111 C 7/2020-57

Rubrum

Okresní soud v Jeseníku rozhodl samosoudkyní JUDr. Věrou Procházkovou ve věci žalobce: [osobní údaje žalobce] zastoupený advokátem [údaje o zástupci] proti žalovanému: [osobní údaje žalovaného] zastoupený advokátkou Mgr. [jméno] [příjmení] sídlem [adresa] o zaplacení částky 75.000 Kč s příslušenstvím takto:

Výrok

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 48.000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 33.000 Kč od [datum] do zaplacení a z částky 15.000 Kč od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se zamítá co do částky 27.000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně od [datum] do zaplacení a co do úroku z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 15.000 Kč od [datum] do [datum].

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradu nákladů řízení částku 11.640,50 Kč k rukám zástupce žalobce do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění

1. Žalobou podanou dne [datum] se žalobce po žalovaném domáhá zaplacení částky 75.000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z této částky od [datum] do zaplacení. [jméno] částku požaduje jako smluvní pokutu za období od listopadu 2018 do února 2020, a sice za porušení smluvní povinnosti zajistit provedení změny v evidenci motorových vozidel do 14 dnů od uzavření smlouvy, kdy již měl žalovaný k dispozici vše, co k provedení změny potřeboval. Ujednání o smluvní pokutě ve výši 9.000 Kč za každý započatý měsíc nesplnění smluvní pokutou utvrzené povinnosti bylo obsaženo v kupní smlouvě ze dne [datum], jejímž předmětem byl [značka automobilu] [anonymizována dvě slova], [registrační značka] (dále jen„ Vozidlo“; namísto specifikované kupní smlouvy dále též„ Kupní smlouva“). Smluvní pokutu pokládá žalobce za přiměřenou jí utvrzené povinnosti, jelikož za neprovedení změny v registru vozidel hrozí pokuta ve výši 50.000 Kč. U jednání soudu žalobce doplnil, že plnou moc opravňující žalovaného jednat za něj ve věci změny zápisu v registru motorových vozidel předal žalovanému při podpisu Kupní smlouvy.

2. Žalovaný s žalobou nesouhlasí a navrhuje její zamítnutí. Předně namítá, že je ujednání o smluvní pokutě neplatné jednak pro absenci jeho vůle, jelikož její sjednání nebylo předmětem jednání o kupní smlouvě, kterou vč. ujednání o smluvní pokutě předložil žalovanému žalobce; jednak pro neurčitost, neboť se z ujednání nepodává, odkdy měla žalovanému běžet lhůta pro splnění utvrzené povinnosti. Ujednanou výši smluvní pokuty nadto žalovaný pokládá za nepřiměřenou vzhledem k hodnotě Vozidla, utvrzené povinnosti i možné výši škody, která by žalobci mohla vzniknout. Žalovaný dále namítá, že závazek utvrzený smluvní pokutou zanikl pro nemožnost plnění, jelikož Vozidlo převedl [jméno] [příjmení], jenž ho následně též převedl, aniž by splnil svůj závazek provést změnu v evidenci motorových vozidel. Vozidlo tedy není v jeho moci, nevlastní jej ani ten, komu vozidlo prodal, a ani Policii České republiky se Vozidlo nepodařilo vypátrat. Uplatnění žalobního žádání je dle žalovaného rozporné s dobrými mravy, neboť přestože žalobce ví, že žalovaný již není objektivně s to splnit svůj závazek, snaží se domoci zaplacení smluvní pokuty. Kromě toho pokládá žalovaný za neplatné ujednání o kupní ceně Vozidla, když existují dvě vyhotovení Kupní smlouvy s rozdílnou výší kupních cen. Při jednání soudu žalovaný doplnil, že plnou moc opravňující žalovaného jednat za žalobce ve věci změny zápisu v registru motorových vozidel obdržel poštou zhruba za 3 týdny až měsíc od uzavření smlouvy, tuto plnou moc předal při uzavření směnné smlouvy dne [datum] [anonymizována dvě slova]. Dále žalovaný uvedl, že poté, kdy ho žalobce informoval, že přepis Vozidla nebyl proveden, několikrát se žalobcem jednal o uskutečnění přepisu Vozidla i o úhradě smluvní pokuty, že žalobce po něm požadoval zaplatit smluvní pokutu ve výši 40.000 Kč, což odmítl a následně žalobci zaslal návrh dohody o uhrazení smluvní pokuty ve výši 30.000 Kč ve splátkách datovaný dne [datum].

