11 Co 17/2022- 186

Rubrum

Městský soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátu složeném z předsedy senátu Mgr. Lubora Veselého a soudkyň JUDr. Elišky Galiazzo a JUDr. Markéty Čermínové ve věci žalobkyně: [osobní údaje žalobkyně] zastoupená advokátem [údaje o zástupci] proti žalované: [osobní údaje žalované] zastoupená advokátem JUDr. [jméno] [příjmení] sídlem [adresa] o [částka] s příslušenstvím o odvolání žalované proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 10 ze dne [datum rozhodnutí], č.j. 23 C 21/2021 - 141, takto:

Výrok

Rozsudek soudu I. stupně se potvrzuje.

Odůvodnění

1. Napadeným rozsudkem soud I. stupně rozhodl, že nárok žalobkyně je co do základu po právu (výrok I.) a že o výši nároku a náhradě nákladů řízení bude rozhodnuto v rozhodnutí, kterým se řízení končí (výrok II.).

2. Takto rozhodl o žalobě, jíž se žalobkyně domáhala zaplacení rozdílu za dodanou regulační energii (dále jen„ RE“) v roce [rok], když jí žalovaná měla celkem uhradit částku [částka] za [částka] [anonymizováno] MWh dodané kladné regulační energie (aFRR+) po [částka] [anonymizováno] Kč/MWh a [částka] [anonymizováno] MWh dodané záporné regulační energie (aFRR-) po 1 Kč/MWh, avšak žalovaná uhradila pouze částku [částka] bez DPH.

3. Soud I. stupně vyšel ze zjištění, že žalobkyně (dříve [právnická osoba]) má licenci na výrobu elektrické energie a žalovaná má licenci na její přenos. Účastníce uzavřely dne [datum] dohodu o podmínkách nákupu a poskytování podpůrných služeb v letech [rok] - [rok] (dále jen„ Dohoda“), v níž si sjednaly obchodní podmínky pro zajišťování a poskytování kategorií podpůrných služeb, a to včetně sekundární regulace výkonu bloku, která odpovídá službě obnovení frekvence a výkonové rovnováhy. Dohoda byla doplněna o rámcovou dohodu ze dne [datum], kterou si strany sjednaly podmínky pro zajišťování a poskytování kategorií SVR (dále jen„ Rámcová dohoda“). Součástí dohod byl tzv. Kodex přenosové soustavy, který obsahuje vzorec, jímž se stanoví objem energií. Tento vzorec byl obsažen i v Dohodě a byl totožný pro rok [rok] i [rok]. V Kodexu přenosové soustavy byla pro rok [rok] v čl. II. bod [číslo] pouze zpřesněna formulace tak, že výpočet bude prováděn pro každý tok energie, tedy kladnou a zápornou, zvlášť. K této změně došlo i z podnětu žalobkyně, která se obrátila na Energetický regulační úřad (dále jen„ ERÚ“) s dotazem ohledně správnosti provádění saldování dodaných energií. Z odpovědi ERÚ ze dne [datum] vyplývá, že nařízení [jméno] je přímo použitelné a saldování neumožňuje, výslovná a jednoznačná úprava zúčtování regulační energie v Kodexu přenosové soustavy nejlépe přispěje k nápravě současného stavu, tedy stavu, kdy k saldování dochází, přestože by nemělo, neboť není nikde zakotveno. Zda ke změně došlo i z jiných důvodů, např. z důvodu zavádění systému Picasso, jak tvrdila žalovaná, pro posouzení věci podstatné není. Nařízením komise č. 2017 [číslo] účinným i v roce 2019, které je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech, bylo stanoveno, že za účelem zúčtování regulační energie, musí každý provozovatel přenosové soustavy alespoň pro proces obnovení frekvence a výkonové rovnováhy a proces záloh stanovit postup pro výpočet aktivovaného objemu regulační energie založený na požadované nebo naměřené aktivaci. Každý provozovatel přenosové soustavy vypočítá aktivovaný objem regulační energie alespoň pro každý směr, přičemž záporné znaménko označuje relativní odběr poskytovatele služeb výkonové rovnováhy a kladné znaménko označuje relativní dodávku poskytovatele služeb výkonové rovnováhy. A dále pak každý připojující provozovatel přenosové soustavy může vypočítat a zúčtovat s poskytovateli služeb výkonové rovnováhy aktivovaný objem regulační energie pro proces automatické regulace frekvence. Na základě smlouvy ze dne [datum] [právnická osoba], a.s. se společností [právnická osoba] (předchůdce žalobkyně) uzavřela smlouvu, v níž se [právnická osoba] zavázala, že po převzetí informace od ČEPS o množství a ceně regulační energie, finančně vypořádá s poskytovatelem regulační energie. ERÚ stanovil pro rok 2019 cenu za dodávku kladné regulační energie na částku [částka] za MWh a cenu za dodávku záporné regulační energie na [částka] za MWh, což je mezi účastníky nesporné. [jméno] neobsahují daň z elektřiny podle zákona o stabilizaci veřejných rozpočtů a daň z přidané hodnoty podle zákona o dani z přidané hodnoty. Žalobkyně poskytla žalované v roce 2019 kladnou a zápornou regulační energii, za což vystavila faktury. Žalobkyně tvrdí, že celkově dodala 34 681,47 MWh kladné regulační energie a 52 818,11 MWh záporné regulační energie, za které jí měla být uhrazena částka [částka] (34 681,47 x [částka]) za kladnou regulační energii a částka [částka] ([částka] [anonymizováno] x [částka]) za zápornou regulační energii. Žalobkyni byla prostřednictvím [právnická osoba] uhrazena pouze částka [částka]. Naproti tomu žalovaná uvádí, že [právnická osoba], a.s. nahlásila za rok [rok] hodnoty 19 719,7 MWh kladné regulační energie a 37 256,5 MWh záporné regulační energie dodané žalobkyní, neboť způsob přepočtu kladné a záporné regulační energie, kterým k těmto hodnotám dospěla, byl stanoven ujednáním se žalobkyní (sjednaným matematickým vzorcem). Žalovaná dále uvedla, že žalobkyně dodala do systému (dle její evidence, před provedením přepočtu) 34 424,5 MWh kladné energie a 51 380,7 MWh záporné regulační energie. Mezi účastníky je nesporné, že žalovaná prováděla v roce [rok] tzv. saldování, k němuž v roce [rok] již nedocházelo. Strany se nedohodly na mimosoudním řešení věci dle § 17 odst. 7 písm. b) energetického zákona před ERÚ a žalobkyně zaslal dne [datum] předžalobní výzvu.

