11 C 6/2023 - 480

Rubrum

Okresní soud ve Zlíně rozhodl samosoudcem JUDr. Davidem Kolumberem, Ph.D., ve věci žalobce: [osobní údaje žalobce] zastoupený advokátem [údaje o zástupci] proti žalovaným: 1. [anonymizováno] [právnická osoba] s.r.o., [IČO] sídlem [adresa žalované] zastoupená advokátem JUDr. [jméno] [příjmení] sídlem [adresa] 2. [název žalované] zahraniční osoba registrovaná pod [číslo] sídlem [adresa], [anonymizováno] [číslo], [země] zastoupená advokátem Mgr. [jméno] [příjmení] sídlem [adresa] 3. [právnická osoba], [IČO] sídlem [adresa žalované] zastoupená advokátem JUDr. [jméno] [příjmení] sídlem [adresa] o: neplatnost dražby takto:

Výrok

I. Žaloba, kterou se žalobce domáhal určení, že veřejná dražba nedobrovolná [číslo] [spisová značka], která se konala dne 24. 11. 2022 od 11:00 do 11:30 hodin elektronicky na adrese: [webová adresa], kde došlo k vydražení jednotky [číslo] – byt, vymezený v budově [adresa], nacházející se na pozemku parc. [číslo]; podíl na společných částech domu a pozemku [číslo] k pozemkům parc. [číslo] parc. [číslo] parc. [číslo] parc. [číslo] to vše zapsáno na [list vlastnictví] v katastru nemovitostí vedeném Katastrálním úřadem pro [Anonymizováno], katastrální pracoviště [adresa], pro katastrální území [adresa], obec [adresa]; a jednotky [číslo] – podíl ve výši id. 1/3 – jiný nebytový prostor, vymezený v budově [adresa], nacházející se na pozemku parc. [číslo]; podíl na společných částech domu a pozemku [číslo] k pozemkům parc. [číslo] parc. [číslo] parc. [číslo] parc. [číslo] to vše zapsáno na [list vlastnictví] v katastru nemovitostí vedeném Katastrálním úřadem pro [Anonymizováno], katastrální pracoviště [adresa], pro katastrální území [adresa], obec [adresa], je neplatná, se zamítá.

II. Žalobce je povinen nahradit žalované 1) náklady řízení ve výši 257 003,26 Kč, a to do 3 dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalované 1).

III. Žalobce je povinen nahradit žalované 2) náklady řízení ve výši 443 452,74 Kč, a to do 3 dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalované 2).

IV. Žalobce je povinen nahradit žalované 3) náklady řízení ve výši 321 574,15 Kč, a to do 3 dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalované 3).

V. Žalobce je povinen nahradit České republice – Okresnímu soudu ve Zlíně náklady řízení ve výši 600 Kč, a to do 3 dnů od právní moci rozsudku.

Odůvodnění

1. Žalobce se žalobou, podanou u soudu 6. 1. 2023, domáhal určení, že veřejná dražba nedobrovolná [číslo] [spisová značka] (dále jen„ předmětná dražba“), která se konala dne 24. 11. 2022 od 11:00 do 11:30 hodin elektronicky na adrese: [webová adresa], kde došlo k vydražení jednotky [číslo] – byt, vymezený v budově [adresa], nacházející se na pozemku parc. [číslo]; podíl na společných částech domu a pozemku [číslo] k pozemkům parc. [číslo] parc. [číslo] parc. [číslo] parc. [číslo] (dále též„ byt“), to vše zapsáno na [list vlastnictví] v katastru nemovitostí vedeném Katastrálním úřadem pro [Anonymizováno], katastrální pracoviště [adresa], pro katastrální území [adresa], obec [adresa]; a jednotky [číslo] – podíl ve výši id. 1/3 – jiný nebytový prostor, vymezený v budově [adresa], nacházející se na pozemku parc. [číslo]; podíl na společných částech domu a pozemku [číslo] k pozemkům parc. [číslo] parc. [číslo] parc. [číslo] parc. [číslo] (dále též„ podíl na jiném nebytovém prostoru“), to vše zapsáno na [list vlastnictví] v katastru nemovitostí vedeném Katastrálním úřadem pro [Anonymizováno], katastrální pracoviště [adresa], pro katastrální území [adresa], obec [adresa] (dále jen„ předmětné nemovité věci“), je neplatná. Žalobu odůvodnil tím, že dražba má být neplatná pro neexistenci oprávnění navrhovatele dražby jako dražebního věřitele, absenci doručení oznámení o dražbě, ze zákazu nakládání s předmětem dražby, absenci exekučního titulu, z oznámení nepřípustnosti prodeje zástavy a dále z formálních pochybení při provádění dražby. Žalovaná 1) byla dražebníkem, žalovaná 2) navrhovatelem dražby a žalovaná 3) vydražitelem. Žalobce uvedl, že [právnická osoba] a.s., [IČO] uzavřela se společností [právnická osoba], [IČO], zastoupenou žalobcem jako jednatelem smlouvu o úvěru [číslo] jejíž předmětem bylo poskytnutí úvěru ve výši 8 200 000 Kč, na jejímž základě žalobce se [právnická osoba] a. s. uzavřel smlouvu o převzetí ručení a dále smlouvu o zřízení zástavního práva k nemovitostem [číslo] ze dne 7. 5. 2020, jejíž znění bylo změněno dodatkem [číslo] ze dne 5. 6. 2020, a smlouvu o zřízení zástavního práva k nemovitostem [číslo]. Na základě zástavních smluv bylo zřízeno zástavní právo k předmětným nemovitým věcem. Zástavními smlouvami bylo zřízeno zástavní právo a zákaz zcizení a zatížení (dále též„ zástavní právo“). Dne 30. 4. 2021 uzavřela [právnická osoba] s žalovanou 2) smlouvu o postoupení pohledávky vyplývající z úvěrové smlouvy ve znění dodatku, přičemž zástupce žalované 2) vyzval [právnická osoba] k úhradám na jeho účet, přičemž [anonymizována tři slova] se dotazovala na identifikaci žalované 2) s odkazem na úpravu AML, co zástupce odmítl s tím, že se jedná o účet advokátní úschovy, a neodpověděl ani na dotazy stran daňového domicilu žalované 2). Žalovaná 2) poté začala činit kroky ke zpeněžení zástavy. Neexistenci oprávnění navrhovatele dražby jako dražebního věřitele žalobce odůvodnil tím, že za žalovanou 2) jednala neoprávněná osoba, přičemž žalovaná 2) dokonce určitou dobu právně neexistovala. K absenci doručení oznámení o dražbě žalobce namítal, že mu nebylo oznámení doručeno. K zákazu nakládání s předmětem dražby žalobce namítal existenci předběžného opatření Obvodního soudu pro [adresa], č. j. [spisová značka]. K absenci exekučního titulu žalobce uvedl, že notářský zápis je v části příslušenství neurčitý, k oznámení nepřípustnosti prodeje zástavy žalobce uvedl, že prostřednictvím svého zástupce oznámil žalované 1) důvody, pro které má být od dražby upuštěno, a k formálnímu pochybení při provádění dražby namítl, že nebyla složena jistota, cena dražby nebyla správně odhadnuta a byl mu doručen neúplný protokol o provedení dražby bez kopie stejnopisu dražební vyhlášky.

2. Žalobce ve věci podal návrhy na předběžná opatření. Poprvé byly návrhy odmítnuty usnesením ze dne 9. 1. 2023, č. j. [spisová značka], podruhé byl návrh zamítnut usnesením ze dne 16. 1. 2023, č. j. [spisová značka].

3. Žalovaná 1) navrhla žalobu zamítnout s tím, že žalobce netvrdil a neprokázal, že provedením dražby bylo zasaženo do jeho práv a že došlo k porušení těch ustanovení zákona, která slouží k jeho ochraně. K nedostatku zastoupení žalovaná 1) upozornila na ustanovení § 574 an. zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v účinném znění (dále jen „o. z.“), s tím, že žalovaná 1) jednání aprobovala, přičemž veškeré doklady, které byly žalované 1) předloženy, nevykazovaly nesprávnost či nepravost. K absenci zápisu žalované 2) jako zástavního věřitele, žalovaná 1) namítla, že se nejedná o způsobilý důvod neplatnosti dle zákona. K doručování žalobci žalovaná 1) upozornila, že žalobci doručováno bylo, nicméně žalobce si zásilky nepřebíral. K zákazu nakládání s předmětem dražby žalovaná 1) upozornila, že toto nemělo bránit realizaci zástavního práva. K podání žaloby na nepřípustnost prodeje dražby žalovaná 1) namítla, že žalobce nemůže těžit z toho, že si zásilku nevyzvedl, dále namítla, že žaloba nebyla podána u příslušného soudu a konečně, že žalovaná 1) nebyla řádně a včas uvědomena. K neexistenci exekučního titulu žalovaná 1) upozornila, že eventuální neurčitost stran příslušenství nebrání provedení dražby, kdy případná neurčitost příslušenství by mohla mít pouze vliv na spory věřitelů o vydání ceny dosažené vydražením. K ceně žalovaná 1) odkázala na existenci znaleckého posudku, nicméně se opět nejedná o zákonem předvídaný důvod pro neplatnost dražby. Žalovaná 1) rozporovala tvrzení o nesložení dražební jistoty a konečně tvrzená neúplnost protokolu, kterou žalovaná 1) opětovně odmítla, není důvodem neplatnosti dražby.