3. Shodnými tvrzeními účastníků bylo prokázáno, že kupní cena Vozidla byla snížena oproti ceně uvedené v inzerátu žalobce na prodej Vozidla. Tato shodná tvrzení soud převzal za své skutkové zjištění.

4. Shodnými výpověďmi účastníků a v řízení slyšených svědků [jméno] [příjmení] a [celé jméno žalovaného] bylo prokázáno, že prodej Vozidla byl inzerován na internetu, Kupní smlouvu ohledně Vozidla účastníci uzavřeli ve večerních hodinách za přítomnosti matky žalobce [jméno] [příjmení] a otce žalovaného [celé jméno žalovaného], text Kupní smlouvy byl vyhotoven matkou žalobce, kupní cenu zaplatil žalovaný na místě a s Vozidlem po uzavření Kupní smlouvy ihned odjel, přičemž současně převzal od žalobce i potřebné doklady od Vozidla.

5. Shodnými výpověďmi účastníků a svědkyně [jméno] [příjmení], jakož i oběma předloženými vyhotoveními Kupní smlouvy bylo prokázáno, že text smlouvy je psán strojově, ručně jsou do smlouvy doplněny údaje o žalovaném jako kupujícím, výše kupní ceny a datum podpisu listiny.

6. Shodnými výpověďmi účastníků a svědkyně [jméno] [příjmení] bylo dále prokázáno, že žalovaný po podpisu Kupní smlouvy obdržel jedno její vyhotovení a že v plné moci opravňující žalovaného jednat za žalobce ve věci změny zápisu v registru motorových vozidel nebyly vyplněny údaje o žalovaném.

7. Shodnými výpověďmi účastníků bylo prokázáno, že cca po roce od uzavření Kupní smlouvy žalobce žalovaného informoval o pokutě za nesprávné parkování Vozidla a o tom, že dosud nedošlo k přepisu Vozidla, následně spolu jednali v tom směru, že žalovaný zaplatí žalobci 10.000 Kč a žalobce se zaváže hradit další případné pokuty za Vozidlo, což potvrdil i svědek [celé jméno žalovaného].

8. Výpovědí žalobce bylo prokázáno, že dosud nezaplatil žádnou z uložených pokut ani pojistné na základě žádosti ČKP; po předložení Kupní smlouvy vždy vysvětlil, že Vozidlo již nevlastní.

9. Výpovědí žalovaného bylo prokázáno, že Kupní smlouvu nečetl, byť ji podepsal. Dále tato výpověď prokazuje, že žalovaný žalobci nic neuhradil a že se snažil kontaktovat současného vlastníka Vozidla, i prostřednictvím aplikace Facebook, ovšem bezvýsledně.

10. Výpovědí svědkyně [jméno] [příjmení], matky žalobce, bylo prokázáno, že žalovaného i jeho otce upozorňovala na povinnost žalovaného provést změnu v registru vozidel. Dopravní inspektorát v [obec] k dotazu žalobce sdělil, že žádosti o přepis Vozidla na žalovaného nelze vyhovět, když ho již žalovaný nemá, přičemž nelze Vozidlo vyřadit z evidence ani dát do depozitu, a to z důvodu, že žalobce nemá Vozidlo v držení a nelze provést k tomu potřebnou evidenční kontrolu.

