11 Co 14/2022- 477

Rubrum

Městský soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátu složeném z předsedy Mgr. Lubora Veselého a soudkyň JUDr. Markéty Čermínové a JUDr. Elišky Galiazzo v právní věci žalobkyně: [osobní údaje žalobkyně] zastoupená advokátkou [údaje o zástupci] proti žalované: [osobní údaje žalované] zastoupená advokátem JUDr. [jméno] [příjmení] sídlem [adresa] o [částka] s příslušenstvím k odvolání žalobkyně proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 8 ze dne [datum rozhodnutí], č. j. 11 C 74/2017 - 448, takto:

Výrok

I. Rozsudek soudu I. stupně se potvrzuje.

II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované náklady odvolacího řízení ve výši [částka] do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám advokáta JUDr. [jméno] [příjmení].

Odůvodnění

1. Napadeným rozsudkem nalézací soud zamítl žalobu o zaplacení částky [částka] s příslušenstvím (výrok I.), žalobkyni uložil povinnost zaplatit žalované na náhradu nákladů řízení [částka] (výrok II.) a státu náhradu zálohově placeného značeného v dosud neuvedené výši (výrok III.). Nalézací soud vyšel ze zjištěného skutkového stavu, že dne [datum] uzavřela [právnická osoba], s.r.o., jako pojistník, se žalovanou jako pojistitelem pojistnou smlouvu [číslo] s předmětem pojištění traktor [právnická osoba] IH Maxxum, [příjmení] EKP004514, rok výroby 2005, mj. v podobě škodového pojištění, rozsahem pojištění strojní, odcizení, živel, s pojistnou částkou [částka], pojištění na novou cenu a se spoluúčastí 10 %, min. [částka]. Nedílnou součástí pojistné smlouvy byly Všeobecné pojistné podmínky VPP P [číslo], Zvláštní pojistné podmínky ZPP P [číslo] a Dodatkové pojistné podmínky pro pojištění hospodářských rizik DPP P 520/05. Dne 6. 8. 2014 žalobkyně nahlásila žalované škodní událost, ke které mělo dojít dne [datum] tak, že se při práci traktoru s žacím strojem na louce v katastrálním území Husinec, obhospodařované žalobkyní, ozvaly najednou kovové rány z převodovky, což vedlo k tomu, že obsluha traktor zastavila a informovala o závadě autorizovaného opravce, kterým je [právnická osoba], spol. s r.o. Ten převzal traktor do opravny za účelem zjištění příčiny závady a jejího odstranění. Dne [datum] provedl pověřený zástupce žalované, společnost [právnická osoba], prohlídku traktoru, zapsal zjištěné problémy (nadměrné zahřívání převodovky a kovové rány při jízdě) a dohodl druhou prohlídku poté, kdy bude traktor rozebrán. Druhá prohlídka proběhla dne [datum] po odstrojení zadní převodovky a prohlížející technik zaznamenal prasklou segrovku jako příčinu vzniku poškození. Třetí prohlídka proběhla dne [datum], kdy společnosti [právnická osoba], byla předložena vyměněná neodstrojená poškozená převodovka. Poškozený traktor byl opraven, přičemž cena opravy činila [částka] bez DPH. Dne [datum] ukončila žalovaná šetření škodní události bez výplaty pojistného plnění s odůvodněním, že laboratorním šetřením bylo zjištěno, že prasklý zajišťovací kroužek na hřídeli má únavové porušení. Uvolnění kovových špon a následné vydření lamel, kotoučů spojek a ozubených kol nenastalo. Nebyly nalezeny zachycené kovové částice v obložení lamel. Ze stavu typického opotřebování obložení různých stupňů bez známek cizích kovových částic je doloženo, že tyto byly opotřebovány před prasknutím kroužku, jejich funkce spínání a rozepínání byla narušena, docházelo k zadírání a zařazení více převodových stupňů proti sobě. Prvotní poškození převodovky je tedy důsledkem jen dlouhodobého provozu opotřebováním, jehož důsledkem došlo ke konečné destrukci převodovky. Žádná náhlá příčina vzniku škody u převodovky traktoru nebyla nalezena ani předložena. Smlouvou o postoupení pohledávky uzavřenou dne [datum] mezi společností [právnická osoba], [IČO], jako postupitelem a žalobkyní jako postupníkem, byla postoupena předmětná pohledávka za žalovanou na žalobkyni. Mezi účastníky byla sporná příčina poškození traktoru. Jelikož k posouzení odborné otázky příčiny poškození žalobkyně předložila znalecký posudek [číslo] ve spojení s jeho doplňkem [číslo] jehož závěry však byly ze strany žalované rozporovány listinu označenou„ Poškození škody vzniklé na převodovce kolového traktoru [právnická osoba] IH MXU 135“, vypracovanou ing. [jméno] [příjmení], zadal nalézací soud revizní znalecký posudek. Z jeho závěrů vzal za prokázáno, že ve skříni zadní převodovky bylo dle fotodokumentace demontovaných dílů nalezeno torzo pravděpodobně pojistného kroužku. Při srovnání s katalogem náhradních dílů znalec zjistil, že v zadní převodové skříni je pouze jeden pružný kroužek, který svými rozměry je podobný nalezenému fragmentu – [příjmení] [příjmení] [jméno]

