113 C 12/2022-101

Rubrum

Okresní soud v Jablonci nad Nisou rozhodl samosoudkyní Mgr. Kateřinou Kupkovou ve věci žalobce: ; [celé jméno žalobce], narozený dne [datum] sídlem [adresa žalobce] zastoupený advokátkou [anonymizováno] [jméno] [příjmení], [anonymizováno]. sídlem [adresa] proti žalované: ; [právnická osoba], [IČO] bytem [adresa žalované] zastoupená advokátkou [anonymizováno] [jméno] [příjmení] sídlem [adresa] o zaplacení 1 900 000 Kč s příslušenstvím takto:

Výrok

I. Žaloba o zaplacení částky 1 900 000 Kč s příslušenstvím se zamítá.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalované náhradu nákladů soudního řízení ve výši 65 200 Kč k rukám advokátky [anonymizováno] [jméno] [příjmení], do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění

1. Žalobou podanou k soudu dne [datum] se žalobce domáhal uložení povinnosti žalované zaplatit mu částku 1 900 000 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,50 % ročně z této částky ode dne [datum] do zaplacení. Žalobu odůvodnil žalobce tím, že jako zapůjčitel poskytl v roce [rok] peněžní zápůjčku ve výši 1 900 000 Kč vydlužitelce [jméno] [příjmení] [datum narození]. K zajištění zápůjčky vystavila vydlužitelka žalobci dne [datum] směnku vlastní, opatřenou doložkou bez protestu, na směnečnou sumu 1 900 000 Kč, kterou se zavázala žalobci uhradit do dne [datum]. Vydlužitelka směnečnou sumu neuhradila a dne [datum] svůj dluh vůči žalobci co do důvodů a výše uznala. Téhož dne, tj. [datum], postoupil žalobce jako postupitel shora specifikovanou pohledávku včetně příslušenství a všech práv s ní spojených smlouvou o postoupení pohledávky na žalovanou společnost jako postupníka. Za postoupení pohledávky se žalovaná zavázala uhradit žalobci sjednanou úplatu ve výši 1 900 000 Kč, splatnou do 15 dnů od výzvy žalobce. Žalobce žalovanou vyzval k zaplacení úplaty výzvou ze dne [datum], odeslanou na adresu sídla žalobkyně, a výzvou ze dne [datum], zaslanou na adresu provozovny žalované. Druhá z uvedených výzev byla žalované doručena dne [datum]. Nejpozději ke dni [datum] se tak pohledávka žalobce za žalovanou na úhradu úplaty za postoupení stala splatnou. Žalovaná však dosud ničeho neuhradila. Žalobce dále tvrdil, že o oprávněnosti jeho nároku svědčí také fakt, že žalovaná pohledávku za vydlužitelkou [jméno] [příjmení] přihlásila dne [datum] do insolvenčního řízení vedeného u [název soudu] - [pobočka] pod sp. zn. [insolvenční spisová značka].

2. Soud ve věci vydal platební rozkaz, proti kterému podala žalovaná v zákonné lhůtě odpor, v němž namítala, že předmětnou směnku, vystavenou paní [jméno] [příjmení], znějící na částku 1 900 000 Kč, nebylo možné žalobcem popsaným způsobem převést. Jednalo se totiž o směnku na řad, kterou nelze převést na základě smlouvy o postoupení pohledávky a s ní nelze postoupit ani práva spojená se směnkou na jiného. Oddělení práv spojených se směnkou a jejich samostatný převod nepřipouští ani zákon č. 191/1950 Sb., zákon směnečný a šekový, ani zákon č. 591/1992 Sb., o cenných papírech, ani žádný jiný právní předpis. Žalovaná se tedy nikdy nemohla stát vlastníkem pohledávky. Smlouva o postoupení pohledávky je rovněž neplatná z důvodu, že za žalovanou v době uzavírání smlouvy o postoupení pohledávky dne [datum] jednala její tehdejší jediná jednatelka, kterou byla sama vydlužitelka [jméno] [příjmení] Smlouvu o postoupení pohledávky proto uzavřela ve zcela zřejmém střetu zájmů, v rozporu s § 437 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, a § 54 zákona č. 90/2012 Sb., zákon o obchodních korporacích.

