113 C 16/2021-91

Rubrum

Okresní soud v Jablonci nad Nisou rozhodl samosoudkyní Mgr. Kateřinou Kupkovou ve věci žalobkyně: ; [celé jméno žalobce], narozená dne [datum] bytem [adresa žalobce] zastoupená advokátkou [anonymizováno] [jméno] [příjmení] sídlem [adresa] proti žalovanému: ; [celé jméno žalovaného], narozený dne [datum] bytem [adresa žalovaného], [obec] zastoupený advokátkou Mgr. [jméno] [příjmení] sídlem [adresa] o zaplacení 50 000 Kč s příslušenstvím takto:

Výrok

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni 50 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z této částky ode dne 21. 4. 2021 do zaplacení, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů soudního řízení ve výši 29 422,50 Kč, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, k rukám advokátky [anonymizováno] [jméno] [příjmení].

Odůvodnění

1. Žalobou podanou u soudu dne [datum] se žalobkyně domáhala po žalovaném vrácení zápůjčky v částce 50 000 Kč, kterou mu poukázala dne 14. 10. 2002 na jeho účet. Žalobkyně odůvodnila žalobu tím, že jí žalovaný požádal o zápůjčku z důvodu, že se mu nedostávají finanční prostředky na zaplacení stavebního materiálu. Zápůjčku se zavázal žalobkyni vrátit do 31. 12. 2019. Zápůjčka nebyla uzavírána v písemné formě, neboť žalovaný je otcem vnoučat žalobkyně a účastníci měli v době zápůjčky blízký vztah. Již v minulosti žalobkyně i její manžel žalovanému opakovaně finanční prostředky zapůjčili, a to buď na základě písemné smlouvy o finanční výpomoci, nebo jen na základě ústní dohody, tyto však žalovaný vždy vrátil. Veškeré půjčky směřovaly k podnikatelské činnosti žalovaného. Nikdy žalovanému samotnému ani pro potřeby rodiny neposkytli peníze jako dar. Pokud vypomohli, vždy dceři nebo dětem koupili konkrétní věc. V daném případě žalovaný poskytnuté peníze ani na základě předžalobní výzvy ze dne 8. 4. 2021, v níž žalobkyně stanovila poslední lhůtu k vrácení do dne 20. 4. 2021, nevrátil.

2. Žalovaný namítal, že s žalobkyní žádné poskytnutí zápůjčky nesjednával. S dcerou žalobkyně, [jméno] [příjmení], žili jako partneři a vedli společnou domácnost přibližně od roku 2014. Ze soužití se jim narodily 2 děti, s nimiž bydleli v rodinném domě žalovaného. S partnerkou, která byla po celou dobu soužití na mateřské dovolené, a on podniká v oboru stavebnictví jako OSVČ, neměli dostatek finančních prostředků. Žalobkyně a její manžel jim proto finančně vypomáhali. V předmětné době vznikla potřeba koupit dětem nábytek do pokoje, stavěli garáž a čekali další výdaje s opravou automobilu partnerky, jenž musel být dán do servisu. [jméno] [celé jméno žalobce] tedy telefonicky požádala svou matku o poskytnutí finanční pomoci, která jim tuto slíbila a poslala jako dar na účet žalovaného ve výši 50 000 Kč. Za uvedeným účelem byly také peníze utraceny. Telefonický hovor, který probíhal na zahradě, slyšel. Jako zcela nepravdivé označil žalovaný tvrzení žalobkyně, že šlo o zápůjčku, kterou se jí zavázal vrátit do dne 31. 12. 2019. Připustil, že v minulosti skutečně s rodinou žalobkyně smlouvy o půjčce uzavřel, a to konkrétně s manželem žalobkyně v r. 2016, v písemné podobě na částku 274 811 Kč s dohodnutým dnem splatnosti. Jelikož tehdy neměl dostatek prostředků, byl sepsán písemný dodatek smlouvy a následně z důvodu zapůjčení dalších finančních prostředků další dodatek. Celý dluh měl být vrácen do konce r. 2019. Jelikož neměl prostředků dostatek stále, byl sepsán poslední dodatek, kterým se zavázal uhradit částku 300 331 Kč do konce r. 2020. Jestliže si půjčil bez písemné smlouvy od manžela žalobkyně částku 120 000 Kč, potřeboval ji urychleně a sepis smlouvy nebyl na místě. Obdobná situace nastala i u půjčky 25 000 Kč od žalobkyně. Veškeré finanční prostředky, které jim rodiče poskytovali, byly vždy poukázány na jeho účet, neboť vždy řešil finanční situaci rodiny on. Žalovaný dále tvrdil, že se vztah s dcerou žalobkyně rozpadl, dne 24. 3. 2021 podala návrh ohledně péče k nezletilým dětem, a vzájemné spory vygradovaly v březnu 2021, kdy rodiče [jméno] [příjmení] s dětmi i s veškerým vybavením z domu v [obec] odstěhovali. Právě v této době žalovaný obdržel od žalobkyně výzvu k vrácení částky 50 000 Kč. Nikdy předtím žalobkyně tento požadavek vůči žalovanému nevznesla. Uplatněný nárok považuje za zcela neoprávněný.

3. Žalovaný posléze doplnil, že poskytnuté finanční prostředky byly použity mimo běžnou spotřebu dále na nábytek do dětského pokoje, na úhradu faktury [číslo] na opravu vozidla [anonymizováno] [celé jméno žalobce] [anonymizována dvě slova]. Zaplatil také zálohu na psa ve výši 10 200 Kč, kterou ze svého účtu odeslal na účet partnerky.

4. Mezi účastníky řízení bylo nesporné, že žalobkyně poukázala na účet žalovaného dne 14. 10. 2019 částku 50 000 Kč, že žalovaný žalobkyni poskytnuté finanční prostředky nevrátil a že žalobkyně žalovaného poprvé písemně vyzvala k jejich úhradě v březnu 2021. Sporným se stal důvod poskytnutí peněz, tedy skutečnost, zda žalovaný žalobkyni požádal o zápůjčku ve výši 50 000 Kč a zda se zavázal poskytnuté prostředky žalobkyni vrátit, a to do dne 31. 12. 2019, či šlo o dar.

