11 C 85/2014-402

Rubrum

Okresní soud v Chomutově rozhodl samosoudcem JUDr. Liborem Lhoťanem ve věci žalobkyně: [osobní údaje žalobkyně] zastoupená advokátkou [údaje o zástupci] proti žalované: [osobní údaje žalované] zastoupená advokátem JUDr. [jméno] [příjmení] sídlem [adresa], takto:

Výrok

I. Žaloba, jíž se žalobkyně domáhala zaplacení částky 637.942 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 7,05 % ročně od 29. 1. 2013 až do zaplacení, se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění

1. Žalobkyně se domáhala rozhodnutí, kterým by byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobkyni 637 942 Kč s příslušenstvím. Žaloba byla odůvodněna tím, že Mezi společností [právnická osoba] jako objednatelem a spol. [název žalované] jako zhotovitelem byla uzavřena o smlouva o dílo z 26.3.2012 č. [rok] [číslo] označená jako [anonymizováno] – řešení energetiky sanatoria v [adresa].

2. Na tuto smlouvu navázala smlouva o dílo mezi žalobkyní [příjmení], [anonymizována tři slova] a žalovanou [příjmení] [jméno], [anonymizována tři slova] [rok] [číslo] z 26.3.2012 na přípravné práce na sanatoriu v [obec] s termínem dokončení prací do 30.6.2012.

3. Pokračování prací na sanatoriu je zapsáno ve smlouvě mezi žalobkyní a žalovanou smlouva z 15.5.2012 č. [rok] [číslo] s názvem Rekonstrukce a změna systému vytápění za účelem snížení energetické náročnosti provozu sanatoria, předmětem smlouvy byl závazek zhotovitele k dodávce technologie, elektro a řízení komplexu vytápění, dodávky teplé užitkové vody a zateplení budovy včetně opravy fasády sanatoria bez povrchových omítek. Dokončení předmětu díla bylo dohodnuto do 15.10.2012. Práce provedené žalobkyní byly vyfakturovány šesti fakturami na celkovou částku 3.181.464 Kč, který byly žalovanou v pořádku zaplaceny. Žalobce však oproti smlouvě provedl další práce navíc,, které byly vyúčtovány fakturou [anonymizována dvě slova] z 11.12.2012, splatnou 28.1.2013 na částku 637 942 Kč, za práce uvedené v příloze k faktuře sestávající se ze zateplovacího systému, cen materiálu, a prací, přičemž jen za probarvenou omítku vyčíslil materiálové náklady ve výši 332 506 Kč. Jedná se o práce, které si vyžádaly vyšší náklady, než které byla písemně dohodnuty. Vyfakturovaná částka nebyla žalovanou zaplacena, přestože bylo jednáno o smírném vyřešení věci, žalobkyně proto nárok uplatnila u soudu. Žalobkyně netvrdila okolnosti dohody o ceně závěrečných prací zejména na fasádách sanatoria a takovou dohodu ani neprokázala.

4. Žalovaná se k žalobě vyjádřila tak, že je zcela neprůkazná a neskýtá ani žádné věcné a kvantitativní podklady pro přiznání žalovaného nároku.

5. Žalobkyně byla vyzvána soudem k doplnění skutkových tvrzení a k jejich prokázání výzvou dle § 115a o.s.ř., když dosavadní skutková tvrzení a důkazy nebyly dostačující k prokázání dalších prací, které ve smlouvách o dílo nebyly uvedeny.

6. I po doplnění žaloby žalobkyní trvala žalovaná na tom, že žalobkyně neprokázala provedení prací ani cenu tvrzených prací, proto navrhla zamítnutí žaloby, když vzhledem k nedostatku podkladů nebylo možno vyjednat smírné vyřešení věci.

