11 C 75/2023

Rubrum

Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl soudkyní Mgr. Marcelou Zbořilovou ve věci žalobce: [osobní údaje žalobce] bytem [adresa] zastoupeného JUDr. [jméno] [příjmení], advokátkou sídlem [adresa] proti žalované: [osobní údaje žalované] jednající Úřadem pro zastupování státu ve věcech majetkových sídlem [adresa] o náhradu nemajetkové újmy takto:

Výrok

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 225.562 Kč s úroky z prodlení ve výši 15 % ročně od [datum] do zaplacení, a to do 15 dnů od právní moci rozsudku.

II. Zamítá se žaloba o zaplacení částky 474.438 Kč s úroky z prodlení ve výši 15 % ročně od [datum] do zaplacení.

III. Žalovaná je povinna nahradit žalobci náklady řízení ve výši 15.905 Kč k rukám zástupkyně žalobce do 15 dnů od právní moci rozsudku.

Odůvodnění

1. Žalobce se v řízení domáhá odškodnění za nemajetkovou újmu způsobenou žalobci nepřiměřenou délkou řízení vedeného v prvním stupni u [název soudu] pod sp. zn. [spisová značka], v němž vystupoval od [datum] jako právní nástupce původní žalované, paní [jméno] [příjmení], matky žalobce. Předmětem řízení byl vzájemný návrh o určení vlastnického práva k pozemku p. [číslo] o výměře 13m v k.ú. [obec]. Návrh byl podán dne [datum] ještě v rámci řízení vedeného u téhož soudu pod sp. zn. [spisová značka] a pravomocně skončeno dne [datum], trvalo tedy 19 let a 5 měsíců. Řízení bylo přerušeno do pravomocného skončení věci vedeného u téhož soudu pod sp. zn. [spisová značka], což se na délce řízení značně promítlo. Žalobce k délce řízení nijak nepřispěl, význam řízení pro žalobce byl vysoký, neboť předmětem řízení byl pozemek na němž se nacházela kamenná zídka sloužící jako ochrana před pravidelnými záplavami, žalobce a jeho rodina byli omezeni v užívání svých nemovitostí, dlouhodobé řízení navíc generovalo další soudní a správní spory, v řízení docházelo k průtahům. Žalobce nárok uplatnil předběžně u žalované dne [datum], ta žalobci přiznala jako odškodnění konstatování porušení práva žalobce na projednání věci v přiměřené lhůtě. Žalobce s tímto závěrem nesouhlasí mj. i proto, že paní [jméno] [příjmení] bylo přiznáno za řízení sp. zn. [spisová značka] odškodnění finanční.

2. Žalovaná ve věci uvedla, že u ní žalobce uplatnil dne [datum] nárok na náhradu nemajetkové újmy, žalovaná žádost projednala dne [datum] se závěrem o nepřiměřené délce řízení vedeného pod sp. zn. [spisová značka], jako dostatečnou kompenzaci shledala konstatování porušení práva žalobce na projednání věci v přiměřené lhůtě. Pokud jde o nárok na odškodnění z nepřiměřené délky řízení vedeného pod sp. zn. [spisová značka], namítla žalovaná promlčení nároku, neboť řízení bylo pravomocně skončeno dne [datum], žalobce však uplatnil nárok u žalované až dne [datum], po uplynutí 6 měsíční promlčecí lhůty. Předmětné řízení sp. zn. [spisová značka] bylo skutkově a právně složité vzhledem k rozsahu dokazování a opakovanému znaleckému zkoumání, věc byla posuzována na třech stupních soudní soustavy. V řízení bylo nutné vyčkat výsledku věci projednávané před [název soudu] pod sp. zn. [spisová značka]. Finanční odškodnění nebylo žalobci přiznáno s ohledem na zanedbatelnou hodnotu předmětu sporu, kdy sám žalobce se v tomto směru vyjádřil o„ mizivých 3m pozemku“ nebo„ ...bagatelní délku necelých 10m délky úseku plotu“. Z těchto důvodů navrhuje žalovaná zamítnutí žaloby.