11. Výpovědí svědka [celé jméno žalovaného], otce žalovaného, bylo prokázáno, že plnou moc od žalobce žalovaný předal osobě, s kterou vyměnil Vozidlo za jiné a s níž se dohodl, že provede změnu v registru vozidel namísto žalovaného. Současný vlastník Vozidla se nachází ve výkonu trestu odnětí svobody, což žalovaný zjistil přes internet. Policie České republiky v [obec] žalovanému sdělila, že Vozidlo rok a půl nezachytili.

12. Listinou označenou Kupní smlouva o prodeji motorového vozidla, kterou předložil žalobce (č. l. 4), bylo prokázáno, že její text zabírá zhruba stranu a čtvrt formátu A4. Po generáliích účastníků, prohlášení žalobce o výhradním vlastnictví Vozidla, specifikaci Vozidla a údaji o kupní ceně ve výši 7.500 Kč se na přelomu první a druhé strany nachází ujednání o povinnosti žalovaného (kupujícího) nahlásit změny v evidenci držitelů motorových vozidel s tím, že pokud tak neučiní do 14 dnů, tak za každý započatý měsíc zaplatí smluvní pokutu ve výši 9.000 Kč. Po tomto je obsaženo ujednání o pojištění vozidla, přechodu vlastnického práva zaplacením kupní ceny a ustanovení o počtu vyhotovení následované datem, místem a podpisy účastníků. Údaje o žalovaném jako kupujícím, výše kupní ceny a datum podpisu listiny jsou vepsány do strojového textu rukou.

13. Listinou nazvanou Kupní smlouva o prodeji motorového vozidla, kterou předložil žalovaný (č. l. 23), byly prokázány skutečnosti totožné s těmi uvedenými pod bodem 12 odůvodnění jen s tím rozdílem, že v této listině je rukou vepsaná výše kupní ceny 6.500 Kč.

14. Listinou označenou Kupní smlouva o prodeji motorového vozidla (č. l. 29 až 31) bylo prokázáno, že ji dne [datum] podepsali žalovaný jako prodávající a [jméno] [anonymizováno] jako kupující. Jejím předmětem je směna Vozidla za vozidlo tam specifikované. Dále smlouva obsahuje ujednání o povinnosti kupujícího nahlásit změnu v evidenci držitelů motorových vozidel, k čemuž mu prodávající uděluje plnou moc.

15. Listinou nazvanou Výzva: k uhrazení smluvní pokuty, a převodu automobilu podepsanou žalobcem a datovanou dne [datum] bylo prokázáno, že žalobce vyzval žalovaného k uhrazení smluvní pokuty v celkové výši 99.000 Kč za období od listopadu 2018 do září 2019 pro porušení povinnosti žalovaného, a to na v listině uvedené číslo účtu do [datum].

16. Listinou nazvanou Dohoda o smluvní pokutě předloženou žalovaným bylo prokázáno, že žalovaný nabídl žalobci jako odškodné za to, že neuskutečnil přepis Vozidla, částku 30.000 Kč. Listina je datována [datum] a je nepodepsaná.

17. Předžalobní výzvou datovanou dne [datum] bylo prokázáno, že zástupce žalobce [příjmení] [příjmení] vyzval žalovaného k zaplacení smluvní pokuty za nesplnění závazku zajistit nahlášení změny v evidenci držitelů motorových vozidel do 14 dnů od uzavření smlouvy. Smluvní pokuta se žádá za období listopad 2018 až březen 2020 a její zaplacení je požadováno do [datum], neboť se o jejím uhrazení jedná již čtvrtý měsíc. Žalovaný byl s odůvodněním smírného vyrovnání vyzván k zaplacení částky ve výši 80.000 Kč, byť skutečná výše smluvní pokuty dle této výzvy tehdy činila 153.000 Kč.

18. Z ostatních listin provedených při jednáních soud neučinil žádná skutková zjištění pro posouzení tohoto sporu, a proto se těmito důkazními prostředky nezabýval.