4. Po právní stránce věc posoudil dle § 2952 o.z. a rozhodl mezitímním rozsudkem dle § 152 odst. 2 o. s. ř. Jako nedůvodnou posoudil námitku nedostatku věcné pasivní legitimace. [právnická osoba] pouze vypořádává platby, a to na základě informací (údajů), které obdrží od žalované. Žalovaná sama uvedla, že nahlásila [právnická osoba] hodnoty nižší (po dosazení upravených hodnot do sjednaného matematického vzorce), než jaké žalobkyně dodala. Energetický regulační úřad je státním regulátorem a tzv. saldování v cenových rozhodnutích ani jiných pravidlech nikde nezakotvil ani neschválil. Nejde o výkon veřejné moci, a proto není stát pasivně věcně legitimován. Rozdíl byl způsoben chybným postupem při výpočtu a hlášení dodané kladné a záporné regulační energie [právnická osoba] provedeným žalovanou. Dovodil, že základ nároku v podobě práva na náhradu škody je po právu. Žalovaná použila matematický vzorec pro oba typy dodané energie najednou (nikoliv zvlášť) a na základě již předem přepočtených hodnot, které do vzorce dosadila, dospěla k údajům, které [právnická osoba] nahlásila (19 719,7 MWh kladné regulační energie a 37 256,5 MWh záporné regulační energie), avšak tyto se zásadně liší od hodnot dodané kladné a záporné regulační energie uváděných žalobkyní (34 681,47 MWh kladné regulační energie a 52 818,11 MWh záporné regulační energie) i uváděných žalovanou jako dodané žalobkyní (34 424,5 MWh kladné a 51 380,7 MWh záporné regulační energie) - před použitím matematického vzorce. Žalovaná způsobila žalobkyni škodu (zasáhla do jiného práva poškozeného porušením zákonné povinnosti, tj. bezprostředně použitelného nařízení [jméno] - čl. 45 odst. 2 [příjmení] [jméno] a cen určených cenovým věstníkem pro rok [rok]) tím, že neúčtovala zvlášť pro kladnou a zápornou regulační energii a v důsledku toho nahlásila [právnická osoba], a.s. jiné hodnoty energií, než které žalobkyně skutečně dodala. Na základě toho žalobkyně obdržela od [právnická osoba] nižší částku za dodané energie, než která jí náležela. Odmítl polemiku správnosti překladu slova„ settle“ použitého v nařízení„ [jméno]“, význam tohoto pojmu v daném kontextu je zřejmý a překlad ve významu -„ uzavřít spor dohodou nebo uzavřít spor úhradou, která je zpravidla menší než měla původně být“, je zcela zavádějící a účelový. Cena energií byla pevně stanovena pro rok [rok] cenovým věstníkem, vzorec pro výpočet kladné a záporné regulační energie je neutrální a byl ve smluvních ujednáních účastníků stejný jak v roce [rok] tak v roce [rok], přičemž v roce [rok] k saldování docházelo, v roce [rok] již nikoliv. Z toho je zřejmé, že rozhodující bylo, jaké údaje (hodnoty) byly do vzorce dosazeny. Žalobkyně nemůže obdržet nižší částku, než která je dána cenovým rozhodnutím. Pravidla vyplývající z nařízení [jméno] byla bezprostředně použitelná a závazná v České republice i v roce [rok]. Úprava Kodexu v roce [rok] neznamená, že saldování bylo v roce [rok] smluvně zakotveno a umožněno, ke zpřesnění došlo kvůli existenci nesprávné praxe, o níž svědčí i sdělení ERÚ ze dne [datum] O výši nároku bude rozhodnuto konečným rozhodnutím.

