11 C 77/2022 - 137

Rubrum

Okresní soud ve Frýdku-Místku rozhodl samosoudcem Mgr. et Mgr. Martinem Pavlíkem ve věci žalobkyně: [Jméno zainteresované osoby 0/0], narozená dne [datum] bytem [Adresa zainteresované osoby 0/0] sídlem [Adresa zástupce zainteresované osoby 0/0] proti žalovanému: [Jméno zainteresované osoby 1/0], narozený dne [datum] bytem [Adresa zainteresované osoby 1/0] zastoupený obecným zmocněncem [Jméno zainteresované osoby 2/0] bytem [Adresa zainteresované osoby 2/0] o určení vlastnického práva takto:

Výrok

I. Žaloba, aby soud určil, že žalobkyně je vlastníkem pozemku parc. č. st. [číslo] o výměře 268 m, jehož součástí je rodinný dům č. p. [číslo]; pozemku parc. č. [číslo] o výměře 516 m, a pozemku parc. č. [číslo] o výměře 3 320 m, které jsou zapsány v katastru nemovitostí na LV [číslo] u Katastrálního úřadu pro [název], Katastrální pracoviště [adresa] pro katastrální území [adresa], obec [adresa], se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala po žalovaném vrácení daru, a to pozemku parc. č. st. [číslo] o výměře 268 m, jehož součástí je rodinný dům č. p. [číslo]; pozemku parc. č. [číslo] o výměře 516 m, a pozemku parc. č. [číslo] o výměře 3 320 m, které jsou zapsány v katastru nemovitostí na LV [číslo] u Katastrálního úřadu [název], Katastrální pracoviště [adresa] pro katastrální území [adresa], obec [adresa] (dále jen „nemovitosti“) s odůvodněním, že dne 24. 4. 2019 uzavřela se žalovaným (synem) darovací smlouvu, na základě které převedla do jeho vlastnictví výše specifikované nemovitosti. Žalobkyni bylo zřízeno až následně věcné břemeno doživotního užívání. V době převodu nemovitostí byly vztahy mezi účastníky standardní. Ke změně v přístupu chování žalovaného došlo již na jaře 2021, kdy žalovaný bez předchozí dohody přeměnil zahradu nebo některé platby za chod domu nechal na žalobkyni včetně výměny radiátorů, kdy žalobkyně uhradila 70 000 Kč a žalovaný pouze 10 000 Kč. Žalovaný sdělil žalobkyni, že si hodlá přihlásit trvalý pobyt k přítelkyni do [adresa] a hodlá s ní bydlet, přičemž starost o celý dům zůstala na žalobkyni v pokročilém věku. Kromě majetkových excesů se přidalo i psychické týrání ze strany žalovaného a jeho přítelkyně. Žalobkyni v průběhu roku 2021 opakovaně urážel se slovy „Vypadáš jako stará čarodějnice“ či „Chodíš jako stará babka“ nebo když žalobkyně v létě 2021 upadla, osočil ji žalovaný, že byla opilá a žádnou péči nepotřebuje. Dále o ní žalovaný sděluje, že patří do blázince, že by měla vyhledat psychiatrickou pomoc, že ostatní část rodiny ji nemá ráda, že jí navštěvuje jen ze ziskuchtivosti a úmyslně vyvolává spory v rodině. Také si ji nahrává na mobilní telefon či tajně fotí a poslouchá její telefonní hovory. V poslední době došlo ke zhoršení zdravotního stavu žalobkyně, neboť má z příjezdu žalovaného obavy a strach. K odvolání daru pro výše popsaný nevděk žalobkyně přistoupila dopisem doručeným žalovanému dne 27. 12. 2021, ve kterém jej vyzvala k vydání nemovitostí. Žalovaný odvolání daru neuznal a pokusil se žalobkyni zastrašit vidinou nepřiměřených nákladů na soudní spor. Po odeslání odvolacího dopisu byl vztah mezi účastníky napjatý, docházelo k hádkám a situace vyvrcholila dne 26. 1. 2022, kdy přijela i hlídka Policie ČR, která situaci vyřešila domluvou. I po tomto incidentu žalovaný nadále žalobkyni vulgárně uráží „Ty žebračko, Ty ubožačko.“ Žalobkyně se proto žalovaného bojí, má z něj strach. Naléhavý právní zájem spatřuje v existenci rozporu mezi stavem skutečným a stavem zapsaným. Žalobkyně se situaci snažila řešit mimosoudně, avšak marně. Žalobkyně i ve svých dalších vyjádřeních v průběhu řízení vždy zastávala zcela opačný názor, než následně uváděl a tvrdil žalovaný. I po podání žaloby žalovaný nadále opakovaně napadal žalobkyni a vyhrožoval ji, co se bude dít, až soudní spor prohraje. Situace se natolik vyostřila, že došlo dvakrát k fyzickému útoku žalovaného, kdy poprvé žalobkyni zkroutil ruku a podruhé nečekaně a prudce zezadu do ní strčil. Jelikož žalovaný svůj psychický nátlak doplnil po podání žaloby i o fyzický nátlak mající vzrůstající tendenci a došlo u něj k morálnímu úpadku, považuje žalobkyně svůj nárok za oprávněný, tedy že chování žalovaného se zjevně příčí dobrým mravům a jsou tak splněny podmínky pro odvolání daru pro nevděk.

