11 C 89/2024 - 38

Rubrum

Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl samosoudcem Mgr. Martinem Trepkou ve věci žalobkyně: [Jméno žalobkyně]., IČO [IČO žalobkyně] sídlem [Adresa žalobkyně] zastoupená advokátem [Jméno advokáta] sídlem [Adresa advokáta] proti žalované: [stát, organizační složka státu], IČO [IČO] sídlem [adresa] jednající [název státní instituce] sídlem [Adresa žalované] o zaplacení 261 333 Kč takto:

Výrok

I. Žaloba s tím, že žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 261 333 Kč, se zamítá.

II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované na náhradě nákladů řízení částku 900 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění

1. Žalobkyně se žalobou došlou soudu dne [datum] domáhala na žalované zaplacení částky 261 333 Kč z titulu zadostiučinění za nemajetkovou újmu způsobenou nesprávným úředním postupem spočívajícím v nepřiměřené délce řízení vedeného u Krajského soudu v [adresa] (dále jen „[název soudu]“) pod sp. zn. [spisová značka] (dále též jako „posuzované řízení“).

2. Žalobkyně uvedla, že posuzované řízení bylo zahájeno k návrhu žalobkyně dne [datum]. Žalobkyně se vůči žalovaným (i) [právnická osoba]., IČO [IČO] (dále jen „[právnická osoba]“) a (ii) [právnická osoba]., IČO [IČO] (dále jen „[právnická osoba]“) domáhala určení neúčinnosti prodeje části závodu ve smyslu § 2181 o. z. na základě smlouvy ze dne [datum], dle které měla [právnická osoba] vyvést část závodu ze své majetkové podstaty za neúměrně nízkou částku 1 Kč ve prospěch [právnická osoba], přičemž se jednalo o část podniku generující zisk. Z předmětné smlouvy o koupi části závodu současně nevyplývalo, že by na nabyvatele ([právnická osoba]) měly s přechodem části závodu přejít též peněžité závazky společnosti [právnická osoba] vůči žalobkyni. V důsledku postupu žalovaných společností se tak zhoršila dobytnost pohledávek žalobkyně vůči [právnická osoba], jež žalobkyni vznikly z titulu a v souvislosti s pronájmem nebytových prostor [právnická osoba] dle nájemní smlouvy ze dne [datum] a jejichž výše ke dni [datum] činila 1 132 208,30 Kč. [právnická osoba] na sebe dne [datum] podala insolvenční návrh a dne [datum] u ní byl v insolvenčním řízení vedeném [právnická osoba] pod sp. zn. [insolvenční spisová značka] zjištěn úpadek. Dne [datum] došlo z důvodu probíhajícího insolvenčního řízení k přerušení posuzovaného řízení. Předmětná část závodu, jež měla být z majetku [právnická osoba] vyvedena neúčinným právním úkonem obou žalovaných společností, byla insolvenčním správcem zapsána do soupisu majetkové podstaty [právnická osoba], když insolvenční správce shodně se žalobkyní shledal napadenou smlouvu o prodeji části závodu nicotnou. Dne [datum] byl udělen souhlas insolvenčního správce s prodejem části závodu v období povolené reorganizace za cenu 6 965 196 Kč. Téhož dne byla smlouva o prodeji podepsána. Z výtěžku prodeje byl uspokojen zajištěný věřitel [právnická osoba] (dříve [název]), IČO [IČO] (dále jen „[právnická osoba]“ či „[právnická osoba]“). Konkurs na majetek [právnická osoba] byl zrušen usnesením [název soudu] ze dne [datum], neboť majetek [právnická osoba] byl zcela nepostačující pro uspokojení věřitelů, a dne [datum] došlo ke skončení insolvenčního řízení. V návaznosti na pravomocné skončení insolvenčního řízení vyzval [název soudu] žalobkyni přípisem ze dne [datum] ke sdělení, zda s ohledem na výsledek konkursního řízení na podané žalobě trvá či nikoliv. S ohledem na průběh konkursního řízení (a zánik [právnická osoba]) žalobkyni nezbylo, než v reakci na výzvu soudu vzít žalobu zpět. Žaloba vzhledem ke všem okolnostem byla podána po právu, když část závodu, o níž v posuzovaném řízení šlo, byla sepsána do majetkové podstaty [právnická osoba] a následně došlo k jejímu zpeněžení. Dne [datum] vydal [název soudu] usnesení, jímž řízení zastavil (výrok I a II), žalobkyni přiznal náhradu nákladů řízení proti [právnická osoba] (výrok III) a rozhodl o vrácení části soudního poplatku (výrok IV). Usnesení o zastavení řízení nabylo právní moci dne [datum]. Posuzované řízení, do jehož délky je nutno započítat i dobu, po kterou bylo toto řízení přerušeno z důvodu probíhajícího konkurzního řízení jako vedlejšího řízení, tak trvalo 9 let, 8 měsíců a 16 dní, což žalobkyně považuje za nepřiměřeně dlouhou dobu.