4. Žalovaná 2) taktéž navrhla žalobu zamítnout, když namítala, že žalobce musí prokázat, že byl konání dražby podstatným způsobem dotčen na svých právech a že mělo dojít k porušení ustanovení zákona o veřejných dražbách, která slouží k ochraně žalobce jakožto zástavního dlužníka. Žalovaná 2 se vyjádřila k otázce celkového právního poměru, kdy poukazovala na obstrukční jednání žalobce v době jednání o dobrovolném prodeji předmětu dražby, kdy účelově na katastru nemovitostí blokoval změnu zástavního věřitele na žalovanou 2), aby současně tuto skutečnost uváděl jako překážku prodeje předmětných nemovitých věcí. Žalovaná 2) upozornila že dlužník a žalobce neřešili úhradu dluhu vůči žalované 2) a od prosince 2020 neuhradili ničeho, přičemž finanční problémy byly natolik rozsáhlé, že bylo třeba nuceně ukončit činnost provozu restaurace, ze které původně měly plynout prostředky na splátky úvěru. Žalovaná 2) rozporovala tvrzení žalobce o své právní neexistenci v určitém období a dále poukázala na nutnost odlišování pozice„ member“ a pozice„ manager“. K předběžnému opatření žalovaná 2) uvedla, že jeho účelem byla ochrana věřitele žalobce vůči jednání žalobce, tedy aby žalobce nemohl svůj nemovitý majetek zcizit či zatížit. Smyslem a účelem předběžného opatření nebylo znemožnit ostatním věřitelům žalobce realizovat zástavní právo a uspokojit své splatné pohledávky za žalobcem. K údajné absenci exekučního titulu žalovaná 2) upozornila, že tvrzení žalobce směřuje k vykonatelné výši nároku žalované 2), nikoliv k absenci samotného exekučního titulu, kdy i sám žalobce uznává vykonatelný nárok žalované 2) ve výši 12 012 365,64 Kč.

5. Žalovaná 3) navrhla žalobu zamítnout, odkázala na vyjádření zbylých žalovaných, když většina výhrad směřovala k nim, přičemž k otázce nesložení jistoty, která se jí týkala, uvedla, že jistota byla složena 15. 11. 2022. Žalovaná 3) současně namítla, že podaná žaloba i navazující vyjádření žalobce nesouvisí s předmětem řízení, kterým je otázka neplatnosti nedobrovolné veřejné dražby předmětných nemovitostí. Žalovaná 3) taktéž namítla, že žalobce nadále užívá předmětné nemovité věci a žalované 3) jako vlastníku předmětných nemovitých věcí nehradí ani prosté náklady na dodávky energií, médií a služeb do předmětných nemovitých věcí, náklad na správu, pročež na straně žalobce vzniká na úkor žalované 3) bezdůvodné obohacení.

6. Ačkoliv žalobce se soudem komunikoval v českém jazyce, teprve přípisem z 20. 5. 2023 požádal o ustanovení tlumočníka, neboť čeština není jeho mateřským jazykem. Sdělil, že sice ovládá český jazyk, ale bojí se, že kvůli jazykové bariéře nebude jeho postoj správně sdělen, anebo nebude schopen správně pochopit postoj soudu a dalších účastníků řízení. V této souvislosti proto soud ustanovil tlumočníka, a to nejprve usnesením ze dne 22. 5. 2023, č. j. [spisová značka], a poté ze dne 26. 5. 2023, č. j. [spisová značka]. Dne 8. 6. 2023 obdržel soud oznámení o převzetí právního zastoupení žalobce s žádosti o odročení jednání, která byla odůvodněna tím že zástupce žalobce [příjmení] [jméno] [jméno] musí zajistit péči o nezletilé děti, když dne 7. 6. 2023 došlo u jeho manželky ke zhoršení zdravotního stavu, kdy není schopná péči o nezletilé děti ve věku 1 a 3 rok zajistit. Současně bylo soudu předloženo rozhodnutí o potřebě ošetřování [číslo], ze kterého vyplývá, že [jméno] [příjmení] onemocněla a od 8. 6. 2023 nemůže pečovat o dítě, o které jinak pečuje. Potvrzení [tituly před jménem] [jméno] [příjmení] bylo opatřeno otiskem razítka a v položce datum došlo viditelně k opravě na číslici osm.

7. Ač není povinností soudu informovat účastníka stran (ne) vyhovění žádosti (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 14. 10. 2003, sp. zn. [spisová značka]), soud obratem informoval zástupce žalobce i samotného žalobce o tom, že žádosti o odročení soud nevyhoví.

8. Platí, že důležitost důvodu, pro který účastník řízení žádá o odročení jednání, soud posuzuje vždy s přihlédnutím ke všem okolnostem konkrétního případu. I když účastník řízení ve své žádosti uvádí důvod jinak způsobilý vést k závěru o odročení jednání (dalšího jednání), není soud vždy povinen takový důvod akceptovat, a to zejména tehdy, není-li využíván v souladu se smyslem a účelem ustanovení § 101 odst. 3 zák. č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, v účinném znění (dále jen„ o. s. ř.“), ale k záměrným procesním obstrukcím, sledujícím především bezdůvodné protahování občanského soudního řízení a zvyšování nákladů s tím spojených (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 19. 8. 2008, sp. zn. 21 Cdo 3358/2007), s tím, že taková úvaha soudu může být zpochybněna pouze v případě své nepřiměřenosti (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 5. 9. 2005, sp. zn. 22 Cdo 1644/2005, či ze dne 18. 9. 2019, sp. zn. 22 Cdo 4496/2018).

9. Důvody, pro které soud jednání neodročil, spočívaly především v okolnosti, že soud se o zastoupení dozvěděl teprve s žádostí o odročení, zástupce žádal o odročení v souvislosti se zdravotními obtížemi své manželky, přičemž advokacii nevykonává samostatně a lze usuzovat, že může být zastoupen. Soudu se nejeví jako pravděpodobné, aby péče o nezletilé děti (byť může být časově náročná a mohla by představovat důvod pro odročení) byla argumentem kupříkladu v kontextu vazebního zasedání či lhůtovaných trestních hlavních líčení. Soud měl a má současně za to, že žalobce v dosavadním řízení (do 8. 6. 2023) prokázal, že buď sám disponuje kompetencí k ochraně svých práv a oprávněných zájmů, anebo jeho podání jsou připravována osobou s právním vzděláním či právní průpravou. Za situace, kdy žalobce byl při jednání nakonec zastoupen zástupcem na základě substituční plné moci, má soud za to, že žalobce svým vlastním jednáním osvědčil, že důvody k odročení nebyly. Soud pak neposkytl dodatečnou lhůtu ke splnění procesních povinností, neboť žalobce byl o existenci svých břemen poučen již před jednáním, a proto měl a mohl být k jednání náležitě připraven, žádosti o poskytnutí dodatečné lhůty pak soud hodnotí jako pokusy o odvrácení soudního rozhodnutí. V návaznosti na další postup žalobce soud žádost o odročení hodnotí zpětně také jako obstrukční, když žalobce k jednání žádal o ustanovení tlumočníka, avizoval svou přítomnost a nakonec na jednání vůbec nedorazil. Jako obstrukční pak soud hodnotí také požadavek, aby soud četl jednotlivé listiny, když soud shledal jako dostačující jejich provedení předložením k nahlédnutí (§ 129 odst. 1 in fine o. s. ř.). Stejně tak soud hodnotí jako obstrukční návrhy žalobce na opatřování překladů, potvrzení [právnická osoba] a vyjádření ministerstva vnitra ohledně dodání datové zprávy (co pro dokazování nemělo žádný význam) či zpochybnění pravosti a pravdivosti osvědčení o výkonu funkce. Soud v této souvislosti ovšem účastníky nepoučoval, neboť pravdivost této listiny bylo možné prokázat prostřednictvím jiné veřejné listiny, a to prohlášení před notářem, tedy veřejnou listinou ve smyslu Haagské úmluvy. Soud pak nepovažoval za potřebné ani opatřovat originály listin, neboť se z ničeho nepodávalo, že by opakovaně předložené důkazy byly modifikovány. Ve svém souhrnu tyto procesní návrhy žalobce sice byly realizací jeho procesních práv, avšak spíše indikovaly, že žalobce míní odvrátit soudní rozhodnutí ve věci.

10. Z výpisu katastru nemovitostí vyplývá, že žalobce byl k 27. 9. 2022, 5. 1. 2023 a 11. 1. 2023 uveden jako jejich vlastník žalobce.

11. Ze smlouvy o úvěru [číslo] ze 7. 5. 2020 vyplývá, že společnost [právnická osoba] měla požádat [právnická osoba] a. s. o poskytnutí peněžních prostředků ve výši 8 200 000 Kč jako neúčelových prostředků určených k rozvoji pivní restaurace v kancelářském komplexu. Úvěr měl by poskytnut na základě splnění odkládacích podmínek, a to prohlášení úvěrovaného o závazcích, smlouvy o převzetí ručení s žalobcem a smlouvy o zřízení zástavního práva k zástavě s manželkou žalobce. Dále bylo sjednáno, že dojde ke zřízení zástavního práva k předmětným nemovitým věcem ve prospěch úvěrujícího. Smlouva předložená opakovaně žalobcem k důkazu nebyla opatřena podpisy.