2. Žalovaný nárok uplatněný žalobou kategoricky odmítal, neboť skutková tvrzení uvedená v žalobě považuje za nepravdivá, vykonstruovaná a zcela účelová, když z jeho strany nebyl proti žalobkyni nikdy veden jakýkoli slovní natož fyzický výpad. Žalovaný se velice podrobně vyjádřil ke všem skutkovým tvrzením, přičemž u každého skutku měl opačné stanovisko, např. u zahrady uvedl, že mu žalobkyně dovolila kultivovat zahradu dle vlastního uvážení, že platby za chod domu chce mít žalobkyně napsané výhradně na sebe a tyto chce primárně platit ona, že na radiátory doplácel částku 25 000 Kč, že hovory žalobkyně nejdou přeslechnout a psychické týrání je smyšlené. K uvedené změně trvalého pobytu k přítelkyni žalovaný uvedl, že tato není pravdivá, stejně jako tvrzené urážky ze strany přítelkyně, přičemž situace je zcela opačná a doplnil, že jakmile žalobkyni oznámil, že hodlá s přítelkyní výhledově uzavřít sňatek, přestala s ním žalobkyně na nějakou dobu komunikovat a začalo psychické týrání z její strany podporované její dcerou ([jméno FO]) s manželem ([jméno FO]), kteří na ní vytváří obrovský psychický tlak a tímto matce (žalobkyni) ubližují. Ostatně oba jmenovaní stupňují útoky vůči žalovanému a jeho družce. Dokonce [jméno FO][Anonymizováno]telefonicky i písemně kontaktoval zaměstnavatele žalovaného, kde jej označil za bezcharakterního, zbabělého, agresivního a šikanujícího svou matku. Proto jej žalovaný považuje za nevěrohodnou osobu. Závěrem také sdělil obsáhlý výčet činností, které pro žalobkyni vykonal (např. zajistil na jaře 2021 odvoz na očkování první dávky proti covid-19, v měsících 3-4/2021 poskytoval veškerou péči v době, kdy byla nemocná, 27. 3. 2021 zavolal matce záchrannou službu, 31. 3. 2021 zajistil odvoz z nemocnice, 23. 7. 2021 vezl matku na očkování druhé dávky proti covid-19, v listopadu 2021 zajišťoval přechod k novému dodavateli elektřiny atd.). K domnělé myšlence úmyslného nezapsání věcné břemeno doživotního užívání pro žalobkyni uvedl, že toto právo nebylo napoprvé zapsáno, neboť návrh na vklad nezpracovával profesionál, jiný důvod kategoricky odmítl. Po právní stránce sdělil, že závadová jednání jsou nepravdivá, neprokazatelná a hlavně neurčitá, že žalovaný se nikdy nechoval vůči žalobkyni tak, aby toto chování bylo možno kvalifikovat jako hrubé porušení dobrých mravů.

