11 C 93/2024 - 51

Rubrum

Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl samosoudcem Mgr. Martinem Trepkou ve věci žalobce: [Jméno žalobce], narozený dne [Datum narození žalobce] bytem [Adresa žalobce] zastoupený advokátkou [Jméno advokátky] sídlem [Adresa advokátky] proti žalované: Česká republika – Ministerstvo spravedlnosti, IČO 00025429 sídlem Vyšehradská 427/16, 128 10 Praha 2 jednající Úřadem pro zastupování státu ve věcech majetkových sídlem Rašínovo nábřeží 390/42, 128 00 Praha 2 o zaplacení 118 065 Kč s příslušenstvím takto:

Výrok

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 65 025 Kč, a to do patnácti dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se v části, ve které žalobce požadoval zaplacení částky 53 040 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 118 065 Kč od 4. 6. 2024 do zaplacení, zamítá.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 22 570 Kč, a to do patnácti dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám advokátky [Jméno advokátky], zástupkyně žalobce.

Odůvodnění

1. Žalobce se žalobou došlou soudu dne 1. 7. 2024 domáhal na žalované zaplacení částky 118 065 Kč s příslušenstvím z titulu zadostiučinění za nemajetkovou újmu způsobenou nesprávným úředním postupem spočívajícím v nepřiměřené délce řízení vedeného u Obvodního soudu pro Prahu 4 (dále jen „OS Praha 4“) pod sp. zn. 11 C 181/2014 (dále též jako „posuzované řízení“).

2. Žalobce uvedl, že dne 29. 5. 2014 podal u OS Praha 4 proti [jméno FO] žalobu na zaplacení částek 431 976 Kč s příslušenstvím a 60 159 Kč s příslušenstvím. OS Praha 4 rozhodl ve věci samé rozsudkem ze dne 12. 6. 2018, který byl následně zrušen usnesením Městského soudu v Praze (dále jen „MS Praha“) ze dne 22. 3. 2019. OS Prahu 4 pak ve věci znovu rozhodl rozsudkem ze dne 4. 5. 2023, který byl potvrzen rozsudkem [soud B] ze dne 14. 11. 2023. Řízení bylo pravomocně skončeno dne 7. 12. 2023. Posuzované řízení tedy trvalo 9 let a 192 dní, tedy 114 měsíců. OS Praha 4 postupoval ve věci liknavě a se značnými časovými odstupy při jeho jednotlivých úkonech. Po vrácení věci odvolacím soudem byl další rozsudek vydán po více než 4 letech. Hlavním důvodem zcela nepřiměřené délky řízení byl zjevně liknavý a nekoncentrovaný postup soudu prvého stupně, když soud prvého stupně navíc před vydáním rozsudku dne 12. 6. 2018 nedostatečně zjistil skutkový stav a z tohoto důvodu musel být vydaný rozsudek zrušen a věc vrácena soudu prvého stupně k dalšímu řízení. Žalobce se na průtazích soudního řízení nikterak [Anonymizováno] Dle názoru žalobce se ani nejednalo o složitou věc, když šlo o žalobu na vydání bezdůvodného obohacení za užívání bytu bez právního důvodu, přičemž v řízení vedeném u OS Praha 4 pod sp. zn. 21 C 142/2013 bylo dne 8. 7. 2014 pravomocně rozhodnuto, že se [Anonymizováno] [jméno FO] vypovídá z předmětného bytu, a bylo tedy postaveno na jisto, že [Anonymizováno] [jméno FO] užívala předmětný byt bez právního důvodu. Žalobce uplatňoval po [Anonymizováno] [jméno FO] vysokou částku v celkové výši 492 135 Kč s příslušenstvím. Uvedené okolnosti odůvodňují závěr, že se jednalo o věc pro žalobce velkého významu.

3. Délka řízení o zaplacení trvající více než 9 let a 6 měsíců je zjevně nepřiměřeně dlouhá a žalobci v jejím důsledku vznikla nemajetková újma, za kterou požadoval poskytnout zadostiučinění v penězích ve výši 226 440 Kč. Při stanovení této částky žalobce vyšel ze stanoviska Nejvyššího soudu (dále jen „NS“) sp. zn. Cpjn 206/2010, ke kterému však namítl, že je z roku 2011, přičemž inflace za období let 2011 – 2023 činila celkem 48,2 %. Rovněž ze srovnání průměrných mezd v roce 2011 a 2023 vyplývá značný nárůst průměrné mzdy, a to o 76,5 %. Aby došlo ke spravedlivému poskytnutí zadostiučinění v intencích odkazovaného stanoviska NS, je dle žalobce nutno částky stanovené NS v roce 2011 valorizovat, a to alespoň o částku inflace. Po navýšení o inflaci (48 %) by tak základní částka přiměřeného zadostiučinění za 1 rok řízení měla činit 22 200 Kč – 29 600 Kč. Žalobce pak při vyčíslení svého nároku vyšel z částky 22 200 Kč za rok řízení, kterou navýšil o 20 % z důvodu významnosti věci pro svou osobu.

4. Takto formulovaný nárok uplatnil žalobce u žalované dne 3. 6. 2024, žalovaná mu stanoviskem ze dne 27. 6. 2024 přiznala zadostiučinění ve výši 108 375 Kč. Takovou částku zadostiučinění považuje žalobce za nedostatečnou, kdy ze shora uvedených důvodů předně nesouhlasil s užitím základní částky ve výši 15 000 Kč za rok řízení. Dále žalobce nesouhlasil s ponížením základní částky o 15 % z důvodu, že se jednalo o složitou věc a účastníci opakovaně žádali o odročení soudního jednání. Žalobce žádal za celou dobu řízení o odročení jednání pouze jednou z důvodu nemoci svého právního zástupce, která byla soudu řádně doložena. [Anonymizováno] [jméno FO] pak žádala o odročení opakovaně, a to z důvodů na její straně (nikoliv jejího právního zástupce). Nebylo pak povinností soudu jejím žádostem vyhovět, a to vzhledem k tomu, že [Anonymizováno] [jméno FO] byla právně zastoupena a její osobní přítomnost na soudním jednání nebyla nezbytná.

5. Podanou žalobou se tak žalobce domáhal zaplacení částky 118 065 Kč se zákonným úrokem z prodlení od 4. 6. 2024 do zaplacení.

6. Žalovaná žalobou uplatněný nárok neuznala a navrhla zamítnutí žaloby. Žalovaná potvrdila, že u ní žalobce uplatnil dne 3. 6. 2024 nárok na přiznání zadostiučinění za nemajetkovou újmu za nesprávný úřední postup v posuzovaném řízení. K projednání žádosti došlo dne 27. 6. 2024, žalovaná poskytla žalobci zadostiučinění ve výši 108 375 Kč. K věci samé pak žalovaná uvedla, že posuzované řízení bylo zahájeno v květnu 2014 u OS Praha 4, který ve věci rozhodl částečným rozsudkem v září 2016 a žalobu vůči tehdejší žalované č. 2 [Anonymizováno] Rozhodnutím odvolacího soudu v březnu 2017 byl na základě odvolání žalobce rozsudek potvrzen, právní moc nastala dne 15. 3. 2017. V srpnu 2017 byl vyhotoven znalecký posudek. OS Praha 4 dále rozhodl ve věci v červnu 2018 a uložil [Anonymizováno] [jméno FO] zaplatit žalobci částku 417 561 Kč. Na základě odvolání žalobce i [Anonymizováno] [jméno FO] byl odvolacím soudem v březnu 2019 jeho rozsudek zrušen a věc vrácena zpět. V květnu 2022 byl vyhotoven doplněk ke znaleckému posudku. OS Praha 4 opětovně rozhodl v květnu 2023 a uložil [Anonymizováno] [jméno FO] zaplatit žalobci částky 247 600 Kč a 433,60 Kč. K odvolání žalobce i [Anonymizováno] [jméno FO] dále rozhodoval [soud B] a rozsudek v listopadu 2023 [Anonymizováno] Rozhodnutí nebylo právní moci dne 7. 12. 2023. Řízení ve věci tedy trvalo od května 2014 do prosince 2023, a celková doba řízení tak činila 9 let a 6 měsíců. V předmětném řízení lze konstatovat průtah v délce 7 měsíců a nekoncentrovaný postup soudu prvého stupně. Žalobcem nebyla u procesního soudu podána ani stížnost na průtahy, ani návrh na určení lhůty k provedení procesního úkonu dle zákona o soudech a soudcích. Řízení bylo vedeno před dvěma stupni soudů, ve věci rozhodoval soud prvého stupně třikrát a soud druhého stupně rovněž třikrát. Řízení bylo po stránce skutkové i stránce právní složité. O složitosti řízení svědčí i rozsah spisového materiálu. Ve věci byly provedeny listinné důkazy a vyslechnuti svědci. Soud nechal vypravovat znalecký posudek a jeho dodatek ke stanovení obvyklého měsíčního nájemného za užívání bytu, garáže a zahrady. Význam řízení pro žalobce byl shledán jako běžný. Žalobce se podanou žalobou domáhal zaplacení částek 431 976 Kč a 60 159 Kč, které představovaly bezdůvodné obohacení a platby spojené s užíváním bytu. Vzhledem k uvedeným skutečnostem tedy lze dle žalované hodnotit celkovou délku řízení jako nepřiměřenou, žalobcem požadovaná částka zadostiučinění je však nepřiměřeně vysoká a žalovaná považuje za odpovídající výši zadostiučinění částku 108 375 Kč. Při jejím stanovení žalovaná s odkazem na stanovisko NS sp. zn. Cpjn 206/2010 vyšla ze základní částky 15 000 Kč za jeden rok, kterou ponížila o 15 % z důvodu složitosti řízení, včetně podílu obou stran opakovanými žádostmi o odročení jednání. K tomu žalovaná dodala, že při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění je rovněž třeba zohlednit ekonomickou situaci v dané zemi. Výše částky by měla mimo jiné korespondovat s životní úrovní v dané zemi. K požadavku na úroky z prodlení pak žalovaná s odkazem § 15 odst. 1 zákona č. 82/1998 Sb. namítla, že pokud u ní žalobce svůj nárok uplatnil dne 3. 6. 2024, nemohla být již ode dne 4. 6. 2024 v prodlení.

7. V následném doplnění žalovaná uvedla, že nesouhlasí s tvrzením žalobce, že důvod nepřiměřené délky řízen leží výhradně na žalované. Žaloba v posuzovaném řízení původně směřovala vůči dvěma žalovaným, nicméně vůči druhé žalované byla částečným rozsudkem soudu prvého stupně ze dne 27. 9. 2016, v meritu věci potvrzeným odvolacím soudem dne 2. 3. 2017, zamítnuta. Řízení do tohoto okamžiku před soudem prvého stupně i soudem druhého stupně probíhalo plynule s výjimkou odročení dvou jednání. Prvé bylo odročeno ze dne 1. 12. 2014 na den 19. 2. 2015 z důvodu na straně účastníků, přičemž doba od zaplacení soudního poplatku žalobcem dne 20. 11. 2014 a termínem jednání po odročení dne 19. 2. 2015 nepřekročila tříměsíční dobu, tudíž na tuto situaci nelze nahlížet jako na průtah. Na druhé jednání odročené pro nemoc soudkyně ze dne 17. 12. 2015 na den 22. 3. 2016 může být nahlíženo jako na průtah, nicméně ojedinělý. Mezi ostatními úkony či jednáními soudu ve sledovaném období nelze shledat ani průtahy či jinou liknavost. Do částečného rozsudku se žalobce odvolal dne 11. 11. 2016, nicméně své odvolání třikrát doplňoval, soudní poplatek uhradil až k výzvě soudu dne 23. 12. 2016, ač jeho povinností bylo jej uhradit spolu s podáním odvolání (to ostatně platí i o úhradě soudního poplatku za žalobu, který rovněž uhradil až k výzvě soudu), a teprve poté mohla být věc předložena soudu odvolacímu, přičemž poté žalobce podal další doplnění odvolání. Ačkoliv doplnění svého odvolání podával žalobce v souladu se svými zákonnými právy, nelze odhlédnout od toho, že jeho doplňováním přispěl k prodloužení posuzovaného řízení. K prodloužení přispěla rovněž i další aktivita žalobce spočívající v četných doplňováních žalobních tvrzení a nabízení dalších důkazů a zejména pak opakovaná neúčast žalobcem navrhovaných a k jednání předvolávaných svědků i jejich vyhledávání (což vyvolalo i udělení pokut nalézacím soudem), změna bydliště a obtíže s doručováním [Anonymizováno] [jméno FO] v posuzovaném řízení, což jsou skutečnosti, které lze stěží přičítat k tíži soudu, ale spíše k tíži účastníků, resp. žalobce, který na provedení důkazů svědeckými výpověďmi těchto neukázněných svědků trval, ač jejich svědectví nikterak významně nepřispělo k rozhodnutí ve věci, zvláště pak, jestliže v jiném řízení vedeném žalobcem proti účastnicím posuzovaného řízení před OS Praha 4 pod sp. zn. 21 C 142/2013, jehož předmětem byla výpověď z bytu, bylo rozhodnuto ve prospěch žalobce dne 20. 1. 2014 (právní moc dne 4. 7. 2014), a tudíž pro předmět posuzovaného řízení byla rozhodující skutečná výše bezdůvodného obohacení, která mohla být stěží stanovena na základě svědeckých výpovědí žalobcem navržených svědků. Žalobce dále vedl od 12. 2. 2016 proti [Anonymizováno] [jméno FO] řízení o vyklizení bytu, a to rovněž před OS Praha 4 pod sp. zn. 19 C 46/2016, které pravomocně skončilo dne 24. 11. 2021 rovněž ve prospěch žalobce. I z tohoto řízení se žalobce domáhal úhrady imateriální újmy z jeho nepřiměřené délky. Pokud by tedy posuzované řízení mělo pro žalobce takový význam, jak tvrdí, stěží by je zbytečně protahoval zbytečným trváním na výslechu svědků, kteří opakovaně ignorovali předvolání soudu k podání svědeckých výpovědí, a způsobili tak zvýšení počtu soudem nařizovaných jednání. V pokračování posuzovaného řízení po právní moci částečného rozsudku byl soudem prvého stupně ustanoven znalec pro stanovení ceny obvyklého nájmu v lokalitě, kde se nacházel byt, za jehož užívání bez právního důvodu žalobce uplatňoval v namítaném řízení svůj nárok. K narušení plynulosti řízení pak přispěl znalec, který požádal o prodloužení lhůty pro zpracování znaleckého posudku, a dále pak žádost [Anonymizováno] [jméno FO] o odročení jednání nařízeného na den 15. 2. 2018. Jednání se pak uskutečnilo dne 5. 6. 2018. Další jednání, na němž byl vyhlášen rozsudek (v pořadí druhý) soudu prvého stupně, se konalo dne 12. 6. 2018. Rozsudek vyzněl ve prospěch žalobce. [Anonymizováno] [jméno FO] podala do rozsudku odvolání (dne 27. 7. 2018), následně požádala o odpuštění soudního poplatku a do dne 20. 12. 2018 byla řešena tato otázka s tím, že [Anonymizováno] [jméno FO] byla několikrát soudem vyzývána k doplnění podkladů pro rozhodnutí o žádosti o osvobození od soudního poplatku. Věc byla odvolacímu soudu předložena dne 20. 12. 2018. Usnesením odvolacího soudu ze dne 22. 3. 2019 byl v pořadí druhý rozsudek nalézacího soudu zrušen a věc vrácena k dalšímu řízení. Žalobce byl soudem vyzván k doplnění tvrzení, požádal o prodloužení lhůty a koncem srpna bylo soudem nařízeno jednání na den 17. 12. 2019 (v tomto případě byla plynulost řízení mírně narušena – překročena přípustná tříměsíční lhůta mezi úkony soudu o necelý měsíc). Následně bylo odročováno k žádosti žalobce (2x) a[Anonymizováno][Anonymizováno] [jméno FO] (z důvodu COVID) tak, že další jednání se uskutečnilo až dne 3. 6. 2021. Tento průtah v řízení rovněž lze stěží přikládat k tíži žalované. Na dalších jednáních probíhalo dokazování, znalec byl vyzván k doplnění znaleckého posudku, byl urgován soudem, po jeho obdržení byl doplněk rozeslán účastníkům (dne 16. 5. 2022). O odročení jednání nařízeného na den 15. 11. 2022 požádal žalobce, o odročení jednání nově nařízeného na den 6. 12. 2022 požádala [Anonymizováno] [jméno FO]. Další jednání bylo nařízeno na den 16. 2. 2023. To proběhlo, na dalším jednání dne 27. 4. 2023 pokračovalo dokazování a na jednání nařízeném na den 4. 5. 2023 byl vyhlášen rozsudek ve prospěch žalobce (byť byl úspěšný cca pouze co do poloviny uplatněné výše nároku). Do rozsudku podala [Anonymizováno] [jméno FO] odvolání, které doplňovala, věc byla předložena odvolacímu soudu v říjnu 2023 a v listopadu bylo o odvolání rozhodnuto tak, že v pořadí třetí rozsudek soudu prvého stupně byl potvrzen.