5. Na základě provedeného dokazování soud zjistil následující skutkový stav:

6. Svědkyně [jméno] [celé jméno žalobce] vypověděla, že žalovaný podniká ve stavebnictví. Vždy byla období, kdy peníze měl a období, kdy si peníze půjčoval. S rodiči se mu snažili v podnikání pomáhat. Sama mu několikrát peníze také půjčila. V daném případě věděla, že opět potřebuje půjčit větší obnos. Když telefonovala s žalobkyní venku na terase, přijel žalovaný z práce a gestikuloval na ni, aby se žalobkyně na půjčení zeptala. Jelikož se ale jednalo o zodpovědnost žalovaného, jeho práci a o velkou částku, nechtěla za něj záležitost vyřizovat, telefon mu proto předala. Žalovaný požádal žalobkyni o půjčení předmětné částky. Žalobkyně s půjčkou souhlasila a zeptala se, zda má peníze poukázat na stejný účet jako posledně. Žalovaný odpověděl, že ne a nadiktoval jí číslo účtu. Ví, že žalovaný v té době měnil banky a měl účty asi dva nebo tři. Protože žalovaný potřeboval peníze co nejdříve, domluvili se s žalobkyní, že mu peníze pošle ihned. Žalobkyně pak svědkyni požádala, ať žalovanému připomene, že jakmile peníze na účet přijdou, dá jí vědět. Při rozhovoru se účastníci dohodli, že žalovaný vše splatí do konce roku 2019. Částka byla jednoznačně poskytnuta pro podnikatelské účely žalovaného. Obsah telefonátu slyšela, neboť seděli s žalovaným vedle sebe na terase. Dle svědkyně se nikdy po dobu soužití s žalovaným nestalo, že by jim rodiče peníze darovali. Pokud jim na něco přispěli, vždy se jednalo o částku na konkrétní věc. Tuto zaslali buď na účet žalobkyně, nebo přímo danou věc zakoupili sami. Žalovanému by větší obnos peněz pro potřeby rodiny nikdy neposlali, protože nebyl ohledně jakýchkoliv plateb spolehlivý a všichni to věděli. Na běžnou spotřebu s penězi vycházeli, jelikož pobírala mateřskou a měla něco naspořeno. Platila většinu jídla i drogerie. Žalovaný hradil náklady na bydlení a dům, neboť investoval do vlastního. Popřela, že by se na podzim 2019 něco na domě opravovalo nebo stavělo, garáž se rozhodně nebudovala. Za účelem těchto činností navíc žalovaný investoval vždy vlastní prostředky, když vydělal větší obnos peněz. Na podzim či v zimě 2019 se dle svědkyně taktéž nekupovalo žádné vybavení pro děti. Skříně do pokojíčku se pořizovaly na podzim roku 2020. Svědkyně dále uvedla, že žalobkyně požadovala po žalovaném vrácení finančních prostředků na jaře 2020, když pro ni a pro děti přijel k rodičům do [obec] z důvodu zavírání okresů v souvislosti s epidemii onemocnění covid-19. Žalovaný tehdy tvrdil, že peníze nemá. Rodiče poté přijeli na návštěvu do [obec] v létě 2020, pravděpodobně v červenci, když si žalovaný se svědkyní kupovali psa, a opět se na vrácení peněz dotazovali. Přítomen v obyváku byl kromě účastníků a svědkyně také manžel žalobkyně. Žalovaný dle svědkyně tvrdil, že vydělá spoustu peněz, jde o miliony, že zaplatí rodičům dluhy, zakoupí automobil zn. Mercedes a vířivku a v plánu byla právě také koupě zamluveného psa. Jde-li o opravu automobilu svědkyně [značka automobilu], tato potvrdila, že větší oprava proběhla, ale vzhledem k tomu, že žalovanému půjčovala v minulosti částku 40 000 Kč na materiál, kterou jí nevrátil, tak se nabídl, že opravu zaplatí a uplatní si výdaj jako odpočet z daní. Taro oprava však dle mínění svědkyně proběhla až rok po poskytnutí finančních prostředků.

7. Svědek [příjmení], manžel žalobkyně, ve své výpovědi uvedl, že žalobkyně půjčila žalovanému na základě jeho telefonického požadavku v roce 2019 částku 50 000 Kč. Jednalo se o půjčku již druhou, neboť na jaře téhož roku mu takto půjčila částku 25 000 Kč, kterou v dohodnutém termínu, tj. asi za měsíc vrátil. Žádost byla vždy odůvodněná potřebou zajištění finančních prostředků na koupi stavebního materiálu pro podnikatelské záměry. Telefonní hovor ohledně poskytnutí částky 50 000 Kč slyšel, neboť manželka, tak jako obyčejně, když hovořila s dcerou a on byl přítomen, měla telefon puštěný na hlasitý odposlech. Žalovaný si převzal od dcery telefonní aparát a požádal žalobkyni o půjčení peněz. Tato se jej dotázala, zda potřebuje stejnou částku jako minule, ale žalovaný odpověděl, že by mu pomohlo 50 000 Kč. Manželka souhlasila a zeptala se, má-li peníze poslat na shodný účet jako minule, žalovaný odvětil, že nikoliv. Svědek tedy vzal tužku a papír a žalovaný číslo účtu nadiktoval. Peníze potřeboval velmi rychle, proto manželka přislíbila, že mu je obratem pošle. Požádala jen o potvrzení, že peníze přišly. Protože měli mít nějaké vydání na konci roku, chtěla žalobkyně po žalovaném, aby peníze do konce roku vrátil. Žalovaný přislíbil s tím, že není problém. Manželce pak poslal informaci, že finanční prostředky obdržel. Jelikož byly peníze tentokráte půjčovány na delší časový úsek, poradil manželce, aby do poznámky k převodu napsala slovo„ výpomoc“, shodně, jako on nazval písemnou smlouvu o finanční výpomoci uzavřenou s žalovaným. Svědek dále sdělil, že sám žalovanému poprvé finančně vypomohl půjčkou v roce 2015 ve výši 30 000 Kč, pak v roce 2016 částkou 200 000 Kč. Z důvodu neplnění povinnosti ze strany žalovaného byla doba vrácení opakovaně prolongována. Žalovaný se však k těmto dluhům vždy hlásil, vždy měl zdůvodnění, proč nemůže částku vrátit. Jelikož se jednalo o velkou částku peněz, sepsali tehdy písemnou smlouvu o finanční výpomoci. Tyto půjčky žalovaný nakonec vrátil až 30. 11. 2020. Bez sepsané písemné smlouvy mu poskytl částku 120 000 Kč, protože peníze žalovaný potřeboval rychle a podpis písemné smlouvy by vše s ohledem na vzdálenost bydlišť brzdil. Tuto půjčku vrátil žalovaný do měsíce. V době, kdy mu manželka půjčila 50 000 Kč, panovaly mezi účastníky dobré vztahy, žalovaný žalobkyni předchozí půjčku řádně vrátil a peníze potřeboval rychle. Nepovažovali proto za nezbytné uzavřít písemnou smlouvu. Svědek dále uvedl, že žalobkyně žalovaného žádala o vrácení poskytnuté částky v březnu 2020 v [obec] a pak určitě o prázdninách. Svědek konstatoval, že nikdy rodině dcery on ani žalobkyně neposkytli finanční hotovost jako dar. Vždy byla určena na nějakou konkrétní věc a peníze poslali na účet dcery. Většinou se jednalo o potřeby pro děti. Dceři pak sami koupili a dovezli sušičku a myčku. Svědek potvrdil, že svědkyně [jméno] [celé jméno žalobce] půjčila žalovanému v minulosti částku asi 40 000 Kč, kterou jí nevrátil. V roce 2020 žalovaný sliboval, že půjčku 50 000 Kč žalobkyni vrátí, ale že nemá dostatek vhodných zakázek a žádal žalobkyni, jestli by mu mohla ještě počkat. Ta souhlasila s tím, ať peníze vrátí zase do konce roku. V létě 2020 si však žalovaný pořídil vířivku za asi 180 000 Kč, vozidlo zn. Mercedes a také nějaké skříně na vybavení dětských pokojíčků, proto už žalobkyně začala na vrácení trvat.