100. Tento pružný kroužek má být nasazený v drážce na vnějším obvodu jádra parkovací brzdy. Z pořízené fotografie však nelze zjistit, v jakém stavu je drážka pro kroužek, a tedy ani není možné určit možnou příčinu poškození kroužku. Ohledání tohoto dílu technikem bylo pro určení mechanizmu vzniku poškození nedostatečné. Sestava parkovací brzdy je nasazená na drážkování pastorku kuželového soukolí současně s příslušnými převodovými koly a vnitřními kroužky kuželíkových ložisek pastorku. Celá sestava je stažena maticí, která neumožňuje axiální posuv jednotlivých dílů. Pokud dojde k poškození pružného kroužku, nemůže dojít k pohybu ozubených kol. Samotné prasknutí pružného kroužku, kdy nedojde k významnému axiálnímu pohybu lamel parkovací brzdy, které nebylo potvrzeno, nebude mít za následek zahřívání převodové skříně. Na plochách lamel parkovací brzdy není patrné zbarvení od nadměrného zahřívání. Z podkladů dále vyplývá, že při vzniku poruchy byl zařazený převodový stupeň 9. Podle schématu řazení tedy byla zapnutá spojka C2 a C4. V tomto okamžiku je v záběru soukolí D na předlohovém hřídeli. Soukolí označené jako C, na kterém došlo k poškození, tedy v záběru není. Pro určení důvodu poškození ozubeného kola předlohy neexistují řádné podklady. Z fotodokumentace není možné určit důvod, proč došlo k lomu jednoho zubu a poškození ostatních, a dále, zda poškození vznikla ve stejné době. Bez provedení metalografického rozboru toto nelze určit. V tomto případě je jednoznačné pochybení při určení důvodu poškození ozubení. Ke znaleckému posudku předloženému žalobkyní znalec mj. konstatoval, že pro úplné posouzení možného vzniku poškození ozubeného kola neprovedli, eventuálně nenechali provést, laboratorní kontrolu poškození na ozubeném kole. Bez tohoto není možné určit příčinu poškození převodové skříně. Dále nekontrolovali veškeré díly, které sousedí s příslušným pružným kroužkem, sousední lamelu a jádro parkovací brzdy včetně příslušné metalografie. Polemika o tom, zda došlo k únavovému lomu pružného kroužku, nevede k určení jednoznačné příčiny poškození převodovky, kdy navíc není k dispozici žádný díl nebo jakýkoli kovový fragment, který zůstal v oleji převodovky a mohl mít spojitost s havárií ozubeného soukolí. Závěr laboratorního zkoumání neodpovídá skutečnosti týkající se zatěžování pojistného kroužku, avšak pomíjí skutečnost, že není možné, bez možnosti provést fraktografickou analýzu, říci, zda se jedná u lomu na ozubeném kole, o lom náhlý nebo únavový – z makroskopického pohledu mohou vypadat stejně. Že úlomek pojistného kroužku způsobil havárii ozubeného kola, je pouze domněnka, která není podložena exaktním a nezpochybnitelným technicky doloženým zjištěním. To, jakým způsobem bylo provedeno ohledání poškozených dílů a učiněn závěr – třetí prohlídka – svědčí o nedostatečném zajištění potřebných důkazů. Dle závěrů revizního znalce bylo prvotní poškození ozubeného soukolí, přičemž důvod jeho poškození zjistit nelze, mohla to být vada materiálu, mohl to být únavový lom. V okamžiku, kdy došlo k ulomení zubu, mohlo dojít k jeho vzpříčení, a tak mohlo dojít k poškození skříně převodovky, přičemž se jednalo o náhlou událost. Nelze vyloučit, že k vylomení zubu mohlo dojít vniknutím cizího tělesa do záběru. Nelze vyloučit, že poškození ozubeného kola způsobila odlomená část pojistného kroužku, avšak dle znalce je toto značně nepravděpodobné. Takto zjištěný skutkový stav soud po právní stránce posoudil podle zákona č. 37/2004 Sb., o pojistné smlouvě a o změně souvisejících zákonů (zákon o pojistné smlouvě), v posledním platném znění, který upravuje vztahy účastníků pojištění vzniklého na základě pojistné smlouvy (dále jen„ soukromé pojištění“), pokud zvláštní právní předpis tyto vztahy neupravuje jinak, a dále podle Zvláštních pojistných podmínek pro pojištění strojů P [číslo] (dále jen„ P [číslo]“). Vyšel ze závěrů revizního znaleckého posudku znalce ing. [příjmení], z něhož vzal za jednoznačně prokázáno, že při šetření poškození převodovky pojištěného stoje bylo nesprávně postupováno. Primárně mělo být zkoumáno ozubené soukolí, nikoliv pojistný kroužek, a to mělo být podrobeno metalografickému rozboru ke zjištění původu ulomení zubů z hřídele. Bez této analýzy nelze zjistit příčinu poškození převodovky, pouhé fotografie nejsou pro zjištění příčiny poškození převodovky dostačující. Z uvedeného dovodil, že nebyla prokázána příčina poškození převodovky pojištěného stroje - traktoru, neboť jeho poškozené díly nebyly podrobeny dostatečnému odbornému zkoumání, přičemž tyto díly již nejsou k dispozici, tudíž potřebné zkoumání již dodatečně provést nelze. Soud dále konstatoval, že ačkoliv znalec ing. [jméno] shledal dané poškození pojištěného stroje náhlou událostí, nelze s ohledem na nezjistitelnou příčinu poškození stroje dospět k závěru, že se jednalo o událost nahodilou. Prvek nahodilosti je však nezbytným pro posouzení škodné události jako události pojistné (viz čl. II. P [číslo]). Soud proto uzavřel, že žalobkyně neprokázala příčinu poškození pojištěného stroje, v důsledku čehož neprokázala, že se jednalo o nahodilou událost, ze které jí vzniká právo na výplatu pojistného plnění a žalované vzniká tomu odpovídající povinnost pojistné plnění žalobkyni vyplatit. Proto soud žalobu jako nedůvodnou zamítl. Nákladové výroky odůvodnil § 142 odst. 1 o. s. ř., resp. § 148 odst. 1 o. s. ř.