5. Proti rozsudku podala odvolání žalovaná, navrhla jej změnit a žalobu zamítnout či napadený rozsudek zrušit. Namítá jeho nepřezkoumatelnost. Vytýká soudu I. stupně, že se nevypořádal s tvrzeními směřujícími k otázce výkladu relevantních právních norem, zejména nařízení [jméno] (nejasností a nejednoznačností), stanovení časového úseku pro zúčtování regulační energie, oddělení procesu výpočtu objemu a zaúčtování, spoluzavinění žalobkyně a dobré víry žalované. Soud I. stupně neprovedl výslech znalců a nesprávně zjistil skutkový stav, když nesprávně posoudil povahu regulační energie, již popisuje jako„ dodávku energií“ a nikoli jako„ službu regulace výkonu“. Zopakovala svoji dosavadní argumentaci, když poskytovala podpůrné služby dle § 2 odst. 2 písm. a) bodu 8 ve spojení § 23 odst. 1 písm. d) zák. č. 458/2000 Sb. a předmětem sporu je poskytování služby regulační energie dle § 2 odst. 2 písm. a) bodu 11 tohoto zák., resp. posouzení procesu jejího poskytování v části zúčtování. Služba aFRR slouží k vyrovnání odchylek při prevenci blackoutu. Podpůrné služby regulační energie aFRR jsou procesem zajišťujícím službu regulace výkonu, nikoli běžnou dodávkou elektřiny, což je zásadní pro posouzení sporu, avšak soud I. stupně hovoří o„ dodávce energie“. Žalovaná namítá, že se soud I. stupně nevypořádal s argumentací o stanovení konkrétního časového okamžiku, ten z nařízení [jméno] nevyplývá, stejně jako konkrétní mechanismus a proces zúčtování. Z vnitrostátních předpisů (pravidla, kodexy) vyplývá regulační perioda tzv. obchodní hodina. Při určení ceny postupovala tak, že za použití matematického vzorce obsaženého v Dohodě a Kodexu [rok] zúčtovala regulační energii poskytnutou procesem aFRR za obchodní hodinu. Ačkoli soud I. stupně citoval izolovaně čl. 45 odst. 1 písm. a) a odst. 2 písm. c) a čl. 47 odst. 1 [příjmení] [jméno], absentuje zmínka o čl. 45 odst. 3 Nařízení upravujícího proces zúčtování regulační energie, a dále přehlédl čl. 18 odst. 5 písm. h), i) a čl. 44 odst. 2,3 Nařízení. Čl. 45 odst. 2 Nařízení neupravuje pravidla pro„ zúčtování“ regulační energie, nýbrž pro„ výpočet jejího objemu“. Soud I. stupně čl. 45 a 47 nesprávně interpretoval. Z jazykového výkladu vyplývá, že zákonodárce považoval za vhodné obě činnosti od sebe oddělit a povinnost„ výpočtu objemu“ stanovit odděleně pro každý směr (čl. 45 odst. 2 písm. c), avšak„ zúčtování“ vztáhl k veškerému aktivovanému objemu regulační energie za příslušnou periodu (čl. 45 odst. 1, 3 Nařízení). Povinnost stanovená v čl. 45 odst. 2 Nařízení (výpočet objemu) je určena pouze provozovatelům a nesměřuje vůči poskytovatelům, v čl. 45 odst. 3 Nařízení je dána provozovatelům vůči poskytovatelům. Úprava v Nařízení je nejednoznačná a umožňuje dvojí výklad. Domáhá se výkladu, jehož výsledkem výpočtu hodnoty poskytnuté aFRR bude ve stanoveném časovém úseku takový směr aFRR, který převážil. Nařízení neobsahuje úpravu procesu zúčtování regulační energie (dále jen„ RE“), a tento proces je v souladu s čl. 18 odst. 5 písm. h) i) Nařízení upraven vnitrostátními předpisy (pravidla a kodexy), odkázala na čl. 44 odst. 2 (volnost stanovení konkrétní periody) a čl. 44 odst. 3 - možné určit systém zúčtování dle vůle provozovatele přenosové sítě, je-li tento postup zveřejněn a schválen regulátorem. Vzorec byl schválen ERÚ. Pro stanovení úseku 1 minuty, kterou používá žalobkyně, není právní základ, na rozdíl od obchodní hodiny podle vnitrostátních právních předpisů. Shledal-li soud proces zúčtování RE odporující [příjmení] [jméno], měl se zabývat tím, zda žalovaná postupovala v souladu s vnitrostátními předpisy. Byl-li Kodex v rozporu s [příjmení] [jméno], neměl ho ERÚ schválit, žalovaná byla v dobré víře. U jednotlivých závěrů není zřejmé, z jakých důkazů soud I. stupně vycházel. Není zřejmé, zda měla být škoda způsobena porušením zákonné či smluvní povinnosti. Spoluzavinění žalobkyně spočívá v tom, že dobrovolně uzavřela Dohodu, neměla žádné připomínky.

6. Žalobkyně navrhla napadený rozsudek potvrdit. Nesdílí názor žalované, polemika založená na tom, že jde o služby regulace výkonu a nikoli dodávky regulační energie, nemá relevanci. Zopakovala dosavadní argumentaci spočívající v tom, že žalobkyně coby výrobce elektřiny dodala žalované, coby jedinému držiteli licence na přenos elektřiny, 34 681,47 MWh kladné RE po [částka] a žalovaná měla zaplatit [částka], a dále dodala 52 818,11 MWh záporné RE po [částka] a žalovaná měla zaplatit [částka], tedy celkem [částka] avšak zaplatila [částka] (za [částka] [anonymizováno], [částka] kladné RE, čemuž odpovídá dodávka 19 770,76 MWh, a [částka] za zápornou RE, čemuž odpovídá dodávka 37 256,50 MWh, a to přesto, že sama eviduje dodávku žalobkyně 34 424,50 MWh kladné RE a 51 380,7 MWh záporné RE. Žalobkyně s výkladem žalované ustanovení [příjmení] [jméno] nesouhlasí, neboť jsou v rozporu se smyslem, účelem a systematickým umístěním. Nařízení stanoví, že provozovatel má povinnost vypočítat aktivovaný objem RE pro každý směr zvlášť, přičemž veškerý takto vypočtený objem (pro každý směr zvlášť) zúčtuje poskytovateli, žalovaná měla povinnost do sumačního vzorce pro výpočet celkové výše dodané RE dosazovat zvlášť hodnoty kladné RE aFRR+ a zvlášť hodnoty záporné RE aFRR-, resp. provádět dva separátní výpočty, což vyplývá i ze zprávy ERÚ. Matematický vzorec úpravu saldování neobsahuje. Považuje za absurdní, že se žalovaná dovolává dobré víry. Stanovení časového úseku je pro výpočet objemu RE zavádějící. Systém saldování popírá smysl cenové regulace, když cenové rozhodnutí ERÚ stanoví odlišnou pevnou cenu za dodávku kladné RE a záporné RE. Žalovaná svým jednáním, kdy neúčtovala zvlášť kladnou a zápornou RE, porušila dle § 2910 o.z. zákonnou povinnost vyplývající z [příjmení] [jméno], čím žalobkyni způsobila škodu. U povinnosti k náhradě škody vzniklé v důsledku porušení smlouvy se zavinění nevyžaduje, přičemž neexistuje ve smyslu § 2913 odst. 2 o.z. žádná mimořádná nepředvídatelná a nepřekonatelná překážka, vzniklá nezávisle na vůli žalované, na jejímž základě by se mohla odpovědnosti zprostit.