3. Soud zjistil ve věci z důkazů následující pro věc podstatné skutečnosti. Ze spisu [název soudu], sp. zn. [spisová značka], soud zjistil následující. Usnesením ze dne [datum] bylo vyloučeno řízení o vzájemném návrhu žalovaných [jméno] a [jméno] [příjmení] (dále v tomto odstavci jako„ žalobci“) k určení vlastnického práva k pozemku v [katastrální uzemí], [adresa], k samostatnému projednání a rozhodnutí. Pokynem ze dne [datum] bylo nařízeno jednání na [datum]. Podáním ze dne [datum] požádal zástupce, JUDr. [jméno] [příjmení], zástupce žalobců o odročení nařízeného jednání. Jednání bylo odročeno pokynem ze dne [datum] a nařízeno na [datum]. Dne [datum] se konalo jednání ve věci. Žalobci navrhli přerušení řízení do pravomocného skončení sporu sp. zn. [spisová značka]. Řízení bylo přerušeno do pravomocného skončení ve věci sp. zn. [spisová značka] usnesením z [datum rozhodnutí]. Následně byl sledován stav řízení [spisová značka]. Usnesením okresního soudu ze dne [datum] bylo rozhodnuto o pokračování v řízení. Usnesení nabylo právní moci dne [datum]. Bylo vydáno opravné usnesení, dne [datum]. Dne [datum] bylo nařízeno jednání na [datum]. Tohoto dne se konalo jednání. Bylo připuštěno, aby na místo původní žalované, paní [jméno] [příjmení], vstoupil do řízení pan [celé jméno žalobce] (dále v tomto odstavci jako„ žalovaný“). Usnesení nabylo právní moci dne [datum]. Jednání bylo odročeno na [datum]. Tohoto dne bylo provedeno dokazování listinami. Jednání bylo odročeno na [datum] za účelem připojení spisů a dalšího dokazování. Soud obdržel doplnění skutkových tvrzení a návrhu na dokazování ze dne [datum] a doplnění tvrzení žalovaného ze dne [datum]. Vyjádření byla rozeslána pokynem ze dne [datum]. Žalobce se vyjádřil k podání žalovaného podáním ze dne [datum]. Dne [datum] se konalo jednání ve věci. Bylo doplnění dokazování listinami, připojenými spisy. Jednání bylo odročeno na [datum]. Žalobce se vyjádřil v podání ze dne [datum], předložil nové důkazy. Bylo jednáno dne [datum]. Byly provedeny další listinné důkazy, zejména ze spisu [spisová značka]. Jednání bylo odročeno na [datum]. Tohoto dne byli vyslechnuti svědci a jednání bylo odročeno na [datum] za účelem výslechu dalšího svědka, který byl vyslechnut na jednání [datum]. Jednání bylo odročeno, za účelem výslechu dalšího svědka, na [datum]. Tohoto dne byl vyslechnut další svědek a na tomto jednání byl nařízen termín místního ohledání pozemků na den [datum]. Jednání bylo dále odročeno na [datum]. Dne [datum] proběhlo místní šetření s pořízením fotografií pozemků. Žalobce se vyjádřil ve věci podáním ze dne [datum]. Dne [datum] proběhlo jednání ve věci. Bylo provedeno dokazování fotografiemi a byl proveden výslech žalobce. Jednání bylo odročeno na [datum] za účelem dokončení dokazování, případně přednesu závěrečných návrhů. Podáním ze dne [datum] zástupkyně žalovaného požádala o odročení jednání. Jednání bylo pokynem ze dne [datum] odročeno na [datum]. Žalobce zaslal soudu závěrečný návrh a vyjádření ze dne [datum] a dále vyúčtování nákladů ze dne [datum]. Žalovaný zaslal soudu závěrečný návrh ze dne [datum]. Tohoto dne bylo konáno jednání ve věci, bylo dokončeno dokazování a byl vyhlášen rozsudek, kterým bylo určeno, že žalobce je vlastníkem pozemku a žalovanému bylo uloženo zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení. Rozsudek má č. j. [číslo jednací], je na něm vyznačena doložka právní moci dne [datum]. Proti rozsudku podal žalovaný odvolání ze dne [datum]. Usnesením ze dne [datum] byl žalovaný vyzván k zaplacení soudního poplatku za odvolání. Soudní poplatek byl zaplacen [datum]. Usnesením ze dne [datum] byl vyzván žalobce k vyjádření k odvolání. Žalobce se vyjádřil v podání ze dne [datum]. Spis byl předložen [název soudu] s odvoláním dne [datum]. Pokynem ze dne [datum] bylo nařízeno jednání ve věci na [datum]. Tohoto dne proběhlo jednání před odvolacím soudem. Bylo odročeno za účelem doplnění dokazování na [datum]. Žalobce se dále vyjádřil v podání ze dne [datum], předložil geometrický plán. Dne [datum] na jednání před odvolacím soudem bylo provedeno, doplněno dokazování listinnými důkazy. Jednání bylo odročeno, za účelem vyhlášení rozhodnutí, na [datum]. Na tomto jednání byl vyhlášen rozsudek, kterým byl rozsudek okresního soudu potvrzen a žalovanému bylo uloženo zaplatit žalobci náhradu nákladů odvolacího řízení. Rozsudek [název soudu] má č. j. [číslo jednací] a nabyl právní moci dne [datum]. Proti rozsudku podal žalovaný dovolání ze dne [datum]. Usnesením ze dne [datum] byl žalovaný vyzván k zaplacení soudního poplatku za dovolání. Ten byl zaplacen dne [datum]. Usnesením ze dne [datum] byl žalobce vyzván k vyjádření k dovolání. Žalobce se vyjádřil v podání ze dne [datum]. Podáním ze dne [datum] zástupkyně žalovaného zjišťovala stav řízení s tím, že nebylo dovolání dosud předloženo Nejvyššímu soudu s ohledem na to, že spis byl předložen k zapůjčení, byl zapůjčen zdejšímu soudu ke sp. zn. [spisová značka]. Žalovaný podal návrh na odložení právní moci rozhodnutí ze dne [datum]. Spis byl vrácen Obvodním soudem pro Prahu 2 [název soudu] dne [datum] a byl předložen Nejvyššímu soudu dne [datum]. Usnesením ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], bylo dovolání odmítnuto, návrh na odklad právní moci rozsudku krajského soudu byl zamítnut a žalovanému bylo uloženo nahradit žalobci náklady dovolacího řízení. Usnesení bylo doručeno zástupkyni žalovaného dne [datum]. Je na něm vyznačena tohoto dne i právní moc.

