111 C 5/2022

Rubrum

Okresní soud ve Frýdku-Místku rozhodl samosoudcem Mgr. et Mgr. Martinem Pavlíkem ve věci žalobkyně: [osobní údaje žalobkyně] zastoupená advokátkou [údaje o zástupci] proti žalované: [osobní údaje žalované] zastoupená advokátkou JUDr. [jméno] [příjmení], LL.M. sídlem [adresa] o zaplacení částky 431 956,60 Kč s příslušenstvím takto:

Výrok

I. Řízení se co do částky, aby žalovaná byla povinna zaplatit žalobkyni částku 37 118 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 37 118 Kč od 29. 9. 2021 do zaplacení, zastavuje.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 852,60 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 852,60 Kč od 5. 3. 2022 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.

III. Žaloba v části, aby žalovaná byla povinna zaplatit žalobkyni částku 393 986 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 393 986 Kč od 29. 9. 2021 do zaplacení a z částky 852,60 Kč od 29. 9. 2021 do 4. 3. 2022, se zamítá.

IV. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované na náhradě nákladů řízení částku ve výši 64 067 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupkyně žalované.

Odůvodnění

1. Žalobkyně se podanou žalobou doručenou soudu dne 4. 3. 2022 domáhala po žalované zaplacení částky 431 956,60 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,50 % ročně od 29. 9. 2021 do zaplacení s odůvodněním, že právní předchůdkyně žalobkyně, [právnická osoba] s.r.o., uzavřela se žalovanou dne 30. 3. 2017 smlouvu o dílo (dále jen„ smlouva“), jejímž předmětem bylo zpracování podvojného účastnictví, zpracování mzdové a personální agendy, organizace účetnictví včetně daňového poradenství a zastupování objednatele před správními orgány (blíže konkretizovány v příloze [číslo] smlouvy demonstrativním výčtem), a to na svůj náklad a na své nebezpečí. Smlouva byla ukončena dohodou dne 19. 5. 2021 z důvodu opakovaného hrubého porušování povinností žalované. Žalovaná chybně prováděla účetní zápisy o platbách na bankovních účtech, zápisy o provizích za úvěry a pojištění, zápisy na výnosových účtech, výpočty DPH za období [číslo], nevedla řádně knihu přijatých faktur, nesprávně uváděla kódy DPH u odběratelských faktur. Dále žalovaná chybně účtovala o zálohách na výnos, o dohadných položkách za rok 2020 2021, o dotacích a slevách na vozidla, nesprávně uvedla konečný stav inventury ojetých vozidel k 31. 12. 2020 a chybně zaúčtovala v roce 2020 dotace v rámci programu Antivirus, který byl součástí mzdové agendy (avšak nebyl zahrnut do smlouvy, protože v té době neexistoval). [příjmení] specifikovaných porušení si vyžádala nejméně 1,5 měsíce práce nové účetní, která při kontrole účetní závěrky za rok 2020 zjistila další pochybené žalované a náklady na odstranění vad díla činily 45 000 Kč (měsíční odměna žalované vynásobena časem). Vady díla byly žalované vytýkány opakovaně ústní formou a dále písemně emailem ze dne 7. 1. 2021 a dne 20. 4. 2021. Dále žalovaná vadně vedla mzdovou agendu (v oblasti sociálního zabezpečení a zdravotního pojištění – nepřihlásila nové zaměstnance, nedodržela termín splatnosti pojistného a nepodávala řádně a včas přehledy o platbách pojistného), kdy žalobkyni bylo na zdravotním pojištění vyměřeno k 1. 1. 2021 penále za pozdní úhrady pojistného ve výši 852,60 Kč za období od 1. 2. 2018 do 1. 1. 2021. Vyměřené penále nárokuje po žalované z titulu čl. 2 odst. 9 smlouvy, když žalovaná nejednala odborně. Žalovaná nenakládala s finanční hotovostí, ale měla přístup k účtu, aby mohla zadávat jednotlivé příkazy, které následně autorizoval jednatel žalobkyně. Dále žalovaná v rozporu se svými povinnostmi řádně a včas nepodala žádost o poskytnutí příspěvku na náhradu mezd zaměstnanců žalobkyně z cíleného programu Antivirus v celkové výši 386 104 Kč (listopad 2020 ve výši 74 283 Kč, prosinec 2020 ve výši 28 252 Kč, únor 2021 ve výši 121 562 Kč, duben 2021 ve výši 124 889 Kč a květen 2021 ve výši 37 118 Kč). K náhradě škody dle ust. § 2950 o. z. byla žalovaná vyzvána dopisem doručeným 23. 9. 2021, na který však nereagovala, proto žalobkyně odeslala další výzvy dne 13. 12. 2021 a dne 22. 2. 2022. Žalovaná je tak v prodlení od 29. 9. 2021.

