112 C 21/2022-136

Rubrum

Okresní soud v Jablonci nad Nisou rozhodl samosoudcem Mgr. Monikou Bittnerovou ve věci žalobce: [osobní údaje žalobce] zastoupený advokátem [údaje o zástupci] proti žalovanému: [osobní údaje žalovaného] pro zaplacení 1 213 230 Kč s příslušenstvím takto:

Výrok

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 1 213 230 Kč se smluvním úrokem ve výši 5 % měsíčně z částky 1 211 230 Kč za období od [datum] do [datum], se smluvním úrokem ve výši 5 % měsíčně z částky 1 213 230 Kč za období od [datum] do zaplacení a se smluvním úrokem z prodlení ve výši 0,1 % denně z částky 2 244 475,5 Kč za období od [datum] do zaplacení, a to vše ve lhůtě 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se co do smluvního úroku ve výši 5 % měsíčně za období od [datum] do [datum] z částky 2 000 Kč, zamítá.

III. Žalovaný je povinen nahradit žalobci náklady řízení ve výši 188 665,40 Kč, k rukám Mgr. [jméno] [jméno], advokáta se sídlem AK [obec].

Odůvodnění

1 Žalobou soudu doručenou dne [datum] se žalobce na žalovaném domáhá zaplacení částky 1 213 230 Kč s příslušenstvím, a to se smluvním úrokem ve výši 5 % měsíčně od [datum] do zaplacení a smluvním úrokem z prodlení ve výši 0,1 % denně z částky 2 244 475,5 Kč od [datum] do zaplacení. Tvrdí, že se žalovaným dne [datum] uzavřel smlouvu o zápůjčce, na základě které uhradil žalovanému částku 1 208 230 Kč ve prospěch jeho [anonymizováno] a dále mu poskytl [částka] (za vyhotovení smluvní dokumentace s.r.o. [anonymizováno]) a [částka] (na uhrazení správního poplatku spojeného s podáním návrhu na vklad zástavního práva k zajištění této zápůjčky) a že poskytnutí zápůjčky bylo velmi rizikové, proto se dohodli na uvedených úrocích. Žalovaný svůj dluh neuhradil, proto žalobce žádá zaplatit zapůjčenou částku ve výši 1 213 230 Kč, smluvní úrok ve výši 5 % měsíčně od [datum] do zaplacení a smluvní úrok z prodlení ve výši 0,1 % denně z částky 2 244 475,5 Kč (dlužná částka k [datum], se kterou se žalovaný ocitl v prodlení tvořená jistinou ve výši 1 213 230 Kč a smluvním úrokem za 17 měsíců, tj. 17x 60 661,50 Kč vyčísleným k [datum] na 1 031 245,50 Kč) od [datum] do zaplacení. 2 Žalovaný podal odpor proti ve věci vydanému platebnímu rozkazu a vyjádřil se k žalobě tak, že neuznává nároky žalobce v žalobě za oprávněné s odkazem na ustanovení o lichvě v § 1796 o.z. a § 218 tr. zákoníku. Tvrdí, že se žalobce dopustil [anonymizována tři slova], když zneužil jeho zoufalého stavu (v němž se nacházel v [anonymizováno] [rok], kdy hrozila [anonymizována dvě slova] jako součásti [anonymizováno] po jeho [role v řízení]) a ve smlouvě o zápůjčce požadoval extrémně vysoký úrok (5 % měsíčně), který se má navíc po roce od podpisu smlouvy podstatným způsobem zvýšit (na 8 % měsíčně), navíc měl přichystán dokument – zástavní smlouvu, kterým ohrozil jeho vlastnictví bytu na adresu [adresa]. Žalobce byl podporován různými způsoby paní [celé jméno svědkyně] ze [právnická osoba] [obec], jedná se o organizovaný [anonymizována dvě slova] 2 zmíněných osob. Podal návrh na zpětvzetí žaloby a návrh na zahájení [anonymizována dvě slova] obou zmíněných osob. 3 Žalobce v replice odmítl, že by se dopustil lichvy a tvrdí, že by žalovanému nikdy peníze k vyplacení [anonymizováno] nezapůjčil, pokud by jej o to nepožádala [celé jméno svědkyně], která tak učinila na žádost svého druhého známého pana [celé jméno svědka]. Podle žalobce jednal žalovaný v době při sjednávání Smlouvy slušně, důstojně a rozumově vyspěle, před uzavřením smlouvy zvažoval, zda nevyužije jiných alternativ, které měl dle jeho vyjádření k dispozici. Po vyplacení [anonymizováno] se jeho chování velmi změnilo, začal si diktovat různé podmínky a osočovat žalobce z nekalého jednání. Krátce po poskytnutí zápůjčky kontaktoval písemné žalobce s žádostí