3. V důsledku nepřiměřené délky posuzovaného řízení vznikla žalobkyni nemajetková újma, kterou požadovala nahradit v penězích, a to částkou 261 333 Kč, když vycházela ze základní částky 30 000 Kč za 1 rok trvání řízení snížené na polovinu za první dva roky trvání řízení, tj. z horní hranice rozpětí dle stanoviska Nejvyššího soudu (dále jen „NS“) sp. zn. Cpjn 206/2010 navýšené o 50 %, kdy za nejdůležitější kritérium je třeba považovat vedle celkové délky řízení jednoduchost případu. Chování žalobkyně nijak nepřispělo k prodloužení posuzovaného řízení a jeho průběh nemohla žalobkyně jakkoliv ovlivnit. Žalobkyně veškeré důkazní návrhy uplatnila řádně a včas. Z okolností sporu navíc vyplývá, že nárok žalobkyně byl zcela po právu. Předmět sporu měl v poměrech žalobkyně nezanedbatelný význam s přihlédnutím k hodnotě majetku (6 965 196 Kč), jenž se pokusila [právnická osoba] ze své majetkové podstaty vyvést, z něhož by bylo jinak možno (nebýt úpadku [právnická osoba]) pohledávky žalobkyně ve výši 1 132 208,30 Kč zcela uspokojit.

4. Takto formulovaný nárok žalobkyně uplatnila u žalované podáním ze dne [datum]. Žalovaná ve stanovisku ze dne [datum] konstatovala, že v posuzovaném řízení došlo k porušení práva na vydání rozhodnutí v přiměřené lhůtě, přičemž takto provedené konstatování porušení práva považovala za dostačující k náhradě vzniklé nemajetkové újmy. Žalobkyně s takovýmto postupem žalované nesouhlasí, kdy s odkazem na rozhodnutí NS ze dne 30. 5. 2018, č. j. 30 Cdo 253/2016, namítá, že samotné konstatování porušení práva na vydání rozhodnutí v přiměřené době bude ve smyslu § 31a odst. 2 zákona č. 82/1998 Sb. postačujícím zadostiučiněním jen za zcela výjimečných okolností, a to zejména tehdy, pokud byl význam předmětu řízení pro poškozeného nepatrný, nebo pokud se poškozený sám významně podílel svým jednáním na délce řízení. O takový případ se dle přesvědčení žalobkyně v posuzovaném řízení nejedná.

5. Podanou žalobou se tak žalobkyně domáhala zaplacení částky 261 333 Kč.

6. Žalovaná žalobou uplatněný nárok neuznala a navrhla zamítnutí žaloby. Žalovaná potvrdila, že u ní žalobkyně uplatnila dne [datum] nárok na poskytnutí zadostiučinění ve smyslu zákona č. 82/1998 Sb. Žalovaná ve stanovisku ze dne [datum] konstatovala nepřiměřenost délky řízení, peněžitá náhrada však přiznána nebyla. K věci samé pak žalovaná po stručné rekapitulaci průběhu posuzovaného řízení uvedla, že posuzované řízení trvalo od června [rok] do března [rok] a jeho celková doba činila 9 let a 8 měsíců. Přestože v posuzovaném řízení nelze konstatovat žádné průtahy, je nutno jeho délku hodnotit jako nepřiměřenou s tím, že žalobkyni tak vznikla nemajetková újma, avšak podstatně nižší intenzity. Význam posuzovaného řízení pro žalobkyni byl v době podání žaloby běžný, avšak následně nízký. Odškodnění má být poskytováno za pocit nejistoty spojený s výsledkem řízení v objektivním smyslu. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala vydání rozhodnutí o neúčinnosti prodeje části závodu, který si [právnická osoba] a [právnická osoba] mezi sebou prodaly za 1 Kč. Žalobkyně argumentovala tím, že se sníží dobytnost jejích pohledávek, když dotčená část závodu byla jedinou prosperující částí závodu [právnická osoba]. Stran [právnická osoba] bylo následně zahájeno insolvenční řízení, a to návrhem, který podala sama na sebe. Nejistota pro žalobkyni pak skončila sepsáním předmětné části závodu [právnická osoba] do majetkové podstaty a dne [datum], kdy byl udělen souhlas insolvenčního správce s prodejem části závodu (uspokojen byl zajištěný věřitel [název]). Na žalobkyni se tak z tohoto prodeje nedostalo ničeho. Žalovaná též uvedla, že v souvislosti s insolvenčním řízením [právnická osoba] byl pod sp. zn. [incidenční spisová značka] veden mezi žalobkyní a insolvenčním správcem a [právnická osoba] incidenční spor o určení pravosti a výše přihlášené pohledávky žalobkyně. Řízení bylo ke dni [datum] pravomocně zastaveno poté, co insolvenční správce vzal zpět svůj popěrný úkon a současně popěrný úkon [právnická osoba] pozbyl po prohlášení konkursu na její majetek (usnesením ze dne [datum]) účinků. I tímto datem skončila objektivní nejistota ohledně výsledku řízení. Dále žalovaná poukázala též na specifika insolvenčního řízení, které na rozdíl od většiny jiných soudních řízení nesměřuje k vyřešení sporu mezi stranami, ale k uspořádání majetkových poměrů dlužníka, který je v úpadku. Po zhodnocení všech těchto okolností případu tak žalovaná dospěla k závěru, že samotné konstatování porušení práva na vydání rozhodnutí v přiměřené lhůtě je dostačující k náhradě vzniklé nemajetkové újmy bez přiznání peněžitého zadostiučinění.