4. Ze spisu [název soudu], sp. zn. [spisová značka], soud zjistil následující: Žalobou doručenou soudu dne [datum] se žalobkyně, paní [jméno] [příjmení] (dále v tomto odstavci jako„ žalobkyně), domáhala po žalovaných, panu [jméno] [příjmení] a paní [jméno] [příjmení] (dále v tomto odstavci jako„ žalovaní“), návrhem odstranění plotu podle § 135c odst. 1 občanského zákoníku, kdy žalobkyně je výlučným vlastníkem pozemku, [parcelní číslo], zapsaného v Katastru nemovitostí u Katastrálního úřadu v [obec] na listu vlastnictví [číslo] [část obce] u [obec]. Pozemek je veden jako zahrada a hraničí s pozemkem žalovaných, [parcelní číslo]. Žalovaní v průběhu roku [rok] postavili na tomto výše uvedeném pozemku dřevěný plot s železobetonovými sloupky bez souhlasu žalobkyně. Stavbu ani přes výzvy neodstranili a dále při stavbě plotu porušili opěrnou zeď dlouhou 13,2 metru, vysokou 50 cm nad terénem a širokou 15 cm. Žalobkyně se domáhá rozsudkem uložení povinnosti odstranit, na vlastní náklady, tento plot a obnovit do původního stavu opěrnou zídku. Usnesením ze dne [datum] byla žalobkyně vyzvána k odstranění vad podání, aby, tedy, přesně vymezila předmět sporu a srozumitelně uvedla konečný návrh. Podáním ze dne [datum] žalobkyně doplnila žalobu. Dne [datum] byl soudu doručen vzájemný návrh žalovaných proti žalobkyni na stvrzení faktické existence vlastnického práva žalobců k nemovitosti s tím, že žalobci namítali, že jsou výlučnými vlastníky pozemku, p. [číslo] rovněž kamenné zídky za jejich domem, kdy vlastnictví pozemku pod uvedenou částí zídky nabyli vlastníci, nabyli žalobci vydržením. Dne [datum] proběhlo jednání ve věci. Jednání bylo odročeno na neurčito za účelem vyčkání přepisu magnetofonového záznamu a podání žalobkyně. Usnesením ze dne [datum] byli žalovaní vyzváni k zaplacení soudního poplatku za vzájemný návrh. Žalobkyně se vyjádřila k návrhu žalovaných a upřesnila petit podání ze dne [datum]. Pokynem ze dne [datum] bylo nařízení jednání na den [datum]. Podáním ze dne [datum] zástupce žalovaných žádal o odročení jednání. Žalobkyně se vyjádřila v podání ze dne [datum]. Jednání bylo odročeno pokynem ze dne [datum] na [datum]. Žalobci se vyjádřili ve věci v podání ze dne [datum]. Dne [datum] proběhlo jednání ve věci. Byly předneseny návrhy, vyjádření. Jednání bylo odročeno na neurčito za účelem přepisu magnetofonového záznamu a za účelem výslechu žalobkyně ke vzájemnému návrhu žalovaných, výslechu žalovaných a doplnění dokazování. Pokynem ze dne [datum] bylo nařízeno jednání na [datum]. Dne [datum] proběhlo jednání ve věci. Byl vyslechnut žalovaný. Jednání bylo opět odročeno na neurčito. Nařízeno následně pokynem ze dne [datum] na [datum]. Tohoto dne byl vyslechnut žalovaný a žalovaná. Jednání bylo odročeno na neurčito za účelem vyčkání podání žalobkyni o další dispozici s návrhem. Pokynem ze dne [datum] bylo nařízeno jednání na [datum]. Tohoto dne byla vyslechnuta svědkyně, byli vyslechnuti svědci. Jednání bylo dále odročeno na neurčito za účelem doplnění dokazování. Pokynem ze dne [datum] bylo nařízeno jednání na [datum]. Žalobkyně se vyjádřila v podání ze dne [datum] a doplnila žalobu. Žalovaní se vyjádřili v podání ze dne [datum]. Dne [datum] bylo konáno jednání ve věci, které bylo odročeno na neurčito za účelem vyčkání podání žalobkyně. Následně žalobkyně v podání ze dne [datum] požádala o prodloužení lhůty k doplnění žaloby, a to do [datum]. Doplnění žaloby je ze dne [datum], byl přiložen znalecký posudek. Žalovaní se vyjádřili k žalobě podáním ze dne [datum]. Usnesením ze dne [datum] bylo řízení o vzájemném návrhu žalovaných na určení vlastnického práva k pozemkům vyloučeno k samostatnému projednání a rozhodnutí. Ve spise je založen protokol o ohledání na místě samém ze dne [datum]. Dne [datum] se konalo jednání ve věci. Byli vyslechnuti svědci. Jednání bylo odročeno na neurčito za účelem doplnění dokazování, a to ustanovením znalce a vyžádání listinných důkazů. Žalovaní se vyjádřili v podání ze dne [datum] a dále v podání ze dne [datum]. Usnesením ze dne [datum] byl ustanoven znalecký ústav znalcem ve věci za účelem zodpovězení otázky, zda dřevěný plot tvoří hranici mezi pozemky [číslo] zda zasahuje na pozemek [číslo] v jakém rozsahu, dále zda poloha plotu odpovídá poloze původních nákresů a zaměření či nikoliv, zda odpovídá údajům v katastrální mapě, případně k dalším zjištěním. Znalci bylo uloženo vypracovat znalecký posudek ve lhůtě 3 měsíců od doručení spisu. Žalobkyně podala odvolání proti povinnosti zaplatit zálohu na provedení důkazů, a to ze dne [datum]. Spis byl předložen [název soudu] dne [datum]. Usnesením ze dne [datum] byl výrok o uložení povinnosti žalobkyně složit zálohu na náklady spojené s podáním posudku zrušen. Věc byla okresnímu soudu vrácena k dalšímu řízení. Spis byl vrácen dne [datum]. Žalobkyně byla vyzvána k doložení svých majetkových poměrů pokynem ze dne [datum]. Potvrzení o osobním majetkových a výdělkových poměrech bylo doručeno soudu [datum]. Usnesením okresního soudu ze dne [datum] bylo žalobkyni přiznáno osvobození od soudních poplatků a usnesením ze dne [datum] bylo rozhodnuto o tom, že se žalobkyni neukládá povinnost ke složení zálohy na náklady důkazu. Žalovaní rovněž podali odvolání proti výroku usnesení o povinnosti složit zálohu dne [datum]. Odvolání