7. Podle zák. č. 513/1991 Sb. § 536 (1) Smlouvou o dílo se zavazuje zhotovitel k provedení určitého díla a objednatel se zavazuje k zaplacení ceny za jeho provedení. (2) Dílem se rozumí zhotovení určité věci, pokud nespadá pod kupní smlouvu, montáž určité věci, její údržba, provedení dohodnuté opravy nebo úpravy určité věci nebo hmotně zachycený výsledek jiné činnosti. Dílem se rozumí vždy zhotovení, montáž, údržba, oprava nebo úprava stavby nebo její části. (3) Cena musí být ve smlouvě dohodnuta nebo v ní musí být alespoň stanoven způsob jejího určení, ledaže z jednání o uzavření smlouvy vyplývá vůle stran uzavřít smlouvu i bez tohoto určení. 8. § 537 (1) Zhotovitel je povinen provést dílo na svůj náklad a na své nebezpečí ve sjednané době, jinak v době přiměřené s přihlédnutím k povaze díla. Nevyplývá-li ze smlouvy nebo z povahy díla něco jiného, může zhotovitel provést dílo ještě před sjednanou dobou. (2) Objednatel je povinen provedené dílo převzít. (3) Při provádění díla postupuje zhotovitel samostatně a není při určení způsobu provedení díla vázán pokyny objednatele, ledaže se k jejich plnění výslovně zavázal. 9. § 538 Zhotovitel díla může pověřit jeho provedením jinou osobu, jestliže ze smlouvy nebo z povahy díla nevyplývá nic jiného. Při provádění díla jinou osobou má zhotovitel odpovědnost, jako by dílo prováděl sám. 10. § 539 (1) Věci, které má objednatel podle smlouvy opatřit k provedení díla, je povinen předat zhotoviteli v době určené ve smlouvě, jinak bez zbytečného odkladu po uzavření smlouvy. V pochybnostech se má za to, že o cenu těchto věcí se nesnižuje cena za provedení díla. (2) Neopatří-li věci objednatel včas, může mu pro to zhotovitel poskytnout přiměřenou lhůtu a po jejím marném uplynutí může sám po předchozím upozornění opatřit věci na účet objednatele. Objednatel je povinen uhradit jejich cenu a účelné náklady s tím spojené bez zbytečného odkladu poté, kdy jej o to zhotovitel požádá. 11. (3) Věci, které jsou potřebné k provedení díla a k jejichž opatření není podle smlouvy zavázán objednatel, je povinen opatřit zhotovitel. 12. § 540 (1) Objednatel nese nebezpečí škody na věcech, které opatřil k provedení díla, a zůstává jejich vlastníkem až do doby, kdy se zpracováním stanou součástí předmětu díla. (2) Za věc převzatou od objednatele do opatrování za účelem jejího zpracování při provádění díla nebo za účelem její opravy nebo úpravy odpovídá zhotovitel jako skladovatel. (3) Po dokončení díla nebo po zániku závazku dílo provést je zhotovitel povinen bez zbytečného odkladu vrátit objednateli věci od něho převzaté, jež nebyly zpracovány při provádění díla. 13. § 541 Ohledně věcí, které zhotovitel opatřil k provedení díla, má postavení prodávajícího, pokud z ustanovení upravujících smlouvu o dílo nevyplývá něco jiného. V pochybnostech se má za to, že kupní cena těchto věcí je zahrnuta v ceně za provedení díla. § 542 (1) Jestliže zhotovitel zhotovuje věc u objednatele, na jeho pozemku nebo na pozemku, který objednatel opatřil, objednatel nese nebezpečí škody na zhotovované věci a je jejím vlastníkem, jestliže smlouva nestanoví něco jiného. (2) V případech, na něž se nevztahuje odstavec 1, nese zhotovitel nebezpečí škody na zhotovované věci a je jejím vlastníkem. Pro určení přechodu nebezpečí škody na zhotovované věci ze zhotovitele na objednatele se použije obdobně ustanovení o přechodu nebezpečí škody na zboží z prodávajícího na kupujícího. (3) Na zhotovitele nepřechází nebezpečí škody na věci, jež je předmětem údržby, opravy nebo úpravy, ani vlastnické právo k ní. 14. § 543 (1) Má-li ke zhotovené věci vlastnické právo zhotovitel a závazek provést dílo zanikne z důvodu, za který neodpovídá objednatel, je objednatel oprávněn požadovat zaplacení ceny věcí zhotovitelem od něho převzatých, které zhotovitel zpracoval při provedení díla nebo které nelze vrátit. Nárok objednatele na náhradu škody tím není dotčen. 15. (2) Zanikl-li závazek provést dílo z důvodu, za který odpovídá objednatel, je objednatel oprávněn požadovat úhradu toho, o co se zhotovitel obohatil. 16. § 544 (1) Má-li ke zhotovované věci vlastnické právo objednatel a věc nelze vzhledem k její povaze vrátit nebo předat zhotoviteli, je objednatel povinen uhradit zhotoviteli to, o co se objednatel zhotovováním věci obohatil, jestliže závazek zanikl z důvodu, za který objednatel neodpovídá. (2) Zanikl-li závazek v případech uvedených v odstavci 1 z důvodů, za něž odpovídá objednatel, může zhotovitel požadovat úhradu ceny věcí, které účelně opatřil a jež se zpracováním staly součástí zhotovované věci, pokud cena těchto věcí není zahrnuta v nároku zhotovitele podle § 548 odst. 2. 17. § 545 Ustanovení § 544 platí obdobně v případech, kdy předmětem díla je montáž, údržba, oprava nebo úprava věci. 18. § 546 (1) Objednatel je povinen zhotoviteli zaplatit cenu dohodnutou ve smlouvě nebo určenou způsobem stanoveným ve smlouvě. Není-li cena takto dohodnutá nebo určitelná a smlouva je přesto platná (§ 536 odst. 3), je objednatel povinen zaplatit cenu, která se obvykle platí za srovnatelné dílo v době uzavření smlouvy za obdobných obchodních podmínek. 19. (2) Sjednání a poskytnutí záloh na cenu za dílo se nedotýká účinků podle § 548 a 549. 20. § 547 Cena podle rozpočtu (1) Na výši ceny nemá vliv, že cena byla určena na základě rozpočtu, jenž je součástí smlouvy nebo byl objednateli sdělen zhotovitelem do uzavření smlouvy. 21. (2) Byla-li však cena určena na základě rozpočtu, ohledně něhož ze smlouvy vyplývá, že se nezaručuje jeho úplnost, může se zhotovitel domáhat přiměřeného zvýšení ceny, objeví-li se při provádění díla potřeba činností do rozpočtu nezahrnutých, pokud tyto činnosti nebyly předvídatelné v době uzavření smlouvy. 22. (3) Byla-li cena určena na základě rozpočtu, který podle smlouvy se považuje za nezávazný, může se zhotovitel domáhat, aby bylo určeno zvýšení ceny o částku, o níž nevyhnutelně převýší náklady účelně vynaložené zhotovitelem, náklady zahrnuté do rozpočtu. (4) Nesouhlasí-li se zvýšením ceny objednatel, určí její zvýšení soud na návrh zhotovitele. 23. (5) Objednatel může bez zbytečného odkladu odstoupit od smlouvy, požaduje-li zhotovitel zvýšení ceny podle odstavců 2 a 3 o částku, jež přesahuje o více než 10 % cenu stanovenou na základě rozpočtu. V tomto případě je objednatel povinen nahradit zhotoviteli část ceny odpovídající rozsahu částečného provedení díla podle rozpočtu. (6) Zhotoviteli zaniká nárok na určení zvýšení ceny podle odstavců 2 a 3, jestliže neoznámí nutnost překročení rozpočtované částky a výši požadovaného zvýšení ceny bez zbytečného odkladu poté, kdy se ukázalo, že je nevyhnutelné překročení ceny, jež byla určena na základě rozpočtu. § 548 (1) Objednatel je povinen zaplatit zhotoviteli cenu v době sjednané ve smlouvě. Pokud ze smlouvy nebo tohoto zákona nevyplývá něco jiného, vzniká nárok na cenu provedením díla. 24. (2) Odstoupil-li zhotovitel od smlouvy pro prodlení objednatele a nespočívá-li překážka pro splnění povinnosti objednatele v okolnostech vylučujících odpovědnost (§ 374), náleží zhotoviteli cena, na kterou má nárok na základě smlouvy. Od této ceny se však odečte to, co zhotovitel ušetřil neprovedením díla v plném rozsahu. 25. § 549 (1) Dohodnou-li se strany po uzavření smlouvy na omezení rozsahu díla a nesjednají-li jeho důsledky na výši ceny, je objednatel povinen zaplatit jen cenu přiměřeně sníženou; dohodnou-li se tímto způsobem na rozšíření díla, je objednatel povinen zaplatit cenu přiměřeně zvýšenou. (2) Dohodnou-li se strany po uzavření smlouvy na změně díla a nesjednají-li její důsledky na výši ceny, je objednatel povinen zaplatit cenu zvýšenou nebo sníženou s přihlédnutím k rozdílu v rozsahu nutné činnosti a v účelných nákladech spojených se změněným prováděním díla. 26. § 550 Objednatel je oprávněn kontrolovat provádění díla. Zjistí-li objednatel, že zhotovitel provádí dílo v rozporu se svými povinnostmi, je objednatel oprávněn dožadovat se toho, aby zhotovitel odstranil vady vzniklé vadným prováděním a dílo prováděl řádným způsobem. Jestliže zhotovitel díla tak neučiní ani v přiměřené lhůtě mu k tomu poskytnuté a postup zhotovitele by vedl nepochybně k podstatnému porušení smlouvy (§ 345 odst. 2), je objednatel oprávněn odstoupit od smlouvy. 