2. Proti platebnímu rozkazu podala žalovaná včasný odpor s odůvodněním, že nebyla povinna k vytýkanému jednání. Žalovaná podle uzavřené smlouvy zajišťovala vedení účetnictví, mzdové a personální agendy, avšak jen v rozsahu vymezeném ve smlouvě, tedy zpracovávala účetní doklady, ale za jejich správnost neodpovídala, neměla možnost manipulovat s finanční hotovostí na účtu a nenesla odpovědnost za pozdní úhrady (čl. 2 odst. 9 smlouvy). Z předloženého vyúčtování vyplývá, že ke dni 20. 5. 2021, tj. den po ukončení smlouvy, činilo dlužné penále částku 86 Kč, nikoli 852,60 Kč. Žalovaná dále nebyla povinna podávat žádosti o poskytnutí příspěvku z cíleného programu Antivirus (nebyl součástí smluvní agendy), a proto nemohlo dojít k naplnění skutkové podstaty náhrady škody z důvodu porušení smluvní povinnosti (dle § 2913 o. z.). Nebyla oprávněna vést docházku zaměstnanců, neměla ani přístup do systému, vždy vycházela jen z podkladů, které jí byly předány, a to výlučně za účelem zpracování mezd zaměstnanců. Podmínkou čerpání bylo, že zaměstnanci pro překážku v práci nemohou vykonávat danou práci, což splněno nebylo, a proto v těchto měsících nebylo o dotaci ani žádáno. Pozdní žádosti byly vyhotovovány až na důraznou ústní urgenci žalobkyně, která si musela být vědoma, že lhůta již uplynula. O dotaci za daný měsíc se žádalo vždy do konce následujícího měsíce, proto odmítá odpovědnost za měsíce duben a květen 2021, když vzájemná spolupráce byla ukončena 19. 5. 2021. Ostatně žalobkyní předložená dohoda o poskytnutí příspěvku z cíleného programu Antivirus se vztahuje k období od 12. 3. 2020 do 31. 5. 2020 a škody se domáhá za období od 11/ 2020 do 5/ 2021. Žalovaná nebyla žalobkyní upozorněna na porušování povinností ze smlouvy (dle § 2618 o. z.), a ze žaloby ani nevyplývá, které konkrétní povinnosti měla porušit, jakým jednáním ke škodě mělo dojít, jak škoda vznikla a čím má být založena příčinná souvislost. Současně vznáší námitku opožděnosti, kdy tyto vady jí byly vytčeny až v rámci předžalobní upomínky ze dne 13. 12. 2021, která byla neurčitá co do tvrzených účetních pochybení. Žalobkyně neprokázala, že by nový zaměstnanec po dobu 1,5 měsíce věnoval výhradně opravám díla. Dále namítala, že vztah mezi žalobkyní a žalovanou vykazuje znaky závislé práce a jedná se o skrytý pracovní poměr, neboť ve smlouvě byla uvedena pracovní doba, místo výkonu práce, druh práce, podřízena řediteli a jednateli žalobkyně, kteří jí dávali pokyny, pracovní pomůcky jen v rozsahu, v jakém jí žalobkyně přidělila, vedla se evidence docházky a fakticky se jednalo o skrytý pracovní poměr, proto uzavřenou smlouvu považuje za neplatnou pro rozpor s veřejným pořádkem. Žalovaná také namítala, že nedostatek aktivní věcné legitimace žalobkyně, když smlouva byla uzavřena s jiným subjektem. Z opatrnosti vznesla i námitku započtení na uplatněnou pohledávku žalobkyně co do částky 20 000 Kč z důvodu nevyplacené odměny za období od 1. 5. 2021 do 19. 5. 2021. Vzhledem k výše uvedenému žalovaná s podanou žalobou nesouhlasí, neboť skutková tvrzení žalobkyně jsou nedostačená a neurčitá, a proto navrhuje zamítnutí žaloby v celém rozsahu.

3. U jednání konaného dne 11. 11. 2022 vzala žalobkyně žalobu částečně zpět co do částky 37 118 Kč spolu s příslušenstvím, když tato částka představuje nevyřízenou dotaci za měsíc květen 2021. S ohledem na toto částečné zpětvzetí žaloby soud výrokem I. rozsudku řízení v části týkající se zaplacení částky 37 118 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 37 118 Kč od 29. 9. 2021 do zaplacení zastavil v souladu s § 96 odst. 1, 3 o. s. ř., když žalovaná s tímto částečným zpětvzetím vyslovila souhlas v podání ze dne 11. 12. 2022.