bylo doplnění podáním ze dne [datum]. Dne [datum] byl soudu doručen znalecký posudek, byl doručen přípis znaleckého ústavu, kterým žádá o prodloužení lhůty z důvodu kapacitních. Lhůta byla prodloužena do [datum] usnesením ze dne [datum] a žalovaným bylo uloženo zaplatit zálohu na podání znaleckého posudku. Usnesením [název soudu] ze dne [datum] bylo odmítnuto odvolání žalovaných. Záloha byla žalovanými složena dne [datum]. V podání ze dne [datum] znalecký ústav žádá o prodloužení lhůty k podání znaleckého posudku. Znalecký posudek byl soudu doručen dne [datum]. Usnesením ze dne [datum] bylo rozhodnuto o znalečném. Dne [datum] se konalo jednání ve věci. Bylo odročeno na neurčito. Jednání bylo nařízeno pokynem ze dne [datum] na [datum]. Žalobkyně zaslala soudu otázky na znalce v podání ze dne [datum]. Dne [datum] byl soudu zaslán doplněk znaleckého posudku s tím, že se jeho dva zpracovatelé nemohou dostavit na jednání [datum]. Jednání bylo odročeno za účelem doplnění dokazování na neurčito, následně nařízeno pokynem ze dne [datum] na [datum]. Toto jednání bylo opětovně odročeno za účelem výslechu některého ze zpracovatelů posudku. Znalecký ústav následně urgoval zaplacení doplatku za doplnění znaleckého posudku. Usnesením ze dne [datum] bylo rozhodnuto o znalečném. Dne [datum] bylo nařízeno jednání na [datum]. Na tomto jednání byli vyslechnuti dva znalci. Jednání bylo odročeno na neurčito za účelem doplnění dokazování. Žalobkyně se vyjádřila v podání ze dne [datum]. Žalovaní se vyjádřili v podání ze dne [datum] a dále [datum]. Znalecký ústav urgoval vyúčtování účasti na jednání dne [datum]. Žalobkyně opětovně doložila své majetkové poměry soudu dne [datum], neboť žalovaní navrhovali odejmutí osvobození od soudních poplatků. Znalecký ústav opět urgoval proplacení znalečného za účast na jednání. Usnesením ze dne [datum] bylo rozhodnuto o znalečném. Žalobkyně se vyjádřila ve věci podáním ze dne [datum]. Usnesením ze dne [datum] bylo znaleckému ústavu uloženo doplnit znalecký posudek o přesnou specifikaci umístění a délky dřevěného plotu. Doplněk znaleckého posudku byl soudu doručen dne [datum], je ze dne [datum]. Žalovaní se k posudku vyjádřili v podání ze dne [datum]. Žalobkyně se vyjádřila v podání ze dne [datum]. Bylo podáno odvolání žalobkyně proti odměně znaleckému ústavu, a to dne [datum], proti usnesení ze dne [datum]. Spis byl předložen [název soudu] [datum]. Žalovaní se vyjádřili ve věcech podání ze dne [datum]. Znalecký ústav se vyjádřil k odvolání v podání ze dne [datum]. Usnesením krajského soudu ze dne [datum] bylo rozhodnuto o změně usnesení okresního soudu o výši odměny. Spis byl vrácen zpět okresnímu soudu [datum]. Pokynem ze dne [datum] bylo nařízeno jednání na [datum]. Žalobkyně se vyjádřila v podání ze dne [datum]. V podání ze dne [datum] opět doložila své majetkové poměry. Žalovaní se vyjádřili k podání ze dne [datum]. Dne [datum] proběhlo jednání ve věci. Byla vyslechnuta svědkyně. Jednání bylo odročeno na neurčito za účelem připojení dalšího spisu. Pokynem ze dne [datum] bylo nařízeno na [datum]. Žalovaní požádali o odročení tohoto jednání dne [datum]. Žalovaní se dále vyjádřili k osvobození žalobkyně od soudních poplatků v podání ze dne [datum] a zaslali závěrečný návrh ze dne [datum]. Dne [datum] bylo nařízeno jednání na [datum]. Tohoto dne byla vyslechnuta svědkyně, byli vyslechnuti svědkové. Jednání bylo odročeno na neurčito za účelem dalšího dokazování. Následně bylo nařízeno, pokynem ze dne [datum], na [datum]. Bylo zjištěno, že zemřela žalovaná, paní [jméno] [příjmení]. Byl zjišťován stav dědického řízení. Žalovaní se vyjádřili v podání ze dne [datum]. Dne [datum] bylo konáno jednání a bylo odročeno za účelem stavu dědického řízení na neurčito. Usnesení o vypořádání dědického řízení bylo soudu doručeno dne [datum]. Usnesením okresního soudu ze dne [datum] bylo rozhodnuto o pokračování s právním nástupcem žalované 2. Dne [datum] bylo nařízeno jednání na [datum]. Tohoto dne byly provedeny listinné důkazy a následně byl vyhlášen rozsudek, kterým byla žaloba zamítnuta a žalobkyni bylo uloženo zaplatit žalovanému náklady řízení. Rozsudek má č. j. [číslo jednací], je na něm vyznačena právní moc dne [datum]. Usnesením ze dne [datum] bylo rozhodnuto o tom, že se žalovanému ani žalobkyni neukládá povinnost nahradit státu náklady zaplacené na znalečném. Žalobkyně podala proti rozsudku odvolání ze dne [datum]. Žalovaní podali odvolání dne [datum]. Usnesením ze dne [datum] byla žalobkyně vyzvána k zaplacení soudního poplatku za odvolání. Ta podala žádost o osvobození od soudního poplatku ze dne [datum]. Žalovaný se vyjádřil k odvolání žalobkyně dne [datum]. Dne [datum] bylo doručeno prohlášení o osobních majetkových a výdělkových poměrech žalobkyně. Usnesením ze dne [datum] bylo žalobkyni přiznáno osvobození od soudních poplatků. Věc byla předložena odvolacímu soudu dne [datum]. Dne [datum] bylo nařízeno odvolací jednání na [datum]. Tohoto dne bylo vyhlášeno usnesení, kterým bylo jednání odročeno na [datum] za účelem vyhlášení rozhodnutí. Rozsudkem krajského soudu ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], [číslo jednací], byl rozsudek okresního soudu ve věci samé potvrzen a změněn ve výroku týkajícím se náhrady nákladů řízení. Rozsudek má právní moc dne [datum].