3. Soud ve věci usnesením ze dne 13. 2. 2023 rozhodl na podkladě oboustranného návrhu o přerušení řízení, které nabylo právní moci dne 25. 3. 2023. Pokus účastníků o vyřešení věci mimosoudně, Dohodou o užívání nemovitých věcí, skončil neúspěšně, když žalobkyně sdělila, že žalovaný koncept dohody odmítl bez věcných připomínek a mimoto došlo k dalšímu zhoršení situace z důvodu chování žalovaného. Žalovaný potvrdil, že nedošlo k dohodě, ale z důvodu na straně žalobkyně, která nebyla ochotna vyjednávat a že žalobkyně v mezidobí vyvolávala konflikty a nikoli žalovaný. Proto soud usnesením ze dne 26. 6. 2023 rozhodl o pokračování v řízení.

4. Ve věci samé rozhodl okresní soud rozsudkem ze dne 21. 7. 2023, č. j. 11 C 77/2022-83, kterým byla žaloba v celém rozsahu zamítnuta. Krajský soud v Ostravě usnesením ze dne 8. 11. 2023, č. j. 11 Co 187/2023-112, zrušil rozsudek Okresního soudu ve Frýdku-Místku a věc vrátil k dalšímu řízení, když vyslovil závěr, že odstoupení od darovací smlouvy obsahovalo vymezení celkem 8 skutků popsaných shora, přičemž toliko skutek označený jako psychické týrání žalobkyně, kdy žalovaný hrubě a opakovaně urážel žalobkyni větami typu „vypadáš jako stará čarodějnice“ či „chodíš jako stará babka“, v posledním půlroce na denním pořádku, považoval za dostatečně určitý včetně časového rámce (od 8. 6. 2021 do 8. 12. 2021) s denní frekvencí urážek. Proto názor okresního soudu považoval za předčasný a zavázal jej k provedení dokazování pouze ve vztahu k vytýkanému jednání žalovaného a jeho komplexnímu vyhodnocení intenzity včetně způsobilosti vyvolat zamyšlené účinky v souladu s rozsudkem Nejvyššího soudu sp. zn. 33 Cdo 1794/2018 ze dne 26. 2. 2019.