4. Na základě předložených listinných důkazů soud v rámci provedeného dokazování zjistil: -) Ze smlouvy o dílo – vedení účastnictví ze dne 30. 3. 2017 včetně přílohy č. 1 (dále jen„ smlouva“), že [právnická osoba] jako objednatel a žalovaná jako zhotovitel uzavřeli dne 30. 3. 2017 listinu nazvanou jako smlouva o dílo – vedení účetnictví, jejímž předmětem bylo poskytování služeb v oblasti podvojného účetnictví dle zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, zpracování mzdové a personální agendy, organizace účetnictví (daňové poradenství vztahující se k pravidelným operacím) a zastupování před úřady (OSSZ, ZP, správce daně a jiné). Ve smlouvě byla vymezena pracovní doba, pracovní prostředí (software) a místo výkonu práce. V příloze č. 1 byly konkretizovány jednotlivé činnosti žalované, např. banka – kontrola částek zaplacených závazků a pohledávek nebo personální agenda – přihlášky k sociálním a zdravotnímu pojištění. Dle čl. 2 odst. 5 (povinnosti zhotovitele) zhotovitel odpovídá za škodu, kterou by svojí neodbornou činností způsobil objednateli při plnění předmětu této smlouvy. Dle čl. 2 odst. 9 bylo ujednáno, že za škodu se nepovazuje mj. nedoplatek na daňové povinnosti objednatele a penále za pozdní úhrady, pokud nebyly způsobeny neodborným jednáním zhotovitele. -) Z dohody o ukončení smlouvy o dílo ze dne 19. 5. 2021, že dne 19. 5. 2021 došlo dohodou k ukončení smlouvy o dílo, jejímž důvodem bylo opakované hrubé porušení závazků vyplývajících z povinností zhotovitele, konkrétně v porušení zásad ve způsobu účtování a ztrátě důvěry. Dalším důvodem byl zjištěný nesoulad mezi kontrolními výkazy a hlavní účetní knihou z předcházejících účetních období a nesplnění povinností v návaznosti na připravovanou fúzi. -) Z úplného výpisu z obchodního rejstříku žalobkyně, že žalobkyně je nástupnickou společností [právnická osoba] v rámci vnitrostátní fúze sloučením. Na nástupnickou společnost (žalobkyni) přešlo na základě fúze sloučením jmění zanikající společnosti [právnická osoba] -) Z protokolu o kontrole [číslo] ze dne 7. 2. 2022, že OSSZ Frýdek [část obce] v kontrolovaném období od 1. 6. 2018 do 31. 8. 2021 u zaměstnavatele [právnická osoba] plánovanou kontrolou zjistila v oblasti nemocenského pojištění opožděné odhlášení tří zaměstnanců z registru nemocenského pojištění, u dvou zaměstnanců byl chybně uveden vyměřovací základ, u jednoho zaměstnance, že uplatnil žádost o ošetřovné o péči dítěte, přičemž odpracoval všechny směny. V oblasti plnění pojistného, že ve 3 případech byla v nesprávné výši vyplacena náhrada mzdy a že vznikl celkový nedoplatek na pojistném ve výši 2 033 Kč. V oblasti důchodového pojištění byly chybně vystavené evidenční listy důchodového pojištění za roky 2018 až 2020. -) Z přehledu nároků na poskytnutí příspěvku na náhradu mezd, že se jedná o interní tabulku žalobkyně znázorňující přehled žádosti z programu Antivirus, ze které vyplývá, že nebylo žádáno nebo žádosti nebylo vyhověno v celkové výši 386 104 Kč (11/ 2020 ve výši 74 283 Kč, 12/ 2020 ve výši 28 252 Kč, 2/ 2021 ve výši 121 562 Kč, 4/ 2021 ve výši 124 889 Kč a 5/ 2021 ve výši 37 118 Kč). -) Z oznámení o náhrady škody a výzva k úhradě 1. 9. 2021 včetně dodejky, že žalobkyně vyzvala dopisem ze dne 1. 9. 2021 žalovanou k okamžité náhradě škody ve výši 602 797 Kč, neboť žalovaná v rozporu s jejími povinnostmi nepodala žádost o příspěvek z programu Antivirus ve výši 557 797 Kč a dále vadně vedla mzdovou agendu, přičemž náprava si vyžádala 1,5 měsíce práce ve výši 45 000 Kč. Dopis byl žalované odeslán dne 6. 9. 2021. -) Z protokolu o kontrole VZP ze dne 20. 12. 2021, že dne 13. 12. 2021 byla provedena kontrola plateb pojistného na veřejné zdravotní pojištění u plátce pojistného [právnická osoba] za období od 1. 1. 2018 do 31. 10. 2021, přičemž bylo zjištěno, že nedodržením zákonných povinností vznikl nedoplatek pojistného ke dni 11. 12. 2021 ve výši 11 734 Kč a vzniklo penále k témuž dni ve výši 1 415 Kč. -) Z vyúčtování pojistného ze dne 13. 12. 2021, že dne 13. 12. 2021 bylo provedeno vyúčtování pojistného na veřejné zdravotní pojištění Všeobecnou zdravotní pojišťovnou u subjektu [právnická osoba] a při kontrole bylo zjištěno, že za rok 2018 bylo vyměřeno penále ve výši 503,37 Kč, za rok 2019 penále ve výši 349,23 Kč (dohromady 852,60 Kč) a za rok 2021 penále ve výši 562,11 Kč Celkem byl zjištěn nedoplatek na pojistném ve výši 11 734 Kč a vyměřeno penále za vzniklý nedoplatek ve výši 1 415 Kč. -) Z předžalobní výzva ze dne 13. 12. 2021 vč. doručenky, že žalobkyně dopisem ze dne 13. 12. 