11 C 64/2021 - 75

Rubrum

Okresní soud v Uherském Hradišti rozhodl samosoudkyní Mgr. Ilonou Miklovou ve věci žalobkyně: [Jméno žalobkyně], narozená [Datum narození žalobkyně] bytem [Adresa žalobkyně] zastoupená advokátem [Jméno advokáta A] sídlem [Adresa advokáta A] proti žalovanému: [Jméno žalovaného], narozený [Datum narození žalovaného] bytem [Adresa žalovaného] [číslo][Adresa žalovaného] zastoupený advokátem [Jméno advokáta B] sídlem [Adresa advokáta B] o vyklizení nemovitosti takto:

Výrok

I. Žalovaný je povinen vyklidit a odevzdat žalobkyni nemovitosti, a to pozemek p.č. [hodnota], součástí kterého je stavba, budova č.p. [číslo], a pozemek p.č. [hodnota], vše v obci [adresa] a k.ú. [adresa], zapsáno na LV č. [hodnota] u [právnická osoba] pro [jméno], Katastrální pracoviště [adresa], a to do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši 15 890 Kč, a to do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku, k rukám právního zástupce žalobkyně.

Odůvodnění

1. Žalobkyně se žalobou doručenou ke zdejšímu soudu dne 24. 3. 2021 domáhala nechť soud rozhodne tak, jak je uvedeno ve výroku č. I tohoto rozsudku.

2. Svůj nárok odůvodnila tím, že žalobkyně je výhradním vlastníkem nemovitých věcí, a to pozemku parcela číslo [hodnota] (zastavěná plocha a nádvoří), součástí kterého je stavba – budova s č.p. [číslo] (objekt k bydlení) a pozemku parcela číslo [hodnota] (zahrada), vše v obci [adresa] a katastrálním území [adresa], zapsáno na listu vlastnictví číslo [hodnota] u [právnická osoba] pro [jméno], Katastrální pracoviště [adresa], dále jen „nemovitost“.

3. Žalovaný uvedenou nemovitost užívá bezesmluvně, na základě jeho příslibu, že s předchozím vlastníkem nemovitosti – panem [jméno FO], nar. [datum], bytem [adresa] (manželem žalobkyně) uzavře řádnou nájemní smlouvu. Přes opětovné urgence k uzavření nájemní smlouvy žalovaný takto nikdy neučinil a odmítal se z předmětné nemovitosti vystěhovat. V průběhu roku 2020, konkrétně s právní účinností ke dni 8. 1. 2020, se vlastníkem nemovitosti stala žalobkyně, která žalovanému v průběhu měsíce září 2020 zaslala návrh nájemní smlouvy jí podepsaný, s tím, že žalovaný tento návrh taky podepíše a vrátí zpět žalobkyni. Toto se však nestalo a žalovaný do dnešního dne s žalobkyní neuzavřel žádnou smlouvu a bez právního titulu její nemovitost dál nezákonně užívá. Žalovaný nikdy žalobkyni, či předchozímu vlastníkovi, za užívání nemovitosti ničeho neuhradil.

4. Žalobkyně dne 26. 1. 2021 písemně vyzvala žalovaného k vyklizení nemovitosti a k úhradě za bezesmluvní užívání nemovité věci. Výzva byla odeslána prostřednictvím provozovatele poštovních služeb (doporučenou zásilkou), žalobce si však odmítl zásilku obsahující výzvu převzít. Současně mu byla výzva zaslána tzv. obyčejnou zásilkou. V uvedené výzvě byl vyzván, aby v termínu nejpozději do 15. 2. 2021, vyklidit nemovitost. Žalovaný na toto nikterak nereagoval. Nadto žalobkyně sděluje, že žalovanému byly zasílány i výzvy ke zrušení sídle na adrese nemovitosti: [adresa] [číslo][adresa], které zde má žalovaný hlášeny, které žalovaný taktéž nepřebírá. Žalovaný odmítá jakkoli komunikovat a nadále protiprávně užívá nemovitost.