2. Proti tomuto rozsudku podala žalobkyně včasné a přípustné odvolání. Nalézacímu soudu předně vytkla, že neprovedl navržené důkazy, a to zejména opakovaný výslech znalce [příjmení] [jméno] [příjmení] navrhovaný provést konfrontačně při výslechu ing. [jméno] [příjmení], aby měl znalec Ing. [jméno] [příjmení] možnost se vyjádřit k závěrům revizního posudku ing. [jméno] [příjmení] a obhájit závěry posudku, na jehož zpracování se podílel. Soud nepřipustil ani žalobkyní navržený důkaz dalším znaleckým posudkem, a to přesto, že pro odlišné závěry znalců v řadě bodů, a zejména pak co do závěrů, si nemohl být jistý, zda je schopen z provedených důkazů vyvodit správná skutková zjištění. Soud pochybil, když se sám bez příslušné odbornosti přiklonil k posudku Ing. [jméno] [příjmení] a o tento důkaz opřel své rozhodnutí za situace, kdy znalec Ing. [jméno] [jméno] má výhrady k tvrzením obou stran sporu. Soud neprovedl ani výslech navržených svědků [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení], kteří by se mohli vyjádřit k tomu, jaké díly byly k dispozici a jak byly zkoumány. Dovozovala, že nelze jen tak na základě znaleckého posudku Ing. [jméno] [příjmení] pominout bez dalšího odborného posouzení závěry posudků dvou znalců, Ing. [jméno] [příjmení] a Ing. [jméno] [příjmení]. Odkázala na nález Ústavního soudu sp. zn. II. ÚS 1437/07, sp. zn. II. ÚS 1738/16. Vytkla nalézacímu soudu, že jeho rozhodnutí je postaveno na neunesení důkazního břemene žalobkyní, a přesto nebyla využita alespoň možnost, aby znalec [příjmení] [jméno] [příjmení] své znalecké závěry obhájil. Teprve pak by měl soud dostatek informací pro další postup, včetně rozhodnutí, zda je na místě zadat další znalecký posudek či nikoliv. Znovu odkázala na závěry znaleckého posudku ing. [jméno] [příjmení] a ing. [jméno] [příjmení] a z nich dovozovala, že pokud při zkoumání nebylo možné zjistit, kdy se rozlomil a spadl do oleje (nebo jinam) pojistný pružný kroužek ruční brzdy, neznamená to, že nebyla zjištěna příčina havárie převodovky. Objektivně neexistuje podle těchto znalců jiná možnost, než že havárii převodovky způsobila část Segerovy pojistky průměr 100 mm, která byla ozubením kola předlohy vtažena do záběru zubů. Dále pak soudu vytkla, že nesprávně posoudil věc i z právního hlediska když uzavřel, že žalobkyně neprokázala nahodilost škodné události. Dovozovala, že bylo už na základě dosud provedených důkazů, včetně znaleckého posudku a výpovědi ing. [jméno] [příjmení], dostatečně prokázáno, že šlo o náhlou událost s prvkem absolutní nahodilosti. Došlo k havárii převodovky traktoru, a zda taková událost někdy nastane a zda vůbec, strany předem nevěděly. Tato událost nastala náhle a neočekávaně. Revidovaní znalci upřesnili příčinu - vniknutí cizího tělesa do záběru zubů. Předmětem pojistného krytí je vznik škody jakoukoliv nahodilou událostí, pokud nejsou dány výluky z pojištění. Existenci těchto výluk, např. že náhlá událost nebyla také událostí nahodilou ve smyslu těchto výluk, nechť prokazuje strana žalovaná. Odvolacímu soudu navrhla, aby napadený rozsudek změnil tak, že žalobě vyhoví, nebo aby jej zrušil a vrátil věc nalézacímu soudu k dalšímu řízení.