5. U jednání obě procesní strany setrvaly na svých podáních a učinili nesporným, že žalobkyně a žalovaný uzavřeli dne 24. 4. 2019 darovací smlouvu, jejímž předmětem bylo darování nemovitostí specifikovaných výše žalovanému, jakož bylo nesporné i vlastnické právo žalovaného k těmto nemovitostem. Mezi stranami nebylo sporu ani o tom, že má žalobkyně v nemovitosti zřízeno doživotní právo bydlení (výměnek). Sporné však byly důvody pro vrácení darovaných nemovitostí. Soud proto provedl dokazování toliko ke sporným skutečnostem a ke konkrétnímu vytýkanému jednání žalovaného vymezeného v odst. 4 rozsudku: - Z listiny nazvané jako odstoupení od darovací smlouvy se žádostí o vydání daru bez uvedení data spolu s podacím lístkem ze dne 8. 12. 2021, že žalobkyně odeslala žalovanému tuto listinu dne 8. 12. 2021, kdy mu oznámila, že jeho chování neodpovídá obecné představě o tom, jak by se měl dospělý syn chovat ke své matce a že toto chování zcela zjevně porušuje dobré mravy, které lze spatřovat v majetkových excesech např. v tom, že na jaře roku 2021 přeměnil zahradu bez předešlé dohody, v bezplatném užívání domu, nedostatečném finančním přispívání na chod domu včetně výměny radiátorů financovanými žalobkyní, že si hodlá přihlásit trvalý pobyt ke své přítelkyni do [adresa], že starost o dům zůstane pouze na žalobkyni, ale i v psychickém týrání, kdy žalobkyni hrubě a opakovaně uráží se slovy „Vypadáš jako stará čarodějnice“ či „Chodíš jako stará babka“, které je v posledním půlroce na denním pořádku nebo osočováním, že když se jí stal úraz, že tento byl pod vlivem alkoholu a že spolu s přítelkyní ji měli urážet, že patří do blázince a že by měla vyhledat psychiatrickou pomoc. Dále popisovala, že se jí žalovaný vysmívá, nahrává na mobilní telefon, tajně fotí a poslouchá její hovory, pročež žalobkyni vznikl nárok na vrácení daru, který byl dotčeným dopisem odeslaným dne 8. 12. 2021 takto uplatněn u žalovaného. - Z listin označených jako výpisy z mobilního telefonu, že tyto se jednak týkají jiného než rozhodného období (od 8. 6. 2021 do 8. 12. 2021), neboť všechny předložené výpisy jsou až za kalendářní rok 2022 a jednak k těmto důkazům nebyla učiněna žádná skutková tvrzení, proto soud nedokázal z tohoto důkazu zjistit žádné relevantní informace k předmětu dokazování. - Z výslechu svědkyně [jméno FO], že je dcerou žalobkyně a sestrou žalovaného, ke kterému sdělila, že po darování nemovitostí se začal chovat úplně jinak než předtím, např. původně nenechal zapsat žalobkyni do darovací smlouvy její věcné břemeno, žalobkyně se mu stala nepohodlnou, přestěhoval se do [adresa] za přítelkyní (s tím spojená starost výlučně žalobkyně o dům), nadávky, osočování a focení žalobkyně, choval se arogantně, když spadla, nařknu jí, že je opilá, atd. Žalovaný kupříkladu v druhé polovině roku 2021 vyfotil žalobkyni a poté ji sdělil, že vypadá jako stará čarodějnice nebo že chodí jako stará babka a že by se měla nechat vyšetřit. Všechny incidenty, které si pamatuje, ví zprostředkovaně od žalobkyně, neboť se dějí za zavřenými dveřmi. Následně jí žalovaný vše potvrdil. Co bylo příčinou změny chování, neví. Snažila se věc řešit smírně, leč neúspěšně. Žalobkyně se žalovaného bojí, neboť se během návštěvy chová jako gestapo. Třikrát došlo mezi účastníky i k fyzickému kontaktu. Po podání žaloby se situace ještě zhoršila. K uklidnění došlo poté, co manžel informoval zaměstnavatele žalovaného o jeho chování k žalobkyni. - Z výslechu svědka [jméno FO], že žalobkyně je jeho tchýně a žalovaný jeho švagr. Všechny události o chování žalovaného má zprostředkovaně buď od žalobkyně nebo od své manželky. Vztahy mezi účastníky se začaly postupně zhoršovat, kdy žalovaný urážel a ponižoval žalobkyni, ztrácel trpělivost, vyhrožoval a vysmíval se jí atd. Sděloval ji, že je hloupá, že vypadá a chodí jako stará baba. Také si ji tajně fotil, nahrával a ukazoval se slovy „podívej se, jak vypadáš, jsi škaredá ježibaba“. Toto mělo být na týdenním pořádku, když se vztahy začaly zhoršovat někdy kolem roku 2022. Nejdříve se řešilo, že žalovaný úmyslně v původním přepisu nezapsal výminek pro žalobkyni. Poté žalovaný měl žalobkyni vyhrožovat, že jí vyhodí z baráku, že ho prodá cigánům a že se nebude o nic starat až barák spadne. Příčinu změny chování žalovaného svědek nezná. Po podání žaloby měl žalovaný žalobkyni vyhrožovat a zastrašovat ji. Žalovaný od počátku reagoval podrážděně až agresivně. Žalobkyně z něj měla strach. - Z výslechu žalobkyně, že má 4 děti a neví, proč jí žalovaný (syn) týrá, když se o něj starala a vycházeli spolu dobře. Žalovaný před darováním slíbil, že se bude starat o dům a pomáhat. Půl roku po darování přišla nová přítelkyně a vše bylo jinak. Koncem roku 2021 žalovaný začal být hrubý, nadával žalobkyni často do čarodějnic, ponižoval a psychicky ji týral. Když spadla, osočil ji, že byla opilá. Po podání žaloby ji vyhrožoval, že nastane teror. V ničem ji nepomohl, ani do nemocnice neodvezl. Neví, proč se žalovaný takto změnil. Všechny hádky byly bez přítomnosti svědků. Už 3 roky žalobkyně žije ve strachu a slzách. Dokonce jí i fyzicky napadl. Darování lituje.

