11 Co 410/2021- 143

Rubrum

Městský soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátu složeném z předsedy senátu Mgr. Lubora Veselého a soudkyň JUDr. Elišky Galiazzo a JUDr. Markéty Čermínové ve věci žalobce: [osobní údaje žalobce] bytem [adresa] zastoupený advokátem JUDr. [jméno] [příjmení] sídlem [adresa] proti žalovanému: [osobní údaje žalovaného] bytem [adresa] zastoupený advokátem Mgr. [jméno] [příjmení] sídlem [adresa] o [částka] s příslušenstvím o odvolání žalovaného proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 9 ze dne [datum rozhodnutí], č.j. 40 C 346/2018 - 109, takto:

Výrok

I. Rozsudek soudu I. stupně se potvrzuje.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náklady odvolacího řízení ve výši [částka] do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám advokáta JUDr. [jméno] [příjmení].

Odůvodnění

1. Napadeným rozsudkem soud I. stupně uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci [částka] s 8,05% úrokem z prodlení od [datum] do zaplacení do tří dnů od právní moci rozsudku (výrok I.) a povinnost zaplatit žalobci na náhradu nákladů řízení [částka] (výrok II.).

2. Takto soud I. stupně rozhodl v pořadí druhým rozsudkem o žalobě, kterou se žalobce domáhal zaplacení žalované částky z titulu bezdůvodného obohacení s tím, že bylo pravomocně rozhodnuto, že není členem bytového družstva, neboť je smlouva, jíž žalovaný převedl členská práva a povinnosti spojená s členstvím v bytovém družstvu, neplatná. Rozsudek č.j. 40 C 346/2018 - 43 byl zrušen usnesením Městského soudu v Praze č.j. 11 Co 110/2020 - 75 s tím, aby soud I. stupně zkoumal, jak si účastníci sjednali kupní cenu, aby se vypořádal s argumentací žalovaného a znovu posoudil platnost dohody ze dne [datum].