3. K podanému odvolání se vyjádřila žalovaná. Poukázala na to, že nalézací soud žalobu zamítl s tím, že žalobkyně neprokázala příčinu poškození pojištěného stroje, v důsledku čehož neprokázala, že se jednalo o nahodilou událost. Příčinu poškození převodovky nelze zjistit, neboť poškozené díly nebyly podrobeny dostatečnému odbornému zkoumání, přičemž tyto díly již nejsou k dispozici, a potřebné zkoumání tak již provést nelze. Zkoumání se na základě zprávy opravce soustředilo na pojistný kroužek a příčinu jeho prasknutí, primárně však mělo být zkoumáno poškození ozubeného soukolí, a poškozené ozubené kolo mělo být podrobeno metalografickému rozboru ke zjištění příčiny ulomení zubů z hřídele. V současnosti již žádné díly nejsou k dispozici a bez jejich zkoumání již nelze příčinu poškození převodovky zjistit. Bez metalografického rozboru nelze určit, jaký charakter má lom zubů, přičemž toto zkoumání nezajistili ani znalci žalobkyně. Pokud žalobkyně vytýká nalézacímu soudu, že neprovedl žalobkyní navržené důkazy a nepřipustil ani žalobkyní navržený důkaz dalším znaleckým posudkem, pak poukázala na to, že nalézací soud další návrhy na dokazování zamítl právě s ohledem na závěr, že nebyly dostatečně zajištěny důkazy a poškozené součásti již byly zničeny, nelze tak prokázat příčinu poškození. Na této skutečnosti žalobkyní navržené důkazy nemohou nic změnit. Příčinu vylomení zubů převodovky již nelze zjistit, není možné ani stanovit, že lom na ozubeném kolu je náhlý, může se jednat o lom únavový, neboť tyto vypadají z makroskopického pohledu stejně. Pro určení důvodu poškození ozubeného kola neexistují žádné podklady, z fotodokumentace není možné určit důvod, proč došlo k lomu jednoho zubu a poškození ostatních, a dále, zda poškození vznikla ve stejné době. Pokud žalobkyně polemizuje se závěrem Ing. [příjmení] o tom, že součástky nebyly řádně zkoumány a tvrdí, že zkoumání poškození ozubení bylo dostatečně provedeno znalcem [příjmení] [jméno] [příjmení], pak v jejich posudku je pouze konstatováno, že se u zubu, který byl vylomen po celé délce, jedná o rázový lom, bez jakéhokoli dalšího zdůvodnění. I kdyby tomu tak bylo a lom byl rázový, neprokazuje to nic o příčině poškození převodovky, neboť jak upozornil znalec, nelze ani zjistit časovou souslednost vylomení zubů - na fotografiích je zřetelné vylomení více částí zubů, které mohlo být únavového charakteru a které následně mohlo způsobit rázové vylomení dalšího zubu. I vylomení zubu tak mohlo být důsledkem běžného opotřebení a provozu, nikoli důsledkem vniknutí předmětného kroužku mezi zuby soukolí. K závadě došlo po 10 letech provozu traktoru, a lze stěží předpokládat, že po tolika letech provozu byl motor postižen náhlou vadou materiálu nikoli vadou vzniklou v důsledku běžného opotřebení a provozu či únavou materiálu. Skutečnost, že součásti převodovky byly značně opotřebené, lze doložit i značným opotřebením lamel, byť toto opotřebení dle znalců nevedlo k vylomení zubu. Odkázala na Zvláštní pojistné podmínky ZPP