Soudní rozhodnutí (různé) · Rozsudek

11 C 75/2024 - 61

Rozhodnuto 2024-08-27

Citované zákony (19)

Rubrum

Obvodní soud pro Prahu 4 rozhodl samosoudkyní Mgr. Alenou Pavlíčkovou ve věci žalobce: [Jméno žalobce], narozený [Datum narození žalobce] [Jméno advokáta] sídlem [Adresa advokáta] proti žalované: [Jméno žalované], narozená [Datum narození žalované] bytem [Adresa žalované] o vyloučení movitých věcí z výkonu rozhodnutí takto:

Výrok

I. Žaloba, kterou se žalobce domáhá rozhodnutí, že z exekuce vedené dle pověření soudního exekutora [tituly před jménem] [jméno FO], Exekutorský úřad [adresa], k provedení exekuce Obvodním soudem pro [adresa] ze dne [datum], č. j. [spisová značka], se vylučují tyto movité věci: - podle exekučního příkazu ze dne [datum], č. j. [spisová značka], vydaného soudním exekutorem [tituly před jménem] [jméno FO], Exekutorský úřad [adresa], k provedení exekuce přikázáním jiné peněžité pohledávky finanční prostředky žalobci ve výši 350 000 Kč z žalobci postoupené pohledávky ve výši 350 000 Kč složenou v hotovosti [jméno FO] jako část dražební jistoty do dražebního jednání konaného dne 15. 11. 2022 v 10:00 hod. v jednací místnosti sídla soudního exekutora na základě dražební vyhlášky, č. j. [spisová značka], ze dne [datum] a - podle exekučního příkazu ze dne [datum], č. j. [spisová značka], vydaného soudním exekutorem [tituly před jménem] [jméno FO], Exekutorský úřad [adresa], k provedení exekuce přikázáním jiné peněžité pohledávky finanční prostředky žalobce ve výši 500 000 Kč z žalobci postoupené pohledávky skládající se z částky ve výši 150 000 Kč zaslané z účtu [jméno FO] za [jméno FO] a z částky ve výši 350 000 Kč složenou v hotovosti [jméno FO] jako dražební jistotu do dražebního jednání konaného dne [datum] v [Anonymizováno] hod. v jednací místnosti sídla soudního exekutora na základě dražební vyhlášky, č. j. [spisová značka], ze dne [datum], se zamítá.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalované do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku na náhradě nákladu řízení částku 300 Kč.