12. Ze smlouvy o zřízení zástavního práva k nemovitostem [číslo] ze 7. 5. 2020 vyplývá že žalobce jako zástavce za souhlasu své manželky zřídil ve prospěch [právnická osoba] a. s. zástavní právo k předmětným nemovitým věcem za účelem zajištění dluhu společnosti [právnická osoba] vůči zástavnímu věřiteli z titulu smlouvy o úvěru [číslo]. Z dodatku [číslo] ze dne 5. 6. 2020 k této smlouvě pak vyplývá, že se smlouva měla týkat pro účely katastrálního řízení výhradně bytu.

13. Ze smlouvy o zřízení zástavního práva k nemovitostem [číslo] ze dne 5. 6. 2020 vyplývá že žalobce jako zástavce za souhlasu své manželky zřídil ve prospěch [právnická osoba] a. s. zástavní právo k podílu na jiném nebytovém prostoru za účelem zajištění dluhu společnosti [právnická osoba] vůči zástavnímu věřiteli z titulu smlouvy o úvěru [číslo].

14. Z notářského zápisu [číslo jednací], [spisová značka], ze dne 7. 5. 2020 vyplývá, že [právnická osoba], [právnická osoba] a žalobce sjednali dohodu se svolením k vykonatelnosti s odkazem na smlouvu o úvěru [číslo] poskytnutí částky 8 200 000 Kč na jejím základě [právnická osoba] a. s. společnosti [právnická osoba] s tím, že bylo ujednáno, že v případě prodlení dlužníka s úhradou kterékoliv splátky se stanou veškeré dosud nesplacené splátky splatné, a to bez ohledu na to, že splátka úvěru, se kterou se dostali dlužníci do prodlení, byla dodatečně ze strany dlužníka uhrazena. Prvním dnem prodlení kterékoliv splátky nastala splatnost všech dosud nesplacených splátek s tím, že žalobce je povinen jako ručitel a osoba povinná uhradit [právnická osoba] dosud nesplacené splátky skládající se ze splátky úvěru, úhrady úroku z úvěru a úhrady poplatku, s nimiž se [právnická osoba] dostala do prodlení, a to den následující po dni, kdy se splátky staly splatnými. [právnická osoba] a žalobce prohlásili, že v případě nedodržení termínu a způsobu zaplacení dávají své svolení k tomu, aby podle tohoto notářského zápisu byl proveden a nařízen výkon rozhodnutí, vedena exekuce a notářský zápis byl exekučním titulem, jestliže svou povinnost řádně a včas nesplní. Věřitel akceptoval toto svolení k vykonatelnosti notářského zápisu. Ze zápisu také vyplývá, že byl sjednán smluvní úrok 9,49 % a smluvní úrok z prodlení ve výši 36,5 %.

15. Ze smlouvy o postoupení pohledávky ze dne 30. 4. 2021 vyplývá, že [právnická osoba] a. s. převedla na žalovanou 2) pohledávku ze smlouvy [číslo] s účinky podpisu smlouvy. Za žalovanou 2) jednala [jméno] [příjmení], jejíž podpis potvrdil certifikační úředník [příjmení] [jméno].

16. Z dokumentu opatřeného apostilou dle Haagské úmluvy ze dne 17. 5. 2021 vyplývá, že státní tajemník státu [anonymizováno] osvědčil veřejný dokument notáře státu [anonymizováno], a to osvědčení o výkonu funkce žalované 2), která byla založena 18. 6. 2018 v [anonymizováno] s tím, že společníkem společnosti byla [jméno] [příjmení], která byla současně také manažerem s pravomocí podepisovat samostatně.

17. Z e-mailové komunikace vyplývá, že 13. 5. 2021 zástupce žalované 2) informoval žalobce o postoupení pohledávky, pročež žalobce navrhl jednání, které nejspíše proběhlo, když zástupce žalované 2) s odkazem na jednání sdělil žalobci bankovní spojení, a to úschovní účet advokáta, načež žalobce žádal o výpis obchodního rejstříku žalované 2).

18. Z plné moci z 31. 5. 2022 vyplývá, že žalovaná 2) zastoupená [jméno] [příjmení] zmocnila [tituly před jménem] [jméno] [příjmení] k zastupování v souvislosti s předmětnými nemovitými věcmi.

19. Z přípisu z 20. 5. 2022 vyplývá, že Odbor daně z příjmů právnických osob Oddělení daně z příjmů státu [anonymizováno] potvrdil„ dobré právní postavení“ s odborem.

20. Z žádosti z 8. 6. 2022 vyplývá, že u žalované 2) došlo ke změně společníka z [jméno] [příjmení] na [anonymizována tři slova].

21. Z osvědčení o existenci z 8. 6. 2022 vyplývá, že žalovaná 2) odvrátila účinky rozpuštění, uhradila poplatky a pokuty dlužné státnímu tajemníkovi a splnila podmínky pro obnovení své činnosti, čímž státní tajemník zrušil osvědčení o rozpuštění z 18. 10. 2021 a osvědčil, že žalovaná 2) proto podle práva [anonymizováno] nepřetržitě existuje od 18. 6. 2018.

22. Z dodatku [číslo] ke smlouvě o postoupení pohledávky z 10. 6. 2022 vyplývá, že [právnická osoba] a žalovaná 2) potvrdily, že na žalovanou 2) přešla také práva ze zástavních smluv k předmětným nemovitým věcem.

23. Z přípisu z 13. 7. 2022 vyplývá, že žalovaná 2) oznámila mj. žalobci, že přistoupila k výkonu zástavního práva, když k 24. 2. 2022 došlo k prohlášení úvěru za splatný pro prodlení s úhradou dluhu, přičemž žalobce jako ručitel byl 24. 2. 2022 vyzván k úhradě dluhu. Za žalovanou 2) jednal na základě plné moci její zástupce.

24. Z usnesení Obvodního soudu pro [adresa] ze dne 29. 7. 2022, č. j. [spisová značka], vyplývá, že žalobci byla uložena povinnost zdržet se nakládání mj. s předmětnými nemovitými věcmi. Toto rozhodnutí však bylo usnesením Městského soudu v Praze ze dne 31. 10. 2022, č. j. [spisová značka], změněno tak, že byl návrh zamítnut. Rozhodnutí odvolacího soudu nabylo právní moci 3. 11. 2022.

25. Z přípisu [právnická osoba] z 4. 8. 2022 vyplývá, že tato prostřednictvím žalobce mj. rozporuje zástupci žalované 2) dlužnou jistinu, která má dle něho činit 7 954 366,67 Kč namísto 7 994 030,65 Kč, a dlužný úrok, který má činit 189 267,36 Kč namísto 2 734 085,99 Kč.

26. Ze souhlasného prohlášení z 15. 8. 2022 vyplývá, že [právnická osoba] a žalovaná 2) souhlasně prohlásili katastrálnímu úřadu přednost českého znění smlouvy a dodatku.

27. Ze smlouvy o provedení nedobrovolné elektronické dražby [číslo] [spisová značka] z 15. 9. 2022 vyplývá, že žalovaná 2) jako navrhovatel a žalovaná 1) jako dražebník sjednaly provedení dražby k návrhu žalované 2) dražbu předmětných nemovitých věcí na základě vykonatelného notářského zápisu s doložkou přímé vykonatelnosti ze dne 7. 5. 2020, [číslo jednací], [spisová značka]. Zástupci obou smluvních stran mají na smlouvě úředně ověřené podpisy.

28. Z dražební vyhlášky [číslo] [spisová značka] vyplývá, že žalovaná 1) jako dražebník na návrh žalované 2) ve věci dlužníka a zástavce [právnická osoba] vyhlásila nedobrovolnou elektronickou dražbu předmětných nemovitých věcí ve vlastnictví žalobce na den 24. 11. 2022 v 11 až 11.30 hod. pro vykonatelnou pohledávku dle notářského zápisu ze dne 7. 5. 2020, [číslo jednací], [spisová značka] Cena předmětu dražby byla s odkazem na znalecký posudek [číslo] 2022 určena částkou 17 600 000 Kč, která byla nejnižším podáním. Konec lhůty pro složení jistoty ve výši 1 000 000 Kč byl určen na 16. hodinu pracovního dne bezprostředně předcházejícího dni konání dražby.

29. Z listinné zásilky vyplývá, že žalovaná 1) podala k poštovní přepravě 19. 9. 2022 zásilku s písemností ve věci [anonymizováno] [číslo] [spisová značka], která byla uložena 21. 9. 2022 a poté vrácena odesílateli, jejímž obsahem byl průvodní přípis a dražební vyhláška [číslo] [spisová značka].