P [číslo], čl. II., podle nichž se pojištění strojů vztahuje na náhlé poškození nebo zničení pojištěného stroje jakoukoliv nahodilou událostí, která není v pojistné smlouvě vyloučena. V čl. V. písm. d) ZPP P [číslo] byla stanovena výluka, podle které se nejedná o pojistnou událost, pokud ke škodě dojde v důsledku trvalého vlivu provozu, přirozeného opotřebení, kavitace, koroze, postupného stárnutí, únavy materiálu atd. a pod písm. e) výluka pro škody poškozením nebo zničením, za které je dodavatel nebo jiný smluvní partner odpovědný podle právního předpisu nebo smlouvy. Pokud dále žalobkyně tvrdí, že soud nesprávně posoudil věc i z právního hlediska, když uzavřel, že žalobkyně neprokázala nahodilost škodné události, pak takové tvrzení nemá oporu v provedeném dokazování - pokud není možné stanovit příčinu poškození, pak není možné ani prokázat náhlost a nahodilost události, ani výluku z pojištění. Pokud by poškození vzniklo únavou materiálu, běžným opotřebením či postupným stárnutím, jednalo by se o výluku dle čl. V. písm. d) Zvláštních pojistných podmínek. A i pokud by mělo dojít ke škodní události tak, jak tvrdí žalobkyně, tedy tak, že nejprve praskl kroužek, který následně způsobil vylomení zubu, pak pokud by příčinou prasknutí kroužku nebyla únava materiálu, ale montážní chyba či rozměrová chyba při provedené opravě, jak uvádí znalecký posudek znalců [příjmení] [jméno] [příjmení] a Ing. [jméno] [příjmení], pak ani tato příčina nespadá mezi pojištěná pojistná nebezpečí (výluka dle čl. V. písm. e/). Bez možnosti zkoumat předmětné součástky, tedy jak ozubené soukolí, tak případně i kroužek a součástky, které jej obklopovaly, nelze prokázat, jakým mechanismem byly zuby vylomeny, přitom popis mechanismu vzniku vylomení zubu ozubeného kola tak, že ho způsobilo vniknutí úlomku pojistného kroužku mezi zuby kola, označuje znalec [příjmení] [jméno] pouze za domněnku, která není doložena exaktními zjištěními. Je nepochybné, že při zkoumání příčiny poškození došlo k řadě pochybení a nebyly zajištěny potřebné důkazy, nebyly zajištěny ani úlomky či zbytky dílů, které by havárii mohly způsobit (ulomený zub musel být v olejové náplni převodovky a pokud by bylo poškození způsobeno jiným cizím tělesem, pak by v oleji byly části tohoto tělesa), předmětné díly byly zlikvidovány. Nelze tak zjistit ani příčinu vylomení zubu, ani příčinu prasknutí kroužku, pokud by se prokázalo, že tento byl příčinou vylomení zubu. Traktor byl používán 10 let, lze předpokládat, že se jednalo o vadu vzniklou v důsledku běžného opotřebení a provozu či o únavu materiálu. Pokud dnes již nelze zjistit, jakým mechanismem došlo k poškození, zda se jednalo o únavové vylomení zubu nebo o lom náhlý (a pokud by došlo k náhlému vylomení způsobenému vniknutím pojistného kroužku, pak jaká byla příčina rozlomení tohoto kroužku), tedy zda škoda je kryta pojistnou smlouvou, je nutno tento nedostatek přičíst k tíži žalobkyni, která nese důkazní břemeno. Odvolacímu soudu navrhla, aby napadený rozsudek potvrdil.