19. Na základě provedeného dokazování soud učinil tento závěr o skutkovém stavu: Účastníci podepsali ve večerních hodinách dne [datum] Kupní smlouvu, jejíž samotný text je obsažen na necelé straně a půl formátu A4 a kterou připravila matka žalobce, která po shodě účastníků o kupní ceně do připraveného konceptu rukou vepsala generálie žalovaného, výši kupní ceny a datum podpisu smlouvy. Žalovaný žalobci zaplatil kupní cenu, jejíž přesná výše nebyla v řízení zjištěna, neboť se z výpovědí účastníků a svědků a dvou předložených vyhotovení Kupní smlouvy podávají různé výše kupní ceny. Nicméně je postaveno na jisto, že původní cena uvedena v inzerátu na prodej Vozidla byla po dohodě účastníků snížena a nejméně musela činit 6.500 Kč. Obě vyhotovení Kupní smlouvy podepsané účastníky obsahují ujednání o tom, že je žalovaný jako kupující povinen nahlásit změny v evidenci držitelů motorových vozidel s tím, že pokud tak neučiní do 14 dnů, tak za každý započatý měsíc zaplatí smluvní pokutu ve výši 9.000 Kč. Uvedené ustanovení se v textu smlouvy nachází na přelomu první a druhé strany, bezprostředně za ujednáním o výši kupní ceny. Žalovaný si ještě téhož dne převzal Vozidlo, jedno vyhotovení kupní smlouvy a doklady k Vozidlu. V řízení nebylo postaveno najisto, kdy převzal žalovaný plnou moc vystavenou žalobcem nevyplněnou minimálně v části generálií zmocněnce, na základě které měl žalovaný provést uvedenou změnu v registru vozidel. Dle žalobce a svědkyně [jméno] [příjmení] se tak mělo stát ihned po podpisu Kupní smlouvy, dle žalovaného a svědka [celé jméno žalovaného] byla tato plná moc doručena žalovanému poštou do 3 týdnů ode dne podpisu Kupní smlouvy. Žalovaný však této své povinnosti nedostál, když dne [datum] směnil Vozidlo za jiné vozidlo s [anonymizována dvě slova], jemuž předmětnou plnou moc předal s tím, aby změnu v registru provedl sám. V registru vozidel je nadále jako vlastník evidován žalobce, neboť k přepisu na jiného dosud nedošlo a dle tvrzení účastníků a výpovědi svědkyně [příjmení] ani dojít nemůže. Vozidlo vlastní osoba, o které se neví, kde se nachází, snad ve výkonu trestu odnětí svobody, jak vypověděl otec žalovaného. Ani místo výskytu Vozidla není známo. O nesplnění povinnosti žalovaného provést změnu v registru vozidel se žalobce dozvěděl asi rok po podpisu Kupní smlouvy, když mu byla uložena pokuta za nesprávné parkování. Proto vyzval žalovaného ke zjednání nápravy a k úhradě smluvní pokuty za nesplnění sjednané povinnosti. Písemnou výzvou datovanou dne [datum] vyzval žalobce žalovaného k uhrazení smluvní pokuty za období prosinec 2018 až září 2019 ve výši 99.000 Kč do [datum], písemnou výzvou ze dne [datum] k uhrazení smluvní pokuty za listopad 2018 až říjen 2019 do [datum] ve výši 80.000 Kč, což žalovaný nerozporoval. Žalovaný na výzvu žalobce k úhradě smluvní pokuty reagoval návrhem dohody o zaplacení smluvní pokuty ve výši 30.000 Kč datovaným dne [datum], na smluvní pokutu však žalobci dosud ničeho nezaplatil. Žalovaný neuhradil žádnou z uložených pokut ani pojistné na základě žádosti ČKP, jelikož po předložení Kupní smlouvy vždy vysvětlil, že Vozidlo již nevlastní.