27. § 551 (1) Zhotovitel je povinen upozornit objednatele bez zbytečného odkladu na nevhodnou povahu věcí převzatých od objednatele nebo pokynů daných mu objednatelem k provedení díla, jestliže zhotovitel mohl tuto nevhodnost zjistit při vynaložení odborné péče. Jestliže nevhodné věci nebo pokyny překážejí v řádném provádění díla, je zhotovitel povinen jeho provádění v nezbytném rozsahu přerušit do doby výměny věcí nebo změny pokynů objednatele nebo písemného sdělení, že objednatel trvá na provádění díla s použitím předaných věcí a daných pokynů. O dobu, po kterou bylo nutno provádění díla přerušit, se prodlužuje lhůta stanovená pro jeho dokončení. Zhotovitel má rovněž nárok na úhradu nákladů spojených s přerušením provádění díla nebo s použitím nevhodných věcí do doby, kdy jejich nevhodnost mohla být zjištěna. (2) Zhotovitel, který splnil povinnost uvedenou v odstavci 1, neodpovídá za nemožnost dokončení díla nebo za vady dokončeného díla způsobené nevhodnými věcmi nebo pokyny, jestliže objednatel na jejich použití při provádění díla písemně trval. Při nedokončení díla má zhotovitel nárok na cenu sníženou o to, co ušetřil tím, že neprovedl dílo v plném rozsahu. 28. (3) Zhotovitel, který nesplnil povinnost uvedenou v odstavci 1, odpovídá za vady díla způsobené použitím nevhodných věcí předaných objednatelem nebo pokynů daných mu objednatelem. 29. § 552 (1) Zjistí-li zhotovitel při provádění díla skryté překážky, týkající se věci, na níž má být provedena oprava nebo úprava, nebo místa, kde má být dílo provedeno, a tyto překážky znemožňují provedení díla dohodnutým způsobem, je zhotovitel povinen to oznámit bez zbytečného odkladu objednateli a navrhnout mu změnu díla. Do dosažení dohody o změně díla je zhotovitel oprávněn provádění díla přerušit. Nedohodnou-li se strany v přiměřené lhůtě na změně smlouvy, může kterákoli ze stran od smlouvy odstoupit. (2) Jestliže zhotovitel neporušil svou povinnost zjistit před započetím provádění díla překážky uvedené v odstavci 1, nemá žádná ze stran nárok na náhradu škody; zhotovitel má nárok na cenu za část díla, jež bylo provedeno do doby, než překážky mohl odhalit při vynaložení odborné péče. 30. § 553 (1) Stanoví-li smlouva, že objednatel je oprávněn zkontrolovat předmět díla na určitém stupni jeho provádění, je zhotovitel povinen včas objednatele pozvat k provedení kontroly. (2) Nesplní-li zhotovitel povinnost uvedenou v odstavci 1, je povinen umožnit objednateli provedení dodatečné kontroly a nést náklady s tím spojené. (3) Nedostavil-li se objednatel ke kontrole, na kterou byl řádně pozván nebo která se měla konat podle dohodnutého časového rozvrhu, může zhotovitel pokračovat v provádění díla. Jestliže však účast na kontrole byla objednateli znemožněna překážkou, kterou nemohl odvrátit, může objednatel bez zbytečného odkladu požadovat provedení dodatečné kontroly, je však povinen zhotoviteli nahradit náklady způsobené opožděním kontroly. 31. (1) Zhotovitel splní svou povinnost provést dílo jeho řádným ukončením a předáním předmětu díla objednateli v dohodnutém místě, jinak v místě stanoveném tímto zákonem. Je-li místem předání jiné místo, než je uvedené v odstavcích 2 a 4, vyzve zhotovitel objednatele k převzetí díla. (2) Není-li toto místo dohodnuto a smlouva zahrnuje povinnost zhotovitele odeslat předmět díla, uskutečňuje se předání předmětu díla jeho předáním prvnímu dopravci, který má uskutečnit přepravu do místa určení. Zhotovitel umožní objednateli uplatnění práv z přepravní smlouvy, pokud tato práva nemá objednatel již na základě této smlouvy. (3) Jestliže smlouva nestanoví místo předání a ani povinnost zhotovitele odeslat předmět díla, uskutečňuje se předání v místě, v němž se podle smlouvy mělo dílo provádět; není-li ve smlouvě toto místo určeno, uskutečňuje se předání v místě, o němž objednatel věděl nebo musel vědět v době uzavření smlouvy, že v něm bude zhotovitel dílo provádět. (4) V případech, na něž se nevztahují odstavce 1 až 3, uskutečňuje se předání díla v místě, kde má zhotovitel sídlo nebo místo podnikání, popřípadě bydliště nebo organizační složku, jestliže její místo včas objednateli oznámí. (5) Předáním zhotovené věci nabývá k ní objednavatel vlastnické právo, jestliže je do této doby měl zhotovitel, a na objednatele přechází nebezpečí škody na zhotovené věci, jestliže je do této doby nesl zhotovitel. Ustanovení § 444 až 446, § 455 až 459 a § 461 platí obdobně. (6) Požádá-li o to kterákoli strana, sepíše se o předání předmětu díla zápis, který podepíší obě strany. 32. § 555 (1) Nezahrnuje-li smlouva povinnost zhotovitele předmět díla odeslat, splní zhotovitel svou povinnost provést dílo, jestliže umožní objednateli nakládat s předmětem díla řádně provedeným v místě stanoveném v § 554. Zahrnuje-li závazek zhotovitele provést montáž jím zhotovené, opravené nebo upravené věci, je závazek splněn řádným provedením této montáže. 33. (2) Jestliže podle smlouvy má být řádné provedení díla prokázáno provedením dohodnutých zkoušek, považuje se provedení díla za dokončené teprve, když tyto zkoušky byly úspěšně provedeny. K účasti na nich je zhotovitel povinen objednatele včas pozvat. (3) Neúčast objednatele na zkouškách, k jejichž provedení byl objednatel včas pozván, nebrání provedení zkoušek. Ustanovení § 553 odst. 3 o opakování zkoušek platí obdobně. (4) Výsledek zkoušek se zachytí v zápisu podepsaném oběma stranami. Není-li objednatel přítomen, podepíše zápis místo něho hodnověrná a nestranná osoba, jež se zkoušek zúčastnila. 34. § 556 Spočívá-li dílo v jiném výsledku činnosti než zhotovení věci, montáži, údržbě, opravě nebo úpravě věci, je zhotovitel povinen při této činnosti postupovat v rámci stanoveném smlouvou s odbornou péčí tak, aby se dosáhlo hmotně zachyceného výsledku činnosti určeného ve smlouvě. Zhotovitel je povinen hmotně zachycený výsledek předat objednateli. 35. § 557 Výsledek činnosti, jež je předmětem díla podle § 556, je zhotovitel oprávněn poskytnout i jiným osobám než objednateli, pokud to dovoluje smlouva. Neobsahuje-li smlouva zákaz tohoto poskytnutí, je k němu zhotovitel oprávněn, není-li to vzhledem k povaze díla v rozporu se zájmy objednatele. 36. § 558 Je-li předmětem díla podle § 556 výsledek činnosti, který je chráněn právem z průmyslového nebo jiného duševního vlastnictví, je objednatel oprávněn použít jej pouze k účelu vyplývajícímu z uzavřené smlouvy o dílo. K jiným účelům je oprávněn jej použít jen se souhlasem zhotovitele. 37. § 559 Zhotovitel odpovídá za porušení práva jiné osoby z průmyslového nebo jiného duševního vlastnictví v důsledku použití předmětu díla, jestliže k tomuto porušení dojde podle československého právního řádu nebo podle právního řádu státu, kde má být předmět díla využit, a zhotovitel o tom věděl v době uzavření smlouvy. Pro právní vady díla platí přiměřeně § 434 a 435. 38. § 560 (1) Dílo má vady, jestliže provedení díla neodpovídá výsledku určenému ve smlouvě. (2) Zhotovitel odpovídá za vady, jež má dílo v době jeho předání (§ 554); jestliže však nebezpečí škody na zhotovené věci přechází na objednatele později, je rozhodující doba tohoto přechodu. Za vady díla, na něž se vztahuje záruka za jakost, odpovídá zhotovitel v rozsahu této záruky. (3) Zhotovitel odpovídá za vady díla vzniklé po době uvedené v odstavci 2, jestliže byly způsobeny porušením jeho povinností. (4) Spočívá-li dílo ve zhotovení věci, platí obdobně ustanovení § 420 až 422 a § 426. 39. § 561 Zhotovitel neodpovídá za vady díla, jestliže tyto vady byly způsobeny použitím věcí předaných mu k zpracování objednatelem v případě, že zhotovitel ani při vynaložení odborné péče nevhodnost těchto věcí nemohl zjistit nebo na ně objednatele upozornil a objednatel na jejich použití trval. Zhotovitel rovněž neodpovídá za vady způsobené dodržením nevhodných pokynů daných mu objednatelem, jestliže zhotovitel na nevhodnost těchto pokynů upozornil a objednatel na jejich dodržení trval nebo jestliže zhotovitel tuto nevhodnost nemohl zjistit. 40. § 562 (1) Objednatel je povinen předmět díla prohlédnout nebo zařídit jeho prohlídku podle možnosti co nejdříve po předání předmětu díla. (2) Soud nepřizná objednateli právo z vad díla, jestliže objednatel neoznámí vady díla a) bez zbytečného odkladu poté, kdy je zjistí, b) bez zbytečného odkladu poté, kdy je měl zjistit při vynaložení odborné péče při prohlídce uskutečněné podle odstavce 1, c) bez zbytečného odkladu poté, kdy mohly být zjištěny později při vynaložení odborné péče, nejpozději však do dvou let a u staveb do pěti let od předání předmětu díla. U vad, na něž se vztahuje záruka, platí místo této lhůty záruční doba. (3) Ustanovení § 428 odst. 2 a 3 se použijí obdobně na účinky uvedené v odstavci 2. 41. § 563 (1) Záruční doba týkající se díla počíná běžet předáním díla. (2) Pro záruku za jakost díla jinak platí přiměřeně ustanovení § 429 až 431. 42. § 564 Při vadách díla platí přiměřeně § 436 až 441. Objednatel však není oprávněn požadovat provedení náhradního díla, jestliže předmět díla vzhledem k jeho povaze nelze vrátit nebo předat zhotoviteli. 43. § 565 Využije-li objednatel podle ustanovení uvedených v § 564 práva odstoupit od smlouvy týkající se předmětu díla, který nelze vrátit nebo předat zhotoviteli, neplatí § 441. Objednatel však není oprávněn odstoupit od smlouvy, jestliže vady díla neoznámil včas zhotoviteli.