4. U jednání odvolacího soudu pak žalobkyně znovu zdůraznila, že událost byla nahodilá, na čemž se shodli všichni znalci včetně revizního. Pokud by se na tuto událost měla vztahovat výluka, bylo na žalované, aby existenci takové výluky prokázala, což se nestalo. Dovozovala, že nalézací soud pochybil, pokud se přiklonil bez dalšího k závěrům znaleckého posudky Ing. [příjmení] jen proto, že se jednalo o revizního znalce. Setrvala na stanovisku, že konfrontační výslech obou znalců, tedy Ing. [příjmení] a Ing. [příjmení], měl být proveden, eventuálně zadán nový revizní znalecký posudek.

5. Na to reagovala žalovaná argumentací, že každá havárie je náhlá a nahodilá událost, avšak ke zjištění, zda jde o pojistnou událost, je nutno zkoumat podstatné věci, které v tomto případě zkoumány nebyly. Revizní znalec jasně konstatoval, že za této situace únavovou zlomeninu nelze vyloučit, tudíž nebylo prokázáno, že se jedná o pojistnou událost.

6. K dotazu odvolacího soudu žalobkyně sdělila, že zkoumaný kroužek znehodnotil pracovník žalované, o zbytku poškozených částí převodovky jí není ničeho známo. Na to reagovala žalovaná tím, že rozlomený kroužek skutečně zůstal ve výzkumném ústavu, avšak zbývající části poškozené převodovky, tedy zejména vylomené zuby, měla k dispozici pouze žalobkyně, která je neuchovala.

7. Z podnětu podaného odvolání přezkoumal odvolací soud rozsudek nalézacího soudu a přezkoumal zároveň i řízení, které vydání rozhodnutí předcházelo (ust. § 212, § 212a o. s. ř.). Poté dospěl k závěru, že odvolání není důvodné, a to ani za situace, kdy se částečně odchyluje od právního posouzení nalézacího soudu.

