11 C 63/2021 - 234

Rubrum

Okresní soud ve Vyškově rozhodl samosoudcem JUDr. Mgr. Alešem Vylamem ve věci žalobce: [Jméno zainteresované osoby 0/0][Datum narození zainteresované osoby 0/0] [Adresa zainteresované osoby 0/0] zastoupený advokátem [Jméno zástupce zainteresované osoby 0/0] sídlem [Adresa zástupce zainteresované osoby 0/0] proti žalované: [Jméno zainteresované osoby 1/0][Datum narození zainteresované osoby 1/0] [Adresa zainteresované osoby 1/0] zastoupená advokátem [Jméno zástupce zainteresované osoby 1/0] sídlem [Adresa zástupce zainteresované osoby 1/0] o zaplacení 24 392 Kč s příslušenstvím takto:

Výrok

I. Žaloba o zaplacení částky 24 392 Kč s 8,25 % úrokem ročně z částky 24 392 Kč od 21. 1. 2021 do zaplacení, se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění

1. Žalobce se žalobou domáhá zaplacení částky 24 392 Kč s příslušenstvím, uplatňuje nárok na náhradu nemajetkové újmy způsobené úmyslným jednáním žalované směřující vůči osobnosti žalobce při útoku dne [datum] na parkovišti před obchodním domem [Anonymizováno], kde mezi sebou ústně komunikovali žalobce a pan [jméno FO], poté co mu do tohoto rozhovoru vstoupila žalovaná, partnerka pana [jméno FO], tato bez jakéhokoliv důvodu napadla žalobce pepřovým sprejem, který mu nastříkala do obličeje a zasáhla tím zejména sliznice očí, úst a nosohltanu. Žalobce a [jméno FO] s členy jeho rodiny vedou dlouhodobé spory v souvislosti s rozvodem manželství pana [jméno FO] a [příbuzenský vztah] žalobce paní [jméno FO], s tím související péčí o děti, a s tímto tématem souvisel i rozhovor, při němž došlo k útoku. Rozhovor však nebyl do okamžiku útoku ze strany žalované žádným způsobem fyzicky, ani verbálně vyhrocen. Incidentu byly přítomny přinejmenším dvě zúčastněné osoby pan [jméno FO] a [jméno FO], pracovníci ostrahy obchodního domu, útok byl zachycen i na videozáznamu pořízeného panem [jméno FO], popsaný incident byl i předmětem řízení o přestupku vedeného komisí pro projednání přestupku [Anonymizováno], k témuž správnímu orgánu byl podán i podnět v souvislosti s tímto incidentem proti žalobci. Útok pepřovým sprejem byl žalovanou proveden z bezprostřední vzdálenosti od žalobcova obličeje a byl namířen přímo do očí, což umocnilo jeho negativní následky na zdraví, ty nejsilnější se projevily okamžitě a žalobce musel být transportován rychlou záchrannou službou na oční kliniku [anonymizováno], kde bylo provedeno prvotní ošetření. Žalobce pociťoval zejména [údaj o zdravotním stavu], po prvotním ošetření byl nucen docházet na ambulantní vyšetření a kontroly, zejména ORL a alergologie oční, kde byly tlumeny po útoku přetrvávající projevy zhoršeného vidění, pálení v očích, světlené fenomény, pocit sucha, pálení v nosní sliznici a dušnost, některé z těchto projevů i přetrvávají až do podání žaloby, ty způsobují rovněž [údaj o zdravotním stavu] následkem útoku ze strany žalované byl žalobce nucen vyhledat i odbornou [anonymizováno] pomoc, kdy je medikován [anonymizováno]. Žalobce požaduje bolestné ohodnocené celkem 42 body, což odpovídá újmě 12 392 Kč a za vypracování znaleckého posudku 2 500 Kč, dále odčinění jiných nemajetkových újem, spočívajících v následcích útoku, které nejsou spojeny přímo s bolestí, ale mají odškodnit nepohodlí, stres a obtíže související s utrpěnou zdravotní újmou včetně [anonymizováno] spočívajícího zejména v transportu do nemocnice, četných návštěv u lékařů, [údaj o zdravotním stavu], pro neurčitelnost této složky náhrady újmy znaleckým posudkem ji určuje podle úvahy soud a žalobce považuje za přiměřenou částku 12 000 Kč.