7. Na základě provedeného dokazování učinil soud následující skutková zjištění:

8. Žalobou došlou [název soudu] dne [datum] se žalobkyně domáhala vůči [právnická osoba] a [právnická osoba] určení, že smlouva o koupi části závodu ze dne [datum], kterou převedla [právnická osoba] blíže popsanou organizační část svého podniku [právnická osoba] za kupní cenu 1 Kč, je dle § 2181 o. z. vůči žalobkyni neúčinná. Žalobkyně uvedla, že [právnická osoba] má od ní na základě smlouvy ze dne [datum] pronajaté nebytové prostory, od března [rok] se však dostala do prodlení s plněním svých platebních povinností dle nájemní smlouvy, kdy aktuální výše dluhů činí 833 660 Kč a dále narůstá. Podanou žalobou tak žalobkyně brojila proti prodeji označené části závodu [právnická osoba], která měla být nejcennější částí tohoto závodu a jedinou jeho částí generující zisk, kdy předmětný prodej měl jednak svým provedením obcházet postupy předepsané právními předpisy pro přeměnu společností, jednak v jeho důsledku mělo dojít k podstatnému zhoršení postavení žalobkyně jako věřitele [právnická osoba] a zhoršení dobytnosti jejích pohledávek, když dluhy z titulu nájemní smlouvy zůstaly u [právnická osoba] a část závodu byla prodána za 1 Kč, tj. cenu v hrubém nepoměru se skutečnou hodnotou převáděné části závodu (v této souvislosti žalobkyně zpochybňovala i relevanci zpracovaného znaleckého posudku k ocenění převáděné části závodu). K výzvě soudu ze dne [datum] zaplatila žalobkyně dne [datum] soudní poplatek za žalobu. Dne [datum] bylo ve věci nařízeno ústní jednání na den [datum] a žaloba zaslána žalovaným. K výzvě soudu z téhož dne doplnila žalobkyně dne [datum] požadované listiny týkající se nájmu. Dne [datum] žádala zástupkyně žalovaných o odročení jednání, když zastoupení žalovaných převzala teprve uvedeného dne, a neměla tak dostatek času na přípravu. Dne [datum] bylo ústní jednání odročeno na den [datum]. Dne [datum] došlo soudu vyjádření žalovaných, které tvrzení žalobkyně a uplatněný nárok zcela odmítly. Žalované jednak zpochybňovaly aktivní legitimaci žalobkyně k uplatňování práva dle § 2181 o. z., když pohledávky žalobkyně nebyly součástí převodu části závodu, jednak oponovaly tvrzení o zhoršení dobytnosti pohledávek žalobkyně, když prodejem předmětné části závodu, která byla silně předlužená, naopak došlo ke zlepšení ekonomické situace [právnická osoba]. [právnická osoba] pak uvedla, že dne [datum] byl podán insolvenční návrh spojený s návrhem na povolení její reorganizace, kterému insolvenční soud dne [datum] vyhověl. Usnesením ze dne [datum] soud vyrozuměl účastníky o přerušení řízení v důsledku rozhodnutí o úpadku [právnická osoba] v řízení vedenému u [název soudu] pod sp. zn. [insolvenční spisová značka] a současně zrušil nařízené ústní jednání. V době následné pak soud spis lhůtoval a v pravidelných intervalech sledoval vývoj předmětného insolvenčního řízení, v jehož průběhu byl na majetek [právnická osoba] prohlášen konkurs, a v mezidobí též zjistil, že v letech [rok] a [rok] prošla konkursem rovněž [právnická osoba]. Po zjištění, že konkurs na majetek [právnická osoba] byl pravomocně zrušen ke dni [datum], soud vyzval dne [datum] žalobkyni ke sdělení, zda s ohledem na výsledek konkursního řízení [právnická osoba] nadále na podané žalobě trvá. Žalobkyně v podání došlém soudu dne [datum] uvedla, že předmětná část závodu [právnická osoba] byla v průběhu insolvenčního řízení sepsána do majetkové podstaty [právnická osoba], když i insolvenční správce považoval namítaný převod části závodu za nicotný a neúčinný, a zpeněžena k uspokojení ostatních věřitelů. Žaloba, kterou žalobkyně zahájila posuzované řízení, tak byla podána po právu. S ohledem na aktuální situaci pak vzala žalobkyně svou žalobu zpět, požadovala však přiznat náhradu nákladů řízení. Po zjištění, že [právnická osoba] zanikla ke dni [datum] bez právního nástupce, rozhodl soud usnesením ze dne [datum] tak, že ve vztahu k [právnická osoba] řízení zastavil pro zpětvzetí žaloby (výrok I), ve vztahu k [právnická osoba] řízení zastavil pro ztrátu procesní subjektivity (výrok II), přiznal žalobkyni vůči [právnická osoba] právo na náhradu nákladů řízení ve výši 13 552 Kč (výrok III) a rozhodl o vrácení části zaplaceného soudního poplatku ve výši 1 000 Kč (ze zaplacených 2 000 Kč) žalobkyni (výrok IV). Usnesení nabylo právní moci dne [datum] (zjištěno ze spisu [název soudu] sp. zn. [spisová značka]).

9. K návrhu [právnická osoba] bylo u [název soudu] dne [datum] zahájeno její insolvenční řízení. V návrhu [právnická osoba] popsala svou majetkovou situaci se závěrem, že je v úpadku jak z důvodu platební neschopnosti, tak z důvodu předlužení. Uvedla, že eviduje závazky vůči 43 věřitelům ve výši necelých 64 mil. Kč, majetek v účetní hodnotě přes 0,5 mil. Kč a pohledávky v nominální hodnotě necelých 5 mil. Kč, tato tvrzení pak rozvedla v předložených seznamech. Svůj úpadek navrhovala řešit reorganizací. Soud usnesením ze dne [datum], které nabylo právní moci dne [datum], zjistil úpadek [právnická osoba] a povolil jeho řešení reorganizací (zjištěno z insolvenčního rejstříku – spisu [insolvenční spisová značka], konkrétně přehledu Oddílu A – Řízení do úpadku a písemností A-1, A-6, A-16).