8. Svědek [jméno] [celé jméno žalovaného], otec žalovaného, vypověděl, že se synem věc probírali a vzpomíná si, že v době, kdy žalobkyně a její manžel finančně pomohli žalovanému a svědkyni [příjmení], jednalo se o výpomoc, dar, protože v té době byly v rodině velké výdaje. Částka byla zaslána na účet. Nyní si zpětně uvědomil, že k němu přijel syn se pochlubit, že dostali od rodičů přítelkyně 50 000 Kč. Kdy se situace odehrála, si svědek nevzpomněl. Dle svědka se měli s [jméno] [příjmení] bavit, že jim peníze hodně pomohli, protože jen skříň do ložnice stála asi 50 000 Kč a poté měli ještě výdaje se psem. Skříň byla zpracovávána svědkem [příjmení] na zakázku, pracoval na ní minimálně půl roku, měřila asi 5 m, pokrývala celou jednu stranu pokoje, byla ze světlého dřeva, opatřena po celé délce posuvnými dveřmi. K dotazu, jak ví, kolik skříň stála, svědek uvedl, že se synem všechno probírají. Na dobu, kdy se skříně stavěla, si nevzpomínal s tím, že je po těžké mrtvici, věci si pamatuje, ale časově je zařadit neumí. Svědek nevěděl ani, zda byly nejdříve získány finanční prostředky, a poté se budovala skříň, anebo naopak. Dle svědka nebyla na tom rodina žalovaného finančně dobře, sám jim finančně vypomáhal a dodnes vypomáhá, někdy mu byly poskytnuté částky vráceny, někdy ne. Svědek věděl přesně, že pořízení psa přišlo asi na 32 000 Kč a že tyto peníze platil žalovaný. Svědek nevěděl, zda žalobkyně a její manžel poskytli rodině žalovaného nebo jemu samotnému jako dar či půjčku nějakou jinou finanční hotovost, důležité věci si však říkají.

9. Svědek [jméno] [příjmení] ve výpovědi uvedl, že mu žalovaný předevčírem zavolal, jestli by byl tak hodný a nešel by vypovídat ohledně nějakých peněz, které jim darovaly rodiče. Žalovaného zná od základní školy, vídají se, pracoval pro něj, jsou kamarádi. Svědek uvedl, že ví, že žalovaný s [jméno] chtěli postavit vestavnou skříň. Když ji někdy v říjnu 2019 dodělal, nainstaloval posuvné dveře, zůstal k úhradě ještě nedoplatek. [jméno] mu řekla, že se nemusí bát, že jí rodiče dají peníze. Nato byl v domě ještě párkrát, kdy opravoval nějakou židli pro děti a doplatek mu byl uhrazen. [jméno] i žalovaný byly dle svědka nadšení, že jim rodiče pomáhají a že jim darovali peníze. Že skříň dodělal právě v říjnu 2019, si pamatuje, protože nad tím před soudním jednáním přemýšlel a díval se na fotografii skříně, kterou pořídil. Kdy vyšrouboval onu židličku, si již nevzpomínal. Za skříně měl mít doplaceno v říjnu 2019 částku 25 000 Kč, posléze uvedl 24 000 Kč. Peníze mu dal žalovaný v hotovosti. S žalovaným nikdy neměl problém ohledně placení, nikdy se nebavili o tom, že by měl nějaké finanční problémy. Svědek následně soudu předložil ke zhlédnutí předmětnou fotografii, ze které soud zjistil, že je opatřena datem 18. 7. 2018. Je na ní vyobrazena světlá dřevěná vestavěná skříň s pojízdnými dveřmi. Za zhotovení skříně svědek, jak sdělil, vystavil žalovanému fakturu. Skříň měla stát celkem 42 000 Kč a objednali ji žalovaný s [jméno]. Žalovaný popsal, že v pokoj, ve kterém se skříň zhotovovala, byl opatřen již jen postelí pro 2 lidi. K výslovnému dotazu ohledně časového rozporu mezi tvrzením o dodělání skříně v říjnu 2019 a pořízením fotografie hotové skříně v červenci 2018, svědek sdělil, že v ní poté ještě dodělával nějaké police. Práce mu trvala dlouho, protože měl i jiné zakázky. Kdy a od koho obdržel zálohu na tuto zakázku, nevěděl, posléze, po konfrontaci s fotografií uvedl, že ji získal od žalovaného před zahájením prací v roce 2018, v jaké výši již nevěděl.