o sdělení účtu, ačkoliv jeho číslo věděl, za účelem vrácení celé zapůjčené sumy, k vrácení nedošlo. Poté po žalobci žádal snížení úroku na 10 % ročně, s tím žalobce souhlasil a chtěl uzavřít v tomto smyslu dodatek, který však žalovaný nepodepsal. Následně žalovaný přestal se žalobcem úplně komunikovat. Žalobce k výši sjednaného úroku (5 % měsíčně) uvedl, že bankovní sektor nepůjčuje na vyplacení [anonymizováno] a nebankovní neumožňuje vrátit peníze najednou, jak požadoval žalovaný, ale žádá o postupné splácení. Podle žalobce se žalovaný vyhýbá řešení svého dluhu, argumentoval špatným [anonymizováno] stavem, stejně jako v případě soudního jednání. Žalobce je přesvědčen, že vůči žalovanému jednal korektně – předmětem [anonymizováno] měla být [anonymizováno] v hodnotě asi [částka], vyvolávací cena byla [částka], součástí jednání o vrácení zápůjčky byl závazek vrátit tuto sumu z kupní ceny, kterou by obdržel z prodeje předmětné nemovitosti (kterou stále vlastní) za cenu asi [částka]. Bez pomoci žalobce by žalovaný o tento rozdíl přišel. Žalobce vyslovuje domněnku o možném úmyslu žalovaného od počátku vylákat finanční prostředky z žalobce a tyto mu nevrátit. 4 Na jednání dne [datum] k dotazu soudu doplnil svá tvrzení tak, že úrok odpovídal okolnostem sjednané půjčky, kdy žalovaný požádal jen několik dní před samotnou dražbou o úhradu své [anonymizováno], v okamžiku sepisu Smlouvy zástavní smlouva nebyla uzavřena, to bylo až 6. 3., [anonymizováno] byla vyplacena [datum], tedy před vznikem zástavního práva. V době poskytnutí zápůjčky (úhrady na účet třetí osoby) tedy žalobce reálně neměl zajištěné jejich vrácení, ostatně o existenci vysokého rizika svědčí i tento spor, kdy žalovaný nárok žalobce popírá a odmítá vrátit jakékoliv poskytnuté plnění, v jehož důsledku mu zůstalo vlastnictví předmětných nemovitostí, a kromě toho vlastní i další nemovité věci, které mohly být předmětem dražby – exekuce, pokud by nebyla vyplacena. Nad to – žalovaný mohl vrátit zápůjčku kdykoliv před datem [datum] a také s tímto záměrem žalobce oslovil e-mailem ze dne [datum] Smlouva byla vytvořena po vzájemné dohodě mezi účastníky, smluvně byl sjednán úrok za půjčení ve výši 5 % měsíčně (při možnosti předčasné úhrady) a z prodlení ve výši 0,1 % za každý den prodlení, pro případ prodlení s vrácením po dobu delší než jeden měsíc. 5 Po poučení v závěru jednání žalobce doplnil svá tvrzení tak, že žalovaný si svým jednáním přivodil [anonymizováno], na paní [celé jméno svědkyně] se prostřednictvím pana [celé jméno svědka] obrátil méně než 14 dní před konáním dražby a byl to žalobce, kdo se musel v krátké době rozhodnout, zda zapůjčí neznámé osobě své životní úspory a zachrání jí miliony korun. Žalobci nebyla vrácena ani koruna ze zápůjčky a je to žalovaný, kdo disponuje různými nemovitostmi. Žalovaný si nechal„ bezplatně“ od žalobce uhradit závazky a v souvislosti s plynutím času a obecným zvýšením hodnoty nemovitostí na realitním trhu profituje i z této přidané hodnoty. Chování žalovaného před podpisem Smlouvy např. jeho pečlivé zkoumání jednotlivých ustanoveních rozhodně nesvědčí o nezkušenosti, rozumové slabosti, rozrušení nebo lehkomyslnosti žalovaného, který se zcela svobodně rozhodl pro uzavření Smlouvy, přičemž se jednalo o jedno z mnoha variant, které měl k dispozici, jak tvrdí. Na sjednané plnění nelze přihlížet jako na plnění v hrubém nepoměru – žalobce v současné době disponuje majetkem poníženým minimálně o 2 000 000 Kč (zapůjčená listina + ztráta příležitosti investovat do koupi jiné nemovitosti) a žalovaný, který dluh neuznává, je bez [anonymizováno] a zapůjčenou částku rozmnožil několikanásobně (viz rozdíl mezi vyvolávací cenou a cenou bytu v [obec]). Žalobce by nikdy žalovanému nepůjčil peníze, kdyby na něj nepůsobil dojmem slušného, zkušeného a poctivého člověka. V důsledku zápůjčky má žalobce sám problémy ve své rodině. Vnímání jeho osoby soudem jako osoby jednající v rozporu s dobrými mravy vůči člověku, kterému se snažil pomoci a který je připravil o životní úspory, považuje za obrovské příkoří, navíc v situaci, kdy se žalovaný neomluví a k soudnímu jednání se ani nedostaví. Za účelem prokázání zkušenosti, rozumové vyspělosti a absence rozrušení žalovaného navrhl důkaz emailovou korespondencí vedenou před a po uzavření Smlouvy. 