5. Žalovaný se k žalobě vyjádřil podáním doručeným soudu dne 15. 6. 2022 (ze dne 14. 6. 2022).

6. Uvedl, že žalobkyně se shora uvedenou žalobou domáhá vyklizení a odevzdání nemovitosti, a to pozemku p. č. [hodnota] [Anonymizováno]), součástí kterého je stavba - budova s č.p. [číslo] ([Anonymizováno]) a pozemku p. č. [hodnota] ([Anonymizováno]), vše v obci [adresa] a katastrálním území [adresa], zapsané na LV č. [hodnota] u [právnická osoba] pro [jméno], Katastrální pracoviště [adresa].

7. Žalobkyně je vlastnicí uvedených nemovitostí s právní účinností od 8. 1. 2020, aniž o změně vlastníka žalovaného informovala. Pokud žalobkyně považovala žalovaného za Nájemce, pak měla postupovat podle § 2221 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, (dále „NOZ“).

8. Podle § 2221 odst. 1 NOZ „změní-li se vlastník věci, přejdou práva a povinnosti z nájmu na nového vlastníka“. Podle § 2221 odst. 2 NOZ, převedl-li pronajímatel vlastnické právo k věci, nejsou pro nového vlastníka závazná ujednání o pronajímatelových povinnostech, které zákon nestanoví. To neplatí, pokud nový vlastník o těchto ujednáních věděl.

9. Při výkladu ustanovení § 2221 NOZ se Nejvyšší soud v obecné rovině již přihlásil k závěrům, jež formuloval v souvislosti s interpretací obsahově obdobného ustanovení § 680 odst. 2 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, (dále OZ) (viz usnesení Nejvyššího soudu ze dne 12. 12. 2018 pod sp. zn. 26 Cdo 1868/2018). Vyplývá z nich, že interpretovaná ustanovení upravují zvláštní případ právního nástupnictví (sukcese), s nímž je spojen ten důsledek, že na nabyvatele přecházejí práva a povinnosti Pronajímatele z nájemního vztahu přímo ze zákona (ex lege), nastane-li skutečnost, s níž zákon uvedený důsledek spojuje - tj. nabytí vlastnického práva k pronajaté věci. Nabyvatel vstupuje do původního nájemního vztahu se všemi jeho základními obsahovými atributy, jakými jsou zejména předmět nájmu a práva a povinnosti subjektů daného vztahu vyplývající ze zákona, resp. z nájemní smlouvy, s výjimkou těch práv a povinností, která mají samostatný právní režim daný právním důvodem jejich vzniku (např. peněžité pohledávky a dluhy Pronajímatele vzniklé za trvání původního nájemního vztahu). Smyslem této právní úpravy je přitom zajistit kontinuitu nájemního vztahu na straně Pronajímatele pro případ, že nastane předvídaná právní skutečnost - změna vlastnictví k pronajaté věci. Toto právní nástupnictví se týká práv a povinností typických pro nájemní vztah, tedy těch, jež tvoří jeho pojmové znaky. Se vstupem nabyvatele do nájemního vztahu proto nemůže být spojen ten důsledek, že by na něj přešel takový závazek jeho právního předchůdce, který uvedený rámec přesahuje. Ohledně práv a povinností příznačných pro nájem však bezvýhradně platí, že právní nástupnictví se týká celého obsahu nájemního vztahu. Účelem takovéto právní úpravy je přitom poskytnutí právní ochrany Nájemci v situaci, kterou nemohl (svým projevem vůle) ovlivnit (viz rozsudky Nejvyššího soudu ze dne [datum] pod sp. zn. [spisová značka], uveřejněný pod č. 7/2014 Sbírky soudních rozhodnutí stanovisek ze dne [datum] pod sp. zn. [spisová značka] ze dne [datum] pod sp. zn. [spisová značka], uveřejněný pod č. [Anonymizováno] v časopise Soudní judikatura, či ze dne [datum] pod sp. zn. [spisová značka]).