10. Dne [datum] byla v insolvenčním rejstříku zveřejněna zpráva insolvenčního správce, ve které mj. uváděl, že se do insolvenčního řízení [právnická osoba] přihlásilo 23 věřitelů s pohledávkami v celkové výši cca 69,5 mil. Kč a že majetková podstata [právnická osoba] byla znalecky oceněna na cca 2,7 mil. Kč. Dále insolvenční správce sděloval, že prověřoval právní úkony [právnická osoba] z hlediska možné odporovatelnosti či neplatnosti, kdy se zejména zaměřil na prověření smlouvy o koupi části obchodního závodu [právnická osoba] ze dne [datum], ke které zaujme adekvátní procesní postup (zjištěno z insolvenčního rejstříku – spisu [insolvenční spisová značka], konkrétně přehledu Oddílu B – Řízení po úpadku a písemnosti B-12).

11. Dne [datum] byl v insolvenčním rejstříku zveřejněn soupis majetkové podstaty [právnická osoba], do kterého insolvenční správce ke dni [datum] vedle dlouhodobého hmotného movitého majetku v hodnotě dle znaleckého ocenění 229 000 Kč a pohledávek za 3. osobami v hodnotě dle znaleckého ocenění cca 2,3 mil. Kč zapsal též část obchodního závodu [právnická osoba] převedenou na základě smlouvy o koupi části závodu ze dne [datum] na [právnická osoba], prozatím bez ocenění. Důvodem pro zařazení do soupisu byla nicotnost předmětné smlouvy. Stran této položky bylo uvedeno, že právo k majetku uplatňuje [právnická osoba] (zjištěno z insolvenčního rejstříku – spisu [insolvenční spisová značka], konkrétně přehledu Oddílu B – Řízení po úpadku a písemnosti B-22).

12. Dne [datum] byla v insolvenčním rejstříku zveřejněna zpráva insolvenčního správce, ve které mj. uváděl, že dne [datum] vyslovil v působnosti valné hromady [právnická osoba] souhlas s prodejem sepsané části závodu společnosti [právnická osoba]., kdy tento prodej byl dojednán ještě před soupisem části závodu do majetkové podstaty společností [právnická osoba]. Prodej, resp. souhlas s prodejem insolvenční správce vyhodnotil jako nutný krok k odvrácení hrozící škody, když [právnická osoba] nemá na provoz části závodu prostředky, a hrozil by tak její zánik a ztráta hodnoty (zjištěno z insolvenčního rejstříku – spisu [insolvenční spisová značka], konkrétně přehledu Oddílu B – Řízení po úpadku a písemnosti B-30).

13. Dne [datum] byla v insolvenčním rejstříku zveřejněna zpráva insolvenčního správce, ve které mj. uváděl, že [právnická osoba] jím byla dne [datum] vyrozuměna o provedení soupisu předmětné části závodu [právnická osoba], vč. řádného poučení o možnosti podání vylučovací žaloby, kdy zákonem stanovená lhůta pro její podání uplyne dne [datum]. Uplynutím uvedené lhůty bude postaveno na jisto, zda byla předmětná část závodu sepsána po právu či nikoliv. Dále insolvenční správce upozorňoval, že sepsáním předmětné části závodu vznikla nová skupina věřitelů [právnická osoba] (věřitelé pohledávek, které při prodeji části závodu přešly na [právnická osoba]), kteří v (již uplynulé) lhůtě pro přihlašování pohledávek v insolvenčním řízení [právnická osoba] neměli důvod tyto pohledávky přihlašovat, když byli v dobré víře, že budou uspokojovány ze strany [právnická osoba]. Insolvenční správce tak navrhoval, aby těmto věřitelům byla stanovena nová lhůta pro uplatnění pohledávek přihláškou (zjištěno z insolvenčního rejstříku – spisu [insolvenční spisová značka], konkrétně přehledu Oddílu B – Řízení po úpadku a písemnosti B-32).

14. Dne [datum] byla v insolvenčním rejstříku zveřejněna zpráva insolvenčního správce, ve které mj. uváděl, že [právnická osoba] ve stanovené lhůtě vylučovací žalobu nepodala, a že tedy platí, že předmětná část závodu byla do soupisu majetkové podstaty [právnická osoba] pojata insolvenčním správcem oprávněně a bude s ní nadále nakládáno jako se součástí majetkové podstaty [právnická osoba]. Dále uváděl, že dne [datum] došlo k uzavření smlouvy o koupi části závodu mezi [právnická osoba] a společností [právnická osoba]., která na základě této smlouvy dosud plnila ve prospěch majetkové podstaty [právnická osoba] částku 3 967 874 Kč. Dále insolvenční správce uváděl, že dvouměsíční lhůta pro přihlašování pohledávek stanovená soudem věřitelům sepsané části závodu končí [datum] a do té doby nebude možno postavit na jisto, jaké pohledávky budou v rámci insolvenčního řízení [právnická osoba] jednotlivými věřiteli uplatňovány (zjištěno z insolvenčního rejstříku – spisu [insolvenční spisová značka], konkrétně přehledu Oddílu B – Řízení po úpadku a písemnosti B-39).