6 Pokud soud jednal, bylo to vždy v nepřítomnosti žalovaného, který se ze [anonymizováno] důvodů, které však řádně nedoložil, omluvil. 7 Dokazování Z listinných důkazů soud zjistil následující skutkový stav: 8 Účastníci řízení podepsali dne [datum] smlouvu o zápůjčce (č.l. 6), dále„ Smlouva“, v níž se žalobce jako zapůjčitel zavázal přenechat žalovanému částku 1 225 000 Kč k zaplacení dluhu u [anonymizováno] úřadu do tří dnů od uzavření smlouvy (částka 1 220 000 Kč) a dluhu za vypracování smluvní dokumentace [právnická osoba] s.r.o. (částka 3 000 Kč) a na uhrazení návrhu na vklad zástavního práva (částka 2 000 Kč). Žalovaný jako vydlužitel se zavázal splatit tuto zápůjčku i s úroky jednorázově, a to nejpozději do [datum] s tím, že je oprávněn zápůjčku splatit i předčasně. Účastníci smlouvy se dohodli za účelem zajištění dluhu na zřízení zástavního práva k nemovitostem (bytová jednotka s pozemky) a na tom, že žalovaný vrátí zápůjčku spolu s úrokem ve výši 5 % z jistiny za každý započatý měsíc. Pro případ prodlení s vrácením po dobu delší, než jeden měsíc bylo dohodnuto, že žalobce je oprávněn požadovat splnění dluhu i s úroky 0,1 % za každý den prodlení. 9 Ze systému ARAT ČNB soud zjistil, že obvyklá úroková sazba s dobou fixace na 1 rok činila v únoru 6,96 %. 10 Dopisem ze dne [datum] právní zástupce žalobce vyzval žalovaného k úhradě částky 2 416 294,5 Kč nejpozději do [datum]. Tato částka se skládá z,, jistiny“ 1 213 230 Kč a příslušenství, tvořeného smluvním úrokem ve výši 5 % měsíčně od března 2021 do září 2022, celkem ve výši 1 152 568,5 Kč a zákonným úrokem z prodlení ve výši 15% ročně, které byly vyčísleny od [datum] do [datum] na částku 45 496 Kč. Z podacího lístku ze dne [datum] soud zjistil, že právní zástupce žalobce odeslal na adresu žalovaného zásilku o hmotnosti 0,017 kg. 11 Z [anonymizováno] příkazu k provedení exekuce prodejem nemovitých věcí ze dne [datum rozhodnutí] č.j. [číslo jednací] soud zjistil, že se týká žalovaného jako povinného a předmětem jsou nemovitosti v k.ú. [část obce] u [obec], konkrétně byt [číslo] v bytovém domě [adresa] na parcele st. [číslo] a parcely [číslo], [číslo] a [číslo], vše ostatní plocha, nemovitosti v k.ú. [anonymizováno], konkrétně parcely [číslo] (orná půda a [číslo] (vodní plocha), nemovitosti v k.ú. [obec] pod [anonymizována dvě slova], konkrétně parcela [anonymizováno] (zastavěná plocha a nádvoří), jehož součástí je stavba č.e. [anonymizováno] (rod. rekr.) a nemovitosti v k.ú. [obec], konkrétně parcela [rok] (zahrada). 12 Z usnesení ze dne [datum rozhodnutí] č.j. [číslo jednací] soud zjistil, že exekuce prodejem nemovitých věcí se týká pouze nemovitostí v k.ú. [část obce] u [obec]. 13 Z emailové komunikace mezi paní [celé jméno svědkyně] z firmy [anonymizováno] a žalovaným soud zjistil, že dne [datum] jí zaslal žalovaný email, kterým potvrzuje schůzku s ní, sděluje jí, že po [anonymizována dvě slova] své [role v řízení] [anonymizováno] jejím [role v řízení] počátkem [anonymizováno] [rok] čelí mnoha obtížím ([anonymizováno] a [anonymizováno] komplikacím), zmiňuje svůj [anonymizována dvě slova] i [anonymizováno] stav, pro který nemá dost sil k řešení závažných, až pro něj existenčně likvidačních problémů. Zmiňuje (s ohledem na možnosti komunikace), že nemá funkční PS ani připojení na internet, jen tlačítkový mobil a žádá ji o pomoc při řešení [anonymizováno] s tím, že chce zabránit dražbě dne [datum] a byt zachránit. Emailem paní [celé jméno svědkyně] žalovanému„ dle dohody“ zasílá dne [datum] plnou moc na jednání s [anonymizováno]. 