11 C 9/2021- 52

Rubrum

Krajský soud v Českých Budějovicích rozhodl jako soud prvního stupně samosoudkyní Mgr. Kamilou Drábkovou ve věci žalobce: [osobní údaje žalobce] zastoupený advokátem [titul] [jméno] [příjmení] sídlem [adresa] a další účastnice řízení: [jméno] [příjmení], [datum narození] bytem [adresa] zastoupená advokátkou [titul] [jméno] [příjmení] sídlem [adresa] o žalobě na nahrazení rozhodnutí [stát. instituce], [stát. instituce], ze dne 10. 8. 2021, č. j. V-2819/2021-307-15, o vkladu vlastnického práva k nemovitým věcem, takto:

Výrok

I. Zamítá se žaloba, kterou se žalobce domáhal nahrazení rozhodnutí [stát. instituce], [stát. instituce], ze dne 10. 8. 2021, č. j. V-2819/2021-307-15 rozsudkem soudu ve znění, že se povoluje vklad vlastnického práva pro žalobce k parcele č. st. [anonymizováno], jejíž součást je objekt k bydlení [adresa] v [katastrální uzemí], na základě Dohody o vypořádání vzájemných majetkových vztahů a vypořádání práv a povinností společného bydlení ze dne 19. 7. 2018, uzavřené mezi [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení].

II. Žalobce je povinen zaplatit účastnici řízení na náhradě nákladů řízení částku 19 779 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, k rukám právní zástupkyně účastnice řízení.

Odůvodnění

1. Žalobou podanou dne 19. 8. 2021 se žalobce domáhal nahrazení shora citovaného rozhodnutí [stát. instituce], [stát. instituce] (dále jen katastrální úřad), které mu bylo doručeno 13. 8. 2021 a jímž katastrální úřad zamítl návrh na vklad vlastnického práva v jeho prospěch žalobce k pozemku, parcele č. st. [anonymizováno], zastavěná plocha a nádvoří, jejíž součástí je stavba – budova [adresa] v obci [obec], část [územní celek], objekt bydlení, vše v [katastrální uzemí], zapsáno na listu vlastnictví [číslo] pro [územní celek], podle dohody o vypořádání vzájemných majetkových vztahů a vypořádání práv a povinností společného bydlení ve smyslu ust. § 736 a násl. obč. zák ze dne 19. 7. 2018. Katastrální úřad takto rozhodl na základě nesouhlasu účastnice řízení s navrhovaným vkladem, se zřetelem na rozsudek Nejvyššího soudu ČR, sp. zn. 22 Cdo 2529/2019, že předložená dohoda není účinná, neboť rozvod manželství účastníků neproběhl podle § 757 o. z., ale podle § 755 odst. 1 o. z., tudíž není způsobilá být vkladovou listinou. Vklad nelze povolit, právní jednání není učiněno v předepsané formě - § 17 odst. 1 písm. c) zák. č. 256/2013 Sb. Výrok rozhodnutí, jak byl formulován katastrálním úřadem, žalobce považuje za neurčitý nebo dokonce nepřezkoumatelný a odkázal v tomto směru na závěry rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR v řízení sp. zn. 33 Odo 640/2003, podle něhož i zamítavé výroky musí být formulovány tak, aby z nich bylo patrno, jaký návrh (jaký žalobní petit) je zamítán. Odůvodnění rozhodnutí je nepřezkoumatelné, správní orgán se nijak nevypořádal s argumentací žalobce v jeho podání ze dne 28. 7. 2021 Dohoda u účastníků ze dne 19. 7. 2018 je platným a účinným jednáním, zavazujícím účastníky a způsobilým být podkladem pro vklad práva do katastru nemovitostí. S ohledem na zásadu pacta sunt servanda nelze považovat pozdější postoj žalované (správně účastnice řízení – poznámka soudu) za právně relevantní, pokud ji dobrovolně podepsala. Závěry rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR, sp. zn. 22 Cdo 2529/2019, správní orgán chybně interpretoval, jelikož předložená dohoda neobsahuje podmínku rozvodu bez zjišťování příčin rozvratu, obstojí i ve vztahu k rozvodu se zjišťováním příčin rozvratu. Navrhoval, aby soud svým rozsudkem předmětné rozhodnutí katastrálního úřadu nahradil a vklad vlastnického práva ve prospěch žalobce povolil.