30. Z oznámení o nepřípustnosti prodeje zástavy z 23. 11. 2022 vyplývá že žalobce prostřednictvím svého zástupce oznámil žalované 1), že se měl dozvědět z veřejně dostupné dražební vyhlášky o konání dražby, přičemž má za to že prodej zástavy v dražbě není přípustný z několika důvodů. Žalobce namítal, že mu nebylo doručeno oznámení písemně do vlastních rukou s tím, že se žalobce o konání dražby dozvěděl zcela náhodně těsně před jejím konáním z veřejně dostupné vyhlášky, která však nemůže nahradit písemné oznámení o dražbě. Dále žalobce namítal, že je zde překážka spočívající v nařízeném předběžném opatření, jímž má být dán důvod pro upuštění od dražby, neboť je tím zástava z dražby vyloučena. Dalším důvodem byla absence řádného exekučního titulu k pohledávce navrhovatele, jak byla uvedena ve zveřejněné dražební vyhlášce s tím že žalobce měl podat ve věci žalobu. Žalobce měl současně namítat pochybení katastrálního úřadu při zápisu zástavního práva k zástavě ve prospěch žalované 2), kdy měl žalobce za to, že v souvislosti s převodem dokonce mohlo dojít ke spáchání trestného činu, přičemž nevyloučil ani trestní odpovědnost osob, které se na provedení dražby měly podílet, pokud by se informace žalobce potvrdila a dražba by přesto proběhla. V přiložené žalobě pak žalobce namítal absenci doručení oznámení o dražbě, zákaz nakládání s předmětem dražby pro existenci předběžného opatření, absenci exekučního titulu pro neurčitou sjednaného příslušenství s tím, že se na žalobce s výjimkou částky 12 012 365,64 Kč nemá notářský zápis vztahovat.

31. Z protokolu o provedené dražbě [číslo] [spisová značka] vyplývá, že dražba předmětných nemovitých věcí proběhla elektronicky 24. 11. 2022 od 11 do 11.30 hod., navrhovatelem dražby byla žalovaná 2) s tím, že odhadnutá cena dle posudku [číslo] 2022 činila 17 600 000 Kč a za tuto cenu byly předmětné nemovité věci vydraženy žalovanou 3).

32. Z protokolu o uspokojení pohledávek ze dne 31. 12. 2022 vyplývá, že z výtěžku dražby po odečtení odměny a nákladů dražby zůstala částka 17 158 672 Kč, která byla použita na dluh žalobce u žalované 2) s tím, že tato nebyla zcela uspokojena, jakož nebyli uspokojeni ani další věřitelé žalobce.

33. Z prohlášení registračního agenta ze dne 3. 5. 2023 vyplývá, že žalovaná 2) byla v období od 19. 10. 2021 do 8. 6. 2022 administrativně rozpuštěna pro nesplnění povinností dle kapitoly 14A [anonymizováno] zákona o podání obchodní subjektů, přičemž po splnění povinností došlo k vydání osvědčení o existenci státním tajemníkem 8. 6. 2022.

34. Z dokumentu opatřeného apostilou dle Haagské úmluvy ze dne 12. 8. 2022 vyplývá, že státní tajemník státu [anonymizováno] osvědčil veřejný dokument notáře státu [anonymizováno], a to osvědčení o výkonu funkce žalované 2), která byla založena 18. 6. 2018 v [anonymizováno] s tím, že manažerem společnosti s pravomocí podepisovat samostatně byla [jméno] [příjmení].

35. Soud provedl dokazování také dodatkem [číslo] ke smlouvě o úvěru, přípisem katastru z 7. 9. 2022, snímkem obrazovky, přípisy [právnická osoba] z 11. 5. 2022, 17. 6. 2022, 12. 9. 2022, snímkem inzerce, ale nečiní z nich žádná relevantní skutková zjištění.

36. Soud zamítl návrhy na další dokazování (zejména výslech žalobce, [anonymizována dvě slova], [tituly před jménem] [příjmení], [tituly před jménem] [příjmení], [tituly před jménem] [příjmení], zaměstnance žalované 1) přítomného prohlídce předmětu dražby, zaměstnance žalované 1) odpovědného za přípravu a provádění dražby, výpis listu vlastnictví, exekuční spis Obvodního soudu pro [adresa], vyjádření státního sekretáře státu [anonymizováno] a dále potvrzení o složení jistoty před dražbou), neboť dílem tyto důkazy neměly relevantní souvislost s předmětem řízením, resp. pro rozhodnutí soudu neměly význam, a dílem byly tyto důkazy již byly nadbytečné (srov. srov. nález Ústavního soudu ze dne 29.6.2004, sp. zn. III. ÚS 569/03). Jednotlivé listinné důkazy, předložené převážně samotným žalobcem, byly pro skutkové závěry soudu v zásadě dostatečné. Soud se také spokojil s nepodepsanou smlouvou o úvěru, neboť obsah vztahu bylo možné zachytit z notářského zápisu, přičemž nevyvstaly žádné pochybnosti o obsahu smlouvy.

37. Soud učinil závěr o skutkovém stavu, že žalobce byl jednatelem obchodní společnosti [právnická osoba], která 7. 5. 2020 dohodla poskytnutí úvěru [právnická osoba] a. s. ve výši 8 200 000 Kč (viz cit. smlouva o úvěru). Úvěr byl zajištěn zástavním právem k předmětným nemovitým věcem (viz citované smlouvy o zřízení zástavního práva [číslo] [číslo] dodatek [číslo] ke smlouvě [číslo]). K poskytnutí úvěru došlo 7. 5. 2020, přičemž žalobce vystupoval u úvěru jako ručitel. V kontextu splácení bylo formou notářského zápisu také dohodnuto, že pokud bude [právnická osoba] v prodlení s kteroukoliv splátkou, stanou se nesplacené splátky splatné bez ohledu na pozdější doplacení. Notářský zápis obsahoval dohodu se svolením k vykonatelnosti s tím, že notářský zápis bude exekučním titulem, pokud nebudou smluvní povinnosti řádně a včas splněny. Smluvní strany současně v notářském zápise sjednaly úrok ve výši 9,49 % a úrok z prodlení ve výši 36,5 % (viz notářský zápis ze dne 7. 5. 2020, [číslo jednací], [spisová značka]). Dne 30. 4. 2021 [právnická osoba] postoupila svou pohledávku ze smlouvy [číslo] s účinky podpisu smlouvy na žalovanou 2 (viz smlouva o postoupení pohledávky), současně se měla žalovaná 2) stát oprávněnou ze zástavního práva (viz dodatek [číslo] z 10. 6. 2022) a v případě sporu mělo být rozhodné české znění smlouvy (viz souhlasné prohlášení z 15. 8. 2022). Žalovaná 2) je subjektem práva státu [anonymizováno], který nesplnil své povinnosti, a proto byl v období od 19. 10. 2021 do 8. 6. 2022 v režimu„ administrative dissolution“, přičemž následně splnila své povinnosti a byla státním tajemníkem obnovena„ reinstatement“ (viz shodně osvědčení o existenci z 8. 6. 2022, apostil z 12. 8. 2022, prohlášení registračního agenta z 3. 5. 2023), manažerkou společnosti s právem za společnost samostatně podepisovat byla a je [jméno] [příjmení] (viz shodně apostily z 17. 5. 2021 a 12. 8. 2022, prohlášení registračního agenta z 3. 5. 2023). [jméno] [příjmení] byla původně i společníkem žalované 2 (viz žádost z 8. 6. 2022). Tzv.„ dobré právní postavení“ žalované 2) potvrdil také kentucký správce daně (viz přípis z 20. 5. 2022). Žalovaná 2) zmocnila ke svému zastupování [tituly před jménem] [jméno] [příjmení] (viz plná moc z 31. 5. 2022). Zástupce poté oznámil žalobci a [právnická osoba] platební údaje k úhradám (viz e-mailová komunikace). Dne 13. 7. 2022 oznámil zástupce žalované 2), že je přistoupeno k výkonu zástavního práva, když úvěr je od 24. 2. 2022 zesplatněn a žalobce jako ručitel byl téhož dne vyzván k úhradě dluhu (viz přípis z 13. 7. 2022). Žalobce sám pak 4. 8. 2022 potvrdil, že je on, resp. [právnická osoba], dlužen na jistině a úroku z prodlení, přičemž rozporuje mechanismus výpočtu dlužné částky (viz přípis z 4. 8. 2022). Usnesením Obvodního soudu pro [adresa] ze dne 29. 7. 2022, č. j. [spisová značka], byla žalobci uložena předběžným opatřením povinnost zdržet se nakládání mj. s předmětnými nemovitými věcmi, avšak toto rozhodnutí bylo změněno předběžné opatření tak, že byl návrh zamítnut, usnesením Městského soudu v Praze ze dne 31. 10. 2022, č. j. [spisová značka], které nabylo právní moci 3. 11. 2022 (viz citovaná usnesení ze spisu Obvodního soudu pro [adresa] vedeného pod sp. zn. [spisová značka]). Dne 15. 9. 2022 sjednala žalovaná 2) u žalované 1) provedení elektronické nedobrovolné dražby na základě vykonatelného notářského zápisu s doložkou přímé vykonatelnosti ze dne 7. 5. 2020, [číslo jednací], [spisová značka], smlouvou, na níž jsou podpisy smluvních stran úředně ověřeny (viz smlouva o provedení nedobrovolné elektronické dražby [číslo] [spisová značka] z 15. 9. 2022). Žalovaná 1) jako dražebník na návrh žalované 2) ve věci dlužníka a zástavce [právnická osoba] vyhlásila nedobrovolnou elektronickou dražbu předmětných nemovitých věcí ve vlastnictví žalobce na den 24. 11. 2022 v 11 až 11.30 hod. pro vykonatelnou pohledávku dle notářského zápisu ze dne 7. 5. 2020, [číslo jednací], [spisová značka] Cena předmětu dražby byla s odkazem na znalecký posudek [číslo] 2022 určena částkou 17 600 000 Kč, která byla nejnižším podáním. Konec lhůty pro složení jistoty ve výši 1 000 000 Kč byl určen na 16. hodinu pracovního dne bezprostředně předcházejícího dni konání dražby (viz dražební vyhláška), přičemž tato vyhláška s průvodním dopisem byla 19. 9. 2022 předána k poštovní přepravě žalobci, uložena byla 21. 9. 2022, a žalované 1) se poté jako nedoručená vrátila (viz listinná zásilka). Přípisem ze dne 23. 11. 2022 oznámil žalobce nepřípustnost dražby s tím, že mu nebylo doručeno písemné oznámení, dražba je nepřípustná pro trvající předběžné opatření, absentuje exekuční titul a podal žalobu, ve které namítal oznámení o dražbě, zákaz nakládání s předmětem dražby pro existenci předběžného opatření, absenci exekučního titulu pro neurčitou sjednaného příslušenství s tím, že se na žalobce s výjimkou částky 12 012 365,64 Kč nemá notářský zápis vztahovat (viz oznámení o nepřípustnosti dražby). Dražba předmětných nemovitých věcí proběhla elektronicky 24. 11. 2022 od 11 do 11.30 hod., navrhovatelem dražby byla žalovaná 2) s tím, že odhadnutá cena dle posudku [číslo] [rok] činila 17 600 000 Kč a za tuto cenu byly předmětné nemovité věci vydraženy žalovanou 3) (viz protokol o provedené dražbě), přičemž z výtěžku dražby po odečtení odměny a nákladů dražby zůstala částka 17 158 672 Kč, která byla použita na dluh žalobce u žalované 2) s tím, že tato nebyla zcela uspokojena, jakož nebyli uspokojeni ani další věřitelé žalobce (viz protokol o uspokojení pohledávek). Žalobce byl mj. v období od 27. 9. 2022 do 11. 1. 2023 uveden v katastru jako vlastník předmětných nemovitých věcí (viz výpis z katastru).