14 Dopisem ze dne [datum] pak žádá [anonymizováno] o vyčíslení dluhu žalovaného a zaslání č. účtu pro jeho úhradu. Dne [datum] v 10:08 hodin zasílá email žalovanému s přílohami (zástavní smlouva, smlouva o zápůjčce) s tím, že odpoledne projdou všechny body. 15 Z dopisu [anonymizováno] ze dne [datum rozhodnutí] č.j. [číslo jednací] s.r.o. [právnická osoba], soud zjistil, že po úhradě pohledávky ve výši 1 208 230 Kč na účet [bankovní účet] bude dražební jednání zrušeno. 16 Z potvrzení o provedení transakce z ČSOB ze dne [datum] soud zjistil, že z účtu s názvem žalobce byla dne [datum] na účet [bankovní účet] převedena částka 1 208 230 Kč se zprávou„ [číslo jednací]“. 17 Ze smlouvy o zřízení zástavního práva uzavřené mezi žalobcem a žalovaným ze dne [datum] soud zjistil, že předmětem zástavního práva jsou nemovitosti v k.ú. [část obce], u [obec], zajišťována je pohledávka [částka] s příslušenstvím dle smlouvy o zápůjčce ze dne [datum]. 18 Z výpisu z katastru nemovitostí (č.l. 115) soud zjistil, že zápis zástavního práva byl proveden [datum] s právními účinky zápisu [datum]. 19 Z potvrzení o provedení transakce z [anonymizováno] ze dne [datum] soud zjistil, že z účtu s názvem žalobce byla dne [datum] na účet [bankovní účet] převedena částka 3 000 Kč se zprávou [celé jméno žalobce] [celé jméno žalovaného]“. 20 Z výzvy katastrálního úřadu ze dne [datum rozhodnutí] č.j. [spisová značka] soud zjistil, že žalobce byl vyzván k zaplacení soudního poplatku ve výši 2 000 Kč na účet [číslo] [bankovní účet] za návrh na vklad zástavního práva na základě Smlouvy o zřízení zástavního práva mezi žalobcem a žalovaným ze dne [datum] ohledně nemovitostí v k.ú.- [část obce] u [obec]. 21 Z potvrzení o provedení transakce z [anonymizováno] ze dne [datum] soud zjistil, že z účtu s názvem žalobce byla dne [datum] na účet [číslo] [bankovní účet] převedena částka 2 000 Kč se zprávou„ [spisová značka]“. [Anonymizovaný odstavec.] 23 Z e-mailu ze dne [datum] 17,27 hodin soud zjistil, že [anonymizováno] [celé jméno svědkyně] přeposlala email žalobci a ten žalovanému týž den v 18,50 hodin napsal: [Anonymizovaný odstavec.] 24 Žalovaný v reakci v 19:22 hodin požádal o text smlouvy o zápůjčce, dle emailu ze dne [datum] jej žalobce žalovanému poslal, dle emailu ze dne [datum] žalovaný se zněním nové smlouvy o zápůjčce a anulování předešlé, souhlasí. Dle emailu žalobce žalovanému ze dne [datum] má být upravena spotřebitelská smlouva vytištěním smluvní pokuty v případě vlastního prodeje nemovitosti žalovaným a sepsán dodatek ke Smlouvě, jehož předmětem je snížení měsíčního úroku z 5 % na 0,85 % měsíčně. 25 E-mailem ze dne [datum] žalobce potvrzuje jejich setkání i s paní [celé jméno svědkyně] dne [datum]. 26 Z e-mailu z [datum] 11,15 hodin soud zjistil, že žalovaný žalobci napsal: [Anonymizovaný odstavec.] 27 Z dalšího e-mailu ze dne [datum] soud zjistil, že k setkání za účelem podepsání dodatku nedošlo, žalovaný měl za to, že„ nový úrok“ bude 0,83 % měsíčně tj. 10 % ročně, ze setkání se omluvil z důvodu výrazně zhoršení [anonymizováno] stavu. 28 Z výpisu z katastru nemovitostí soud zjistil, že žalovaný je stále vlastníkem nemovitostí v k.ú. [část obce] u [obec] (které [anonymizována dvě slova] soudu o [anonymizováno]), které jsou zatížený zástavním právem na základě Smlouvy o zřízení zástavního práva ze dne [datum] s právními účinky zápisu k [datum] a že žalovaný je stále vlastníkem nemovitostí v k.ú. [obec], konkrétně parcely [číslo] (orná půda) a [číslo] (vodní plocha) – obě v podílu [anonymizováno], nemovitosti v k.