5. Ze Stanoviska Ministerstva spravedlnosti ze dne [datum] ve věci žadatelky, paní [jméno] [příjmení], která uplatnila podáním doručeným dne [datum] nárok na poskytnutí zadostiučinění za nemajetkovou újmu ve výši 1, 200.000 Kč z titulu nepřiměřené délky soudního řízení vedeného před [název soudu] pod sp. zn. [spisová značka], soud zjistil, že nárok byl projednán a Ministerstvo spravedlnosti uzavřelo, že žadatelka má nárok na odškodnění ve výši 66.000 Kč s tím, že základní částka odškodnění činila 220.000 Kč, za jeden rok řízení 15 000 Kč, za první dva roky poloviční výše. Ta byla snížena s ohledem na skutkovou a právní složitost věci o 20 % a dále, o dalších 50 % za nízký význam řízení pro žadatelku, celkově, snížena o 70 %. Mezi účastníky řízení nebylo sporné, že částka 66.000 Kč byla žadatelce vyplacena.

6. Mezi účastníky řízení je nesporné předběžné uplatnění nároku u žalované dne [datum], jeho projednání se závěrem, že byla poskytnuta kompenzace ve formě konstatování porušení práva žalobce.

7. Soud pro nadbytečnost zamítl návrh na dokazování spisy [název soudu] sp. zn. [spisová značka] a [spisová značka], když žalobce nepožadoval odškodnění z titulu těchto řízení a tato řízení ani nijak nesouvisela s namítaným titulem, nepřiměřenou délkou řízení vedeného u [název soudu] pod sp. zn. [spisová značka].

8. Soud má za prokázaný skutkový stav shodně s řízením vedeným u [název soudu], sp. zn. [spisová značka] a sp. zn. [spisová značka]. Nárok na odškodnění žalobce uplatnil u žalované dne [datum], ta poskytla kompenzaci ve formě konstatování porušení práva žalobce na projednání věci v přiměřené lhůtě. Právní předchůdkyně žalobce, paní [jméno] [příjmení], byla odškodněna za nepřiměřenou délku řízení vedeného u Okresního soudu v Ústí nad Labem sp. zn. 13C 352/2001 částkou 66.000 Kč.

9. Z vlastní činnosti je soudu známo, že pan [jméno] [příjmení], žalovaný v řízení vedeném pod sp. zn. [spisová značka], uplatnil u zdejšího soudu žalobou nárok mimo jiné na finanční odškodnění z nepřiměřené délky tohoto řízení, věc byla vedena pod sp. zn. [spisová značka]. Rozsudkem ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací] zdejší soud mj. uložil žalované povinnost zaplatit žalobci částku 155 375 Kč spolu s 10 % úrokem z prodlení ročně od [datum] do nabytí právní moci rozsudku. Rozsudkem [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací], bylo žalované mj. dále uloženo zaplatit žalobci částku 91.625 Kč s úroky z prodlení. Městský soud přitom uzavřel, že předmětné řízení trvalo nepřiměřeně dlouho, a to 20 let, základní částka odškodnění byla stanovena na 20.000 Kč Odvolací soud konstatoval, že nelze automaticky dovodit nízký význam řízení pro poškozeného pouze z faktu, že předmětem sporu byl pozemek o malé výměře, a dovodil standardní význam řízení pro poškozeného. Dále konstatoval, že řízení bylo skutkově, právně i procesně složité a z tohoto důvodu byla základní částka snížena o 35 %. Další důvody pro modifikaci základní částky shledány nebyly. Zdejší soud vycházel při posuzování nároku žalobce ze závěrů [název soudu] (viz níže) s ohledem na § 13 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, podle kterého každý, kdo se domáhá právní ochrany, může důvodně očekávat, že jeho právní případ bude rozhodnut obdobně jako jiný právní případ, který již byl rozhodnut a který se s jeho právním případem shoduje v podstatných znacích; byl-li právní případ rozhodnut jinak, má každý, kdo se domáhá právní ochrany, právo na přesvědčivé vysvětlení důvodu této odchylky. Podstatnými znaky obou případů je totožné řízení, z něhož měla vzniknout poškozeným újma a rovněž postavení poškozených jako účastníků řízení, naopak soud neshledal se od již rozhodnuté věci v případě odškodnění [jméno] [příjmení] odchýlit.

10. Podle ust. § 1 zákona č. 82/1998 Sb. (dále jen „zákon“), stát odpovídá za podmínek zákonem stanovených za škodu způsobenou při výkonu státní moci. Podle ust. § 5 písm. a), b) zákona stát odpovídá za podmínek zákonem stanovených za škodu, která byla způsobena rozhodnutím, jež bylo vydáno v občanském soudním řízení, ve správním řízení, v řízení podle soudního řádu správního nebo v řízení trestním, a za škodu, která byla způsobena nesprávným úředním postupem. Podle ust. § 13 odst. 1 stát odpovídá za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem. Nesprávným úředním postupem je také porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě. Nestanoví-li zákon pro provedení úkonu nebo vydání rozhodnutí žádnou lhůtu, považuje se za nesprávný úřední postup rovněž porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě. Podle ust. § 26 zákona, pokud není stanoveno jinak, řídí se právní vztahy upravené v zákoně občanským zákoníkem ("o.z."). Podle ust. § 31a odst. 1 zákona bez ohledu na to, zda byla nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem způsobena škoda, poskytuje se podle tohoto zákona též přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu. Podle odst. 2 cit. ust. se zadostiučinění poskytne v penězích, jestliže nemajetkovou újmu nebylo možno nahradit jinak a samotné konstatování porušení práva by se nejevilo jako dostačující. Při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění se přihlédne k závažnosti vzniklé újmy a k okolnostem, za nichž k nemajetkové újmě došlo. Podle odst. 3 cit. ust. v případech, kdy nemajetková újma vznikla nesprávným úředním postupem podle § 13 odst. 1 věty druhé a třetí nebo § 22 odst. 1 věty druhé a třetí, přihlédne se při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění rovněž ke konkrétním okolnostem případu, zejména k a) celkové délce řízení, b) složitosti řízení, c) jednání poškozeného, kterým přispěl k průtahům v řízení, a k tomu, zda využil dostupných prostředků způsobilých odstranit průtahy v řízení, d) postupu orgánů veřejné moci během řízení a e) významu předmětu řízení pro poškozeného. Podle § 14 odst. 1 cit. zák. se nárok na náhradu škody uplatňuje u úřadu uvedeného v § 6, přičemž podle ust. odst. 3 cit. § je uplatnění nároku na náhradu škody podle tohoto zákona podmínkou pro případné uplatnění nároku na náhradu škody u soudu. § 15 odst. 2 cit zák. pak stanoví, že poškozený se může domáhat náhrady škody u soudu pouze tehdy, pokud do šesti měsíců ode dne uplatnění nebyl jeho nárok plně uspokojen.