2. Účastnice řízení namítala nesprávný procesní postup soudu, pokud s ní zachází pouze jako s vedlejší účastnicí. V řízení vedeném mezi účastníky pod sp. zn. 4 C 235/2021 u Okresního soudu ve Strakonicích o vypořádání jejich společného jmění manželů byl dne 20. 10. 2021 vyslechnut jako svědek [titul] [jméno] [příjmení], advokát, který vypracovával předmětnou dohodu. Objasnil písařskou chybu v článku VII. smlouvy, kde měl být správně uveden § 757, nikoliv § 736, jak tvrdí žalobce. I soud v uvedeném řízení považoval dohodu za neúčinnou s ohledem na to, že k rozvodu nedošlo podle § 757 o. z. Navrhovala proto zamítnutí žaloby jako nedůvodné.

3. Katastrální úřad odkázal ve svém stanovisku k žalobě na odůvodnění svého rozhodnutí, na němž v plném rozsahu setrval.

4. Podle § 244 odst. 1 o. s. ř. rozhodl-li orgán moci výkonné, orgán územního samosprávného celku, orgán zájmové nebo profesní samosprávy, popř. smírčí orgán zřízený podle zvláštního předpisu (dále jen správní orgán), podle zvláštního zákona o sporu nebo o jiné právní věci, která vyplývá ze vztahu soukromého práva (§ 7 odst. 1) a nabylo-li rozhodnutí správního orgánu právní moci, může být tatáž věc projednána na návrh v občanském soudním řízení.

5. Podle § 246 odst. 1 o. s. ř. je k návrhu oprávněn ten, kdo tvrdí, že byl dotčen na svých právech rozhodnutím správního orgánu, kterým byla jeho práva nebo povinnosti založena, změněna, zrušena, určena nebo zamítnuta.

6. Věcně příslušným k rozhodnutí o žalobě na nahrazení rozhodnutí katastrálního úřadu je v prvním stupni podle § 249 odst. 2 o. s. ř. příslušný krajský soud.

7. V § 18 odst. 5 zák. č. 256/2013 Sb. o katastru nemovitostí (dále jen katastrální zákon) je stanovena 30denní lhůta ode dne doručení rozhodnutí pro podání žaloby.

8. Soud se tak zabýval v prvé řadě otázkou včasnosti žaloby a dospěl k závěru, že žaloba byla podána včas, neboť rozhodnutí katastrálního úřadu bylo žalobci doručeno 13. 8. 2021, jak je prokázáno doručenkou ze spisu katastrálního úřadu a žaloba byla podána k soudu dne 19. 8. 2021. Rozhodnutí katastrálního úřadu bylo doručeno oběma účastníkům a je v právní moci. Soud se tudíž mohl žalobou zabývat věcně.

9. Podle § 12 katastrálního zákona lze vklad provést na základě pravomocného rozhodnutí katastrálního úřadu o jeho povolení.