3. Soud na základě provedených listinných důkazů zjistil následující skutkový stav:

4. Ze směnky, jejíž čelní stranu doložil k důkazu do spisu žalobce, a oboustrannou kopii poskytl k žádosti soudu [název soudu] - pobočka [obec], který disponoval originálem směnky, jenž založil do insolvenčního spisu vedeného pod sp. zn. [insolvenční spisová značka] žalobce, že byla vystavena v [obec] dne [datum] paní [jméno] [příjmení], r. [číslo] (na směnce uveden tento nesprávný tvar), bytem [adresa], s tím, že za tuto směnku zaplatí bez protestu 1 900 000 Kč do [datum] panu [celé jméno žalobce], [rodné číslo], [anonymizována tři slova], [PSČ] [obec], v místě splacení na adrese [adresa]. Podpis vystavitelky je na rubové straně směnky úředně ověřen. Kromě tohoto rubová strana směnky již nic dalšího neobsahuje.

5. Z listiny nazvané„ uznání dluhu a dohoda o jeho splacení“, že dne [datum] paní [jméno] [příjmení] jako dlužnice podepsala s žalovaným coby věřitelem dohodu o uznání dluhu a o jeho splacení, na základě které učinili účastníci nesporným, že věřitel poskytl dlužnici finanční prostředky ve výši 1 900 000 Kč, že dlužnice tyto prostředky od věřitele obdržela, že dlužnice vystavila dne [datum] směnku vlastní, kterou se zavázala věřiteli uhradit do [datum] částku 1 900 000 a že tuto nezaplatila. V čl. I odst. 2 dohody účastníci dále uvedli, že v důsledku výše uvedeného jednání vznikl dlužnici vůči věřiteli dluh v celkové aktuální výši 1 900 000 Kč s příslušenstvím ve formě směnečného úroku z prodlení. V čl. II odst. 1 dohody paní [jméno] [příjmení] coby dlužnice výslovně svůj dluh vůči žalobci v částce 1 900 000 Kč s příslušenstvím ve formě směnečného úroku z prodlení vzniklého z titulu směnky ze dne [datum] co do důvodů a výše uznala.

6. Ze smlouvy o postoupení pohledávky soud dále zjistil, že byla podepsaná rovněž dne [datum] mezi žalobcem coby postupitelem na jedné straně a žalovanou, zastoupenou jednatelkou [jméno] [příjmení], jako postupníkem na straně druhé. Čl. I smlouvy specifikuje postupovanou pohledávku tak, že postupitel je řádným vlastníkem pohledávky ve výši 1 900 000 Kč s příslušenstvím za dlužnicí [jméno] [příjmení], kdy tato pohledávka vznikla z titulu vystavené směnky vlastní ze dne [datum], na základě které se dlužnice zavázala uhradit postupiteli částku ve výši 1 900 000 Kč. V čl. II je předmět smlouvy specifikován jako postoupení pohledávky specifikované v čl. I smlouvy, včetně všech práv s ní spojených za cenu ve výši 1 900 000 Kč.

7. Z přihlášky pohledávky do insolvenčního řízení vedeného [název soudu] - [pobočka] pod sp. zn. [insolvenční spisová značka] soud dále zjistil, že insolvenční řízení je vedeno na dlužnici [jméno] [příjmení]. Žalovaná do něj přihlásila pohledávku ve výši 1 900 000 Kč, která„ vznikla na základě směnky, kterou vystavila dne [datum] dlužnice se slibem zaplatit [celé jméno žalobce] částku ve výši 1 900 000 Kč. Dne [datum] dlužnice svůj dluh uznala, dohodla se s ním na splacení, k čemuž ovšem nedošlo. [celé jméno žalobce] na základě smlouvy o postoupení pohledávky ze dne [datum], uzavřené s věřitelkou jakožto postupnicí, pohledávku ve výši 1 900 000 Kč s příslušenstvím ve formě směnečného úroku z prodlení vzniklého z titulu směnky ze dne [datum] postoupil.“ V přihlášce pohledávky je rovněž vyčísleno uplatňované příslušenství, vypočtené jako směnečný úrok z prodlení.