10. Byť právní úprava účinná od 1. 1. 2014 na rozdíl od předchozí právní úpravy již neobsahuje výslovné ustanovení o tom, že Nájemce je oprávněn zprostit se svých závazků vůči dřívějšímu vlastníku, jakmile mu byla změna oznámena nebo nabyvatelem prokázána (viz § 680 odst. 2 OZ), jehož interpretací Nejvyšší soud dospěl k závěru, že Nájemce, jemuž nebyla změna vlastnictví oznámena původním vlastníkem nebo prokázána nabyvatelem, se (do doby, než se tak stane) nemůže zprostit svých závazků vůči dřívějšímu vlastníkovi a je povinen mu platit i nájemné (srov. již výše citované rozsudky Nejvyššího soudu pod sp. zn. 26 Cdo 906/2005 a sp. zn. 26 Cdo 2811/2016 nebo usnesení téhož soudu ze dne 17. 10. 2007 pod sp. zn. 26 Cdo 1363/2007 a ze dne 10. 5. 2016 pod sp. zn. 28 Cdo 5195/2015), je v zájmu právní ochrany Nájemce, jenž přechod práv a povinností z nájemní smlouvy na nového pronajímatele nemohl nikterak ovlivnit a nemusel se o něm ani dozvědět, i v zájmu zachování právní kontinuity a jistoty v právních vztazích mezi převodcem předmětu nájmu, jeho nabyvatelem a Nájemcem očividně na místě setrvat i v nových právních poměrech na výše uvedených judikaturních závěrech.

11. Žalobkyně dále dovozuje, že žalovaný užívá shora uvedené nemovitosti bez právního titulu. Žalovaný uvedenou nemovitost užívá více jak 10 let na základě ústní dohody s předchozím vlastníkem - [jméno FO], nar. 17. 5. 1961, přičemž mezi žalovaným a [jméno FO] nebyla nikdy vůle uzavřít klasickou nájemní smlouvu definovanou občanským zákoníkem.

12. Účastníci smluv a právních (závazkových) vztahů nejsou omezeni jen na smluvní typy výslovně zákonem upravené. Ohledně předmětné nemovitosti žalovaný s [jméno FO] fakticky ústně a také konkludentně uzavřeli nepojmenovanou smlouvu podle § 1746 odst. 2 NOZ (dříve podle § 51 OZ), jejímž předmětem bylo bezúplatné užívání předmětné nemovitosti, přičemž žalovaný měl povinnost uhrazovat veškeré náklady provozu nemovitosti s tím, že nemovitost v budoucnu zakoupí.

13. Z rozsudku Nejvyššího soudu České republiky pod sp. zn. 33 Cdo 1977/2007 ze dne 9. 9. 2009 vyplývá, že „u nepojmenovaných smluv určují obsah smlouvy její účastníci, kteří si upraví vzájemná práva a povinnosti, jež tvoří obsah smlouvy, která je právním důvodem jejich vzniku. Teprve není-li v určité otázce účastníky nic smluveno, použijí se na závazkový právní vztah, vzniklý z nepojmenované smlouvy, analogicky ta zákonná ustanovení, která upravují závazkový právní vztah obsahem a účelem nejbližší. ” 14. Dům byl v době uzavření ústní dohody mezi [jméno FO] jako tehdejším vlastníkem nemovitosti a žalovaným v dezolátním stavu, bydleli vněm nepřizpůsobiví občané, kteří žádným způsobem nepřispívali na chod domu. Jeden z nich [jméno FO], bydlící t.č. na ubytovně [Anonymizováno], [adresa], může potvrdit, v jakém stavu nemovitost v té době byla, a jakým způsobem byla užívána. Ostatní tehdejší obyvatelé domu buď již nežijí, anebo neznám jejich současné bydliště.