7. Ve vyjádření ze dne [datum] žalovaná zopakovala dosavadní argumentaci, má za to, že v rámci zúčtování odchylek má v souladu s čl. 45 [příjmení] [jméno] vypočítat objem aktivované energie v rámci jedné hodiny společně pro kladnou i zápornou regulační energii. Žalovaná eviduje objem regulační energie (nikoliv obchodní zúčtování [příjmení]) v intervalech sekundových, zatímco žalobkyně v minutových, tím dochází k rozdílu objemu naměřené RE. Tvrdí-li žalobkyně, že žalovaná je odpovědná z titulu deliktní odpovědnosti, protože měla porušit mimosmluvní povinnost stanovenou právními předpisy, nejsou naplněny zákonné podmínky vzniku odpovědnosti, neboť absentuje zavinění. Navrhla předložit předběžnou otázku SDEU ohledně výkladu [příjmení] [jméno].

8. Ve vyjádření ze dne [datum] žalobkyně uvedla, že s argumentací žalované se soud I. stupně vypořádal. Jde o obchodněprávní spor mezi dodavatelem a odběratelem, pro jeho posouzení není nezbytné detailně rozebírat fyzikální podstatu RE. Žalovaná prováděla saldování, což je nepřípustné nejen dle [příjmení] [jméno], ale i dle vnitrostátních přepisů. Stanovení konkrétního časového úseku nemá vliv na problematiku saldování. Systém saldování popírá smysl cenové regulace. Nesouhlasí s předložením předběžné otázky SDEU, když má za to, že výklad čl. 45 odst. 3 a § 45 odst. 2 písm. c) [příjmení] [jméno] je bez jakýchkoli pochybností.

9. Při jednání odvolacího soudu účastníci shodně potvrdili, že čl. 12 rámcové dohody o podmínkách nákupu a poskytování služeb výkonové rovnováhy ze dne [datum] vykládali s úmyslem nahradit dohodu o podmínkách nákupu a poskytování podpůrných služeb v letech [rok] až [rok] ze dne [datum]. Důvodem přijetí Rámcové dohody v únoru [rok] bylo dle žalované to, že některá ujednání se přesunula do Kodexu. Žalobkyně k vysvětlení rozdílu jí tvrzeného objemu kladné i záporné RE ve fakturách (celkové roční množství 20 528,4 MWh kladné RE a 38 391,7 MWh záporné [příjmení]) a žalobou nárokovaném množství 34 681,47 MWh kladné RE a 52 811,11 MWh záporné RE uvedla, že faktury za období od ledna do prosince [rok] vůči [právnická osoba] sama nevystavila, vystavila je [právnická osoba], a.s., a to na základě údajů předaných jí žalovanou. Mezi stranami byla praxe výpočtu objemu RE dlouhodobě taková, že žalovaná používala metodiku jí zastávanou, tzn. výsledkem výpočtu hodnoty poskytnuté ve stanovém časovém úseku je takový směr RE, který převážil, a teprve tento výsledek se násobí příslušnou cenou. K dotazu jaké konkrétní údaje - množství a cenu kladné a záporné RE sdělila žalovaná [právnická osoba] konkrétně v měsíci únoru a dubnu [rok], žalovaná odkázala na fakturu [číslo], z níž vyplývá souhrnné množství kladné RE ve výši 1 142,7 MWh, a jednotkovou cenu, která je [částka], vyjma tří případů, v nichž činí částky [částka] a [částka] a [částka], naproti tomu žalobkyně v únoru [rok] tvrdí dodávku kladné RE 2 559,9 MWh.

10. Odvolací soud přezkoumal z podnětu podaného odvolání napadený rozsudek včetně řízení, které jeho vydání předcházelo (§ 212, § 212a o. s. ř.), a dospěl k závěru, že odvolání žalované není důvodné.

11. Nedůvodná je námitka o nepřezkoumatelnosti napadeného rozhodnutí z jeho odůvodnění vyplývá, že se soud I. stupně řídil ust. § 157 odst. 2 o. s. ř., a lze dovodit na základě jakých skutkových a právních závěrů v dané věci rozhodl (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 25. 6. 2013, sp. zn. 29 Cdo 2543/2011).

12. Soud I. stupně provedl úplné dokazování, na jehož základě zjistil všechny rozhodné skutečnosti a vyvodil správné skutkové závěry, z nichž odvolací soud vychází. Neztotožňuje se pouze se závěrem, že Rámcová dohoda doplnila Dohodu, když tato ji nahradila, jak vyplývá z čl.

12. Rámcové dohody, jehož výklad byl potvrzen souhlasným prohlášením stran při jednání odvolacího soudu. Dále se odvolací soud neztotožňuje s právním posouzením věci, neboť věc má být posouzena dle § 2913 odst. 1 o.z.

13. Nedůvodně vytýká žalovaná soudu I. stupně, že neprovedl výslech znalce či znalců. Ze znaleckých posudků vyplývá jen to, že matematický vzorec je neutrální, záleží tudíž na tom, jaké hodnoty do matematické operace sumace vstupují a jaká data do něj mají být dosazována, což vyplývá z vnitrostátních předpisů nebo smluvních ujednání, tato věc není otázkou znaleckého zkoumání. Proto výslech znalců nebyl třeba, v této fázi řízení by znalec nepřispěl k vyřešení právního posouzení věci, jež mu ostatně ani nepřísluší. Částečně důvodná je argumentace ohledně užití nesprávné formulace„ dodávky energie“ namísto„ služba regulace výkonu“ (dále jen„ SVR“) či sekundární regulace podle Dohody („ SR“), nebo též„ dodávka regulační energie“ podle § 2 odst. 2 písm. a) bodu 8 zák. č. 458/2000 Sb. [účinnost], avšak polemika žalované nemá relevanci co do výsledku sporu, neboť z rozsudku lze seznat, že„ dodávkou energie“ míní soud I. stupně službu regulace výkonu a nikoli běžnou dodávku elektřiny.