Odůvodnění

1. Žalobce se žalobou domáhal vůči žalované jako oprávněné v exekuci vedené exekutorem [tituly před jménem] [jméno FO], Exekutorský úřad [adresa], pod sp. zn. [spisová značka], pověřeným k provedení exekuce Obvodním soudem pro [adresa] usnesením ze dne [datum], č. j. [spisová značka], vyloučení finančních prostředků žalobce z žalobci postoupené pohledávky ve výši 350 000 Kč a 500 000 Kč, s odůvodněním, že soudní exekutor [tituly před jménem] [jméno FO] vydal dne 19. 12. 2022 exekuční příkaz, č. j. [spisová značka], k provedení exekuce přikázáním jiné peněžité pohledávky, a to povinného vůči dlužníku povinného [jméno FO] z titulu složení části dražební jistoty ve výši 350 000 Kč do dražebního jednání konaného dne [datum] v [Anonymizováno] hod. v jednací místnosti sídla soudního exekutora na základě dražební vyhlášky ze dne [datum], č. j. [spisová značka], a dále vydal dne [datum] exekuční příkaz, č. j. [spisová značka], k provedení exekuce přikázáním jiné peněžité pohledávky, a to povinného vůči dlužníku povinného [tituly před jménem] [jméno FO], soudnímu exekutorovi, ve výši [částka] z titulu složené dražební jistoty do dražebního jednání konaného dne [datum] v [Anonymizováno] hod. v jednací místnosti sídla soudního exekutora na základě dražební vyhlášky ze dne [datum], č. j. [spisová značka], skládající se z částky ve výši 150 000 Kč zaslané z účtu [jméno FO] a z částky ve výši 350 000 Kč složené v hotovosti [jméno FO]. Tyto pohledávky nikdy nebyly ve vlastnictví povinného, soudní exekutor je však ve svých exekučních příkazech označil tak, že má důvodné podezření, že dražební jistota byla p. [jméno FO] hrazena z majetku povinného, bez toho, aby své podezření před soudy prokázal jakýmikoli důkazy o tom, že pohledávka postoupená p. [jméno FO] žalobci má původ v majetku povinného. Pí. [jméno FO] složila dne [datum] dražební jistotu na základě usnesení soudního exekutora [tituly před jménem] [jméno FO] – dražební vyhlášky, jednak převodem na účet exekutora ve výši 150 000 Kč s identifikací skutečného plátce [jméno FO] a jednak hotovostním vkladem na účet exekutora ve výši 350 000 Kč s řádnou identifikací vkladatele pí. [jméno FO]. Tyto doklady o složení dražební jistoty jsou důkazem pohledávky pí. [jméno FO] vůči [tituly před jménem] [jméno FO], soudnímu exekutorovi. Exekutor nepřipustil pí. [jméno FO] jako dražitele, tedy tato nebyla v předmětné dražbě dražitelem, a byť podala proti udělení příklepu i nezákonnému postupu exekutora námitky, exekutor není oprávněn zadržovat dražební jistotu složenou pí. [jméno FO] do nabytí právní moci usnesení o příklepu. Exekutor tak počínaje dnem 15. 11. 2022 bez právního důvodu nezákonně zadržuje dražební jistotu složenou pí. [jméno FO] dne 14. 11. 2022. Pí. [jméno FO] opakovaně vyzývala exekutora, aby neprodleně složenou dražební jistotu vrátil, avšak bezvýsledně. Následně obdržela přípis soudního exekutora, dle něhož se tento svévolně a bez jakéhokoli právního základu rozhodl pí. [jméno FO] dražební jistotu nevrátit. Proto se pí. [jméno FO] rozhodla pohledávku za exekutorem z titulu nevrácené dražební jistoty postoupit třetí osobě, a to žalobci. Pí. [jméno FO] předložila žalobci příslušné doklady, na základě nichž žalobce seznal, že se jedná o pohledávku existující, proto uzavřel dne 14. 12. 2022 s pí. [jméno FO] smlouvu o postoupení pohledávky, jejímž předmětem je pohledávka ve výši 500 000 Kč za [tituly před jménem] [jméno FO], soudním exekutorem. Toto postoupení pí. [jméno FO] soudnímu exekutorovi řádně oznámila. Soudní exekutor byl rovněž vyzván právním zástupcem žalobce předžalobní výzvou k zaplacení pohledávky, poté žalobce obdržel exekuční příkaz ze dne [datum], na nějž reagoval tak, že pohledávka označená v tomto příkaze je nedoložená, neodůvodněná a vykonstruována jen 3 dny po oznámení o postoupení pohledávky. Žalobce proto podal proti soudnímu exekutorovi k Okresnímu soudu v [Anonymizováno] návrh na vydání EPR na úhradu dané pohledávky, proti vydanému EPR podal soudní exekutor [tituly před jménem] [jméno FO] odpor. Ve vyjádření k němu žalobce zejména zdůraznil, že ust. § 44a odst. 1 EŘ, na němž exekutor založil svou argumentaci o neplatnosti postoupení pohledávky, se vztahuje pouze na povinného, nikoli na třetí osoby, a tvrzení exekutora o původu finančních prostředků od povinného jsou pouhou spekulací a nemůže obhájit nezákonný postup exekutora, když pí [jméno FO] nepřipustil do dražby, a již vůbec nemůže obhájit nezákonné zadržování jí složené dražební jistoty. Vydání exekučního příkazu, kterým soudní exekutor postihl složené finanční prostředky pí. [jméno FO] ve výši 500 000 Kč až po postoupení pohledávky, je dle žalobce evidentní snahou [tituly před jménem] [jméno FO], soudního exekutora, vykonstruovat rozhodnutí na základě domněnky, že pohledávka pí. [jméno FO] pochází z majetku povinného. Soudní exekutor žalobci ani soudu ale žádné důkazy o tomto dosud nepředložil. Vydanými exekučními příkazy tak byl postižen majetek nikoli ve vlastnictví povinného, ale ve vlastnictví žalobce, proto žalobce podal z preventivních důvodů tuto vylučovací žalobu.