15. Nemovitost byla až do roku 2012 na hranicích obyvatelnosti, což může žalovaný doložit fotografiemi z interiéru nemovitosti. Žalovaný nejprve nemovitost nejprve vyklidil a poté začal rekonstruovat, aby byla způsobilá k bydlení, aniž tam v té době bydlel. Vlastnil byt na adrese: [adresa], kde také bydlel. Měl však zájem využít nabídky [jméno FO] se do domu nastěhovat, neboť s přítelkyní [jméno FO], nyní [jméno FO], nar. [datum], očekával narození dítěte. Dne [datum] však byl vzat do vazby v trestní věci vedené následně u [adresa] pod sp. zn. [spisová značka]. V důsledku vzetí do vazby otec přítelkyně žalovaného [jméno FO] - [jméno FO], nar. [datum], hlášen na adrese [adresa], fakticky [adresa], narychlo a provizorně provedl v I. NP domu takové rekonstrukční práce, aby se tam mohla jeho přítelkyně nastěhovat. Z vazby byl žalovaný propuštěn dne [datum], a poté v domě bydlel i se svou přítelkyní a syny [jméno FO], nar. [datum], a [jméno FO], nar. [datum], a to až do poloviny roku 2018, kdy od něho přítelkyně odešla. Po celou dobu pokračoval v rekonstrukčních pracích na předmětném domě, a byl stále přesvědčen, že mu [jméno FO] dům prodá, a to za cenu, která vyplývala ze znaleckého posudku zpracovaného paní [jméno FO] z realitní kanceláře Reality [adresa]. [jméno FO] nikdy nepožadoval nájem, pouze požadoval úhradu nákladů na bydlení a žalovaného i nadále ubezpečoval, že s ním počítá jako s budoucím vlastníkem.

16. Žalovaný po celou dobu užíval pouze I. NP domu, a pokud dům užívaly i jiné osoby žádným způsobem na chod domu nepřispívaly. Zájem žalovaného dům koupit byl omezen trváním trestního řízení, které bylo proti žalovanému vedeno u Okresního soudu v [adresa] pod sp. zn. [spisová značka] od [datum] a trvalo až do [datum], kdy nabyl právní moci zprošťující rozsudek. Uvedené trestní řízení zkomplikovalo jak osobní život žalovaného, tak i koupi předmětného domu žalovaným. (Jen na okraj uvádím, že [právnická osoba] pod č. [Anonymizováno] byl žalovaný v důsledku vydání nezákonného rozhodnutí o trestním stíhání odškodněn.) 17. [jméno FO] na prodej domu nespěchal, tvrdil, že nemovitost nepotřebuje, a dá se říci, že oběma uvedený stav vyhovoval, žalovaný dům udržoval a postupně rekonstruoval, uhrazoval náklady na energie a jmenovaný se o dům nemusel starat. Žalovaný řešil veškeré záležitosti ohledně nemovitosti sám.

18. K investicím do nemovitosti žalovaný přikročil proto, že ho [jméno FO] při osobních setkáních ubezpečoval, že mu dům prodá, a že zatím peníze nepotřebuje. Žalovaný [jméno FO] důvěřoval, a proto do nemovitosti i nadále investoval.

19. Navíc po proběhlém trestním řízení se žalovaný jen obtížně vracel k životu, který vedl před počátkem trestního řízení. Po rozchodu s přítelkyní byl nucen řešit péči o nezletilé děti, které má v současné době ve střídavé péči.

20. Když se žalovaný snažil urychlit jednání o koupi nemovitosti, vložila se do komunikace mezi žalovaným a [jméno FO] žalobkyně a [jméno FO] místo kupní smlouvy nabídl žalovanému smlouvu nájemní, nicméně při krátkém osobním jednání, kdy [jméno FO] žalovaného osobně navštívil, přislíbil jmenovaný žalovanému přepracování smlouvy na smlouvu kupní. K takovému kroku však již ze strany jmenovaného nedošlo. 21. [jméno FO] nikdy žalovanému nesdělil, že chce nemovitost darovat žalobkyni. Žalovaný se o změně vlastníka dozvěděl následně nahlédnutím do KN.