44. Podle ustanovení zák. č. 183/2006 Sb. stavebního zákona: § 1 Předmět úpravy (1) Tento zákon upravuje ve věcech územního plánování zejména cíle a úkoly územního plánování, soustavu orgánů územního plánování, nástroje územního plánování, vyhodnocování vlivů na udržitelný rozvoj území, rozhodování v území, možnosti sloučení postupů podle tohoto zákona s postupy posuzování vlivů záměrů na životní prostředí, podmínky pro výstavbu, rozvoj území a pro přípravu veřejné infrastruktury, evidenci územně plánovací činnosti a kvalifikační požadavky pro územně plánovací činnost. 45. (2) Tento zákon upravuje ve věcech stavebního řádu zejména povolování staveb a jejich změn, terénních úprav a zařízení, užívaní a odstraňování staveb, dohled a zvláštní pravomoci stavebních úřadů, postavení a oprávnění autorizovaných inspektorů, soustavu stavebních úřadů, povinnosti a odpovědnost osob při přípravě a provádění staveb. (3) Tento zákon dále upravuje podmínky pro projektovou činnost a provádění staveb, obecné požadavky na výstavbu, účely vyvlastnění, vstupy na pozemky a do staveb, ochranu veřejných zájmů a některé další věci související s předmětem této právní úpravy. 46. § 2 Základní pojmy (1) V tomto zákoně se rozumí a) změnou v území změna jeho využití nebo prostorového uspořádání, včetně umisťování staveb a jejich změn, b) stavebním pozemkem pozemek, jeho část nebo soubor pozemků, vymezený a určený k umístění stavby územním rozhodnutím anebo regulačním plánem, 47. c) zastavěným stavebním pozemkem pozemek evidovaný v katastru nemovitostí jako stavební parcela a další pozemkové parcely zpravidla pod společným oplocením, tvořící souvislý celek s obytnými a hospodářskými budovami, d) zastavěným územím území vymezené územním plánem nebo postupem podle tohoto zákona; nemá-li obec takto vymezené zastavěné území, je zastavěným územím zastavěná část obce vymezená k 1. září 1966 a vyznačená v mapách evidence nemovitostí (dále jen "intravilán"), e) nezastavitelným pozemkem pozemek, jenž nelze zastavět na území obce, která nemá vydaný územní plán, a to 1. pozemek veřejné zeleně a parku sloužící obecnému užívání; 2. v intravilánu lesní pozemek nebo soubor sousedících lesních pozemků o výměře větší než 0,5 ha, f) nezastavěným územím pozemky nezahrnuté do zastavěného území nebo do zastavitelné plochy, g) plochou část území tvořená jedním či více pozemky nebo jejich částí, která je vymezena v politice územního rozvoje, zásadách územního rozvoje nebo územním plánu, popřípadě v územně plánovacích podkladech s ohledem na stávající nebo požadovaný způsob jejího využití a její význam, h) plochou nadmístního, popřípadě republikového významu plocha, která svým významem, rozsahem nebo využitím ovlivní území více obcí, popřípadě území více krajů; v případě hlavního města Prahy se za plochu nadmístního významu považuje plocha celoměstského významu, i) koridorem plocha vymezená pro umístění vedení dopravní a technické infrastruktury nebo opatření nestavební povahy, j) zastavitelnou plochou plocha vymezená k zastavění v územním plánu nebo v zásadách územního rozvoje, k ) veřejnou infrastrukturou pozemky, stavby, zařízení, a to 1. dopravní infrastruktura, například stavby pozemních komunikací, drah, vodních cest, letišť a s nimi souvisejících zařízení; 2. technická infrastruktura, kterou jsou vedení a stavby a s nimi provozně související zařízení technického vybavení, například vodovody, vodojemy, kanalizace, čistírny odpadních vod, stavby ke snižování ohrožení území živelními nebo jinými pohromami, stavby a zařízení pro nakládání s odpady, trafostanice, energetické vedení, komunikační vedení veřejné komunikační sítě a elektronické komunikační zařízení veřejné komunikační sítě, produktovody; 3. občanské vybavení, kterým jsou stavby, zařízení a pozemky sloužící například pro vzdělávání a výchovu, sociální služby a péči o rodiny, zdravotní služby, kulturu, veřejnou správu, ochranu obyvatelstva; 4. veřejné prostranství, zřizované nebo užívané ve veřejném zájmu, l) veřejně prospěšnou stavbou stavba pro veřejnou infrastrukturu určená k rozvoji nebo ochraně území obce, kraje nebo státu, vymezená ve vydané územně plánovací dokumentaci, m) veřejně prospěšným opatřením opatření nestavební povahy sloužící ke snižování ohrožení území a k rozvoji anebo k ochraně přírodního, kulturního a archeologického dědictví, vymezené ve vydané územně plánovací dokumentaci, n) územně plánovací dokumentací 1. zásady územního rozvoje; 2. územní plán; 3. regulační plán. (2) V tomto zákoně se dále rozumí a) pořizovatelem příslušný obecní úřad, krajský úřad, Ministerstvo pro místní rozvoj (dále jen "ministerstvo") nebo Ministerstvo obrany, který pořizuje územně plánovací podklady, územně plánovací dokumentaci, vymezení zastavěného území nebo politiku územního rozvoje, b) stavebním podnikatelem osoba oprávněná k provádění stavebních nebo montážních prací jako předmětu své činnosti podle zvláštních právních předpisů, c) stavebníkem osoba, která pro sebe žádá vydání stavebního povolení nebo ohlašuje provedení stavby, terénní úpravy nebo zařízení, jakož i její právní nástupce, a dále osoba, která stavbu, terénní úpravu nebo zařízení provádí, pokud nejde o stavebního podnikatele realizujícího stavbu v rámci své podnikatelské činnosti; stavebníkem se rozumí též investor a objednatel stavby, d) stavebním dozorem odborný dozor nad prováděním stavby svépomocí vykonávaný osobou, která má vysokoškolské vzdělání stavebního nebo architektonického směru nebo střední vzdělání stavebního směru s maturitní zkouškou a alespoň 3 roky praxe při provádění staveb, e) obecnými požadavky na výstavbu obecné požadavky na využívání území a technické požadavky na stavby stanovené prováděcími právními předpisy a dále obecné technické požadavky zabezpečující užívání staveb osobami pokročilého věku, těhotnými ženami, osobami doprovázejícími dítě v kočárku, dítě do tří let, popřípadě osobami s mentálním postižením nebo osobami s omezenou schopností pohybu nebo orientace stanovené prováděcím právním předpisem (dále jen "bezbariérové užívání stavby"). (3) Stavbou se rozumí veškerá stavební díla, která vznikají stavební nebo montážní technologií, bez zřetele na jejich stavebně technické provedení, použité stavební výrobky, materiály a konstrukce, na účel využití a dobu trvání. Dočasná stavba je stavba, u které stavební úřad předem omezí dobu jejího trvání. Za stavbu se považuje také výrobek plnící funkci stavby. Stavba, která slouží reklamním účelům, je stavba pro reklamu. (4) Pokud se v tomto zákoně používá pojmu stavba, rozumí se tím podle okolností i její část nebo změna dokončené stavby. (5) Změnou dokončené stavby je a) nástavba, kterou se stavba zvyšuje, b) přístavba, kterou se stavba půdorysně rozšiřuje a která je vzájemně provozně propojena s dosavadní stavbou, c) stavební úprava, při které se zachovává vnější půdorysné i výškové ohraničení stavby; za stavební úpravu se považuje též zateplení pláště stavby. (6) Změnou stavby před jejím dokončením se rozumí změna v provádění stavby oproti jejímu povolení nebo dokumentaci stavby ověřené stavebním úřadem, nebo autorizovaným inspektorem. (7) Zastavěná plocha pozemku je součtem všech zastavěných ploch jednotlivých staveb. Zastavěnou plochou stavby se rozumí plocha ohraničená pravoúhlými průměty vnějšího líce obvodových konstrukcí všech nadzemních i podzemních podlaží do vodorovné roviny. [příjmení] lodžií a arkýřů se započítávají. U objektů poloodkrytých (bez některých obvodových stěn) je zastavěná plocha vymezena obalovými čarami vedenými vnějšími líci svislých konstrukcí do vodorovné roviny. U zastřešených staveb nebo jejich částí bez obvodových svislých konstrukcí je zastavěná plocha vymezena pravoúhlým průmětem střešní konstrukce do vodorovné roviny. § 152 Stavebník (1) Stavebník je povinen dbát na řádnou přípravu a provádění stavby; tato povinnost se týká i terénních úprav a zařízení. Přitom musí mít na zřeteli zejména ochranu života a zdraví osob nebo zvířat, ochranu životního prostředí a majetku, i šetrnost k sousedství. K tomu je povinen zajistit provedení a vyhodnocení zkoušek a měření předepsaných zvláštními právními předpisy. Tyto povinnosti má i u staveb a jejich změn nevyžadujících stavební povolení ani ohlášení nebo u jiného obdobného záměru, například zřízení reklamního zařízení. U staveb prováděných svépomocí je stavebník rovněž povinen uvést do souladu prostorové polohy stavby s ověřenou projektovou dokumentací. O zahájení prací na stavbách osvobozených od povolení je povinen v dostatečném předstihu informovat osoby těmito pracemi přímo dotčené. (2) Stavebník je povinen pro účely projednání záměru podle tohoto zákona opatřit předepsanou dokumentaci. Vyžaduje-li zákon zpracování projektové dokumentace osobou k tomu oprávněnou, je stavebník povinen zajistit zpracování projektové dokumentace takovou osobou, pokud nemá potřebné oprávnění sám. (3) Při provádění stavby, pokud vyžadovala stavební povolení nebo ohlášení stavebnímu úřadu, je stavebník povinen a) oznámit stavebnímu úřadu předem termín zahájení stavby, název a sídlo stavebního podnikatele, který bude stavbu provádět, u svépomocné formy výstavby jméno a příjmení stavbyvedoucího nebo osoby, která bude vykonávat stavební dozor; změny v těchto skutečnostech oznámí neprodleně stavebnímu úřadu, b) před zahájením stavby umístit na viditelném místě u vstupu na staveniště štítek o povolení stavby a ponechat jej tam až do dokončení stavby, případně do vydání kolaudačního souhlasu; rozsáhlé stavby se mohou označit jiným vhodným způsobem s uvedením údajů ze štítku, c) zajistit, aby na stavbě nebo na staveništi byla k dispozici ověřená dokumentace stavby a všechny doklady týkající se prováděné stavby nebo její změny, popřípadě jejich kopie, d) ohlašovat stavebnímu úřadu fáze výstavby podle plánu kontrolních prohlídek stavby, umožnit provedení kontrolní prohlídky, a pokud tomu nebrání vážné důvody, této prohlídky se zúčastnit, e) ohlásit stavebnímu úřadu neprodleně po jejich zjištění závady na stavbě, které ohrožují životy a zdraví osob, nebo bezpečnost stavby; tuto povinnost má stavebník i u staveb podle § 103, f) oznámit stavebnímu úřadu předem zahájení zkušebního provozu. (4) U stavby financované z veřejného rozpočtu, kterou provádí stavební podnikatel jako zhotovitel, je stavebník povinen zajistit technický dozor stavebníka nad prováděním stavby. Pokud zpracovala projektovou dokumentaci pro tuto stavbu osoba oprávněná podle zvláštního právního předpisu, zajistí stavebník autorský dozor projektanta, případně hlavního projektanta nad souladem prováděné stavby s ověřenou projektovou dokumentací. § 153 Stavbyvedoucí a stavební dozor (1) Stavbyvedoucí je povinen řídit provádění stavby v souladu s rozhodnutím nebo jiným opatřením stavebního úřadu a s ověřenou projektovou dokumentací, zajistit dodržování povinností k ochraně života, zdraví, životního prostředí a bezpečnosti práce vyplývajících ze zvláštních právních předpisů, zajistit řádné uspořádání staveniště a provoz na něm a dodržení obecných požadavků na výstavbu (§ 169), popřípadě jiných technických předpisů a technických norem. V případě existence staveb technické infrastruktury v místě stavby je povinen zajistit vytýčení tras technické infrastruktury v místě jejich střetu se stavbou. (2) Stavbyvedoucí je dále povinen působit k odstranění závad při provádění stavby a neprodleně oznámit stavebnímu úřadu závady, které se nepodařilo odstranit při vedení stavby, vytvářet podmínky pro kontrolní prohlídku stavby, spolupracovat s osobou vykonávající technický dozor stavebníka nebo autorský dozor projektanta, pokud jsou zřízeny, a s koordinátorem bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, působí-li na staveništi. (3) Osoba vykonávající stavební dozor odpovídá spolu se stavebníkem za soulad prostorové polohy stavby s ověřenou dokumentací, za dodržení obecných požadavků na výstavbu, za bezbariérové užívání stavby a jiných technických předpisů a za dodržení rozhodnutí a jiných opatření vydaných k uskutečnění stavby. (4) Osoba vykonávající stavební dozor sleduje způsob a postup provádění stavby, zejména bezpečnost instalací a provozu technických zařízení na staveništi, vhodnost ukládání a použití stavebních výrobků, materiálů a konstrukcí a vedení stavebního deníku nebo jednoduchého záznamu o stavbě; působí k odstranění závad při provádění stavby, a pokud se jí nepodaří takové závady v rámci vykonávání dozoru odstranit, oznámí je neprodleně stavebnímu úřadu. 48. § 154 Vlastník stavby a zařízení (1) Vlastník stavby je povinen a) udržovat stavbu podle § 3 odst. 4 po celou dobu její existence, b) neprodleně ohlásit stavebnímu úřadu závady na stavbě, které ohrožují životy či zdraví osob nebo zvířat, c) umožnit kontrolní prohlídku stavby, a pokud tomu nebrání vážné důvody, této prohlídky se zúčastnit, d) uchovávat stavební deník po dobu 10 let od vydání kolaudačního souhlasu, popřípadě od dokončení stavby, pokud se kolaudační souhlas nevyžaduje, e) uchovávat po celou dobu trvání stavby dokumentaci jejího skutečného provedení, rozhodnutí, osvědčení, souhlasy, ověřenou projektovou dokumentaci, popřípadě jiné důležité doklady týkající se stavby. (2) [příjmení] zařízení, které podléhá tomuto zákonu, je povinen a) udržovat zařízení v řádném stavu po celou dobu jeho existence, b) neprodleně ohlásit stavebnímu úřadu závady na zařízení, které ohrožují životy či zdraví osob nebo zvířat, c) umožnit kontrolní prohlídku zařízení, a pokud tomu nebrání vážné důvody, této prohlídky se zúčastnit, d) uchovávat dokumentaci skutečného provedení zařízení, rozhodnutí, souhlasy a jiné důležité doklady týkající se zařízení po celou dobu jeho existence. § 155 (1) Stavební podnikatelé, stavbyvedoucí, osoby vykonávající stavební dozor, autorizovaní inspektoři, stavebníci a vlastníci staveb jsou povinni bezodkladně oznamovat příslušnému stavebnímu úřadu a ministerstvu výskyt závady, poruchy nebo havárie stavby a výsledky šetření jejich příčin, došlo-li při nich ke ztrátám na životech, k ohrožení života osob nebo zvířat nebo ke značným majetkovým škodám. Oznámení musí obsahovat zejména místo, čas, popis oznamované události a jejích důsledků, povahu stavby, popřípadě další okolnosti důležité pro správné posouzení příčin; nezabývá se hodnocením či posuzováním viny nebo odpovědnosti. (2) Rozsah a způsob oznamování výskytu závady, poruchy nebo havárie stavby a výsledky šetření jejich příčin stanoví prováděcí právní předpis. § 156 Požadavky na stavby (1) Pro stavbu mohou být navrženy a použity jen takové výrobky, materiály a konstrukce, jejichž vlastnosti z hlediska způsobilosti stavby pro navržený účel zaručují, že stavba při správném provedení a běžné údržbě po dobu předpokládané existence splní požadavky na mechanickou odolnost a stabilitu, požární bezpečnost, hygienu, ochranu zdraví a životního prostředí, bezpečnost při udržování a užívání stavby včetně bezbariérového užívání stavby, ochranu proti hluku a na úsporu energie a ochranu tepla. (2) Výrobky pro stavbu, které mají rozhodující význam pro výslednou kvalitu stavby a představují zvýšenou míru ohrožení oprávněných zájmů, jsou stanoveny a posuzovány podle zvláštních právních předpisů. § 157 Stavební deník (1) Při provádění stavby vyžadující stavební povolení nebo ohlášení stavebnímu úřadu musí být veden stavební deník, do něhož se pravidelně zaznamenávají údaje týkající se provádění stavby; u ohlašovaných staveb uvedených v § 104 odst. 1 písm. e) až k ) postačí jednoduchý záznam o stavbě. (2) Stavební deník nebo jednoduchý záznam o stavbě je povinen vést zhotovitel stavby, u stavby prováděné svépomocí stavebník. Záznamy do nich jsou oprávněni provádět stavebník, stavbyvedoucí, osoba vykonávající stavební dozor, osoba provádějící kontrolní prohlídku stavby a osoba odpovídající za provádění vybraných zeměměřických prací. Záznamy jsou dále oprávněny provádět osoby vykonávající technický dozor stavebníka a autorský dozor, jsou-li takové dozory zřízeny, koordinátor bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, působí-li na staveništi, autorizovaný inspektor u stavby, pro jejíž provedení vydal certifikát podle § 117, a další osoby oprávněné plnit úkoly správního dozoru podle zvláštních právních předpisů. (3) Po dokončení stavby předá její zhotovitel originál stavebního deníku nebo jednoduchého záznamu o stavbě stavebníkovi. (4) Obsahové náležitosti stavebního deníku a jednoduchého záznamu o stavbě a způsob jejich vedení stanoví prováděcí právní předpis, kterým je vyhláška [číslo] o dokumentaci staveb. Příl. 16 Náležitosti a způsob vedení stavebního deníku a jednoduchého záznamu o stavbě Stavební deník A. Identifikační údaje a) název stavby (nebo její části) podle jejího ohlášení, stavebního povolení, veřejnoprávní smlouvy nebo oznámení stavebního záměru s certifikátem autorizovaného inspektora, datum jejich vydání, popřípadě číslo jednací, b) místo stavby, c) obchodní firma, místo podnikání nebo sídlo účastníků výstavby (není-li účastník výstavby zapsán v obchodním rejstříku jeho jméno a příjmení): - zhotovitele (resp. zhotovitelů částí stavby) - stavebníka (investora) - projektanta poddodavatelů d) jména a příjmení osob zabezpečujících odborné vedení provádění stavby podle § 153 stavebního zákona s rozsahem jejich oprávnění a odpovědnosti, e) jména a příjmení osob, vykonávajících technický dozor stavebníka a autorský dozor (jsou-li tyto dozory zřízeny), f) jména, příjmení a funkce dalších osob, oprávněných k provádění záznamů do stavebního deníku podle § 157 odst. 2 stavebního zákona, g) údaje o projektové a ostatní technické dokumentaci stavby, včetně jejich případných změn, h) seznam nebo odkazy na dokumenty a doklady ke stavbě (smlouvy, povolení, souhlasy, správní rozhodnutí, protokoly o kontrolách, zkouškách, přejímkách apod.), i) změny zhotovitelů stavby nebo odpovědných osob během výstavby. [příjmení], vykonávající vybrané činnosti ve výstavbě podle § 158 stavebního zákona, prokazují oprávnění k výkonu těchto činností otiskem svého razítka a podpisem ve stavebním deníku. Totéž platí při změně těchto osob v průběhu výstavby. B. Záznamy ve stavebním deníku 1. Pravidelné denní záznamy obsahují: a) jména a příjmení osob pracujících na staveništi, b) klimatické podmínky (počasí, teploty apod.) na staveništi a jeho stav, c) popis a množství provedených prací a montáží a jejich časový postup, d) dodávky materiálů, výrobků, strojů a zařízení pro stavbu, jejich uskladnění a zabudování, e) nasazení mechanizačních prostředků.