10. Soud v dané věci s ohledem na značnou rozporuplnost tvrzení stran a nedostatek přímých důkazů přistoupil také k provedení důkazu výslechem obou účastníků.

11. Žalobkyně vypověděla, že si s dcerou často telefonovaly v běžných záležitostech. Takto si volaly i jednoho dne v říjnu 2019, někdy kolem šestnácté či sedmnácté hodiny, kdy již byl doma z práce i její manžel a žalovaný. Aby rozhovor s dcerou slyšel i manžel, pustila telefon na hlasitý odposlech. V průběhu hovoru dcera [jméno] řekla, že by potřebovala dát k telefonu žalovaného. Žalovaný aparát převzal a požádal, jestli by mu mohla půjčit peníze. Vzhledem k tomu, že mu již půjčovala pro účely podnikání v předchozí době 25 000 Kč, které v květnu vrátil, zeptala se, jestli potřebuje stejnou částku. Požádal, zda by se mohlo jednat alespoň o 50 000 Kč. Souhlasila a žalovaný ji nadiktoval nové číslo účtu, jiné, než minule. Nepídila se po účelu půjčky, věděla, že si od nich žalovaný půjčuje pro podnikání. Jednalo se o partnera jejich dcery, věřila mu. Jelikož peníze potřeboval co nejrychleji, ještě toho dne mu je na účet poukázala. Poté požádala dceru, aby jí žalovaný zaslal SMS zprávu, že peníze dostal. Druhý den večer přišla zpráva "děkuji". Žalovanému při rozhovoru sdělila, že peníze bude potřebovat po Vánocích. Odpověděl, že to nebude problém, i když je v zimě práce méně, ale nemusí se bát, peníze vrátí. V únoru nebo březnu 2020 přijela dcera s dětmi na návštěvu. Jelikož se následně zavíraly z důvodu "lockdownu" hranice okresů, přijel žalovaný pro ně. Při té příležitosti se ptala, kdy peníze vrátí. Odpověděl, že momentálně nemá práci, že je zlá situace, proto souhlasila s posečkáním. Poté přijeli s manželem v létě o prázdninách na návštěvu do [obec]. Žalovaný se chlubil, že má výbornou zakázku, kterou si vydělá hodně peněz, splatí nejdříve dluh u manžela a potom se bude snažit vrátit částku i jí. Pokud se to nestihne v roce 2020, uhradí vše po Novém roce. S tímto souhlasila. V listopadu 2020 žalovaný uhradil dluh manželovi, dcera poslala fotografii, že si žalovaný koupil nový Mercedes a napsala, že dětem koupili skříně do pokojíčku. Jí ale žalovaný neuhradil ničeho. Řekla si, že počká po Novém roce. Na jaře 2021 již věděla, že si žalovaný kupuje nákladné věci. Vedla s ním velmi nepříjemný rozhovor, ale o záležitosti nechtěl hovořit. Proto jej asi v březnu 2021 začala urgovat písemně. Žalovaný vůbec nereagoval a až pod pohrůžkou soudním řízením napsal, že vše předává své právní zástupkyni.

12. Žalovaný v účastnické výpovědi po provedení ostatních důkazů uvedl, že si předmětné peníze objednala u žalobkyně její dcera. Sám o tom ani nevěděl. Seděl na terase, když svědkyně [jméno] [celé jméno žalobce] telefonicky hovořila s matkou. Sama stála u bazénu a až následně za ním přišla s tím, že mu žalobkyně pošle na účet peníze. Vůbec si od [jméno] telefon nebral a účet žalobkyně diktovat nemohl, protože si jej sám nepamatuje. Číslo účtu znala [jméno], protože jí zřejmě v té době z něj posílal nějaké peníze. Měl několik účtů, jak pro soukromé, tak pro podnikatelské účely. V daném období se řešila skříň do ložnice, jednalo se ale fakticky o dětský pokoj, protože děti s matkou spaly zde, skutečné dětské pokojíčky byly ještě nezařízené. Skříň v ložnici svědek [příjmení] zhotovil, namontoval, a skříň se nějakou dobu používala. Pak si řekli, že chtějí jinak závěsy na věšáky a poličky, dveře nejezdily úplně dobře. Toto dodělával svědek [příjmení] v roce 2019. Mezitím skříň normálně používali, i když nebyla doplacena. Skříň objednávali na začátku roku 2018, kdy svědkovi dali peníze na materiál. Jelikož šlo o kamaráda a k úhradě zůstávala jen odměna za práci, neřešili, z čeho bude doplacena. Montáž skříně začala v červnu, ale trvalo další 2-4 měsíce, než začal svědek materiál zpracovávat a instalovat. To trvalo asi půl roku. Vznikly nějaké nedodělky. Na jaře nebo v létě 2019 byla skříň dodělaná a svědek začal urgovat úhradu zbývající částky. Tuto zaplatil v druhé polovině října ve výši cca 22 – 24 000 Kč poté co peníze na začátku října 2019 obdržel od žalobkyně. Dle žalovaného byl svědek [příjmení] při své výpovědi nervózní, protože platbu za skříň nevložil jako podnikající fyzická osoba do účetnictví, jak říkal. Hrazeno bylo jen tak jako mezi známými. Od roku 2018 měli také s [jméno] objednaného psa a domluvený odběr. Pak si ale rozmysleli chovnou stanici a řešili možný odběr v roce 2019, i tento zrušili a psa zakoupili až ve třetí chovné stanici. Z poskytnutých peněz zaplatili část kupní ceny. Zbývající část uhradil ze svého. Po celou dobu společného soužití rovněž prováděl servis aut, tedy i automobilu svědkyně. Jestliže jsou faktury na opravu automobilu datovány až v měsíci červnu či červenci 2020, nevidí v tom nic neobvyklého, neboť vše trvá dlouho, samotná oprava, vytištění faktury atd. Faktura byla vystavena do týdne či 14 dnů poté, co si auto ze servisu odvezli. Potvrdil, že mu [jméno] poskytla částku na začátku vztahu 40 000 Kč, tyto finanční prostředky však byly využity na spoustu věcí. Peníze použil i pro vlastní potřebu, ale byly takto s [jméno] dohodnuti, protože on jí zase dal svou motorku, aby ji prodala a on si koupil novou. Žalovaný popřel, že by jej v průběhu času žalobkyně či její manžel jakkoliv požádali o vrácení peněz. Poprvé se o požadavku na vrácení dozvěděl až e-mailem dne 11. 3. a 28. 3. 2021. [anonymizováno 15 slov] [jméno] [celé jméno žalobce] [anonymizováno 10 slov], [role v řízení] [anonymizováno] [role v řízení] [anonymizována tři slova] v [obec] úplně všechno, včetně veškerých darů, které od nich dostal. Je proto evidentní, že požadují i vrácení daného finančního daru. Žalovaný potvrdil, že mu svědek [příjmení] půjčoval v roce 2020 bez písemné smlouvy částku 120 000 Kč, ale to jen z důvodů, že peníze potřeboval rychle. Jestliže by mu částku dle dohody nevrátil, zcela jistě by se napsala smlouva. S rodinou žalobkyně měl v minulosti dobré vztahy, vzájemně si vypomáhali, on jim opravoval byt, prováděl spoustu stavebních prací, a to vše zdarma. Žalobkyně se s manželem revanšovali tím, že dávali rodině drobné finanční obnosy. Nevzpomínal si, že by mu žalobkyně již v minulosti půjčila bez smlouvy nějaké peníze. Potvrdil, že mu nějaké finance na účet přišly, ale neví, o co šlo. Má za to, že se jednalo o peníze pro [jméno], které se nějakým způsobem vraceli. On sám by si od žalobkyně nikdy peníze nedovolil půjčit, vždy jen od jejího manžela. Dcera žalobkyně měla dle žalovaného vždy svůj účet a má jej dodnes. Důvod, proč darované prostředky byly zaslány na účet jeho, spatřuje ve skutečnosti, že to měl být on, kdo měl platit psa a servis auta a dohoda ohledně skříně také šla přes něj. On dával peníze svědkovi [příjmení] na materiál, takže nemělo smysl, aby poslali peníze svědkyni a ona je žalovanému poté přeposílala. Peníze na psa pak poslal [jméno], protože se pes nakonec pořizoval z chovné stanice její kamarádky a on neměl čas zálohu zaplatit, protože chodil do práce. Jestliže dlužil svědkovi [příjmení] nejdříve 200 000 Kč poté 250 000 Kč a pak 300 0000 Kč, jednalo se o finance na nákup dodávky automobilu a svědek se sám nabídnul, že mu peníze půjčí. Sám by si nikdy o půjčku neřekl.