3. Soud I. stupně vyšel ze zjištění, že žalobce jako nabyvatel s žalovaným jako převodcem uzavřel dne [datum] dohodu o převodu členských práv a povinností spojených s členstvím v bytovém družstvu s právem užívání bytu [číslo] o velikosti 1 + kk v 5. n.p. domu [adresa] v [obec], k.ú. [část obce], a žalobce se zavázal uhradit kupní cenu ve výši [částka], složenou z částky [částka], kterou se žalobce zavázal uhradit žalovanému do úschovy zprostředkovatele na účet č. [bankovní účet] do [datum], a z rezervačního poplatku v částce [částka], kterou se žalobce zavázal uhradit zprostředkovateli na účet č. [bankovní účet] nejpozději do [datum]. Žalobce jako příkazce se zprostředkovatelem jako příkazníkem uzavřeli příkazní smlouvu, na jejímž základě se dohodli, že zprostředkovatel přijme od žalobce do své úschovy na dispozitivní účet č. [bankovní účet] část úplaty ve výši [částka] za převod členských práv a povinností k bytovému družstvu do [datum], a tuto úplatu zprostředkovatel z příkazu žalobce zašle na účet č. [bankovní účet] žalovaného do 5 dnů poté, co originál dohody o převodu členských práv a povinností k bytovému družstvu zprostředkovateli bude předložen. Příkazní smlouvu podepsal i žalovaný jako oprávněný z příkazu. Dne [datum] odeslal žalobce na účet zprostředkovatele rezervační poplatek ve výši [částka]. Dne [datum] odeslal žalobce na účet zprostředkovatele částku ve výši [částka]. Usnesením Městského soudu v [obec] č.j. 80 Cm 98/2012 - 148, ze dne [datum rozhodnutí], ve znění opravného usnesení téhož soudu č.j. 80 Cm 98/2012 - 166, ze dne [datum rozhodnutí], a ve spojení s usnesením Vrchního soudu v Praze č.j. 7 Cmo 146/2016 - 203, ze dne [datum rozhodnutí], bylo pravomocně rozhodnuto, že žalobce není členem bytového družstva, s odůvodněním, že dohoda o převodu členských práv a povinností k bytovému družstvu uzavřená mezi [jméno] [příjmení] a žalovaným dne [datum] je relativně neplatná. [jméno] [příjmení] byla od [datum] nájemcem bytu, bytové družstvo dne [datum] potvrdilo, že [jméno] [příjmení] je řádným členem bytového družstva, řádně platí nájem, a žalovaný jako nabyvatel uzavřel s [jméno] [příjmení] jako převodcem dne [datum] dohodu o převodu členských práv a povinností, na základě které se [jméno] [příjmení] zavázala převést členská práva a povinnosti na žalovaného za úplatu. Mezi bytovým družstvem a žalovaným byla dne [datum] uzavřena nájemní smlouva k bytu na dobu neurčitou, na jejímž základě byl žalovaný zapsán do evidenčního listu bytového družstva a dne [datum] řádně převzal byt. Dne [datum] žalobce převzal od žalovaného byt. Žalobce vyzval žalovaného k vrácení bezdůvodného obohacení ve výši [částka] ve lhůtě do [datum] z důvodu, že na základě pravomocného rozhodnutí soudu bylo zjištěno, že dohoda byla sjednána neplatně. Soud I. stupně provedl výslech žalobce a zjistil, že kupní cena byla sjednána částkou [částka] a byla snížena o anuitu ve výši [částka], byla sjednána ústně s JUDr. [příjmení] tak, že se skládala z rezervačního poplatku [částka] a [částka]. Žalovaný potvrdil celkovou výši ceny, rezervační dohoda byla uzavřena písemně a provize pro realitní kancelář činila [částka]. JUDr. [příjmení] pracoval pro realitní kancelář. Zprostředkovatelskou smlouvu uzavřel žalovaný s realitní kanceláří. V roce [rok] JUDr. [příjmení] sdělil žalovanému, že družstvo řeší neuhrazené závazky paní [příjmení]. V polovině roku 2011 obdržel exekuční příkaz proti paní [příjmení], do té doby nic o jejích dluzích nevěděl. Před převodem mu družstvo potvrdilo, že ničeho nedluží. V době převodu družstvo nevzneslo žádnou pochybnost o jejím členství. [jméno] [příjmení] vypověděla, že v době převodu proti ní bylo vedeno exekuční řízení, dluh uhradila před tím, než byt nabídla k prodeji. Nevzpomíná si, zda realitní kancelář upozornila na to, že je proti ní vedena exekuce. [jméno] [příjmení] uvedl, že ke zpochybnění členství došlo v prosinci 2010, kdy družstvo obdrželo exekuční příkaz na majetek paní [příjmení], předtím družstvo nemělo žádnou informaci o vedení exekuce. [příjmení] [příjmení] vždy dluhy uhradila, byť se zpožděním. Dne [datum] družstvo informovalo dceru žalobce, že jej nepovažuje za člena, a uhradilo v roce [rok] za paní [příjmení] přibližně půl milionu korun.