8. Z uvedeného tak dle žalované vyplývá, že posuzované řízení bylo zejména po skutkové stránce složité, byla prováděna řada důkazů jak listinných, tak zejména svědeckými výpověďmi (na jejichž provedení žalobce trval), byl zpracováván znalecký posudek, ten byl doplňován a byl jím prováděn důkaz. Žalobce i[Anonymizováno][Anonymizováno] [jméno FO] se na délce posuzovaného řízení podíleli svou aktivitou co do řady podání, žádostmi o odročení, doplňováním odvolání, trvání na svědeckých výpovědích neukázněných svědků a úhradou soudního poplatku až po výzvách soudu. Význam posuzovaného řízení pro žalobce byl běžný, neboť s ohledem na výsledek dalšího řízení vedeného před OS Praha 4 i okamžik jeho skončení (tři měsíce po podání žaloby v posuzovaném řízení, nejpozději 10 měsíců, tj. ještě před vydáním částečného rozhodnutí), byl nárok zjevně důvodný co do základu a žalobci šlo pak v posuzovaném řízení pouze o skutečnou výši uplatněného nároku. K výši uplatněného nároku sám žalobce nenabízel relevantní důkazy, znalecký posudek byl zadán až soudem, žalobce trval na svědeckých výpovědích, které k rozhodnutí o uplatněném nároku nemohly relevantně přispět, a proto by měl být význam posuzovaného řízení pro žalobce hodnocen spíše než jako běžný, jako nižší.

9. Žalobce pak doplnil, že posuzované řízení bylo vedeno celkem o částku 492 135 Kč, přičemž se jednalo o částku za užívání velkého (největšího ze žalobcem pronajímaných) bytu 3+1 o výměře 103 m2 a 43m2 terasy, zahrady o výměře 450 m2 a garáže o výměře 69 m2. Jak vyplývá z daňových přiznání žalobce, byl jeho příjem v daném období poměrně nízký, v některých letech byl i ve ztrátě, protože s provozováním předmětného domu byly spojeny vysoké náklady. Posuzované řízení bylo tedy pro žalobce významné s ohledem na výši žalované částky v poměru k jeho příjmům. Částka, která byla předmětem řízení, byla vysokou i ve srovnání s průměrnou mzdou v době podání žaloby. Ve 2. čtvrtletí roku 2014 činila průměrná hrubá měsíční nominální mzda v ČR celkem 25 500 Kč. Je tak zřejmé, že soudní řízení vedené o částku 492 135 Kč, tedy více než devatenácti násobek průměrné hrubé měsíční mzdy, je soudním řízením pro účastníky zvýšeného významu. Nepřiměřená délka řízení pak zásadně narušila život žalobce. [Anonymizováno] [jméno FO] byla manželkou otce žalobce a nepřiměřená délka řízení a nejisté postavení stran vedly k eskalaci rodinného konfliktu, když se [Anonymizováno] [jméno FO] v průběhu řízení mstila žalobci, opakovaně ho velmi hrubě slovně napadala a podávala na něho (neoprávněná) trestní oznámení. Osobní útoky [Anonymizováno] [jméno FO] a neustále se protahující chaotické soudní řízení způsobily rozpad manželství žalobce. Výdaje na vedení posuzovaného soudního řízení způsobené i délkou soudního řízení a tomu odpovídajícím vysokým počtem úkonů ve věci způsobily vysoký ekonomický i psychický tlak na žalobce (po vrácení věci odvolacím soudem a následné výměně předsedkyně senátu u soudu prvého stupně se věc začala projednávat de facto od začátku). Reálná hodnota částky, o kterou se [Anonymizováno] [jméno FO] na úkor žalobce bezdůvodně obohatila, se inflací za dobu trvání posuzovaného řízení výrazně snížila a žalobci to znemožnilo provést nutné opravy jeho domu a bytu zdevastovaného [Anonymizováno] [jméno FO]. Délka řízení byla zjevně z velké míry zaviněná nečinností (liknavostí) soudu – když žalobce ústně předsedkyni senátu žádal o zrychlení vedení řízení, předsedkyně senátu mu sdělila, že soudí pouze 2 dny v týdnu a nemá na dřívější nařizování jednání časový prostor. Nepřiměřeně dlouhé soudní řízení a dlouhé proluky mezi jednotlivými úkony logicky zvyšují časovou (a tedy i finanční náročnost sporu), kdy po dlouhých prolukách (opakovaně v délce mnoha měsíců) byli jak žalobce, tak jeho právní zástupce nuceni vždy znovu věc studovat, protože po tolika letech nelze projednávané skutečnosti udržet v paměti. To žalobci činilo i psychické a časové problémy. Předmětný byt byl po letech užívání [Anonymizováno] [jméno FO] poškozen, žalobce měl tedy zájem finanční prostředky, které byly předmětem posuzovaného řízení, použít na opravu bytu. Řízení však trvalo velmi dlouhou a žalobce do dnešního dne žalovanou částku [Anonymizováno] Potřeba zajistit peníze na opravu bytu jinde opět vedla ke zvýšení psychického tlaku na žalobce a negativně, se tedy projevila na kvalitě jeho života.

10. Zásadním důvodem, proč posuzované řízení trvalo tak dlouhou dobu, je skutečnost, že soud prvého stupně nerozhodl prvním meritorním rozsudkem ve věci správně, jeho rozsudek musel být zrušen a věc byla odvolacím soudem vrácena zpět k novému řízení (navíc s tím, že bylo nutno dopracovat znalecký posudek). Před soudem prvého stupně pak navíc došlo ke změně v osobě předsedkyně senátu a nová předsedkyně senátu začala věc řešit de facto od začátku. Uvedené skutečnosti měly zásadně negativní vliv na délku řízení, přičemž je nelze klást k tíži ani žalobci, ani [Anonymizováno] [jméno FO]. Od rozhodnutí odvolacího soudu do pravomocného skončení věci uplynula doba dalších 4 let a téměř 9 měsíců. Tvrzení žalované, že pokud by se jednalo pro žalobce o řízení stěžejní, stěží by jej protahoval „zbytečným“ trváním na výslechu svědků, považuje žalobce za nelogické a nemístné. Žalobce postupoval v řízení logicky tak, aby ve věci [Anonymizováno] Dovozovat (ne)význam řízení pro účastníka z toho, že trvá na výslechu svědků, postrádá logiku. Hodnocení, zda je či není trvání na výslechu „zbytečné“, považuje žalobce za nemístné. Co se týče výslechu svědků, bylo předmětem řízení i posuzování, kdo vlastně předmětný byt užíval, a rovněž to, v jakém byl byt stavu. Tedy výslechy svědků byly na místě, což byl i důvod, proč je soud [Anonymizováno] Navíc soud ani nevyslechl všechny žalobcem navržené svědky. Namítané řízení nepovažuje žalobce za nijak složité. Složité se jevilo až v důsledku liknavého a nekoncentrovaného postupu soudu prvého stupně, když dlouhé proluky mezi jednotlivými úkony soudu způsobily, že se mnoho skutečností řešilo opakovaně, a to zejména po změně předsedkyně senátu u soudu prvého stupně. V této souvislosti žalobce též poukazoval na počty věcí vedených v senátu 11 C OS Praha 4 a délku jiných řízení v tomto senátu v kontrastu s prodlevami mezi jednáními a celkovou délkou posuzovaného řízení.

11. K výtce žalované, že nedělal žádné úkony, např. návrhy na určení lhůty, aby bylo posuzované řízení urychleno, žalobce odkázal na řízení vedené u OS Praha 4 pod sp. zn. 19 C 46/2016, ve kterém se pokusil postupovat tímto způsobem, návrh podal, ten však byl MS Praha zamítnut. Tímto byl žalobce demotivován a považoval za další ztrátu času a financí, aby dělal takovéto kroky v posuzovaném řízení, protože z minulosti se mu to neosvědčilo.

12. Dále pak žalobce poukázal na další nezákonný postup soudu, kdy byl žalobce po podání odvolaní proti v pořadí druhému meritornímu rozsudku opětovně vyzýván k zaplacení soudního poplatku, ač poplatek za odvolání již v minulosti zaplatil (při odvolání proti, v pořadí prvému, meritornímu rozsudku), a byl tedy nucen poplatek znovu zaplatit a následně žádat jeho vrácení, což rovněž zapříčinilo další ztrátu času a peněz na straně žalobce. Předsedkyni senátu přitom bylo známo, že jedná ve věci, která se vrátila z odvolacího soudu po rozhodnutí v odvolacím řízení. Vrácení poplatku musel žalobce urgovat, s čímž vznikaly další náklady, a nakonec to skončilo tím, že žalobce podal exekuční žalobu na soud, na ministerstvo. Pak teprve byl žalobci poplatek vrácen, ale trvalo to skoro další 4 měsíce. Žalobce u žalované uplatil nárok na náhradu vzniklé škody, ta však byla zamítnuta.

13. Konečně žalobce uvedl, že [Anonymizováno] [jméno FO] se v průběhu posuzovaného řízení stala z ekonomicky aktivní osoby starobní důchodkyní, v důsledku čehož se snížil její příjem. V současné době je [Anonymizováno] [jméno FO] navíc v insolvenčním řízení. V důsledku délky posuzovaného se tak ztížila vymahatelnost přiznané částky, resp. pohledávka se stala již nevymahatelnou.

14. K doplněným tvrzením žalobce pak žalovaná uvedla, že příjmy žalobce z pronájmů představovaly i za dobu, kdy probíhalo posuzované řízení o zaplacení bezdůvodného obohacení představujícího výši nájmu za jednu ze žalobcem pronajímaných nemovitostí, v průměru částky v rozsahu minimálně 600 – 700 tis. Kč. Tvrzení žalobce o příčinné souvislosti posuzovaného řízení s osobními útoky [Anonymizováno] [jméno FO] a jejich dopadech vedoucích až k rozluce jeho manželství dle žalované spíše svědčí o negativních vztazích žalobce v jeho (širší) rodině a stěží lze přistoupit na tvrzení, že vznikly v příčinné souvislosti s posuzovaným řízením. Spíše lze dojít k závěru, že přetrvávající negativní rodinné vztahy posuzované řízení (a řízení s ním související) založily. To platí i o žalobcem tvrzených psychických problémech údajně vyvolaných nepřiměřenou délkou řízení, neboť negativní vztahy v rodině jistě měly dopad na psychický stav žalobce již dříve před tím, než negativní rodinné vztahy vyústily v namítané řízení. Tvrzení žalobce co do nemožnosti provádění oprav předmětného bytu v příčinné souvislosti s posuzovaným řízením je pouhým neprokázaným tvrzením, neboť žalobce neprokázal, že nebýt délky posuzovaného řízení, byl by předmětný byt opravil, ani neprokázal, že skutečnost, že [Anonymizováno] [jméno FO] v jeho průběhu odešla do důchodu a následně je vůči ní vedeno insolvenční řízení, založila obtížnější získání, resp. vůbec získání přisouzené částky. To samé platí pro tvrzení žalobce o zvýšení psychického tlaku v příčinné souvislosti s nutností shánět finanční prostředky na opravu předmětného bytu jinde, které se i s ohledem na výše uvedené jeví lichým a nedůvěryhodným.

15. Požadavek žalobce na navýšení základní částky dle stanoviska NS s ohledem na inflaci žalovaná odmítla s odkazem na konstantní judikaturu, která setrvává na stanovisku, že ani změna kursu měny, ani inflace nejsou faktory, k nimž lze při stanovení výše nároku za imateriální újmu z nepřiměřené délky řízení přihlížet. Nadto žalovaná upozornila, že Česká republika je jednou z nemnoha výjimek z obecného přístupu států EU k náhradě za zásah do základních lidských práv v souvislosti s řízeními před soudy, příp. dalšími státními orgány, která poskytuje odškodnění za nepřiměřenou délku řízení, a to ještě i řízení civilního. V případech, kdy se nepřiměřená délka týká řízení trestního, lze mít takové odškodnění zcela za legitimní, ale v případech nepřiměřené délky řízení civilního je třeba na její odškodnění nahlížet jako na zvýšenou míru ochrany základních lidských práv ze strany státu, a podle toho také, mimo jiné, přistupovat k aplikaci jednotlivých kritérií.