20. Na zjištěný skutkový stav soud aplikoval níže uvedená ustanovení právních předpisů: Dle § 2048 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“) ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém. Podle § 2051 o. z. nepřiměřeně vysokou smluvní pokutu může soud na návrh dlužníka snížit s přihlédnutím k hodnotě a významu zajišťované povinnosti až do výše škody vzniklé do doby rozhodnutí porušením té povinnosti, na kterou se vztahuje smluvní pokuta. K náhradě škody, vznikne-li na ni později právo, je poškozený oprávněn do výše smluvní pokuty. Podle § 1958 odst. 2 o. z. neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu. Podle § 573 o. z. má se za to, že došlá zásilka odeslaná s využitím provozovatele poštovních služeb došla třetí pracovní den po odeslání, byla-li však odeslána na adresu v jiném státu, pak patnáctý pracovní den po odeslání. Podle § 1968 věty první o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.

21. Soud dospěl k následujícímu právnímu posouzení:

22. Účastníci uzavřeli ve večerních hodinách dne [datum] Kupní smlouvu, na základě které bylo na žalovaného převedeno vlastnické právo k Vozidlu oproti úplnému zaplacení dohodnuté kupní ceny. Součástí Kupní smlouvy je i ujednání o smluvní pokutě ve výši 9.000 Kč za každý započatý měsíc prodlení žalovaného se splněním závazku utvrzeného smluvní pokutou, a to učinit do 14 dnů k Vozidlu změnu vlastníka v registru silničních vozidel. Námitku žalovaného, že ujednání o smluvní pokutě je neplatné pro absenci jeho vůle, soud odmítá. Ujednání o smluvní pokutě se ve smlouvě nachází bezprostředně po ujednání o kupní ceně, jejíž výše se doplnila až při uzavření smlouvy. Žalovaný jako plně svéprávná osoba mající rozum průměrného člověka i schopnost jej užívat s běžnou péčí a opatrností (§ 4 odst. 1 o. z.) měl a mohl se s obsahem smlouvy, vč. ujednání o smluvní pokutě, seznámit; pokud tak neučinil, nelze dovozovat, že ujednání o smluvní pokutě nebylo uzavřeno (jako by nebylo uzavřeno, neexistovalo – je zdánlivé) pro nedostatek vůle žalovaného. Již s ohledem na postavení účastníků – oba smlouvu uzavřeli jako spotřebitelé–, není možno uzavřít, že Kupní smlouva byla uzavřena adhezním způsobem, natož že jde o smlouvu formulářového typu (§ 1798 a násl. o. z.). Žalovaný ani nemohl využít možnost ujednání o smluvní pokutě ovlivnit, když si dle svého tvrzení ani smlouvu nepřečetl. Lze jen dodat, že je na každém, kdo smlouvu uzavírá, aby dbal na shodu jeho skutečné vůle s projevem (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. 11. 2016, sp. zn. 22 Cdo 2526/2016). I pokud by byla pravdivá skutečnost, že si žalovaný nepřečetl smlouvu, jde to k jeho tíži. V jeho možnostech bylo se náležitě seznámit se smlouvou, jejíž text nepřesahuje ani dvě strany. Rovněž soud odmítá námitku žalovaného, že ujednání o smluvní pokutě je neplatné pro neurčitost, když není zřejmé, od kterého data má plynout žalovanému lhůta ke splnění zajištěné povinnosti. Ujednání o lhůtě k provedení změny v registru vozidel je třeba vyložit tak, že počíná plynout ode dne následujícího po dni, kdy mohlo nejdříve dojít ke splnění předmětného závazku při nezbytné součinnosti žalobce, tedy ode dne následujícího po dni uzavření Kupní smlouvy, zaplacení kupní ceny a převedení vlastnického práva k Vozidlu. S ohledem na to, že k uvedenému došlo ve stejný den, nemohly vzniknout pochybnosti o tom, odkdy měla lhůta plynout. Je pravdou, že žalovaný s ohledem na konkrétní okolnosti případu nemohl uvedený závazek splnit bez plné moci opravňující jej v dané věci jednat za žalobce, neboť tento měl splnit sám žalovaný, bez přímé osobní účasti žalobce. Vzhledem k dikci ujednání o smluvní pokutě není podstatné, zda žalovaný obdržel plnou moc při uzavření Kupní smlouvy, jak tvrdí žalobce či svědkyně [jméno] [příjmení], anebo až tři týdny od jejího uzavření, což jako nejzazší okamžik obdržení plné moci tvrdí žalovaný a potvrdil i svědek [celé jméno žalovaného]. I v takovém případě by se totiž žalovaný ocitl v prodlení se splněním své povinnosti provést změnu v registru vozidel již v průběhu listopadu 2018, pročež by za tento měsíc byl povinen zaplatit smluvní pokutu ve výši 9.000 Kč. Soud měl taktéž na paměti obecné výkladové pravidlo, že na právní jednání je třeba hledět spíše jako na platné a existující (in favroem negotii) – § 574 o. z. Soud se podrobněji nezabýval námitkou neplatnosti ujednání o kupní ceně založené na existenci dvou kupních smluv s rozdílným ujednáním o kupní ceně, neboť to nemá pro posouzení této věci žádný význam. Tak jako tak byla mezi účastníky uzavřena Kupní smlouva obsahující ujednání o smluvní pokutě. Soud nemohl přisvědčit ani názoru žalovaného, že závazek zaplatit smluvní pokutu zanikl, neboť pro nemožnost plnění zanikl závazek utvrzený. Žalovaný se do prekérní situace, kdy není s to svůj závazek splnit, dostal vlastním přičiněním tím, že porušil svou smluvní povinnost z Kupní smlouvy učinit změnu v registru vozidel. Po dobu, než převedl vlastnické právo na jiného, měl a mohl závazek utvrzený smluvní pokutou splnit sám; nyní tento svůj závazek může bezesporu splnit s pomocí jiné osoby, byť za ztížených podmínek a s většími náklady, a proto plnění není nemožné – § 2006 odst. 1 věty druhé o. z. (mutatis mutandis rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 26. 4. 2018, sp. zn. 29 Cdo 2601/2016). Uplatnění práva na zaplacení smluvní pokuty soud neshledává rozporným s dobrými mravy.