14. Odvolací soud neshledal potřebu pokládat předběžnou otázku SDEU k výkladu článků 45 - 47 Nařízení Komise (EU) č. 2017/2195, ze dne [datum], které upravuje v hlavě V, kapitoly 1 a 2 zásady a zúčtování regulační energie. Nařízení je přímo použitelné ve všech členských státech EU. Čl. 46 odst. 1 Nařízení stanoví, že každý připojující provozovatel přenosové soustavy„ může vypočítat a zúčtovat“ s poskytovateli služeb výkonové rovnováhy aktivovaný objem regulační energie pro proces automatické regulace frekvence dle č.l. 45 odst. 1 a 2, přičemž podle odst. 2 cena, ať již kladná, nulová nebo záporná, za aktivovaný objem regulační energie pro proces automatické regulace frekvence se stanoví pro každý směr, jak je stanoveno v tabulce 1. Čl. 47 pak uvádí, že každý provozovatel přenosové soustavy„ vypočítá a zúčtuje“ s poskytovateli služeb výkonové rovnováhy aktivovaný objem regulační energie pro proces obnovení frekvence a výkonové rovnováhy podle čl. 45 odst. 1 a 2, přičemž podle odst. 2 cena, ať již kladná, nulová nebo záporná, za aktivovaný objem regulační energie pro proces automatické regulace frekvence se stanoví pro každý směr podle čl. 30, jak je stanoveno v tabulce 1. Uvedené nařízení nestanoví konkrétní způsob, resp. metodiku, výpočtu objemu regulační energie, rozlišuje však, že je potřeba odlišit každý směr, tedy„ záporný a kladný odběr/dodávku poskytovatele služeb výkonové rovnováhy“. Z čl. 18 Nařízení vyplývá, že provozovatelé přenosových soustav daného členského státu vypracují návrh podmínek pro poskytovatele služeb výkonové rovnováhy a podmínek pro subjekty zúčtování. Ty musí dle odst. 3 písm. h) a i) obsahovat pravidla pro určení objemu regulační energie, jenž má být zúčtován s poskytovatelem služeb výkonové rovnováhy podle čl. 45 a pravidla pro zúčtování s poskytovateli služeb výkonové rovnováhy stanovená podle hlavy V. kapitol 2 a 5. Z toho vyplývá, že pro stanovení objemu regulační energie (konkrétním výpočtem) je třeba postupovat dle vnitrostátní právní úpravy a smlouvy mezi stranami. Za tohoto stavu nemá smysl pro řešení sporu předkládat předběžnou otázku, když o výklad Nařízení nejde.

15. Předmětem sporu je poskytování služby regulační energie dle § 2 odst. 2 písm. a) bodu 11 zák. č. 458/2000 Sb. ve znění do [datum], když žalovaná (jakožto provozovatel přenosové soustavy) pro zajištění systémových služeb poskytovala žalobkyni (jakožto poskytovateli) podpůrné služby dle § 2 odst. 2 písm. a) bodu 8 ve spojení § 23 odst. 1 písm. d) zák. č. 458/2000 Sb. Citovaný zákon ani vyhláška č. 408/2015 Sb. ve znění účinném do 30. 6. 2020 nestanoví konkrétní způsob výpočtu objemu regulační energie, vyhláška v čl. 2 písm. a) definuje diagram sjednaného množství elektřiny subjektu zúčtování pro každou obchodní hodinu v MWH s rozlišením na 3 desetinná místa a v písm. c) obchodní hodinu. Pojmy regulační energie a sekundární regulace„ SR“ strany definovaly v Dohodě ze dne [datum], počínaje od [datum] pak sekundární regulaci strany označily jako služby výkonové rovnováhy„ SVR“. S ohledem na znění čl.

12. Rámcové dohody ze dne [datum], jakož i shodný úmysl stran vykládat jej tak, že nahrazuje původní Dohodu, je na místě rozlišovat 2 období, a to období od [datum] do [datum], jež se řídí Dohodou ze dne [datum] („ Dohoda“) a období od [datum] do [datum], jež se řídí Rámcovou dohodou ze dne [datum] („ Rámcová dohoda“), v níž strany v čl. 12 uvedly, že si nepřejí, aby nad rámec ustanovení této dohody jakákoliv práva a povinnosti byly dovozovány z dosavadní či budoucí praxe zavedené mezi smluvními stranami či zvyklostí zachovávaných obecně či v odvětví týkajícím se předmětu plnění této dohody, ledaže je výslovně sjednáno jinak. Obě smlouvy stanoví, že žalovaná zajišťuje pro organizaci obchodování s podpůrnými službami obchodní portál, provozovaný v internetové doméně žalované.