15. Dne [datum] byla v insolvenčním rejstříku zveřejněna zpráva insolvenčního správce, ve které mj. uváděl, že k přezkoumání dodatečně přihlášených pohledávek bylo nařízeno zvláštní přezkumné jednání na den [datum]. Dále pak insolvenční správce popisoval skutečnost, která je zcela zásadní pro další vývoj a průběh insolvenčního řízení, a to návrh [právnická osoba] na přeměnu reorganizace v konkurs zveřejněný v insolvenčním rejstříku dne [datum], kdy insolvenční správce předpokládal, že o této přeměně bude (i s ohledem na nerealizovatelnost původního záměru reorganizace) soudem rozhodnuto (zjištěno z insolvenčního rejstříku – spisu [insolvenční spisová značka], konkrétně přehledu Oddílu B – Řízení po úpadku a písemnosti B-44).

16. Dne [datum] byl v insolvenčním rejstříku zveřejněn seznam přihlášených pohledávek pro účely zvláštního přezkumného jednání nařízeného na den [datum], dle kterého přihlásilo [název] jako věřitel č. 33 mj. dílčí pohledávku ve výši 12 191 751,42 Kč z titulu nesplaceného úvěru dle smlouvy o úvěru ze dne [datum], a to jako pohledávku zajištěnou mj. zástavním právem na základě smlouvy ze dne [datum] k budoucí pohledávce [právnická osoba] vůči kupujícímu z titulu kupní ceny za prodej části závodu dle smlouvy o koupi části závodu (která byla následně uzavřena dne [datum] – viz výše). Insolvenční správce, ani [právnická osoba] pravost, výši, ani pořadí přihlášené pohledávky nepopírali (zjištěno z insolvenčního rejstříku – spisu [insolvenční spisová značka], konkrétně přehledu Oddílu B – Řízení po úpadku a písemnosti B-47).

17. Dne [datum] bylo v insolvenčním rejstříku zveřejněno podání žalobkyně, kterým mj. popírala pravost, výši a pořadí (existenci zajištění) shora uvedené přihlášené pohledávky [název] (zjištěno z insolvenčního rejstříku – spisu [insolvenční spisová značka], konkrétně přehledu Oddílu B – Řízení po úpadku a písemnosti B-48).

18. Usnesením ze dne [datum] rozhodl soud o přeměně reorganizace [právnická osoba] v konkurs (zjištěno z insolvenčního rejstříku – spisu [insolvenční spisová značka], konkrétně přehledu Oddílu B – Řízení po úpadku a písemnosti B-49).

19. Dne [datum] byl v insolvenčním rejstříku zveřejněn upravený seznam přihlášených pohledávek, dle kterého nebyla shora uvedená pohledávka [název] z důvodu jejího popření žalobkyní do doby pravomocného skončení incidenčního sporu o pravost, výši a pořadí popřené pohledávky zjištěna a byla spornou (zjištěno z insolvenčního rejstříku – spisu [insolvenční spisová značka], konkrétně přehledu Oddílu B – Řízení po úpadku a písemnosti B-52).

20. Dne [datum] byla v insolvenčním rejstříku zveřejněna zpráva insolvenčního správce, ve které uváděl, že na základě rozsudku [název soudu] ze dne [datum], č.j. [incidenční spisová značka], ve spojení s usnesením Vrchního soudu v [adresa] (dále jen „[název soudu]“) ze dne [datum], č. j. [číslo jednací], došlo ke dni [datum] k pravomocnému zjištění zajištěné pohledávky věřitele [název] ve výši 12 191 751,42 Kč co do pravosti, výše a pořadí. Insolvenční správce momentálně připravuje návrh na vyslovení souhlasu s vydáním výtěžku zpeněžení zajištěnému věřiteli a s tím související aktualizaci soupisu majetkové podstaty (zjištěno z insolvenčního rejstříku – spisu [insolvenční spisová značka], konkrétně přehledu Oddílu B – Řízení po úpadku a písemnosti B-71).

21. Dne [datum] byl v insolvenčním rejstříku zveřejněn návrh insolvenčního správce, kterým žádal soud o vyslovení souhlasu s vydáním výtěžku zpeněžení sepsané části závodu [právnická osoba] ve výši 6 490 824,46 Kč (inkasovaná kupní cena ve výši 6 965 196 Kč mínus náklady na zpeněžení ve výši 80 660 Kč mínus odměna insolvenčního správce ve výši 393 711,54 Kč) zajištěnému věřiteli - [název] (zjištěno z insolvenčního rejstříku – spisu [insolvenční spisová značka], konkrétně přehledu Oddílu B – Řízení po úpadku a písemnosti B-73).

22. Usnesením ze dne [datum], které nabylo právní moci dne [datum], vyslovil soud souhlas s vydáním výtěžku zpeněžení sepsané části závodu [právnická osoba] ve výši 6 490 824,46 Kč zajištěnému věřiteli - [název] (zjištěno z insolvenčního rejstříku – spisu [insolvenční spisová značka], konkrétně přehledu Oddílu B – Řízení po úpadku a písemnosti B-97).

23. Usnesením ze dne [datum], které nabylo právní moci dne [datum], rozhodl soud o zrušení konkursu na majetek [právnická osoba], neboť majetek [právnická osoba] je zcela nepostačující pro uspokojení věřitelů (zjištěno z insolvenčního rejstříku – spisu [insolvenční spisová značka], konkrétně přehledu Oddílu B – Řízení po úpadku a písemnosti B-257).