2. Žalovaná se k žalobě vyjádřila tak, že ji navrhla v plném rozsahu zamítnout, a to z následujících důvodů. Tvrzení žalobce nejsou v souladu se skutečným stavem ve věci a vycházejí z účelové interpretace skutkového děje, který má primárně jako předcházející úkony ze strany [tituly před jménem] [jméno FO] jako povinného v rámci předmětného exekučního řízení ztížit vymáhání pravomocně uznaných nároků žalované jako oprávněné v této exekuční věci, tedy že finanční prostředky ve výši 500 000 Kč údajně náležející [jméno FO] byly a jsou fakticky finančními prostředky povinného. Žalovaná poukázala na usnesení [Anonymizováno] soudu v [Anonymizováno] ze dne [datum], č. j. [spisová značka], kterým bylo odvolání povinného zamítnuto a byl potvrzen procesní postup soudního exekutora. [jméno FO], stejně jako další osoby, představují osoby, které ve spolupráci s povinným v různých etapách exekučního řízení vystupovaly dle předem dohodnutého scénáře s povinným, a to za účelem zmaření dražebních jednání v dané exekuční věci. Zájem pí. [jméno FO] jako vlastní partnerky povinného byl [soud] ve shodě se soudním exekutorem označen za zcela nevěrohodný. Pí. [jméno FO] v rozhodné době nedisponovala žádnými finančními prostředky, a pokud tvrdila, že si je zapůjčila od známého, toto relevantně neprokázala, jednala tak dle dispozic povinného [právnická osoba], který jí poskytl uvedené finanční prostředky z vlastních zdrojů ve spolupráci s matkou povinného. [jméno FO] je ostatně dlouholetou přítelkyní – partnerkou povinného a žije s povinným v jedné domácnosti, což sama potvrdila v jiných soudních řízeních. Žalobce tak zcela ignoruje, že pí. [jméno FO] jako partnerka povinného [právnická osoba] nemá jakoukoli dispozici manipulovat s finančními prostředky povinného, natož je jakkoli zcizit, neboť v rozhodné době nebyly jejím majetkem. Žalobce tak není oprávněným držitelem finančních nároků ve výši 500 000 Kč vůči soudnímu exekutorovi, a to jak v rovině hmotněprávní, tak procesněprávní.

3. K tomuto žalobce uvedl, že žalovaná neunesla břemeno důkazní ke svým tvrzením. Ona ani soudní exekutor nikdy neprokázali, že by původ finančních prostředků složených pí. [jméno FO] jako dražební jistoty pocházel z majetku povinného. Naopak žalobce řádně prokázal, že se stal držitelem pohledávky vůči soudnímu exekutorovi [tituly před jménem] [jméno FO] z nevrácené dražební jistoty pí. [jméno FO] ve výši 500 000 Kč.