16. Z Dohody ze dne [datum] vyplývá, že cenu za poskytovanou službu podle smluv sjednaných podle této dohody bude žalovaná hradit bezhotovostním převodem příslušné částky z účtu ČEPS na účet poskytovatele (žalobkyně), ta vyúčtuje žalované jednotlivé kategorie podpůrných služeb jednou fakturou za všechna plnění poskytnutá v daném měsíci (čl. XVII. bod 1 a 3 Dohody). V čl. XIV. bod 10 strany sjednaly, že ceny za dodanou regulační energii jsou stanoveny zvlášť pro kladnou a zvlášť pro zápornou RE. Z následujících bodů 11 - 14 vyplývá, že žalovaná vyhodnotí následující den velikost dodaného objemu regulační energie z aktivace všech podpůrných služeb a objemu regulační energie z aktivace sekundární regulace způsobem podle čl. XIV bod 3. obsahujícího předmětný vzorec, s tím, že údaje spolu s přiřazenou cenou za jednotlivé bloky žalobkyně a údaje celkové regulační sekundární energie předává za žalobkyni [příjmení] ke zpracování OTE na základě smlouvy o předávání dat mezi žalovanou a OTE. Údaje předávané OTE žalovaná současně zveřejňuje v obchodním portálu a domnívá-li se poskytovatel – žalobkyně, že údaje předávané OTE jsou nesprávné, uplatní reklamace prostřednictvím obchodního portálu do 3 pracovních dnů. V odst. 14 je uvedeno, že měsíční zúčtování dodávky RE provádí OTE na základě údajů získaných dle odst. 11 a 12. Podle odst. 15 ČEPS není odpovědna za úhradu dodávky/nedodávky energie dodané nad/pod rámec hodnoty platné v přípravě provozu v důsledku využití výkonu bloků pro podpůrné služby a jejich regulace ve sjednaném pásmu podpůrných služeb a žádné ustanovení této dohody nesmí být vykládáno v tomto smyslu. Podkladem pro vyhodnocení jednotlivých kategorií podpůrných služeb je denní hodnocení prováděné útvary žalované pro každou obchodní hodinu příslušného obchodního dne a každý jednotlivý blok poskytující podpůrné služby (čl. XV bod 5). Bod D [číslo]. Pravidel provozu MMS účinných od [datum] stanoví algoritmus vyhodnocení regulační energie s tím, že je uvedeno, že výpočet má kroky, mj. odst. 3 uvádí„ vysaldování“ regulační energie vzniklé aktivací služby SR na jedné virtuální výrobní jednotce poskytovatele za všechny výrobní jednotky. Ve vyjádření ze dne [datum] na č.l. 124 znalec [příjmení] [jméno] [příjmení], [titul za jménem] (znalec z oboru energetiky a ekonomiky – ceny a odhady, ceny energií a médií, paliv a vody, ceny energetických zařízení) konstatoval, že matematický operátor„ suma“ není podle své definice nadán schopností určovat, jaké hodnoty do matematické operace sumace vstupují a jaká data do něj mají být dosazována.

17. Podle Rámcové dohody účinné od 1. 4. 2019 byl předmětem plnění závazek žalobkyně poskytnout sjednanou výši regulační zálohy příslušné SVR za cenu sjednanou ve smlouvě, jíž se rozumí cena stanovená nebo dohodnutí pro danou SVR, a závazek žalované žalobkyni v souladu s podmínkami uvedenými v dohodě a Kodexu PS zaplatit (čl.

3. Rámcové dohody, s tím, že Kodex PS nepovažují strany za obchodní podmínky, neboť je schvalován nebo stanovován ERÚ – čl. 2, Názvosloví odst. 2 písm. h). Strany se dohodly, že poskytování jednotlivých kategorií SVR vyúčtuje žalobkyně [příjmení] měsíčně jednou fakturou za všechna plnění poskytnutá v daném měsíci podle smluv (č.l. 5) [jméno] za poskytování jednotlivých kategorií SVR uhradí ČEPS na základě faktury, kterou vystaví žalobkyně. Z Pravidel provozování přenosové soustavy neboli Kodexu PS, část II. („ revize 19, duben 2019“, dostupném též na [webová adresa] nebo [webová adresa]) vyplývá, že žalovaná zveřejňuje žalobkyni výsledky denního vyhodnocení poskytovaných záloh SVR v obchodním portálu, včetně vyhodnocení úspěšnosti aktivace mj. aFRR. Pokud se poskytovatel – žalobkyně – domnívá, že tyto údaje jsou nesprávné, uplatní své reklamace přímo prostřednictvím obchodního portálu do 3 pracovních dnů od času zveřejnění výsledků denního vyhodnocení poskytovaných záloh, jinak se má za to, že s denním vyhodnocením souhlasí. Přesný způsob procesu reklamace je popsán v Pravidlech. Rovněž je zveřejňováno souhrnné měsíční vyhodnocení SVR v obchodním portálu vždy po skončení kalendářního měsíce, nejpozději však 5. pracovní den měsíce a je upraven způsob reklamace (čl. 3 [číslo] Kodexu), dále je stanoveno, že při poskytování SVR dochází v důsledku řízení energetických zařízení žalované k dodávce energie, která může být odlišná od dodávky odpovídající diagramovému bodu a vycházející ze sjednaných hodnot dodávek elektřiny. Tento rozdíl, pokud byl vyvolán požadavky dispečinku žalované a je v příčinné souvislosti s poskytováním SVR, je označen jako RE, přičemž RE může být kladná nebo záporná. Změna v dodávce energie vyvolaná změnou diagramového bodu podle kapitoly [číslo], není považována za RE. V případě poskytování SVR, kdy může vzniknout RE, je žalobkyně povinna uzavřít smlouvu s OTE o zúčtování RE. Dále je stanoveno, že ceny za dodanou RE jsou stanoveny zvlášť pro kladnou a zvlášť pro zápornou regulační energii. Došlo-li k poskytování SVR, vyhodnotí žalovaná následující den velikost dodané RE a údaje o hodnotách RE spolu s její přiřazenou cenou pro jednotlivá energetická zařízení žalobkyně a údaje o celkové velikosti RE za žalobkyni předává ČEPS ke zpracování OTE na základě smlouvy mezi ČEPS s OTE a obchodních podmínek. Údaje o RE předávané OTE současně zveřejňuje ČEPS žalobkyni v obchodním portálu a pokud se žalobkyně domnívá, že tyto údaje předávané OTE jsou nesprávné, uplatní své reklamace přímo prostřednictvím obchodního portálu do 3 pracovních dnů po aktivaci, je upraven způsob vyřízení reklamace. Dále je stanoveno, že na základě získaných údajů provádí OTE zúčtování dodávky RE. ČEPS není zodpovědná za úhradu dodávky/nedodávky/spotřeby energie dodané/spotřebované nad/pod rámec hodnoty platné v přípravě provozu v důsledku využití výkonu energetických zařízení pro zálohy SVR a jejich regulace ve sjednaném pásmu (č.l. 3 [číslo] Kodexu – str. [číslo]). Čl. [číslo] na str. [číslo] Kodexu obsahuje pravidla vyhodnocení zálohy a určení objemu regulační energie a stanoví pro případ, kdy je aFRR poskytována samostatně, stejný matematický vzorec, jako je uveden v Dohodě. V bodu B [číslo]. Pravidel provozu MMS část II. je uvedeno, že regulační energie se počítá z minutových dat dispečerského řízení, z hodinových dat PP a z konfiguračních parametrů systému, a je popsáno, jaké kroky má výpočet, mj. v odst. 3 je uvedeno„ vysaldování RE“ vzniklé aktivací služby aFRP na jedné virtuální jednotce poskytovatele za všechny jednotky. Pro posouzení věci není významné, že způsob reklamace, provedení zúčtování, včetně vzorce, jsou uvedeny v Kodexu PS, jež strany nepovažují za obchodní podmínky (č.l. 2), avšak odkazují na něj v Rámcové dohodě, s tím, že v případě odchýlení se od požadavků Kodexu PS, má dohoda aplikační přednost před ustanoveními Kodexu PS (č.l.