11. Nárok na poskytnutí přiměřeného zadostiučinění za nemajetkovou újmu vzniklou nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem byl do právního řádu České republiky zakotven novelou zákona č. 82/1998 Sb., provedenou zákonem č. 160/2006 Sb., s účinností od [datum] (§ 31a zákona). Zakotvením uvedeného nároku zákonodárce naplnil požadavek vyvěrající z čl. 13 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod (č. 209/1992 Sb., dále "EÚLP"). Podle čl. 6 odst. 1 věta první EÚLP má každý právo na to, aby jeho záležitost byla spravedlivě, veřejně a v přiměřené lhůtě projednána nezávislým a nestranným soudem, zřízeným zákonem, který rozhodne o jeho občanských právech nebo závazcích nebo o oprávněnosti jakéhokoli trestního obvinění proti němu. Smyslem novely bylo přesunout rozhodování o náhradě nemajetkové újmy vzniklé porušením práva garantovaného čl. 6 odst. 1 z Evropského soudu pro lidská práva se sídlem ve Štrasburku (dále jen„ ESLP“) na vnitrostátní úroveň, což ostatně zákonodárce výslovně vyjádřil v důvodové zprávě k zákonu č. 160/2006 Sb. Zdejší soud je tak toho názoru, že má-li odškodňovat na vnitrostátní úrovni nemajetkovou újmu vzniklou porušením práva primárně zakotveného již v EÚLP, je nanejvýš žádoucí, aby jeho rozhodování vycházelo z kritérií ustavených judikaturou Soudu.

12. Délka řízení je ve smyslu judikatury ESLP nepřiměřená tehdy, neodpovídá-li složitosti, skutkové a právní náročnosti projednávané věci a zároveň tkví v příčinách vycházejících z působení státu (tj. soudu) v projednávané věci, nikoliv stěžovatele, příp. od něj odlišných účastníků řízení. Soud ve své judikatuře upřednostňuje globální, celkový pohled na řízení. Proto existující průtah jen v určité fázi řízení ESLP toleruje za předpokladu, že celková doba řízení nebude nepřiměřená, naopak i v řízení, v němž soud činil úkony v přiměřených lhůtách a jeho postup byl plynulý, lze dle ESLP konstatovat porušení práva na projednání věci v přiměřené lhůtě tehdy, když se s přihlédnutím ke všem okolnostem celková doba řízení jeví nepřiměřeně dlouhou. Nepřiměřeně dlouhými shledává ESLP nicméně i ta řízení, která sice trvala relativně nepříliš dlouho, byla však zatížena nepřiměřeným obdobím nečinnosti ve vztahu k celkové délce řízení.

13. Vycházeje z kritérií vymezených v ust. § 31a odst. 3 zákona, řešil zdejší soud otázku přiměřenosti délky posuzovaného řízení. Pokud jde o zahájení řízení, z něhož žalobce požaduje odškodnění, tedy řízení o vzájemném návrhu manželů [příjmení] na určení vlastnictví k pozemku, toto bylo zahájeno dne [datum] doručením vzájemného návrhu soudu podle § § 97 odst. 3 o. s.ř. ve spojení s § 82 odst. 1 věta první. Věc byla původně projednávána společně se žalobou na odstranění plotu pod sp. zn. [spisová značka]. V této části namítla žalovaná promlčení nároku, neboť toto řízení bylo pravomocně skončeno dne [datum], žalobce přitom uplatnil nárok předběžně u žalované podle § 14 zákona o odpovědnosti za škodu dne [datum]. Soud přitom neshledal námitku promlčení vznesenou žalovanou ve vztahu k tomuto řízení za důvodnou, když žalobce uplatnil nárok na nemajetkovou újmu z řízení o vzájemném návrhu, a to bylo skončeno až dne [datum], po uplatnění nároku žalobcem. Je přitom nerozhodné, pod jakou spisovou značkou bylo řízení původně vedeno, než došlo k vyloučení návrhu k samostatnému projednání. Pokud jde o souběh obou řízení, soud odkazuje na ustálenou judikaturu, kdy obě řízení je nutné posuzovat v rozsahu jejich souběhu jako řízení jediné (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 29. 6. 2011, sp. zn. 30 Cdo 348/2010 a ze dne 13. 7. 2011, sp. zn. 30 Cdo 1021/2010), z podání žalobce neplyne, že by uplatňoval samostatně rovněž nárok na náhradu nemajetkové újmy z titulu řízení sp. zn. [spisová značka], v němž byla žalobkyně [jméno] [příjmení] již odškodněna.

14. Předmětné řízení tedy trvalo od [datum], kdy byl podán vzájemný návrh na určení vlastnictví k pozemku, do [datum], kdy nabylo právní moci rozhodnutí Nejvyššího soudu o dovolání, celkem délka řízení činila 20 let a 1,5 měsíce.

15. Předmětný spor lze řadit ke složitým po procesní a skutkové stránce. Pokud jde o procesní stránku věci, spor byl rozhodován na třech stupních soudní soustavy, soud vydal kromě rozhodnutí ve věci samé řadu procesních usnesení, bylo konáno celkem 16 jednání ve věci, včetně tří jednání před odvolacím soudem. Soud vydal jeden rozsudek ve věci samé, rovněž odvolací soud a Nejvyšší soud rozhodl usnesením o odmítnutí dovolání. Předmětem řízení bylo určení vlastnického práva k pozemku, skutkově věc závisela na znaleckém zkoumání, skutková složitost věci se promítla zejména do délky vedlejšího řízení (viz níže). Na délce řízení se významně podílelo přerušení řízení od [datum] do [datum].

16. Posuzované řízení nelze typově zařadit mezi ta, která mají zvýšený význam pro účastníky, jako jsou řízení trestní, řízení o osobnostních nebo pracovněprávních nárocích. Jak už bylo popsáno výše, předmětem řízení bylo určení vlastnického práva k nemovitosti, v jejímž sousedství žalobce bydlí. Spor zahájila právní předchůdkyně žalobce, jeho matka a předmět řízení úzce souvisel s řízením vedlejším, ve kterém byl řešen spor o odstranění zídky nacházející se na mezi pozemky účastníků řízení. Žalovaná namítala snížený význam předmětu řízení pro žalobce, tento však v řízení prokázán nebyl. Jednalo se o předmět řízení, který byl přítomný v každodenním životě žalobce, který byl zdrojem konfliktů mezi sousedy, lze uzavřít, že se jednalo o důležitou součást života žalobce a jeho právní předchůdkyně ve smyslu rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 14. 5. 2015, sp. zn. 30Cdo 3203/2013. Soud proto uzavřel, že význam řízení pro žalobce nebyl snížený, ale ani zvýšený s ohledem na typovost posuzované věci, tedy byl standardní.