24. Shora uvedeným popřením přihlášené pohledávky [název] žalobkyní byl u [název soudu] v rámci insolvenčního řízení [právnická osoba] zahájen incidenční spor mezi žalobkyní a [název], vedený pod sp. zn. [incidenční spisová značka]. Jako nový nápad byla věc zapsána ke dni [datum]. K výzvě soudu ze dne [datum] zaplatila žalobkyně dne [datum] soudní poplatek za žalobu. K výzvě soudu ze dne [datum], doručené dne [datum], k vyjádření k podané žalobě ve lhůtě 15 dnů od doručení požádalo [název] podáním ze dne [datum] (vedle obecného neuznání uplatněného nároku) o prodloužení lhůty o 30 dnů, v rámci kterých by si zajistilo právní zastoupení zástupcem specializovaným na insolvenční právo a podalo kvalifikované vyjádření k žalobě. Dne [datum] došlo soudu vyjádření [název] k žalobě. Dne [datum] bylo nařízeno ústní jednání na den [datum]. Při jednání konaném dne [datum] byla věc projednána a byl vyhlášen rozsudek, kterým byla žaloba na určení, že mj. shora uvedená přihlášená pohledávka [název] není po právu, zamítnuta (výrok I), bylo určeno, že shora uvedená přihlášená pohledávka [název] není zajištěna žádným z uplatněných zajištění (tj. včetně zástavního práva k pohledávce [právnická osoba] na zaplacení kupní ceny při prodeji části závodu sepsané do majetkové podstaty dne [datum]) (výrok II), a bylo rozhodnuto, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení (výrok III). Podáním došlým soudu dne [datum] podalo [název] odvolání proti výroku II a III rozsudku, jehož písemné vyhotovení mu bylo doručeno dne [datum]. K výzvě soudu ze dne [datum] zaplatilo [název] dne [datum] soudní poplatek za odvolání. Dne [datum] byl spis předložen [právnická osoba] k rozhodnutí o odvolání. Podáním došlým [právnická osoba] dne [datum] vzala žalobkyně své popření pohledávky [název] v rozsahu popření jejího pořadí (tj. popření existence jejího zajištění mj. zástavním právem k pohledávce [právnická osoba] na zaplacení kupní ceny při prodeji části závodu sepsané do majetkové podstaty dne [datum]) zpět a navrhla, aby soud řízení v tomto rozsahu zastavil a rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, když mezi žalobkyní a [název] došlo dne [datum] stran nákladů řízení k dohodě. [název] v podání došlém [název soudu] dne [datum] vyslovilo souhlas se zpětvzetím žaloby a potvrdilo dohodu o nákladech řízení. [název soudu] usnesením ze dne [datum], které nabylo právní moci dne [datum], zrušil napadený rozsudek [název soudu] ve výroku II a III a řízení v rozsahu, ve kterém bylo o žalobě rozhodnuto zrušeným výrokem II rozsudku [název soudu], zastavil (výrok I) a rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení (výrok II) zjištěno z insolvenčního rejstříku – spisu [insolvenční spisová značka], konkrétně přehledu Oddílu C – Incidenční spory a písemností C9-1 až C9-20).

25. Žádostí ze dne [datum], došlou žalované téhož dne, uplatnila žalobkyně u žalované z důvodů následně uvedených v podané žalobě požadavek na zaplacení částky 261 333 Kč jako zadostiučinění za nemajetkovou újmu z titulu nepřiměřené délky posuzovaného řízení. Žalovaná žádost vyřídila stanoviskem ze dne [datum], kterým z důvodů následně uvedených ve vyjádření k žalobě konstatovala, že v posuzovaném řízení došlo k porušení práva na vydání rozhodnutí v přiměřené lhůtě, pro poskytnutí peněžitého zadostiučinění však důvody neshledala (zjištěno ze žádosti, stanoviska).

26. Takto zjištěný skutkový stav soud posoudil dle následujících ustanovení právních předpisů:

27. Dle § 5 zákona 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona České národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „OdpŠk“), stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu, která byla způsobena rozhodnutím, jež bylo vydáno v občanském soudním řízení, ve správním řízení, v řízení podle soudního řádu správního nebo v řízení trestním, nebo nesprávným úředním postupem.

28. Dle §§ 14, 15 OdpŠk se nárok na náhradu škody se uplatňuje u úřadu uvedeného v § 6, uplatnění nároku na náhradu škody podle tohoto zákona je podmínkou pro případné uplatnění nároku na náhradu škody u soudu. Domáhat se náhrady škody u soudu může poškozený pouze tehdy, pokud do šesti měsíců ode dne uplatnění nebyl jeho nárok plně uspokojen.

29. Žalobkyně splnila podmínku pro soudní uplatnění nároku na poskytnutí zadostiučinění za nemajetkovou újmu způsobenou nezákonným rozhodnutím či nesprávným úředním postupem, představovanou předběžným uplatněním nároku u příslušného orgánu.

30. Dle § 13 OdpŠk odpovídá stát za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem. Nesprávným úředním postupem je také porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě. Nestanoví-li zákon pro provedení úkonu nebo vydání rozhodnutí žádnou lhůtu, považuje se za nesprávný úřední postup rovněž porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě. Právo na náhradu škody má ten, jemuž byla nesprávným úředním postupem způsobena škoda.