2. Žalovaná nárok neuznává, sama je dlouhodobě tyranizována rodinou žalobce a předmětný incident je pouze jednou, nikoliv ojedinělou epizodou. Poslední útok na žalobkyni se odehrál pouze měsíc před tímto incidentem, kdy byla fyzicky a slovně napadena matkou žalobce, ze strany rodiny žalobce je žalované kladen za vinu rozpad manželství jejich dcery [jméno FO] s panem [jméno FO]. Předmětné setkání se žalobcem dne [datum] skutečně proběhlo, nikoliv však tak, jak jej popisuje v žalobě žalobce, žalovaná nejprve sama, posléze i společně se svojí dcerou a dcerou pana [jméno FO] nakupovala v obchodním domě [Anonymizováno], v průběhu nákupu si všimla matky žalobce, která se v obchodě také pohybovala a sama se cítila jejím chováním ohrožená, neboť ji neustále pronásledovala a slovně ji atakovala. Tohoto se účastnili i zmiňovaní [jméno FO], kteří vystupovali jako ostraha obchodu, aniž měli viditelné označení, např. uniformu. Z obavy o svoji bezpečnost a svého nezletilého doprovodu telefonicky kontaktovala [jméno FO], který se na místo obratem dostavil. Žalovaná byla žalobcem a jeho rodinnými příslušníky již několikrát napadena a různými způsoby poškozována, podávala již několik trestních oznámení a také žalobu na ochranu osobnosti, která je aktuálně vedena u Okresního soudu ve [Anonymizováno]. Sestra žalobce žalovanou neustále pomlouvá a poškozuje nepravdivými a difamujícími výroky. Aktuální kauza považuje žalovaná za reakci na tuto žalobu. Po příchodu [jméno FO] všichni společně opustili prodejnu [Anonymizováno] a pokračovali k vozidlu zaparkovanému na parkovišti před obchodem, kde byli konfrontováni žalobcem, který je bezdůvodně pronásledoval, urážel a vyhrožoval, žalovaná se z obavy o život a zdraví svůj a svých blízkých a ve snaze odvrátit tento trvající útok ohnala po žalobci s pepřovým sprejem v ruce. Vzhledem ke vzájemné vzdálenosti dosahu a účinku tohoto pepřového spreje je zřejmé, že se jedná o pokus o odstrašení žalobce a žalovaná neměla v úmyslu jej jakkoliv zasáhnout, k čemuž zřejmě ani nedošlo a po použití pepřového spreje žalobce dál pokračoval ve svých výpadech, zasažen byl nakonec pouze pan [jméno FO]. Žalobce po delší chvíli svého jednání dobrovolně zanechal svého jednání a z místa odešel, nevykazoval žádné příznaky zasažení pepřovým sprejem, ani jiné poškození zdraví. Tento incident byl vyloženě iniciován žalobcem, který jej vyprovokoval a snažil se eskalovat, nikdy by k žádnému incidentu nedošlo, kdyby si žalobce nevšímal žalované a pana [jméno FO], tyto nepronásledoval a následně jim nevyhrožoval. Žalobce i přesto, že byl podle něj zásadně zasažen pepřovým sprejem, pokračoval v atacích a následně odjel svým autem. Žalovaná dále zpochybňuje navrženého svědka [jméno FO], který byl již projednáván pro přestupek proti panu [jméno FO] ohledně hanlivých, rasistických urážek, což se ukázalo jako nepravda, proto je zcela nedůvěryhodný a současně podjatý, svědci jsou údajně v blízkém vztahu s rodinou [jméno FO] a je otázkou, proč nezabránili útoku žalobce vzhledem k tomu, že vystupovali jako ostraha obchodu. Žalovaná odmítá, že by tento incident jakkoliv iniciovala, šlo bezpochyby o nutnou obranu a tato situace by nikdy nenastala, kdyby žalobce bezdůvodně ji nepronásledoval, její děti a pana [jméno FO] a nevyhrožoval. Až po výpadech došlo k obraně ze strany žalované a nelze tvrdit, že chtěla někomu úmyslně ublížit, použila běžně dostupný pepřový sprej až poté, co zazněla výhružka. Naopak sama žalovaná po popsaném incidentu musela vyhledat lékařskou [anonymizováno] pomoc a následně brát [Anonymizováno] léky, po opakovaných útocích rodiny [jméno FO] dlouhodobě trpí také [údaj o zdravotním stavu]. Je rovněž nutné uvést, že již [datum] žalobce normálně řídil auto, které je zachyceno na fotografii z toho dne před nemocnicí, jak žalovaná osobně, tak pan [jméno FO] viděli žalobce bez problémů řídit motorové vozidlo a chodit po městě těsně po incidentu, žalobce, když je spatřil, snažil se skrýt hlavu kapucí, aby ho nepoznali. Žalovaná uzavírá, že žaloba není důvodná, neboť žalovanému nezpůsobila újmu tak, jak uvádí v žalobě, především chybí protiprávnost jednání, které mělo mít za následek újmu, jednání žalované během incidentu lze kvalifikovat jedině jako nutnou obranu, a to vzhledem k objektivně trvajícímu útoku žalobce, v době incidentu jednak vzhledem k subjektivnímu pocitu ohrožení vzniklého následkem dlouhodobého pronásledování a útoků ze strany žalobce a jeho rodiny. Žalovaná rovněž zpochybňuje vznik újmy jako takové, jelikož tvrzené poškození zdraví žalobce je v extrémním rozporu se skutkovým dějem a vzhledem k průběhu incidentu jakož i dalšímu chování žalobce není vznik takového následku na zdraví reálně možný.