13. Z listinných důkazů soud zjistil následující skutečnosti:

14. Z výpisu z účtu žalobkyně, že převedla dne 14. 10. 2019 na účet žalovaného č. [bankovní účet] částku 50 000 Kč s poznámkou„ výpomoc“.

15. Z e-mailové korespondence soud zjistil, že žalobkyně zprávou ze dne 11. 3. 2021 sdělovala žalovanému, že to je již měsíc, co mu ústně připomínala, aby jí vrátil dluh 50 000 Kč. Zprávou odeslanou žalovanému dne 28. 3. 2021 žalobkyně konstatovala, že na její předchozí výzvy není reagováno, stanovuje mu proto termín pro vrácení dluhu do 10. 4. 2021. Poté bude vše řešit právní cestou. Dne 6. 4. 2021 žalovaný reagoval překvapením s tím, že o žádném upomínání ani o finančním dluhu neví. Poskytnuté peníze nebyly půjčkou.

16. Jak vyplývá z předžalobní upomínky, odeslané dle poštovního podacího lístku dne 8. 4. 2021, vyzvala žalobkyně žalovaného k vrácení zápůjčky, poskytnuté mu na základě telefonické žádosti dne 14. 10. 2019 pro nákup stavebního materiálu. Splatnost stanovila dne 20. 4. 2021. Na předžalobní upomínku zaslala vyjádření právní zástupkyně žalovaného dne 20. 4. 2021, jak vyplývá z reakce ze dne 19. 4. 2021 a poštovního podacího lístku, v němž namítala shodné okolnosti jako v následném vyjádření k žalobě.

17. Z faktur [číslo] [číslo] [číslo] [číslo] [číslo] [číslo] soud zjistil, že všechny byly vystaveny [název obchodní společnosti] [příjmení] [anonymizována dvě slova] pro žalovaného coby fyzickou podnikající osoba, a to první z nich dne 17. 12. 2019 ve výši 31 459,70 Kč na nekonkretizovaný automobil, druhá dne 11. 8. 2020 ve výši 4 163 Kč na [označení automobilu] [označení automobilu], třetí dne 16. 7. 2020 ve výši 15 126 Kč na nekonkretizovaný automobil. Faktura je opatřena pouze ručně psanou poznámkou, že jde o [označení automobilu] [označení automobilu], čtvrtou ze dne 29. 6. 2020 ve výši 21 957 Kč na [značka automobilu], pátou ze dne 29. 6. 2020 ve výši 1 221 Kč na [označení automobilu] [jméno] a poslední ze dne 29. 6. 2020 ve výši 9 183 Kč také na [označení automobilu] [jméno].

18. Z potvrzení o provedené platbě vyplývá, že z účtu žalovaného byla dne 21. 8. 2020 převedena na účet č. [bankovní účet] částka 15 126 Kč s [variabilní symbol] a poznámkou„ [anonymizováno]“, dne 27. 7. 2020 na účet č. [bankovní účet] částka 20 000 Kč s poznámkou„ [anonymizována tři slova]“ a dne 27. 5. 2020 na účet č. [bankovní účet] částka 10 200 Kč s poznámkou„ [anonymizováno]“.

19. Z návrhu na svěření nezletilých dětí do péče ze dne [datum] soud zjistil, že jej podávala svědkyně [jméno] [celé jméno žalobce] s tím, že partnerský vztah mezi ní a žalovaným skončil před cca dvěma lety pro naprostou pasivitu žalovaného a neochotu podílet se na péči o děti. Svědkyně v návrhu tvrdila, že žalovaný od narození dětí na jejich výživu pravidelně nepřispívá, na denní provoz domácnosti a péči o děti čerpá z rodičovského příspěvku, ze svých úspor, případně často za finanční pomoci rodičů. Žalovaného dle návrhu zajímají jen peníze, které investuje do svého rodinného domu, do potřeb pro děti investuje jen sporadicky po prosbách svědkyně. Svědkyně specifikovala účty žalovaného č. [bankovní účet], č. [bankovní účet] a č. [bankovní účet] s tím, že neví, který používá pro soukromé účely a který pro firemní.