23. K návrhu žalovaného se soud zabýval tím, zda je smluvní pokuta nepřiměřená a zda aplikovat § 2051 o. z., tedy případně nepřiměřenou smluvní pokutu snížit. Referenčním kritériem nemůže být výše kupní ceny, jak navrhuje žalovaný, neboť smluvní pokutou není utvrzována povinnost tuto uhradit, nýbrž povinnost provést změnu vlastníka v registru vozidel. Dle § 2051 o. z. se při moderaci smluvní pokuty přihlíží k hodnotě a významu zajišťované povinnosti, přičemž maximálně lze smluvní pokutu snížit do výše škody vzniklé porušením smluvní pokutou utvrzené povinnosti. Soud při svých úvahách vyšel z toho, že ač má registr vozidel pouze evidenční charakter a na samotné vlastnické právo k vozidlu nemá žádný vliv, na základě údajů o evidovaném vlastníkovi mohou být tomuto ukládány pokuty způsobené při provozu vozidla, může po něm být vymáháno pojistné plnění ČKP a v neposlední řadě uložena pokuta za neprovedení změny v registru až do výše 50.000 Kč (§ 83 odst. 2 písm. c) ve spojení s § 83 odst. 1 písm. b) zákona č. 56/2001 Sb., ve znění pozdějších předpisů). Žalobce sice vypověděl, že dosud nezaplatil žádnou z uložených pokut ani pojistné na základě žádosti ČKP, jelikož po předložení Kupní smlouvy vždy vysvětlil, že Vozidlo již nevlastní. Nicméně žalobce již opakovaně musel řešit nesplnění ujednané povinnosti utvrzené smluvní pokutou, aby odvrátil povinnost uhradit pokuty za nesprávné parkování řidičem vozidla, jakož i zaplatit pojistné ČKP. Je zjevné, že kdyby žalovaný splnil povinnost utvrzenou smluvní pokutou, žalobce by nebyl vystaven nutnosti jednat s orgány veřejné moci či ČKP za účelem shora uvedeným. Za současného stavu věci nelze nadto vyloučit, že bude žalobci uložena pokuta za neprovedení změny v registru vozidel, která může dosáhnout až 50.000 Kč. Nelze však předpokládat, že by správní orgán uložil pokutu při samé horní hranici a je pravděpodobně, že žalobce je schopen odvrátit i zaplacení takto případně uložené pokuty. S ohledem na shora uvedené pokládá soud smluvní pokutu ve výši 9.000 Kč za každý započatý měsíc prodlení žalovaného se splněním povinnosti provést změnu vlastníku v registru vozidel za nepřiměřenou. Ostatně nepřiměřenosti smluvní pokuty si byl patrně vědom i žalobce, neboť žalobou uplatňuje smluvní pokutu v celkové výši 75.000 Kč za 16 měsíců, tedy za každý započatý měsíc smluvní pokutu ve výši 4.687,50 Kč (75000/16). S přihlédnutím k hodnotě a významu smluvní pokutou utvrzené povinnosti, které se podávají ze shora uvedeného, soud postupoval dle § 2051 o. z. a nepřiměřenou smluvní pokutu snížil tak, že z celkem uplatněné smluvní pokuty ve výši 75.000 Kč přiznal 48.000 Kč; jinak řečeno, za přiměřenou soud pokládá smluvní pokutu ve výši 3.000 Kč (méně než polovina ujednané výše) za každý započatý měsíc prodlení žalovaného se splněním povinnosti provést změnu vlastníka v registru vozidel. V té souvislosti soud připomíná, že pro případ sjednání smluvní pokuty v určité sazbě, popř. pevné výši, za určitou dobu prodlení s utvrzenou povinností se dle ustálené rozhodovací praxe – např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 30. 11. 2010, sp. zn. 33 Cdo 4377/2008 či ze dne 4. 4. 2016, sp. zn. 23 Cdo 1749/2015; a na ně odkazující rozsudek ze dne 18. 12. 2018, sp. zn. 26 Cdo 5186/2017 – (ne) přiměřenost smluvní pokuty neposuzuje vzhledem k celkové výši smluvní pokuty, ale vzhledem k výši sazby (výše) za dané období, byť moderovat lze jen výslednou částku smluvní pokuty, nikoli způsob jejího určení (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 26. 6. 2012, sp. zn. 29 Cdo 1734/2012).