ú. [obec] pod [anonymizována dvě slova], konkrétně parcela [anonymizováno] (zastavěná plocha a nádvoří), jehož součástí je stavba č.e. [anonymizováno] (rodinná rekreace) a nemovitosti v k.ú. [obec], konkrétně parcela [rok] (zahrada) - v podílu [číslo]. 29 Ze systému ISAS soud zjistil, že proti žalovanému není vedeno žádné exekuční řízení. 30 Skutkový stav zjištěný z výpovědi osob: 31 Žalobce vypověděl, že s uzavřením Smlouvy to bylo tak, že je kontaktovala paní [celé jméno svědkyně], realitní makléřka spol. [anonymizováno], se kterou realizoval asi dva nebo tři prodeje nemovitostí. Řekla mu, že má klienta, který potřebuje pomoci s vyplacením [anonymizováno], kterého jí doporučil její dobrý známý z dob vysoké školy. Na základě jejího přemlouvání a upozornění, že jde o zápůjčku na dobu dvou, maximálně tří měsíce, přestože v té době měl možnost pořídit byt na investici a prodat ho se ziskem zhruba [částka], souhlasil, že pomůže žalovanému. Doba zápůjčky měla záviset na tom, jestli se nemovitost bude prodávat v hotovosti nebo na hypotéku, bylo mu jednoznačně řečeno, že zápůjčka bude uhrazena z prodeje [anonymizováno] bytu a že žalovanému vyplacením zůstane výrazně více peněz - zachrání mu hodnotu majetku (dle odhadu žalobce) [částka] a on následně z prodeje bytu umoří dluh ze zápůjčky. Z toho důvodu, že vlastně byla půjčka v daném momentě zcela bez zajištění, bez jakékoliv záruky, řekla mu makléřka, že navrhla úrok 5 % měsíčně, poté si sedli ještě se žalovaným a 2 hodiny procházeli Smlouvu. Makléřka mu vysvětlovala celý proces. Žalovaný zcela bez výhrad Smlouvu podepsal a žalobce 3 pracovní dny před dražbou vyplácel exekuci. Smlouva byla koncipována tak, že smluvní úrok nabíhal měsíčně. Protože se žalovaný bál, aby nemusel platit sankční úrok, požadoval, aby jeho platba byla odložena co nejdéle, až do [datum], s makléřkou mu vysvětlovali, že ta transakce, kdy se jednalo o vyklizení bytu, prodej bytu, vyplacení a úhrada, že to bude trvat maximálně 3 měsíce v případě, že by si to někdo vzal na hypotéku a 16 měsíců pro počátek běhu sankčního úroku je absurdně dlouhá doba. Kdyby žalovaný byt za 2-3 měsíce prodal, nebyl by rozhodně 5% měsíční úrok v hrubém nepoměru k majetku, který by žalovaný získal, za 2 měsíce by zaplatil asi 120 000 Kč. Žalovaný paní [celé jméno svědkyně] řekl, že se mu zdá 5% provize z prodeje té nemovitosti strašně moc, tak si našel jiného makléře, pana [jméno] [příjmení], žalobce mu řekl, že je to standardní provize a aby ho motivoval k prodeji přes paní [celé jméno svědkyně], navrhl žalovanému, že mu sleví z měsíčního úroku 5 % na 0,85 %, žalobce dodatek podepsal, žalovaný ne, chtěl 0,82 %. Poukázal na chování žalovaného, který přijal klady [anonymizováno], ale zápory – dluh [anonymizováno] a soudil se a dluh takto vystoupl z [částka] na [anonymizována dvě slova]. Poukázal na nabídky nebankovních půjček z internetu, kde RPSN činí min. 300 % a jsou to malé půjčky, které vyžadují měsíční splátky, v jeho případě šlo o půjčku velkého objemu peněz půjčených 3 dny před dražbou. Poukázal na to, že 7 dní před dražbou se žalovaný zabýval odměnou exekutora, napadal ji, přestože je její výše daná zákonem. [Anonymizovaný odstavec.] [Anonymizovaný odstavec.] 34 Skutkový závěr Vzhledem k tomu, že výpovědi osob, kterým soud neměl důvod nevěřit, nejsou vzájemně v rozporu a nejsou v rozporu ani s listinnými důkazy, je skutkový závěr soudu obsahově shodný se zjištěným skutkovým stavem, na který soud pro stručnost odkazuje a považuje za nutné uvést pouze následující: 35 Žalobce se žalovaným podepsali smlouvu o zápůjčce, kterou připravila paní [celé jméno svědkyně]. Žalovaný při uzavírání smlouvy jednal v tíživé situaci bezprostředně hrozící dražby, která ho vedla k tomu, aby souhlasil s úrokem z půjčené částky ve výši 5% měsíčně (tj. 60% ročně), pro případ prodlení se smluvním úrokem 0,1% denně a za účelem zajištění dluhu se zřízením zástavního práva k nemovitostem. Splatnost půjčky – původně uvažované na 3 měsíce – byla na žádost žalovaného stanovena na„ nejpozději do [datum]“. Žalobce poskytl zápůjčku proto, že byl osloven paní [celé jméno svědkyně] (oslovenou panem [celé jméno svědka]), všichni chtěli žalovanému pomoci v jeho situaci. Žalobce proto se žalovaným později jednal i o snížení úroků, neúspěšně. Na zápůjčku nebylo nic vráceno. 