4. Po právní stránce posoudil věc podle § 3028 odst. 3 o.z. ve spojení s § 451 obč. zák. Dospěl k závěru, že dne [datum] byl žalovanému doručen exekuční příkaz, čímž došlo k řádnému dovolání se relativní neplatnosti dohody o převodu členských práv a povinností k bytovému družstvu uzavřené mezi [jméno] [příjmení] a žalovaným dle § 40a obč. zák. a § 44a odst. 1 zák. č. 120/2001 Sb., a smlouva o převodu se stala neplatnou. K námitce žalovaného ohledně nedoručení exekučního příkazu nepřihlížel, neboť byla učiněna po koncentraci řízení. Uzavřel, že otázka dobré víry žalobce je bez právního významu, neboť členská práva a povinnosti nelze nabýt od nevlastníka, ust. § 446 obch. zák. nelze použít pro nabytí práv a povinností spojených s členstvím v družstvu, odkázal na usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 27 Cdo 1429/2019, 27 Cdo 3266/2020. Doba jednoho roku (od [datum] do [datum]) nepostačuje pro závěr o vydržení (rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 22 Cdo 145/2003, 26 Cdo 155/2013, 2 Cdon 1178/96, nález Ústavního soudu sp. zn. IV. ÚS 2000/18). Dovodil, že dohoda o převodu členských práv a povinností ze dne [datum] mezi žalovaným a [jméno] [příjmení] je neplatná a žalovanému nesvědčí dobrá víra, když si nedostatečně prověřil rizikovost osoby paní [příjmení], a neověřil v centrální evidenci exekucí, zda proti ní není nařízena exekuce, kdy by s vyložením nepatrného úsilí zjistil, jakožto profesionál podnikající v oblasti prodeje realit (jednatel a jediný společník realitní kanceláře OMEGA REALITY a.s), že paní [příjmení] byla omezena v dispozici se svým majetkem. Vzhledem k tomu, že žalovaný platně nenabyl členská práva a povinnosti, nemohl je ani platně převést na žalobce. Nesvědčila-li žalovanému dobrá víra při prvém převodu, nemohla mu svědčit ani při převodu druhém, a smlouva ze dne [datum] je rovněž neplatná. Jako nepřiléhavou shledal argumentaci žalovaného odkazující na nález Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 143/07 a Nejvyššího soudu sp. zn. 30 Cdo 1994/2014. Výslechy účastníků objasnil výši a způsob sjednané kupní ceny a dospěl k závěru, že částka [částka] představuje pouze část úplaty, druhá část ve výši [částka] byla použita na platbu provize realitní kanceláře, kdy tuto provizi byl povinen uhradit žalovaný, jenž uvedl, že rezervační poplatek byl započten na provizi realitní kanceláře. Proto je žalovaný povinen vydat žalobci bezdůvodné obohacení ve výši [částka] spočívající v zaplacené kupní ceně. O nákladech řízení rozhodl dle § 142 odst. 1 o. s. ř., přičemž neshledal naplnění podmínek dle § 150 o. s. ř.

5. Proti rozsudku podal odvolání žalovaný, navrhl rozsudek zrušit či jej změnit tak, že žaloba se zamítá. Namítá, že se nikdy nedomáhal aplikace § 446 obch. zák., neboť se nevztahuje ani na jeden z převodů členských práv (dne [datum] ani dne [datum]), nedovolával se jejich vydržení. V době, kdy došlo k prvému převodu, byla paní [příjmení] členkou bytového družstva, stejně jako byl členem žalovaný v době, kdy převáděl členská práva na žalobce. O tom, že žalovaný byl v době druhého převodu členem družstva, soud I. stupně učinil správný závěr, když konstatoval, že k doručení exekučního příkazu došlo dnem [datum], a tedy k řádnému dovolání se relativní neplatnosti prvého převodu, nejednalo se tak o nabytí od nevlastníka. Odmítá požadavek soudu I. stupně, že nezkontroloval zápis v centrální evidenci exekucí. Jednak tomuto závěru nepředcházelo žádné dokazování, nadto před nabytím členských práv před prvým převodem žalovaný kontrolu prováděl a exekuční řízení [spisová značka] v ní evidováno nebylo. Žalovaný kupoval členská práva a povinnosti jako fyzická osoba nikoli jako realitní kancelář, a družstvo neevidovalo žádné dluhy paní [příjmení]. Postavil-li soud I. stupně své rozhodnutí na absenci kontroly v centrální evidenci exekucí, měl žalovaného poučit o tom, že není jeho dobrá víra prokázána. Zásadně však pochybil, zabýval-li se dobrou vírou žalovaného při prvém převodu, ačkoli v předmětné věci je zásadní druhý převod, a tedy dobrá víra žalobce v okamžiku, kdy tento nabýval členská práva od žalovaného. Není pochyb o tom, že ve vztahu k prvému převodu se exekutor dovolal relativní neplatnosti, jde o to, zda neplatností tohoto prvého převodu je či není dotčeno nabytí členských práv žalobce od žalovaného při druhém převodu, přičemž tomuto druhému převodu je poskytována ochrana. Odkázal na rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 30 Cdo 1994/2014 týkající se námitky relativní neplatnosti učiněné až poté, co došlo k dalšímu převodu vlastnického práva. V souzené věci teprve 10 měsíců po převodu členských práv obdržel žalovaný exekuční příkaz, proto nejde o žádný účelový krok.