2. Další záznamy dokumentují údaje o těchto skutečnostech: a) předání a převzetí staveniště (mezi stavebníkem a zhotoviteli), b) zahájení prací, případně termíny a důvody jejich přerušení a obnovení, včetně technologických přestávek, c) nástupy, provádění prací a ukončení činností poddodavatelů, d) seznámení a proškolení pracovníků s podmínkami bezpečnosti prací, požární ochranou, ochranou životního prostředí, dále s technologickými postupy prací a montáží a s možnými riziky při stavebních pracích, e) údaje o opatřeních týkajících se bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, požární ochrany a ochrany životního prostředí, f) zvláštní opatření při bouracích pracích, pracích ve výškách, za provozu, v ochranných pásmech apod., g) manipulace se zeminami, stavební sutí a nakládání s odpady, h) geodetická měření, i) montáže a demontáže dočasných stavebních konstrukcí (lešení, pažení, bednění apod.), jejich předání a převzetí, j) provoz a užívání mechanizačních prostředků, k ) výsledky kvantitativních a kvalitativních přejímek dodávek pro stavbu (vstupní kontroly), l) opatření k zajištění stavby, zabudovaných nebo skladovaných výrobků a zařízení proti poškození, odcizení apod., m) provádění a výsledky kontrol všech druhů, n) souhlas se zakrýváním prací (základové spáry, výztuž do betonu, podzemní vedení apod.), o) odůvodnění a schvalování změn materiálů, technického řešení stavby a odchylek od ověřené projektové dokumentace, p) skutečnosti důležité pro věcné, časové a finanční plnění smluv (vícepráce, nepředvídatelné vlivy, výskyt překážek na staveništi, výsledky dodatečných technických průzkumů, mimořádné klimatické vlivy, archeologický výzkum, práce za provozu apod.), q) dílčí přejímky ukončených prací, r) provedení a výsledky zkoušek a měření (technická a technologická zařízení, přípojky apod.), s ) škody způsobené stavební nebo jinou činností, havárie, nehody, ztráty, úrazy a jiné mimořádné události, včetně přijatých opatření, t) předávání a přejímky díla nebo jeho ucelených částí, u) odstranění vad a nedodělků, v ) výsledky kontrolních prohlídek stavby (§ 133 a 134 stavebního zákona), w) výsledky činnosti autorizovaného inspektora, x) zřízení, provozování a odstranění zařízení staveniště, y) nepředvídané nálezy kulturně cenných předmětů, detailů stavby nebo chráněných částí přírody anebo archeologické nálezy. C. Vedení stavebního deníku 1. Stavební deník a) se vede ode dne předání a převzetí staveniště do dne dokončení stavby, popřípadě do odstranění vad a nedodělků zjištěných při kontrolní prohlídce stavby, b) musí být na stavbě přístupný kdykoli v průběhu práce na staveništi všem oprávněným osobám, c) obsahuje originální listy a potřebné množství kopií pro oddělení dalším osobám. Má číslované stránky a nesmí v něm být vynechána volná místa.