36 Právní úprava Podle § 2390 o.z., ve znění pozdějších předpisů Přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. 37 Podle ust. § 2392 věta první o.z. při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky. 38 Podle ust. § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 39 Podle ust. § 1796 o.z. neplatná je smlouva, při jejímž uzavírání někdo zneužije tísně, nezkušenosti, rozumové slabosti, rozrušení nebo lehkomyslnosti druhé strany a dá sobě nebo jinému slíbit či poskytnout plnění, jehož majetková hodnota je k vzájemnému plnění v hrubém nepoměru. 40 Z komentáře Beck k ustanovení § 1796 o.z. vyplývá, že lichva nebrání uzavření hodnotově neekvivalentních smluv, není ani obecným nástrojem pro jejich řešení. Její použitelnost přichází v úvahu tehdy, pokud se poškozená smluvní strana nachází ve stavu určité subjektivní slabosti, který byl lichvářem zneužit. Chráněna proto není bezprostředně majetková sféra osoby, nýbrž svoboda vyjednávání o smlouvě. V rovině veřejnoprávní je lichva trestným činem (§ 218 tr. zák.). Oproti trestně právní úpravě je aplikační působnost civilní lichvy širší. Lichva zapovídá zneužití subjektivního stavu slabosti protistrany – případy, kdy poškozený nemůže dostatečně hájit své zájmy. Jejími předpoklady jsou: existence smlouvy, hrubý nepoměr mezi plněním a protiplněním (posuzovaný k okamžiku uzavření smlouvy), existenci některé (postačí byť jen jedna) subjektivní slabosti poškozeného (posuzované k okamžiku uzavření smlouvy), zneužití tohoto stavu lichvářem. 41 Podle § 1 odst. 2 o.z. nezakazuje-li to zákon výslovně, mohou si osoby ujednat práva a povinnost odkychlně od zákona; zakázána jsou ujednání porušující dobré mravy, veřejný pořádek nebo právo týkající se postavení osob, včetně práva na ochranu osobnosti. 42 Podle § 547 o.z. právní jednání musí obsahovat a účelem odpovídat dobrým mravům i zákonu. 43 Podle § 580 ods.t 1 o.z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. 44 Podle § 588 o.z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožného. 45 Právní závěr Žalobce se žalovaným uzavřeli platnou smlouvu o zápůjčce. 46 I když žalovaný při uzavření smlouvy jednal v tíživé situaci, za zjištěného skutkového stavu nelze učinit závěr, že byly naplněny podmínky ust. § 1796 o.z. o lichvě a tedy, že jde o smlouvu neplatnou, když soud dospěl k závěru, že vzhledem k okolnostem existujícím k okamžiku uzavření smlouvy nelze uzavřít, že je zde hrubý nepoměr mezi plněním a protiplněním a že došlo ke zneužití této tísně žalovaného žalobcem. 47 Soud vyšel z prokázaných skutečností, že jde o smluvní vztah dvou fyzických osob a že žalobce nechtěl zneužít tísně žalovaného, ale naopak mu v jeho situaci pomoci, když jej o to požádala jeho dlouholetá známá a ji zase dlouholetý kamarád její a žalovaného pan [celé jméno svědka]. Účelem zápůjčky bylo vyplatit nemovitosti žalovaného z [anonymizováno] s tím, že mu vyplacením zůstane výrazně více peněž - zachrání mu hodnotu majetku (dle odhadu žalobce) ve výši [částka] a žalovaný následně z prodeje bytu umoří dluh ze zápůjčky. Žalobce, který měl v té době jiný investiční záměr, proto během krátké chvíle poskytl žalovanému zápůjčku za odměnu spočívající ve sjednaném úroku ve výši 5 % měsíčně z poskytnutých finančních prostředků, tj. za