2021 vyzvala žalovanou k okamžité úhradě škody ve výši 479 638 Kč. Z důvodu škody způsobené žalovanou, její neodbornou činností vůči objednateli, kde jsou vyjmenovány konkrétní porušení s tím, že náprava porušení si vyžádala nejméně 1,5 měsíce práce nové účetní, což odpovídá nákladům na odstranění díla ve výši 45 000 Kč. Dále v rozporu s povinnosti nepodala řádně včas žádosti o poskytnutí příspěvku z programu Antivirus A+ ve výši 434 638 Kč za měsíce 12/ 2020, 1/ 2021 a 3-4/ 2021. Výzva byla žalované doručena dne 13. 1. 2022. -) Z předžalobní výzva ze dne 22. 2. 2022 vč. doručenky, že žalobkyně opětovně dne 22. 2. 2022 vyzvala žalovanou k okamžité náhradě škody ve výši 431 956,60 Kč, která zahrnovala kromě údajů z předchozí výzvy i nárok v oblasti zdravotního pojištění, a to penále za pozdní úhrady pojistného ve výši 852,60 Kč vyměřené ke dni 1. 1. 2021. Dopis byl žalované dodán do datové schránky dne 22. 2. 2022. -) Z dohody o poskytnutí příspěvku z cíleného programu antivirus ze dne 30. 11. 2020, že dne 30. 11. 2020 uzavřel Úřad práce a [právnická osoba] dohodu o poskytnutí příspěvku z cíleného programu Antivirus, jehož předmětem bylo poskytnutí příspěvku za účelem částečné úhrady nákladů na náhrady mezd zaměstnanců v souvislosti s onemocněním Covid-19. V čl. IV odst. 2 bylo sjednáno, že příspěvek bude zaměstnavateli poskytován za dobu trvání překážek v práci za období od 12. 3. 2020 do 31. 5. 2020. -) Z odpovědi na žádost o vystavení potvrzení ze dne 8. 2. 2022, že úřad práce vystavil žalobkyni na její dotaz potvrzení o částkách, které byly z programu Antivirus žalobkyni proplaceny a že za měsíc únor 2021 bylo podáno vyúčtování žalobkyně po termínu a za měsíce [číslo] 2020 a 4-5/ 2021 nebylo vyúčtování podáno vůbec. -) Z manuálu pro zaměstnavatele – MPSV ČR Cílený program podpory zaměstnanosti Antivirus verze 5.1, že dle čl. II. může zaměstnavatel žádat o poskytnutí příspěvku nejdéle za období dvou kalendářních měsíců přímo předcházejících měsíci, ve kterém byla uzavřena dohoda (do 30 dnů ode dne uzavření dohody). Jestliže překážky v práci vzniknou po uzavření dohody (či v jiném měsíci jejího uzavření) předloží zaměstnavatel vyúčtování nejpozději do konce kalendářního měsíce následujícího po kalendářním měsíci, kdy překážky v práci vznikly. -) Z pracovního listu zaměstnance – žalované za období březen a duben 2021, že na pracovních listech žalované se nachází podpis vedoucího a chybí podpis zaměstnance (žalované). -) Z pracovní list zaměstnance – [jméno] [příjmení] za období leden 2021, že tento je podepsán jak zaměstnancem, tak i vedoucím pracovníkem. -) Z e-mailů A. [příjmení] ze dne 17. 2. 2021, 27. 4. 2021, 14. 5. 2021, 13. 5. 2021 adresovaných žalované, že paní [příjmení] zasílala žalované různé vzory a v případě potřeby jí byla nápomocna s vedením účetnictví. -) Z e-mailů A. [příjmení] ze dne 11. 5. 2021 adresovaných daňovému poradci ([jméno] [jméno]), že řešili společně účtovací osnovu a vzájemná salda, kdy jim absentovala odpověď žalované. -) Z e-mailu J. [jméno] ze dne 7. 1. 2021 adresovaného žalované, že pan [příjmení] zaslala žalované seznam nedodělků (restů), které je potřeba zpracovat. -) Z e-mailů S. [příjmení] ze dne 20. 4. 2021 adresovaných žalované, že pan [příjmení] zaslal dle dohody žalované metodiku inventarizace a dále žalované zaslal shrnutí k účetní závěrce 2020 obsahující seznam věcí, které by měla doúčtovat, ověřit, doložit, opravit, atd. -) Z e-mailu ze dne 14. 1. 2021, že žalovaná zaslala žalobkyni ([jméno] [jméno]) Antivirus za prosinec. -) Z e-mailové komunikace mezi správou sociálního zabezpečení a novou účetní ze dne8. 12. 2021, 16. 12. 2021 a 21. 12. 2021, že OSSZ zaslala nové účetní žalobkyně výsledky kontroly s předběžným sdělením, že bude nedoplatek na pojistném včetně penále. -) Z e-mailové komunikace mezi úřadem práce a žalovanou ve věci výkazů Antivirus ze dne 9. 12. 2020, 4. 2. 2021, 10. 3. 2021, 15. 4. 2021 a 19. 4. 2021, že Úřad práce zastoupen Ing. [příjmení] komunikoval se žalovanou ohledně výkazů z programu Antivirus, kdy Ing. [příjmení] sdělovala žalované jednotlivé nedostatky, popř. pozdní podání příspěvku. -) Z e-mailu žalované zřejmě ze dne 12. 3. 2020, že žalovaná zaslala mzdy za měsíc únor žalobkyni ([jméno] [jméno]) a dále žalobkyni sdělila, že Antivirus za únor je 121 743 Kč. -) Z inventarizace účtu 346, že v roce 2020 byla zaúčtována na účet„ 346“ (dotace ze státního rozpočtu) položka antivirus za měsíce srpen 2020, listopad a prosinec 2020. -) Z vyúčtování Antivirus podepsaného žalovanou, že žalovaná zpracovala výkaz (žádost) z programu Antivirus za období [číslo] 2020, kdy v měsíci listopadu požadovala náhradu za 4 zaměstnance v souhrnné výši 38 344,41 Kč a v prosinci také za 4 zaměstnance v souhrnné výši 33 358,22 Kč. -) Z emailu ze dne 16. 1. 2023 – evidenční listy důchodového pojištění za rok 2018 vyhotovené dne 27. 2. 2019 včetně potvrzení o odeslání, že za rok 2018 byly vyhotoveny ELDP a odeslány příjemci OSSZ Frýdek [část obce].