38. Podle § 48 odst. 3 zák. č. 26/2000 Sb., o veřejných dražbách, v účinném znění (dále jen„ zák. č. 26/2000 Sb.“), každý, do jehož práv bylo provedením dražby podstatným způsobem zasaženo a je dlužníkem, zástavcem, zástavním dlužníkem, účastníkem dražby, dražebním věřitelem nebo navrhovatelem, může navrhnout u soudu, aby soud vyslovil neplatnost dražby, pokud dražebník neupustil od dražby, ač tak byl povinen učinit, vydražila-li předmět dražby osoba, která je z účasti na dražbě vyloučena, nebo nejsou-li splněny podmínky uvedené v § 36 odst. 1 a 4, § 39 odst. 1 až 7, 9 a 11, § 40 odst. 1 a 2, § 43 odst. 1 až 3 nebo § 46 odst. 1 nebo byly-li vydraženy z dražeb vyloučené předměty dražby. Důvodem vyslovení neplatnosti nedobrovolné dražby nemůže být skutečnost, že nebyla doručena dražební vyhláška dlužníkovi, zástavci, nebo zástavnímu dlužníkovi, pokud jim dražebník dražební vyhlášku ve stanovené lhůtě zaslal. Není-li právo na určení neplatnosti dražby uplatněno do 3 měsíců ode dne konání dražby, zaniká.

39. Podle § 46b odst. 3 zák. č. 26/2000 Sb. žalobu na určení nepřípustnosti prodeje zástavy lze podat do 1 měsíce ode dne doručení oznámení o veřejné dražbě zákonem určeným osobám, nejpozději však 7 dnů přede dnem zahájení veřejné dražby.

40. Podle § 30 odst. 1 zák. č. 91/2012 Sb., o mezinárodním právu soukromém, v účinném znění (dále jen„ ZMPS“), právní osobnost právnické osoby a způsobilost jiné než fyzické osoby se řídí právním řádem státu, podle něhož vznikla. Tímto právním řádem se řídí i obchodní firma nebo název a vnitřní poměry takové osoby, poměry mezi takovou osobou a jejími společníky nebo členy a vzájemné poměry společníků nebo členů, ručení společníků nebo členů za závazky takové osoby a kdo za osobu jako její orgán jedná, jakož i její zánik. Podle odst. 2 tohoto ustanovení pro vázanost takové osoby z běžných jednání stačí, je-li k nim způsobilá podle právního řádu platného v místě, v němž bylo takové jednání učiněno.

41. Skutkový stav soud právně posoudil tak, že na základě návrhu žalované 2) realizovala žalovaná 1) veřejnou nedobrovolnou dražbu dle § 36 an. zák. č. 26/2000 Sb. týkající se předmětných nemovitých věcí ve vlastnictví žalobce, které vydražila žalovaná 3). Dražba se konala 24. 11. 2022, návrh byl tedy podán v tříměsíční prekluzivní lhůtě.

42. Žalobce se domáhal určení neplatnosti této dražby. Soud může vyslovit neplatnost veřejné nedobrovolné dražby, jen jestliže byl splněn některý z důvodů neplatnosti dražby, jež jsou taxativně uvedeny v ustanovení § 38 zák. č. 26/2000 Sb., jestliže žalobu o určení neplatnosti dražby podala osoba, která je k návrhu podle tohoto ustanovení oprávněna (věcně legitimována), směřuje-li žaloba proti osobám, jejichž práv a povinností se řízení a rozhodnutí o neplatnosti veřejné dobrovolné dražby týká (pasivně věcně legitimovaným), a byla-li žaloba podána ve lhůtě uvedené v tomto ustanovení (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 2. 7. 2008 sp. zn. 21 Cdo 2062/2007, či ze dne 21. 7. 2020, sp. zn. 21 Cdo 2006/2020).

43. Podle § 48 odst. 3 zák. č. 26/2000 Sb. je základní podmínkou aktivní věcné legitimace skutečnost, že nestačí, aby se jednalo o osobu vypočtenou v citovaném ustanovení, ale musí se jednat taktéž o osobu, do jejíchž práv bylo provedením dražby podstatným způsobem zasaženo, přičemž nese procesní břemena stran toho, že k takovému zásahu došlo. Z důvodové zprávy k zák. č. 315/2006 Sb. (tisk č. 1189/0, část č. 1/2) se podává, že toto omezení má směřovat k důslednému zachování práv osob skutečně dotčených podstatnými nedostatky dražby s vyloučením žalobního práva těm, kterým dražbou do práv podstatným způsobem zasaženo nebylo, aby byla„ alespoň v základním nezbytném rozsahu zajištěna právní jistota vydražitelů v tom, že jejich právo nabyté příklepem nemůže být z důvodů potenciálních formálních či nepodstatných nedostatků dražby zpochybněno“ (cit. důvodová zpráva dostupná z webu psp.cz). Jinými slovy, k úspěšnost žaloby nestačí pouze podřaditelnost pod některou ze zákonem definovaných kategorií (dlužník, zástavce, zástavní dlužník, účastník dražby, dražební věřitel, navrhovatel), ale také řádné tvrzení a prokázání podstatného zásahu do práv. Platí, že podstatným zásahem do práva účastníka dražby je pak situace, kdy v důsledku nesplnění zákonem taxativně stanovených podmínek dražby bylo takovému účastníku dražby znemožněno předmět dražby dražit či vydražit, ačkoliv tak chtěl a mohl učinit (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 29. 6. 2011, sp. zn. 21 Cdo 180/2010).