první měsíc z částky 1 211 230 Kč ve výši 60 561,50 Kč a za další měsíce z částky 1 000 213, 230 Kč, vždy 60 661,50 Kč. Žalobce původně počítal se zápůjčkou na dobu dvou, maximálně tří měsíců s tím, že bude brzy vrácena z prodeje předmětných nemovitostí, k tomu však dosud nedošlo. Byť tedy byla splatnost stanovena na„ nejpozději [datum]“, bylo zároveň sjednáno právo žalovaného úvěr bez jakýchkoliv sankcí splatit i předčasně. V době poskytnutí (dne [datum] zápůjčka nebyla zajištěna zástavou, ke vzniku zástavního práva došlo až později, po vyřešení [anonymizováno], konkrétně k [datum]. Tato skutečnost byla logicky vnímána jako riziková a promítla se do výše úroku za půjčení peněz. Dále byl sjednán smluvní úrok z prodlení ve výši 0,1 % denně z celkové dlužné částky tj. 1 231 Kč, ale až při delším než měsíčním prodlení. Smluvený úrok z prodlení je fakticky jedinou sankcí za nedodržení dohodnuté doby splatnosti. 48 Svědkyně [celé jméno svědkyně] jasně a srozumitelně vysvětlila soudu, proč byl sjednán úrok za půjčení peněz ve výši 5 % měsíčně a vzhledem k okolnostem se soudu jeví jeho výše jako přiměřená riziku. 49 Soud se z úřední povinnosti zabýval i platností sjednání úroku z prodlení ve výši 0,1 % denně. Přihlédl k odůvodnění rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR spis. zn. 32 Cdo 1490/2019, v němž se soudy zabývaly posouzením souladnosti ujednání o výši 0,5 % denně z dlužné částky úroku z prodlení s dobrými mravy. Nejvyšší soud v něm dospěl k závěru, že lze přihlédnout jen k těm okolnostem, které existovaly v době, kdy tomuto ujednání došlo (tj. v době uzavření smlouvy). Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem a při akcentaci skutečnosti, že smluvený úrok z prodlení je fakticky jedinou sankcí za nedodržení dohodnuté doby splatnosti, když se počítalo, že zápůjčka bude vrácena z prodeje bytu, považuje soud smluvenou výši úroku z prodlení 0,1 % denně z dlužné částky ještě za výši, která je odůvodněna funkcí, kterou má úrok z prodlení plnit, tj. působit ve vztahu k dlužníkovi sankčně – motivačně a ve vztahu k věřiteli kompenzačně. 50 Soud nemůže jinak než konstatovat, že celková výše dlužných smluvených úroků (jak z prodlení, tak za půjčení peněz) je v první řadě důsledkem doby neplnění závazku ze strany žalovaného, který dle výpovědi svědka [celé jméno svědka] dosud nebyl schopen přikročit k prodeji předmětných nemovitostí. Žalovaný tak, přestože nezpochybnil převzetí finančních prostředků, neuhradil na jistině ničeho. 51 Protože soud učinil závěr, že účastníci řízení uzavřeli platnou smlouvu o zápůjčce a žalovaný neprokázal, že by na ni něčeho zaplatil, soud považuje nárok žalobce na zaplacení částky z titulu nevrácené půjčky za oprávněný stejně jako nárok na smluvní úrok (cenu peněz), vyjma smluvního úroku ve výši 5 % měsíčně za období od [datum] do [datum] z částky 2 000 Kč, když z dokazování vyplynulo, že tato částka byla poskytnuta až [datum], nikoliv jako ostatní zapůjčené částky [datum] Smluvní úrok ve výši 5 % měsíčně i z částky 2 000 Kč tedy přiznal až od [datum]. 52 Žalobce má rovněž právo na přiznání úroku z prodlení ve smyslu ust. § 1970 o.z., který strany sjednaly ve Smlouvě ve výši 0,1 % za každý den prodlení, neboť se žalovaný ocitl v prodlení se splacením dluhu, který měl dle smlouvy splnit nejpozději [datum]. Žalovanému byla pro splnění této povinnosti určena běžná třídenní lhůta dle ust. § 160 odst. 1 o.s.ř. 53 Na závěr soud považuje za nutné sdělit následující: Co se týče návrhu na zpětvzetí žaloby žalovaného, pánem sporu je žalobce a jen on může vzít žalobu zpět. Co se týče návrhu na zahájení trestního stíhání, soud není kompetentní k zahájení trestního stíhání, soud je oprávněn projednat věc s ohledem na ustanovení o.z., což učinil a dospěl k závěru, že o lichvu nejde. Pokud žalovaný tvrdil, že extrémně vysoký úrok ve výši 5 % měsíčně se má navíc po roce od podpisu smlouvy podstatným způsobem zvýšit, a to na 8% měsíčně, toto tvrzení nebylo v řízení prokázáno. 