4. Po provedeném dokazování vzal soud za prokázaný tento skutkový stav:

5. V listopadu 2017 byla u soudního exekutora [tituly před jménem] [jméno FO], Exekutorský úřad [adresa], pod sp. zn. [spisová značka] zahájena exekuce na návrh oprávněné [Jméno žalované], tedy žalované, proti povinnému [tituly před jménem] [jméno FO] na základě pověření Obvodního soudu pro [adresa] ze dne [datum], č. j. [spisová značka], k vymožení pohledávky ve výši 4 000 000 Kč, úroků z prodlení, nákladů soudního řízení, nákladů oprávněného a nákladů exekuce dle exekučního titulu – směnečného platebního rozkazu [Anonymizováno] soudu v [Anonymizováno] ze dne [datum], č. j. [spisová značka], usnesení [Anonymizováno] soudu v [Anonymizováno] ze dne [datum], č. j. [spisová značka], a usnesení [Anonymizováno] soudu v [Anonymizováno] ze dne [datum], č. j. [spisová značka] (zjištěno z vyrozumění o zahájení exekuce ze dne [datum], č. j. [spisová značka]). Usnesením, č. j. [spisová značka], soudní exekutor vydal dražební vyhlášku na nařízení elektronické dražby na družstevní podíl povinného, a to dne [datum] ve [Anonymizováno]. (zjištěno z usnesení soudního exekutora [tituly před jménem] [jméno FO], dražební vyhláška, č. j. [spisová značka]). Dne 14. 11. 2022 byla na účet soudního exekutora [tituly před jménem] [jméno FO] zaslána z účtu [jméno FO] částka 150 000 Kč se zprávou příjemci: [jméno FO] a RČ (zjištěno z potvrzení o provedení transakce z účtu [jméno FO] na částku 150 000 Kč). Dne 14. 11. 2022 pak [jméno FO] složila na účet soudního exekutora v hotovosti na pobočce [právnická osoba]., částku 350 000 Kč (zjištěno z potvrzení o vkladu hotovosti na účet, vklad třetí osobou, ze dne 14. 11. 2022). Dne 15. 11. 2022 se konalo dražební jednání, a to dražba nemovitých věcí povinného – spoluvlastnického podílu o velikosti id. na nemovitostech zapsaných na LV č. [hodnota] v kat. úz. [adresa] – na základě dražební vyhlášky ze dne [datum], č. j. [spisová značka], přičemž [jméno FO] nebyla soudním exekutorem do dražby připuštěna jako dražitel dle § 336h odst. 4 o. s. ř., ačkoliv složila dražební jistotu ve výši 500 000 Kč, neboť dle exekutora zde byla důvodná pochybnost o jejím minimálně přímém, resp. nepřímém příbuzenství k povinnému, který se opakovaně pokusil zmařit dražební jednání, a to minimálně tím, že jím delegované osoby nedoplácely nejvyšší podání, které bylo na předchozích dražbách učiněno (zjištěno z protokolu o dražbě nemovitých věcí ze dne [datum], č. j. [spisová značka]). Následně soudní exekutor mj. udělil příklep vydražitelce [jméno FO], uložil jí lhůtu k doplacení nejvyššího podání a uložil povinnému vyklidit nemovitost do 15 dnů (zjištěno z usnesení o udělení příklepu soudního exekutora [tituly před jménem] [jméno FO] ze dne [datum], č. j. [spisová značka]), toto rozhodnutí (usnesení) o udělení příklepu bylo k odvolání [jméno FO] potvrzeno [Anonymizováno] soudem v [Anonymizováno] usnesením ze dne [datum], č. j. [spisová značka], s tím, že postup soudního exekutora při konané dražbě [datum] spočívající v nepřipuštění odvolatelky [jméno FO] k dražbě byl správný, když odvolatelka ani povinný neprokázali, že byla z dražby soudním exekutorem vyloučena nedůvodně, není tím tak naplněn předpoklad pro závěr o nezákonnosti dražby (zjištěno z usnesení [Anonymizováno] soudu v Praze ze dne [datum], č. j. [spisová značka]). Dne 8. 12. 2022 pak soudní exekutor informoval [jméno FO], že rozhodl o vrácení dražební jistoty nejdříve po právní moci usnesení o udělení příklepu, resp. po doplacení nejvyššího podání vydražitelem, neboť disponuje nezpochybnitelnými informacemi o skutečnostech, svědčících o úmyslném vlivu povinného na výsledek opakovaných a následně zmařených dražebních jednání, spočívajících v opakovaném nedoplácení nejvyššího podání vydražené nemovitosti povinného, když povinný opakovaně, účelově a tedy úmyslně delegoval a disponoval spřátelené či příbuzensky spřízněné osoby, které se následně přihlásily do dražebního jednání, nemovitost vydražily a ani po poskytnutí náhradní lhůty tyto následně opakovaně nejvyšší podání nedoplatily, a s ohledem na skutečnost, že nelze mít pochyby o min. spřáteleném vztahu pí. [jméno FO] a povinného, kdy se lze dle exekutora důvodně domnívat, že jí složená dražební jistota byla poskytnuta povinným (zjištěno ze sdělení [tituly před jménem] [jméno FO], soudního exekutora, Exekutorský úřad [adresa], pro [jméno FO] ze dne [datum]). Dne 14. 12. 2022 uzavřeli [jméno FO] a žalobce smlouvu o postoupení pohledávky, kterou se paní [jméno FO] zavázala postoupit na žalobce pohledávku za [tituly před jménem] [jméno FO], soudním exekutorem, z titulu složené dražební jistoty v celkové výši 500 000 Kč, kterou byl [tituly před jménem] [jméno FO] v důsledku nepřipuštění p. [jméno FO] do dražby povinen okamžitě jí vrátit (zjištěno ze smlouvy o postoupení pohledávky ze dne 14. 12. 2022). Dopisem z téhož dne [jméno FO] oznámila postoupení pohledávky na žalobce soudnímu exekutorovi [tituly před jménem] [jméno FO], kterému byl dopis doručen dne 16. 12. 2022 (zjištěno z oznámení o postoupení pohledávky ze dne 14. 12. 2022 včetně razítka exekutorského úřadu ze dne 16. 12. 2022), zároveň téhož dne, tj. 14. 12. 2022, zástupce žalobce vyzval [tituly před jménem] [jméno FO] předžalobní výzvou k vrácení dlužné pohledávky postoupené na něj [jméno FO] ve výši 500 000 Kč z titulu složené, ale nevrácené dražební jistoty (zjištěno z předžalobní výzvy ze dne 14. 12. 2022 od zástupce žalobce pro [tituly před jménem] [jméno FO], soudního exekutora). Dne [datum] vydal soudní exekutor exekuční příkaz k provedení exekuce přikázáním jiné peněžité pohledávky, č. j. [spisová značka], a to pohledávky povinného proti [jméno FO] z titulu složené části dražební jistoty ve výši 350 000 Kč do dražebního jednání dne [datum] v [Anonymizováno] hod. v jednací místnosti sídla úřadu soudního exekutora na základě dražební vyhlášky ze dne [datum], č. j. [spisová značka] (zjištěno z exekučního příkazu k provedení exekuce přikázáním jiné peněžité pohledávky ze dne [datum], č. j. [spisová značka]). Dne [datum] vydal soudní exekutor exekuční příkaz k provedení exekuce přikázáním jiné peněžité pohledávky, č. j. [spisová značka], a to pohledávky povinného vůči [tituly před jménem] [jméno FO], soudnímu exekutorovi, ve výši 500 000 Kč z titulu složené dražební jistoty do dražebního jednání konaného dne [datum] v [Anonymizováno] hod. v jednací místnosti sídla úřadu soudního exekutora na základě dražební vyhlášky ze dne [datum], č. j. [spisová značka], skládající se z částky ve výši 150 000 Kč zaslané z účtu [jméno FO] a z částky ve výši 350 000 Kč složené v hotovosti [jméno FO] (zjištěno z exekučního příkazu k provedení exekuce přikázáním jiné peněžité pohledávky ze dne 5. 1. 2023, č. j. [spisová značka]). Žalobce následně podal k Okresnímu soudu v [Anonymizováno] návrh na vydání elektronického platebního rozkazu proti soudnímu exekutorovi [tituly před jménem] [jméno FO] na dlužnou částku 500 000 Kč s příslušenstvím. Elektronický platební rozkaz byl vydán dne [datum] (zjištěno z elektronického platebního rozkazu Okresního soudu v [Anonymizováno] ze dne [datum], č. j. EPR [č. účtu]), proti němu podal soudní exekutor [tituly před jménem] [jméno FO] odpor (zjištěno z odporu [tituly před jménem] [jméno FO], soudního exekutora k č. j. EPR [č. účtu]), který odůvodnil mj. tak, že namítá neplatnost postoupení pohledávky, jelikož se dovolal neplatnosti v exekučním příkazu (zjištěno z vyjádření k odporu proti elektronickému platebnímu rozkazu od [tituly před jménem] [jméno FO], soudního exekutora, ze dne [datum]).