16. Na základě provedeného dokazování učinil soud následující skutková zjištění:

17. Žalobou došlou OS Praha 4 dne 29. 5. 2014 se žalobce domáhal po [Anonymizováno] [jméno FO] zaplacení částky 373 553 Kč se zákonným úrokem z prodlení od 30. 5. 2014 do zaplacení z titulu vydání bezdůvodného obohacení získaného [Anonymizováno] [jméno FO] užíváním bytu o velikosti 3+1 a výměře 103 m2 spolu s terasou o výměře 43 m2, garáže se čtyřmi parkovacími místy o výměře 69 m2 a zahrady o výměře 450 m2 za dobu od 1. 5. 2012 do 29. 5. 2014. Za obvyklé nájemné za užívání bytu žalobce považoval částku 13 905 Kč měsíčně, přičemž [Anonymizováno] [jméno FO] hradila částku 3 000 Kč měsíčně, jak žalobce zjistil dne 20. 7. 2012 při předání podkladů k domu od [jméno FO], která byla v té době pověřena správou domu, žalobce tak požadoval částku 10 905 Kč měsíčně, celkem tedy za užívání bytu částku 271 727 Kč. Za obvyklé nájemné za užívání garáže žalobce považoval částku 4 000 Kč měsíčně a za obvyklé nájemné za užívání zahrady žalobce považoval částku 1 000 Kč. Za užívání garáže tak žalobce požadoval celkem částku 99 741 Kč a za užívání zahrady částku 2 085 Kč. K prokázání obvyklé výše nájemného žalobce předkládal nájemní smlouvy s nájemci ve stejném domě a inzeráty z webu [Anonymizováno] s tím, pokud by soud tyto důkazy považoval za nedostatečné, navrhoval zpracování znaleckého posudku. Dále žalobce uvedl, že předmětné nemovitosti získal darem v roce 2001, otci žalobce bylo darovací smlouvou zřízeno věcné břemeno užívání. [Anonymizováno] [jméno FO] byla manželkou otce žalobce. Otec žalobce dne [datum] zemřel, a [Anonymizováno] [jméno FO] tak užívá nemovitosti od [datum] bez právního důvodu. Dále žalobce uvedl, že v řízení vedeném u OS Praha 4 pod sp. zn. 21 C 142/2013 bylo rozsudkem ze dne 20. 12. 2013, potvrzeným rozsudkem MS Praha ze dne 28. 5. 2014, rozhodnuto o povinnosti [Anonymizováno] [jméno FO] vyklidit předmětný byt, neboť jej užívá neoprávněně. K výzvě soudu zaslané dne 10. 6. 2014 zaplatil žalobce dne 19. 6. 2014 soudní poplatek za žalobu. Usnesením odeslaným dne 3. 7. 2014 soud vyzval [Anonymizováno] [jméno FO] k vyjádření k žalobě ve lhůtě 15 dnů, současně soud vyžádal připojení spisu 21 C 142/2013. [Anonymizováno] [jméno FO] se k žalobě vyjádřila podáním došlým soudu dne 24. 7. 2014, žalobou uplatněný nárok neuznala. Namítla, že zahradu neužívala, pouze ji bezplatně sekala a v posledních šesti měsících poté, co na ni žalobce podal množství žalob, se již o zahradu ani nestará a neudržuje ji. Garáž užíval otec žalobce, po jeho smrti žalobce znemožnil do garáže přístup odpojením elektřiny. Stran bytu dal žalobce nejprve pokyn k uzavření nájemní smlouvy ze dne 1. 5. 2014 s [Anonymizováno] [jméno FO] a následně tento pokyn [Anonymizováno] Ve věci 21 C 142/2013 podala [Anonymizováno] [jméno FO] dovolání. Dne 6. 8. 2014 bylo nařízeno ústní jednání na den 4. 12. 2014. Podáním došlým soudu dne 26. 8. 2014 [Anonymizováno] [jméno FO] doplnila údaje navržené svědkyně [Anonymizováno]. [jméno FO], kterou soud dne 27. 8. 2014 předvolal k nařízenému jednání. Podáním došlým soudu dne 14. 11. 2014 žalobce navrhl přistoupení [Anonymizováno]. [jméno FO] do řízení jako další žalované, když předmětné nemovitosti užívala společně s [Anonymizováno] [jméno FO], k čemuž mj. navrhoval výslech svědků – obyvatel předmětného domu ([Anonymizováno]. [Anonymizováno], [Anonymizováno] [Anonymizováno], případně další). Žalobce tak navrhoval, aby obě žalované byly zavázány společně a nerozdílně. Stejným podáním žalobce současně svou žalobu rozšířil o požadavek na zaplacení částky 58 423 Kč (42 406 Kč za užívání bytu, 15 591 Kč za užívání garáže a 326 Kč za užívání zahrady) se zákonným úrokem z prodlení od 7. 11. 2014 do zaplacení, když žalované předmětné nemovitosti užívaly až do 25. 9. 2014. Usnesením ze dne 19. 11. 2014, které nabylo právní moci ve dnech 1. 12. a 17. 12. 2014, soud připustil jak přistoupení [Anonymizováno].[Anonymizováno][jméno FO], tak změnu žaloby. K výzvě soudu odeslané dne 20. 11. 2014 zaplatil žalobce dne 21. 11. 2014 soudní poplatek za rozšíření žaloby. Dne 1. 12. 2014 bylo ústní jednání z důvodu, že usnesení o přistoupení [Anonymizováno]. [jméno FO] dosud nenabylo právní moci, odročeno na den 19. 2. 2015. Usnesením odeslaným dne 22. 12. 2014 soud vyzval [Anonymizováno]. [jméno FO] k vyjádření k žalobě ve lhůtě 15 dnů. [Anonymizováno]. [jméno FO] v podání došlém soudu dne 15. 1. 2015 uplatněný nárok neuznala. Předně popřela, že by předmětné nemovitosti užívala, docházela tam pouze na návštěvy za svou matkou ([Anonymizováno] [jméno FO]), bydlí jinde, dále popřela, že by od žalobce obdržela výzvu k vydání bezdůvodného obohacení, a vznesla námitku promlčení s ohledem na datum doručení návrhu na její přistoupení do posuzovaného řízení. Dále [Anonymizováno]. [jméno FO] uvedla, že se ke kusým tvrzením žalobce nemůže blíže vyjádřit, a poukázala na to, že žalobce v každém řízení uvádí něco jiného, stejně jako na praxi žalobce, který svá tvrzení neustále doplňuje, mění a dezinterpretuje v závislosti na průběhu řízení. Dne 9. 2. 2015 byl připojen spis 21 C 142/2013. Dne 30. 1. 2015 došlo soudu vyrozumění o ukončení právního zastoupení žalobce. Dne 13. 2. 2015 předložil žalobce soudu k důkazu 30 listin. Při jednání konaném dne 19. 2. 2016, při kterém již byl žalobce zastoupen novým právním zástupcem, bylo zahájeno projednání věci. [Anonymizováno]. [jméno FO] doplnila, že byt užívala na základě platné nájemní smlouvy. V bytě se nacházely i věci, které na základě rozhodnutí v dědickém řízení patřily žalobci, a [Anonymizováno] [jméno FO] s nimi kvůli trestním oznámením žalobce a jeho podáním k různým institucím nemohla manipulovat. Pro případ, že by se žalobci podařilo jeho tvrzení prokázat, [Anonymizováno] [jméno FO] avizovala, že má vůči němu pohledávku k započtení, kterou je připravena uplatnit. [Anonymizováno]. [jméno FO] doplnila, že v posledních obdobích zůstávala s matkou v bytě více, neboť tato se v důsledku chování žalobce, který na ni útočil a choval se v rozporu s dobrými mravy (např. vypnul elektřinu), v bytě bála. Soud předestřel, že otázky platnosti nájemní smlouvy a rozsah užívání garáže a zahrady byly již vyřešeny v řízení 21 C 142/2013, a soud se tak již jimi nebude zabývat a předmětem dokazování bude výše bezdůvodného obohacení a užívání bytu [Anonymizováno]. [jméno FO]. Bylo prováděno dokazování listinami a spisem 21 C 142/2013, žalobce navrhl, aby k otázce obvyklé výše nájemného bylo vyžádáno vyjádření [Anonymizováno] s tím, že by pak případně nebylo nutné zadávat znalecký posudek. Žalobce pak předložil částečné zpětvzetí žaloby vůči [Anonymizováno]. [jméno FO] do částky 97 183 Kč (bezdůvodné obohacení vzniklé za dobu od 20. 4. 2012 do 5. 11. 2012) z důvodu namítnutého promlčení a současně svou žalobu změnil stran příslušenství, kdy úrok z prodlení nadále požadoval z celých žalovaných částek od 26. 9. 2014 do zaplacení. Po tomto zpětvzetí a změně tak žalobce požadoval po [Anonymizováno] [jméno FO] zaplacení částky 97 183 Kč s příslušenstvím a po obou žalovaných společně a nerozdílně zaplacení částky 334 793 Kč s příslušenstvím. Žalovaným byla stanovena lhůta 15 dnů k vyjádření k částečnému zpětvzetí žaloby. Jednání bylo za účelem pokračování v dokazování (výslechy účastníků a svědků) odročeno na den 14. 5. 2015. V podáních došlých soudu dne 26. 2. 2015 vyjádřily žalované souhlas s částečným zastavením řízení. Dne 2. 3. 2015 soud k odročenému jednání předvolal k výslechu žalované (žalobce byl předvolán při předchozím jednání) a svědkyně [Anonymizováno]. [Anonymizováno] a [Anonymizováno] [Anonymizováno]. Současně soud adresoval dotaz [Anonymizováno] stran obvyklé výše nájemného. Zásilka s předvoláním pro [Anonymizováno]. [Anonymizováno] se dne 9. 3. 2015 vrátila soudu jako nedoručitelná. Usnesením z téhož dne bylo rozhodnuto o částečném zastavení řízení z důvodu zpětvzetí a soud současně zaslal žalobci výzvu ke sdělení jiné adresy [Anonymizováno]. [Anonymizováno], pokud na jejím výslechu bude trvat. V podání došlém soudu dne 10. 4. 2015 žalobce navrhoval k prokázání užívání bytu [Anonymizováno]. [jméno FO] listinné důkazy, výpověď svědka z řízení 21 C 142/2013 a dále nad rámec již navržených svědků [Anonymizováno]. [Anonymizováno] (stále bydlí na adrese předmětného bytu a má zde i označenou schránku) a [Anonymizováno] [Anonymizováno] výslechy svědků [Anonymizováno]. [Anonymizováno], [Anonymizováno]. [Anonymizováno] (obyvatelé domu s předmětným bytem), [Anonymizováno]. [Anonymizováno], [Anonymizováno]. [Anonymizováno], [právnická osoba]. K výši bezdůvodného obohacení pak žalobce jako důkaz navrhoval základní ceny a celkové nájemné v [adresa] pro období od 1. 1. 2010 do 21. 12. 2012 a přehled nájemného v domě s předmětným bytem. Dne 14. 5. 2015 soud k odročenému jednání předvolal všechny žalobcem navržené svědky, zásilka pro [právnická osoba] se dne 22. 4. 2015 soudu vrátila jako nedoručitelná. Dne 27. 4. 2015 došla soudu omluva [Anonymizováno]. [Anonymizováno] z důvodu zahraniční cesty, dne 7. 5. 2015 se omluvil [Anonymizováno]. [Anonymizováno] z důvodu odjezdu [Anonymizováno] [Anonymizováno], dne 11. 5. 2015 se omluvila [Anonymizováno]. [Anonymizováno] ze zdravotních důvodů (následně bylo doloženo). Při ústním jednání konaném dne 14. 5. 2015 předložily žalované společné podání, ve kterém namítly nedostatek aktivní legitimace žalobce a nedostatek pasivní legitimace [Anonymizováno] [jméno FO], a to z důvodu neplatnosti darovací smlouvy (jak bylo konstatováno odvolacím soudem v řízení vedeném u OS Praha 4 pod sp. zn. 21 C 183/2013 mezi [jméno FO] a žalobcem), kterou měl žalobce nabýt předmětné nemovitosti od své babičky. Nemovitosti tak přešly děděním z babičky žalobce na [Anonymizováno]. [jméno FO] a otce žalobce a podíl otce žalobce pak na [Anonymizováno] [Anonymizováno] [právnická osoba] otce žalobce. [Anonymizováno] [jméno FO] tedy nemovitosti užívala na základě spoluvlastnického práva. Dále [Anonymizováno] [jméno FO] namítla, že užívala pouze byt (garáž měl jednak žalobce zaplněnou svými věcmi, jednak do ní zamezil přístup výměnou zámku, zahradu užívala jen k průchodu k domu), který však byl pro svůj stavebně technický stav téměř neobyvatelný (plíseň na stěnách, do bytu zatékalo), žalobce se o stav bytu [Anonymizováno] Konečně pak [Anonymizováno] [jméno FO] z procesní opatrnosti započetla vůči žalobou uplatněným nárokům zbytek svých pohledávek za žalobcem ve výši 423 517 Kč. Původní výše pohledávek činila 762 173 Kč a tyto vznikly vynaložením vlastních prostředků [Anonymizováno] [jméno FO], získaných z prodeje obchodního podílu ve společnosti [právnická osoba], se kterým bylo spojeno právo nájmu bytu, v roce 2006 za částku 1 380 000 Kč, na zateplení, elektroinstalaci, ocelovou konstrukci a další na domě s předmětným bytem. Pohledávky [Anonymizováno] [jméno FO] byly shledány způsobilými k zápočtu v řízení vedeném mezi žalobcem a [Anonymizováno] [jméno FO] u OS Praha 4 pod sp. zn. 18 C 653/2013 ([Anonymizováno] [jméno FO] zde započetla 338 656 Kč). K podání žalované předložily větší množství listin jako důkazů. K tomu žalobce namítl, že prvostupňové rozhodnutí ve věci 21 C 183/2013, ve kterém se po něm jeho strýc domáhá zaplacení asi 2 [Anonymizováno] Kč z titulu investic do nemovitosti žalobce, bylo zrušeno a věc vrácena k dalšímu řízení. Dále byly při jednání prováděny listinné důkazy a vyslechnuti [Anonymizováno]. [Anonymizováno], [Anonymizováno] [Anonymizováno], [tituly před jménem] [Anonymizováno]. Na výslechu [právnická osoba] žalobce dále netrval, k trvání na výslechu dalších svědků se chtěl vyjádřit písemné. Jednání pak bylo za účelem pokračování v dokazování odročeno na den 10. 9. 2015. Dne 25. 5. 2015 došlo soudu vyrozumění o ukončení právního zastoupení žalobce. V podání došlém soudu dne 15. 6. 2015 žalobce doplnil, že právním titulem vůči [Anonymizováno]. [jméno FO] by vedle bezdůvodného obohacení mohla být i náhrada škody způsobené úmyslným porušením povinností ze smlouvy o správě domu, kterou [Anonymizováno]. [jméno FO] se žalobcem uzavřela dne 14. 3. 2011, tím, že se v rozporu se zájmem žalobce pokusila nadvakrát (1. 1. a 1. 5. 2012) uzavřít nájemní smlouvu k předmětnému bytu ve prospěch [Anonymizováno] [jméno FO] za absurdně nízkou částku na dobu 50 let. Taková nájemní smlouva byla v řízení 21 C 142/2013 shledána neplatnou ([Anonymizováno] [jméno FO] se přesto v řízení 24 C 401/2013 domáhala určení neplatnosti výpovědi). Žalobce sporoval tvrzení žalovaných o neplatnosti darovací smlouvy, nic takového není v rozhodnutí odvolacího soudu ve věci 21 C 183/2013 uvedeno. Dále uvedl, že žalované si neoprávněně ponechaly částku min. 695 499 Kč z nájmů bytů, kdy nájemné [Anonymizováno]. [jméno FO] vybírala na základě plné moci, žalobce na tuto částku podal vůči [Anonymizováno]. [jméno FO] žalobu u Obvodního soudu pro Prahu 10 (dále jen „OS Praha 10“), kde je řízení vedeno pod sp. zn. 34 C 60/2014. Žalobce sporoval důvodnost zápočtu provedeného [Anonymizováno] [jméno FO] (ve věci 18 C 653/2013 podal odvolání), když [Anonymizováno] [jméno FO] do údajných investic započetla i částky placené v rámci exekucí za otce žalobce, navíc i investice byly provedeny z částek inkasovaných z nájemného. Pokud by [Anonymizováno] [jméno FO] přeci jen mohla něčeho započíst, namítl vůči tomu žalobce protizápočet pohledávky ve výši 372 578 Kč z titulu úhrady cen služeb spojených s užíváním bytu v letech 2002-2012. Dále žalobce namítal, že žalované z bytu odcizily zařízení v hodnotě 218 207 Kč, další zařízení poškodily a byt zanechaly špinavý a ve zdevastovaném stavu. V době užívání bytu žalovanými jej žalobce nemohl ani zkontrolovat, natož opravovat. K prokázání užívání bytu [Anonymizováno]. [jméno FO] žalobce navrhoval výslech dalších dvou svědků – obyvatel předmětného domu [Anonymizováno] [Anonymizováno] a [Anonymizováno]. [Anonymizováno]. Dále pak žalobce popisoval vyhrocené vztahy účastníků, kdy na sebe vzájemně podávají trestní oznámení či volají policii apod. Dne 1. 