2. Záznamy o postup prací a jejich souvislostech se zapisují tentýž den, nejpozději následující den, ve kterém se na stavbě pracuje. U technicky jednoduchých staveb se mohou záznamy se souhlasem stavebního úřadu provádět nejdéle za období jednoho pracovního týdne.

3. V případě, že všechny zúčastněné osoby jsou vlastníky elektronického podpisu, lze stavební deník vést elektronickou formou.

49. Z písemného prohlášení zaměstnance žalobkyně [jméno] [příjmení] bylo zjištěno, že v roce asi 2012 prováděl na sanatoriu v [obec] bourací práce, zdění omítání, malbu začištění po montáži oken a v poslední fázi začištění včetně akrylátové omítky. Původní omítka měla být nejlevnější – nátěrová, ale zaměstnavatel mu sdělil, že investor stavby projevil přání mít omítku na lepší úrovni, proto došlo ke změně a byla objednána akrylátová omítka, na zhotovení se podílel jako vedoucí party. Práce na zateplení a konečné natažení akrylátové omítky se prováděly od srpna do prosince 2012 roku vánice zničila část fasády, což opravila žalovaná firma [právnická osoba], která také dodala materiál.

50. Obdobně uváděl ve svém prohlášení i zaměstnanec žalobkyně [příjmení] [příjmení] v potvrzení svědectví čl. 132 spisu, který navíc potvrdil, že byl na stavbě denně přítomen a zpracovával podklady pro vyúčtování prací. Některé práce prováděny nebyly, některé však byly prováděny navíc, týkalo se to též akrylátové omítky, která byla dodána žalobkyní. 51. [anonymizováno] [jméno] [příjmení] v písemném potvrzení uvedla, že zlom v jednání nastal v září 2012, kdy hodlali fakturovat a z předložené bilance průběžných nákladů jim požadavek byl odmítnut až do úplného zaplacení celého díla. Bylo jim slibováno pro dokončení díla, aby setrvali v plnění a neukončili spolupráci pro finanční neplnění ze strany objednatele. Stále byli ujišťováni, že na plnění mají nárok a bude vše uhrazeno, komunikace byla vedena elektronicky. K předání díla se [titul]. [příjmení] [jméno] nedostavil. Dokumenty o stavbě pro kolaudační řízení předala panu [příjmení], kterého vyslal [titul]. [příjmení], který stále sliboval, že jim bude vše uhrazeno. S pomocí žalobkyně – jejich dokladů, byla stavba zkolaudována.

52. Z e-mailu jednatele [titul]. [jméno] [příjmení] [jméno] z 8.11.2012 čl. 62 bylo zjištěno, že jednatel zasílá jednateli [právnická osoba] [titul] [jméno] [příjmení] harmonogram, který dává na [anonymizováno], aby se vědělo, kdy se mělo co dělat, aby se splnila dohoda. Pokud se týká peněz zatím jedná dál, ale má pro žalobce již celkem 550 000 Kč včetně vratky z dotace. O výsledku dá jednateli žalobkyně vědět.

53. Ze sdělení žalované podepsaného jejím jednatelem [titul]. [jméno] [příjmení] [jméno] ze dne 8.1.2013 čl. 110 spisu bylo zjištěno, že je poukazováno na změnu oproti smlouvě, kdy některé práce byly zajištěny žalovanou, čímž došlo ke snížení ceny díla pro žalobkyni. Poukázal též na prodlevu v práci pana [příjmení] a jeho dělníků. 29. listopadu došlo k zničení části fasády. Na základě změn se podařilo dohodnout s investorem o navýšení ceny prací o vícepráce. Uzavírá: Současně je zřejmé, že položka zateplení a fasáda byla podhodnocená o cca 350 000 Kč. Poukázal však, že podali nabídku ve stávajícím rozsahu investorovi, který nemá důvod uvedený rozdíl ve vícepracích uznat. Vyslovil politování, že obě strany mají ztráty. Pokud se podaří s investorem vyjednat třeba i jen částečné uznání víceprací, bude žalobce neprodleně informovat.

54. Z části stavebního deníku čl. 191 -193, který vypisoval [titul] [jméno] [příjmení] za investora [právnická osoba] jako stavebníka, přičemž deník vedl žalovaný jako zhotovitel, bylo jen zjištěno od 30.7.2012 do 7.8.2012 se žalobkyně podílela na pracích na zateplení budovy technologii strojovny zprovoznění kotelny.

55. Z protokolu o ukončení akce sanatoria z 19.12.2012 bylo zjištěno, že investor potvrdil dokončení veškerých prací včetně likvidace poškozených fasád a odstranění závad do 31.12.2012 žalovanému, označeného jako zhotovitel.

56. Z kolaudačního rozhodnutí stavebního úřadu – [stát. instituce] čl. 54 ze dne 12.6.2013 bylo zjištěno, že byl dán souhlas stavebníku [právnická osoba] k užívání stavby„ Stavební úpravy objektu [adresa] – Denní sanatorium [obec] [anonymizováno] [obec], [adresa].

57. Z listinných důkazů byl zjištěn následující skutkový stav: Mezi společností [právnická osoba] jako objednatelem a spol. [název žalované] jako zhotovitelem byla uzavřena o smlouva o dílo z 26.3.2012 č. [rok] [číslo] označená jako [anonymizováno] – řešení energetiky sanatoria v [adresa]. Na tuto smlouvu navázala smlouva o dílo mezi žalobkyní [příjmení], [anonymizována tři slova] a žalovanou [název žalované] [rok] [číslo] z 26.3.2012 na přípravné práce na sanatoriu v [obec] s termínem dokončení prací do 30.6.2012. Pokračování prací na sanatoriu je zapsáno ve smlouvě mezi žalobkyní a žalovanou smlouva z 15.5.2012 č. [rok] [číslo] s názvem Rekonstrukce a změna systému vytápění za účelem snížení energetické náročnosti provozu sanatoria, předmětem smlouvy byl závazek zhotovitele k dodávce technologie, elektro a řízení komplexu vytápění, dodávky teplé užitkové vody a zateplení budovy včetně opravy fasády sanatoria bez povrchových omítek. Dokončení předmětu díla bylo dohodnuto do 15.10.2012. Práce provedené žalobkyní byly vyfakturovány šesti fakturami na celkovou částku 3.181.464 Kč, který byly žalovanou v pořádku zaplaceny. Žalobce však oproti smlouvě provedl další práce navíc,, které byly vyúčtovány fakturou [anonymizována dvě slova] z 11.12.2012, splatnou 28.1.2013 na částku 637 942 Kč, za práce uvedené v příloze k faktuře sestávající se ze zateplovacího systému, cen materiálu, a prací, přičemž jen za probarvenou omítku vyčíslil materiálové náklady ve výši 332 506 Kč. Jedná se o práce, které si vyžádaly vyšší náklady, než které byla písemně dohodnuty.