20. Ze smlouvy o finanční výpomoci soud zjistil, že byla uzavřena dne 12. 2. 2016 za účelem dočasné výpomoci půjčkou svědkem [příjmení] žalovanému ve výši 38 712 Kč za účelem úhrady exekuce, ve výši 6 099 Kč za účelem úhrady právních služeb, ve výši 30 000 Kč pro překlenutí dočasné finanční potřeby a ve výši 200 000 Kč pro uhrazení části kupní ceny dodávkového vozidla [anonymizováno], s dohodnutou splatností 31. 10. 2017. Z dodatku [číslo] ke smlouvě o finanční výpomoci, že byl uzavřen shodnými účastníky dne 21. 8. 2016 s tím, že na základě vyúčtování provedených stavebních prací se snižuje dlužná částka na 230 000 Kč. Z dodatku [číslo] ke smlouvě ze dne [datum], že se na základě odkupu motocyklu a zpětným odprodejem se zvyšuje dlužná částka na 270 000 K se splatností do 31. 12. 2019 a z dodatku [číslo] smlouvy ze dne 4. 1. 2020, že z důvodu zakoupení vozidla [anonymizováno] a úhrady pojištění se dluh navyšuje na 300 331 Kč a termín splatnosti posouvá na 31. 12. 2020.

21. Z výpisu z účtu žalobkyně se podává, že na účet č. [bankovní účet] poukázala dne 6. 5. 2019 částku 25 000 Kč a tato jí byla žalovaným z účtu č. [bankovní účet] dne 11. 6. 2019 vrácena.

22. Z výpisu z účtu svědka [příjmení] pak soud zjistil, že dne 4. 5. 2020 poukázal žalovanému na účet č. [bankovní účet] jako finanční injekci – finanční půjčku částku 120 000 Kč, kterou mu žalovaný z účtu [číslo] [bankovní účet] dne 28. 5. 2020 vrátil.

23. Z výpisu z účtu svědka [příjmení] je dále patrno, že mu žalovaný z účtu č. [bankovní účet] poukázal dne 30. 11. 2020 částku 300 331 Kč.

24. Z e-mailové komunikace soud zjistil, že svědek [příjmení] vyzýval žalovaného dne 19. 8. 2018 k serióznímu stanovení reálného data jejich finančního vyrovnání a dne 21. 11. 2019 s tím, že je mu upomínání již trapné, ale že se ani neozval ohledně vyrovnání závazku. Žalobkyni a svědkyni [příjmení] však nechce do jejich komunikace jakkoliv zatahovat. Dle zprávy z 20. 12. 2019 žalovaný sděloval, že se na žalobkyni a jejího manžela zítra těší, vše proberou osobně.

25. Podle § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v platném znění (dále jen „o.z.“) přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.

26. Podle § 2055 odst. 1 o.z. darovací smlouvou dárce bezplatně převádí vlastnické právo k věci nebo se zavazuje obdarovanému věc bezplatně převést do vlastnictví a obdarovaný dar nebo nabídku přijímá.

27. Na základě nesporných tvrzení účastníků, která vzal dle § 121 odst. 1 o.s.ř. za svá skutková zjištění, a na základě soudem provedených důkazů, které hodnotil dle § 132 o.s.ř. jednotlivě i v jejich vzájemné souvislosti, dospěl soud k následujícím právním závěrům:

28. Soudní praxe je ustálena v tom, že ve sporu o zaplacení dluhu ze zápůjčky (§ 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, dříve půjčky podle § 657 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku) tíží věřitele povinnost tvrdit, že s dlužníkem uzavřel smlouvu, na jejímž základě mu poskytl – tj. některým z judikaturou aprobovaným způsobem předal – peněžní prostředky, které dlužník řádně a včas nevrátil. Z takto vymezeného břemene tvrzení vyplývá pro věřitele důkazní břemeno, tj. povinnost označit důkazy k prokázání toho, že smlouva byla uzavřena a že ve shodě s projevenou vůlí stran předal dlužníku peněžní prostředky. Budou-li tyto skutečnosti prokázány, unesl věřitel břemeno tvrzení i břemeno důkazní (srov. rozsudky Nejvyššího soudu ze dne 16. 1. 2002, sp. zn. 25 Cdo 98/2000, ze dne 24. 7. 2008, sp. zn. 29 Odo 475/2006, ze dne 21. 6. 2012, sp. zn. 33 Cdo 2547/2011, a ze dne 27. 3. 2013, sp. zn. 33 Cdo 3894/2010). Důkazní břemeno ohledně skutečnosti, která měla za následek zánik dluhu, popřípadě skutečnosti, v jejímž důsledku dluh ze zápůjčky nevznikl (např. proto, že vůle smluvních stran směřovala k jinému právnímu jednání), leží na dlužníkovi, neboť z jejich existence vyvozuje pro sebe příznivé právní důsledky (srov. rozsudky Nejvyššího soudu ze dne 29. 10. 1997, sp. zn. 2 Cdon 257/97, ze dne 30. 5. 2001, sp. zn. 22 Cdo 2727/99, a ze dne 16. 12. 2011, sp. zn. 22 Cdo 883/2010).

29. V projednávané věci nebylo mezi účastníky řízení sporné reálné bezhotovostní převedení finanční částky žalobkyní žalovanému dne 14. 10. 2019 ve výši 50 000 Kč. Žalobkyně žila v [obec], žalovaný v [obec], k sepisu písemné smlouvy nedošlo. Žalobkyně prokazovala uzavření dohody o zapůjčení a vrácení částky, žalovaný prokazoval, že mu povinnost vrátit peněžní prostředky nikdy nevznikla, neboť se jednalo o dar. Na podporu tvrzení žalobkyně svědčil manžel a dcera, kteří i s ohledem na aktuální velmi problematickou rodinnou situaci nemohli přirozeně vypovídat zcela nestranně, na podporu tvrzení žalovaného ohledně uzavření darovací smlouvy vypovídal jeho otec, jehož snahu pomoci žalovanému také nešlo přehlédnout, a rovněž dlouholetý kamarád. Výpovědi svědků obou stran byly velmi protichůdné. Po zhodnocení těchto stěžejních důkazů, v kontextu veškerých dalších provedených listinných důkazů, s přihlédnutím k účastnickým výpovědím, však soud nakonec dospěl k závěru, že se žalobkyni uzavření smlouvy o zápůjče mezi účastníky řízení a vznik povinnosti žalovaného poskytnutou částku žalobkyni vrátit, prokázat zdařilo.