44. Ve sporném řízení musí každá ze sporných stran v závislosti na hypotéze právní normy tvrdit skutečnosti a označit důkazy, na základě kterých bude moci soud rozhodnout v její prospěch (břemeno tvrzení a důkazní břemeno). Rozsah důkazní povinnosti je zásadně určen rozsahem povinnosti tvrdit skutečnosti, neboť aby mohl účastník nějakou skutečnost prokázat, musí ji nejdříve tvrdit. Břemenem tvrzení se rozumí procesní odpovědnost účastníka řízení za to, že za řízení netvrdil všechny rozhodné skutečnosti významné pro rozhodnutí a že z tohoto důvodu muselo být rozhodnuto o věci samé v jeho neprospěch. Smyslem břemene tvrzení je umožnit soudu rozhodnout o věci samé i v takových případech, kdy určitá skutečnost, významná podle hmotného práva pro rozhodnutí věci, pro nečinnost účastníků (v důsledku nesplnění povinnosti uložené účastníkům § 101 odst. 1 písm. a) o. s. ř.) nemohla být prokázána, neboť vůbec nebyla účastníky tvrzena. K tomu, aby účastník v řízení dostál své povinnosti tvrzení, slouží poučení podle § 118a odst. 1 o. s. ř., podle něhož ukáže-li se v průběhu jednání, že účastník nevylíčil všechny rozhodné skutečnosti nebo že je uvedl neúplně, předseda senátu jej vyzve, aby svá tvrzení doplnil, a poučí jej, o čem má tvrzení doplnit a jaké by byly následky nesplnění této výzvy. Pouze tehdy, jestliže účastník ani přes řádné poučení podle § 118a odst. 1 o. s. ř. neuvede všechny pro rozhodnutí věci významné skutečnosti, lze učinit závěr o tom, že účastník neunesl břemeno tvrzení. Důkazní břemeno (§ 120 odst. 3 o. s. ř.) v tomto ohledu představuje procesní odpovědnost účastníka za výsledek řízení, který je určován výsledkem provedeného dokazování. Procesní smysl důkazního břemene vyniká především v takové důkazní situaci, kdy aktivní účastníci beze zbytku splní svou povinnost tvrzení i povinnost důkazní. Jeho pravým cílem je umožnit soudu vydat rozhodnutí i v těch případech, kdy určitá skutečnost, ve sporu rozhodná, nebyla (ve smyslu, že zpravidla ani být nemohla) dokázána, tedy v případech, kdy výsledky hodnocení důkazů neumožňují soudu přijmout ani závěr o pravdivosti této skutečnosti, ale ani závěr o tom, že by byla nepravdivá. I v těchto případech (tzv. důkazní nouzi) musí soud rozhodnout v neprospěch toho účastníka, v jehož zájmu bylo podle hmotného práva prokázat tvrzenou skutečnost (srov. například rozsudek Nejvyššího soudu České republiky ze dne 28. 2. 2002, sp. zn. 21 Cdo 762/2001). Rozsah důkazní povinnosti je ve sporném řízení zásadně určen rozsahem povinnosti tvrdit skutečnosti, neboť aby mohl účastník nějakou skutečnost prokázat, musí ji nejdříve tvrdit.

45. V občanském soudním řízení se tedy uplatňuje zásada projednací, podle které jsou účastníci řízení povinni tvrdit všechny pro rozhodnutí významné skutečnosti (povinnost tvrzení); jsou též povinni označit důkazy k prokázání svých tvrzení (důkazní povinnost). Důsledkem nesplnění těchto povinností je vynesení nepříznivého rozsudku pro účastníka, který je nesplnil; soud sám není povinen po významných skutečnostech pátrat (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 7. 9. 2006, sp. zn. 22 Cdo 1900/2005, a ze dne 15. 9. 2010, sp. zn. 22 Cdo 277/2009), přičemž soud projednává ta skutková tvrzení, která účastníci učinili, a takto vymezený skutkový stav nemůže z vlastní iniciativy doplňovat či měnit (srov. rozsudek Vrchního soudu v Praze ze dne 7. 10. 2014, sp. zn. 12 Cmo 106/2014). Je pak povinností žalobce vylíčit rozhodující skutečnosti, přičemž nestačí pouhé všeobecné označení, ale je zapotřebí, aby všechny skutkové okolnosti jednotlivě, tak jak jdou za sebou a jak se jedna od druhé odvíjela, byly vylíčeny, sice stručně, ale úplně (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 28. 5. 1998, sp. zn. 2 Odon 154/97).

46. Žalobce podstatný zásah do svých práv netvrdil, nereagoval v tomto směru na argumentaci žalovaných, které na absenci poukazovaly a s nimiž byl seznámen, pročež byl soudem znovu adresně poučen usnesením ze dne 7. 6. 2023, č. j. [spisová značka], a znovu dle § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř. při jednání soudu 9. 6. 2023. K výzvě soudu žalobce tvrdil, že takovým podstatným zásahem byla ztráta vlastnického práva, nemožnost se zúčastnit stanovení ceny, nižší výsledná cena, že byla dražena pohledávka, která není pohledávkou, nemohl se zúčastnit jednání se znalcem, nemohl znalci zpřístupnit nemovitost, byl připraven o možnost přezkoumání lichevního jednání, žalovaná 2) neměla být způsobilá k právnímu jednání a nebyl s dražbou obeznámen. Vzhledem k faktu, že tato tvrzení žalobce byla obecná a nebyla v jednotlivých partiích vázána k jednotlivým dílčím tvrzeným důvodům neplatnosti dražby, byl žalobce znovu soudem poučen dle § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř., na což reagoval návrhem na důkaz výpisem listu vlastnictví a spisem Obvodního soudu pro [adresa], z něhož plyne, že exekuční řízení mohlo být sanováno v rámci prodeje.

47. Žalobce tedy netvrdil konkrétně a adresně v návaznosti na jednotlivé tvrzené důvody neplatnosti dražby zásah do svých práv ani řádně navzdory procesním poučením (která pak znovu soud počtvrté neopakoval s ohledem na usnesení Nejvyššího soudu ze dne 1. 6. 2021, sp. zn. 20 Cdo 1290/2021, a ze dne 29. 9. 2021, sp. zn. 30 Cdo 1204/2020, ve spojení s usnesením Ústavního soudu ze dne 15. 2. 2022, sp. zn. I. ÚS 2977/21-2).

48. Je nicméně třeba uvést, že ztráta vlastnického práva nikterak nesouvisí s postavením žalobce jakožto účastníka dražby (v realizaci práv účastníka dražby mu nebránil) a nelze ji tak považovat za podstatný zásah do jeho práv (související s jeho postavením účastníka dražby) podle ustanovení § 38 odst. 3 zák. č. 26/2000 Sb. odůvodňující závěr o aktivní legitimaci žalobce k podání žaloby o vyslovení neplatnosti dražby (srov. přiměřeně rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 29. 6. 2011, sp. zn. 21 Cdo 180/2010). Navíc je třeba usuzovat, že zákonodárce zjevně omezením v § 38 odst. 3 zák. č. 26/2000 Sb. provedené zákonem č. 315/2006 Sb. mínil i v případě vlastníka dražené věci taktéž trvat na tvrzení a prokázání podstatného zásahu do práv, neboť pokud by postačovala eventualita existence vlastnického práva, pak by zástavní dlužník již z vlastnictví byl pro namítání neplatnosti zvýhodněn. Stejně tak nemá původ v samotné dražbě otázka případného lichevního jednání, která tedy taktéž nemůže představovat podstatný zásah odůvodňující aktivní legitimaci žalobce. Je třeba současně uvést, že pokud byla úvěrová smlouva uzavírána podnikatelem, je na místě vyžadovat o něj vyšší míru zkušenosti, právního vědomá a obezřetnosti, co omezuje možnost namítání lichevního jednání (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 18. 10. 2017, sp. zn. 30 Cdo 1500/2017, a usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 6. 2018, sp. zn. 30 Cdo 2297/2018), nelze navíc dovozovat lichevní jednání u vztahu mezi podnikateli vtěleném do notářského zápisu, neboť lze očekávat, že se v takovém případě působení notáře při jeho vyhotovení neomezilo jen na dodržení formálních náležitostí a na zachycení obsahu projevu vůle, nýbrž i na objektivní právní pomoc účastníkům tak, aby jimi zamýšlené úkony odpovídaly obecně závazným právním předpisům a aby nebyly zpochybnitelné po stránce formální ani hmotněprávní (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 3. 3. 2011, sp. zn. 28 Cdo 2217/2009).

49. V případě nemožnosti se zúčastnit stanovení ceny, a tím pádem určení ceny nižší, dále nemožnost zúčastnit se jednání se znalcem a nemožnost zpřístupnit nemovitost dle názoru soudu v žádném případě nemůže představovat podstatný zásah do materiálních práv žalobce, když všechny namítané situace byly důsledkem nečinnosti, neaktivity či absence součinnosti samotného žalobce. Pokud žalobce součinnost z jakéhokoliv důvodu neposkytl, pak z takové situace nemůže mít prospěch (§ 6 odst. 1 a 2 o. z.). Absenci součinnosti pak soud dovozuje z faktu, jakým způsobem byla žalobci doručována dražební vyhláška. Lze usuzovat, že podobně žalobce reagoval i na jiné písemnosti, přičemž pokud nevyvíjel součinnost, nemůže nyní z toho sám těžit.

50. V kontextu neobeznámení dražby soud v návaznosti na dokazování má za to, že žalobce byl řádně žalovanou 1) jako dražitelem informován prostřednictvím doporučené zásilky. K dojití právního jednání nepřítomné osobě (žalobci) dochází již dnem, kdy si adresát mohl zásilku poprvé vyzvednout u držitele poštovní licence (§ 570 odst. 1 o. z.), v posuzovaném případě u [právnická osoba]. Tento závěr vyplývá z řady rozhodnutí Nejvyššího soudu a byl aprobován i Ústavním soudem. Právní jednání tedy osobě dojde, jakmile se dostane do sféry její dispozice, v okamžiku, kdy má tato osoba konkrétní možnost seznámit se s jejím obsahem. Tuto možnost přitom může získat též vhozením oznámení o uložení zásilky obsahující právní jednání do její poštovní schránky, pokud tak nabude objektivní příležitost seznámit se s obsahem zásilky. Není rozhodné, zda této příležitosti využije či ne a jaké subjektivní důvody ji k tomu vedly (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 19. 11. 2008, sp. zn. 26 Cdo 238/2008, ze dne 19. 7. 2022, sp. zn. 26 Cdo 977/2022, či nález Ústavního soudu ze dne 1. 10. 2013, sp. zn. I. ÚS 2474/13). Žalobci tedy bylo oznámení řádně doručeno dne 21. 9. 2022, kdy byla zásilka uložena u držitele poštovní licence. Dražební vyhláška tedy byla žalobci řádně zaslána a dostala se do jeho dispoziční sféry, pročež argumentace žalobce není důvodná.