10. Podle § 17 odst. 1 katastrálního zákona ve vkladovém řízení katastrální úřad zkoumá u vkladové listiny, která je soukromou listinou, zda za a) splňuje náležitosti listiny pro zápis do katastru, za b) její obsah odůvodňuje navrhovaný vklad, za c) právní jednání je učiněno v předepsané formě, za d) účastník vkladového řízení není omezen právními předpisy v oprávnění nakládat s nemovitostí, za e) k právnímu jednání účastníka vkladového řízení byl udělen souhlas podle jiného právního předpisu, za f) z obsahu listiny a z jeho porovnání z dosavadními zápisy v katastru není patrný důvod, pro který by bylo právní jednání neplatné, zejména, zda z dosavadních zápisů v katastru nevyplývá, že účastníci vkladového řízení nejsou oprávněni nakládat s předmětem právního jednání, nejsou omezeni rozhodnutím jiného orgánu veřejné moci ve smluvní volnosti týkající se věci, která je předmětem právního jednání, za g) navrhovaný vklad navazuje na dosavadní zápisy v katastru; z tohoto hlediska není na překážku povolení vkladu, pokud logickou mezeru mezi zápisem v katastru a navrhovaným vkladem podle vkladové listiny navrhovatel doloží současně s návrhem na vklad listinami, které návaznost vkladové listiny na dosavadní zápisy v katastru doplní; tyto listiny však musí mít náležitosti vkladových listin.

11. Podle § 17 odst. 5 katastrálního zákona skutečnosti uvedené v odst. 1 a 4 zákona přezkoumává katastrální úřad na základě listin předložených účastníky, popřípadě soudem nebo soudním exekutorem ke vkladovému řízení, dosavadních zápisů v katastru a na základě údajů ze základních registrů z agendového informačního systému evidence obyvatel a z agendového informačního systému cizinců a dále na základě dalších informací poskytnutých vlastníkem nemovitosti a dalšími účastníky vkladového řízení poté, co obdrží od katastrálního úřadu informaci podle § 16 odst. 1 (informace o tom, že právní poměry k nemovitosti jsou dotčeny změnou). Tyto skutečnosti katastrální úřad zkoumá podle stavu, jaký byl v okamžiku podání návrhu na vklad, tj. v daném případě ke dni 25. 5. 2021.

12. Rozhodnutím, jehož nahrazení se žalobce domáhá, byl zamítnut návrh na vklad doručený dne 25. 5. 2021 v 10:30 hodin. Katastrální úřad po přezkoumání návrhu dle kritérií vymezených § 17 odst. 1 katastrálního zákona z předložené Dohody o vypořádání vzájemných majetkových vztahů a vypořádání práv a povinností společného bydlení uzavřené mezi účastníky dne 19. 7. 2018, rozsudku o rozvodu jejich manželství, který nabyl právní moci dne 27. 2. 2019 a s ohledem na písemné vyjádření [jméno] [příjmení], učiněné na výzvu katastrálního úřadu, v němž nesouhlasila s navrhovaným vkladem s odůvodněním, že předložená dohoda není účinná, jelikož rozvod manželství účastníků neproběhl podle § 757 o. z., ale podle § 755 odst. 1 o. z. a za situace, kdy si ověřil u Okresního soudu ve Strakonicích toto tvrzení a též s odkazem na rozsudek Nejvyššího soudu ČR, sp. zn. 22 Cdo 2529/2019, ze dne 30. 10. 2019, dospěl k závěru, že vklad vlastnického práva povolit nelze, neboť předložená dohoda není účinná a není způsobilá být vkladovou listinou, když právní jednání není učiněno v předepsané formě (§ 17 odst. 1 písm. c) katastrálního zákona).

13. Z rozsudku Okresního soudu ve Strakonicích ze dne 28. 1. 2019, č. j. 8 C 113/2018-29 bylo zjištěno, že rozvod účastníků proběhl podle § 755 odst. 1 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o. z.), se zjišťováním příčin rozvratu manželství.