30. V prvé řadě soud zhodnotil, že i přes vypjatou situaci v rodině, nejbližší příbuzenský vztah a jasnou snahu pomoci v řízení žalobkyni, působily výpovědi svědků [příjmení] a [příjmení] v podstatné části věrohodně, logicky a nerozporně. Naproti tomu výpovědi otce žalovaného a především výpověď svědka [příjmení] tyto parametry nesplňovaly. Všichni svědci potvrdili, což nebylo ani mezi účastníky sporné, a taktéž koresponduje se smlouvami o výpomoci, návrhem na svěření dětí do péče a výpisy z účtů, že se žalovaný nezřídka dostával díky způsobu svého podnikání do platební neschopnosti. Peníze si často půjčoval a měl problémy, jak potvrdil i jeho otec, s jejich vrácením. [jméno] žalobkyně mu půjčila již v květnu 2019 bez písemné smlouvy převodem částku 25 000 Kč, kterou jí za měsíc bez problémů vrátil. Svědek [příjmení] žalovanému půjčil opakovaně vyšší částku, a to s podepsáním smlouvy o finanční výpomoci a navazujících dodatků, ale také, přesto, že žalovaný již jemu i žalobkyni dlužil a nesplácel, částku 120 000 Kč jen na základě ústní dohody. Ani v jednom případě nebylo nijak tvrzeno a z důkazů nevyplynulo, že by byly tyto prostředky použity jinak, než za účelem podnikání či výlučně pro potřeby žalovaného. Je tedy evidentní, že snaha pomoci partnerovi dcery a otci vnoučat, aby se mu podnikatelsky dařilo, byla značná. Svědek [příjmení] navíc nechtěl žalobkyni a jejich dceru, jak vyplývá z e-mailové komunikace, zatěžovat špatnou platební morálkou žalovaného. Soud proto nespatřuje nic zvláštního na tom, že žalobkyně byla ochotná půjčit žalovanému i bez písemné smlouvy dne 14. 10. 2019 částku 50 000 Kč. Dle výpisu z účtu byly peníze převáděny s poznámkou„ výpomoc“. Že by tento výraz rodina žalobkyně použila či používala v jiném významu, než v souvislosti s půjčením peněz, není z žádného důkazu patrno. Naopak, manžel žalobkyně nazval shodným způsobem smlouvu, na základě které žalovanému peníze rovněž jen zapůjčil.

31. Za málo pravděpodobné pak soud považoval, aby žalobkyni nadiktovala číslo účtu žalovaného, na který měly být prostředky poukázány, jen tak„ z hlavy“ svědkyně [jméno] [celé jméno žalobce], jak tvrdil žalovaný. Navíc, z opatrovnického návrhu svědkyně je evidentní, že svědkyně jednak nevěděla, který z účtů žalovaný používá pro pracovní a který pro soukromé účely, a jednak, že žalovaný hradil po dobu společného soužití jen energie a náklady spojené s domem a svědkyně vše potřebné obstarávala ze svého za podpory rodičů. Jestliže by se tedy mělo jednat o dar pro potřebu rodiny, jak uváděl žalovaný, nebyly by dány žádné důvody, proč by žalobkyně peníze zaslala na účet žalovaného a nikoliv přímo účet svědkyně.

32. Výpovědi svědků [příjmení] a [příjmení] působily ve své podstatné části důvěryhodně, uceleně, nebyly mezi nimi ani v rámci nich zjištěny rozpory. Oba potvrdili, že s žalobkyní telefonicky hovořil a o zápůjčku si řekl žalovaný. Dle svědků měla být zápůjčka vrácena do konce roku 2019. Soud přitom považuje za uvěřitelné, že svědci hovor mohli slyšet a svědek [příjmení] zapisovat sdělované číslo účtu na papír. Žádný důvod, na základě kterého by žalobkyně a svědci měli dané číslo účtu žalovaného v této době znát, zjištěn nebyl. Jak je patrno z výpisů z účtů, žalobkyně v předchozí době odeslala žalovanému půjčovanou částku 25 000 Kč na odlišný účet a ještě z jiného účtu jí byla částka vrácena. Že by docházelo v předchozí době k nějakým peněžním transakcím mezi žalovaným a svědkyní či případně svědkem [příjmení] prostřednictvím daného účtu taktéž z ničeho neplyne. Oba nezávisle potvrdili, že nábytek do dětského pokojíčku se pořizoval až v roce 2020.

33. Na druhou stranu svědecké výpovědi otce žalovaného a svědka [příjmení] byly vnitřně rozporné. Oba sice souhlasně uvedli, že před nimi žalovaný a svědkyně [celé jméno žalobce] hovořili o získání daru od rodičů. Oba ale také uvedli, že s nimi žalovaný před soudním jednáním věc probíral. Otec žalovaného zcela konkrétně věděl, že rodina syna získala od [anonymizováno] dar ve výši 50 000 Kč, ačkoliv žalobkyně a její manžel měli dle žalovaného jeho rodině vypomáhat v průběhu času finančními dary opakovaně. Jasně také věděl, kolik stál pořizovaný pes, kdo ho platil a kde se nyní nachází. Nevěděl však žádné časové souvislosti, a ačkoliv tvrdil, že se mu syn svěřuje, o jeho dluzích mu nebylo také nic známo. Svědek [příjmení] pak nepůsobil přesvědčivě vůbec. Za účelem prokázání, že žalovaný potřeboval získat finanční prostředky pro potřeby dětí a rodiny a žalobkyně je proto darovala, nejdříve bez zaváhání vypověděl, že pro žalovaného a [jméno] zhotovoval vestavnou skříň, kterou dodělal včetně pojízdných dveří v říjnu 2019. Svědkyně [celé jméno žalobce] mu měla tehdy říct, že se nemusí o doplatek bát, jelikož jim dají peníze rodiče. Doplaceno mu mělo být krátce potom, když jim opravoval židličku, ale stále ještě v říjnu 2019. Vysvětlit, z jakého důvodu si tento termín tak přesně pamatuje, však již důvěryhodně nedokázal. Naopak, svědek nejprve uvedl, že se podíval na fotografii skříně, kterou má uloženu v mobilním telefonu a podle ní si čas vybavil. Následně po výzvě k předložení dané fotografie, z níž soud sice zjistil, že skutečně zachycuje skříň s posuvnými dveřmi, ale byla pořízena již dne 18. 7. 2018, počal svědek v rozporu s předchozím sdělením tvrdit, že ve skříni jsou police a jiné různé věci, které ještě v říjnu 2019 dodělával.