3. Podle § 3 odst. 1, odst. 2 písm. a), odst. 3, § 81, § 2894 odst. 1, § 2905, § 2907, §§ 2958-2960 občanského zákoníku (zákona č. 89/2012 Sb., dále též jen „obč. zák.“) soukromé právo chrání důstojnost a svobodu člověka i jeho přirozené právo brát se o vlastní štěstí a štěstí jeho rodiny nebo lidí jemu blízkých takovým způsobem, jenž nepůsobí bezdůvodně újmu druhým. Soukromé právo spočívá zejména na zásadách, že každý má právo na ochranu svého života a zdraví, jakož i svobody, cti, důstojnosti a soukromí. Soukromé právo vyvěrá také z dalších obecně uznaných zásad spravedlnosti a práva. Je chráněna osobnost člověka včetně všech jeho přirozených práv. Každý je povinen ctít svobodné rozhodnutí člověka žít podle svého. Ochrany požívají zejména život a důstojnost člověka, jeho zdraví a právo žít v příznivém životním prostředí, jeho vážnost, čest, soukromí a jeho projevy osobní povahy. Povinnost nahradit jinému újmu zahrnuje vždy povinnost k náhradě újmy na jmění (škody). Kdo odvrací od sebe nebo od jiného bezprostředně hrozící nebo trvající protiprávní útok a způsobí přitom útočníkovi újmu, není povinen k její náhradě. To neplatí, je-li zjevné, že napadenému hrozí vzhledem k jeho poměrům újma jen nepatrná nebo obrana je zcela zjevně nepřiměřená, zejména vzhledem k závažnosti újmy útočníka způsobené odvracením útoku. Při posouzení, zda někdo jednal v nutné obraně, anebo v krajní nouzi, se přihlédne i k omluvitelnému vzrušení mysli toho, kdo odvracel útok nebo jiné nebezpečí. Vznikne-li škůdci povinnost odčinit člověku újmu na jeho přirozeném právu chráněném ustanoveními první části tohoto zákona, nahradí škodu i nemajetkovou újmu, kterou tím způsobil; jako nemajetkovou újmu odčiní i způsobené duševní útrapy. Způsob a výše přiměřeného zadostiučinění musí být určeny tak, aby byly odčiněny i okolnosti zvláštního zřetele hodné. Jimi jsou úmyslné způsobení újmy, zvláště pak způsobení újmy s použitím lsti, pohrůžky, zneužitím závislosti poškozeného na škůdci, násobením účinků zásahu jeho uváděním ve veřejnou známost, nebo v důsledku diskriminace poškozeného se zřetelem na jeho pohlaví, zdravotní stav, etnický původ, víru nebo i jiné obdobně závažné důvody. Vezme se rovněž v úvahu obava poškozeného ze ztráty života nebo vážného poškození zdraví, pokud takovou obavu hrozba nebo jiná příčina vyvolala. Při ublížení na zdraví odčiní škůdce újmu poškozeného peněžitou náhradou, vyvažující plně vytrpěné bolesti a další nemajetkové újmy; vznikla-li poškozením zdraví překážka lepší budoucnosti poškozeného, nahradí mu škůdce i ztížení společenského uplatnění. Nelze-li výši náhrady takto určit, stanoví se podle zásad slušnosti. Škůdce hradí též účelně vynaložené náklady spojené s péčí o zdraví poškozeného, s péčí o jeho osobu nebo jeho domácnost tomu, kdo je vynaložil; požádá-li o to, složí mu škůdce na tyto náklady přiměřenou zálohu.

4. V předmětné věci soud učinil relativně 3 samostatné skutkové závěry, a to 1. pokud jde o situaci mezi rodinami před [datum], 2. samotný skutkový děj u obchodního domu [Anonymizováno] ze dne [datum] a 3. zdravotní následky, resp. důsledky obecně po incidentu na straně žalobce.