54 O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 3 o. s. ř. podle kterého i když měl účastník ve věci úspěch jen částečný, může mu soud přiznat plnou náhradu nákladů řízení, měl-li neúspěch v poměrně nepatrné části. 55 Náklady řízení sestávají z náhrady nákladů právního zastoupení stanovené podle ust. § 8 odst. 1 ve spojení s § 7 bodem 6. vyhlášky č. 177/1996 Sb. o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), v platném znění (dále jen advokátní tarif) za tyto úkony právní služby (při náhradě 13 180 Kč za 1 úkon právní služby): -) převzetí a příprava zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) advokátního tarifu, -) výzva k plnění dle § 11 odst. 1 písm. d) advokátního tarifu, -) sepis žaloby dle § 11 odst. 1 písm. d) advokátního tarifu, -) účast při jednání soudu dne [datum] dle § 11 odst. 1 písm. g) advokátního tarifu, -) vyjádření žalobce ze dne [datum] dle § 11 odst. 1 písm. d) advokátního tarifu, -) 2x účast při jednání soudu dne [datum] dle § 11 odst. 1 písm. g) advokátního tarifu, neboť jednání trvalo déle než 2 hodiny. 57 Náhrada nákladů právního zastoupení zahrnuje dále náhrada ve výši z mimosmluvní odměny, tj. ve výši 6 590 Kč za účast při jednání soudu dne [datum] v souladu s ust. § 14 odst. 2 advokátního tarifu, neboť jednání bylo bez projednání věci odročeno. 58 Náhrada nákladů řízení dále zahrnuje 8 paušálních náhrad hotových výdajů dle § 13 odst. 4 advokátního tarifu po 300 Kč za výše uvedené úkony právní služby, tj. celkem ve výši 2 400 Kč. 59 Náhrada nákladů řízení zahrnuje dále cestovní náklady právního zástupce žalobce ve výši 555,60 Kč (dvě cesty na trase [obec] – [obec] a zpět učiněné dne [datum] a [datum] osobním vozidlem Mercedes-Benz, [registrační značka]), tedy celkem 252 km při kombinované spotřebě vozidla 5 litru [číslo] km a při ceně motorové nafty 44,10 Kč/litr, určené dle § 4 vyhlášky Ministerstva práce a sociálních věcí č. 358/2019 Sb. K tomu náleží základní náhrada za použití motorového vozidla, která dle § 1 uvedené vyhlášky činí 4,20 Kč/km, tj. 1 310,40 Kč. K tomu soud přiznal rovněž náhradu za ztrátu času stráveného na cestě z [obec] do [obec] a zpět za 2x 6 započatých půlhodin při výši náhrady 100 Kč za započatou půlhodinu dle 14 odst. 3 advokátního tarifu, tj. celkem ve výši 1 200 Kč. 60 Náhrada nákladů řízení zahrnuje dále cestovní náklady právního zástupce ve výši 216,70 Kč (cesta na trase [obec] – [obec] a zpět a zpět učiněná dne [datum] osobním vozidlem Mercedes-Benz, [registrační značka]), tedy celkem 126 km při kombinované spotřebě vozidla 5 litru [číslo] km a při ceně motorové nafty 34,40 Kč/litr, určené dle § 4 vyhlášky Ministerstva práce a sociálních věcí č. 467/2022 Sb., ve znění novely provedené vyhláškou č. 191/2023 Sb. K tomu náleží základní náhrada za použití motorového vozidla, která dle § 1 uvedené vyhlášky činí 5,20 Kč/km, tj. 655,20 Kč. K tomu soud přiznal rovněž náhradu za ztrátu času stráveného na cestě z [obec] do [obec] a zpět za 6 započatých půlhodin při výši náhrady 100 Kč za započatou půlhodinu dle 14 odst. 3 advokátního tarifu, tj. celkem ve výši 600 Kč. 61 K tomu bylo přiznáno 21 % DPH z odměny advokáta, paušálních náhrad hotových výdajů, cestovného a náhrady za ztrátu času ve výši 22 215,50 Kč (tj. 21 % z částky 105 787,90 Kč) a 60 662 Kč za zaplacený soudní poplatek. 62 Celkem tedy soud přiznal na náhradě nákladů řízení žalobci částku 188 665,40 Kč. 63 Náhradu nákladů řízení je žalovaný podle § 149 odst. 1 o. s. ř. povinen zaplatit žalobci k rukám jeho právního zástupce. 64 Lhůta k plnění byla stanovena v souladu s ust. § 160 odst. 1 o. s. ř.

Poučení