6. Všechny shora rozvedené a účastníky označené důkazy přitom soud hodnotil jak jednotlivě, tak ve vzájemných souvislostech a dospěl k závěru, že tyto jsou ve shodě a navzájem se doplňují a podporují. Z těchto důvodů, jakož i s ohledem na to, že k pravosti a správnosti listinných důkazů ani nikdo z účastníků nevznesl žádné námitky, soud následně všechny provedené a shora popsané důkazy vyhodnotil jako zcela věrohodné a pravdivé. Soud uvěřil svědeckým výpovědím manželů [jméno FO] i přesto, že žalovaný označil zejména pana [jméno FO] za nevěrohodného, neboť spolu mají negativní vztah. Soud provedl toliko výše uvedené důkazy navrhované účastníky, přičemž potřeba provedení dalších důkazů v řízení nevyšla najevo, neboť označené důkazní návrhy nemohly sloužit k objasnění projednávané věci (skutku vymezeného v odst. 4 rozsudku) nebo žalobkyně na jejich provedení nesetrvala (výslech svědkyně [jméno FO], která se bez omluvy k jednání soudu nedostavila).

7. Z předložených důkazů učinil soud skutkový závěr, že žalobkyně a žalovaný uzavřeli dne 24. 4. 2019 darovací smlouvu, jejímž předmětem bylo darování nemovitostí specifikovaných výše žalovanému včetně vlastnického práva žalovaného k nemovitostem a zřízené věcné břemeno doživotního užívání pro žalobkyni. Vztahy mezi účastníky řízení jsou dlouhodobě (nejméně od poloviny roku 2021) vyhrocené až konfliktní. Žalobkyně následně dopisem odeslaným žalovanému dne 8. 12. 2021 odstoupila od darovací smlouvy se žádostí o vydání daru, neboť chování žalovaného neodpovídá obecné představě o tom, jak by se měl dospělý syn chovat ke své matce a že toto chování zcela zjevně porušuje dobré mravy, které lze spatřovat v majetkových excesech např. v tom, že (1.) na jaře roku 2021 přeměnil zahradu bez předešlé dohody, (2.) v bezplatném užívání domu, nedostatečném finančním přispívání na chod domu včetně (3.) výměny radiátorů financovanými žalobkyní, že si hodlá přihlásit trvalý pobyt ke své přítelkyni do [adresa], že (4.) starost o dům zůstane pouze na žalobkyni, ale i v (5.) psychickém týrání, kdy žalobkyni hrubě a opakovaně uráží se slovy „Vypadáš jako stará čarodějnice“ či „Chodíš jako stará babka“, které je v posledním půlroce na denním pořádku (od 8. 6. 2021 do 8. 12. 2021) nebo (6.) osočováním, že když se jí stal úraz v létě 2021, že tento byl pod vlivem alkoholu a že spolu s přítelkyní ji měli urážet, že (7.) patří do blázince a že by měla vyhledat psychiatrickou pomoc. Dále popisovala, že se jí žalovaný (8.) vysmívá, nahrává na mobilní telefon, tajně fotí a poslouchá její hovory. Svědkyně (dcera žalobkyně) potvrdila, že v druhé polovině roku 2021 žalovaný nadával žalobkyni, že „vypadá jako stará čarodějnice“ či „chodí jako stará babka“, ale že vše má toliko zprostředkovaně od žalobkyně bez uvedení četnosti. Druhý svědek (zeť žalobkyně) taktéž potvrdil, že ví zprostředkovaně od manželky či žalobkyně, že jí měl žalovaný nadávat, že „vypadá jako stará baba“ či „škaredá ježibaba“, že toto mělo být na týdenním pořádku někdy kolem roku 2022. Sama žalobkyně uvedla, že koncem roku 2021 jí žalovaný často nadával do čarodějnic, ale že se mu poté raději vyhýbala, neboť z něj má už tři roky strach.