51. Závažnější výhrada směřuje k tomu, že měla být dražena pohledávka, která není pohledávkou, a dále, že žalovaná 2) neměla být způsobilá k právnímu jednání.

52. Judikatura dovodila (zejm. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 8. 9. 2016, sp. zn. 21 Cdo 5066/2015), že veřejná nedobrovolná dražba je neplatná, jestliže byla provedena na základě formálně a materiálně nevykonatelného rozhodnutí. V takovém případě totiž nesplňuje podmínky § 36 odst. 1 zák. č. 26/2000 Sb., neboť tak vymáhaná pohledávka ve skutečnosti nebyla dražebnímu věřiteli přiznána vykonatelným rozhodnutím.

53. V poměrech projednávané věci je vykonatelným rozhodnutím ve smyslu § 36 odst. 1 zák. č. 26/2000 Sb. notářský zápis se svolením k přímé vykonatelnosti. V rámci notářského zápisu ze dne 7. 5. 2020, [číslo jednací], [spisová značka], společnost [právnická osoba] uznala svůj dluh, žalobce potvrdil své ručení za takový dluh, a oba svolili, aby podle tohoto zápisu byl nařízen a proveden výkon rozhodnutí (vedena exekuce). Notářský zápis vedle svolení zavázaných osob, aby podle tohoto zápisu byl nařízen a proveden výkon rozhodnutí v případě, že svůj závazek řádně a včas nesplní, uváděl též výši dluhu (8 200 000 Kč s příslušenstvím), označení právního důvodu dluhu (smlouva o úvěru) a osobu věřitele ([právnická osoba]), jakož i podmínky splácení dluhu se sjednanou ztrátou výhody splátek. V řízení, z přípisu samotného žalobce z 4. 8. 2022, lze dovodit, že [právnická osoba] byla v prodlení se splněním svého závazku a sám žalobce 23. 11. 2022 potvrdil svůj dluh 12 012 365,64 Kč. Z textace notářského zápisu plynulo, že stačilo i prodlení s minimální částkou po minimální dobu. Pokud žalobce hovoří o jiné dlužné částce, implicitně potvrzuje, že nějaký dluh existuje. Došlo tedy k zesplatnění dlužné částky a na základě svolení k přímé vykonatelnosti byl notářský zápis vykonatelným rozhodnutím. Dle názoru soudu pak vadou notářského zápisu není ani otázka příslušenství, neboť z notářského zápisu lze bez obtíží dovodit, že [právnická osoba] měla uhradit 8 200 000 Kč na jistině, dále za dobu od 7. 5. 2020 smluvní úrok ve výši 9,49 % ročně z této částky, tedy do 31. 5. 2020, kdy měl být úvěr původně řádně splacen, úhrnem částku 12 012 365,64 Kč, a z této částky eventuálně také smluvní úrok z prodlení ve výši 36,5 % ročně, z povahy věci je pak zřejmé, že smluvní úrok z prodlení má sankcionovat právě prodlení, na čemž ničeho nemění ani uvedení budoucího data. V případě zesplatnění pro neplnění povinností měla společnost [právnická osoba] uhradit tedy nejen smluvní úrok (9,49 %), ale také smluvní úrok z prodlení (36,5 %). Soud nemá za to, že by ujednání o příslušenství bylo neurčité, a i kdyby bylo, není tato dílčí tvrzená neurčitost způsobilá zpochybnit celý vykonatelný notářský zápis. Jak správně uvedla žalovaná 1), tato obtíž by byla řešitelná mezi jednotlivými věřiteli žalobce, sám žalobce ovšem k této námitce nemá materiální právo.

54. Soud má v této souvislosti za to, že žalobci (resp. [právnická osoba]) je prodlení přičitatelné, i kdyby platila tvrzení žalobce o zjišťování daňového domicilu či prověřování stran AML. Měl-li žalobce (resp. [právnická osoba]) při splácení jakékoliv pochybnosti, měl a mohl plnit do soluční úschovy. Občanský zákoník neumožňuje dlužníkovi odmítnout bez sankce plnění z důvodů zjišťování domicilu či prověřování původu prostředků či jejich osudu. Pokud žalobce (resp. [právnická osoba]) odmítali s poukazem na domicil či AML plnit, jednalo se o nedůvodnou obstrukci. Soud má navíc tato tvrzení žalobce za účelová. Pokud žalobce a společnost [právnická osoba] zpochybňovali a zpochybňují existenci a legitimaci žalované 2), měli a mohli plnit původnímu věřiteli ([právnická osoba]), jenž je česká právnická osoba (odpadá řešení domicilu) a kterému v minulosti plnili (patrně nebyly obavy stran úpravy AML). V situaci, kdy žalobce na jedné straně tvrdí, že se věřitel nezměnil a současně po novém věřiteli požaduje součinnost, je zřejmé, že se jedná toliko o nepoctivou obstrukční praktiku, která míní odvrátit platební povinnost. Jak soud nicméně vymezil, bylo povinností dlužníka (posléze ručitele) v případě nejasnosti, kdo je věřitel, plnit do soluční úschovy.

55. Vykonatelné rozhodnutí tedy existovalo, když existoval notářský zápis se svolením k přímé vykonatelnosti a dlužník byl v prodlení se splněním svých povinností.

56. V kontextu způsobilosti k právnímu jednání žalované 2) soud z dokazování zjistil, že se jedná o právnickou osobu s domicilem v [anonymizováno], [země]. Platí proto dle § 30 odst. 1 ZMPS, že její právní osobnost a způsobilost se řídí právem státu, podle něhož vznikla, v tomto případě právem kentuckým. Platí, že cizího práva se používá tak, jak se ho používá ve státě, v kterém platí. Při výkladu a použití se s ním zachází stejně, jak by si počínal v dané věci orgán příslušného cizího státu (srov. shodně KUČERA, Zdeněk. Mezinárodní právo soukromé. Brno: Doplněk, 2009, s.

188. či ESPLUGUES MOTA, Carlos et al. (eds.). Application of foreign law. Munich: Sellier. European Law Publishers, 2011, s. 176.). Z provedeného dokazování vyplynulo, že žalovaná 2) je obchodní společností, která vznikla 18. 6. 2018 a která byla od 19. 10. 2021 do 8. 6. 2022 administrativně rozpuštěna („ administrative dissolution“). Stalo se tak na základě ust. 14A .7-010 a 14A .7-020 (ve znění od 1. 1. 2011) [anonymizováno] Revised Statutes, tedy [anonymizováno] Business Entity Filing Act. Žalovaná 2) nicméně prokázala, že splnila podmínky dle 14A .7-030, ve znění od 27. 6. 2019 do 30. 6. 2022, tedy docílila tzv.„ reinstatement“. V souladu s ustanovením čl. 14A .7-030 odst. 3 písm. a) až c) Statutu pak došlo k fikci, že k administrativnímu rozpuštění nikdy nedošlo. Žalovaná 2) tedy existovala a existuje v intencích kentuckého práva od 18. 6. 2018 dosud. V souladu s předloženými doklady pak osobou s právem samostatně za společnost jednat byla [jméno] [příjmení]. Jestliže tato činila za žalovanou 2) právní jednání či zmocnila advokáta, učinila tak na základě svého oprávnění, které plyne z veřejných listin [země], které se dle čl. 1 Úmluvy o zrušení požadavku ověřování cizích veřejných listin považují za veřejné listiny (publ. pod č. 45/1999 Sb.). Stejně tak i zmocněný advokát byl eventuálně oprávněn ratihabovat jednání za žalovanou 2).

57. Není tedy dán ani důvod k tvrzenému podstatnému zásahu neexistencí pohledávky, neboť pohledávka byla prokázána řádným vykonatelným titulem, a není ani dán důvod nezpůsobilosti žalované 2) právně jednat, neboť podle práva státu [anonymizováno] byly veškeré podmínky splněny.

58. Jestliže žalobce řádná tvrzení navzdory opakovaným poučením do řízení adresně k jednotlivým dílčím tvrzeným důvodům neplatnosti nevnesl a jeho fragmentární tvrzení nejsou způsobilá odůvodnit závěr o podstatném zásahu do jeho materiálních práv bylo by na místě žalobu již z tohoto důvodu zamítnout, když žalobce netvrdil a neprokázal podstatný zásah do svých práv. Soud nicméně podotýká, že i v případě řádného tvrzení by žalobce nemohl být úspěšný.

59. Žalobce tvrdil neexistenci oprávnění navrhovatele dražby jako dražebního věřitele, absenci doručení oznámení o dražbě, zákaz nakládání s předmětem dražby, absenci exekučního titulu, nesložení jistoty, nesprávného odhadu ceny a doručení neúplného protokolu o provedení dražby.