58. Po doplnění žaloby a důkazů soud zjistil, že žalobkyně pokračovala na stavbě sanatoria bez písemného dodatku ke smlouvám, dle nového požadavku žalované a bez nové dohody o ceně závěrečné fáze díla, toliko s písemným a ústním příslibem zaplacení závěrečných prací. Práce spočívaly v bouracích pracích, zdění omítání, malbě, začištění po montáži oken a v poslední fázi začištění včetně akrylátové omítky. Původní omítka měla být nejlevnější – nátěrová, ale dle požadavku investora stavby došlo ke změně a byla objednána akrylátová omítka. Práce na zateplení a konečné natažení akrylátové omítky se prováděly od srpna do prosince 2012. Koncem roku vánice zničila část fasády, což opravila žalovaná firma [právnická osoba], která také dodala materiál a poskytla žalovanému podklady pro investora, zejména doklady o shodě použitých materiálů – jí dodaného materiálu, bez nichž by kolaudace stavby nebyla možná.

59. Žalobkyně byla vyzvána k doplnění žaloby: Seřadit chronologicky a přesně datovat písemnou i ústní komunikaci mezi stranami (kdo a kdy jednal s kým) a s investorem, provést rozpočet prací dle faktury č. [anonymizována dvě slova] z 11.12.2012 na částku 637 942 Kč. Tedy jaké práce a kdy provedl žalobce, kdy a jak došlo k dohodě o rozsahu prací, o ceně této části díla a o termínu dokončení prací – díla a o potvrzení dokončení a předání díla žalobcem jako zhotovitelem. Tvrdit zda se na pracích na díle podílel též jiný subjekt – zhotovitel nebo ne. Jedná se zvláště o cenu materiálu MD na probarvené omítky, tedy o cenu materiálu a odsouhlasenou cenu prací, případně obvyklou cenu prací v rozhodné době. (Pokud ano, který, kdy a v jakém rozsahu věcně i ve finančním vyčíslení.) Též z hlediska možnosti uplatnění ustanovení § 150 o.s.ř. se vyjádřit kdo zavinil nejasnosti ve smlouvách o dílo, tedy nedostatek písemných dodatků k oběma smlouvám o dílo, nepředání díla, neaktualizaci smluv, nevypracování rozpočtu stavby a jeho aktualizace, řádného vedení a archivování stavebního deníku, či jeho kopií.

60. Předně je nutno uvést, že procesní strany neuzavřely písemný dodatek k oběma smlouvám na závěrečné práce. Soud neměl k dispozici úplný stavební deník, konstatuje však zákonnou povinnost zhotovitele vést stavební deník, podle smluv byla ale faktickým zhotovitelem žalobkyně a žalovaná byla tzv. generálním dodavatelem stavebních prací a [anonymizováno] byl stavebníkem a investorem, kterému měla být poskytnuta nespecifikovaná dotace. Procesní strany se v podstatě shodly, že jsou v závěru stavby obě ve ztrátě (též viz montáž oken [právnická osoba], [anonymizováno], která ani nebyla rozpočtována). Tedy žalovaná se primárně vyrovnala finančně s investorem a tzv. vícepráce již s žalobkyní nerozpočtovala ani neprovedla písemný dodatek předmětu změněného díla a o ceně a dalších náležitostech dokončovaného díla.

61. Za dané situace žalobkyně prokázala provedení prací částečně na fasádách a dodání materiálu, kdy jen omítka představuje náklady ve výši 267 992 Kč. Žalovaná vyzvala žalobkyni k předložení podkladů pro kalkulaci – rozpočet víceprací, včetně údajů o rozsahu prací jejich zaměstnanců na dopracování fasád, včetně probarvené omítky, což však žalobkyně neučinila a práce dokončila. Žalobkyně měla možnost před dokončením prací vytvořit podklady pro cenovou kalkulaci, tedy pro stanovení ceny díla a poskytnout tak podklady pro případné zjištění ceny díla znaleckým posudkem. Ohledně prokázání rozsahu prací a ceny díla jde nevedení stavebního deníku též žalobkyní k její tíži z důkazního hlediska. Žalovaný komunikoval především s investorem a obě strany zcela zanedbaly prevenci sporu neuzavřením písemného dodatku ke smlouvě, nevytvoření podkladů pro přesný popis víceprací, včetně podkladů pro kalkulaci ceny díla, což zvyšuje náklady a jde k tíži obou stran.

62. Ve věci bylo jednáno po zrušení rozsudku soudu prvního stupně ze dne 12. června 2020 usnesením Krajského soudu v Ústí nad Labem č.j. 17 Co 167/2020 -258 ze dne 8. června 2020 Odvolací soud uložil soudu prvního stupně: V dalším řízení se soud prvního stupně bude zabývat především tím, zda mezi účastnicemi došlo k dohodě o změně (omezení nebo rozšíření předmětu) díla, a to ve vztahu ke každé ze smluv č. [rok] [číslo] ze dne 26. 3. 2012 a [anonymizováno] [rok] [číslo] ze dne 15. 5. 2012, a jaký byl obsah takové dohody, zejm. jakým způsobem došlo k uzavření dohody, včetně toho, kdo za tu kterou stranu jednal, v čem změna díla spočívala a zda byly sjednány dopady na cenu díla či nikoli. V tomto směru se jeví vhodným zaměřit se na jednotlivé ve smlouvách o dílo naceněné položky, a podrobněji se zabývat těmi, ohledně nichž se budou tvrzení účastnic lišit.

22. Dále se soud prvního stupně bude zabývat tím, zda žalobkyni vznikl nárok na sjednanou cenu díla, popř. v důsledku dohod mezi účastnicemi sníženou či zvýšenou, a kdy nastala její splatnost, jakož i pro případ, že žalobkyně neprovedla dílo ve sjednaném rozsahu, tím, z jakého důvodu se tak stalo a zda povinnost žalobkyně provést dílo zanikla, či nikoli.

23. V této souvislosti vezme soud prvního stupně v úvahu, že, nebylo-li mezi účastnicemi ujednáno jinak, nárok na cenu díla vzniká zhotoviteli podle § 548 odst. 1 obch. zák. provedením díla, přičemž podle § 554 odst. 1 obch. zák. provedení díla v sobě zahrnuje jeho řádné ukončení a předání (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 32 Odo 576/2005 ze dne 17. 5. 2006), je-li sjednán určitý způsob předání díla, představuje (nedojde-li k zániku povinnosti zhotovitele dílo provést) jeho dodržení hmotněprávní podmínku předání převzetí díla (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 32 Cdo 542/2018 ze dne 11. 2. 2020), provede-li zhotovitel dílo ve větším, než sjednaném rozsahu, aniž by došlo k dohodě o změně díla, má nárok na cenu díla pouze v původně sjednané výši (srov. např. usnesení Ústavního soudu sp. zn. II. ÚS 4809/12 ze dne 5. 2. 2013) a při zániku povinnosti zhotovitele provést dílo z důvodů na straně objednatele, má zhotovitel nárok na sjednanou cenu s odečtením toho, co ušetřil neprovedením díla v plném rozsahu (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 32 Cdo 5330/2017 ze dne 26. 3. 2018.

63. Na výzvu soudu žalobkyně nevymezila práce uvedené v obou smlouvách o dílo, obecně však uvedla práce provedené navíc oproti smlouvám o dílo. Netvrdila ani ústní dohodu o ceně. Toliko tvrdila zaslání rozpočtu díla [titul]. [příjmení], který na to reagoval podmíněným příslibem doplatku ve výši 550 000 Kč. Tvrdila, že dílo bylo řádně předáno žalovanou investorovi [právnická osoba] 19.12.2012. K protokolárnímu převzetí díla žalovanou nedošlo dle protokolu ze dne 9.4.2013, žalovaná se k podpisu protokolu nedostavila, dostavil se toliko její zaměstnanec [titul]. [jméno] [příjmení], který převzal soubor dokladů potřebných pro kolaudaci stavby sanatoria.

64. Nově pak bylo z výpovědi svědka [jméno] [příjmení] zjištěno, že je bývalý zaměstnanec žalobkyně, ohledně stavby lázeňského domu v [obec] prováděl zpočátku demoliční práce, práce na kotelně a zednické práce, okna nakonec fasády. Byl zástupcem firmy, psal si i svůj stavební deník, hlavní stavební deník vedl [titul]. [příjmení]. Byly prováděny práce navíc ohledně zatékání do budovy. Došlo ke změně fasádní barvy, museli prohloubit výtahovou šachtu. Na předání díla již nebyl přítomen.