8. Nalézací soud provedl dokazování v potřebném rozsahu, z provedených důkazů vyvodil odpovídající skutková zjištění, která poskytují dostatečný podklad pro právní posouzení věci. Odvolací soud se však odchyluje od právního posouzení nalézacího soudu, pokud ten po právní stránce uzavřel, že žalobkyně neunesla důkazní břemeno k prokázání, že poškození převodovky pojištěného traktoru bylo pojistnou událostí.

9. Dle zákona č. 37/2004 Sb., o pojistné smlouvě, je pojistná událost definována jako nahodilá skutečnost blíže označená v pojistné smlouvě nebo ve zvláštním právním předpisu, na který se pojistná smlouva odvolává, se kterou je spojen vznik povinnosti pojistitele poskytnout pojistné plnění. Odvolací soud se neztotožňuje s právním názorem žalobkyně, že postačí, pokud je skutečnost nahodilá. Nahodilá skutečnost je pojistnou událostí pouze v případě, že se na ni nevztahují výjimky z pojištění, které jsou v tomto konkrétním případě definovány v čl. V dokumentu P [číslo].

10. Co se týká závěrů revizního znaleckého posudku, tyto nalézací soud posoudil zcela správně a odvolací argumentace žalobkyně není důvodná. Žalobkyně zcela pomíjí skutečnost, že posudek byl soudem zadán jako revizní, nikoli jako oponentní. V této souvislosti odvolací soud odkazuje na rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 25 Cdo 583/2001, ze dne [datum rozhodnutí], a jeho výklad, že„ Přezkoumání závěrů znaleckého posudku ve smyslu ustanovení § 127 odst. 2 o. s. ř. dalším posudkem jiného znalce, vědeckého ústavu nebo jiné instituce (tzv. revizní znalecké zkoumání) je namístě tehdy, jestliže znaleckým dokazováním nebyly objasněny všechny skutečnosti potřebné k rozhodnutí ve věci, k nimž je třeba odborných znalostí, popř. jestliže soud má k dispozici dva znalecké posudky s rozdílnými závěry o stejné otázce a pro rozpory, které se nepodařilo v řízení odstranit, nemohou být tyto znalecké posudky podkladem pro rozhodnutí.“ Jinak řečeno v obecné rovině je účelem revizního znaleckého posudku prověření správnosti jiného znaleckého posudku, nikoli pouhá oponentní argumentace, jak mylně žalobkyně dovozuje. Proto za situace, kdy revizní znalec své znalecké závěry před soudem obhájí, jak tomu bylo ve zde souzené věci, je nutno z těchto závěrů jakožto správných vycházet, i když jsou odlišné od znaleckého posudku revizně přezkoumávaného. Opačný výklad zastávaný žalobkyní, tedy že ke každému reviznímu posudku je třeba přistupovat jako k oponentnímu, by vedl k absurdní situaci nekonečného řetězového zadávání dalších znaleckých posudků v případě, že by se znalci ve svých závěrech neshodli.

11. Závěr revizního posudku, že pro úplné posouzení možného vzniku poškození ozubeného kola neprovedli znalci, kteří vypracovali posudek předložený žalobkyní (Ing. [jméno] [příjmení] a Ing. [jméno] [příjmení]), eventuálně nenechali provést, laboratorní kontrolu poškození na ozubeném kole, a bez tohoto posouzení není možné určit příčinu poškození převodové skříně, dále nekontrolovali veškeré díly, které sousedí s příslušným pružným kroužkem, sousední lamelu a jádro parkovací brzdy včetně příslušné metalografie, nebyla provedena důkladná analýza poškozeného kola, kde by byl jednoznačně určen druh poškození ozubeného kola a tím související následná poškození v zadní části převodové skříně, a proto není možné, bez možnosti provést fraktografickou analýzu, říci, zda se jedná u lomu na ozubeném kole o lom náhlý nebo únavový. To, že úlomek pojistného kroužku způsobil havárii ozubeného kola, je pouze domněnka, která není podložena exaktním a nezpochybnitelným technicky doloženým zjištěním, primárně mělo být zkoumáno ozubené soukolí, nikoliv pojistný kroužek, a to mělo být podrobeno metalografickému rozboru ke zjištění původu ulomení zubů z předlohového hřídele. Bez této analýzy nelze zjistit příčinu poškození převodovky, pouhé fotografie nejsou pro zjištění příčiny poškození převodovky dostačující, je podložen obsahem nálezové části posudku a je řádně odůvodněn, když znalec své závěry v rámci osobního slyšení před nalézacím soudem spolehlivě obhájil.