7. 2015 soud k odročenému jednání předvolal všechny žalobcem navržené svědky, včetně [právnická osoba]. Zásilka pro [právnická osoba] se dne 13. 7. 2015 vrátila soudu jako nedoručitelná. Dne 6. 8. 2015 soud vyžádal spisy OS Praha 4 sp. zn. 21 C 183/2013 a 18 C 653/2013 a spis [právnická osoba] 10 sp. zn. 34 C 60/2014. Dne 8. 9. 2015 se omluvila [Anonymizováno] [Anonymizováno] z pracovních důvodů, téhož dne došlo soudu čestné prohlášení [Anonymizováno]. [Anonymizováno] sepsané na žádost žalobce a její omluva z jednání z důvodu nutnosti vyzvedávat syna z nové školy a žádost o zproštění její osoby dalších svědectví v této věci. Dne 9. 9. 2015 se z pracovních důvodů omluvila [Anonymizováno]. [Anonymizováno], která k omluvě přiložila kopii čestného prohlášení svého spolubydlícího [Anonymizováno]. [Anonymizováno] sepsaného na žádost žalobce, které by u soudu potvrdila. Téhož dne se omluvil [Anonymizováno]. [Anonymizováno] z důvodu dovolené mimo ČR. Při jednání konaném dne 10. 9. 2015 žalobce, zastoupený novým právním zástupcem, předložil písemnou reakci na doplnění žalovaných předložené při předchozím jednání (z větší části obdobné s předchozím doplněním žalobce došlým soudu dne 15. 6. 2015), ve kterém dále doplnil, že mu [Anonymizováno] [jméno FO] odcizila částku 188 656 Kč z pojistného plnění za opravu protékající terasy zaviněné neodborným postupem firmy provádějící zateplení fasády v roce 2010. Žalované předložily písemné podání, ve kterém [Anonymizováno] [jméno FO] podrobněji specifikovala částky, které měla zaplatit za rekonstrukci domu žalobce a které namítala k započtení. Účastníci se k těmto doplněním dále vyjadřovali. Bylo provedeno větší množství listinných důkazů, ze svědků se nikdo [Anonymizováno] Byla provedena koncentrace řízení, kdy účastníkům byla poskytnuta lhůta 30 dnů pro doplnění tvrzení a důkazních návrhů, a jednání bylo za účelem opětovného předvolání svědků odročeno na den 17. 12. 2015. K odročenému jednání soud dne 5. 10. 2015 opětovně předvolal všechny žalobcem navržené svědky, vyjma [právnická osoba]. V podání došlém soudu dne 9. 10. 2015 žalobce vyvracel vznik pohledávek uplatňovaných [Anonymizováno] [jméno FO] k započtení, žalované v podání došlém soudu dne 12. 10. 2015 zopakovaly argumentaci stran vzniku započítávaných pohledávek. Dne 13. 10. 2015 se soudu vrátila zásilka pro [Anonymizováno]. [Anonymizováno] jako nedoručitelná. Dne 17. 12. 2015 se omluvila [Anonymizováno]. [Anonymizováno] z důvodu dopravních problémů. Při jednání konaném dne 17. 12. 2015 byli vyslechnuti žalobce a [Anonymizováno] [jméno FO], žádný ze svědků se k jednání [Anonymizováno] Žalobce pro případ, že by soud považoval další předvolávání svědků za zbytečné, na jejich výslechu netrval, žalované na výslechu svědků trvaly. Jednání bylo za účelem opětovného předvolání svědků odročeno na den 22. 3. 2016. Usneseními ze dne 23. 12. 2015 soud rozhodl o uložení pořádkových pokut [Anonymizováno]. [Anonymizováno], [Anonymizováno]. [Anonymizováno], [Anonymizováno] [Anonymizováno], [Anonymizováno]. [Anonymizováno] a všechny žalobcem navržené svědky (vyjma [právnická osoba]) soud opětovně předvolal k jednání. Dne 8. 1. 2016 došlo soudu odvolání [Anonymizováno]. [Anonymizováno], dne 12. 1. 2016 odvolání [Anonymizováno]. [Anonymizováno] a dne 13. 1. 2016 odvolání [Anonymizováno] [Anonymizováno] s připojenou omluvou za [Anonymizováno]. [Anonymizováno], který je z rodinných důvodů již delší dobu mimo ČR. V podání došlém soudu dne 13. 1. 2016 [Anonymizováno] [jméno FO] dále upřesňovala k započtení namítané pohledávky a dále namítala, že žalobce v žalobním návrhu nezohlednil jím potvrzenou platbu za užívání bytu ze strany [Anonymizováno] [jméno FO] ve výši 3 000 Kč měsíčně. Žalobce na poslední podání [Anonymizováno] [jméno FO] stručně reagoval podáním došlým soudu dne 14. 3. 2016. Dne 21. 3. 2016 bylo nařízené jednání z důvodu nemoci soudkyně odročeno na den 16. 6. 2016. Obsáhle se žalobce vyjádřil k pohledávkám započítávaným [Anonymizováno] [jméno FO] v podání došlém soudu dne 4. 4. 2016, kdy zpochybňoval jejich vznik a namítal, že tvrzené platby [Anonymizováno] [jméno FO] realizovala z inkasovaných prostředků z nájmu. V podání došlém soudu dne 12. 5. 2016 žalobce předkládal další důkazy (protokol o výslechu svědků v řízení 34 C 60/2014 u OS Praha 10) k prokázání tvrzení, že byt užívala i [Anonymizováno]. [jméno FO]. Při jednání konaném dne 14. 6. 2016 soud konstatoval, že došlo ke spojení věci s věcí vedenou pod sp. zn. 11 C 104/2015, ve které se žalobce po žalovaných domáhal vydání bezdůvodného obohacení vzniklého z titulu úhrady cen služeb za žalované. Při jednání byli vyslechnuti svědci [Anonymizováno]. [Anonymizováno], [Anonymizováno] [Anonymizováno], [Anonymizováno]. [Anonymizováno], [Anonymizováno]. [Anonymizováno] ([Anonymizováno]. [Anonymizováno] se opět nedostavila) a dále [Anonymizováno]. [jméno FO]. Jednání bylo odročeno za účelem pokračování v řízení na den 27. 9. 2016. Při jednání konaném dne 27. 9. 2016 byl vyhlášen částečný rozsudek, kterým byla žaloba vůči [Anonymizováno]. [jméno FO] zamítnuta (výrok I) a žalobci bylo uloženo zaplatit [Anonymizováno]. [jméno FO] na náhradě nákladů řízení částku 146 065 Kč. Soud takto rozhodl, když vzal za prokázané, že [Anonymizováno][Anonymizováno] [jméno FO] v bytě nebydlela. Písemné vyhotovení rozsudku bylo vypraveno dne 27. 10. 2016. Dne 11. 11. 2016 došlo soudu blanketní odvolání žalobce. K výzvě soudu odeslané dne 16. 11. 2016 žalobce odvolání odůvodnil podáním došlým soudu dne 6. 12. 2016. Podáním došlým soudu dne 7. 12. 2016 žalobce své odvolání [Anonymizováno] Odvolání a jeho doplnění byla ve dnech 8. a 9. 12. 2016 zaslána žalovaným k vyjádření ve lhůtě 15 dnů. Vyjádření [Anonymizováno]. [jméno FO] došlo soudu dne 9. 12. 2016. K výzvě soudu odeslané dne 19. 12. 2016 zaplatil žalobce 22. 12. 2016 soudní poplatek za odvolání. Dne 3. 1. 2017 byl spis předložen MS Praha. Podáním došlým MS Praha dne 10. 1. 2017 [Anonymizováno]. [jméno FO] doplňovala své vyjádření k odvolání. Dne 16. 1. 2017 bylo nařízeno odvolací ústní jednání na den 2. 3. 2017. Podáním došlým MS Praha dne 27. 2. 2017 žalobce opětovně doplňoval své odvolání. Při jednání konaném dne 2. 3. 2017 bylo odvolání projednáno a byl vyhlášen rozsudek, kterým byl rozsudek soudu prvého stupně ve výroku I potvrzen a ve výroku II změněn stran výše náhrady nákladů na částku 133 584 Kč (výrok I) a žalobci bylo uloženo zaplatit [Anonymizováno]. [jméno FO] na náhradě nákladů odvolacího řízení částku 24 684 Kč. Odvolací soud shledal napadený rozsudek věcně správný, ale z jiných důvodů, a to že [Anonymizováno] [jméno FO] měla byt užívat na základě neplatné nájemní smlouvy, jíž nebyla [Anonymizováno]. [jméno FO] účastníkem, a bezdůvodné obohacení tak mohlo vzniknout jen mezi účastníky této neplatné smlouvy bez ohledu na skutečnost, zda [Anonymizováno][Anonymizováno] [jméno FO] byl užívala či nikoliv. Spis byl vrácen OS Praha 4 dne 14. 3. 2017, rozsudek [soud B] byl dne 15. 3. 2017 vypraven a téhož dne nabyl právní moci. Usnesením ze dne 12. 4. 2017, které nabylo právní moci dne 23. 4. 2017, soud ustanovil znalce k určení obvyklého nájemného. Lhůta byla stanovena na 45 dnů od doručení spisu. Žalobci bylo v usnesení uloženo složit zálohu na náklady znaleckým posudkem ve výši 3 500 Kč, a to do tří dnů od právní moci usnesení. Záloha byla žalobcem složena dne 21. 4. 2017 a spis byl dne 18. 5. 2017 doručen znalci. Podáním došlým soudu dne 29. 6. 2017 žádal znalec z důvodu své zaneprázdněnosti a čerpání dovolené, pro které proběhlo místní šetření až dne 28. 6. 2017, a z důvodu náročnosti zpracování posudku o prodloužení lhůty do 31. 7. 2017. Usnesením ze dne 10. 7. 2017 bylo žádosti vyhověno. Dne 12. 7. 2017 došlo soudu vyrozumění o ukončení právního zastoupení žalobce. Znalecký posudek došel soudu dne 4. 8. 2017 (již referovaná urgence soudu nebyla vypravena). Posudek byl dne 8. 8. 2017 zaslán účastníkům s výzvou k vyjádření ve lhůtě 10 dnů. [Anonymizováno] [jméno FO] v podání došlém soudu dne 14. 8. 2017 výslech znalce nepožadovala. K výzvě soudu odeslané dne 14. 9. 2017 předložil znalec dne 19. 9. 2017 technický průkaz vozidla. Usnesením ze dne 29. 9. 2017, které nabylo právní moci dne 25. 10. 2017, bylo rozhodnuto o znalečném, které bylo dne 6. 11. 2017 proplaceno. Dne 7. 11. 2017 bylo nařízeno ústní jednání na den 15. 2. 2018. K žádosti [Anonymizováno] [jméno FO] došlé soudu dne 12. 2. 2018 a odůvodněné pracovní neschopností, kdy [Anonymizováno] [jméno FO] trvala na své osobní účasti u jednání, bylo jednání odročeno na den 5. 6. 2018. Při jednání konaném dne 5. 6. 2018, při kterém byl žalobce zastoupen novým právním zástupcem, byl proveden důkaz znaleckým posudkem, dokazování bylo ukončeno a jednání bylo za účelem vyhlášení rozsudku odročeno na den 12. 6. 2018. Při jednání konaném dne 12. 6. 2018 byl vyhlášen rozsudek, kterým bylo [Anonymizováno] [jméno FO] uloženo zaplatit žalobci částku 417 561 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 361 086 Kč od 30. 5. 2014 do zaplacení a z částky 56 475 Kč od 7. 11. 2014 do zaplacení (výrok I), do částky 14 415 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 12 467 Kč od 30. 5. 2014 do zaplacení a z částky 1 948 Kč od 7. 11. 2014 do zaplacení byla žaloba zamítnuta (výrok II), do částky 60 159 Kč se zákonným úrokem z prodlení od 16. 3. 2015 do zaplacení byla žaloba zamítnuta (výrok III), [Anonymizováno] [jméno FO] bylo uloženo zaplatit na náhradě nákladů řízení žalobci částku 154 002 Kč (výrok IV) a státu částku 5 175,70 Kč (výrok V). Soud vzal z výsledků řízení 21 C 142/2013 za prokázané, že [Anonymizováno] [jméno FO] užívala byt, garáž i zahradu, stran výše náhrady soud vyšel z obvyklého nájemného dle znaleckého posudku, proti kterému účastníci nic nenamítali (u bytu a zahrady činilo více než žalobce požadoval, u garáže méně, než žalobce požadoval). Ke kompenzační námitce [Anonymizováno] [jméno FO] soud pro neurčitost [Anonymizováno] Stran částky 60 159 Kč, která měla představovat dluh na službách spojených s užíváním bytu, žalobce neunesl břemeno tvrzení. Písemné vyhotovení rozsudku bylo vypraveno dne 12. 7. 2018. Usneseními ze dne 16. 7. 2018 bylo rozhodnuto o prominutí pořádkových pokut uložených svědkům. Dalším usnesením ze dne 16. 7. 2018, vypraveným dne 18. 7. 2018, soud doplnil vyhlášený rozsudek tak, že žalobce je povinen zaplatit státu na náhradě nákladů řízení částku 1 553,20 Kč. Dne 30. 7. 2018 došlo soudu odvolání žalobce proti výroku II, III, IV a V rozsudku a proti doplňujícímu usnesení. Dne 1. 8. 2018 došlo soudu blanketní odvolání [Anonymizováno] [jméno FO] proti výroku I, IV a V rozsudku, které přislíbila odůvodnit ve lhůtě 30 dnů. Dne 2. 8. 2018 byla žalobci odeslána výzva k zaplacení soudního poplatku za odvolání ve výši 24 607 Kč. K námitce žalobce došlé soudu dne 8. 8. 2018, že jeho odvolání směřuje jen do zamítnuté částky 74 574 Kč a soudní poplatek byl vyměřen z celé žalované částky, byla výzva usnesením ze dne 10. 8. 2018 změněna tak, že žalobce byl vyzván k úhradě soudního poplatku za odvolání ve výši 3 729 Kč. Soudní poplatek byl žalobcem zaplacen dne 14. 8. 2018. Odvolání žalobce bylo dne 17. 7. 2018 zasláno [Anonymizováno] [jméno FO] k vyjádření ve lhůtě 15 dnů. Dne 19. 9. 2018 byly [Anonymizováno] Kodlové zaslány výzva k odstranění vad odvolání ve lhůtě 10 dnů a výzva k zaplacení soudního poplatku za odvolání. Odůvodnění odvolání došlo soudu dne 1. 10. 2018. Dne 5. 10. 2018 došla soudu žádost [Anonymizováno] [jméno FO] o osvobození od soudního poplatku za odvolání. Uvedla, že zaplacení soudního poplatku ve výši 20 879 Kč by pro ni bylo likvidační. Nevlastní žádný hodnotný majetek, pobírá důchod ve výši cca 12 935 Kč měsíčně a přivydělává si jako tajemnice [Anonymizováno] [Anonymizováno] [adresa] s příjmem cca 23 tis. Kč měsíčně, na bydlení včetně záloh na služby vynakládá částku 14 905 Kč měsíčně, žalobcem je vůči ní vedena exekuce pro vymožení částky 338 656 Kč s příslušenstvím, v rámci které je jí strháváno 4 311 Kč z důchodu a 10 907 Kč ze mzdy. Dne 16. 10. 2018 soud zaslal [Anonymizováno] [jméno FO] výzvu k doplnění tvrzení a důkazů stran jejích poměrů (vyplnění prohlášení) ve lhůtě 15 dnů a současně vyžádal informace stran [Anonymizováno] [jméno FO] z registru vozidel a z katastru nemovitostí. Ke dni 19. 10. 2018 [Anonymizováno] [jméno FO] nevlastnila žádnou nemovitost, výpis z registru vozidel, dle kterého [Anonymizováno] [jméno FO] nevlastní žádné vozidlo, došel soudu dne 22. 10. 2018. Vyplněné prohlášení [Anonymizováno] [jméno FO], ve kterém nebylo oproti původní žádosti nic nového, došlo soudu dne 31. 10. 2018. K výzvě soudu odeslané dne 9. 11. 2018 předložila [Anonymizováno] [jméno FO] dne 16. 11. 2018 listiny k prokázání tvrzení v rámci žádosti o osvobození. Usnesením ze dne 20. 11. 2018 bylo [Anonymizováno] [jméno FO] přiznáno osvobození od soudních poplatků pro odvolací řízení v rozsahu 70 %. Dne 27. 11. 2018 zaplatila [Anonymizováno] [adresa] % soudního poplatku za odvolání ve výši 6 264 Kč. Odvolání bylo dne 29. 11. 2018 zasláno žalobci k vyjádření ve lhůtě 15 dnů. Dne 3. 1. 2019 byl spis předložen MS Praha. Dne 15. 1. 2019 byl spis vrácen OS Praha 4 k provedení opravy rozsudku a doplňujícího usnesení, v jejichž záhlaví byly uvedeny dvě žalované, přestože se [Anonymizováno]. [jméno FO] již řízení neúčastní, což způsobuje neurčitost výroku, ve kterém jsou povinnosti ukládány „žalované“. Oprava byla provedena usnesením ze dne 18. 