6. Skutková zjištění soud opřel o shora uvedené důkazy, o jejichž pravosti a pravdivosti neměl pochybností. Soud neprovedl navrhovaný důkaz přípisem soudního exekutora č. j. [spisová značka], přípisem právního zástupce žalobce ze dne 23. 12. 2022, přípisem právního zástupce žalobce ze dne 3. 1. 2023, vyjádřením povinného na žádost právního zástupce žalobce ze dne 29. 1. 2023 a ze dne 18. 2. 2023, přípisem [tituly před jménem] [jméno FO] ze dne 30. 1. 2023, smlouvou o zápůjčce ze dne 25. 11. 2020, vyjádřením žalobce ke zdůvodnění odporu ze dne 17. 4. 2023, protokolem jednání před soudem prvního stupně ze dne [datum], zprávou o výsledku šetření Exekutorské komory, návrhem povinného na zastavení exekuce ze dne 11. 3. 2024 podle č. j. [spisová značka], návrhem povinného na zastavení exekuce podle č. j. [spisová značka] z 11. 3. 2024, návrhem povinného na odklad exekuce č. j. [spisová značka] a [spisová značka] ze dne 11. 3.2024, vyjádřením oprávněné [tituly před jménem] [jméno FO] ze dne 14. 12. 2022, 29. 12. 2022 a 26. 3. 2024, mailovou komunikací s paní [jméno FO] ze dne 11., 12. 8. 2024 včetně připojených příloh, mailovou komunikací s inženýrem [jméno FO] ze dne 11. 8. 2024, výslechem exekutora [tituly před jménem] [jméno FO], [právnická osoba], paní [jméno FO] a paní [jméno FO], neboť je považoval za nadbytečné, když o věci bylo možno rozhodnout na základě dosud provedeného dokazování, z nějž byly zjištěny nezbytné rozhodné skutečnosti s ohledem na níže uvedené právní posouzení pohledávky uplatňované žalobcem a tím posouzení aktivní věcné legitimace žalobce.