8. Podle § 2055 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), darovací smlouvou dárce bezplatně převádí vlastnické právo k věci nebo se zavazuje obdarovanému věc bezplatně převést do vlastnictví a obdarovaný dar nebo nabídku přijímá.

9. Podle § 2072 odst. 1 o. z. ublížil-li obdarovaný dárci úmyslně nebo z hrubé nedbalosti tak, že zjevně porušil dobré mravy, může dárce, neprominul-li to obdarovanému, od darovací smlouvy pro jeho nevděk odstoupit. Byl-li dar již odevzdán, má dárce právo požadovat vydání celého daru.

10. Podle § 545 o. z. právní jednání vyvolává právní následky, které jsou v něm vyjádřeny, jakož i právní následky plynoucí ze zákona, dobrých mravů, zvyklostí a zavedené praxe stran.

11. Podle § 553 odst. 1 o. z. o právní jednání nejde, nelze-li pro neurčitost nebo nesrozumitelnost zjistit jeho obsah ani výkladem.

12. Podle § 554 o. z. k zdánlivému právnímu jednání se nepřihlíží.

13. Nevděk obdarovaného má primárně směřovat k osobě dárce, jelikož závazek z darování vzniká právě mezi dárcem a obdarovaným a vůči dárci by měl obdarovaný svoji vděčnost projevovat. Nevděkem není jen chování v rozporu s dobrými mravy, ale musí se jednat o jednání úmyslné či z hrubé nedbalosti, které dárci ublíží. Do posouzení, zda došlo k naplnění podmínek pro odvolání daru, tak vstupuje i subjektivní kritérium ublížení dárci. Toto subjektivní kritérium musí být s podmínkou zjevného porušení dobrých mravů. Předpoklad trestního postihu není podmínkou pro vrácení daru. K zániku darovacího vztahu, tedy obnově vlastnictví dárce k věci, dojde na základě dvou právních skutečností, a to hrubého (zjevného) porušení dobrých mravů chováním obdarovaného vůči dárci (popř. členům jeho rodiny) a jednostranného právního jednání dárce adresovaného obdarovanému směřující k vrácení daru. Toto jednostranné právní jednání musí splňovat náležitosti požadované občanským zákoníkem pro právní jednání obecně, tedy i náležitosti projevu vůle ve smyslu jeho určitosti. K platnosti právního jednání dárce směřující k vrácení daru z hlediska určitosti je nezbytné, aby v něm dárce uvedl konkrétní skutečnosti, v nichž spatřuje hrubé (zjevné) porušení dobrých mravů obdarovaného vůči němu (popř. členům jeho rodiny). Úvaha, zda chování obdarovaného lze kvalifikovat jako hrubě (zjevně) porušující dobré mravy odvisí vždy od posouzení všech zvláštností každého případu individuálně a má význam právě a jen pro projednávanou věc. K naplnění skutkové podstaty pro vrácení daru směřuje pouze takové závadné jednání obdarovaného vůči dárci, které z hlediska svého rozsahu a intenzity a při zohlednění vzájemného jednání účastníků právního vztahu nevzbuzuje z hlediska společenského a objektivizovaného pochybnosti o hrubé (zjevné) kolizi s dobrými mravy. Jen tak, při současném splnění zákonných předpokladů, nastanou zamýšlené právní účinky jednostranného hmotněprávního jednání dárce, tj. zrušení darovací smlouvy a obnovení jeho vlastnictví ex nunc, tj. okamžikem, kdy jeho projev vůle došel obdarovanému. Označením konkrétního závadného chování ve výzvě k vrácení daru, tj. konkrétních časových a skutkových skutečností, je pak dán okruh sporných skutečností, které jsou předmětem dokazování (k tomu srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 16. 9. 2008, sp. zn. 33 Odo 936/2006 a dále viz KASÍK, Petr, BEDNÁŘ, Václav. § 2072 [Odvolání daru pro nevděk]. In: HULMÁK, Milan a kol. Občanský zákoník VI. Závazkové právo. Zvláštní část (§ 2055–3014). 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2014, s. 22).