1. 2019, které nabyl právní moci dne 6. 2. 2019. Dne 14. 2. 2019 byl spis opětovně předložen MS Praha, který dne 19. 2. 2019 nařídil odvolací ústní jednání na den 19. 3. 2019. Jednání bylo dne 18. 3. 2019 zrušeno s tím, že o odvoláních bude rozhodnuto v neveřejném zasedání. Usnesením ze dne 22. 3. 2019 MS Praha rozsudek ve znění doplňujícího a opravného usnesení zrušil a věc vrátil soudu prvého stupně k dalšímu řízení. Odvolací soud přisvědčil soudu prvého stupně, že [Anonymizováno] [jméno FO] je povinna vydat bezdůvodné obohacení vzniklé užíváním všech předmětných nemovitostí. Za nedůvodné však odvolací soud považoval krácení výše bezdůvodného obohacení z důvodu, že za garáž žalobce požadoval více, než činí obvyklé nájemné dle znalce. Žalobce požadoval vydání bezdůvodného obohacení za všechny nemovitosti jako celek, výpočet jednotlivých dílčích částek jím byl uveden jen orientačně. Dále odvolací soud vytkl soudu prvého stupně, že se nezabýval námitkami [Anonymizováno] [jméno FO] stran snížené kvality bytu a nevyzval ji k označení důkazů k prokázání jejích tvrzení. Dále odvolací soud vytkl, že soud prvého stupně nesprávně aplikoval na požadavek žalobce na vydání bezdůvodného obohacení z titulu ceny služeb uhrazených za [Anonymizováno] [jméno FO] předpisy o vyúčtování služeb nájemci, místo aby žalobce vyzval k doplnění tvrzení a návrhů důkazů stran služeb, které za [Anonymizováno] [jméno FO] skutečně uhradil jejich dodavatelům. Námitku započtení vznesenou [Anonymizováno] [jméno FO] považoval odvolací soud za dostatečně určitou, a soudu prvého stupně tak vytkl, že nevyzval [Anonymizováno] [jméno FO] k prokázání tvrzení o úhradách za žalobce, stejně jako nevyzval žalobce k prokázání tvrzení, že platby provedené [Anonymizováno] [jméno FO] byly (byť z jejího účtu) učiněny z prostředků z nájemného náležejících žalobci. Spis byl vrácen OS Praha 4 dne 11. 4. 2019, usnesení MS Praha bylo dne 12. 4. 2019 vypraveno a dne 15. 4. 2019 nabylo právní moci. Usneseními vypravenými dne 1. 7. 2019 soud vyzval žalobce k doplnění tvrzení a návrhů důkazů stan služeb, které měl hradit za [Anonymizováno] [jméno FO], a stran původu finančních prostředků užitých na stavební práce a [Anonymizováno] [jméno FO] vyzval k doplnění tvrzení a návrhů důkazů stran původu finančních prostředků užitých na stavební práce, vše ve lhůtě 15 dnů. K žádosti došlé soudu dne 4. 7. 2019 a odůvodněné čerpáním dovolené žalobcem i jeho zástupcem byla žalobci lhůta prodloužena do 5. 8. 2019. K žádosti došlé soudu dne 16. 7. 2019 a odůvodněné čerpáním dovolené právním zástupcem byla [Anonymizováno] [jméno FO] lhůta prodloužena do 10. 8. 2019. Doplnění žalobce došlo soudu dne 5. 8. 2018, [Anonymizováno] [jméno FO] žádné doplnění nepředložila. Dne 26. 8. 2019 bylo nařízeno ústní jednání na den 17. 12. 2019. K žádosti žalobce došlé soudu dne 16. 12. 2019 a odůvodněné pracovní neschopností jeho zástupce bylo jednání odročeno na den 14. 1. 2020. Doplnění tvrzení a návrhů důkazů [Anonymizováno] [jméno FO] dle výzvy z července došlo soudu dne 16. 12. 2019. Při jednání konaném dne 14. 1. 2020 byla [Anonymizováno] [jméno FO] soudem vyzvána k doplnění tvrzení a návrhů důkazů stran zhoršené kvality bytu. Na to bylo [Anonymizováno] [jméno FO] při jednání reagováno návrhy na svůj výslech a výslechy [Anonymizováno]. [jméno FO] a předchozí právní zástupkyně [Anonymizováno] [jméno FO] a k podrobnějšímu doplnění žádala o poskytnutí lhůty. Dále byly prováděny listinné důkazy. Žalobce byl vyzván k vysvětlení a prokázání k náhradě nárokovaného vodného, [Anonymizováno] [jméno FO] byla vyzvána k prokázání tvrzení o původu prostředků na financování rekonstrukce domu z prodeje jejího obchodního podílu (bytu). K doplnění tvrzení a návrhů důkazů byla účastníkům stanovena lhůta 30 dnů a jednání bylo odročeno na den 23. 4. 2020. Doplnění žalobce došlo soudu dne 11. 2. 2020, doplnění [Anonymizováno] [jméno FO] dne 13. 2. 2020. Dne 14. 4. 2020 bylo jednání z důvodu mimořádné situace (Covid) odročeno na den 26. 5. 2020. K žádosti zástupce [Anonymizováno] [jméno FO] došlé soudu dne 20. 4. 2020 a odůvodněné kolizí s dříve nařízeným jednáním a též z důvodu předpokládaných změn v senátu 11 C bylo jednání dne 20. 4. 2020 odročeno na neurčito. Následně byl spis lhůtován z důvodu očekávané změny rozvrhu práce. Dne 14. 12. 2020 bylo novou soudkyní nařízeno ústní jednání na den 4. 3. 2021. K žádosti [Anonymizováno] [jméno FO] došlé soudu dne 10. 2. 2021 a odůvodněné přetrvávající nepříznivou epidemiologickou situací, kdy [Anonymizováno] [jméno FO], která trvá na své osobní účasti, je s ohledem na svůj věk a zdravotní stav v rizikové skupině obyvatel, odročeno na den 3. 6. 2021. Při jednání konaném dne 3. 6. 2021 byly po provedené rekapitulaci, kdy účastníci s ohledem na mezi nimi existující rozpory vylučovali smírné vyřešení věci, provedeno větší množství listinných důkazů a byla vyslechnuta [Anonymizováno] [jméno FO]. Jednání bylo za účelem pokračování v dokazování zejména výslechem svědků odročeno na den 16. 9. 2021. K odročenému jednání byla dne 5. 8. 2021 předvolána jako svědek bývalá právní zástupkyně [Anonymizováno] [jméno FO]. Při jednání konaném dne 16. 9. 2021 byla vyslechnuta svědkyně a provedeno větší množství listinných důkazů. Soud avizoval prokázání zhoršeného stavu bytu a zpracování doplňku znaleckého posudku s ohledem na tento závěr. Jednání bylo za tímto účelem odročeno na neurčito a účastníkům uloženo předložit případné dotazy na znalce ve lhůtě 20 dnů. Dne 5. 10. 2021 soud konzultoval s původně ustanoveným znalcem možnost zpracování doplňku posudku, ten s tímto [Anonymizováno] Dne 6. 10. 2021 předložil žalobce otázky pro znalce. Usnesením ze dne 26. 10. 2021, které nabylo právní moci dne 2. 11. 2021, bylo znalci uloženo zpracovat doplněk znaleckého posudku, a to ve lhůtě 60 dnů od doručení spisu. [Anonymizováno] [jméno FO] bylo uloženo zaplatit zálohu na náklady znaleckého posudku (s ohledem na přiznané částečné osvobození od soudních poplatků) ve výši 3 000 Kč, a to do patnácti dnů od právní moci usnesení. Záloha byla složena dne 18. 11. 2021 a dne 29. 11. 2021 byl dán pokyn k odeslání spisu znalci. Dne 14. 12. 2021 se zásilka pro znalce vrátila jako nevyzvednutá, soud znalce kontaktoval, ten uvedl, že mu [právnická osoba] nebyla do schránky vložena výzva k vyzvednutí zásilky, a požádal o opětovné zaslání na stejnou adresu. Spis byl zaslán dne 15. 12. 2021, avšak dne 31. 12. 2021 se zásilka opět vrátila jako nevyzvednutá a se znalcem bylo dne 3. 1. 2022 domluveno, že si spis vyzvedne osobně u soudu. Znalec spis převzal dne 7. 1. 2022. Podáním došlým soudu dne 2. 3. 2022 žádal znalec z důvodu vytíženosti prací na dříve zadaných posudcích o prodloužení lhůty do 15. 4. 2022, usnesením ze dne 3. 3. 2022 mu bylo vyhověno. Přípisem odeslaným dne 29. 4. 2022 soud urgoval předložení posudku, k tomu znalec téhož dne s omluvou sdělil, že chybně odhadl rozsah a obtížnost posudku, na posudku pracuje a předloží jej nejpozději do 10. 5. 2022. Doplněk posudku pak byl soudu předložen dne 11. 5. 2022. Doplněk posudku s výzvou k vyjádření ve lhůtě 15 dnů byl účastníkům rozeslán dne 16. 5. 2022. Žalobce v podání došlém soudu dne 7. 6. 2022 požadoval výslech znalce. K výzvě soudu odeslané dne 22. 6. 2022 doplnil znalec dne 9. 7. 2022 předchozí vyúčtování znalečného. Usnesením ze dne 14. 7. 2022, které nabylo právní moci dne 6. 8. 2022, bylo rozhodnuto o znalečném, znalečné bylo dne 17. 8. 2022 proplaceno. Dne 14. 9. 2022 bylo nařízeno ústní jednání na den 15. 11. 2022. K žádosti zástupce žalobce došlé soudu dne 26. 9. 2022 a odůvodněné dlouhodobě plánovanou zahraniční cestou bylo jednání dne 4. 10. 2022 odročeno na den 6. 12. 2022. K žádosti [Anonymizováno] [jméno FO] došlé soudu dne 29. 11. 2022 a odůvodněné zdravotní indispozicí [Anonymizováno] [jméno FO], která trvá na své osobní účasti při jednání, neboť spor se žalobcem je pro ni zcela zásadního charakteru, bylo jednání dne 30. 11. 2022 odročeno na den 16. 2. 2023. Při jednání konaném dne 16. 2. 2023 bylo provedeno několik listinných důkazů a důkaz doplňkem znaleckého posudku, byli vyslechnuti znalec a [Anonymizováno] [jméno FO]. Jednání bylo za účelem pokračování v dokazování odročeno na den 27. 4. 2023. Usnesením ze dne 7. 3. 2023, které nabylo právní moci dne 25. 3. 2023, bylo rozhodnuto o znalečném za výslech znalce, znalečné bylo dne 11. 4. 2023 proplaceno. Podáním došlým soudu dne 25. 4. 2023 žalobce navrhoval, aby částky uplatněné žalobou byly navýšeny o inflaci za roky 2013-2022, tj. o 32,3 %. Při jednání konaném dne 27. 4. 2023 bylo provedeno větší množství listinných důkazů, dokazování bylo ukončeno a jednání bylo za účelem přednesu závěrečných návrhů, kdy účastníci byli vyzváni k jejich předložení do 3. 5. 2023, odročeno na den 4. 5. 2023. Závěrečné návrhy došly soudu ve dnech 2. a 3. 5. 2023. Při jednání konaném dne 4. 5. 2023 byl po přednesu závěrečných návrhů vyhlášen rozsudek, kterým bylo [Anonymizováno] [jméno FO] uloženo zaplatit žalobci částku 247 600 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 219 535,48 Kč od 30. 5. 2014 do zaplacení a z částky 28 064,52 Kč od 7. 11. 2014 do zaplacení (výrok I), do částky 184 376 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 154 017,52 Kč od 30. 5. 2014 do zaplacení a z částky 30 358,48 Kč od 7. 11. 2014 byla žaloba zamítnuta (výrok II), [Anonymizováno] [jméno FO] bylo uloženo zaplatit žalobci částku 433,60 Kč se zákonným úrokem z prodlení od 16. 3. 2015 do zaplacení (výrok III), do částky 59 725,40 Kč se zákonným úrokem z prodlení od 16. 3. 2015 byla žaloba zamítnuta (výrok IV), bylo rozhodnuto, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení (výrok V), žalobci bylo uloženo zaplatit státu na náhradě nákladů řízení částku 6 942,74 Kč (výrok VI) a [Anonymizováno] [jméno FO] bylo uloženo zaplatit státu na náhradě nákladů řízení částku 2 116,41 Kč (výrok VII). K žádosti odůvodněné složitostí a náročností věci zejména po skutkové stránce byla dne 31. 5. 2023 prodloužena lhůta pro vypravení písemného vyhotovení rozsudku do 4. 7. 2023, rozsudek byl vypraven dne 30. 6. 2023. Soud takto rozhodl, když uzavřel, že [Anonymizováno] [jméno FO] užívaný byt byl snížené kvality (mapy po dřívějším zatečení, zatékání, plíseň, pouze vlažná voda) a náhrada za 1 měsíc užívání všech nemovitostí tak dle znaleckého posudku činí 12 200 Kč. Stran náhrady za služby uhrazené za [Anonymizováno] [jméno FO] žalobce z podstatné části neunesl břemeno tvrzení, popř. důkazní. Pro navýšení o inflaci soud neshledal důvod, resp. podklad v právních předpisech. Stran zápočtu [Anonymizováno] [jméno FO] neprokázala, že úhrady na rekonstrukci byly z jejích výlučných prostředků, navíc část započítávaných pohledávek by byla promlčená. Dne 13. 7. 2023 došlo soudu blanketní odvolání žalobce proti výroku II, IV, V, VI a VII rozsudku, které přislíbil odůvodnit ve lhůtě 30 dnů. Dne 17. 7. 2023 došlo soudu blanketní odvolání [Anonymizováno] [jméno FO] proti výroku I, III V, VI a VII rozsudku, které přislíbila odůvodnit ve lhůtě 30 dnů. Usneseními vypravenými dne 1. 8. 2023 soud vyzval (i) žalobce k zaplacení soudního poplatku za odvolání ve výši 12 206 Kč, (ii) žalobce k odstranění vad odvolání ve lhůtě 20 dnů, (iii) [Anonymizováno] [jméno FO] k zaplacení soudního poplatku za odvolání ve výši 3 721 Kč, (iv) [Anonymizováno] [jméno FO] k odstranění vad odvolání ve lhůtě 20 dnů. [Anonymizováno] [jméno FO] uhradila soudní poplatek dne 11. 8. 2023. Žalobce v podání došlém soudu dne 14. 8. 2023 namítal nesprávnost výzvy k úhradě soudního poplatku, když soudní poplatek za odvolání již ve věci jednou [Anonymizováno] Dne 21. 8. 2023 došlo soudu odůvodnění odvolání [Anonymizováno] [jméno FO]. Dne 23. 8. 2023 žalobce vyměřený soudní poplatek za odvolání zaplatil a dne 27. 8. 2023 došlo soudu odůvodnění jeho odvolání. Dne 28. 8. 2023 došlo soudu doplnění odvolání [Anonymizováno] [jméno FO]. Usnesením ze dne 29. 8. 2023, které nabylo právní moci dne 15. 9. 2023, soud rozhodl o vrácení zaplacených soudních poplatků za odvolání oběma účastníkům a o zrušení usnesení s výzvami k jejich zaplacení, a současně účastníky vyzval ke sdělení způsobu vrácení soudního poplatku ve lhůtě 5 dnů. S usnesením byla dne 30. 8. 2023 zaslána odvolání účastníkům k vyjádření ve lhůtě 20 dnů. Dne 31. 8. 2023 sdělila [Anonymizováno] [jméno FO] číslo účtu pro vrácení soudního poplatku. Ve dnech 15. a 20. 9. 2023 došla soudu vyjádření žalobce k odvolání [Anonymizováno] [jméno FO]. Dne 3. 10. 2023 byla žalobci zaslána výzva ke sdělení čísla účtu pro vrácení soudního poplatku, [Anonymizováno] [jméno FO] byl soudní poplatek vrácen dne 9. 10. 2023. Dne 24. 10. 2023 byl spis předložen MS Praha, který dne 25. 10. 2023 nařídil odvolací ústní jednání na den 14. 11. 2023. Při jednání konaném dne 14. 11. 2023 byla odvolání projednána a byl vyhlášen rozsudek, kterým byl rozsudek soudu prvého stupně potvrzen (výrok I) a bylo rozhodnuto, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení (výrok II). Odvolací soud se zcela ztotožnil se skutkovými i právními závěry soudu prvého stupně. Spis byl vrácen OS Praha 4 dne 5. 12. 2023, rozsudek MS Praha byl dne 7. 12. 2023 vypraven a téhož dne nabyl právní moci. Dne 7. 12. 2023 došla soudu žádost Ministerstva spravedlnosti o zapůjčení spisu pro potřeby vyřízení žádosti žalobce o náhradu škody vzniklé v souvislosti s nesprávným výběrem soudního poplatku za odvolání, který dosud nebyl ani vrácen. Dne 5. 1. 2024 byla žalobci zaslána urgence sdělení čísla účtu pro vrácení soudního poplatku, číslo účtu bylo sděleno téhož dne a soudní poplatek byl žalobci vrácen dne 12. 1. 2024 (zjištěno ze spisu OS Praha 4 sp. zn. 11 C 181/2014).