2. Rámcové dohody).

18. Ačkoli obě dohody stanoví, že ceny uhradí ČEPS a poskytování SVR či SR vyúčtuje žalobkyně žalované měsíčně, strany takto v rozhodném období fakticky nepostupovaly, když při jednání odvolacího soudu žalobkyně uvedla, že sama faktury nikdy nevystavovala, ty vystavila [právnická osoba] podle podkladů, které jí předala žalovaná, a podle shodných tvrzení účastníků měsíční úhradu vyplácí [právnická osoba] Ohledně předání množství elektřiny obstarané pro řešení stavů nerovnováhy postupovaly strany dle dohod a v souladu s § 10 odst. 4 vyhl. č. 408/2015 Sb. ve znění do [datum] a ve smyslu § 10 odst. 5 cit. vyhl. OTE elektřinu zahrnula do systému vyhodnocení a zúčtování odchylek a zúčtovala. Podle čl. 7 písm. c) smlouvy o zúčtování regulační energie uzavřené mezi [právnická osoba] a žalobkyní (resp. právní předchůdkyní) ve znění dodatků je OTE povinna po převzetí informace od ČEPS množství a cenu regulační energie finančně vypořádat se žalobkyní, podle čl. 8 písm. d) – f) za určení množství RE a její ceny odpovídá ČEPS, která sdělí údaje OTE, a tyto jsou podkladem fakturace, souhrnné vyhodnocování množství RE provádí OTE za celý kalendářní měsíc, a pokud poskytovatel – žalobkyně nesouhlasí s množstvím a cenou aktivované RE stanoveným ČEPS, uplatňuje reklamaci vůči ČEPS. Podle § 14 odst. 1 vyhl. č. 408/2015 Sb. ve znění do [datum] poskytne subjekt zúčtování operátorovi trhu (OTE) finanční zajištění plateb, které slouží k zajištění rizik spojených mj. s dodávkou a odběrem elektřiny, dvoustrannými obchody a obchody na vyrovnávacím trhu s regulační energií.

19. Oba účastníci sporu mají uzavřenu samostatně smlouvu s [právnická osoba], která provede finanční vypořádání vůči žalobkyni, a podle obou dohod v rozhodných obdobích (tj. do [datum], i po [datum]) provede měsíční zúčtování dodávky regulační energie (čl. XIV. odst. 14 Dohody a Kodex PS část II. účinný od 1. 4. 2019 čl.3 [číslo]), aniž by odpovídala za údaje poskytnuté jí žalovanou. Je-li v dohodách uvedeno, že žalovaná zaplatí cenu, znamená to, že ji hradí prostřednictvím [právnická osoba], a.s., které tudíž nesvědčí věcná pasivní legitimace ve sporu. Soud I. stupně správně dospěl k závěru, že ERÚ ani stát rovněž nejsou pasivně legitimováni, s odůvodněním tohoto závěru se odvolací soud ztotožňuje, a pro stručnost na něj odkazuje. Zúčtování podle dohod, ale též dle § 10 odst. 5 písm. a) vyhl. č. 408/2015 Sb., provádí operátor trhu ([právnická osoba]), byť na základě podkladů poskytnutých mu žalovanou. [právnická osoba] provádí i faktické finanční vypořádání z prostředků žalované.

20. Z výše uvedeného vyplývá, že zpochybňuje-li žalobkyně způsob výpočtu, je třeba věc právně posoudit jako náhradu škody porušením smluvní povinnosti dle § 2913 o.z. tím, že žalovaná měsíčně nahlásila [právnická osoba] a.s., která provádí zúčtování, nesprávné údaje o objemu MWh„ dodaných“ žalobkyní, a následkem toho bylo žalobkyni vyplaceno méně finančních prostředků, než jí náleželo.

21. V rozsudku ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. 25 Cdo 3788/2019, Nejvyšší soud konstatoval, že právní úprava odpovědnosti za škodu od [datum] opouští dosavadní jednotu civilního deliktu a zavádí odlišnou úpravu smluvní a mimosmluvní odpovědnosti k náhradě škody. Obecná ustanovení § 2900 a § 2910 o. z. se pro posouzení nároků z porušení smluvní povinnosti nepoužijí, neboť odpovědnost za škodu vzniklou porušením smlouvy (nesplněním smluvní povinnosti, vadným či opožděným plněním) je upravena speciálním ustanovením § 2913 o. z. Odpovědnost podle § 2913 odst. 1 o.z. je objektivní, zavinění se nezkoumá, vnitřní vztah škůdce ke vzniku škody je bez významu. Předpokladem vzniku odpovědnosti je porušení smluvní povinnosti škůdcem a vznik škody v příčinné souvislosti s porušením smlouvy. Tyto skutečnosti je povinen prokázat poškozený.