14. S ohledem na zjištěný skutkový závěr soud posoudil věc po právní stránce ve smyslu shora citovaných zákonných ustanovení ve spojení s odbornou literaturou včetně ustálené rozhodovací praxí soudů a dospěl k závěru, že nárok žalobkyně uplatněný žalobou není důvodný. Žalobkyně se žalovaným dne 24. 4. 2019 uzavřeli darovací smlouvu ve smyslu § 2055 o. z., na jejímž základě žalobkyně darovala žalovanému pozemek parc. č. st. [číslo] o výměře 268 m, jehož součástí je rodinný dům č. p. [číslo]; pozemek parc. č. [číslo] o výměře 516 m, a pozemek parc. č. [číslo] o výměře 3 320 m, které jsou zapsány v katastru nemovitostí na LV [číslo] u Katastrálního úřadu [název], Katastrální pracoviště [adresa], pro katastrální území [adresa], obec [adresa]. Vztahy mezi účastníky řízení jsou dlouhodobě (nejméně od poloviny roku 2021) vyhrocené až konfliktní. Žalobkyně v nedatovaném dopise odeslaném dne 8. 12. 2021 vyzvala žalovaného k vrácení daru z důvodu chování žalovaného a jeho přítelkyně, které zcela zjevně porušuje dobré mravy z důvodů majetkových excesů a psychického týrání. Žalobkyně v odvolacím dopise popsala celkem 8 skutků (viz odst. 7 rozsudku), přičemž pouze skutek označený jako psychické týrání žalobkyně, kdy žalovaný hrubě a opakovaně urážel žalobkyni větami typu „vypadáš jako stará čarodějnice“ či „chodíš jako stará babka“, v posledním půlroce na denním pořádku od sepsání listiny o vrácení daru (od 8. 6. 2021 do 8. 12. 2021), je vymezen dostatečně určitě skutkově i časově. Ostatní závadné chování žalovaného vůči žalobkyni specifikované ve výzvě k vrácení daru (viz odst. 7 rozsudku vyjma skutku č. 5) však nelze považovat za dostačující pro účely výzvy k vrácení daru, resp. pro to, aby tato výzva ze strany žalobkyně mohla vyvolat zamýšlené právní účinky, jak předpokládá zákon v ust. § 2072 odst. 1 o. z. Označené závadné jednání žalovaného (popř. i jeho přítelkyně) je nedostatečné z hlediska určitosti (současně je nutné podotknout, že tato nedostatečně určitá tvrzení již nemohla být konkretizována ani rozšiřována po podání žaloby skutkovými tvrzenými, natož výslechem žalobkyně či svědků, když okruh sporných skutečností je vymezen ve výzvě k vrácení daru), proto soud v tomto rozsahu nezkoumal ani samotnou intenzitu chovaní žalovaného vůči žalobkyni, když výzva k vrácení daru jako právní jednání v této části neobstojí. Podle platné právní úpravy částečné neplatnosti je třeba posuzovat, zda část vadného právního jednání lze oddělit od zbývající jednání a zda může bezvadná část obstát jako platné právní jednání. Nicméně uvedené skutky jsou plně oddělitelné, proto se soud zabýval toliko dostatečně vymezeným a určitým skutkem.