22. Žalovaný má nadále zájem nemovitost koupit, neboť do nemovitosti investoval nemalé finanční prostředky a energii, a tudíž je přesvědčen, že je schopen se na koupi nemovitosti i s novým vlastníkem - žalobkyni dohodnout.

23. Žalovaný má vůli narovnat právní vztahy s žalobkyni, potažmo s [jméno FO], který je manželem žalobkyně, nicméně [jméno FO] a jeho manželka - žalobkyně se žalovanému vyhýbají, na SMS zprávy, ani telefonáty nereagují.

24. Z výpisu z katastru nemovitostí bylo zjištěno, že žalobkyně je od 8. 1. 2020 vlastníkem sporných nemovitostí, a to na základě smlouvy darovací, o zřízení věcného břemene ze dne 8. 1. 2019. Žalovaný ani toto vlastnictví žalobkyně nerozporoval.

25. Z předžalobní výzvy ze dne 25. 1. 2021 adresované žalovanému bylo zjištěno, že byl žalobkyní mimo jiné vyzván k vyklizení předmětných nemovitostí do 15. 2. 2021. Předžalobní výzva byla adresována na adresu žalovaného [adresa] [číslo][adresa]. Z podací stvrzenky bylo zjištěno, že předžalobní výzva byla na tuto adresu zaslána prostřednictvím [právnická osoba]. dne 26. 1. 2021.

26. Z ostatních listinných důkazů, které byly provedeny (tj. návrh nájemní smlouvy, podnět ke zrušení adresy sídla ze dne18. 2. 2021, podnět ke zrušení sídla [právnická osoba]., ze dne 18. 2. 2021, objednávkový list ze dne 12. 7. 2012, fotografie interiéru domu, daňový doklad –faktura č. [hodnota]) nebyla učiněna žádná zjištění podstatná pro rozhodnutí ve věci.

27. Soud neprovedl výslech svědka [jméno FO], neboť tento považoval za nadbytečný v rozporu se zásadou procesní ekonomie. Výslech svědka navrhoval žalovaný, žalobkyně jej považovala za nadbytečný. Svědeckou výpovědí mělo být zejména prokázáno, že [jméno FO] přenechal na základě ústní dohody do užívání žalovanému sporné nemovitosti s tím, že mu přislíbil do budoucna jejich prodej. Skutečnosti o uzavření ústní dohody o užívání nemovitosti, ale taktéž vyplývají z nesporných tvrzení žalobkyně a žalovaného (viz. níže). Okolnost případného příslibu prodeje nemovitosti není pro tento spor podstatná. Ani nejsou podstatné pro tento spor investice učiněné do domu žalovaným (taktéž mělo být prokázáno výpovědí svědka [jméno FO]. Za zcela nadbytečné pak soud považoval provádět výslech dalších navržených svědků [jméno FO], [jméno FO], [jméno FO], [jméno FO], [jméno FO], [jméno FO], [jméno FO], a to z těch samých důvodů, ze kterých neprovedl výslech svědka [jméno FO].

28. Dle § 3028 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, účinného od 1. 1. 2014 (dále jen o.z.) tímto zákonem se řídí práva a povinnosti vzniklé ode dne nabytí jeho účinnosti.

29. Dle § 3028 odst. 2 o.z. není-li dále stanoveno jinak, řídí se ustanoveními tohoto zákona i právní poměry týkající se práv osobních, rodinných a věcných; jejich vznik, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se však posuzují podle dosavadních právních předpisů.

30. Dle § 3028 odst. 3 o.z. není-li dále stanoveno jinak, řídí se jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy. To nebrání ujednání stran, že se tato jejich práva a povinnosti budou řídit tímto zákonem ode dne nabytí jeho účinnosti.

31. Soud proto vzhledem k výše uvedenému z hlediska hmotného práva věc posuzoval co se týče vzniku případného nájemního či jiného vztahu dle právní úpravy platné a účinné do 31. 12. 2013, tedy zejména zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, dále jen obč. zák. Co se týče právní úpravy týkající se povinnosti vyklidit nemovitost, soud postupoval dle právní úpravy platné a účinné od 1. 1. 2014, tedy zejména dle zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, dále jen o.z.