6. Žalobce ve vyjádření k odvolání navrhl napadený rozsudek jako věcně správný potvrdit Soud I. stupně doplnil dokazování, jak mu bylo uloženo odvolacím soudem a vypořádal se se všemi námitkami žalovaného i judikaturou. Kupní cena byla sjednána částkou [částka]. Správný je závěr o neplatnosti dohody s odkazem na rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 27 Cdo 3266/2020, 27 Cdo 1424/2019 a 29 Cdo 542/2016 či 29 Cdo 1887/2015. Žalovaný namítá nepoužitelnost judikatury, když paní [příjmení] převáděla členský podíl jako řádný člen, a bránil-li se žalovaný, že byl v době převodu v dobré víře, není tato otázka podstatná, měla by význam jen pro vydržení, a soud I. stupně otázku posoudil správně.

7. Odvolací soud přezkoumal z podnětu podaného odvolání napadený rozsudek včetně řízení, které jeho vydání předcházelo (§ 212, § 212a o. s. ř.), a dospěl k závěru, že odvolání žalovaného není důvodné.

8. Soud I. stupně provedl dokazování v dostatečném rozsahu, dospěl ke správným skutkovým zjištěním, z nichž odvolací soud vychází, a věc posoudil správně i po právní stránce.

9. Soud I. stupně správně zjistil, že dne [datum] bylo družstvem potvrzeno členství paní [příjmení], a následující den [datum] byla uzavřena dohoda o převodu členských práv a povinností mezi paní [příjmení] a žalovaným, která byla doručena družstvu dne [datum], dne [datum] byla uzavřena nájemní smlouva mezi družstvem a žalovaným, dne [datum] byla mezi žalobcem a [právnická osoba] s.r.o. uzavřena dohoda o úhradě rezervačního poplatku na úhradu kupní ceny (rezervační poplatek ve výši [částka] měl být složen do [datum]), dále byla uzavřena nedatovaná smlouva příkazní mezi žalobcem a [právnická osoba] s.r.o. za účasti žalovaného a dne [datum] byla uzavřena mezi účastníky tohoto řízení dohoda o převodu členských práv a povinností (žalobcem podepsaná již dne [datum]), doručená družstvu [datum]. Dne [datum] byl vydán exekuční příkaz č.j. [číslo jednací], který nabyl právní moci dne [datum] (družstvo bylo informováno dne [datum] a v lednu [rok] informovalo žalobce) a žalovanému byl doručen dne [datum]. Usnesení Městského soudu v Praze č.j. 80 Cm 98/2012 - 148, ze dne [datum], ve znění opravného usnesení téhož soudu č.j. 80 Cm 98/2012 - 166, ze dne [datum], ve spojení s usnesením Vrchního soudu v Praze č.j. 7 Cmo 146/2016 - 203, ze dne [datum rozhodnutí], jimiž bylo v řízení mezi družstvem a žalobcem určeno, že žalobce není členem bytového družstva, nabylo právní moci dne [datum].

10. Provedeným dokazováním zjistil soud I. stupně, že účastníci sjednali kupní cenu ve výši [částka], kterou žalobce žalovanému zaplatil (č. účtu vycházelo z dohody stran a bylo jen platebním místem), přitom částka [částka] byla použita na platbu provize realitní kanceláře, kterou byl povinen uhradit žalovaný, jenž uvedl, že rezervační poplatek byl započten na provizi.