5. Všechny shora rozvedené a účastníky označené důkazy přitom soud hodnotil jak jednotlivě, tak ve vzájemných souvislostech a dospěl k závěru, že tyto jsou ve shodě a navzájem se doplňují a podporují. Z těchto důvodů, jakož i s ohledem na to, že k pravosti a správnosti těchto důkazů ani nikdo z účastníků nevznesl žádné námitky, soud následně všechny provedené a shora popsané důkazy vyhodnotil jako zcela věrohodné a pravdivé. Soud provedl toliko výše uvedené důkazy navrhované účastníky, přičemž potřeba provedení dalších důkazů v řízení nevyšla najevo, neboť označené důkazní návrhy nemohly sloužit k objasnění projednávané věci (výslech svědků [příjmení] [jméno] [příjmení], Ing. [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení] a výslech žalované), k tomu blíže rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 15. 9. 2005, sp. zn. 30 Cdo 749/2005 nebo nebyly soudu předloženy (mzdová agenda žalobkyně za období 2019 2021), popř. byly předloženy po koncentraci, aniž by se jednalo o jakoukoli výjimku (vyúčtování Antivirus za měsíce [číslo] 2020 a 4/ 2021).

6. Z předložených důkazů učinil soud skutkový závěr, že právní předchůdkyně žalobkyně, společnost [právnická osoba], jako objednatel a žalovaná jako zhotovitel uzavřeli dne 30. 3. 2017 smlouvu o dílo – vedení účetnictví, jejímž předmětem bylo poskytování služeb v oblasti podvojného účetnictví dle zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, zpracování mzdové a personální agendy, organizace účetnictví (daňové poradenství vztahující se k pravidelným operacím) a zastupování před úřady (OSSZ, ZP, správce daně a jiné). Ve smlouvě byla vymezena pracovní doba, pracovní prostředí (software) a místo výkonu práce, přičemž žalovaná vykazovala pracovní list zaměstnance. V příloze [číslo] smlouvy byly konkretizovány jednotlivé činnosti žalované, např. banka – kontrola částek zaplacených závazků a pohledávek nebo personální agenda – přihlášky k sociálním a zdravotnímu pojištění. Ve smlouvě bylo ujednáno, že zhotovitel odpovídá za škodu, kterou by svojí neodbornou činností způsobil objednateli při plnění předmětu této smlouvy a že za škodu se nepovazuje mj. nedoplatek na daňové povinnosti objednatele a penále za pozdní úhrady, pokud nebyly způsobeny neodborným jednáním zhotovitele. Právní předchůdkyně žalobkyně uzavřela dne 30. 11. 2020 s Úřadem práce dohodu o poskytnutí příspěvku z cíleného programu Antivirus za účelem částečné úhrady nákladů na náhrady mezd zaměstnanců z důvodu onemocnění Covid-19 (tzv. dotace) za období od 12. 3. 2020 do 31. 5. 2020, přičemž o tento příspěvek bylo možno žádat nejpozději do konce kalendářního měsíce následující po měsíci, kdy vznikl nárok na příspěvek. Žalovaná za doby trvání smlouvy zpracovávala pro žalobkyni např. evidenční listy důchodového pojištění za rok 2018, mzdy za únor 2020, inventarizaci účtu 346 nebo výkazy (žádosti) o příspěvek z programu Antivirus, kdy komunikovala s Úřadem práce. Dále žalovaná komunikovala ohledně vedení účetnictví s hlavní účetní žalobkyně paní [příjmení] a daňovým poradcem panem [příjmení], který jí zaslal např. metodiku k inventarizaci nebo shrnutí k účetní závěrce za rok 2020. Za žalobkyni se žalovanou komunikoval Ing. [jméno], který jí např. 7. 1. 2021 zaslal seznam nedodělků (restů), které je potřeba zpracovat. Smlouva o dílo byla ukončena dohodou dne 19. 5. 2021 z důvodu opakovaného hrubého porušení závazků vyplývajících z povinností zhotovitele, konkrétně v porušení zásad ve způsobu účtování a ztrátě důvěry. Kontrolou OSSZ Frýdek [část obce] za období od 1. 6. 2018 do 31. 8. 2021 byla zjištěna u žalobkyně pochybení v oblastech nemocenského pojištění, plnění pojistného a v oblasti důchodového pojištění. Kontrolou VZP za období od 1. 1. 2018 do 31. 10. 2021 bylo zjištěno, že žalobkyně má nedoplatek pojistného na veřejném zdravotním pojištění ke dni 11. 12. 2021 ve výši 11 734 Kč a k témuž dni vyměřené penále ve výši 1 415 Kč. Penále za pozdní úhrady vyměřené k 1. 1. 2021 činí celkem 852,60 Kč (za rok 2018 ve výši 503,37 Kč a za rok 2019 ve výši 349,23 Kč). Žádost o příspěvek z programu Antivirus žalobkyni nebyl vyplacen za listopad 2020 ve výši 74 283 Kč, prosinec 2020 ve výši 28 252 Kč, únor 2021 ve výši 121 562 Kč, duben 2021 ve výši 124 889 Kč a za květen 2021 ve výši 37 118 Kč. Žalobkyně dopisem ze dne 1. 9. 2021, doručeným dne 6. 9. 2021, vyzvala žalovanou k okamžité náhradě škody ve výši 602 797 Kč, když porušila povinnosti a nepodala žádost o příspěvek z programu Antivirus ve výši 557 797 Kč a dále vadně vedla mzdovou agendu, přičemž náprava si vyžádala 1,5 měsíce práce nové účetní, tj. škoda ve výši 45 000 Kč. Dne 13. 12. 2021 žalobkyně zaslala žalované předžalobní výzvu, doručenou dne 13. 1. 2022, k okamžité úhradě škody ve výši 479 638 Kč skládající se z nákladů na odstranění vad díla ve výši 45 000 Kč a programu Antivirus ve výši 434 638 Kč za měsíce 12/ 2020, 1/ 2021 a 3-4/ 2021 Poslední předžalobní upomínka byla žalobkyní vyhotovena dne 22. 2. 2022, ve které žalovanou vyzvala k okamžité náhradě škody ve výši 431 956,60 Kč, která zahrnovala kromě údajů z předchozí výzvy i nárok v oblasti zdravotního pojištění, a to penále za pozdní úhrady pojistného ve výši 852,60 Kč vyměřené ke dni 1. 1. 2021. Dopis byl žalované dodán do datové schránky dne 22. 2. 2022.

7. Podle § 2615 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), dílo má vadu, neodpovídá-li smlouvě. Podle odst. 2 věty prvé o právech objednatele z vadného plnění platí obdobně ustanovení o kupní smlouvě.