5. Pokud jde o situaci a vztahy mezi rodinami žalobce a žalované, kdy žalobce je bratrem bývalé ženy svědka [jméno FO], který byl společně se žalovanou před obchodním domem, pak mezi účastníky není sporu, že vztahy mezi rodinami jsou napjaté již více než 7 let, neboť rodina žalobce vinní žalovanou z rozvodu sestry žalobce a svědka [jméno FO], od té doby dochází k verbálním i neverbálním útokům mezi osobami na jedné i druhé straně, tento stav lze posoudit jako velice netypický, abnormální, zcela vybočující z běžných vztahů rodin, kde došlo k rozvodu manželství, osoby při každém styku, který je nutný z důvodu společných dětí sestry žalobce a [jméno FO] dochází k vyhrocování situací, oboustranně dochází k pořizování fotografických nebo videozáznamů, sám svědek [jméno FO] výslovně uvedl, že může potvrdit, že vztahy mezi rodinami rozhodně nejsou normální, nicméně ani jedna z rodin nedělá nic pro to, aby se vztahy stabilizovaly či uklidnily, zejména s ohledem na nezletilé děti, naopak dochází k opakování vyhrocování kontaktů. Ve shodě s rozsáhlým dokazováním, a to obrazovým materiálem i videozáznamy, listinami z přestupkových řízení, lékařských zpráv, policie ČR a zejména SMS zpráv, soud uzavírá, že obě strany nehledají řešení z této situace a obě strany se stejným dílem podílejí na vyhrocování a trvání této situace, je politování hodné, že nejvíce rozumu mají dcery[Anonymizováno][jméno FO] a sestry žalobce a dcera žalované, které se snaží vyhýbat se konfliktům, a ani o nich nehovořit, soud ostatně z tohoto důvodu nepředvolal tyto osoby jako svědky tak, aby nebylo nutné dále vtahovat nezletilé osoby do zcela nepochopitelného (i pro nezletilé) konflikty, které kromě správních řízení končí lékařskými zprávami, které mají potvrdit poškození zdraví na jedné či druhé straně. S ohledem na tuto situaci je nutné posuzovat i skutkový děj, který se odehrál dne [datum].

6. Soud závěry ohledně tohoto skutkového děje učinil z výslechu účastníků svědka [jméno FO], matky žalobce a svědků [jméno FO] v [jméno FO] s tím, že pokud jde o výslech matky žalobce a svědků [jméno FO], jsou tyto ve vzájemném rozporu a v rozporu i s výslechem žalované a svědka [jméno FO], přičemž tyto dva výslechy jsou v souladu, matka žalobce zejména uvedla, že viděli žalovanou, jak telefonuje, a že se poté se svědkem vrátila směrem k informacím, a tam již stál i svědek [jméno FO] s dcerou, a až poté se svědkem [jméno FO] rozloučila, svědkovi rovněž řekla, co jde nakupovat a svědek podle matky žalobce jí následně ukázal, co mají v akci, naopak svědek [jméno FO] uvedl, že pokračoval se svědkyní pouze hlavní trasou, ptala se ho pouze, kde jsou vajíčka a ona poté pokračovala sama dále, přičemž svědek se sám vrátil k východu. Z fotografií rovněž plyne, že v daném čase byli na prodejně oba svědci [jméno FO] a [jméno FO], svědek [jméno FO], který nebyl sám, jak uváděl a fotografie potvrzují skutkovou verzi žalované a svědka [jméno FO], že s matkou žalobce šli oba svědkové a s matkou byli i v době, kdy došlo k setkání se žalovanou, a to i v době, kdy žalovaná telefonicky volala svědkovi [jméno FO]. Jak je mezi rodinami obvyklé, došlo minimálně k neverbální komunikaci mezi žalovanou a matkou žalobce uvnitř prodejny [Anonymizováno] za přítomnosti svědků [jméno FO] a již toto setkání podle soudu vzbudilo u žalované, zejména s ohledem na celkovou situaci mezi rodinami uvedenou shora, obavy ze strany matky žalobce, přičemž tyto obavy nelze zlehčovat ani tím, že se svědkové [jméno FO] přímo neverbální komunikace neúčastnili, pro obavy žalované je zcela dostatečné, že s matkou žalobce byli po celou dobu v blízkém kontaktu a již pohled matky žalobce, která identifikovala a popsala svědkům žalovanou, vzbudili u žalované oprávněný strach, který nejprve vedl k zavolání svědka [jméno FO]. Ten ve shodě se žalovanou uvedl, že v době svého příchodu byli svědkové [jméno FO] v těsné blízkosti matky žalobce. A až skutečnost, že svědek [jméno FO] pořizoval videozáznam, byl podle soudu příčinou toho, že se tyto 3 osoby od sebe vzdálily. Následně svědek [jméno FO] a žalovaná dokončili nákup, zaplatili a směřovali mimo prostory obchodního domu [Anonymizováno], stejně tak dokončila nákup i matka žalobce, která rovně telefonicky zavolala žalobce, který následně vyšel již bez přítomnosti matky žalobce před obchodní dům, kde v tu dobu byli opět svědkové [jméno FO] a [jméno FO] a žalovanou a svědka [jméno FO] uviděl, jak směřují k osobnímu vozidlu žalované, přičemž osobní vozidlo žalobce bylo zaparkováno zcela jiným směrem. Mezi účastníky došlo nejprve k neverbální komunikaci, přičemž této se účastnil svědek [jméno FO] a žalobce, tato poté přešla v komunikaci verbální, žalobce na svědka [jméno FO] volal „chlapečku, pojď sem“, žalobce následně se ptal, „jestli má nějaký problém a čemu se směje, tomu, že mlátí 50 kg ženský a 65 letý seniory“, zcela ve shodě oba vypověděli, že těsně před stříknutím pepřovým sprejem, pronesl žalobce „ještě to neskončilo“. Svědek [jméno FO] se ho rovněž zeptal, jestli má před tím „problém“ a žalobce odpověděl „jo, mám“. Za této situace, kdy žalovaná již pod vlivem událostí, které nastaly uvnitř obchodního domu [Anonymizováno], cítila obavy z přítomnosti a přibližování se žalobce, přičemž o další aktivity odrazovali žalobce i slova jednoho ze svědků „[Anonymizováno] vyser se na to“, žalobce ho však neposlouchal, přičemž svědek [jméno FO] a žalovaná se snažili, co nejrychleji opustit parkoviště u obchodního domu. Žalovaná pod vlivem stresu a celé situace v okamžiku po slovech žalobce „to ještě neskončilo“, vytáhla pepřový sprej a tímto stříkla. Z provedeného dokazování neplyne, že by úmyslem žalované bylo namířit do očí žalobce a způsobit mu tak maximální zdravotní problémy, naopak ze skutečnosti, že došlo k zasažení i svědka [jméno FO] a jednoho z děvčat, došlo k většímu rozptylu a ruka žalované nebyla po celou dobu použití namířena do obličeje žalobce. Skutečností je, že směrem k žalobci bylo vystříknuto spreje nejvíce. Zásah sprejem trval poměrně krátkou dobu a je účelem tohoto prostředku, co nejdříve odradit osobu v případě hrozícího útoku, tento za psychického stavu žalované mohla žalovaná oprávněně očekávat, když žalobce je výrazně fyzicky zdatnější než žalovaná a byl poměrně blízko jak žalované, tak svědka [jméno FO], přičemž soud považuje za vyloučené, že by žalobce chtěl cokoliv udělat své neteři, příp. druhé nezletilé. Žalovaná se nepřipravovala na použití spreje, její jednání nebylo promyšlené a plánované, učiněné pouze z důvodu aktuální situace, která započala již v obchodním domě, a na které se podílela výlučně matka žalobce. Byť šlo o použití spreje, který má být určen ke krátkodobému zastavení útočníka, a byť komunikace ze strany žalobce byla nejprve neverbální a následně pouze verbální, nedošlo k fyzickému ataku, u žalované došlo k důvodným obavám, že k tomuto ve vztahu ke svědkovi [jméno FO] dojde.