8. Z další přihlášky pohledávky do insolvenčního řízení vedeného [název soudu] - [pobočka] pod sp. zn. [insolvenční spisová značka] vyplývá, že pohledávku do řízení přihlásil také žalobce s tím, že„ poskytl dlužnici coby zápůjčku finanční prostředky ve výši 1 900 000 Kč. Dne [datum] mu vystavila dlužnice zajišťovací směnku vlastní opatřenou doložkou bez protestu znějící na směnečnou sumu 1 900 000 Kč. Dlužnice směnečnou sumu k datu splatnosti směnky neuhradila a dne [datum] svůj dluh z titulu uvedené směnky vůči věřiteli písemně uznala co do důvodu a výše. Tuto pohledávku za dlužnicí věřitel postoupil smlouvou o postoupení pohledávky na postupníka, společnost [právnická osoba] za úplatu 1 900 000 Kč. Pro případ prodlení postupníka s úhradou úplaty se strany dohodly na právu odstoupení věřitele od smlouvy. Jestliže by od smlouvy odstoupil, stal by se věřitel opět věřitelem pohledávky za dlužnicí.“ Žalobce coby věřitel uplatnil v rámci insolvenčního řízení rovněž příslušenství pohledávky, a to směnečný úrok z prodlení dle ustanovení § 48 zákona č. 191/1950 Sb., zákona směnečného a šekového. Dle identifikátoru byla přihláška žalobce do insolvenčního řízení podána jeho současnou právní zástupkyní dne [datum].

9. Z listiny poskytnuté [název soudu] - pobočka [obec] je dále zřejmé, že dne [datum] založil předmětnou směnku v prvopise k přihlášce [číslo] do insolvenčního řízení žalobce osobně.

10. Ze zprávy pro oddlužení vyhotovené v insolvenčním řízení sp. zn. [insolvenční spisová značka] insolvenčním správcem [anonymizováno] [jméno] [příjmení] [jméno] dále vyplývá, že pohledávka přihlášená žalovanou byla vedena pod označením [anonymizováno] a pohledávka přihlášená žalobcem pod označením [anonymizováno]. Pohledávku č. [anonymizováno] přihlášenou žalovanou insolvenční správce co do pravosti popřel, a to z důvodu, že směnečnou pohledávku ani práva s ní spojená nelze převést cesí, tedy ani smlouvou o postoupení pohledávky. Dle správce směnečný zákon ani zákon o cenných papírech ani žádný jiný zákon neumožňují oddělit práva spojená se směnkou a převést je samostatně. Přihlášená pohledávka je dle správce neoprávněná, neboť se věřitelka vlastníkem pohledávky nikdy nestala. Navíc je dle insolvenčního správce smlouva o postoupení pohledávky neplatná s poukazem na porušení podmínek § 437 odst. 1 o.z., když dlužnice jako jednatelka společnosti ve zjevném střetu zájmů i dle § 54 a násl. zákona o obchodních korporacích postoupila pohledávku, kterou sama dluží. Pohledávku č. P9 popřela i dlužnice z důvodu, že smlouva o postoupení pohledávky je neplatná.

11. Z usnesení [název soudu] - pobočka [obec] ze dne [datum], č. j. [insolvenční spisová značka] soud dále zjistil, že přihláška pohledávky č. [anonymizováno] byla v celé výši odmítnuta. Z odůvodnění se pak podává, že na přezkumu pohledávek konaném mezi dlužnicí a insolvenčním správcem dne [datum] dlužnice pohledávku popřela co do výše v částce 1 561 638,36 Kč. Přihláška pohledávky věřitele byla zjištěna ve výši 633 200 Kč z celkově přihlášených 2 194 838,36 Kč.

12. Z usnesení [název soudu] - pobočka [obec] ze dne [datum], č. j. [insolvenční spisová značka] je dále zřejmé, že přihláška pohledávky č. [anonymizováno] byla v celé výši také soudem odmítnuta. Z odůvodnění se pak podává, že na přezkumu pohledávek konaném mezi dlužnicí a insolvenčním správcem dne [datum], oba pohledávku co do pravosti v celé její přihlášené částce popřeli.

13. Z výzvy [název soudu] – pobočka [obec] ze dne [datum] soud dále zjistil, že žalobce byl coby věřitel v insolvenčním řízení vyzýván k dostavení se za účelem vyzvednutí originálu směnky.