11. Podle § 230 obch. zák. ve znění do [datum] převod práv a povinností spojených s členstvím v bytovém družstvu na základě dohody nepodléhá souhlasu orgánů družstva. Členská práva a povinnosti spojené s členstvím přecházejí na nabyvatele ve vztahu k družstvu předložením smlouvy o převodu členství příslušnému družstvu nebo pozdějším dnem uvedeným v této smlouvě. Tytéž účinky jako předložení smlouvy o převodu členství nastávají, jakmile příslušné družstvo obdrží písemné oznámení dosavadního člena o převodu členství a písemný souhlas nabyvatele členství. Ustanovení § 446 obch. zák. o nabytí věci od nevlastníka nelze použít pro nabytí členského podílu v (bytovém) družstvu.

12. V rozsudku ze dne 23. 9. 2008, sp. zn. 29 Cdo 2287/2008, uveřejněném pod [číslo] Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek (dále jen„ R 67/2009“), Nejvyšší soud formuloval a odůvodnil závěr, podle něhož ustanovení § 446 obch. zák. o nabytí věci od nevlastníka nelze použít pro nabytí obchodního podílu ve společnosti s ručením omezeným. Právní úprava nabytí od nevlastníka, zakotvená v § 446 obch. zák., totiž představuje výjimku z obecné právní zásady, podle níž nikdo nemůže převést na druhého více práv, než má sám. Extenzivní výklad § 446 obch. zák., respektive jeho analogická aplikace na situace, pro něž nebylo určeno, by byly v rozporu s jeho povahou a účelem. Závěry rozhodnutí R 67/2009 Nejvyšší soud vztáhl i na poměry družstva v usnesení ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. 29 Cdo 2080/2012, uveřejněném v časopise Soudní judikatura [číslo] ročníku [rok], pod [číslo] v němž uzavřel, že ani členský podíl v družstvu nelze nabýt od nevlastníka (§ 446 obch. zák. ani zde není použitelný). Shodné závěry vyslovil Nejvyšší soud v usnesení ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. 29 Cdo 542/2016, či ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. 27 Cdo 1424/2019 - bod 34, či ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. 27 Cdo 3266/2020 - bod 34 a násl.).

13. Závěry odvolatelem citované judikatury Ústavního soudu ani Nejvyššího soudu na projednávanou věc nedopadají, neboť řeší nabytí vlastnického práva k nemovitostem zapsaným v katastru nemovitostí. Členský podíl (v režimu právní úpravy účinné do 31. 12. 2013) naproti tomu není věcí v právním smyslu (tím méně věcí nemovitou); představuje souhrn práv a povinností člena v družstvu, jejichž„ vlastnictví“ není evidováno v žádném veřejném seznamu (katastr nemovitostí) ani veřejném rejstříku (obchodní rejstřík), o nějž (resp. o zápis, v němž) by nabyvatel členského podílu mohl opřít svou dobrou víru v jeho (oprávněné) nabytí. K závěru, že členský podíl v (bytovém) družstvu nelze nabýt od nevlastníka, přičemž na uvedeném ničeho nemění ani případná dobrá víra nabyvatele, se následně Nejvyšší soud opakovaně přihlásil, např. v usnesení ze dne 26. 5. 2015, sp. zn. 29 Cdo 1887/2015 [ulice] stížnost proti uvedenému rozhodnutí Ústavní soud usnesením ze dne [datum], sp. zn. III. ÚS 2346/15, odmítl, označuje přitom závěr Nejvyššího soudu o nemožnosti nabytí členského podílu od nevlastníka pod bodem 12 za„ výstižný“. [obec] víra nabyvatele může mít právní význam pouze jako jedna z podmínek pro vydržení členského podílu po uplynutí tříleté vydržecí doby (srov. např. rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. 27 Cdo 1424/2019 - bod 34 odůvodnění, ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. 29 Cdo 4863/2014).