12. Za takto zjištěného skutkového stavu se tedy nejedná o klasický případ„ neunesení důkazního břemene“, na kterém své rozhodnutí nalézací soud postavil, neboť závěr revizního znaleckého posudku vyzněl zcela jednoznačně tak, že v současnosti ani v budoucnu již nikdy nebude možné zjistit pravou příčinu ulomení zubů ozubeného kola, neboť ani ulomené zuby, ani poškozené ozubené kolo, se nedochovaly, a tudíž je z prosté logiky věci nelze podrobit té laboratorní expertíze, kterou revizní znalec uvedl jako nezbytnou pro závěr o druhu poškození ozubeného kola – zda k němu nedošlo opotřebením či únavou materiálu, což by představovalo výluku z pojištění. Na tomto stavu již jakékoli další dokazování nemůže nic změnit. Žalobkyně však poškozené díly, a to včetně oleje (úlomků materiálu v něm), neuchovala pro další zkoumání, a za tohoto stavu již nikdy nebude možné jednoznačně určit pravou příčinu poškození, tedy zda se jednalo o lom únavový či jiný. Tato skutečnost musí jít nutně k tíži žalobkyně, neboť ona zmařila možnost posoudit, z jakého důvodu došlo k poškození převodovky traktoru. Za tohoto stavu tedy rozhodně nelze uzavřít, že nastalá skutečnost je pojistnou událostí, a proto žaloba nemůže uspět. Nalézací soud tedy posoudil správně jako nadbytečné další dokazování navrhované žalobkyní, které by nemohlo nahradit uvedené zásadní a již nenapravitelné pochybení.

13. Z uvedeného důvodu odvolací soud napadený rozsudek za použití ust. § 219 o. s. ř. jako věcně správný potvrdil včetně správných akcesoricky navazujících výroků o nákladech řízení.

14. Výrok o nákladech odvolacího řízení je odůvodněn plným úspěchem žalované v odvolacím řízení. Náklady odvolacího řízení na straně žalované jsou tvořeny odměnou advokáta stanovenou podle ust. § 7 bod 5 vyhl. č. 177/1996 Sb. (advokátní tarif - AT), a to za dva úkony právní služby (vyjádření k odvolání a účast u jednání odvolacího soudu) po [částka] a dále paušální částkou náhrad hotových výdajů za dva úkony právní služby po [částka] (§ 2 odst. 1, § 13 AT). Dále pak náhradou jízdného z místa sídla advokátní kanceláře k procesnímu soudu a zpět, tedy 2x 210 km, automobilem Opel Grandland X, 2BC2404 prům. spotřeba 5,3 l [číslo] km, při ceně benzínu 43,90 Kč/1l, s náhradou za použití osobního vozidla [částka] km, jízdné tedy celkem [částka]. Dále pak náhradou za promeškaný čas v délce 10 započatých půlhodin za [částka], to vše navýšeno o 21% DPH (§ 137 o. s. ř.) ve výši [částka] Celkem tedy náklady odvolacího řízení na straně žalované činí [částka]. Bylo rozhodnuto podle ust. § 142 odst. 1 v návaznosti na ust. § 224 odst. 1 o. s. ř. Platební místo a lhůta ke splnění uložené povinnosti byly stanoveny podle § 149 odst. 1 a § 160 odst. 1 o. s. ř.

Poučení