14. Z výpisu z obchodního rejstříku žalované se pak podává, že její jedinou jednatelkou a společnicí byla ode dne [datum] do [datum] paní [jméno] [příjmení].

15. V projednávané věci je vůči žalované nárokováno zaplacení úplaty za postoupení pohledávky na základě smlouvy ze dne [datum].

16. Obecně institut postoupení pohledávky upravují §§ 1879 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.). Dle § 1879 o.z. může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Dle § 1880 o.z. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění.

17. Z veškerých provedených listinných důkazů, a to již z textace samotné smlouvy o postoupení pohledávky ze dne [datum], je dle soudu zcela zřejmé, že předmětem postoupení mezi účastníky řízení se stala pohledávka z titulu směnky vlastní na řad vystavená žalobci dne [datum] paní [jméno] [příjmení]. Že tomu tak skutečně bylo, nejedná se o omyl či nepřesnost a text smlouvy odpovídá vůli stran, dokládá nejen shodného dne týmiž osobami podepsaná listina nazvaná jako uznání dluhu a dohoda o jeho splacení, v níž paní [jméno] [příjmení] výslovně uznala vůči žalobci dluh co do důvodu a výše právě z titulu směnky ze dne [datum] a současně také nárok na příslušenství ve formě směnečného úroku, ale rovněž skutečnost, že jak sám žalobce, tak žalovaná do insolvenčního řízení vedeného proti dlužnici [jméno] [příjmení] přihlásili pohledávku opět s odkazem na vystavenou směnku a oba uplatnili jako dlužné příslušenství pohledávky vyčíslený, rovněž nikoliv běžný, ale směnečný úrok.

18. Směnkou se označuje listinný cenný papír (dříve definováno v § 1 zákona č. 591/1992 Sb., o cenných papírech, v současné době právní předpisy definici již neobsahují, ale charakter směnky coby listinného cenného papíru vyplývá z obsahu např. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, zákona č. 191/1950 Sb., zákon směnečný a šekový, atd.) jímž se určitá osoba (dlužník) zavazuje zaplatit majiteli směnky při splatnosti a na určeném místě částku, která z ní vyplývá. V projednávané věci nebylo mezi účastníky řízení sporu, že [jméno] [příjmení] vystavila pro žalobce dne [datum] směnku vlastní na řad.

19. Podle § 514 o.z. je cenný papír listina, se kterou je právo spojeno takovým způsobem, že je po vydání cenného papíru nelze bez této listiny uplatnit ani převést.

20. Podle § 1103 odst. 2 věty před středníkem o.z. se vlastnické právo k cennému papíru na řad převádí rubopisem a smlouvou k okamžiku jeho předání. O náležitostech rubopisu a jeho přijetí, jakož i o tom, kdo je z rubopisu oprávněn a jak toto oprávnění prokazuje, platí ustanovení právního předpisu upravujícího směnky.

21. Podle § 13 odst. 1 zákona č. 191/1950 Sb., zákon směnečný a šekový, je indosament nutno napsat na směnku nebo na list s ní spojený (přívěsek). Musí jej podepsat indosant (kdo směnku rubopisem převádí). Podle odst. 2 v indosamentu nemusí být udán indosatář (na koho se směnka rubopisem převádí); indosament může záležet i v pouhém podpisu indosantově (nevyplněný indosament, blankoindosament). V posledním případě musí být indosament, aby byl platný, napsán na rub směnky nebo na přívěsek.

22. Podle § 14 odst. 1 zákona č. 191/1950 Sb. indosamentem se převádějí všechna práva ze směnky.

23. Ustanovení § 14 odst. 1 zákona č. 191/1950 Sb. upravuje převodní (transportní) účinky směnečného rubopisu. Nabytí cenného papíru na řad je vždy nabytím derivativním. Za majitele rubopisu je považován ten, na jehož jméno byla listina vydána, nebo ten, kdo prokáže nepřetržitou řadu rubopisů. Pomocí indosamentu se převádějí všechna práva ze směnky, tj. práva, která vyplývají přímo z listiny, nikoliv práva převodce. Původní majitel směnky přestává být směnečným věřitelem a tuto pozici získává indosatář. Nový nabyvatel směnky nabývá svá vlastní práva, originárně, tj. neodvozeně od postavení svého předchůdce. Nejde o právní nástupnictví, což má zásadní dopady na uplatňování námitek směnečných dlužníků. Tím se indosament zásadně liší od postoupení pohledávky. Předpokladem převodu práv ze směnky je kromě platného rubopisu (který může mít i podobu nevyplněného rubopisu) také předání směnky. Tradice směnky zde završuje smlouvu o převodu cenného papíru (srovnej Zákon směnečný a šekový, Komentář k § 14, Wolters Kluwer, 2013, Občanský zákoník, Komentář k § 1103, Svazek III, § 976-1474, absolutní majetková práva, Wolters Kluwer, 2022).