31. Dle § 31a OdpŠk se bez ohledu na to, zda byla nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem způsobena škoda, poskytuje podle tohoto zákona též přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu. Zadostiučinění se poskytne v penězích, jestliže nemajetkovou újmu nebylo možno nahradit jinak a samotné konstatování porušení práva by se nejevilo jako dostačující. Při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění se přihlédne k závažnosti vzniklé újmy a k okolnostem, za nichž k nemajetkové újmě došlo. V případech, kdy nemajetková újma vznikla nesprávným úředním postupem podle § 13 odst. 1 věty druhé a třetí nebo § 22 odst. 1 věty druhé a třetí, přihlédne se při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění rovněž ke konkrétním okolnostem případu, zejména k a) celkové délce řízení, b) složitosti řízení, c) jednání poškozeného, kterým přispěl k průtahům v řízení, a k tomu, zda využil dostupných prostředků způsobilých odstranit průtahy v řízení, d) postupu orgánů veřejné moci během řízení a e) významu předmětu řízení pro poškozeného.

32. Posuzované řízení bylo zahájeno podáním žaloby dne [datum] a bylo skončeno právní mocí usnesení [název soudu] o zastavení řízení dne [datum]. Řízení tedy trvalo celkem 9 let a 8,5 měsíců, resp. 116,5 měsíců.

33. Pokud jde o jednotlivá kritéria rozhodná pro posuzování přiměřenosti délky řízení, má soud na základě učiněných zjištění za to, že posuzované řízení nebylo nijak složité ani po skutkové, ani po právní stránce, když v řízení se ničeho skutkově, ani právně neřešilo. Složité však bylo po stránce procesní, když bylo od [datum] (zjištění úpadku) do [datum] (pravomocné zrušení konkursu), tj. po dobu 9 let a 2 měsíců, přerušeno v důsledku probíhajícího insolvenčního řízení [právnická osoba]. Ve věci rozhodoval pouze [název soudu], a to jen o zastavení řízení pro zpětvzetí žaloby/ztrátu procesní subjektivity [právnická osoba].

34. Pokud jde o postup orgánů veřejné moci (soudu), tomuto nelze ničeho vytknout, když [název soudu] v době, kdy nebyl v dalším postupu omezen probíhajícím insolvenčním řízením, postupoval v řízení rychle a úkony činil v přiměřených, až nadstandardně krátkých lhůtách.

35. Pokud jde o jednání žalobkyně, tato svým postupem k délce řízení nijak nepřispěla.

36. Konečně pokud jde o význam předmětu řízení pro poškozeného, tento soud hodnotil od běžného přes strmě sklesající až po zcela marginální. Na počátku se žalobkyně domáhala určení, že je vůči ní neúčinné vyvedení majetku [právnická osoba], ze kterého by mohly být uspokojeny její pohledávky v řádu vyšších stovek tisíc Kč. Jednalo se tak o majetkový spor s běžným významem. Od [datum] žalobkyně věděla (či z insolvenčního rejstříku mohla vědět), že bylo zahájeno insolvenční řízení [právnická osoba], ve kterém [právnická osoba] tvrdí a dokládá svou výraznou předluženost (dluhy cca 64 mil. Kč, majetek v účetní či nominální hodnotě cca 5,5 mil. Kč), a od [datum] žalobkyně věděla (či z insolvenčního rejstříku mohla vědět), že byl zjištěn úpadek [právnická osoba], který bude řešen její reorganizací. Od [datum] žalobkyně věděla (či z insolvenčního rejstříku mohla vědět), že předmětná část závodu [právnická osoba], stran jejíhož prodeje se domáhala určení neúčinnosti, byla sepsána do majetkové podstaty [právnická osoba], a od [datum] žalobkyně věděla (či z insolvenčního rejstříku mohla vědět), že předmětná část závodu je do majetkové podstaty sepsána „definitivně“, že tato byla se souhlasem insolvenčního správce prodána, a že tedy s výtěžkem prodeje bude naloženo v rámci insolvenčního řízení [právnická osoba]. Od [datum] žalobkyně věděla (či z insolvenčního rejstříku mohla vědět), že [právnická osoba] navrhuje přeměnit svou reorganizaci na konkurs, čemuž bylo dne [datum] vyhověno, a že tedy výtěžek prodeje části závodu bude použit k poměrnému uspokojení přihlášených věřitelů v rámci konkursu, kdy na žalobkyni by mohl z výtěžku případně připadnout jen zlomek (k tomu viz shora uvedený údaj o silném předlužení [právnická osoba], které se ještě zvýraznilo poté, co byla do majetkové podstaty sepsána dotčená část závodu a své pohledávky do insolvenčního řízení přihlásili další věřitelé). Nejpozději od [datum] pak žalobkyně rovněž věděla, že k celému výtěžku prodeje předmětné části závodu uplatňuje právo na oddělené uspokojení zajištěný věřitel [název]. Nejpozději od [datum], kdy vzala zpět své popření pořadí (tj. zajištění) pohledávky [název], pak žalobkyně věděla, že pohledávka [název] bude zjištěna, a že tedy celý výtěžek prodeje předmětné části závodu připadne zajištěnému věřiteli a na žalobkyni se nedostane ničeho. Nejpozději od tohoto okamžiku se tak význam dalšího vedení posuzovaného řízení, a tedy význam jeho předmětu, pro žalobkyni smrskl na náhradu nákladů řízení a vrácení části zaplaceného soudního poplatku.