65. Svědek [jméno] [příjmení] – bývalý zaměstnanec žalobkyně vypovídal obdobně. Fasádu nedokončili, protože přišla smršť, fasáda se smyla, [titul]. [příjmení] si na stavbu zajistil jinou partu dělníků, zařídil teplovzdušné dmychadla, pro zvýšení teploty na provádění omítek. Když odcházeli ze stavby, byly již ranní mrazíky. Ze stavby je odvolal [titul]. [příjmení]. Když se na stavbu vrátili, byla tam již jiná parta dělníků, kteří museli pracovat i při nízkých teplotách.

66. Svědek [jméno] [příjmení] pracoval na sanatoriu pod vedením pana [jméno] [příjmení]. V listopadu a prosinci 2012 fasáda promrzla, museli ji dokončovat v extrémním počasí za pomoci plachet a teplovzdušných ventilátorů. Topidla zajistil pan [příjmení], ohřev byl nutný pro dodržení termínu dokončení stavby. Dokončili asi 30 % plochy fasády.

67. Předávací protokol ze dne 4.7.2013 konstatuje úspěšný průběh kolaudačního řízení 27.6. přílohou je přehled finančního plnění mezi smluvními stranami. Protokol čl. 341 – 342 není podepsán žalobkyní. Cena díla je vyčíslena na částku 3 161 016,39 Kč.

68. Žalobkyně nerozporovala nedokončení fasády, což odůvodnila špatnými zkušenostmi [titul]. [příjmení] při pracích na venkovních fasádách, při nízkých teplotách.

69. Soud má tak prokázané a nesporné nedokončení díla u cca 30 % venkovních fasád.

70. Pokud tak žalovaná neučinila a neposkytla podklady pro stanovení ceny díla, vycházel soud z tvrzení [titul]. [příjmení] [jméno] o podhodnocení ceny provedených prací a o oboustranné ztrátovosti díla ve vztahu k investorovi – stavebníkovi a z jeho příslibu úhrady částky 350 000 Kč. Splatnost této částky se odvíjí v návaznosti na splatnost předmětné konečné faktury, která byla žalovanou vrácena jako neproplacená. Jmenovaní zaměstnanci žalobkyně potvrdili provedení prací, včetně zadané změny u omítky sanatoria, což potvrdila ve svém prohlášení též jednatelka žalobkyně [příjmení] [jméno] [příjmení], včetně důvěry žalobkyně v opakované sliby žalované, že závěrečné práce zaplatí po provedení prací. Komunikace mezi procesními stranami byla dobrá, až do závěrečných prací na fasádách.

71. Po právní stránce soud posoudil věc takto: podle § 549 Dohodnou-li se strany po uzavření smlouvy na změně díla a nesjednají-li její důsledky na výši ceny, je objednatel povinen zaplatit cenu zvýšenou nebo sníženou s přihlédnutím k rozdílu v rozsahu nutné činnosti a v účelných nákladech spojených se změněným prováděním díla. Žalobkyně zpočátku zhotovovala dílo dle nových pokynů žalované, čímž došlo k akceptaci nové specifikace díla a ke změně písemné smlouvy. Minimální cena díla byla stanovena písemný příslibem žalované, jinak by žalobkyně neměla důvod dílo dokončit, včetně předání dokumentace pro kolaudaci stavby. Při nedokončení fasád žalobkyní, pak již příslib podmíněného zaplacení doplatku za fasády ve výši 550 000 Kč, pozbyl na aktuálnosti, zvláště za situace, kdy [titul]. [příjmení] si zajistil náhradní plnění prostřednictvím zhotovitele pana [příjmení], čímž mu vznikla dodatečné náklady převyšující žalovanou částku. Nedošlo tedy k dodatečné akceptaci – dohodě o ceně díla žalovanou. Žalobkyně tedy neprokázala cenu díla, přičemž ani nepopírá nedokončení díla jako celku tedy nedokončení cca třetiny venkovních omítek. To je samo o sobě důvodem k zamítnutí žaloby.

72. Podle § 536 obz. Odst. 3) Cena musí být ve smlouvě dohodnuta nebo v ní musí být stanoven způsob jejího určení, což se v této věci nestalo. Obdobně § 546 odst. 1). Žalobkyni tedy nevznikl nárok na zaplacení tvrzené ceny díla.

73. Podle § 548 odst. 1) Obz. Objednatel je povinen zaplatit zhotoviteli cenu v době sjednané ve smlouvě. Pokud ze smlouvy nebo tohoto zákona nevyplývá něco jiného, vzniká nárok na cenu provedením díla. Žalobkyně však dílo neprovedla, tím, že cca z jedné třetiny nedokončila vnější fasády, stavbu i po termínu dokončení opustila a žalobkyně musela improvizovaně zajistit náhradní plnění prostřednictvím dalšího zhotovitele. Nedošlo tedy k řádnému provedení díla a žalobkyni tak nevznikl nárok na zaplacení neprokázané ceny díla. Podle rozsudku Nejvyššího soudu sp.zn. 32 Cdo 542/2018 ze dne 11.2.2020 vzniká podle § 554 odst. 1) věty první obch. Zák. zhotovitel splní svou povinnost provést dílo jeho řádným ukončením a předáním předmětu díla objednateli v dohodnutém místě … K tomu v daném případě nedošlo a objednateli – žalobci vznikly dodatečné náklady ve výši 1 266 343,03 Kč, dle Krycího listu soupisu prací vypracovaného [titul]. [jméno] [anonymizováno] dne 21.1.2023 (čl. 305 -369. K tomuto odbornému vyjádření uvádí žalobkyně, že neměla možnost se účastnit vypracování tohoto dokumentu. Žalobkyně měla rovněž možnost vypracovat externím odborníkem konkurenční odborné vyjádření. Pokud tak neučinila bylo vycházeno z vyjádření [anonymizována dvě slova]. Žalobkyně předložila konkurenční dokument Nákladový list zakázky - Smluvní rozpočet čl. 385 – 386, jedná se však o účetní sumarizaci, která nezohledňuje rozpočtování skutečně odvedených prací žalobkyní. Jde o účetní sumarizaci, bez konkrétní vazby na technické provedení díla stavby. Tento účetní doklad nemůže technicky – skutkově vyvrátit odborné vyjádření externího stavebního odborníka [titul]. [příjmení]. Žalovaná tvrdí, že po zaplacení žalovanému částky 749 732 Kč, byla žalobkyně přeplacena o částku 53 234 Kč i po započtení sporných omítek a kvalitnějšího materiálu na fasády (probarvená omítka). Navíc nedošlo k řádnému předání díla, též pro absenci podpisu předávacího protokolu oběma stranami, k tomu obdobně Rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 32 Cdo 542/2018 ze dne 11.2.2020. Předávací protokol má tu specifiku, že předávajícím – zhotovitelem třetiny fasád je objednatel a částečný zhotovitel [anonymizováno 5 slov].

74. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 150 o. s. ř. Jsou-li tu důvody hodné zvláštního zřetele, nemusí soud výjimečně náhradu nákladů řízení zcela nebo zčásti přiznat. tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, z důvodů hodných zvláštního zřetele. Tyto spořívají především v nezajištění provádění díla písemnou, případně i ústní smlouvou statutárních zástupců stran. Fasády musely být zčásti dokončeny, termínu zhotovení díla dalším zhotovitel, po velké iniciativě [titul]. [jméno] [příjmení]. Žalovaná jako objednatel nikdy neúčtovala žalobkyni jako zhotoviteli smluvní pokutu ve výši 0, 5 % z ceny díla - celkové, přičemž tato pokuta by převyšovala žalovanou částku. Důvod neúčtování smluvní pokuty nebyl na výslovný dotaz komentován. [titul]. [jméno] [příjmení] se vůbec nevyjádřil ke komunikaci s [titul]. [příjmení], ohledně kontraktace tak šlo o improvizaci. [titul]. [příjmení] [jméno]. Však v časové tísni prováděl účinné krizové řízení a stal se tak náhradním zhotovitelem při dokončení třetiny vnějších fasád. Obě smluvní strany byli stavebníky, s povinností vést stavební deník. Žalovaná byla zhotovitelem vůči [právnická osoba] a měla tedy povinnost vést stavební deník – což také činila. Přesto však procesní strany nepředložily kompletní stavební deník, případně jeho kopii, důvod vůči soudu neuvádějí. Cely průběh dokončování fasád nebyl stranami objasněn. [titul]. [příjmení] neposkytl právní zástupkyni potřebnou odbornou součinnost, na rozdíl od [titul]. [jméno] [příjmení] [jméno]., který má odbornost v elektrotechnice, má však praxi ve stavebnictví dokončení fasád, při nízkých teplotách zvládl před koncem roku 2012 (termín pro poskytnutí dotace pro investora ?).