7. Právní úprava náhrady újmy na přirozených právech člověka chrání lidský život, zdraví, osobnostní statky a v neposlední řadě svobodné rozhodnutí člověka žít podle svého. Náhrada nemajetkové újmy způsobené duševními útrapami (§ 2956 obč. zák.) je tradičně v nárokové rovině rozdělena na náhradu bolesti a ztížení společenského uplatnění (§ 2958 obč. zák.), na náhradu nákladů péče o zdraví (§ 2960 obč. zák.), na peněžité kompenzace (§ 2962 a násl. obč. zák.) a právo na zadostiučinění (satisfakci) proti úmyslně jednajícímu škůdci (§ 2957 obč. zák.). Obecné soudy mají povinnost nalézat, při řádně uplatněných a relevantních žalobních tvrzeních, a přiznat náhradu nemajetkové újmy. Zdraví patří mezi nejvýznamnější faktory ovlivňující kvalitu lidského života, je jedním ze základních předpokladů pro požívání ostatních práv; zdraví je součástí fyzické integrity člověka a jako takové je chráněno čl. 7 odst. 1 Listiny zaručujícím nedotknutelnost osoby a jejího soukromí. Dojde-li k zásahu do zdraví člověka, a tedy do jeho tělesné a duševní integrity, obvykle není možné zajistit nápravu uvedením do původního stavu. Kromě toho, že taková náprava nemusí být s ohledem na tělesné a duševní dispozice lidí obecně možná, jsou zásahy do zdraví člověka typicky spojeny s bolestí či jiným duševním strádáním, u nichž není uvedení do původního stavu ani teoreticky představitelné. Aby byla ochrana, kterou soudní moc poskytuje právu na tělesnou a duševní integritu podle čl. 7 odst. 1 Listiny, skutečná a účinná, je třeba vycházet z toho, že původce újmy je povinen tuto újmu plně nahradit. Z práva na ochranu tělesné a duševní integrity podle čl. 7 odst. 1 Listiny tedy plyne princip úplné náhrady újmy, majetkové i nemajetkové, tomu, kdo utrpěl újmu na zdraví. Náhrada újmy při ublížení na zdraví je upravena v § 2958 obč. zák., je nutné kompenzovat veškerou nemajetkovou újmu způsobenou ublížením na zdraví plně a spravedlivě. Ustanovení § 2958 obč. zák. je speciální vůči § 2956 obč. zák. a pro případy újmy na přirozených právech. Odškodnění nemajetkové újmy způsobené ublížením na zdraví zahrnuje tři varianty (dílčí nároky) náhrad: bolestné, náhrada za ztížení společenského uplatnění a náhrada dalších nemajetkových újem. Je třeba respektovat, že § 2956 obč. zák. nezakotvuje samostatnou skutkovou podstatu náhrady nemajetkové újmy, ty mohou mít formu psychické bolesti nebo jiných duševních útrap – při určování výše zadostiučinění za duševní útrapy se bere za východisko člověk s běžným, obvyklým emocionálním způsobem prožívání různých životních situací - například strach o život, strach o zdraví nenarozeného dítěte, úzkost a deprese v době léčení (např. z operace), starost o budoucnost (z následků zranění), šok a následky ze zranění, odloučení od rodiny, pocit méněcennosti a jiné nepříznivé dopady do sféry poškozeného, které nejsou bolestivé a nemají trvalý charakter. Za okolnosti, které nenastávají pravidelně a zvyšují intenzitu utrpěné újmy, lze považovat nečekaně závažné komplikace spojené s léčením, jakož i nemožnost zúčastnit se důležitých nevšedních událostí - např. plánovaná pracovní či studijní stáž nebo rodinná oslava, Vánoce. Za další nemajetkovou újmu lze tedy považovat i mimořádné okolnosti, které souvisejí se závažnými zdravotními komplikacemi spojenými s léčením, s nevšedními životními událostmi, kterých se poškozený nemohl zúčastnit. Při stanovení výše nemajetkové újmy třeba přihlédnout i k tomu, po jakou dobu značené duševní útrapy trvají a zda a jak se podstatným způsobem odrazily v běžném, pracovním i společenském životě poškozeného (srov. nálezy sp. zn. 1564/20, III. ÚS 2253/13, I. ÚS 1564/20, I. ÚS 2315/15, II. ÚS 4100/19).