24. Shora uvedené závěry podpořil svými rozhodnutími rovněž Nejvyšší soud, který již např. v rozsudku ze dne 14. září 2005, sp. zn. 29 Odo 1114/2004 dospěl k závěru, že směnku na řad nelze převést smlouvou o postoupení pohledávky (cesí) a že práva spojená s cenným papírem lze od cenného papíru oddělit a převádět samostatně jen tehdy, připouští-li takový postup zákon výslovně. V usnesení ze dne 29. května 2014, sp. zn. 29 Cdo 1634/2012, dále uzavřel, že smlouva o postoupení pohledávky není právní skutečností, se kterou právní předpisy spojují převod směnky na řad. V usnesení sp. zn. 20 Cdo 2116/2020 ze dne 26. 8. 2020 pak konstatoval, že byť se shora uvedená rozhodnutí vztahují k dřívější právní úpravě (zejména k zákonu č. 591/1992 Sb., o cenných papírech, účinnému do 31. prosince 2013), ani za existence v současnosti platné a účinné právní úpravy neshledává důvod se od daných závěrů odchýlit (k tomu srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. dubna 2020, sp. zn. 29 Cdo 3840/2019, nebo ze dne 28. května 2020, sp. zn. 29 Cdo 1807/2019, jakož i další judikaturu v nich citovaná).

25. V usnesení sp. zn. 20 Cdo 1415/2022 ze dne 26. 7. 2022 dále Nejvyšší soud doplnil, že i v poměrech po 1. 1. 2014 je podmínkou pro převod směnky na řad vedle rubopisu, také její předání nabyvateli (viz § 1103 odst. 2 o. z., čl. I. § 11 odst. 1 zákona směnečného a šekového, dále srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 19. 12. 2013, sp. zn. 29 Cdo 3880/2013, a ze dne 27. 10. 2015, sp. zn. 29 Cdo 2344/2015). Rozhodnutí sp. zn. 29 Cdo 2457/2018 ze dne 28. 5. 2020 pak doplnil, že se i ve vztahu ke směnce uplatní § 566 o.z. a písemná forma smlouvy se k převodu směnky nevyžaduje.

26. Na základě provedeného dokazování, kdy soud důkazy hodnotil dle § 132 jednotlivě i v jejich vzájemné souvislosti dospěl k následujícím právním závěrům:

27. Žalobce a paní [jméno] [příjmení] jako jediná jednatelka žalované uzavřeli dne [datum] poté, co [jméno] [příjmení] coby fyzická osoba nevrátila žalobci coby fyzické osobě jím poskytnuté finanční prostředky ve výši 1 900 000 Kč, smlouvu o postoupení pohledávky ze směnky, jež žalobci jako dlužnice dne [datum] vystavila. Smlouvou zavázala [jméno] [příjmení] žalovanou k úhradě úplaty žalobci za postoupení pohledávky ze směnky ve shodné výši 1 900 000 Kč. Předmětná směnka nebyla nikdy rubopisována, jak je zjevné z kopie originálu poskytnuté [název soudu] - pobočka [obec], a nikdy žalobcem žalované fyzicky předána, jak dokládá skutečnost, že směnku v originále jako důkaz do insolvenčního řízení založil dne [datum] sám žalobce. Strany sporu ostatně tradici směnky ani netvrdily. Ustanovení celého § 1103 o.z., zakotvující zákonné podmínky převodu vlastnictví směnky a práv s ní spojených, je kogentní (srovnej MAREK, Radan. § 518 (Forma cenného papíru). In: MAREK, Radan, JEŽEK, Václav. Cenné papíry v novém občanském zákoníku. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2013, s. 31., dále rovněž usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 29 Cdo 1678/2020 ze dne 31. 5. 2022). Podle § 547 o.z. musí právní jednání obsahem a účelem odpovídat dobrým mravům i zákonu. Předmět smlouvy spočívající v postoupení směnečné pohledávky z titulu směnky vlastní na řad je tedy dle soudu nutno hodnotit jako plnění odporující svým účelem zákonu pro rozpor s kogentním ustanovením § 1103 odst. 2 věty před středníkem o.z. i smyslem a účelem institutu směnky a cenného papíru.