18. V řízení vedeném mezi žalobcem a [Anonymizováno] [jméno FO] u OS Praha 4 pod sp. zn. 21 C 142/2013 bylo rozsudkem ze dne 20. 12. 2023 ve spojení s opravným usnesením ze dne 21. 1. 2014, který byl potvrzen rozsudkem MS Praha ze dne 28. 5. 2014 a nabyl právní moci dne 4. 7. 2014, uloženo [Anonymizováno] [jméno FO] vyklidit předmětný byt, garáž a zahradu a zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení, když nájemní smlouvy ze dnů 1. 1. a 1. 5. 2012, ze kterých [Anonymizováno] [jméno FO] vyvozovala své právo užívat nemovitosti, byly posouzeny jako neplatné. Dovolání [Anonymizováno] [jméno FO] bylo odmítnuto usnesením NS ze dne 20. 1. 2015, které nabylo právní moci dne 13. 2. 2015 (zjištěno ze spisu OS Praha 4 sp. zn. 21 C 142/2013, a to odkazovaných rozhodnutí na č. [Anonymizováno] 97, 103, 132 a 154 spisu).

19. V řízení vedeném mezi žalobcem a třetí osobou u OS Praha 4 pod sp. zn. 19 C 46/2016 se žalobce návrhem ze dne 5. 4. 2018 domáhal určení lhůty k přezkoumání důvodů přerušení řízení a k rozhodnutí o doplnění a změně žalobního petitu. Návrh byl usnesením MS Praha ze dne 2. 5. 2018 zamítnut, když o návrhu na pokračování v přerušeném řízení bylo po podání návrhu na určení lhůty rozhodnuto (negativně) a návrh na určení lhůty k rozhodnutí o doplnění a změně žaloby shledal pro pokračující přerušení řízení nedůvodným (zjištěno z usnesení MS Praha č. j. 29 UL 11/2018-6).

20. Důkaz celým spisem OS Praha 4 sp. zn. 19 C 46/2016, vznesený původně žalovanou, soud neprováděl, když žalovaná po konstatování, že se jedná o řízení jiných účastníků než žalobce a [Anonymizováno] [jméno FO] na provedení takového důkazu netrvala, a prokazování tvrzení žalobce o marnosti jeho snahy urychlit toto řízení, která jej měla demotivovat ve snaze činit úkony k urychlení řízení posuzovaného, považoval soud za nadbytečné (k tomu viz dále u právního posouzení).

21. Za rok 2012 měl žalobce - dílčí základ daně ze závislé činnosti ve výši 55 147 Kč (příjmy 41 154 Kč + povinné pojistné 13 993 Kč), - dílčí základě daně z podnikání ve výši -72 149 Kč (příjmy 26 015 Kč - výdaje dle daňové evidence 98 164 Kč), - dílčí základ daně z kapitálového majetku ve výši 0 Kč, - dílčí základ daně z pronájmu ve výši -25 552 Kč (příjmy 499 793 Kč - výdaje dle daňové evidence 525 345 Kč), - dílčí základ daně z ostatních příjmů ve výši 0 Kč, tj. celkový základ daně ve výši 55 147 Kč (zjištěno z přiznání k dani z příjmů fyzických osob za rok 2012).

22. Za rok 2013 měl žalobce - dílčí základ daně ze závislé činnosti ve výši 36 180 Kč (příjmy 27 000 Kč + povinné pojistné 9 180 Kč), - dílčí základě daně z podnikání ve výši 23 535 Kč (příjmy 50 005 Kč - výdaje dle daňové evidence 26 470 Kč), - dílčí základ daně z kapitálového majetku ve výši 0 Kč, - dílčí základ daně z pronájmu ve výši -9 174 Kč (příjmy 699 304 Kč - výdaje dle daňové evidence 708 478 Kč), - dílčí základ daně z ostatních příjmů ve výši 0 Kč, tj. celkový základ daně ve výši 50 541 Kč (zjištěno z přiznání k dani z příjmů fyzických osob za rok 2013).

23. Za rok 2014 měl žalobce - dílčí základ daně ze závislé činnosti ve výši 24 780 Kč (příjmy 18 492 Kč + povinné pojistné 6 288 Kč), - dílčí základě daně z podnikání ve výši -10 354 Kč (příjmy 0 Kč - výdaje dle daňové evidence 10 354 Kč), - dílčí základ daně z kapitálového majetku ve výši 0 Kč, - dílčí základ daně z pronájmu ve výši 12 683 Kč (příjmy 775 369 Kč - výdaje dle daňové evidence 762 686 Kč), - dílčí základ daně z ostatních příjmů ve výši 0 Kč, tj. celkový základ daně ve výši 27 109 Kč (zjištěno z přiznání k dani z příjmů fyzických osob za rok 2014).

24. Za rok 2015 měl žalobce - dílčí základ daně ze závislé činnosti ve výši 95 887 Kč (příjmy 71 554 Kč + povinné pojistné 24 333 Kč), - dílčí základě daně z podnikání ve výši -11 764 Kč (příjmy 305 Kč - výdaje dle daňové evidence 12 069 Kč), - dílčí základ daně z kapitálového majetku ve výši 0 Kč, - dílčí základ daně z pronájmu ve výši 199 068 Kč (příjmy 909 347 Kč - výdaje dle daňové evidence 710 279 Kč), - dílčí základ daně z ostatních příjmů ve výši 0 Kč, tj. celkový základ daně ve výši 283 191 Kč (zjištěno z přiznání k dani z příjmů fyzických osob za rok 2015).

25. Za rok 2016 měl žalobce - dílčí základ daně ze závislé činnosti ve výši 93 347 Kč (příjmy 69 657 Kč + povinné pojistné 23 690 Kč), - dílčí základě daně z podnikání ve výši -94 681 Kč (příjmy 566 Kč - výdaje dle daňové evidence 95 247 Kč), - dílčí základ daně z kapitálového majetku ve výši 0 Kč, - dílčí základ daně z pronájmu ve výši 195 365 Kč (příjmy 788 241 Kč - výdaje dle daňové evidence 592 876 Kč), - dílčí základ daně z ostatních příjmů ve výši 0 Kč, tj. celkový základ daně ve výši 194 031 Kč (zjištěno z přiznání k dani z příjmů fyzických osob za rok 2016).

26. Za rok 2017 měl žalobce - dílčí základ daně ze závislé činnosti ve výši 103 700 Kč (příjmy 77 383 Kč + povinné pojistné 26 317 Kč), - dílčí základě daně z podnikání ve výši -127 903 Kč (příjmy 59 946 Kč - výdaje dle daňové evidence 187 849 Kč), - dílčí základ daně z kapitálového majetku ve výši 0 Kč, - dílčí základ daně z pronájmu ve výši 415 984 Kč (příjmy 1 160 476 Kč - výdaje dle daňové evidence 744 492 Kč), - dílčí základ daně z ostatních příjmů ve výši 0 Kč, tj. celkový základ daně ve výši 391 781 Kč (zjištěno z přiznání k dani z příjmů fyzických osob za rok 2017).

27. Za rok 2018 měl žalobce - dílčí základ daně ze závislé činnosti ve výši 78 066 Kč (příjmy 58 258 Kč + povinné pojistné 19 808 Kč), - dílčí základě daně z podnikání ve výši -182 515 Kč (příjmy 15 000 Kč - výdaje dle daňové evidence 197 515 Kč), - dílčí základ daně z kapitálového majetku ve výši 0 Kč, - dílčí základ daně z pronájmu ve výši 462 299 Kč (příjmy 903 272 Kč - výdaje dle daňové evidence 440 973 Kč), - dílčí základ daně z ostatních příjmů ve výši 0 Kč, tj. celkový základ daně ve výši 357 850 Kč (zjištěno z přiznání k dani z příjmů fyzických osob za rok 2018).

28. Za rok 2019 měl žalobce - dílčí základ daně ze závislé činnosti ve výši 0 Kč, - dílčí základě daně z podnikání ve výši -219 250 Kč (příjmy 50 207 Kč - výdaje dle daňové evidence 269 457 Kč), - dílčí základ daně z kapitálového majetku ve výši 0 Kč, - dílčí základ daně z pronájmu ve výši 802 321 Kč (příjmy 1 035 923 Kč - výdaje dle daňové evidence 233 602 Kč), - dílčí základ daně z ostatních příjmů ve výši 0 Kč, tj. celkový základ daně ve výši 583 071 Kč (zjištěno z přiznání k dani z příjmů fyzických osob za rok 2019).

29. Za rok 2020 měl žalobce - dílčí základ daně ze závislé činnosti ve výši 0 Kč, - dílčí základě daně z podnikání ve výši 18 584 Kč (příjmy 172 864 Kč - výdaje dle daňové evidence 154 280 Kč), - dílčí základ daně z kapitálového majetku ve výši 0 Kč, - dílčí základ daně z pronájmu ve výši 313 794 Kč (příjmy 899 289 Kč - výdaje dle daňové evidence 585 495 Kč), - dílčí základ daně z ostatních příjmů ve výši 0 Kč, tj. celkový základ daně ve výši 332 378 Kč (zjištěno z přiznání k dani z příjmů fyzických osob za rok 2020).

30. Za rok 2021 měl žalobce - dílčí základ daně ze závislé činnosti ve výši 0 Kč, - dílčí základě daně z podnikání ve výši -194 973 Kč (příjmy 43 834 Kč - výdaje dle daňové evidence 238 807 Kč), - dílčí základ daně z kapitálového majetku ve výši 0 Kč, - dílčí základ daně z pronájmu ve výši 617 016 Kč (příjmy 937 922 Kč - výdaje dle daňové evidence 320 906 Kč), - dílčí základ daně z ostatních příjmů ve výši 0 Kč, tj. celkový základ daně ve výši 422 043 Kč (zjištěno z přiznání k dani z příjmů fyzických osob za rok 2021).

31. Za rok 2022 měl žalobce - dílčí základ daně ze závislé činnosti ve výši 0 Kč, - dílčí základě daně z podnikání ve výši -94 184 Kč (příjmy 33 010 Kč - výdaje dle daňové evidence 138 539 Kč), - dílčí základ daně z kapitálového majetku ve výši 0 Kč, - dílčí základ daně z pronájmu ve výši 556 953 Kč (příjmy 928 685 Kč - výdaje dle daňové evidence 371 732 Kč), - dílčí základ daně z ostatních příjmů ve výši 0 Kč, tj. celkový základ daně ve výši 462 769 Kč (zjištěno z přiznání k dani z příjmů fyzických osob za rok 2022).

32. Za rok 2023 měl žalobce - dílčí základ daně ze závislé činnosti ve výši 73 500 Kč (příjmy 73 500 Kč), - dílčí základě daně z podnikání ve výši 261 745 Kč [příjmy 654 362 Kč - výdaje (60 % z příjmů) 392 617 Kč], - dílčí základ daně z kapitálového majetku ve výši 14 832 Kč, - dílčí základ daně z pronájmu ve výši 671 762 Kč (příjmy 1 033 711 Kč - výdaje dle daňové evidence 361 949 Kč), - dílčí základ daně z ostatních příjmů ve výši 0 Kč, tj. celkový základ daně ve výši 1 021 839 Kč (zjištěno z přiznání k dani z příjmů fyzických osob za rok 2023).

33. Vedle předmětného bytu žalobce pronajímal ve stejném domě dalších 8 bytů a kancelář (předmětný byt byl největší) a další byt pronajímal v jiném domě (zjištěno z přehledu pronajímaných bytů). 34. [Anonymizováno] [jméno FO] na sebe podala dne 3. 5. 2024 insolvenční návrh spojený s návrhem na povolení oddlužení s tím, že je v úpadku ve formě platební neschopnosti. V návrhu uvedla, že má dva věřitele, a to žalobce s pohledávkou dle soudního rozhodnutí ve výši 487 473 Kč a [Anonymizováno]. [Anonymizováno] s pohledávkou dle smlouvy o zápůjčce ve výši 50 000 Kč. Jejím jediným příjmem je důchod ve výši 20 913 Kč měsíčně s očekávaným zvýšením na 21 183 Kč měsíčně. Po odečtu zákonem stanovených položek lze na úhradu pohledávek věřitelů poukazovat částku 4 482 Kč měsíčně. Usnesením ze dne 30. 10. 2024 byl zjištěn úpadek [Anonymizováno] [jméno FO] a bylo povoleno jeho řešení oddlužením (zjištěno z údajů insolvenčního rejstříku k řízení vedenému u [Anonymizováno] pod sp. zn. [Anonymizováno] [Anonymizováno] [insolvenční spisová značka], a to přehledu Oddílu A – Řízení do úpadu a insolvenčního návrhu).

35. Kumulovaná průměrná roční míra inflace vyjádřená přírůstkem průměrného indexu spotřebitelských cen činila v ČR za roky 2011 až 2023 celkem 58,93 % (zjištěno z přehledu inflace).

36. Žádostí ze dne 30. 5. 2024, došlou žalované dne 3. 6. 2024, uplatnil žalobce u žalované z důvodů následně uvedených v podané žalobě (byť stručněji formulovaných) požadavek na zaplacení částky 320 920 Kč (žalobce v žádosti vycházel ze základní částky 20 000 Kč za rok řízení, kterou navýšil o 48,2 % z důvodu inflace, o 20 % z důvodu, že se na průtazích nijak nepodílel, a o 20 % z důvodu velkého významu věci pro svou osobu) jako zadostiučinění za nemajetkovou újmu z titulu nepřiměřené délky posuzovaného řízení. Žalovaná žádost vyřídila stanoviskem ze dne 27. 6. 2024, kterým z důvodů následně uvedených ve vyjádření k žalobě přiznala žalobci zadostiučinění ve výši 108 375 Kč (zjištěno ze žádosti, potvrzení o přijetí, stanoviska).