7. Další důkazy soud neprováděl, neboť dospěl k závěru, že z uvedených důkazů získal dostatek skutkových zjištění, na jejichž základě mohl ve věci spolehlivě rozhodnout. Provedené důkazy soud zhodnotil z hlediska jejich pravosti a vypovídací hodnoty a posoudil je jednotlivě i ve vzájemné souvislosti dle § 132 o.s.ř. tak, aby mohl zjistit skutečný skutkový stav.

8. Na základě zjištěných skutečností dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé:

9. V listopadu 2017 byla u soudního exekutora [tituly před jménem] [jméno FO], Exekutorský úřad [adresa], pod sp. zn. [spisová značka] zahájena exekuce na návrh oprávněné – žalované proti povinnému [tituly před jménem] [jméno FO] na základě pověření Obvodního soudu pro [adresa]. Soudní exekutor vydal dne [datum] dražební vyhlášku na dražbu nemovitostí povinného – spoluvlastnického podílu na nemovitostech zapsaných na LV č. [hodnota] v kat. úz. [adresa], v této souvislosti byla dne [datum] na účet soudního exekutora zaslána z účtu [jméno FO] částka 150 000 Kč se zprávou příjemci: [jméno FO] a téhož dne [jméno FO] složila na účet soudního exekutora v hotovosti na pobočce [právnická osoba]., částku 350 000 Kč. Dne [datum] se konalo dražební jednání – dražba nemovitých věcí povinného, avšak [jméno FO] nebyla soudním exekutorem do dražby připuštěna jako dražitel, ačkoliv složila dražební jistotu ve výši 500 000 Kč. Následně soudní exekutor informoval [jméno FO], že rozhodl o vrácení dražební jistoty nejdříve po právní moci usnesení o udělení příklepu, resp. po doplacení nejvyššího podání vydražitelem, neboť nelze mít pochyby o min. spřáteleném vztahu pí. [jméno FO] a povinného a lze se důvodně domnívat, že jí složená dražební jistota byla poskytnuta povinným. Dne 14. 12. 2022 uzavřeli [jméno FO] a žalobce smlouvu o postoupení pohledávky, kterou se paní [jméno FO] zavázala postoupit na žalobce pohledávku za soudním exekutorem z titulu složené, ale nevrácené dražební jistoty v celkové výši 500 000 Kč, což bylo soudnímu exekutorovi dne 16. 12. 2022 řádně oznámeno a tento byl vyzván k vrácení dlužné pohledávky žalobci. Soudní exekutor to však neučinil, místo toho dne 19. 12. 2022 vydal exekuční příkaz k provedení exekuce přikázáním jiné peněžité pohledávky, č. j. [spisová značka], a to pohledávky povinného proti [jméno FO] z titulu složené části dražební jistoty ve výši 350 000 Kč do dražebního jednání, a dne [datum] exekuční příkaz k provedení exekuce přikázáním jiné peněžité pohledávky, č. j. [spisová značka], a to pohledávky povinného vůči [tituly před jménem] [jméno FO], soudnímu exekutorovi, ve výši 500 000 Kč z titulu složené dražební jistoty do dražebního jednání. V řízení u Okresního soudu v [Anonymizováno], kde se žalobce domáhal zaplacení této pohledávky, soudní exekutor namítl neplatnost postoupení pohledávky.

10. Soud po důkladném prostudování provedených důkazů posoudil věc po právní stránce následovně:

11. Dle § 336h odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen jako „o. s. ř.“), dražební jednání může řídit jen soudce. Jednotlivé úkony při jednání, jimiž se nerozhoduje, může na základě pověření soudce provést vykonavatel nebo jiný zaměstnanec soudu; řídí se přitom pokyny soudce.

12. Dle § 336h odst. 2 o. s. ř. se jako dražitel může jednání zúčastnit pouze ten, kdo zaplatil do zahájení dražebního jednání jistotu, pokud nebylo v dražební vyhlášce uvedeno, že se složení jistoty nevyžaduje.

13. Dle § 336h odst. 4 o. s. ř. jako dražitelé nesmí vystupovat soudci, zaměstnanci soudů, povinný, manžel povinného, vydražitel uvedený v § 336m odst. 2 a ti, jimž v nabytí věci brání zvláštní předpis.

14. Dle § 336j odst. 1 o. s. ř. lze příklep udělit tomu, kdo učinil nejvyšší podání a u něhož jsou splněny další podmínky stanovené zákonem. Učinilo-li více dražitelů stejné nejvyšší podání, udělí soud příklep nejprve tomu, komu svědčí předkupní právo nebo výhrada zpětné koupě. Není-li příklep takto udělen, udělí jej dražiteli, který byl určen losem.