14. V poměrech projednávané věci je třeba vyjít z časové souslednosti, kdy prvá dohoda mezi žalovaným a paní [příjmení] byla uzavřena [datum] a následující den byla doručena družstvu, a následně byla uzavřena dohoda dne [datum] mezi žalobcem a žalovaným, která byla doručena družstvu [datum]. Teprve následně byl vydán (dne [datum]) a žalovanému doručen exekuční příkaz (dne [datum]). Podstata argumentace žalovaného spočívá v tom, že v době převodu členských práv a povinností na žalobce byl žalovaný řádným členem družstva. Této argumentaci odvolatele však nelze přisvědčit proto, že v projednávané věci nejde o nabytí„ vlastnického práva“, nýbrž o nabytí„ práv a povinností člena družstva“. Členský podíl v režimu právní úpravy [účinnost] však není věcí v právním smyslu, natož věcí nemovitou. Členská práva a povinnosti nejsou ani evidována v žádném veřejném rejstříku. To je zásadní rozdíl, a proto judikaturu, jíž se žalovaný dovolává, nelze použít, neboť se ve všech případech vztahuje na vlastnictví nemovitostí (event. spoluvlastnictví nemovitosti či nemovitostí v SJM). Argumentace soudů totiž spočívá v rozdílu mezi vlastnictvím (nemovitosti), a právy a povinnostmi„ majitele“ členského podílu v bytovém družstvu.

15. Relativní neplatnosti dohody o převodu členského podílu v bytovém družstvu se v souzené věci dovolal soudní exekutor s účinky ex tunc, jak vyplývá z § 40a obč. zák. ve spojení s § 44a odst. 1 ex. ř. [účinnost]. [příjmení] [příjmení] vypověděla, že v době, kdy členská práva a povinnosti převáděla, bylo proti ní vedeno exekuční řízení, platilo generální inhibitorium a podle § 44a odst. 1 ex. ř. [účinnost] nesměla paní [příjmení] jako povinná nakládat se svým majetkem, přičemž právní úkon, kterým porušila tuto povinnost, je neplatný, neboť se neplatnosti dovolal exekutor. Právní účinky dovolání se neplatnosti nastávají zpětně od účinnosti právního úkonu, dojde-li exekuční příkaz nebo jiný projev vůle exekutora všem účastníkům právního úkonu, jehož neplatnosti se exekutor dovolává, k čemuž v poměrech souzené věci došlo dne [datum] (k námitce, že nebyl exekuční příkaz doručen manželce žalovaného odvolací soud nepřihlížel, neboť byla učiněna po koncentraci řízení, jak již vyslovil ve svém zrušujícím usnesení), a to s účinky ke dni [datum], kdy byla uzavřena dohoda mezi paní [příjmení] a žalovaným. Námitka (relativní) neplatnosti právního úkonu představuje jednostranný adresovaný hmotněprávní úkon, který je-li učiněn po právu - okamžikem, kdy dojde do dispoziční sféry posledního z účastníků předmětné smlouvy, vyvolá neplatnost dotčeného právního úkonu (smlouvy), a to s účinky ex tunc (viz. žalovaným citované rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. 30 Cdo 1994/2014, které se však vztahuje k nemovitým věcem, a proto nelze další jeho závěry na poměry projednávané věci aplikovat). Žalovaný proto platně nenabyl členský podíl v bytovém družstvu (v důsledku dovolání se relativní neplatnosti exekutorem), a proto jeho argumentace, že převáděl na žalobce členský podíl jako řádný člen družstva, nemůže obstát. Nenabyl-li žalovaný členský podíl v bytovém družstvu, pak nemohl na žalobce převést více práv, než měl sám, zjednodušeně řečeno, není-li platný prvý převod mezi paní [příjmení] a žalovaným, nemůže být platným ani v pořadí druhý převod mezi žalovaným a žalobcem.