37. Navržené důkazy vyžádáním zprávy [Anonymizováno] správy sociálního zabezpečení stran odchodu [Anonymizováno] [jméno FO] do důchodu a účastnickou výpovědí žalobce soud [Anonymizováno] Skutečnosti týkající se důchodu [Anonymizováno] [jméno FO] vyplynuly již z obsahu spisu posuzovaného řízení. Stran tvrzení o rozpadu manželství žalobce v důsledku nepřiměřené délky posuzovaného řízení by byla účastnická výpověď až podpůrným důkazem, když tato tvrzení mohla být prokazována i jinak (např. svědeckou výpovědí bývalé manželky) a žalobce přes výzvu soudu jiné důkazy [Anonymizováno] Stran ostatních tvrzení pak již soud učinil dostatek skutkových zjištění ze spisu posuzovaného řízení.

38. Takto zjištěný skutkový stav soud posoudil dle následujících ustanovení právních předpisů:

39. Dle § 5 zákona 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona České národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „OdpŠk“), stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu, která byla způsobena rozhodnutím, jež bylo vydáno v občanském soudním řízení, ve správním řízení, v řízení podle soudního řádu správního nebo v řízení trestním, nebo nesprávným úředním postupem.

40. Dle §§ 14, 15 OdpŠk se nárok na náhradu škody se uplatňuje u úřadu uvedeného v § 6, uplatnění nároku na náhradu škody podle tohoto zákona je podmínkou pro případné uplatnění nároku na náhradu škody u soudu. Domáhat se náhrady škody u soudu může poškozený pouze tehdy, pokud do šesti měsíců ode dne uplatnění nebyl jeho nárok plně uspokojen.

41. Žalobce splnil podmínku pro soudní uplatnění nároku na náhradu nemajetkové újmy způsobené nezákonným rozhodnutím či nesprávným úředním postupem, představovanou předběžným uplatněním nároku u příslušného orgánu.

42. Dle § 13 OdpŠk odpovídá stát za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem. Nesprávným úředním postupem je také porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě. Nestanoví-li zákon pro provedení úkonu nebo vydání rozhodnutí žádnou lhůtu, považuje se za nesprávný úřední postup rovněž porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě. Právo na náhradu škody má ten, jemuž byla nesprávným úředním postupem způsobena škoda.

43. Dle § 31a OdpŠk se bez ohledu na to, zda byla nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem způsobena škoda, poskytuje podle tohoto zákona též přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu. Zadostiučinění se poskytne v penězích, jestliže nemajetkovou újmu nebylo možno nahradit jinak a samotné konstatování porušení práva by se nejevilo jako dostačující. Při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění se přihlédne k závažnosti vzniklé újmy a k okolnostem, za nichž k nemajetkové újmě došlo. V případech, kdy nemajetková újma vznikla nesprávným úředním postupem podle § 13 odst. 1 věty druhé a třetí nebo § 22 odst. 1 věty druhé a třetí, přihlédne se při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění rovněž ke konkrétním okolnostem případu, zejména k a) celkové délce řízení, b) složitosti řízení, c) jednání poškozeného, kterým přispěl k průtahům v řízení, a k tomu, zda využil dostupných prostředků způsobilých odstranit průtahy v řízení, d) postupu orgánů veřejné moci během řízení a e) významu předmětu řízení pro poškozeného.

44. Posuzované řízení bylo zahájeno podáním žaloby dne 29. 5. 2014 a bylo skončeno právní mocí třetího rozsudku MS Praha dne 7. 12. 2023. Řízení tedy trvalo celkem 9 let a 6 celých měsíců, resp. 114 celých měsíců. Skutečnost, že následně ještě probíhalo vracení nesprávně vybraného soudního poplatku za odvolání, soud v délce řízení nijak nezohlednil, když z provedeného dokazování vyplynulo, že žalobce přes opakované výzvy soudu nesdělil číslo účtu pro vrácení tohoto poplatku a učinil tak (k další výzvě) až po pravomocném skončení řízení.

45. Pokud jde o jednotlivá kritéria rozhodná pro posuzování délky řízení, má soud na základě učiněných zjištění za to, že posuzované řízení bylo složité po skutkové i procesní stránce. Z hlediska skutkového bylo zjišťováno, zda předmětné nemovitosti užívala i [Anonymizováno]. [jméno FO], což dle závěru odvolacího soudu sice bylo nadbytečné ve vztahu k bezdůvodnému obohacení vzniklému vlastním užíváním nemovitostí, mělo však význam ve vztahu k bezdůvodnému obohacení vzniklému úhradou ceny služeb poskytovaných s užíváním bytu za [Anonymizováno] [jméno FO] (a [Anonymizováno]. [jméno FO]), které žalobce rozpočítával na dvě osoby užívající byt. Bylo zjišťováno, zda [Anonymizováno] [jméno FO] užívala i garáž a zahradu, když tato nesouhlasila se skutkovými závěry předchozího řízení účastníků ve věci vyklizení nemovitostí, byť soud tyto závěry nakonec [Anonymizováno] Byla zjišťována výše obvyklého nájemného za užívání předmětných nemovitostí, stav užívaných nemovitostí a to, zda s ohledem na tento stav náležela [Anonymizováno] [jméno FO] „sleva z nájemného“, resp. jaká by měla náležet náhrada za užívání bytu snížené kvality. Bylo zjišťováno, zda [Anonymizováno] [jméno FO] má vůči žalobci započitatelné pohledávky. Uvedená skutková složitost se pak promítla do složitosti procesní, kdy bylo provedeno velké množství listinných důkazů, bylo vyslechnuto několik svědků a účastníci ([Anonymizováno] [jméno FO] opakovaně), byl zpracován znalecký posudek a po učinění závěru o snížené kvalitě bytu též jeho doplněk, znalec byl vyslýchán. Svědci se přitom k výslechu opakovaně nedostavili, museli být opakovaně předvoláváni, a dokonce jim byly i uloženy pořádkové pokuty. Znalec žádal o prodloužení lhůty ke zpracování posudku a jeho dodatku, což ohledem na rozsáhlost a náročnost posudku bylo důvodné, soud přitom nebyl pasivní a po uplynutí původně stanovené lhůty znalce o předložení posudku urgoval. Byly též problémy s doručením spisu znalci ke zpracování doplňku znaleckého posudku, když si znalec při absentující výzvě k vyzvednutí uložené poštovní zásilky nevyzvedl. Soud se přitom neztotožňuje s obranou žalované, že by žalobce trval na výslechu svědků, jejichž výpověď nemohla do řízení přinést nic podstatného, a že ani nenavrhl zpracování znaleckého posudku, jehož zpracování nařídil až soud. Jak vyplynulo z provedeného dokazování, žalobcem navržení svědci byli vyslýcháni zejména k otázce užívání nemovitostí ze strany [Anonymizováno]. [jméno FO], nikoliv k výši bezdůvodného obohacení, a na jejich výslechu nakonec trvaly spíše žalované než žalobce. Zpracování znaleckého posudku pro případ, že by soud neměl výši bezdůvodného obohacení za prokázanou z jiných navržených důkazů (jiné nájemní smlouvy, nabídky realitního serveru, dotaz na [Anonymizováno]), žalobce navrhoval již v žalobě. Uvedené skutečnosti je tak nutno přičíst k procesní složitosti, a nikoliv k podílu žalobce na délce řízení či v neprospěch významu předmětu posuzovaného řízení pro žalobce. K procesní složitosti věci je dále nutno přičíst, že soud se musel vypořádat s velkou procesní aktivitou účastníků, s jejich častými a obsáhlejšími podáními, opakovanými doplňováními a upřesňováními jejich tvrzení a důkazních návrhů, k čemuž navíc účastníci museli být při neplnění svých procesních povinností soudem vyzýváni a byla jim k tomu poskytována lhůta. Do řízení k návrhu žalobce přistoupila druhá žalovaná ([Anonymizováno]. [jméno FO]), vůči které pak byla žaloba vzata částečně zpět a řízení zastavováno. Ke společnému projednání byly spojeny dvě věci účastníků (bezdůvodné obohacení vzniklé užíváním nemovitostí a bezdůvodné obohacení vzniklé úhradou ceny služeb poskytovaných s užíváním bytu). Řízení též bylo prodlužováno skutečnostmi na straně [Anonymizováno] [jméno FO], popř. jejího právního zástupce. Takto bylo ústní jednání nařízené na den 15. 2. 2018 odročeno z důvodu nemoci [Anonymizováno] [jméno FO] na den 5. 6. 2018 (3,5 měsíce – zde je však i drobný průtah na straně soudu – viz dále), ústní jednání nařízené na den 26. 5. 2020 bylo dne 21. 4. 2020 odročeno z důvodu kolize zástupkyně [Anonymizováno] [jméno FO] (1 měsíc – skutečnost, že odročeno bylo i s ohledem na očekávanou změnu v obsazení senátu na neurčito a že pak při stanovení dalšího termínu jednání došlo k průtahu, byla zohledněna v hodnocení postupu soudů – viz dále), ústní jednání nařízené na den 4. 3. 2021 bylo odročeno na žádost [Anonymizováno] [jméno FO] z důvodu ohrožení Covidem na den 3. 6. 2021 (3 měsíce), ústní jednání nařízené na den 6. 12. 2022 bylo odročeno z důvodu nemoci [Anonymizováno] [jméno FO] na den 16. 2. 2023 (přes 2 měsíce). Jak vyplynulo z provedeného dokazování, [Anonymizováno] [jméno FO] na své osobní účasti u jednání trvala z důvodu zásadního významu předmětu posuzovaného řízení pro její osobu, při některých z takto odročených jednání byla i vyslechnuta. [Anonymizováno] [jméno FO] podávala proti ve věci vydaným rozsudkům zásadně blanketní odvolání, která k výzvám soudu doplnila až s větším časovým odstupem (odvolání proti druhému rozsudku za 2 měsíce, odvolání proti třetímu rozsudku za více než měsíc), a též žádala o osvobození od soudního poplatku za odvolání proti druhému rozsudku, kdy pak musela být soudem opakovaně vyzývána k doplnění podkladů pro rozhodnutí o takové žádosti. Ústní jednání nařízené na den 23. 4. 2020 bylo odročeno z důvodu mimořádného stavu v souvislosti s Covidem na den 26. 5. 2020, čímž též došlo k prodloužení řízení o 1 měsíc. OS Praha 4 rozhodoval 3x ve věci samé a dále pak procesně o přistoupení [Anonymizováno]. [jméno FO] do řízení jako druhé žalované a o změně (rozšíření) žaloby, o částečném zastavení řízení vůči [Anonymizováno]. [jméno FO] pro zpětvzetí žaloby, 2x o ustanovení znalce, 3x o znalečném, o uložení a prominutí pořádkových pokut, o žádosti o osvobození od soudních poplatků. [soud B] rozhodoval 3x ve věci samé. Účastníkům řízení jistě nelze upřít využití opravných prostředků k uplatňování či bránění jejich práv, každé podání opravného prostředku si však vyžádá určitou dobu jak na zadministrování věci před předložením vyšší instanci (zaslání opravného prostředku k vyjádření, vybrání soudního poplatku apod.), tak na vlastní nastudování a projednání věci před orgánem vyšší instance, kterou nelze přičítat státu. Uvedené však neplatí pro druhý rozsudek OS Praha 4 a následné odvolací řízení u MS Praha, ve kterém byl napadený rozsudek zrušen a věc vrácena k dalšímu řízení pro zásadní nedostatky skutkových zjištění (byť to částečně plynulo z jiného, ale nesprávného právního názoru soudu prvého stupně) a absenci poučení dle § 118a o. s. ř. Tyto skutečnosti je naopak nutno přičíst k tíži státu v rámci kritéria postupu orgánů veřejné moci (viz dále). Z hlediska právního věc nijak komplikovaná nebyla, jednalo se o běžný spor o vydání bezdůvodného obohacení, složitost sporu spočívala v rovině skutkové a na ní navazující rovině procesní.

46. Pokud jde o postup orgánů veřejné moci (soudů), je nutno konstatovat, že v řízení před OS Praha 4 došlo k několika nedůvodným prodlevám či jiným skutečnostem, které je nutno přičíst k tíži státu. Zmínit lze zejména následující. Ústní jednání nařízené na den 21. 3. 2016 bylo odročeno pro nemoc soudkyně na den 14. 6. 2016, čímž došlo k prodloužení řízení téměř o 3 měsíce. Ústní jednání nařízené na den 15. 2. 2018 bylo odročeno z důvodu nemoci [Anonymizováno] [jméno FO] až na den 5. 6. 2018, tj. za 3,5 měsíců, v čemž lze i s ohledem na již uplynou délku řízení spatřovat drobný průtah cca 1 měsíc. Dne 3. 1. 2019 byl spis předložen MS Praha s odvoláními do druhého rozsudku, dne 15. 1. 2019 však byl bez věcného vyřízení vrácen OS Praha 4 s pokynem vydat opravné usnesení k druhému rozsudku i doplňujícímu usnesení (nesprávná záhlavní písemných vyhotovení) a po opravě byl spis znovu předložen MS Praha 4 dne 14. 2. 2019, v důsledku čehož došlo k prodloužení řízení o cca 1,5 měsíce. Dne 15. 4. 2019 nabylo právní moci usnesení MS Praha, kterým byl zrušen druhý ve věci vydaný rozsudek, a až dne 1. 7. 2019 byly účastníkům zaslány výzvy k doplnění tvrzení a návrhů důkazů. V uvedené prodlevě 2,5 měsíců lze i s ohledem na již uplynulou délku řízení spatřovat průtah cca 1,5 měsíce. Dne 26. 8. 2019 bylo nařízeno ústní jednání až na den 17. 12. 2019, tj. téměř za 4 měsíce, v čemž je opět nutno spatřovat průtah cca 1 měsíc. OS Praha 4 postupoval též nekoncentrovaně, když k doplnění tvrzení a návrhů důkazů dle pokynů odvolacího soudu z jeho zrušovacího usnesení účastníky vyzval usneseními ze 1. 7. 2019, učinil tak ovšem jen částečně a zejména [Anonymizováno] [jméno FO] pak k dalšímu doplnění vyzýval až při následně konaném ústním jednání dne 14. 1. 2020. Jak bylo uvedeno výše, ústní jednání nařízené na den 26. 5. 2020 bylo dne 21. 4. 2020 odročeno z důvodu kolize zástupce [Anonymizováno] [jméno FO] a též z důvodu předpokládané změny v obsazení senátu na neurčito a až dne 14. 12. 2020 pak bylo novou soudkyní nařízeno ústní jednání na den 4. 3. 2021, další ústní jednání tedy bylo nařízeno až téměř 8 měsíců po odročení předchozího, a to tak, že se konalo až téměř 10,5 měsíců po odročení. V uvedené prodlevě je nutno spatřovat průtah cca 8-9 měsíců, když při absenci změny v obsazení soudu by se odročené jednání mohlo konat cca 1-2 měsíce po žádosti o odročení z důvodu kolize. Ústní jednání nařízené na den 3. 6. 2021 bylo odročeno až na den 16. 9. 2021, tj. za 3,5 měsíce, v čemž lze i s ohledem na již uplynou délku řízení spatřovat drobný průtah cca 1 měsíc. Prodloužení řízení o cca 1 měsíc způsobilo též nesprávné vybrání a následné rozhodování o vrácení soudního poplatku za odvolání proti třetímu rozsudku. Jak bylo uvedeno výše, k tíži státu je nutno přičíst zrušení druhého ve věci vydaného rozsudku, který byl zrušen z důvodu nedostatečných skutkových zjištění při absenci řádného poučení dle § 118a o. s. ř.