17. Žalobce se na délce řízení nepodílel negativně ani pozitivně v tom smyslu, že by z tohoto důvodu soud shledal nutnost modifikovat základní částku.

18. Jde-li o činnost soudů, je nutno konstatovat, že postup okresního soudu během řízení byl plynulý a koncentrovaný, v řízení lze spatřit ojedinělý průtah, a to v období od [datum], kdy nabylo právní moci usnesení o pokračování v řízení, do [datum], kdy bylo nařízeno jednání ve věci. Dále již soud v řízení postupoval plynule a bez průtahů.

19. Délku řízení trvajícího 20 let a 1,5 měsíce je tak nutné považovat za nepřiměřenou, a to zejména kvůli její celkové délce, kdy uvedená délka řízení pak neodpovídá právní ani skutkové složitosti věci, žalobci tak vznikla nemajetková újma, která se presumuje. S ohledem na celkovou délku řízení, význam řízení pro žalobce, který nebyl shledán nepatrným, a skutečnost, že žalobce se na délce řízení nijak negativně nepodílel, má soud za to, že je nutno nemajetkovou újmu žalobce odškodnit finančně, jelikož konstatování porušení práva žalobce se nejeví dostatečným, viz též rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 18. 11. 2020, sp. zn. 30 Cdo 674/2020, dle kterého i případně snížený (nikoli však nepatrný) význam předmětu řízení by měl zásadně vést k zadostiučinění peněžitému. Konstatace porušení práva v případě porušení práva na soudní projednání a rozhodnutí věci v přiměřené lhůtě postačuje právě toliko v případech, kdy je význam předmětu řízení pro poškozeného nepatrný, a doba řízení se tak v psychické sféře poškozeného nemohla negativně projevit.

20. Dle rozsudku Nejvyššího soudu Nejvyššího soudu ze dne 14.1.2016, sp. zn. 30 Cdo 954/2014, je sice dlouhodobě ustálen názor, že (cit.):„ do celkové doby řízení je v zásadě třeba započítávat i dobu, po kterou bylo řízení přerušeno podle ustanovení § 109 odst. 2 písm. c) o. s. ř., tedy z důvodu, že probíhá jiné (vedlejší) řízení, v němž je řešena otázka, která může mít význam pro rozhodnutí soudu v řízení hlavním“, nicméně s tím, že„ při posuzování přiměřenosti celkové délky (hlavního) řízení se v takovém případě přihlédne k tomu, zda bylo řízení přerušeno důvodně (zda šlo skutečně o situaci předvídanou ustanovením § 109 odst. 2 písm. c) o. s. ř.), a v případě, že ano, zda vedlejší řízení probíhalo po přiměřeně dlouhou dobu“. Nejvyšší soud v uvedeném rozsudku přitom současně uzavřel, že v případě (cit.):„ pokud by se ukázalo, že přerušení řízení nebylo (byť třeba jen po část svého trvání) důvodné, vedlo by toto zjištění k závěru, že doba, po kterou bylo posuzované řízení přerušeno (nebo jeho část), je průtahem na straně soudu, který k přerušení přistoupil, ač pro to nebyl důvod, nebo v přerušeném řízení včas nepokračoval“.

21. V souvislosti s výše uvedenou judikaturou zabýval se zdejší soud nejprve tím, zda bylo řízení vedené u [název soudu] sp. zn. [spisová značka] (posuzované řízení) přerušeno důvodně kvůli řízení vedenému u téhož soudu pod sp. zn. [spisová značka]. Předmětem posuzovaného řízení bylo rozhodnutí o vzájemném návrhu na určení vlastnictví k pozemku. Předmětem vedlejšího řízení byla žaloba na odstranění plotu stojícím na předmětném pozemku. Obě otázky byly po určitou dobu řešeny v rámci jednoho řízení, následně došlo k vyloučení vzájemného návrhu k samostatnému projednání. Dle názoru zdejšího soudu si okresní soud mohl otázku vlastnictví pozemku posoudit v rámci řízení jediného, nicméně by činil stejné úkony pro vyřešení věci samé a nelze tak uzavřít, že by přerušením řízení došlo k průtahu na straně soudu ve smyslu Nejvyššího soudu Nejvyššího soudu ze dne 14.1.2016, sp. zn. 30 Cdo 954/2014 a v případě přerušení je tak nutno dobu, po kterou bylo posuzované řízení přerušeno, připočíst k celkové délce řízení.

22. S ohledem na to, že řízení bylo přerušeno do pravomocného skončení řízení o odstranění plotu, vedeného u [název soudu] pod sp. zn. [spisová značka], a to od [datum] do [datum], soud se zabýval rovněž přiměřeností délky tohoto řízení v úseku souběhu obou řízení.

23. Vedlejší řízení pak trvalo v období souběhu od [datum] do [datum], tedy 10 let a 11 měsíců, věc byla skutkově složitější, když předmětem řízení byl návrh na odstranění plotu a uvedení zídky do původního stavu, soud tedy zabýval tím, jak byl v minulosti pozemek užíván a kým, za tímto účelem ve věci proběhlo i místní šetření, a ve věci bylo provedeno množství listinných důkazů, které musel soud vyžádat, zejména spisů Katastrálního úřadu, soud musel vyčkávat vydání aktualizovaného geologického plánu, byla vyslechnuta celá řada svědků. Ve věci byl zpracován znalecký posudek včetně následného dodatku a oba zpracovatelé byli vyslechnuti. Soud vydal ve věci rovněž řadu procesních usnesení, bylo rozhodováno o záloze na provedení důkazů a v souvislosti s tím opakovaně o osvobození žalobkyně od placení soudních poplatků. Věc byla řešena na dvou stupních soudní soustavy, okresní soud i krajský soud vydali ve věci každý jeden rozsudek, spis byl však odvolacímu soudu předložen i k rozhodnutí o výši znalečného. Jde-li o činnost soudů, je nutno konstatovat, že v posuzovaném řízení byl postup nalézacích soudů plynulý a procesní úkony byly činěny v přiměřených lhůtách. V řízení lze spatřovat v posuzovaném období ojedinělý průtah od [datum], kdy byl spis předložen odvolacímu soudu, do [datum], kdy bylo nařízeno jednání před odvolacím soudem. Význam řízení shledává zdejší soud rovněž standardní, a to s ohledem na důvody uvedené v odst. 16 tohoto rozsudku. Žalobce se na délce řízení nijak negativně ani pozitivně nepodílel. I přes zvýšenou skutkovou složitost věci soud neshledává délku řízení čítající v posuzovaném období přiměřenou skutkové a právní složitosti věci, a to zejména s ohledem na skutečnost, že v daném období byla věc řešena pouze na dvou stupních soudní soustavy a ve věci byly vydány pouze dva rozsudku, jeden okresním a druhý krajským soudem, což dle názoru soudu dané délce řízení plně neodpovídá. S ohledem na tento závěr soud přičetl délku, po kterou bylo vedlejší řízení přerušeno, k celkové délce posuzovaného řízení.