8. Jak plyne z rozsudku Nejvyššího soudu sp. zn. 25 Cdo 2245/2017 jednotlivé, dílčí a samostatné nároky na náhradu za bolest, ztížení společenského uplatnění a další nemajetkovou újmu samostatně vznikají a zanikají, i se samostatně promlčují. Nárokem na odškodnění bolesti se rozumí odškodnění bolesti v tzv. širším smyslu, tedy jak bolesti fyzické, tak i duševního strádání; běžné obtíže spojené s ublížením na zdraví určitého typu jsou zahrnuty již v ohodnocení bolesti. Další nemajetkové újmy při ublížení na zdraví jsou spojeny se zásahem do zdraví, který nespočívá v přechodné bolesti ani ve fyzické či psychické újmě dlouhodobého (trvalého) charakteru, nýbrž jde o specifické okolnosti vymykající se obvyklému průběhu léčby a stabilizace zdravotního stavu, které nenastávají pravidelně, ale zvyšují intenzitu utrpěné újmy na zdraví nad obvyklou míru. Smyslem náhrady za bolest je vedle samotného bolestivého stavu odškodnit i určitou míru nepohodlí, stresu či obtíží spojených s utrpěnou zdravotní újmou a to v rozsahu, v němž tyto zásahy do osobnostní sféry poškozeného z povahy věci souvisí s bolestí obvykle doprovázející stavy popsané v jednotlivých položkách (tzv. bolest v širším smyslu) - jde např. o obavy poškozeného z léčení, pocity méněcennosti, nesamostatnosti a závislosti na pomoci třetích osob, dlouhodobé odloučení od blízkých osob, omezení soukromí při sdílení nemocničního pokoje s ostatními pacienty, pocit studu při odkázání na pomoc ošetřovatelky a posléze vlastní dcery při výkonu nejprve fyziologických a posléze hygienických potřeb v domácím prostředí, tyto nepředstavují vybočení z obvyklého způsobu léčby a následné rekonvalescence ani omezení nadprůměrně zasahující do života poškozeného a nejde o strádání, jež by mělo být odškodněno nad rámec bolestného jako další nemajetková újma. Nejvyšší soud k výkladu pojmu další nemajetkové újmy zastává restriktivní přístup, neboť má za to, že nepřiměřené rozšíření kategorie dalších nemajetkových újem by vedlo k vynětí standardních situací z rámce odškodnění bolesti a ztížení společenského uplatnění, a tím k nesystémovému stírání rozdílů mezi jednotlivými druhy nemajetkových újem na zdraví (usnesení a rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 25 Cdo 2245/2017 a sp. zn. 25 Cdo 2635/2018).