32. Soud vycházel z tvrzení žalovaného, že nemovitost byla až do roku 2012 na hranici obyvatelnosti, žalovaný dle svých tvrzení nemovitost nejdříve vyklidil a následně rekonstruoval. Dle svých tvrzení v nemovitosti začal bydlet až poté, co byl 20. 12. 2013 propuštěn z vazby. Žalobkyně tento okamžik zahájení užívání nemovitosti nikterak nerozporovala.

33. Dle § 1040 odst. 1 o.z. kdo věc neprávem zadržuje, může být vlastníkem žalován, aby ji vydal.

34. Dle § 663 o.z. nájemní smlouvou pronajímatel přenechává za úplatu nájemci věc, aby ji dočasně (ve sjednané době) užíval nebo z ní bral i užitky.

35. Dle § 686 odst. 1 obč. zák. nájemní smlouva musí obsahovat označení bytu, jeho příslušenství, rozsah jejich užívání a způsob výpočtu nájemného a úhrady za plnění spojená s užíváním bytu nebo jejich výši. Nájemní smlouva musí mít písemnou formu.

36. Dle odst. 2 cit. ust. není-li doba nájmu dohodnuta, má se za to, že smlouva o nájmu byla uzavřena na dobu neurčitou.

37. Dle § 659 obč. zák. smlouvou o výpůjčce vznikne vypůjčiteli právo věc po dohodnutou dobu bezplatně užívat.

38. Dle § 662 odst. 1 obč. zák. vypůjčitel je povinen věc vrátit, jakmile ji nepotřebuje, nejpozději však do konce stanovené doby zapůjčení.

39. Soud dospěl vzhledem ke zjištěnému skutkovému stavu a s ohledem na citovaná zákonná ustanovení k závěru, že žaloba je důvodná.

40. Bylo prokázáno, zejména výpisem z katastru nemovitostí, že žalobkyně je od 8. 1. 2020 vlastníkem sporných nemovitostí uvedených ve výroku č. I rozsudku. Dále soud vzal za svá skutková zjištění nesporná tvrzení žalobkyně a žalovaného. Z těchto nesporných tvrzení žalobkyně a žalovaného bylo zjištěno, že žalovaný nemovitosti užívá, s užíváním započal ještě před tím, než vlastnictví k nemovitostem nabyla žalobkyně. Nemovitosti žalovaný užívá na podkladě ústní dohody s předchozím vlastníkem nemovitostí, [jméno FO], manželem žalobkyně. Mezi účastníky bylo dále nesporné, že písemná nájemní smlouva, jejímž předmětem by byl nájem nemovitostí uvedených ve výroku č. I rozsudku, nebyla uzavřena mezi žalovaným a [jméno FO] a ani mezi žalovaným a žalobkyní. Z tvrzení účastníků dále vyplývá jako nesporné, že po celou dobu užívání nemovitostí žalovaný žalobkyni ani předchozímu vlastníkovi nemovitosti [jméno FO] za užívání nemovitosti ničeho nehradil. Mezi účastníky bylo dále nesporné, že předchozím vlastníkem nemovitostí byl [jméno FO].