14. Z Dohody o vypořádání vzájemných majetkových vztahů a o vypořádání práv a povinností společného bydlení uzavřené mezi účastníky, datované dnem 19. 7. 2018, na níž jsou jejich podpisy ověřeny advokátem [titul] [jméno] [příjmení] téhož dne (listina je součástí spisu katastrálního úřadu), byly zjištěny tyto skutečnosti: V odstavci I. 1 je deklarováno, že účastníci uzavřeli manželství dne 31. 3. 2001, a toto manželství doposud nezaniklo. Dohodou vypořádávají v odstavci II. movité věci a závazky a v odstavci III. nemovité věci, konkrétně parcelu č. st. [anonymizováno], jejíž součástí je objekt bydlení [adresa] v obci [obec], část [územní celek], vše v [katastrální uzemí], o níž se dohodli tak, že jejím výlučným vlastníkem se stává žalobce. V odstavci IV. ujednali účastníci peněžité vyrovnání. V odstavci V. je obsaženo jejich ujednání o vypořádání společného bydlení a vyživovací povinnost, v odstavci VI. Dohody je obsaženo jejich prohlášení o vypořádání veškerých svých vzájemných nároků plynoucích ze zániku společného jmění manželů po rozvodu, prohlášení, že si nejsou vědomi žádných dalších existujících věcí, práv a závazků, které by byly součástí společného jmění manželů, a dále je dohodnuto pravidlo vypořádání pro případ, že by se prokázalo, že do společného jmění manželů patří ještě další věci, práva či závazky v dohodě neuvedené. Odstavec VII. obsahuje závěrečné ustanovení, kde účastníci shodně prohlašují, že provedli majetkové vypořádání ve smyslu § 716 občanského zákoníku s výjimkou závazků vzniklých za trvání manželství s tím, že Dohoda nabývá platnosti a účinnosti dnem podpisu účastníků.

15. Katastrální úřad vyzval svým přípisem ze dne 15. 6. 2021 účastníky k odstranění nedostatků návrhu na vklad s ohledem na odkaz v Dohodě na § 716 občanského zákoníku, tj. předložení notářského zápisu o vypořádání dle uvedeného ustanovení zákona. Účastnice řízení reagovala prostřednictvím své právní zástupkyně přípisem ze dne 4. 6. 2021, v němž namítala nezpůsobilost vkladové listiny k provedení vkladu. Dohoda byla podepsána za trvání manželství účastníků a na jejím základě byl podán dne 1. 8. 2018 návrh na tzv. nesporný rozvod manželství postupem podle § 757 o. z., avšak rozvedeni byli na základě § 755 odst. 1 o. z. Podle rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR, sp. zn. 22 Cdo 2529/2019, ze dne 30. 10. 2019, Dohoda nenabyla účinnosti v situaci, kdy nebyl proveden tzv. smluvený rozvod. Pokud by šlo o tzv. smluvený režim manželského majetkového práva podle § 716 o. z., aby mohl být předpokladem vypořádání společného jmění manželů již existujícího, musel by být ujednán formou veřejné listiny. O takové listině účastnice řízení nemá povědomost. Přílohou vyjádření účastnice řízení je fotokopie návrhu na zahájení řízení o rozvod manželství, doručeného Okresnímu soudu ve Strakonicích dne 1. 8. 2018, kde se v odstavci II. odkazuje na dohodu upravující pro dobu po rozvodu vzájemná práva a povinnosti manželů (účastníků řízení), přičemž ze skutkových tvrzení návrhu plyne, že manželství trvá více než 17 let, po dobu delší než 6 měsíců spolu manželé nežijí, o vypořádání vzájemných práv a povinností pro dobu po rozvodu, zejména o vypořádání společného majetku a práv a povinností společného bydlení se předem dohodli a uzavřeli též dohodu o úpravě, výchově a výživě nezletilých dětí a žalovaná s návrhem žalobce na rozvod manželství souhlasí a k němu se výslovně připojuje, když toto prohlášení je rovněž v listině obsaženo.

16. Z protokolu o jednání u Okresního soudu ve Strakonicích ve věci sp. zn. 4 C 235/2021 ze dne 20. 10. 2021, jejímž předmětem je vypořádání společného jmění manželů účastníků, bylo zjištěno, že zde byl vyslýchán jako svědek [titul] [příjmení], který uvedl, že předmětná Dohoda byla uzavírána v souvislosti s požadavkem účastníků na tzv. nesporný rozvod. Ust. § 716 bylo v dohodě uvedeno omylem a správně mělo být uvedeno ust. § 757. Obsah dohody byl účastníkům jasný, bez výhrad ji oba podepsali a jejich podpisy úředně ověřil.