9. V projednávané věci soud žalobce vyzval jejich upřesnění a stanovení požadované částky. Žaloba, kterou žalobce uplatnil nárok na náhradu nemajetkové újmy způsobené ublížením na zdraví, je totiž podle soudu neurčitá, pokud uvádí pouze jedinou souhrnnou částku požadované náhrady a nelze dovodit požadované částky na jednotlivé dílčí nároky (tj. náhrada za bolest a za další nemajetkové újmy). Žalobce tak mimo jiné musí uvést žalobní petit (nebo to musí být zřejmé z obsahu žaloby), a to čeho se domáhá a a každý nárok v žalobě podložit konkrétními skutečnostmi. Vady podání spočívající v neurčitosti nebo nesrozumitelnosti pak mohou spočívat i v nesprávně formulovaném petitu. Ten totiž musí být přesný, srozumitelný a určitý. Účastník musí přesně uvést nárok, jehož přisouzení se domáhá. To je nutné z toho důvodu, že soud musí zcela přesně vědět, o čem má jednat a rozhodnout, neboť nemůže účastníkům přiznat jiná práva a uložit jiné povinnosti, než jsou navrhovány, soud musí svým rozhodnutím žalobní petit zcela vyčerpat a nesmí jej překročit. Výše uplatňovaného nároku musí být stanovena alespoň minimální částkou, nestačí pouze uvést, že poškozený požaduje náhradu újmy ve výši, jaká bude zjištěna v průběhu řízení před soudem (rozhodnutí Nejvyššího soudu ČSSR sp. zn. 5 Tz 13/67, sp. zn. 4 Tz 75/66). V případě jediného nároku by pak rozhodnutí o podané žalobě na bolestné nutně muselo představovat překážku věci rozsouzené pro případné uplatnění nároku odůvodněného ztížením společenského uplatnění. Rovněž není důvod udržovat škůdce po dlouhou dobu v nejistotě, zda bude vůči němu nárok uplatněn a v jaké výši (usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 25 Cdo 2245/2017).

10. Stanovit výši nároku, o kterém se řízení vede, přitom přísluší pouze žalobci, protože vymezit předmět sporu v civilním sporném řízení náleží jen jeho účastníkům. Ani soud tak nemůže určit, jaká část z celkově žalované částky připadá na každý z nároků. Jestliže žalobce v žalobě jednotlivé nároky dostatečně nespecifikoval, a to konkrétně jejich výši, trpí jeho podání vadou spočívající v neurčitosti, pro kterou nelze v řízení pokračovat a kterou je třeba odstranit postupem podle § 43 o. s. ř., to učinil soud I. stupně při jednání. Konkrétní zařazení označené újmy pak přísluší obecným soudům (srov. shora uvedený nález sp. zn. 1564/20).

11. V projednávané věci jsou splněny všechny shora uvedené základní předpoklady pro závěr, že žalovaná jednala v nutné obraně. Ze skutkových zjištění vyplývá, že žalovaná nevyvolala na parkovišti konflikt se žalobcem, tento vyvolala výlučně žalobce, a to nejprve neverbálně a následně verbálně s přiblížením se ke svědkovi [jméno FO] a žalované a žalovaná se oprávněně obávala poškození svého zdraví nebo zdraví svědka [jméno FO]. Použití pepřového spreje nelze považovat za nepřiměřený popsané situaci a žalovaná mohla důvodně předpokládat, že jí zvolený způsob zásahu ji i další osoby účinně ochrání bez vážných následků pro žalobce.

12. Soud proto uzavírá, že žalovaná způsobila žalobci újmu na zdraví, když odvracela jeho bezprostředně hrozící protiprávní útok a jednala v nutné obraně a není proto povinna platit žalobci újmu na zdraví, ani mu cokoliv jiného nahrazovat. Pokud jde o případné následky žalobce, tyto soud nijak nemá v úmyslu bagatelizovat či zlehčovat, proto také v souladu se shora uvedenou judikaturou řádně poučil žalobce, který nejprve specifikoval své nároky 12 body jako obava z dalšího poškození zdraví s ohledem na zaměstnání žalobce, zhoršení dýchání, medikace, návštěvy lékařů, transport do nemocnice, duševní strádání, obtíže, stres, nepohodlí, návštěva policie, převoz z Brna a samostatně uvedená návštěva policie dne [Anonymizováno]. tak, že po odstranění neurčitostí specifikoval žalobce své nároky jako 1. obava z dalšího poškození zdraví ve spojení se stresem a duševním strádání, 2. transporty žalobce do nemocnice a převoz zpět včetně nepohodlí při těchto transportech, 3. návštěvy lékařů dle obsahu spisu ORL, alergologie a oční ordinace, 4. návštěvy policie bezprostředně po útoku a dne [Anonymizováno]. Pokud jde o nároky specifikované pod body 1., 2. a 3., pak v souladu se shora uvedenými judikaturními závěry je třeba tyto nároky posoudit jako odškodnění bolesti v tzv. širším smyslu, a tudíž jsou tyto nároky již samostatně neuplatnitelné a náhrada je již obsažena v náhradě za bolest, jako samostatný posoudil soud I. stupně toliko bod číslo 4., a to návštěvy policie bezprostředně po útoku a dne 16. 1., když tyto okolnosti jsou právě okolnostmi, které nenastávají pravidelně a zvyšují intenzitu utrpěné újmy.