41. Po právní stránce soud proto dospěl k závěru, že mezi žalovaným a [jméno FO] byla uzavřena smlouva o výpůjčce dle ust. 659 obč. zák. Předmětem této smlouvy byly nemovitosti uvedené ve výroku č. I tohoto rozsudku. 42. „Smlouva o výpůjčce nevyžaduje zvláštní formu. Musí z ní být zřejmé, že jde o bezplatné a dočasné užívání věci. Kromě dohody účastníků je ke vzniku právního vztahu z výpůjčky zapotřebí i odevzdání věci vypůjčiteli. …..O právní vztah z výpůjčky jde i v případě, že nemovitost byla smluvně přenechána k dočasnému bezplatnému užívání. Dobu, po kterou je vypůjčitel oprávněn věc užívat, lze dohodnout při uzavření smlouvy, nebo dodatečně, případně nemusí být dohodnuta vůbec.“ Švestka, J. Spáčil, J. a kol. Občanský zákoník II. § 460-880. Komentář. 1.vydání. Praha: C.H. Beck, 2008, 1696s. 43. „Nebyla-li doba vrácení ani dodatečně dohodnuta, je vypůjčitel povinen vrátit věc prvního dne poté, kdy byl půjčitelem vyzván k vrácení věci……Nevrátil-li vypůjčitel věc včas, přichází v úvahu uplatnění nároku půjčitele na vrácení věci žalobou na vydání.“ Švestka, J. Spáčil, J. a kol. Občanský zákoník II. §460-880. Komentář. 1.vydání. Praha: C.H. Beck, 2008,1700s.

44. Dále soud po právní stránce dospěl k závěru, že lze předžalobní výzvu žalobkyně ze dne 25. 1. 2021 k vyklizení nemovitostí posoudit, jako výzvu žalovaného k vrácení vypůjčené věci tj. vypůjčených nemovitostí. Dle této výzvy měl žalovaný nemovitosti vrátit žalobkyni tj. je vyklidit nejpozději do 15. 2. 2021. Od 16. 2. 2021 pak žalovaný užívá nemovitosti bez právního důvodu.

45. Soud proto dle ust. § 1040 odst. 1 o.z. rozhodl tak, je je uvedeno ve výroku č. I tohoto rozsudku.

46. O nákladech řízení rozhodl soud podle ust. § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že úspěšné žalobkyni byla přiznána náhrada nákladů řízení v celkové výši 15 890 Kč.

47. Dle § 142 odst. 1 o.s.ř. účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl.

48. Náklady řízení zahrnují dle § 137 odst. 1 o.s.ř. níže uvedené položky a byly vypočteny zejména dle vyhl. č. 177/1996 Sb.,v platném znění, advokátního tarifu, dále jen a.t.: a) uhrazený soudní poplatek za podání žaloby v částce 5 000 Kč vyměřený dle zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, v platném znění, b) odměnu za zastupování účastníka advokátem v celkové výši 7 500 Kč dle § 7 a.t., a to za 5 úkonů právní služby dle § 11 a.t.: - převzetí a příprava zastoupení, - písemné podání ve věci samé tj. žaloba -výzva k plnění se základním skutkovým a právním rozborem - účast na jednání před soudem, a to každé započaté dvě hodiny (jednání přesáhlo dvě hodiny, jednáno od 8.35 hod. do 11.00 hod.) kdy odměna za jeden úkon právní služby činí 1 500 Kč, počítáno z tarifní hodnoty 10 000 Kč (§ 9 odst. 1 a.t.), (tj. 5 x 1 500), c) paušální náhradu hotových výdajů podle § 13 odst. 3 a.t., za 5 úkonů právní služby celkem ve výši 1 500 Kč ( tj. 300 Kč x 5), d) 21 % DPH ve výši 1 890 Kč dle § 137 odst. 3 o.s.ř. (z částky odměny za zastupování a náhrady hotových výdajů).

49. Ostatní náklady řízení tj. cestovné a náhradu za promeškaný čas žalobkyně nežádala.

50. Dle ust. § 149 odst. 1 o.s.ř. je žalovaný povinen zaplatit náklady řízení k rukám právního zástupce žalobkyně.

51. Dle ust. § 160 odst. 1 o.s.ř. uložil-li soud v rozsudku povinnost, je třeba ji splnit do tří dnů od právní moci rozsudku nebo, jde-li o vyklizení bytu, do patnácti dnů od právní moci rozsudku; soud může určit lhůtu delší nebo stanovit, že peněžité plnění se může stát ve splátkách, jejichž výši a podmínky splatnosti určí. Při vyklizení domu tedy soud analogicky použil lhůtu 15 dnů.