24. Ze všech shora uvedených důvodů dospěl soud k závěru, že žaloba je ohledně smluvní pokuty (jistiny) důvodná jen co do 48.000 Kč, ve zbylém rozsahu žalobního žádání na zaplacení smluvní pokuty – 27.000 Kč – soud žalobu zamítl. K požadavku na zaplacení úroků z prodlení je třeba dodat, že žalovaný byl povinen smluvní pokutu zaplatit bez zbytečného odkladu poté, co žalobce o zaplacení požádal, neboť splatnost plnění nebyla ujednána (§ 1958 odst. 2 o. z.). Žalovaný nezpochybnil, že mu byly doručeny výzvy datované [datum] a [datum]. Výzvou ze dne [datum] byl vyzván k uhrazení smluvní pokuty za období listopad 2018 až září 2019 do [datum], výzvou ze dne [datum] za listopad 2018 až březen 2020 do [datum]. Žalobou je žádáno zaplacení smluvní pokuty za období od listopadu 2018 do února 2020. V prodlení se zaplacením smluvní pokuty za říjen 2019 až únor 2020 se žalovaný ocitl až [datum], ve zbytku již dne [datum]. Požadovaná výše úroku z prodlení odpovídá § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Ohledně úroků z prodlení je tak žaloba důvodná co do úroku z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 33.000 Kč od [datum] do zaplacení a z částky 15.000 Kč od [datum] do zaplacení; ve zbylém rozsahu příslušenství soud žalobu zamítl.

25. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn § 142 odst. 2 ve spojení s § 142a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“). Žalobce byl úspěšný co do 63,4 % žalobního žádání, neboť uspěl pouze ohledně žalobního žádání na zaplacení smluvní pokuty ve výši 48.000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 33.000 Kč od [datum] do zaplacení a z částky 15.000 Kč od [datum] do zaplacení – ke dni vyhlášení rozsudku celkem 55.173,67 Kč – z žalobou uplatněných 75.000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z této částky od [datum] do zaplacení – ke dni vyhlášení rozsudku bylo předmětem řízení zaplacení částky ve výši 87.061,64 Kč. Žalobce má tak právo na 27 % náhrady účelně vynaložených nákladů, přičemž tyto sestávají ze: a) soudního poplatku ve výši 3.750 Kč; b) náhrady odměny advokáta za 8 úkonů právní služby – 1) jednoduchá výzva k plnění, 2) převzetí a příprava zastoupení, 3) návrh ve věci samé, 4) účast při jednání dne [datum], které bylo před zahájením odročeno za účelem mimosoudní dohody, 5) až 8) účast při jednání konaných ve dnech 6. 1., 29. 4. a 2. 6 2021 (§ 11 odst. 1 písm. d), g) a § 11 odst. 2 písm. h) č. 177/1996 Sb., ve znění pozdějších předpisů, dále jen„ AT“) – ve výši 4.100 Kč/úkon dle § 7 bodu 5 AT ve spojení s § 8 odst. 1 AT – přičemž za úkon ad) 1 náleží odměna v poloviční výši, tj. 2.050 Kč –, tedy celkem 30.750 Kč; c) náhrady hotových výdajů vynaložených v souvislosti s každým z osmi uvedených úkonů právní služby ve výši 300 Kč/úkon dle § 13 odst. 4 AT, tj. celkem 2.400 Kč; d) náhrady cestovních výdajů v celkové výši 3.813 Kč za čtyři cesty ze [obec] (sídlo zástupce žalobce) do [obec] a zpět v celkové délce 596 km (149 km jedna cesta tam a zpět), sestávajících z náhrady za: 1) spotřebované palivo – při průměrné spotřebě benzinu automobilového 95 oktanů 7,1 l /100 km a jeho ceně 32 Kč v roce 2020 a 27,80 Kč v roce 2021 dle § 4 písm. c) vyhlášky č. 358/2019 Sb. a č. 589/2020 Sb. na základě § 13 odst. 5 AT – 2) za opotřebení vozidla při částce 4,20 Kč/km za jízdy v roce 2020 a 4,40 Kč/km za jízdy v roce 2021 dle § 1 písm. b) daných vyhlášek na základě na základě § 13 odst. 5 AT –, přičemž cesty byly učiněny za účelem účasti při shora uvedených jednáních soudu, e) náhrady za promeškyný čas za celkem 24 půlhodin strávených cestou na shora uvedená jednání soudu při částce 100 Kč za každou započatou půlhodinu dle § 14 odst. 1 ve spojení s § 14 odst. 3 AT, tj. celkem 2.400 Kč. Tyto náklady v celkové výši 43.113 Kč žalobce vynaložil k účelnému uplatňování svého práva, a proto mu soud jejich náhradu ve výši 27%, tedy částku 11.640,50 Kč přiznal (výrok III.).

26. Lhůty k plnění jsou stanoveny podle § 160 odst. 1 v části věty před středníkem o. s. ř., místo plnění pro platbu náhrady nákladů řízení žalobce dle § 149 odst. 1 o. s. ř.

Poučení