17. Z provedených důkazů dospěl soud k závěru, že žaloba není důvodná.

18. K procesním námitkám žalobce i účastnice řízení považuje soud za potřebné uvést, že řízení podle části páté o. s. ř. má specifický charakter, nejde o přezkum rozhodnutí katastrálního úřadu ve smyslu správního soudnictví, řízení tedy neslouží k nápravě případných procesních vad, jichž se dopustil správní orgán, ale k novému projednání již pravomocně skončené věci. Soud není vázán skutkovým stavem zjištěným správním orgánem (§ 250e odst. 1 o. s. ř.), účastníkům je tudíž umožněno ve věci navrhovat nové důkazy a dosáhnout tak nového rozhodnutí tam, kde správní orgán nerozhodl věcně správně. V takovém případě je rozhodnutí správního orgánu nahrazeno rozsudkem soudu. Z uvedeného plyne, že jsou irelevantní žalobcovy námitky k neurčitosti výroku a nepřezkoumatelnosti odůvodnění rozhodnutí katastrálního úřadu (současně je nutno zdůraznit, že judikaturu týkající se požadavků na určitost výroku soudního rozhodnutí dle o. s. ř. nelze použít na rozhodovací činnost správního orgánu, jejíž procesní stránka se řídí jiným právním předpisem – zákon č. 500/2004 Sb., správní řád). Zvláštní povaha tohoto řízení se odráží i v procesním označení účastníků, jimiž jsou žalobce a ti, kdo byli účastníky v řízení před správním orgánem (§ 250a odst. 1 o. s. ř.). Účastnice řízení tak nadbytečně brojí proti tomuto označení, které odpovídá procesnímu předpisu, neboť se nejedná o vedlejší účastenství ve smyslu § 93 o. s. ř., jak má patrně na mysli.

19. K věci samé uvádí soud následující: V řízení podle části páté o. s. ř. je posouzení věci soudem omezeno pouze na tatáž hlediska a tentýž rozsah, jak se jimi zaobírá katastrální úřad ve správním řízení. Předmětná Dohoda účastníků je soukromou vkladovou listinou a jako taková je přezkoumávána výlučně z hledisek uvedených v § 17 odst. 1 katastrálního zákona (citováno výše).

20. Základním principem platným v občanském právu je, že vypořádání společného jmění manželů (dále SJM) následuje po zániku SJM rozvodem manželství (případně po jeho zrušení či zúžení, viz § 736 o. z.). Z tohoto pravidla zákon stanoví dvě výjimky, kdy lze vypořádat SJM ještě za trvání manželství. První z nich je smluvený režim (§ 716 a násl. o. z.), kdy však smlouva musí mít formu veřejné listiny, tj. listiny vyhotovené orgánem veřejné moci v rámci jeho pravomoci, případně listiny, kterou za veřejnou listinu prohlásí zákon (§ 567 o. z.). Druhou výjimkou je smlouva o úpravě majetkových poměrů, bydlení, případně i výživného pro dobu po rozvodu podle § 757 odst. 1 písm. c) o. s. ř., která je předpokladem tzv. dohodnutého rozvodu podle § 757 odst. 1 o. z.

21. Podle § 582 o. z. platí, že pro nedostatek formy je právní jednání neplatné, ledaže tuto neplatnost strany dodatečně zhojí.

22. V posuzované věci je podstatné, že předmětná Dohoda byla uzavřena ještě za doby trvání manželství účastníků, muselo by proto jít o jednu z výše uvedených výjimek, kdy zákon v době před zánikem manželství a zánikem SJM jeho vypořádání připouští.