15. Dle § 336j odst. 5 o. s. ř. se na nejvyšší podání započte vydražitelem složená jistota.

16. Dle § 336j odst. 6 o. s. ř. se dražitelům, kterým nebyl udělen příklep, vrátí zaplacená jistota po skončení dražebního jednání.

17. Dle § 52 odst. 1 zákona č. 120/2001 Sb., exekučního řádu, ve znění pozdějších předpisů, nestanoví-li tento zákon jinak, použijí se pro exekuční řízení přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu.

18. Dle § 68 odst. 4 exekučního řádu může žalobu na vyloučení věci podle § 267 občanského soudního řádu navrhovatel podat u exekučního soudu do 30 dnů od doručení rozhodnutí exekutora, kterým nevyhověl, byť jen zčásti, jeho včas podanému návrhu na vyškrtnutí věci ze soupisu. O tom musí být navrhovatel exekutorem poučen. Od podání návrhu na vyškrtnutí věcí ze soupisu do uplynutí lhůty podle věty první a po dobu řízení o žalobě nelze sepsané movité věci prodat.

19. Dle § 1879 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen jako „o. z.“), věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).

20. Dle § 1881 odst. 1 o. z. lze postoupit pohledávku, kterou lze zcizit, pokud to ujednání dlužníka a věřitele nevylučuje.

21. Mezi účastníky bylo nesporné, že je u soudního exekutora [tituly před jménem] [jméno FO], Exekutorský úřad [adresa], vedena exekuce pod sp. zn. [spisová značka], v níž byla nařízena dražba nemovitostí povinného, [jméno FO] složila dražební jistotu ve výši 500 000 Kč jednak úhradou částky 150 000 Kč z účtu [jméno FO] a jednak složením částky 350 000 Kč na účet exekutora v hotovosti, nebyla však do dražby exekutorem připuštěna a dražební jistota dosud nebyla vrácena s argumentem, že je zde důvodná pochybnost o tom, zda se v případě daných finančních prostředků nejedná o peníze povinného. [jméno FO] jako postupitel následně uzavřela smlouvu o postoupení pohledávky se žalobcem jako postupníkem na postoupení pohledávky za exekutorem na vrácení dražební jistoty, která dosud vrácena nebyla. Následně exekutor vydal dva exekuční příkazy, kterými dané finanční prostředky sepsal do exekuce jako majetek povinného – jinou pohledávku za [jméno FO], resp. soudním exekutorem.

22. Žalobce se tak vylučovací žalobou dle § 68 odst. 4 exekučního řádu ve spojení s § 267 o. s. ř. domáhá vyloučení těchto pohledávek z exekuce, neboť má za to, že se jedná o jeho majetek, jelikož existuje jediná pohledávka, a to [jméno FO] – postupitelky vůči exekutorovi na vrácení složené dražební jistoty, kterou tato postoupila na žalobce.

23. Soud se nejprve zabýval tím, zda je žalobce aktivně věcně legitimován k tomu, aby se domáhal u soudu vyloučení předmětných pohledávek, představujících uhrazené finanční prostředky z dražební jistoty, z exekuce vedené pod sp. zn. [spisová značka].

24. Žalobce založil svou žalobu na tvrzení, že postupitelka složila u exekutora dražební jistotu, která jí i přes to, že nebyla do dražby připuštěna, nebyla vrácena.

25. Je nepochybné, že pokud by skutečně daná dražební jistota náležela postupitelce, byl by soudní exekutor povinen jí dražební jistotu bezprostředně po jejím nepřipuštění do dražby vrátit, minimálně po skončení dražebního jednání ve smyslu § 336j odst. 6 o. s. ř.