22. V poměrech souzené věci žalovaná v rozporu s Dohodou i Rámcovou dohodou provedla matematickou operaci„ tzv. saldování“ tak, že namísto, aby počet MWh kladné RE násobila jednotkovou regulovanou cenou 2 350 Kč/MWh stanovenou v bodu 7.8. cenového rozhodnutí č. 7/2018 publikovanou ve Věstníku ERÚ ze dne [datum], a počet MWh záporné RE násobila jednotkovou regulovanou cenou 1 Kč/MWh dle bodu 7.9. cenového rozhodnutí [číslo] postupovala nesprávně tak, že provedla odečet objemů (množství) kladné a záporné RE v MWh, a teprve tento rozdíl násobila cenou, kterou pro takový směr aFRR, převážil. Tímto matematickým postupem, který nemá oporu v Dohodě ani Rámcové dohodě a Kodexu účinného od 1. 4. 2019, když matematický operátor„ suma“ není podle své definice nadán schopností určovat, jaké hodnoty do matematické operace sumace vstupují a jaká data do něj mají být dosazována, žalovaná nesprávně„ saldovala“ objem RE, ačkoli měla postupovat způsobem, jenž tvrdí žalobkyně. Postup„ saldování“ užitý žalovanou není správný. Žalobkyni lze přisvědčit v tom, že Nařízení Komise (EU) 2017/2195 ukládá provozovatelům přenosových soustav vypracovat návrh metodiky stanovení ceny regulační energie, která musí stanovit pro každý interval zúčtování odchylek alespoň jednu cenu regulační energie (čl. 30 odst. 1 písm. c), a dále musí vypracovat pravidla pro určení objemu regulační energie, jež má být zúčtována dle [číslo] a pravidla pro zúčtování s poskytovateli služeb výkonové rovnováhy stanovená podle hlavy V kapitol 2 a 5 (čl. 18) s tím, že cena se stanoví pro každý směr. Stanovil-li ERÚ regulované ceny účinné od 1. 1. 2019, které účtuje poskytovatel operátorovi trhu, tak, že za dodávku kladné regulační energie bloky, které měly v dané obchodní hodině aktivovanou sekundární regulaci, je částka [částka] [anonymizováno] Kč/MWh a cena za dodávku záporné RE je 1 Kč/MWh, je pojmově vyloučeno, aby matematickou operací, kterou provádí žalovaná, činila regulovaná jednotková cena např. [částka] či naopak [částka], jak se stalo dne [datum] a [datum], a naopak jednotková cena nemůže být [částka] namísto regulované 1 Kč/MWh. [příjmení] perioda pro„ saldování“ neexistuje ani podle smluvních ujednání ani podle právního předpisu, a ze smlouvy ani z právního předpisu nevyplývá, že by se mělo vycházet z hodinové, minutové nebo sekundové periody. Pro proces finančního zúčtování, jakožto podkladu pro fakturaci, se postupuje dle čl. XIV odst. 14 Dohody a čl. 5 Rámcové dohody (tedy měsíčně a zvlášť pro oba směry), je třeba proplácet žalobkyni cenu za množství„ dodané“ regulační energie v obou směrech, která se stanoví jako násobek ceny a dodaný objem RE v každém směru. Protože nesprávně žalovaná krátila faktickou„ dodávku“ RE žalobkyně a v důsledku toho nahlásila [právnická osoba] nesprávné údaje, [právnická osoba], a.s. zúčtovala a vyplatila žalobkyni méně, než kolik jí fakticky náleželo, čímž žalobkyni vznikla škoda, za niž žalovaná odpovídá a je představována rozdílem ve stavu majetku, který měla mít žalobkyně nebýt škodné události, a stavem, který nastal na základě protiprávního jednání přičitatelného žalované. Výši škody soud I. stupně určí na základě provedeného dokazování v dalším řízení podle důkazních návrhů stran. Odvolací soud upozorňuje, že zatímco v bodu 4.8 znaleckého posudku ze dne [datum] je uvedeno tvrzené množství záporné regulační energie 52 818,11 MWh (shodně jak tvrdí žalobkyně), v bodu 4.9 posudku znalec vychází z celkového množství 52 811,11 MWh.

23. Odstavec druhý § 2913 o.z. zakotvuje možnost liberace z důvodu překážky, která škůdci nezávisle na jeho vůli zabránila ve splnění smlouvy, a to jen tehdy, jde-li o překážku současně mimořádnou, nepředvídatelnou a nepřekonatelnou. Důkazní břemeno ohledně důvodu liberace tíží škůdce. Škůdce se nemůže zprostit odpovědnosti poukazem na překážky, jejichž původ leží na jeho straně (překážky z jeho osobních poměrů a ty, které podle smlouvy byl povinen překonat), a překážky, které vznikly až v době škůdcova prodlení se splněním smluvní povinnosti. V poměrech souzené věci žalovaná netvrdí žádné relevantní důvody, pro které by bylo možno zprostit ji povinnosti nahradit škodu. Žalovanou tvrzená dobrá víra spočívající v tom, že ERÚ schválil Kodex (a v něm obsažený matematický vzorec), je bez významu, neboť vzorec sám neurčuje, jaké hodnoty do matematické operace sumace vstupují a jaká data do něj mají být dosazována. [příjmení], že žalobkyně neměla dohody podepisovat, event. mohla od dohod odstoupit, nepředstavuje žádný liberační důvod.

24. Z výše uvedených důvodů se odvolací soud neztotožňuje s právním posouzením soudu I. stupně dle § 2910 věty druhé o.z., jež dopadá na škodu vzniklou v důsledku zásahu do jiného práva (tj. do jiného práva než absolutního – srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 30. 8. 2021 sp. zn. 23 Cdo 3320/2020), který na danou situaci nedopadá, a věc posoudil po právní stránce dle § 2913 o.z., což však nemá vliv na konečný výsledek sporu, a proto odvolací soud napadený rozsudek dle § 219 o. s. ř. potvrdil jako věcně správný, byť částečně z jiných důvodů.

25. O nákladech odvolacího řízení bude rozhodnuto v konečném rozhodnutí soudu I. stupně, v němž se soud I. stupně bude zabývat výší škody.

Poučení