23. Pakliže by tedy mělo jít o dohodu ve smyslu § 716 o. z., viz odkaz v jejím odst. VII. (což však žádný z účastníků ani netvrdil), nesplňuje listina sepsaná advokátem s jím ověřenými podpisy účastníků zákonem předepsanou formu veřejné listiny (tou by mohl v této věci být pouze notářský zápis) a je proto neplatná dle § 582 o. z.

24. Dohoda o vypořádání společného jmění manželů uzavřená pro účely tzv. smluveného rozvodu podle § 757 odst. 1 písm. c) o. z. musí mít úředně ověřené podpisy účastníků a vedle vypořádání majetku musí obsahovat též dohodu o vypořádání práv a povinností společného bydlení a eventuálně i vyživovací povinnosti. Tyto formální náležitosti předmětná dohoda účastníků splňuje a jak vyplynulo z výslechu právního zástupce, který tuto dohodu sepisoval, byla míněna a uzavřena právě pro účely tzv. smluveného rozvodu. Rovněž obsah Dohody odpovídá ust. § 757 odst. 1 písm. c) o. z., neboť účastníci v ní sjednávají vedle vypořádání majetkových záležitostí též vypořádání záležitostí společného bydlení pro dobu po rozvodu a vzájemné vyživovací povinnosti. Dohoda byla připojena i k návrhu na tzv. smluvený či nesporný rozvod.

25. Jak bylo již výše uvedeno, přezkumná činnost katastrálního úřadu i soudu je omezena pouze na víceméně zjevné parametry vkladových listin, může tedy vyjít z obsahu vkladové listiny a výkladu tohoto obsahu za přiměřeného použití zákonem stanovených výkladových pravidel a stanovisek účastníků smluvního vztahu. Byť tedy Dohoda neobsahuje výslovné ujednání o tom, že platí pouze pro účely dohodnutého rozvodu, podle výkladových pravidel § 555 odst. 1 o. z., podle něhož právní jednání se posuzuje podle svého obsahu, přičemž podle § 556 odst. 1 o. z. platí, co je vyjádřeno slovy nebo jinak, vyloží se podle úmyslu jednajícího, byl-li takový úmysl druhé straně znám anebo musela-li o něm vědět, nelze-li zjistit úmyslu jednajícího, přisuzuje se projevu vůle význam, jaký by mu zpravidla přikládala osoba v postavení toho, jemuž je projev vůle určen, nelze její obsah posoudit jinak než jako dohodu o vypořádání SJM pro účely dohodnutého rozvodu podle § 757 odst. 1 písm. c) o.z.

26. Manželství účastníků však bylo rozvedeno se zjišťováním příčin rozvratu manželství, jak stanoví § 756 o. z. V takovém případě ovšem platí, že předmětná dohoda nenabyla účinnosti, jak uvádí i oběma stranami zmíněný judikát Nejvyššího soudu (rozhodnutí ze dne 30. 10. 2019, č. j. 22 Cdo 2529/2019). Obdobně pak hovoří též rozhodnutí ze dne 29. 11. 2017, sp. zn. 21 Cdo 4981/2016, vztahující se sice k předchozí právní úpravě, § 24a zákona č. 94/1963 Sb., o rodině, o nesporném rozvodu, nicméně jehož závěry s ohledem na shodnost právních úprav v této otázce jsou použitelné i na posuzovanou věc.