26. Dražba nemovité věci zde probíhala dle občanského soudního řádu, konkrétně dle § 335 až § 338 o. s. ř. ve spojení s § 52 exekučního řádu. Občanský soudní řád je nepochybně předpisem veřejného práva, když upravuje výkon státní (soudní) moci. V daném případě prováděl dražbu soudní exekutor. Postavení soudního exekutora je přitom charakteristické svou smíšenou povahou. Soudní exekutor vystupuje na jedné straně v postavení veřejného činitele (exekučního soudu), vydává usnesení závazná pro jejich adresáty, rozhoduje o odvolání a činí úkony, které v jiných případech náležejí soudcům. Na druhé straně má ale zároveň postavení s prvky podnikatelské činnosti, jehož cílem je generovat prostředky nutné k pokrytí nákladů spojených s exekucí a zisk (k tomu srov. stanovisko Ústavního soudu ze dne 12. 9. 2006, sp. zn. Pl. ÚS-st. 23/06, nebo nález Ústavního soudu ze dne 2. 11. 2021, sp. zn. Pl. ÚS 15/18). V případě provádění úkonů výkonu rozhodnutí (exekuce) prodejem nemovitých věcí v dražbě však nepochybně vystupuje jako orgán veřejné moci, když provádí činnost jinak dle o. s. ř. určenou soudci, nebo soudním vykonavatelům (srov. např. § 336h odst. 1 o. s. ř.). I při shromažďování dražebních jistot a připouštění osob do dražebního jednání se tak řídí jeho činnost předpisy veřejného práva a z těchto předpisů také vzniká povinnost k vrácení dražební jistoty dražitelům, kterým nebyl udělen příklep, nebo osobám, které vůbec nebyly do dražby jako dražitelé připuštěny.

27. Dražební jistota je tak veřejnoprávní pohledávkou, neboť se jedná o mocensky (zákonem) uloženou povinnost k veřejnoprávnímu plnění, které má být následně osobě složitele (plátce) v zákonem stanovených případech (min. zčásti) vráceno, obdobně jako u soudního poplatku, nebo jistoty k návrhu na nařízení předběžného opatření (k soudnímu poplatku např. nález Ústavního soudu ze dne 1. 11. 2021, sp. zn. I. ÚS 1034/20). Nic na tom nemění ani ta skutečnost, že dražební jistota je případně následně započtena na nejvyšší podání vydražitele.

28. Dle § 1881 o. z. lze přitom postoupit jakoukoli pohledávku, nevylučuje-li to zákon, nebo dohoda stran. V případě pohledávek, které nelze postoupit ze zákona, je toto buď výslovně upraveno, nebo to dovodily soudy s ohledem na výklad zákonů. Ustálená judikatura Nejvyššího správního soudu (např. v usnesení ze dne 9. 2. 2005, č. j. 1 Afs 38/2004-140, či rozsudku ze dne 24. 1. 2013, č. j. 4 As 72/2012-52, 2854/2013 Sb. NSS) zcela nepochybně dovodila, že soukromoprávním úkonem nelze měnit obsah ani subjekty veřejnoprávního vztahu. Není proto možné převádět (jednotlivá) veřejná subjektivní práva nebo povinnosti na jiného prostředky soukromého práva a správní orgány či soudy nemohou jednat s jiným než původním účastníkem, ledaže by došlo k univerzální sukcesi či specifickému hromadnému převodu práv a povinností (typicky při prodeji podniku) a soud rozhodl, že v řízení bude pokračováno s právním nástupcem (srov. usnesení Ústavního soudu ze dne 13. 6. 2017, sp. zn. IV. ÚS 1469/17).

29. Jedná-li se tedy v daném případě o postoupení veřejnoprávní pohledávky mezi pí. [jméno FO] a žalobcem, je toto postoupení pohledávky ze shora uvedených důvodů absolutně neplatné dle § 588 o. z. pro rozpor se zákonem.

30. Nad rámec tohoto pak soud uvádí, že i pokud by se jednalo o neplatnost relativní ve smyslu § 580 a násl. o. z., soudní exekutor se neplatnosti vůči žalobci dovolal, a to v řízení před Okresním soudem v [Anonymizováno] ve svém vyjádření k odporu ze dne 10. 3. 2023.

31. Jelikož postoupení pohledávky na vrácení dražební jistoty je neplatné, není žalobce oprávněn se u zdejšího soudu domáhat vůči žalované vyloučení daných pohledávek z exekuce, neboť pohledávka na vrácení dražební jistoty na něj nemohla řádně přejít, a není tak aktivně věcně legitimován k podání předmětné žaloby.

32. Soud se tedy již nezabýval dalšími argumenty žalobce a žalované a na základě výše uvedeného rozhodl, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku, tedy žalobu v celém rozsahu zamítl.

33. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalované, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 300 Kč. Tyto náklady sestávají z nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 300 Kč za jeden úkon dle § 2 odst. 3 uvedené vyhlášky (písemné podání nebo návrh ve věci samé – vyjádření k žalobě).

Poučení

Citovaná rozhodnutí (2)

Tento rozsudek je citován v (0)

Doposud nikdo necituje.