28. Podle § 580 odst. 1 o.z. je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jako i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje, neplatné. Podle § 580 odst. 2 o.z. je neplatné právní jednání, pokud má být plněno něco nemožného.

29. Podle § 588 o.z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

30. Neplatnost učiněného právního jednání byla žalovanou namítnuta. Soud je však toho názoru, že není vyloučena ani neplatnost absolutní ve smyslu § 580 o.z.. Předmětné právní jednání totiž dle soudu zcela odporuje smyslu a účelu kogentního ustanovení občanského zákoníku i samotným principům, na nichž je směnečné právo postaveno. Podle občanského zákoníku je cenný papír věcí (§ 489) a je definován tak, že se jedná o listinu, se kterou je spojeno právo takovým způsobem, že jej po vydání cenného papíru nelze bez této listiny uplatnit ani převést. Převodem vlastnického práva k listině dochází i k převodu práva s ní spojeného, neboť tyto dvě složky cenného papíru jsou nerozlučně spjaty. Pokud smysl a účel porušeného zákona vyžaduje, aby právní jednání od počátku nevyvolávalo právní následky, nelze stanovit jiný důsledek porušení zákona než absolutní neplatnost právního jednání (srovnej HANDLAR, Jiří, DOBROVOLNÁ, Eva. § 580 (Rozpor s dobrými mravy a se zákonem. Počáteční nemožnost plnění). In: LAVICKÝ, Petr a kol. Občanský zákoník I. Obecná část (§ 1-654). 2. vydání. Praha: C. H. Beck, 2022, s. 1857, marg. č. 74). Uvedené platí dle soudu i na projednávanou věc, když převod vlastnictví směnečné pohledávky vlastní na řad a práv s ní spojených má zákonem striktně daná pravidla, od nichž se nelze žádným způsobem odchýlit. Smyslem takto jednoznačně stanovených zákonných podmínek je, že bude-li pro převod zvolen jiný postup, musí být stižen absolutní neplatností. S ohledem na shora uvedené proto soud uzavřel, že předmětná smlouva o postoupení pohledávky ze dne [datum], na základě které by žalovaná měla žalobci uhradit úplatu, je neplatná. I kdyby ji ale soud nevyhodnotil jako neplatnou absolutně, žalovaná se relativní neplatnosti, jak shora konstatováno, dovolala.

31. Jestliže se žalobce snažil soud přesvědčit, že předmětem postoupení pohledávky na žalovanou byla peněžitá zápůjčka poskytnutá žalobcem jakožto primární závazek, ve kterém směnka figurovala pouze jako zajišťovací instrument, byla tato tvrzení dle soudu obsahem provedených listinných důkazů vyvrácena. O pohledávce ze zápůjčky jakožto předmětu postoupení smlouva vůbec nepojednává, stejně tak jako listina o uznání dluhu či samotnými účastníky řízení podané přihlášky do insolvenčního řízení. Obsah smlouvy o postoupení pohledávky je zcela srozumitelný, nijak zavádějící a jasně, nezaměnitelně vyjadřující vůli stran postoupit směnečnou pohledávku. I kdyby soud provedl navrhovaný výslech svědkyně [jméno] [příjmení] a účastnický výslech žalobce, a tito uvedli zcela v rozporu s textací smlouvy, že postupována byla pohledávka ze zápůjčky, a nikoliv ze směnky, soud by jim nemohl uvěřit. I ve světle následujících událostí, kdy se [jméno] [příjmení] ocitla coby dlužnice v insolvenčním řízení a žalobce se vrácení poskytnuté hotovosti vůči ní ani zde, a to ani částečně, nedomohl, by jejich výpovědi nemohly působit nikterak věrohodně. Nadto nelze přehlédnout, že insolvenčním soudem byla odmítnuta i přihláška žalované evidovaná pod č. [anonymizováno], a to proto, že ji co do pravosti popřel nejen insolvenční správce, ale právě sama dlužnice [jméno] [příjmení], a to s odůvodněním, že se věřitelka nikdy platně vlastníkem pohledávky nestala, neboť smlouva o postoupení pohledávky je neplatná.