8. Podle § 2618 o. z. soud nepřizná objednateli právo z vadného plnění, neoznámil-li objednatel vady díla bez zbytečného odkladu poté, kdy je zjistil nebo při náležité pozornosti zjistit měl, nejpozději však do dvou let od předání díla, a namítne-li zhotovitel, že právo bylo uplatněno opožděně.

9. Podle § 2913 odst. 1 o. z. poruší-li strana povinnost ze smlouvy, nahradí škodu z toho vzniklou druhé straně nebo i osobě, jejímuž zájmu mělo splnění ujednané povinnosti zjevně sloužit.

10. Podle § 2951 odst. 1 o. z. škoda se nahrazuje uvedením do předešlého stavu. Není-li to dobře možné, anebo žádá-li to poškozený, hradí se škoda v penězích.

11. Podle § 2952 o. z. hradí se skutečná škoda a to, co poškozenému ušlo (ušlý zisk). Záleží-li skutečná škoda ve vzniku dluhu, má poškozený právo, aby ho škůdce dluhu zprostil nebo mu poskytl náhradu.

12. S ohledem na zjištěný skutkový závěr soud posoudil věc po právní stránce ve smyslu shora citovaných zákonných ustanovení a dospěl k závěru, že nárok žalobkyně uplatněný žalobou je důvodný pouze zčásti. Právní předchůdkyně žalobkyně uzavřela jako objednatel se žalovanou jako zhotovitelem dne 30. 3. 2017 smlouvu o dílo (§ 2586 o. z.), jejímž předmětem bylo vedení účetnictví specifikované taxativním výčtem jak ve smlouvě, tak i v její příloze [číslo] smlouvy. Smluvní vztah byl ukončen dohodou dne 19. 5. 2021 z důvodu opakovaného hrubého porušení závazků vyplývajících z povinností zhotovitele, konkrétně v porušení zásad ve způsobu účtování a ztrátě důvěry. Dle smlouvy zhotovitel odpovídá za škodu, kterou by svojí neodbornou činností způsobil objednateli při plnění předmětu této smlouvy (čl. 2 odst. 5) a že se za škodu nepovazuje penále za pozdní úhrady, pokud nebyly způsobeny neodborným jednáním zhotovitele (čl. 2 odst. 9). Ze smlouvy vyplývá, že zhotovitel provádí kontrolu částek zaplacených závazků a pohledávek u banky nebo u personální agendy, že podává přihlášky k sociálním a zdravotnímu pojištění (včetně přehledů o platbách pojistného). Z kontrol nejen u OSSZ, ale zejména u VPZ vyplynulo, že žalobkyně, v této oblasti zastoupená žalovanou, při zpracování díla nejednala odborně a dopustila se několika pochybení, zejména nedoplatku pojistného na veřejném zdravotním pojištění, které bylo za kontrolované období od 1. 1. 2018 do 31. 10. 2021 vyměřeno ke dni 11. 12. 2021 ve výši 11 734 Kč. Nutno podotknout, že závěr o tom, zda provedení díla odpovídá výsledku určenému ve smlouvě, je otázkou skutkovou a nikoli právní (k tomu srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 19. 2. 2009, sp. zn. 32 Cdo 4867/2007). Žalovaná tímto neodborným jednáním způsobila žalobkyni škodu ve výši 852,60 Kč vyčíslenou k 1. 1. 2021 představující vyměřené penále za pozdní úhradu pojistného za období trvání smlouvy, konkrétně za rok 2018 ve výši 503,37 Kč a za rok 2019 ve výši 349,23 Kč. Nárok žalobkyně má oporu v čl. 2 odst. 5 a 9 smlouvy ve spojení s předloženými důkazy (kontrola a vyúčtování VZP), a to bez ohledu, zda měla žalovaná možnost manipulovat s finančními prostředky na účtu či s hotovostí žalobkyně, neboť bylo smluvní povinností žalované, aby zajistila řádné úhrady pojistného, jak vyplývá ze smlouvy, aniž by byl konkretizován způsob, jakým to měla žalovaná zajistit. Ostatně v řízení bylo nesporné, že žalovaná nenakládala s finanční hotovostí žalobkyně, ani nemohla sama nakládat s peněžními prostředky na účtu. Bezhotovostní finanční operace musel vždy autorizovat jednatel žalobkyně a žalovaná mohla pouze zadávat příkazy. Z kontrol vyplynulo, že žalovaná porušila své povinnosti vyplývající ze smlouvy, čímž došlo ke škodě. Mezi jednáním žalované (porušením smluvních povinností) a vzniklou škodou (penále za pozdní úhradu pojistného) je dána příčinná souvislost (§ 2913 odst. 1 o. z.). Žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě dlužné částky z titulu náhrady škody (penále) až výzvou ze dne 22. 2. 2022, která byla doručena fikcí do datové schránky dne 4. 3. 2022. Jelikož splatnost byla určena slovem„ ihned“, dostala se žalovaná následující den do prodlení s vrácením částky 852,60 Kč, a dle § 1970 o. z. je povinna zaplatit žalobkyni i úroky z prodlení z dlužné částky v žalobou požadované výši 8,50 % ročně od 5. 3. 2022 do zaplacení. S ohledem na výše uvedené soud shledal nárok z titulu náhrady škody jako důvodný a v tomto rozsahu žalobě vyhověl (výrok II.).