24. Dle stanoviska Nejvyššího soudu ČR pro poměry České republiky se považuje za přiměřené, jestliže se základní částka, z níž se při určování výše přiměřeného zadostiučinění vychází, pohybuje v rozmezí mezi 15.000 Kč až 20.000 Kč za první dva roky a dále pak za každý další rok řízení (tj. 1.250 Kč až 1.667 Kč za jeden měsíc s tím, že v prvních dvou letech trvání řízení jde o částky poloviční). Při stanovení základní částky bude hrát roli zejména celková doba řízení. Navíc, bylo-li řízení celkově extrémně dlouhé (byla-li jeho délka násobně delší, než by bylo možno vzhledem k okolnostem případu očekávat) bude se přiznaná částka za příslušný časový úsek blížit horní hranici výše uvedených intervalů. Stejně tak lze zvýšit základní částku za příslušný časový úsek v případě, kdy je samotné kompenzační řízení nepřiměřeně dlouhé a žalobce zvýšení odškodnění z tohoto důvodu navrhne. S ohledem na tuto citovanou judikaturu soud uzavřel, že je na místě stanovit základní částku odškodného ve výši 20.000 Kč ročně (resp. za prvé dva roky řízení polovina), jelikož délka řízení trvajícího 20 let a 1,5 měsíce je délkou extrémní a navýšení základní částky odůvodňuje.

1. Základní částka odškodnění by tak činila za řízení dlouhé 20 let a 1,5 měsíce celkem 410.000 Kč. Soud se dále zabýval a vzal v úvahu další kritéria uvedené v § 31a odst. 3 shora cit. zák., která by odůvodňovala případné zvýšení či snížení uvedené částky. Soud má za to, že tuto částku je potřeba snížit s ohledem na skutkovou a procesní složitost věci o 35 % současně s ohledem na odškodnění přisouzené v řízení vedeném u zdejšího soudu pod sp. zn. 45C 37 / 2020, odškodnění tak činí 266.500 Kč. Jelikož však v rámci řízení vedeném pod sp. zn. 13C 352/2001 byla již právní předchůdkyně žalobce odškodněna za nemajetkovou újmu částkou 66.000 Kč za celé řízení, zdejší soud od odškodnění žalobce odečetl poměrnou část odškodnění jeho právní předchůdkyně za dobu, kdy byla obě řízení v souběhu, tak, aby nedošlo ke dvojímu odškodnění, kdy na 10 let a 11 měsíců řízení sp. zn. 13C 352/2001 připadá částka 40.938 Kč. Celková výše odškodnění tak činí 225.562 Kč. Soud proto rozhodl tak, že je povinna zaplatit žalobci tuto částku včetně zákonných úroků z prodlení, po uplynutí 6 měsíční lhůty pro projednání nároku žalovanou podle § 15 odst. 2 zákona o odpovědnosti za škodu, když nárok byl uplatněn dne [datum]. Soud přitom rozhodl o 15 denní lhůtě k plnění v souladu s § 160 odst. 1 věta za středníkem s ohledem na specifika plnění ze státního rozpočtu. Ve zbytku pak byla žaloba zamítnuta.

2. Žalobce byl ve věci zcela úspěšný s ohledem na rozsudek Nejvyššího soudu sp.zn. 30 Cdo 3223/2013 ze dne 10. 2. 2015, má proto právo na plnou náhradu nákladů řízení podle § 142 odst. 1 o.s.ř. Soud přitom rozhodl o 15 denní lhůtě k plnění v souladu s § 160 odst. 1 věta za středníkem s ohledem na specifika plnění ze státního rozpočtu.

3. Náklady řízení žalobce představuje zaplacený soudní poplatek 2.000 Kč a dále odměna advokáta za následující úkony právní služby: příprava a převzetí zastoupení, podání žaloby, účast na jednání dne [datum], podle § 7 bod 5 vyhlášky č. 177/1996 Sb. ve výši 3.100 Kč za jeden úkon z tarifní hodnoty 50.000 Kč podle § 9 odst. 4 písm. a) vyhlášky, 3 x paušální náhrada hotových výdajů advokáta ve výši 300 Kč dle § 13 odst. 3 cit vyhlášky, celkem 900 Kč. Dále bylo přiznáno cestovné podle § 13 odst. 1 vyhlášky za cestu ze sídla advokáta v [obec] k soudu k jednání a zpět dne [datum], celkem 180 km, za užití osobního vozidla značky Ford Focus, [registrační značka] s průměrnou spotřebou 4,8 l/100km, cena benzínu 41,20 Kč, náhrada za opotřebení 5,20 Kč/1km, celkem 1.292 Kč. Dále byla přiznána náhrada za promeškaný čas strávený cestou dle § 14 odst. 3 vyhlášky za 6 započatých půlhodin po 100 Kč za cestu tam a zpět, když cesta z [obec] do [obec] trvá 1,5 hodiny, celkem 600 Kč. Soud přiznal rovněž náhradu 21 % DPH ve výši 2.413 Kč, jehož je zástupce žalobce plátcem. Celkem tedy soud přiznal žalobkyni na náhradě nákladů řízení 15.905 Kč. Náhrada za předběžné uplatnění nároku u žalované nebyla přiznána s odkazem na § 31 odst. 4 zákona č. 82/1998 Sb.

Poučení