32. Žalobce dále argumentoval, že k postoupení pohledávky došlo v souladu s právními předpisy, neboť samotné postoupení bylo součástí celého řešení„ reorganizace“ žalované, v rámci které se měl stát společníkem a jednatelem žalované, že o jednáních měla být dobře obeznámena také současná jednatelka žalované [jméno] [příjmení] a pohledávka měla být zanesena do účetnictví žalované, a že žalovaná nikdy její závazek z titulu zápůjčky nesporovala, naopak byly opakovaně hledány varianty, jakým způsobem dojde k úhradě. K prokázání těchto skutečností žalobce navrhl provedení důkazu účetnictvím žalované za předmětné období, SMS komunikací mezi žalobcem a [jméno] [příjmení] ohledně pohledávky, audio nahrávkami komunikace mezi žalobcem a [jméno] [příjmení], smlouvou o převodu obchodního podílu ze dne 9. 4. 2020, policejním spisem [číslo jednací] a výpověďmi svědkyně [jméno] [příjmení], současné jednatelka žalované [jméno] [příjmení] a výpovědí svou.

33. Soud žádný z těchto navržených důkazů neprovedl a z důvodu hospodárnosti a irelevance zamítl. Zda byla či nebyla předmětná smlouva o postoupení pohledávky součástí jednání o převzetí společnosti žalobcem, zda současná jednatelka [jméno] [příjmení] o dohodách žalobce s [jméno] [příjmení] věděla či se jich dokonce účastnila, zda žalovaná společnost o úhradě jednala či svůj údajný závazek nikdy nesporovala, totiž není pro rozhodnutí v projednávané věci podstatné. Tvrzeným titulem žalobou uplatněného nároku na zaplacení částky 1 900 000 Kč totiž byla výlučně úhrada úplaty za postoupení pohledávky na základě smlouvy o postoupení pohledávky ze dne [datum] a i kdyby uzavření smlouvy představovalo součást jednání o vstupu žalobce do společnosti, i kdyby současná jednatelka o jednání žalobce s [jméno] [příjmení] věděla, a i kdyby byla pohledávka žalobce zanesena do účetnictví žalované, nemůže to nic změnit na jasném skutkovém závěru, že předmětem dané postupní smlouvy se stala směnečná pohledávka, a právním závěru, že takto ujednané plnění není právně možné.

34. Nelze pominout také fakt, že si žalovaný i [jméno] [příjmení] coby jediná jednatelka a společnice žalobkyně byli při uzavírání smlouvy o postoupení pohledávky plně vědomi, že [jméno] [příjmení] nesplatila žalobci jako fyzická osoba svůj soukromý závazek a smlouvou o postoupení pohledávky přenáší povinnost k jeho splnění na žalovanou v podobě úhrady úplaty za postoupení pohledávky, žalovaná tomu nemůže nijak zabránit.

35. Podle § 437 odst. 1 o.z. nemůže jiného zastoupit ten, jehož zájmy jsou v rozporu se zájmy zastoupeného, ledaže při smluvním zastoupení zastoupený o takovém rozporu věděl nebo musel vědět. Podle odst. 2 jednal-li zástupce, jehož zájem je v rozporu se zájmem zastoupeného, s třetí osobou a věděla-li tato osoba o této okolnosti nebo musela-li o ní vědět, může se toho zastoupený dovolat. Má se za to, že tu je rozpor v zájmech zástupce a zastoupeného, pokud zástupce jedná i za tuto třetí osobu nebo pokud jedná ve vlastní záležitosti.