13. Nárok žalobkyně na zaplacení částky ve výši 45 000 Kč z titulu odpovědnosti za vady díla soud neshledal jako důvodný. Žalobkyně sdělila, že žalovaná prováděla dílo vadně (vady popsala v žalobě), a proto došlo k dohodě o ukončení smlouvy o díla dne 19. 5. 2021. Až dopisem ze dne 1. 9. 2021 žalobkyně vyzvala žalovanou k okamžité náhradě škody, přičemž oprava díla si vyžádala 1,5 měsíce práce nové účetní ve výši 45 000 Kč. Aniž by se soud zabýval, zda žalobkyně prokázala tvrzení týkající se opravy díla, zabýval se otázkou, zda byl nárok z odpovědnosti za vady žalobkyní správně u žalované uplatněn. Žalobkyně sdělila, že žalované byly vady díla vytýkány opakovaně jak ústní formou, tak i písemně, což doložila emailovou komunikací žalované s Ing. [příjmení] (Úřad práce), Ing. [jméno], p. [příjmení], p. [příjmení] a p. [příjmení]. Z emailové komunikace obsahově nevyplývá, že by kdokoli z označených subjektů u žalované uplatňoval vady díla. Takové jednání žalobkyně učinila až v rámci předžalobní výzvy dne 13. 12. 2021, přičemž smlouva o dílo byla ukončena ke dni 19. 5. 2021. Tohoto nároku se žalobkyně nemůže domáhat, aniž by předtím nesplnila zákonem předpokládanou posloupnost uplatnění vady (tzv. reklamaci díla). Nejdříve měla žalobkyně u žalované uplatnit konkrétní vady díla a poskytnout žalované přiměřenou lhůtu k odstranění vytýkaných vad. Pokud by žalovaná odmítla opravit vytýkané vady díla, teprve poté mohla žalobkyně požadovat opravu díla po třetí osobě (nové účetní). Objednatel díla nemá za zákona právo odstranit vady sám nebo je nechat odstranit a domáhat se na zhotoviteli úhrady takového odstranění, pokud nebyl takový způsob vypořádání práv z odpovědnosti za vady ve smlouvě o dílo dohodnut (k tomu srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 15. 4. 2004, sp. zn. 29 Odo 556/2003), resp. nemožnost dílo dokončit (opravit) může být způsobena nejen vnějšími okolnostmi, ale i jednáním druhého účastníka závazkového vztahu (k tomu srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 28. 1. 2010, sp. zn. 32 Cdo 3551/2009). Ostatně žalovaná vznesla námitku, že právo bylo uplatněno opožděně až v rámci předžalobní výzvy (§ 2618 o. z.).

14. Poslední nárok žalobkyně na zaplacení částky ve výši 386 104 Kč, resp. částky 348 986 Kč (po učiněném zpětvzetí) z titulu ušlého zisku soud taktéž neshledal jako důvodný. Tvrzení žalobkyně, že povinnost žalované vyřizovat příspěvek z programu Antivirus (dotaci) vyplývá ze smlouvy o dílo (resp. že to bylo součástí smluvní agendy), nebylo prokázáno a argument, že to vyplývá i z logiky věci, soud považuje za nedostatečný, když jednotlivá práva a povinnost ze smlouvy o dílo je zapotřebí, aby byla vymezena a konkretizována na základě dvoustranného právního jednání, přičemž žalobkyně v řízení netvrdila, tím méně prokázala, že by došlo mezi účastníky k uzavření dodatku ke smlouvě či uzavření jiné smlouvy, jejímž obsahem by byla výše zmiňovaná povinnost sjednána alespoň v obecných rysech, např. že by žalovaná byla povinna sledovat a vyřizovat dotační tituly, zejména za situace, kdy takový nárok při podpisu smlouvy neexistoval a nelze tuto povinnost z obsahu smlouvy ani dovodit. Pokud by bylo v řízení prokázáno, že žalovaná měla povinnost vyřizovat dotační tituly, poté by soud mohl zkoumat další podmínky, např. zda předložený nárok na příspěvek se vztahuje i na žalobou uplatněné období, zda byly splněny podmínky pro podání žádosti o příspěvek (např. zda byli zaměstnanci na pracovišti a vykonávali práci či nikoli). Ostatně žalobkyně v řízení předložila dohodu s Úřadem práce, ze které vyplývá nárok žádat o příspěvek toliko za období od 12. 3. 2020 do 31. 5. 2020, přičemž předmětem žaloby učinila období následující (od listopadu 2020 do května 2021). S ohledem na výše uvedené soud shledal nárok z titulů odpovědnosti za vady (45 000 Kč) a ušlého zisku (348 986 Kč) jako nedůvodné a v tomto rozsahu žalobu zamítl (výrok III.).