60. Pro úplnost je třeba nicméně uvést, že jedinými důvody dle § 48 odst. 3 zák. č. 26/2000 Sb. jsou, že dražebník neupustil od dražby, ač tak byl povinen učinit, že předmět dražby vydražila osoba, která je z účasti na dražbě vyloučena, že předmětem dražby byly věci vyloučené z dražby, že předmětem dražby byly předměty kulturní hodnoty z oboru archeologie a předměty kulturní hodnoty sakrální a kultovní povahy, které nebyly opatřeny osvědčením k trvalému vývozu, že pohledávka dražebního věřitele neexistuje, není přiznána vykonatelným titulem nebo není zajištěna zástavním právem, že smlouva o provedení dražby nebyla uzavřena v písemné formě s úředně ověřenými podpisy navrhovatele a dražebníka (§ 39 odst. 1) nebo neobsahuje obligatorní náležitosti, že dražebník nezaslal písemné oznámení o dražbě zástavnímu dlužníkovi, zástavci, dlužníkovi a dražebním věřitelům nebo oznámení neobsahovalo označení dražebníka, navrhovatele dražby, předmětu dražby a důvod, pro který je navrhováno provedení dražby, avšak pouze v případě, kdy dražebník oznámení o dražbě nezaslal, a že byla porušena pravidla pro vyhotovení či zveřejnění dražební vyhlášky.

61. Část tvrzených důvodů není vůbec uvažována ust. § 48 odst. 3 zák. č. 26/2000 Sb. (doručení neúplného protokolu, nesprávný odhad ceny, nesložení jistoty).

62. V případě oprávnění navrhovatele se soud již vypořádal (bod 56 odůvodnění) s tím, že žalovaná 2) byla oprávněna právně jednat, byla na ní řádně postoupena pohledávka původního věřitele, přičemž žalobci nepřísluší posuzovat platnost takového postoupení, když toto má relevanci pouze v případném sporu mezi postupitelem a postupníkem (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 15. 2. 2011, sp. zn. [spisová značka]), soud u předložené postupní smlouvy nespatřuje žádný důvod neplatnost, účinky smlouvy nastaly jejím podpisem a účastníci měli právní osobnost a byli i zcela svéprávní.

63. Soud se již také vypořádal s existencí notářského zápisu (bod 53 až 55 odůvodnění), u něhož soud neshledává vady bránící jeho formální či materiální vykonatelnosti.

64. Stran absence doručení oznámení o dražbě soud již vymezil (bod 50 odůvodnění), že oznámení, resp. dražební vyhláška, byla žalobci řádně odeslána a dostala se do jeho dispoziční sféry uložením 21. 9. 2022.

65. Žalobce původně dovozoval, že dražbě bránila existence předběžného opatření. Z dokazování ovšem vyplynulo, že toto předběžné opatření omezovalo výhradně žalobce (nikoliv jeho věřitele, čímž by omezovalo i navrhovatele předběžného opatření) a v době konání dražby již jeho účinky pominuly (díky rozhodnutí odvolacího soudu). V průběhu jednání pak žalobce svá tvrzení mírně modifikoval tím, že byla podána žaloba na určení nepřípustnosti prodeje zástavy. Včasné podání žaloby o určení nepřípustnosti prodeje zástavy u soudu má za následek, že zástava není (po dobu trvání překážky) způsobilým předmětem veřejných nedobrovolných dražeb (srov. rozsudek ze dne 26. 9. 2013, sp. zn. 21 Cdo 3802/2012). Pouze žaloba na určení nepřípustnosti prodeje zástavy podaná ve lhůtě uvedené v § 46b odst. 3 zák. č. 26/2000 Sb. má za následek, že se veřejná dražba ve stanoveném termínu nekoná (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 29. 8. 2019, sp. zn. 21 Cdo 1163/2018). Jestliže oznámení o veřejné dražbě bylo žalobci doručeno 21. 9. 2022, mohl žalobu o nepřípustnosti prodeje zástavy podat do 21. 10. 2022. Podle žaloby připojené k oznámení o nepřípustnosti dražby se tak stalo nejdříve 16. 11. 2022, tedy po uplynutí lhůty dle § 46b odst. 3 zák. č. 26/2000 Sb., čímž žaloba nebyla podána včas a nebyla způsobilá odvrátit dražbu či vést k závěru, že předmětem dražby byly věci vyloučené z dražby.

66. Soud tedy dospěl k závěru, že žalobce netvrdil a neprokázal existenci podstatného zásahu do svých materiálních práv, přičemž se zabýval i jednotlivými dílčími tvrzenými zásahy a dospěl k závěru, že jsou buď zcela nedůvodné, anebo nezpůsobilé být podstatným zásahem v doktrinálním a judikatorním chápání podstatného zásahu dle § 48 zák. č. 26/2000 Sb. Ač by již toto postačovalo k zamítnutí žaloby, soud se zabýval i tvrzenými důvody neplatnost, a dovodil, že buď se jedná o důvody, které nejsou způsobilé založit neplatnost dle § 48 odst. 3 cit. zákona, a pokud je lze pod důvody odst. 3 podřadit, pak jsou nedůvodné.

67. S ohledem na shora uvedené pak soud žalobu jako nedůvodnou zamítl.

68. Vzhledem k faktu, že hodnota nemovitosti byla hodnověrně určena dražbou v listopadu 2022 a k červnu 2023 nelze hovořit o značném časovém odstupu, vyšel soud pro určení tarifní hodnoty z hodnoty nemovitosti (srov. přiměřeně rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 24. 10. 2019, sp. zn. 29 Cdo 101/2018, a nález Ústavního soudu ze dne 19. 12. 2017, sp. zn. IV. ÚS 2688/15).

69. O náhradě nákladů řízení mezi žalobcem a žalovanou 1) rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalované 1), jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 257 003,26 Kč Tyto náklady sestávají z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 17 600 000 Kč sestávající z částky 51 340 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 51 340 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. ze dne 6. 4. 2023 a z částky 102 680 Kč (2 x 51 340 Kč) za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne 9. 6. 2023 včetně čtyř paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t., v souvislosti s cestou realizovanou dne 9. 6. 2023 náhrada 5 839,39 Kč za 592 ujetých km v částce 4 639,39 Kč (41,20 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 467/2022 Sb., ve znění pozdějších předpisů, při průměrné spotřebě 6,4 l /100 km a 5,20 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 467/2022 Sb., ve znění pozdějších předpisů) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 12 × 30 minut v částce 1 200 Kč podle § 14 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 212 399,39 Kč ve výši 44 603,87 Kč.

70. O náhradě nákladů řízení mezi žalobcem a žalovanou 2) rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalované 2), jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 443 452,74 Kč Tyto náklady sestávají z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 17 600 000 Kč sestávající z částky 51 340 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 51 340 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. ze dne 24. 4. 2023, z částky 51 340 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. ze dne 10. 5. 2023 a z částky 205 360 Kč (2 x 102 680 Kč) za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne 9. 6. 2023 včetně pěti paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t., v souvislosti s cestou realizovanou dne 9. 6. 2023 náhrada 5 609,87 Kč za 592 ujetých km v částce 4 409,87 Kč (44,10 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 467/2022 Sb., ve znění pozdějších předpisů, při průměrné spotřebě 5,1 l /100 km a 5,20 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 467/2022 Sb., ve znění pozdějších předpisů) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 12 × 30 minut v částce 1 200 Kč podle § 14 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 366 489,87 Kč ve výši 76 962,87 Kč.

71. O náhradě nákladů řízení mezi žalobcem a žalovanou 3) rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalované 3), jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 321 574,15 Kč Tyto náklady sestávají z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 17 600 000 Kč sestávající z částky 51 340 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 51 340 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. ze dne 14. 4. 2023, z částky 51 340 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. ze dne 6. 6. 2023 a z částky 102 680 Kč (2 x 51 340 Kč) za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne 9. 6. 2023 včetně pěti paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t., v souvislosti s cestou realizovanou dne 9. 6. 2023 náhrada 7 563,76 Kč za 610 ujetých km v částce 6 363,76 Kč (41,20 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 467/2022 Sb., ve znění pozdějších předpisů, při průměrné spotřebě 12,7 l /100 km a 5,20 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 467/2022 Sb., ve znění pozdějších předpisů) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 12 × 30 minut v částce 1 200 Kč podle § 14 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 265 763,76 Kč ve výši 55 810,39 Kč.

72. Náhradu nákladů řízení je žalobce povinen dle § 149 odst. 1 o. s. ř. zaplatit k rukám jednotlivých zástupců žalovaných.

73. V zásadě platí, že je ústavním právem účastníka jednat u soudu ve své mateřštině. Aby účastník mohl v občanském soudním řízení jednat ve své mateřštině nelze žádnému účastníku uložit (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 28. 4. 1984, sp. zn. 1 Cz 15/84). V poměrech projednávané věci však soud žalobci náhradu uložil s odkazem na § 147 odst. 1 o. s. ř. povinnost nahradit státu částku 600 Kč, která byla na základě usnesení ze dne 13. 6. 2023, č. j. [spisová značka], přiznána tlumočnici, neboť žalobce požadoval její účast, a pak se sám jednání bez omluvy nezúčastnil. Náklad byl tady vynaložen zcela zbytečně a nevznikl by, nebylo-li by žádosti žalobce.

74. Stanovené platební povinnosti soud v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. uložil žalobci splnit do tří dnů od právní moci rozsudku, neboť v řízení nevyšly najevo okolnosti, které by odůvodňovaly stanovení lhůty delší.

Poučení