36. Dojde-li ke střetu zájmů mezi obchodní korporací a statutárním orgánem obchodní korporace, lze § 437 o.z. využít v situacích, které neupravují speciální ustanovení zákona o obchodních korporacích. Konflikt zájmů členů (statutárních) orgánů a obchodních korporací řeší § 54 zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních korporacích („ z. o. k.“). Splní-li člen (statutárního) orgánu svoji informační povinnost podle § 54 odst. 1 a 2 z. o. k. a nepozastaví-li mu kontrolní či nejvyšší orgán obchodní korporace výkon jeho funkce (§ 54 odst. 4 z. o. k.), může obchodní korporaci zastupovat bez ohledu na střet zájmů. Ustanovení § 437 o.z., jež upravuje obecné následky střetu zájmů mezi zastoupeným a zástupcem, se v takovém případě neuplatní. Avšak poruší-li člen statutárního orgánu povinnost informovat o (možném) střetu zájmů podle § 54 odst. 1 a 2 z. o. k., brání existující rozpor zájmů tohoto člena statutárního orgánu se zájmy obchodní korporace tomu, aby za obchodní korporaci právně jednal. Za takových okolností se může právnická osoba dovolat i relativní neplatnosti právního jednání statutárního zástupce jejím jménem s odkazem na § 437 o.z. Relativní neplatnosti by se právnická osoba mohla dovolat též tehdy, když s ohledem na další okolnosti (např. proto, že statutární orgán společnost ovládá) právnická osoba nemůže na oznámení o střetu zájmů reagovat předpokládaným způsobem (např. tím, že ustanoví jiného zástupce, v dané záležitosti).

37. Z § 165 odst. 2 o. z. se podává, že není-li zde jiného člena orgánu, který je schopen právnickou osobu zastoupit, jmenuje soud právnické osobě opatrovníka.

38. Věděla-li třetí osoba o konfliktu zájmů na straně tohoto člena voleného (statutárního) orgánu, může se toho obchodní korporace podle § 437 odst. 2 obč. zák. dovolat; v takovém případě nebude obchodní korporace právním jednáním člena (statutárního) orgánu vázána. Dovolat se konfliktu zájmů je přitom nutné ve vztahu ke všem účastníkům dotčeného právního jednání. V extrémních případech nelze vyloučit ani absolutní neplatnost pro zjevný rozpor s dobrými mravy (§ 588 obč. zák.) (srovnej Komentář k § 54 zákona o obchodních korporacích, Wolters Kluwer, 2014).

39. Na základě provedeného dokazování má soud za prokázáno, že [jméno] [příjmení] jednala při uzavírání smlouvy o postoupení pohledávky zcela v rozporu se zájmy žalované, když tuto zavázala k úhradě úplaty ve výši 1 900 000 Kč žalobci, jenž o konfliktu zájmů věděl, a žalovanou, kterou jako jediná jednatelka a společnice plně ovládala, učinila věřitelkou sebe samé ve vlastním zájmu. Žalovaná se neplatnosti takového jednání v soudním řízení dovolala. Soud má proto za to, že je možné spatřovat dané postoupení pohledávky neplatným i z daného důvodu.

40. S ohledem na veškeré shora uvedené skutečnosti proto soud žalobu jako nedůvodnou v celém rozsahu zamítl.

41. Náhradu nákladů soudního řízení soud přiznal plně úspěšné žalované dle § 142 odst. 1 o.s.ř.

42. Pokud jde o přiznané účelně vynaložené náklady řízení, tyto spočívají v odměně za právní zastupování ve výši 63 600 Kč za čtyři úkony právní služby á úkon 15 900 Kč (příprava a převzetí věci, sepis vyjádření, účast při soudním jednání dne [datum] a [datum]) dle ust. § 11 odst. 1 ve spojení s § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), dále paušální náhradě hotových výdajů po 300 Kč za čtyři shodné úkony právní služby podle § 13 odst. 3 vyhl. č. 177/1996 Sb., tj. celkem 1 200 Kč a náhradě za ztrátu času ze čtyř započatých půlhodin po 100 Kč cestou k dvěma soudním jednání z [obec] do [obec] a zpět podle § 14 odst. 1 písm. a) odst. 3 ad. tarifu ve výši 400 Kč, tj. celkem 65 200 Kč.

43. Náklady řízení je žalobce povinen uhradit dle § 149 odst. 1 o.s.ř. k rukám právní zástupkyně žalované.

44. Lhůta k plnění byla určena podle § 160 odst. 1 o.s.ř.

Poučení