16. Případná ochrana dobrověrného nabyvatele se neuplatní, protože členský podíl v bytovém družstvu není věcí v právním smyslu. Je nerozhodné, zda byl žalobce v dobré víře či nikoli, jeho dobrá víra by totiž měla smysl pouze v případě vydržení (srov. usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 29 Cdo 2080/2012). V poměrech projednávané věci soud I. stupně správně konstatoval, že tříletá vydržecí doba neuplynula ani žalobci (jenž dobrou víru pozbyl v lednu či únoru [rok], kdy mu exekutor sdělil, že má doplatit cca [částka], a kontaktoval jej předseda družstva s tím, že jej nepovažuje za člena družstva, jak vypověděl žalobce při jednání dne [datum]), ani žalovanému (jenž dobrou víru pozbyl doručením exekučního příkazu v červenci 2011). Soud I. stupně se nadbytečně zabýval dobrou vírou žalovaného, a tudíž i tím, zda žalovaný měl povinnost zkoumat skutečnosti v centrálním registru exekucí. Pouze v tomto rozsahu je odvolací argumentace žalovaného důvodná, a lze jí přisvědčit.

17. Zjistil-li soud I. stupně, že účastníci si sjednali kupní cenu ve výši [částka], je žalovaný povinen tuto částku vrátit žalobci z titulu bezdůvodného obohacení z neplatného právního úkonu dle § 457 obč. zák. ve znění do [datum] ve spojení s § 3028 odst. 3 o.z., a to včetně úroku z prodlení dle § 517 odst. 2 obč. zák. Počátkem prodlení je [datum], jakožto den následující po splatnosti uvedené ve výzvě žalobce ze dne [datum].

18. Z výše uvedených důvodů odvolací soud potvrdil rozsudek soudu I. stupně jako věcně správný dle § 219 o. s. ř. včetně akcesorického výroku o nákladech řízení.

19. O nákladech odvolacího řízení rozhodl odvolací soud dle § 224 odst. 1 ve spojení s § 142 odst. 1 o. s. ř. Plně úspěšnému žalobci náleží náklady na zastoupení dle § 7 a § 11 odst. 1 písm. k), g) vyhl. č. 177/1996 Sb. v platném znění spočívající v odměně za vyjádření k odvolání a ústní jednání po [částka], 2 náhradách hotových výdajů po [částka] dle § 13 odst. 4 vyhl. č. 177/1996 Sb., cestovné dle § 13 odst. 1, 5 vyhl. 177/1996 Sb. za cestu z [obec] do [obec] a zpět tj. 190 km, kdy byl použit osobní automobil Toyota Land Cruiser, RZ 4 C [číslo], když z technického průkazu k tomuto vozidlu soud zjistil průměrnou spotřebu paliva 8,1 l, a že vozidlo má používat palivo NM. Při výpočtu cestovného soud vycházel ze sazby základní náhrady za užití silničních motorových vozidel za 1 km dle § 1 písm. b) 4,70 Kč vyhlášky č. 511/2021 Sb. a § 4 písm. c) kde výše průměrné ceny za litr pohonné hmoty je [částka] u motorové nafty. Náhrada za spotřebovanou pohonnou hmotu na předmětném vozidle na 1 km představuje částku [částka] ([částka] x 8,1 / 100 = [částka] na km) spolu s náhradou za užití silničního mot. vozidla na 1km [částka] soud přiznal cestovné ve výši [částka] (2,92 + [částka] x 190 km). Dle § 14 odst. 1 písm. a) a 3 vyhl. č. 177/1996 Sb. soud přiznal náhradu za čas promeškaný v souvislosti s poskytnutím právní služby při úkonech prováděných v místě, které není sídlem nebo bydlištěm advokáta, za čas strávený cestou do tohoto místa a zpět za 6 půlhodin po [částka] ve výši [částka]. Dle § 137 odst. 3 soud přiznal právnímu zástupci 21% DPH ve výši [částka] Náklady právního zástupce tak představují částku [částka], kterou odvolací soud podle § 149 odst.1 o. s. ř přiznal k rukám právního zástupce žalobce a lhůtu k plnění stanovil v souladu ust. § 160 odst.1 věta před středníkem o. s. ř.

Poučení