15. Ke skutku č. 5 (vymezenému výše) soud prováděl dokazování, aby zjistil, zda se skutek stal a pokud ano, aby vyhodnotil jeho intenzitu a způsobilost vyvolat zamyšlené účinky. Z dokazování vyplynulo, že i svědkům je známo (byť vždy zprostředkovaně), že žalovaný žalobkyni opakovaně urážel se slovy „Vypadáš jako stará čarodějnice“ či „Chodíš jako stará babka“, avšak ani jeden ze svědků nepotvrdil, že by toto bylo na každodenním pořádku, přičemž dcera žalobkyně uvedla, že tyto urážky se odehrály v rozhodném období (druhé polovině roku 2021), blíže časové hledisko nekonkretizovala. Zeť žalobkyně uvedl, že se jednalo o týdenní pravidelnost, ale až v roce 2022, tedy mimo rozhodné období. Skutek, tak jak byl tvrzen, nebyl prokázán v plném rozsahu, že by k němu mělo docházet v posledním půlroce na denním pořádku. Chování žalovaného soud hodnotil po právní stránce, zabýval se zákonnými podmínkami pro revokaci, kdy je zřejmé, že obdarovaný ubližoval dárci úmyslně či z hrubé nedbalosti a že dárce toto chování obdarovaného neprominul. V řízení bylo evidentní, že žalobkyně po dobu 3 let není po psychické stránce v pořádku, neboť má ze syna po celou dobu strach, špatně spí a lituje, že mu předmětné nemovitosti darovala, přičemž chování žalovaného pociťuje jako amorální a cítí se být takovým činem ublížena. Subjektivní kritérium revokačního chování je v tomto případě splněno. Z hlediska objektivního kritéria (testu dobrých mravů) soud posuzovat zejména skutečnost, že vzájemné vztahy jsou dlouhodobě (nejméně od poloviny roku 2021) vyhrocené až konfliktní, kdy každý z účastníků má na konkrétní věc zcela odlišný názor a nedokáží dosáhnout kompromisu. V řízení bylo prokázáno, že žalovaný urážel žalobkyni výše uvedenými výrazy, avšak jejich tvrzená četnost prokázána nebyla a že pokud k těmto urážkám docházelo, přičemž soudu není známo ani rámcově jak často a co bylo jejich příčinou, tak vždy a pouze bez přítomnosti třetích osob. Jednání žalovaného lze hodnotit jako amorální, tedy v rozporu s dobrými mravy a obecné představě o tom, jakým způsobem, resp. s jakou úctou by se měl syn (žalovaný) chovat ke své matce (žalobkyni), avšak s ohledem na okolnosti případu (dlouhodobě vyhrocené až konfliktní vztahy) soud nemohl dospět k závěru, že v tomto konkrétním případě by jednání bylo možno kvalifikovat jako zjevné porušení dobrých mravů, neboť popsané nevděčné chování nedosahovalo značného rozsahu a intenzity, aby amoralita jednání naplnila nejen po subjektivní, ale i objektivní stránce zákonný požadavek kvalifikovaného rozporu s dobrými mravy. Ne každé chování, které není v souladu se společensky uznávanými pravidly slušného chování ve vzájemných vztazích mezi lidmi, naplňuje znaky uvedené v ust. § 2072 o. z., ač subjektivně to tak dárce může vnímat (viz usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26. 6. 2009, sp. zn. 33 Cdo 1302/2007). Soud veden výše uvedenými závěry žalobu v celém rozsahu jako nedůvodnou zamítl.

16. Výrok o nákladech řízení má oporu v ust. § 142 odst. 1 o. s. ř, podle něhož účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. V projednávané věci měl žalovaný plný úspěch, když jeho obraně bylo vyhověno a došlo k zamítnutí žaloby a měl by tak právo na úhradu nákladů nalézacího řízení i odvolacího řízení, avšak žalovaný se práva na náhradu nákladů řízení výslovně vzdal, a proto soud rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Poučení