27. Soud nepřipustil důkazní návrh žalobce na záznam telefonických hovorů, které vedl se svým tehdejším právním zástupcem [titul] [příjmení] v roce 2019, jelikož se jedná o nahrávky pořízené bez vědomí a bez souhlasu právního zástupce, jejichž užití v občanském soudním řízení jako důkazu, je přípustné pouze ve výjimečných situacích, pokud jde o prokázání skutečnosti, kterou nelze prokázat jinak a kdy nelze upřednostnit právo na ochranu osoby dotčené nahrávkou před právem na spravedlivý proces (podrobně viz judikáty Nejvyššího soudu, sp. zn. 21 Cdo 1267/2018, 30 Cdo 5216/2014, 21 Cdo 1009/98 nebo rozhodnutí Ústavního soudu, sp. zn. II. ÚS 1774/2014). V rozhodnutí sp. zn. 30 Cdo 64/2004, ze dne 11. 5. 2005, na něž odkazoval žalobce, Nejvyšší soud sice připustil, že hovory fyzických osob, k nimž dochází při výkonu povolání nebo jejich obchodní a podobné činnosti zpravidla nemají charakter projevů osobní povahy, a proto se nejedná o důkaz v občanském soudním řízení nepřípustný, nicméně novější judikatura, zejména pak již zmiňovaný nález Ústavního soudu II. ÚS 1774/2014 ze dne 9. 12. 2014 ukládá zcela jednoznačně soudu, aby při rozhodování o použití takového důkazu v civilním řízení důsledně vážil chráněná práva a zájmy, k jejichž střetu takto dochází. K tomu, aby byl jeden ze zájmů shledán převažujícím, je třeba uvážit jednak okolnosti, za nichž byla nahrávka pořízena, ale také i význam skutečnosti, která prostřednictvím tohoto důkazu má být zjišťována a současně i možnosti, které měl účastník dovolávající se nahrávky pro získání informací jiným způsobem, nežli za cenu porušení soukromí druhé osoby. Soud má za to, že i přes výše zmíněné rozhodnutí z roku 2004 se musí i zde zvažovat přiměřenost použití tohoto důkazního prostředku ve vztahu k ostatním aspektům řízení a možnostem získání poznatků jinou cestou, zejména pak za situace, kdy soud měl k dispozici protokol o výslechu [titul] [příjmení] v jiném soudním řízení, v němž se tento k okolnostem vzniku a důvodu uzavření smlouvy podrobně vyjadřoval, a proto ani odkaz na tento judikát nepřivodil změnu právního názoru soudu, když navíc ujištění,„ že smlouva projde“, které měl v rámci hovorů dát žalobci právní zástupce, není pro věc podstatné.

28. Ze shora uvedených důvodů soud žalobu zamítl podle § 250i o. s. ř., neboť rozhodnutí katastrálního úřadu, jímž byl zamítnut návrh na vklad podle výše uvedené vkladové listiny, je věcně správné.

29. O náhradě nákladů řízení mezi účastníky bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o. s. ř., neboť v tomto řízení mají účastníci kontradiktorní postavení, když obě strany zaujímají k předmětné dohodě a tedy i k předmětu řízení odlišná stanoviska. Právo na náhradu nákladů řízení tak má zcela úspěšná účastnice řízení, jíž náleží náhrada za vyjádření ze dne 16. 12. 2021, přípravu a převzetí zastoupení a účast na dvou ústních jednáních po 3 100 Kč/úkon podle § 6 odst. 1, § 8 odst. 1 a § 9 odst. 4 písm. d) vyhl. č. 177/1996 Sb. advokátního tarifu, paušální náhradu hotových výdajů právní zástupkyně za 3 úkony v sazbě 300 Kč/úkon, tj. 900 Kč podle § 13 odst. 1 a odst. 3 advokátního tarifu, náhradu za ztrátu času stráveného na cestě k soudu ze sídla advokátní kanceláře ve [obec] do [obec] a zpět, 8 započatých půlhodin v sazbě 100 Kč/každá započatá půlhodina, tj. 800 Kč podle § 14 odst. 1, 3 advokátního tarifu, jízdné na trase [obec] a zpět [značka automobilu], [registrační značka], ujeto 120 km na jedné zpáteční cestě, cena benzínu 41,50 Kč dne 21. 2. 2022 a 51,90 Kč dne 14. 3. 2022 v částce 927,60 Kč, resp. 1 018,80 Kč, sazba náhrady za použití vozidla 4,40 Kč/km Celkem tak jde o částku 19 779 Kč.

Poučení