dodatku [číslo] ev. [číslo] ke znaleckému posudku [číslo] 2018 vypracovaného Fakultou stavební, [obec] učení technického v [obec] soud považoval rozsah účtovaných 40 hodin strávených na zpracování znaleckého posudku za adekvátní ve vztahu k časové náročnosti a nezbytnosti s tím, že práci ústavu v rozsahu 40 hodin ocenil soud odměnou stanovenou při maximální možné horní hranici základní sazby ve výši 350 Kč/hodinu dle vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 37/1967 Sb. k provedení zákona o znalcích a tlumočnících.

625. V případě Revizního znaleckého posudku [číslo] vypracovaného Fakultou stavební, [obec] učení technického v [obec] soud považoval rozsah účtovaných 100 hodin strávených na zpracování znaleckého posudku za adekvátní ve vztahu k časové náročnosti a nezbytnosti s tím, že práci ústavu v rozsahu 100 hodin ocenil soud odměnou stanovenou při maximální možné horní hranici základní sazby ve výši 350 Kč/hodinu dle vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 37/1967 Sb. k provedení zákona o znalcích a tlumočnících.

626. V případě znaleckého posudku [číslo] 2014 vypracovaného Centrem dopravního výzkumu v.v.i. soud považoval rozsah účtovaných 69 hodin strávených na zpracování znaleckého posudku, jakož i rozsah účtovaných hotových výdajů (cestovné ve výši 532,80 Kč) za adekvátní ve vztahu k časové náročnosti a nezbytnosti s tím, že práci ústavu v rozsahu 69 hodin ocenil soud odměnou stanovenou při maximální možné horní hranici základní sazby ve výši 350 Kč/hodinu dle vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 37/1967 Sb. k provedení zákona o znalcích a tlumočnících.

627. V případě znaleckého posudku [číslo] 2016 vypracovaného Centrem dopravního výzkumu v.v.i. soud považoval rozsah účtovaných 48 hodin strávených na zpracování znaleckého posudku, za adekvátní ve vztahu k časové náročnosti a nezbytnosti s tím, že práci ústavu v rozsahu 48 hodin ocenil soud odměnou stanovenou při maximální možné horní hranici základní sazby ve výši 350 Kč/hodinu dle vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 37/1967 Sb. k provedení zákona o znalcích a tlumočnících.

628. V případě znaleckého posudku [číslo] 2015 a Doplňku [číslo] vypracovaného [ulice] fakultou [jméno] [příjmení], Univerzity [obec] soud považoval rozsah účtovaných 178 hodin strávených na zpracování znaleckého posudku, jakož i rozsah účtovaných věcných výdajů (tisky, vazba ve výši 440 Kč) za adekvátní ve vztahu k časové náročnosti a nezbytnosti s tím, že práci ústavu v rozsahu 176 hodin ocenil soud odměnou stanovenou při maximální možné horní hranici základní sazby ve výši 350 Kč/hodinu a zbývající 2 hodiny připadající na pomocné práce (kompletace posudku, administrativní úkony) ocenil soud odměnou poloviční částkou, tj. 175 Kč dle vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 37/1967 Sb. k provedení zákona o znalcích a tlumočnících.

629. V případě znaleckého posudku [číslo] 2016 vypracovaného [ulice] fakultou [jméno] [příjmení], Univerzity [obec] soud považoval rozsah účtovaných 90 hodin strávených na zpracování znaleckého posudku za adekvátní ve vztahu k časové náročnosti a nezbytnosti s tím, že práci ústavu v rozsahu 89 hodin ocenil soud odměnou stanovenou při maximální možné horní hranici základní sazby ve výši 350 Kč/hodinu a zbývající 1 hodinu připadající na pomocné práce (kompletace posudku, administrativní úkony) ocenil soud odměnou poloviční částkou, tj. 175 Kč dle vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 37/1967 Sb. k provedení zákona o znalcích a tlumočnících. Náklady státu 630. Ve smyslu ustanovení § 148 odst. 1 o.s.ř. má stát podle výsledku řízení proti účastníkům právo na náhradu nákladů řízení, které platil, přičemž v daném případě je povinen hradit náklady řízení dle shora citovaného ustanovení zcela neúspěšná žalovaná. Náklady placené státem přitom spočívají v úhradě nezálohovaného znalečného ve výši 6 516,64 Kč a svědečného ve výši 2 630,47 Kč. Lhůta k plnění 631. Lhůta k plnění byla stanovena v délce 1 roku (v případě povinnosti uložené ve výroku I.) a 6 měsíců (v případě povinnosti uložené ve výroku III.) od právní moci rozsudku dle § 160 odst. 1 věta za středníkem o.s.ř., kterou shledal soud (s ohledem na uloženou povinnost) za přiměřenou a dále v délce 3 dnů (v případě povinnosti uložené ve výroku V. a VI.) od právní moci rozsudku podle ustanovení § 160 odst. 1 věta před středníkem o.s.ř. a podle ustanovení § 149 odst. 1 o.s.ř. byla povinnost žalované k náhradě nákladů řízení stanovena k rukám zástupce úspěšného účastníka.

Poučení