37. Dle stanoviska občanskoprávního a obchodního kolegia NS sp. zn. Cpjn 206/2010 je pro účely posouzení, zda v řízení, které bylo přerušeno nebo ve kterém nebylo možno z jiného důvodu pokračovat, došlo k porušení práva na projednání věci v přiměřené lhůtě ve smyslu § 13 odst. 1 věta druhá a třetí OdpŠk, třeba zkoumat, zda ve vedlejším řízení, které si nečinnost v původním řízení vynutilo, byla věc projednána v přiměřené lhůtě. Pokud tomu tak je, nelze učinit závěr o tom, že by z důvodu jeho nepokračování byla délka původního řízení nepřiměřená. Jestliže však délka vedlejšího řízení přiměřená není, a to z důvodů přičitatelných státu, tj. došlo-li ve smyslu § 13 odst. 1 věta druhá a třetí OdpŠk k porušení práva účastníků vedlejšího řízení na projednání věci v přiměřené lhůtě, promítá se tato skutečnost i do závěru o nepřiměřené délce původního řízení.

38. S ohledem na shora uvedené se soud průběhem a přiměřeností délky insolvenčního řízení [právnická osoba], do jehož skončení bylo posuzované řízení přerušeno, nad rámec shora učiněných zjištění podrobněji nezabýval. Předmětem tohoto odškodňovacího řízení je zadostiučinění za nemajetkovou újmu způsobenou nepřiměřenou délkou posuzovaného řízení, tj. řízení, ve kterém žalobkyně usilovala o možnost dosáhnout uspokojení svých pohledávek z části závodu [právnická osoba], která měla z majetku [právnická osoba] ujít v rozporu s právními předpisy. Vzhledem k tomu, že o možnost takového uspokojení žalobkyně z uvedených důvodů přišla, a další vedení posuzovaného řízení tak pro ni prakticky ztratilo dalšího významu, je irelevantní, jaký byl další průběh předmětného insolvenčního řízení, co způsobilo, že toto bylo skončeno až na sklonku roku [rok], a zda v něm došlo k nesprávnému úřednímu postupu či nikoliv, když toto nemělo na možnost dosáhnout uspokojení pohledávek z vyvedené části závodu, o kterou šlo v řízení posuzovaném, žádný vliv.

39. Pouze ve vztahu k incidenčnímu sporu sp. zn. [incidenční spisová značka] činí soud dílčí závěr, že tento nepovažuje za nepřiměřeně dlouhý, resp. zatížený nesprávným úředním postupem v podobě nepřiměřené délky řízení. Jak vyplynulo z provedeného dokazování, úkony v rámci tohoto řízení byly činěny v přiměřených lhůtách a ani celkovou délku tohoto řízení cca 1,5 roku nelze považovat za nepřiměřeně dlouhou.

40. Na základě všeho uvedeného pak soud dospěl soud k závěru, že v posuzovaném řízení došlo k nesprávnému úřednímu postupu ve smyslu § 13 odst. 1 věty třetí OdpŠk, když celkovou délku civilního řízení v trvání téměř 10 let je nutno považovat za nepřiměřenou bez ohledu na skutečnost, jaké komplikace takové řízení případně provázely. To ostatně nebylo mezi účastníky ani sporným. Zjištěné skutečnosti týkající se průběhu posuzovaného řízení, zejména významu jeho předmětu pro žalobkyni, pak soud zohlednil v úvaze o formě a výši poskytovaného zadostiučinění.

41. Uvedený nesprávný úřední postup byl způsobilý vyvolat na straně žalobkyně nemajetkovou újmu, kdy vznik takové újmy představované stavem nejistoty, do níž byl poškozený v důsledku nepřiměřeně dlouze vedeného řízení uveden a v níž byl tak udržován, se předpokládá (viz např. usnesení NS sp. zn. 30 Cdo 3007/2010). Žádné skutečnosti, které by uvedenou domněnku měly vyvrátit, žalovaná v řízení neuvedla, naopak vznik újmy na straně žalobkyně uznávala a tuto (dle svého přesvědčení dostatečně) odčinila.

42. Soud se pak ztotožňuje s názorem žalované, že s ohledem na zjištěné okolnosti, kdy zejména význam předmětu posuzovaného řízení pro žalobkyni strmě klesal a v době, kterou ještě nelze považovat za nepřiměřenou, až na otázky náhrady nijak vysokých nákladů řízení a vrácení bagatelní části soudního poplatku zcela vymizel, je zcela dostačující poskytnutí morálního zadostiučinění a požadavek na zadostiučinění v penězích nelze považovat za opodstatněný.

43. S ohledem na skutečnost, že morálního zadostiučinění v podobě konstatování porušení práva na vydání rozhodnutí v přiměřené lhůtě se žalobkyni dostalo již v rámci předběžného projednání nároku před podáním žaloby, považoval soud podanou žalobu v celém rozsahu za nedůvodnou a jako takovou ji zamítl.

44. O nákladech řízení bylo rozhodnuto dle § 142 odst. 1 o. s. ř., když žalovaná byla ve věci plně úspěšná. Žalované, která nebyla v řízení právně zastoupena, tak soud přiznal náhradu nákladů řízení v celkové výši 900 Kč, která je tvořena paušální náhradou hotových výdajů za 3 úkony (sepis vyjádření k žalobě, příprava na jednání soudu konané dne [datum], účast u jednání soudu dne [datum]) dle § 151 odst. 3 o. s. ř., § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb.

Poučení