15. K námitkám žalované soud uvádí, že aktivní věcná legitimace žalobkyně je ve věci dána z důvodu vnitrostátní fúze sloučením, kdy na nástupnickou společnost (žalobkyni) přešlo jmění zanikající právní předchůdkyně. Soud nedovodil veškeré znaky závislé práce (§ 2 zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce), aby bylo možno pohlížet na vztah žalobkyně a žalované jako na pracovní poměr, když žalovaná se zavázala vést účetnictví na svůj náklad a na své nebezpečí (žalovaná odpovídala za výsledek). Žalobkyně za žalovanou neplatila sociální ani zdravotní pojištění, neplatila ani zálohovou daň z příjmu a žalovaná nevykazovala dovolenou ani překážky na straně zaměstnance a nenáležela ji stejná ochrana jako zaměstnancům v pracovněprávním vztahu. Argumentací místem výkonu práce a pracovní dobou nelze dospět k závěru, že se jedná o závislou práci, když důvodem, proč žalovaná vykonávala práci v prostorách žalobkyně a v běžné pracovní době, může být rychlejší a flexibilnější komunikace při zpracování díla. Z předložené emailové komunikace mezi ředitelem Ing. [jméno] a žalovanou, kdy jí byl odeslán email se seznamem nedodělků (restů), nelze dospět k názoru, že se jedná o vztah nadřízenosti a podřízenosti jako základní definiční znak závislé práce (z důkazů nevyplývá ani skutečnost, že žalovaná by byla podřízena jakémukoli zaměstnanci žalobkyně) nebo že by došlo k vytvoření zvláštního osobního vztahu mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem (k tomu srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 19. 5. 2022, sp. zn. 21 Cdo 3061/2020). Nutno také přihlédnout k samotné vůli účastníků, kteří po dobu trvání smluvního vztahu, tj. od 30. 3. 2017 do 19. 5. 2021, ničeho nenamítali, postupovali dle této smlouvy a žalovaná začala namítat ochranu dle zákoníku práce až v průběhu soudního řízení z důvodu limitace odpovědnosti za škodu ve smyslu § 257 odst. 2 zákoníku práce (viz BĚLINA, Miroslav § 2 (Závislá práce). In: [jméno], [obec], [příjmení], [jméno] a kol. Zákoník práce. 3. vydání. Praha: C. H. Beck, 2019, s. 30, marg. č. 22) Námitku započtení jako procesní obranu žalované mající povahu právního jednání hmotného práva (§ 1982 o. z.), jejímž prostřednictvím chce žalovaná dosáhnout plného nebo částečného zamítnutí žaloby, soud neshledal jako důvodnou, když kromě procesního uplatnění námitky započtení v řízení zcela absentuje její hmotněprávní projev vůle jako předpoklad úspěšného uplatnění.

16. O nákladech řízení soud rozhodl dle § 142 odst. 3 o. s. ř. a přiznal úspěšné žalované náhradu nákladů řízení v plné výši, když její neúspěch byl toliko v nepatrné části, a to dle vyhlášky č. 254/2015 Sb., pro nezastoupeného účastníka za podání odporu dne 3. 5. 2022, kdy odměna za tento úkon činí dle § 2 odst. 3 částku 300 Kč. Dále byla žalované přiznána odměna dle vyhlášky č. 177/1996 Sb. (advokátní tarif). Sazba odměny advokáta za jeden úkon právní služby činí dle § 7 bod 6 ve spojení s § 8 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. částku 10 060 Kč, resp. 9 900 Kč (po vyjádření souhlasu se zpětvzetím žaloby podáním ze dne 11. 12. 2022). Soud přiznal žalované náhradu za celkem 5 úkonů právní služby, a to za přípravu a převzetí zastoupení, účast u jednání dne 11. 11. 2022, poradu s klientem přesahující jednu hodinu dne 21. 11. 2022, vyjádření ze dne 11. 12. 2022 a účast u jednání dne 17. 1. 2023. Za těchto 5 úkonů jí náleží odměna ve výši 50 140 Kč (4x 10 060 Kč a 1x 9 900 Kč). Dále jí byla přiznána náhrada hotových výdajů dle § 13 odst. 1, 4 vyhl. č. 177/1996 Sb. ve výši 1 500 Kč (5 x 300 Kč), náhrada cestovních výdajů za účelem účasti zástupkyně žalované na soudním jednání na cestě z [obec] do [obec] a zpět, tj. celkem 46 km tam i zpět, při použití osobního motorového vozidla zn. Škoda Octavia, [registrační značka] o průměrné spotřebě 5,2 l benzinu natural 95 na 100 km dle technického průkazu vozidla a vyhláškové ceně benzinu natural 95 ve výši 44,50 Kč / 1 litr (dne 11. 11. 2022) a ceně 41,20 Kč / 1 litr (dne 17. 1. 2023) a při sazbě základní náhrady 4,70 Kč a 5,20 Kč za 1 km jízdy, vše dle vyhl. č. 511/2021 Sb. a vyhl. č. 467/2022 Sb., ve výši 322,64 Kč a 337,75 Kč (46 km x 4,70 Kč, resp. 5,20 Kč + (46 km x 5,2 l x 44,50 Kč, resp. 41,20 Kč) / 100) a náhrada za promeškaný čas dle § 14 vyhl. č. 177/1996 Sb. za 4 započaté půlhodiny ve výši 400 Kč. To vše, vyjma odměny nezastoupeného účastníka, navýšené o 21 % DPH (počítáno ze základu 52 700,39 Kč) ve výši 11 067 Kč. Celkové náklady řízení před soudem prvého stupně činí 64 067 Kč, které je povinna žalobkyně zaplatit žalované do 3 dnů od právní moci rozsudku v souladu s ust. § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř., přičemž určené platební místo – k rukám právní zástupkyně žalované – vychází z ust. § 149 odst. 1 o. s. ř.

17. Za úkony právní služby ze dne 10. 11. 2022 (návrh na určení neúčinnosti doručení), 7. 12. 2022 (porada s klientem) a ze dne 16. 1. 2023 (porada s klientem) soud žalované nepřiznal náhradu nákladů řízení, neboť s odkazem na ust. § 142 odst. 1 o. s. ř., soud přizná náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva, což v tomto případě neshledal, když návrhu na určení neúčinnosti doručení nebylo vyhověno a dále neshledal soud poradu s klientem ze dne 7. 12. 2022 a ze dne 16. 1. 2023 účelnou k bránění práva, když těmto poradám předcházela porada ze dne 21. 11. 2022, všechny tři porady byly učiněné mezi prvním a druhým ústním jednáním, tedy za situace, kdy z hlediska průběhu řízení nedošlo k žádným změnám.