13. Soud z lékařských zpráv má za prokázané ve spojení se znaleckým posudkem [tituly před jménem] [jméno FO] ze dne [datum], že došlo k poškození zdraví žalobce, nicméně jednalo se o poškození obvyklé po použití pepřového spreje, a to pokud jde o veškeré důsledky, a to z pohledu očního, alergologického i ORL, podle soudu pokud je účinek pepřového spreje okamžitý, nebylo možné řídit motorové vozidlo, přičemž z výslechu všech osob plyne, že žalobce byl schopen sám přes parkoviště dojít ke svému osobnímu automobilu a přes 2 světelné křižovatky přejet k budově policie, přičemž v této budově bylo možné dojít i kratší cestou bez použití motorového vozidla, protože soudu i všem osobám je známa poloha budovy policie a obchodního domu [Anonymizováno], které bezprostředně sousedí. Jak již soud zdůraznil, soud nijak nechce zlehčovat zdravotní stav žalobce, který je ovlivněn i dlouhodobou léčbou [Anonymizováno], ani skutečnost, že došlo k zásahu do očí žalobce, nicméně řada skutečností vyplývající z lékařských zpráv je subjektivního charakteru na straně žalobce, jak plyne ze závěru zejména oční kliniky [Anonymizováno] ze dne [datum], žalobce byl schopen i po kontrole na klinice řídit motorové vozidlo dne [datum], omezení bylo toliko po kontrole dne [datum] z důvodu provedeného vyšetření, dle závěru z očního vyšetření nebyl předpoklad k takovému zhoršení očního stavu pacienta, který by vyžadoval převoz RZT. Pokud jde o zprávu [tituly před jménem] [jméno FO] ze dne [datum], pak ke stavu, zda žalobce byl [Anonymizováno] h inkriminovaného dne schopen řídit motorové vozidlo, se nelze vyjádřit jednoznačně, jelikož rychlost nástupu a délka trvání je subjektivní i objektivní a závisí na mnoha okolnostech, zejména koncentraci vzdálenosti a délky expozice, nicméně po takovém zásahu může mít osoba oprávněný strach z poškození zrakových funkcí a rychlého převozu posádkou RZT. Ve většině případů vznikají subjektivní i objektivní příznaky ve velmi krátké době od zasažení během několika minut, zdali však v případě žalobce v odstupu cca 30 minut od zasažení jeho očí dráždivou látkou, byly by jeho oční potíže tak intenzivní a závažné, že bylo nutné volat k převezení k očnímu vyšetření posádku RZT, se lékař nedovede vyjádřit, protože objektivní oční nález byl stanoven až téměř 1 hodiny od vystavení působení dráždivé látky. V době očního vyšetření měl již pacient na obě oči 100% hodnotu zrakových funkcí obou očí a na pravém oku jen známky překrvení spojivky, na levém oku překrvení spojivky a lehčí známky poleptání části rohovky neovlivňující hodnotu zrakových funkcí, to však z důvodu časového intervalu od doby zásahu. Ze zprávy alergologické ordinace plyne, že již ve [Anonymizováno] letech byl žalobce vyšetřovaný na alergologii, prokázaná alergie na [Anonymizováno], od roku 2000 [údaj o zdravotním stavu], pravidelně užíval léky od února 2015 s pravidelnými kontrolami 3x do roka, vážným problémem bylo pro žalobce [údaj o zdravotním stavu], po napadnutí pepřovým sprejem došlo ke zhoršení dušnosti, byl prokázaný [údaj o zdravotním stavu], následně došlo ke zlepšení stavu, jde o první případ, se kterým se lékařka setkala po dobu své 46 leté praxe, přičemž při dalších kontrolách byl stav stabilizovaný.

14. Soud proto uzavírá, že u žalobce skutečně došlo k poleptání spojivky a rohovky levého oka s bodovým ohodnocením dle znaleckého posudku, rovněž došlo i ke zhoršení [podezřelý výraz] 1. - 3., tak i samostatného nároku spočívající v opakovaných návštěvách na policii a žalobu zcela zamítl.

15. Žalovaná byla v předmětné věci zcela procesně úspěšná, nicméně soud přihlédl ke skutkovým závěrům ohledně situace, která předcházela dni [datum], a to situaci, kterou soud shora popsal jako zcela abnormální a vybočující, byť vyvolanou manželstvím svědka [jméno FO] a sestry žalobce, nicméně na zhoršující se a vyhrocující se situaci, a to opakovaně se podílejí všechny dospělé osoby na obou stranách, tj. jak žalobce, jeho sestra, matka a otec, příp. další osoby, tak na druhé straně žalovaná a svědek [jméno FO], příp. další osoby a soud v těchto okolnostech shledává důvody hodné zvláštního zřetele, pro které je na místě nepřiznat žalované náhradu nákladů řízení, přičemž by tento důvod byl dán i v případě, že by byl procesně úspěšný žalobce a soud by za takové situace nepřiznal náhradu nákladů ani žalobci.

Poučení