47. Pokud jde o jednání žalobce, tento svým postupem k délce řízení též nikoliv nepodstatně přispěl. Vedle zvýšené procesní aktivity, která ale již byla zohledněna v procesní složitosti řízení, je nutno zmínit, že svým návrhem na přistoupení druhé žalované a změnou žaloby podanými dne 14. 11. 2014 žalobce zmařil (z důvodu nutnosti rozhodnout o těchto návrzích) konání ústního jednání nařízeno na den 4. 12. 2014, které pak bylo odročeno na den 19. 2. 2015, tj. za 2,5 měsíce. Ústní jednání nařízené na den 17. 12. 2019 bylo odročeno z důvodu nemoci zástupce žalobce na den 14. 1. 2020, tj. téměř za měsíc, ústní jednání nařízené na den 15. 11. 2022 bylo odročeno z důvodu zahraniční cesty zástupce žalobce na den 6. 12. 2022, tj. za 3 týdny. Do 16. 7. 2019 měl žalobce doplnit tvrzení a návrhy důkazů k výzvě soudu po zrušení druhého rozsudku, k žádosti odůvodněné dovolenými byla lhůta prodloužena do 5. 8. 2019, tj. o 20 dnů. Rovněž žalobce podával blanketní odvolání proti ve věci vydaným rozsudkům, kdy odvolání proti prvnímu rozsudku k výzvě soudu odůvodnil za téměř měsíc a odvolání proti třetímu rozsudku k výzvě soudu odůvodnil až téměř za 1,5 měsíce. Soudní poplatky za žalobu, rozšíření žaloby, odvolání žalobce platil zásadně až na výzvu soudu. Naopak k délce řízení nijak nepřispělo žalovanou namítané doplňování odvolání proti prvnímu rozsudku (zejména druhé doplnění učiněné v době, kdy již byl spis předložen MS Praha), když tato doplnění ani neoddálila předložení spisu MS Praha, ani nezmařila konání již nařízeného odvolacího ústního jednání. Žalobce pak nečinil žádné kroky, které by cílily na urychlení řízení. Za nepřípadnou považoval soud argumentaci žalobce, že jej v takové aktivitě demotivoval neúspěch obdobných kroků činěných v jiném řízení. Účastník není povinen soud „popohánět“, soud je povinen sám z úřední povinnosti vést řízení tak, aby směřovalo ke skončení věci v přiměřené lhůtě, pokud však ze své aktivity směřující k urychlení řízení hodlá poškozený uplatňovat výhodu (navýšení zadostiučinění) v rámci odškodňovacího řízení, nelze absenci takové aktivity odůvodnit jen marností snahy v jiném řízení. Každé řízení, stejně jako případné stížnosti či návrhy na určení lhůty je nutno posuzovat samostatně v kontextu okolností konkrétní věci a v posuzovaném řízení žalobce žádné takové kroky nečinil.

48. Konečně pokud jde o význam předmětu řízení pro poškozeného, tento soud hodnotil jako běžný. Předmětem posuzovaného řízení byl spor o peněžité plnění, nejednalo se tedy o řízení s typově zvýšeným významem pro poškozeného, za která jsou považována např. řízení trestní, opatrovnická, ve věci osobního stavu, ve věcech pracovních apod. Částky, které byly předmětem řízení, pak soud na podkladě provedeného dokazování nehodnotil jako zásadní ani z hlediska konkrétních poměrů žalobce. Z daňových přiznání vyplývá, že žalobce měl z pronájmů statisícové až milionové příjmy a současně, že statisícové částky vynakládal jako výdaje na dosažení příjmů z pronájmů, tj. na udržování předmětné nemovitosti. Nelze tedy konstatovat, že by prostředky, které byly předmětem řízení, měly žalobci chybět na opravu předmětného bytu. Ten navíc dle zjištění učiněných v posuzovaném řízení měl být poškozený již dříve, a nelze tak konstatovat, že by žalované prostředky měly být určené na opravu poškození způsobeného [Anonymizováno] [jméno FO] v době jejího bezdůvodného užívání (předmětem posuzovaného řízení bylo bezdůvodné obohacení vzniklé užíváním, nikoliv náhrada škody). Z provedeného dokazování dále vyplynulo, že délka řízení mohla těžko vést ke zhoršení vztahů žalobce s [Anonymizováno] [jméno FO], když tyto vztahy byly zjevně silně narušeny již dříve a zahájení posuzovaného řízení bylo spíše důsledkem těchto narušených vztahů, než že by mělo být příčinou jejich narušení. Na prokazování příčinné souvislosti mezi délkou posuzovaného řízení a rozpadem jeho manželství žalobce [Anonymizováno] Pokud pak jde o vymahatelnost nároku vůči [Anonymizováno] [jméno FO], z provedeného dokazování vyplynulo, že tato byla nemajetná již v průběhu posuzovaného řízení, kdy žádala o osvobození od soudního poplatku. V té době si sice k již pobíranému důchodu ještě přivydělávala, avšak byla zatížena exekucí stran jiného dluhu vůči žalobci, a i při dřívějším skončení posuzovaného řízení by tak zjevně nebylo z čeho přiznané plnění vymáhat. Za nedůvodnou naopak považoval soud argumentaci žalované směřující k hodnocení významu předmětu řízení pro žalobce jako sníženého. Jak bylo uvedeno výše, žalobce netrval na zbytečných výsleších svědků. Je pak sice pravdou, že základ sporu mezi účastníky, tj. vznik bezdůvodného obohacení na straně [Anonymizováno] [jméno FO], byl vyřešen v jiném sporu účastníků, avšak i „jen spor o výši“ musel na straně žalobce vyvolávat nejistotu, když [Anonymizováno] [jméno FO] se bránila tvrzeními o snížené kvalitě bytu a vůči žalobou uplatňovaným nárokům namítala zápočet do celé výše žalovaných částek. Žalobce tedy byl v nejistotě stran výsledku sporu, který pro něho mohl skončit i „nulou“, přestože se [Anonymizováno] [jméno FO] na jeho úkor bezdůvodně obohatila, po celou dobu řízení.

49. Na základě všech popsaných hledisek, která lze (zejména postup soudů) či nelze (zejména složitost řízení) přičítat státu, dospěl soud k závěru, že dobu řízení v délce 9 let a 6 měsíců nelze považovat za dobu přiměřenou, a že tedy došlo k nesprávnému úřednímu postupu ve smyslu § 13 odst. 1 věty třetí OdpŠk. To ostatně nebylo mezi účastníky ani sporným.

50. Uvedený nesprávný úřední postup pak byl způsobilý vyvolat na straně žalobce nemajetkovou újmu, kdy vznik takové újmy představované stavem nejistoty, do níž byl poškozený v důsledku nepřiměřeně dlouze vedeného řízení uveden a v níž byl tak udržován, se předpokládá (viz např. usnesení NS sp. zn. 30 Cdo 3007/2010). Žádné skutečnosti, které by uvedenou domněnku měly vyvrátit, žalovaná v řízení neuvedla, naopak vznik újmy na straně žalobce uznávala a tuto (dle svého přesvědčení dostatečně) odčinila.

51. Soud pak má opět ve shodě s oběma účastníky za to, že za předmětnou nemajetkovou újmu je namístě poskytnout zadostiučinění v penězích, když pouhé konstatování porušení práva se s ohledem na celkovou dobu řízení a trvání stavu nejistoty nejeví jako přiměřené a dostačující. Při stanovení výše tohoto zadostiučinění soud vyšel ze stanoviska občanskoprávního a obchodního kolegia NS sp. zn. Cpjn 206/2010, kdy dle názoru soudu již není možné vyjít při stanovení základní částky z částky na spodní hranici rozpětí uvedeného v odkazovaném stanovisku, když délka posuzovaného řízení již byla výrazněji nepřiměřená. Částky stanovené odkazovaným stanoviskem NS, tj. 15 000 Kč až 20 000 Kč za jeden rok řízení, resp. 1 250 Kč až 1 667 Kč za jeden měsíc řízení, však soud považuje za již neodpovídající poměrům v České republice. Soudu je známa žalovanou odkazovaná judikatura NS a Ústavního soudu, je však přesvědčen, že by předmětná otázka měla být posuzována jinak. Stanovisko NS bylo přijato před 13 lety, tj. za zcela jiné ekonomické situace, zejména pokud jde o výši mezd a cenovou úroveň (došlo k nárůstu celkově přes 50 %), a částky v něm stanovené již neodpovídají současné ekonomické realitě, když v mezidobí došlo k výraznému snížení hodnoty peněz. Na změnu ekonomických poměrů tak musí reagovat i rozhodovací praxe v oblasti zadostiučinění za nemajetkovou újmu způsobenou nesprávným úředním postupem v podobě nepřiměřené délky řízení tak, aby poskytovanému zadostiučinění byla zachována jeho satisfakční funkce. Nemajetkovou újmu jako zásah do nemateriální sféry života poškozeného nelze nahradit (nepřipadá do úvahy uvedení v předešlý stav, ani poskytnutí ekvivalentu v penězích), tuto újmu lze jen (nikdy dokonale) odčinit. Přiznané zadostiučinění má poškozenému poskytnout zdroj, aby si mohl pořídit něčeho penězi ocenitelného (a uhraditelného), co oproti vytrpěnému příkoří přinese do imateriální sféry jeho života určitou „dávku radosti“, způsobilé alespoň částečně odčinit utrpěnou újmu. Je-li pak při stejné vytrpěné újmě (odškodňovaná nemajetková újma z titulu nepřiměřené délce řízení je obsahově stejná jako v roce 2011) ona pořiditelná „dávka radosti“ v důsledku ekonomického vývoje společnosti menší, ztrácí poskytnuté zadostiučiní svou satisfakční funkci, a proto by měla výše přiznaného zadostiučinění vývoj ve společnosti reflektovat. Takový postup ostatně není soudní praxi, anebo i právní úpravě cizí, když i při odškodňování jiných újem jsou výše poskytovaných náhrad či zadostiučinění přizpůsobovány aktuální ekonomické situaci (viz např. mechanismy stanovení hodnoty bodu a výchozí rámcové částky v Metodice Nejvyššího soudu k náhradě za bolest a ztížení společenského uplatnění dle § 2958 o. z., anebo valorizace výší náhrad za ztrátu na výdělku či na služebním platu prováděné nařízeními vlády dle § 271u odst. 2 zákoníku práce a § 127 odst. 3 zákona o vojácích z povolání). Veden uvedenou úvahou tak soud považoval za odpovídající vycházet z rozmezí uvedeného v odkazovaném stanovisku navýšeného o 50 %, tj. z částek 22 500 Kč až 30 000 Kč za rok řízení. S ohledem na závěr o nutnosti vycházet z částky již nikoliv na spodní hranici tohoto rozpětí pak soud považoval za přiměřenou zjištěným okolnostem věci částku 25 500 Kč (17 000 Kč x 1,5) za rok řízení, resp. částku 2 125 Kč za 1 měsíc řízení, redukovanou na za první dva roky trvání řízení.

52. Uvedeným způsobem stanovenou základní částku zadostiučinění pak soud modifikoval dle jednotlivých kritérií upravených v § 31a odst. 3 OdpŠk, pro které lze základní částku zvýšit či snížit. Z hlediska popsané skutkové a procesní složitosti věci soud základní částku snížil o 30 %. Z důvodu popsaného postupu orgánů státu v posuzovaném řízení, který měl na celkovou dobu řízení výrazněji negativní vliv, soud zvýšil základní částku o 15 %. Z důvodu významu předmětu řízení pro žalobce soud základní částku též nijak nemodifikoval. Z důvodu přispění žalobce k délce řízení pak soud základní částku snížil o 5 %.

53. Soud tedy uzavřel, že by základní částka zadostiučinění měla být snížena o 20 %. Na základě takového závěru pak soud považoval za důvodný nárok na poskytnutí zadostiučinění ve výši 173 400 Kč vypočtený následovně: 114 (měsíců trvání řízení) x 2 125 Kč (za 1 měsíc řízení) – 12 x 2 125 Kč (modifikace na za první dva roky řízení) = 216 750 Kč x 0,8 (snížení o 20 %). Jelikož žalobce na zadostiučinění za nemajetkovou újmu dosud obdržel jen částku 108 375 Kč, shledal soud jeho žalobu důvodnou do částky 65 025 Kč, do které jí vyhověl, a ve zbylém požadavku na zaplacení částky 53 040 Kč ji jako nedůvodnou zamítl.

54. Pokud jde o požadované příslušenství, žalovaná se nezaplacením předmětné částky do dne splatnosti dostala do prodlení, a vznikla jí tak povinnost platit vedle jistiny též úroky z prodlení, a to ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Žalovaná se dostala do prodlení uplynutím 6 měsíců od uplatnění nároku, kdy dle § 15 odst. 1 OdpŠk přizná-li ústřední orgán náhradu škody, je třeba nahradit škodu do šesti měsíců od uplatnění nároku. S ohledem na znění citovaného ustanovení stojí soudní judikatura (viz stanovisko NS sp. zn. Cpjn 206/2010 a tam odkazovaná judikatura) na konstantním závěru, že stát se ocitá v prodlení s náhradou škody způsobené nesprávným úředním postupem či nezákonným rozhodnutím teprve marným uplynutím šestiměsíční lhůty určené k předběžnému projednání nároku, jež začíná běžet ode dne uplatnění nároku poškozeným u příslušného úřadu. Teprve ode dne následujícího po uplynutí této lhůty jej stíhá povinnost zaplatit úrok z prodlení, kdy uplatněním je okamžik doručení žádosti žalobce o náhradu škody (újmy) žalované. Žádost žalobce byla doručena žalované dne 3. 6. 2024, lhůta 6 měsíců skončí až dne 3. 12. 2024, a žalovaná tedy dosud není v prodlení. Soud tak žalobu v požadavku na zaplacení úroku z prodlení zamítl.

55. O nákladech řízení bylo rozhodnuto dle § 142 odst. 1 o. s. ř., když s ohledem na výsledek řízení, kdy žalobce dosáhl satisfakce uložením povinnosti žalované poskytnout mu zadostiučinění za nemateriální újmu, lze na něho ve smyslu zásad úspěchu ve věci pohlížet obdobně, jako by byl plně úspěšný, byť mu nebylo přiznáno jím požadované plnění v plné výši (viz např. usnesení NS sp. zn. 30 Cdo 2707/2013). Žalobci, který byl v řízení právně zastoupen, přiznal soud náhradu nákladů řízení v celkové výši 22 570 Kč, která je tvořena - zaplaceným soudním poplatkem dle položky č. 8a Sazebníku soudních poplatků ve výši 2 000 Kč, - 5x odměnou právního zástupce za pět úkonů právní služby (převzetí a příprava zastoupení, sepis žaloby, sepis vyjádření ze dne 20. 9. 2024, účast na jednání soudu dne 25. 9. 2024, účast na jednání soudu dne 13. 11. 2024) dle § 7 bodu 5. advokátního tarifu v celkové výši 15 500 Kč (5x 3 100 Kč), když za tarifní hodnotu byla dle § 9 odst. 4 písm. a) advokátního tarifu vzata částka 50 000 Kč, - paušální náhradou hotových výdajů právního zástupce za pět úkonů právní služby dle § 13 odst. 4 advokátního tarifu v celkové výši 1 500 Kč (5x 300 Kč), - DPH ve výši 21 % z odměny a náhrad právního zástupce dle § 137 odst. 3 o. s. ř. ve výši 3 570 Kč.

56. Lhůta k plnění byla stanovena v souladu s § 160 odst. 1 částí věty za středníkem o. s. ř., když soudu je z jeho činnosti známo, že uvedená lhůta odpovídá technickoorganizačním podmínkám čerpání peněžních prostředků ze státního rozpočtu, jimiž se organizační složka státu vystupující v řízení za žalovanou řídí.

Poučení