34. Ani jeden ze svědků pak nepodpořil tvrzení žalovaného, že peníze měly být a byly použity na zakoupení nábytku pro děti do pokoje, když oba vypověděli, že vestavná skříň byla zhotovována v ložnici. V této souvislosti je nutno podotknout, že následné vysvětlování žalovaným, že v této době vlastně sloužila ložnice, kde byla dále jen manželská postel, jako pokojíček, protože zde spaly děti s matkou, se nutně jevilo jako dosti krkolomné a nepravděpodobné. Stejně tak žalovaný nedodal přesvědčivosti na výpovědi svědka [příjmení], když sdělil, že příjem za vestavnou skříň svědek nevložil do svého účetnictví, jak vypověděl, ale proplatili si ji jen tak.

35. Žádnými provedenými důkazy také žalovaný neprokázal, že by důvodem darování mělo být získání finančních prostředků na stavbu garáže u domu v jeho výlučném vlastnictví. Otázkou zůstává, proč by o dar na takovou záležitost svědkyně [celé jméno žalobce], která sháněla vybavení pro děti po bazarech a rodiče jí přispívali i na ošacení dětí, vůbec usilovala a u žalobkyně domlouvala, jak tvrdil žalovaný. Žádným z provedených důkazů rovněž nebylo prokázáno tvrzení žalovaného, že jim rodiče [jméno] v průběhu společného soužití darovali finanční prostředky, a to např. i na sušičku či pračku. Naopak má soud za prokázáno tvrzení žalobkyně, že tyto spotřebiče žalobkyně s manželem přímo koupili a dceři přivezli.

36. Jestliže žalovaný zdůvodňoval poskytnutí daru potřebou uhradit opravu automobilu svědkyni [příjmení], lze z provedených důkazů vyjít jen z prokázané skutečnosti, že na opravu [značka automobilu], nesporně ve vlastnictví svědkyně, byla až dne 11. 8. 2020 vystavena faktura. Ačkoliv žalovaný dokládal i další faktury a úhradu částky 15 126 Kč ze dne 21. 8. 2020 [anonymizováno] [příjmení], nebylo prokázáno, že by byla oprava automobilu svědkyně v roce 2019 vůbec provedena, natož zaplacena.

37. S ohledem na veškeré shora uvedené skutečnosti tedy soud uzavřel, že má za prokázáno, že mezi účastníky řízení byla ohledně předmětné částky sjednána smlouva o zápůjčce. Žalobkyně žalovanému peníze převedla a žalovaný se je zavázal vrátit do konce roku 2019. Na základě hodnocení provedených důkazů lze říci, že ačkoliv žalovaný peníze do 31. 12. 2019 nevrátil, žalobkyně toto po dlouhou dobu neřešila. Je jí možno uvěřit, že přes náročné období epidemie onemocnění covid-19 měla jako učitelka jiné priority a starosti. Je také možné, že žalovaného k vrácení peněz vůbec před rokem 2021 nevyzývala, rozhodně ne dle názoru soudu v [obec] v únoru či březnu 2020, tj. v době, jak uváděla, kdy se uzavíraly z důvodu protiepidemických opatření hranice okresů, protože daná regulace byla přijata až o rok později. Soud dokonce považuje za možné, že nedošlo-li by k odstěhování svědkyně [příjmení] ze společné domácnosti, vyčkávala by žalobkyně, až se bude žalovanému v podnikání dařit a půjčku jí sám vrátí. Rodinná situace se však zásadně změnila a rozhodla-li se žalobkyně požadovat po žalovaném nyní splnění závazku, nelze jí nic vyčítat. Poslední možnost k vrácení zápůjčky žalobkyně žalovanému stanovila předžalobní upomínkou ke dni 20. 4. 2021. Peníze uhrazeny nebyly, proto soud žalobě jako oprávněné v této části vyhověl.

38. Pro úplnost soud konstatuje, že neměl-li by uzavření smlouvy o zápůjče mezi účastníky za prokázáno, nenašel by ve zjištěném skutkovém stavu podporu ani pro žalovaným tvrzené uzavření darovací smlouvy. Finanční prostředky však převedeny byly. Právní kvalifikace nároku žalobce není pro soud závazná, neboť právní posouzení věci podle předpisů hmotného práva náleží soudu. Jestliže nárok na peněžité plnění vychází ze skutkových tvrzení, jež umožňují posoudit uplatněný nárok po právní stránce i podle jiných norem, než jak je žalobcem navrhováno, popř. dovolují-li výsledky provedeného dokazování podřadit uplatněný nárok pod jiné hmotněprávní ustanovení, než jakého se žalobce dovolává, je povinností soudu takto nárok posoudit, a to bez ohledu na to, zda je v žalobě právní důvod požadovaného plnění uveden či nikoliv (srovnej rozsudek Nejvyššího soudu České republiky ze dne 23. ledna 2002, sp. zn. 25 Cdo 643/2000, uveřejněný v časopisu Soudní judikatura, pod označením SJ 178/2002 a v Souboru rozhodnutí Nejvyššího soudu, vydávaném nakladatelstvím C. H. Beck, svazku 13, pod C 962). Platí tak zásada, že zamítá-li soud žalobu, pak se v jeho zamítavém rozhodnutí skrývá závěr, že nároku žalobcem uplatněnému na základě vylíčených skutkových okolností nelze vyhovět podle hmotného práva vůbec, a nikoli jen podle účastníkem uvažovaného právního předpisu (srovnej dále rozhodnutí NS ČR sp. zn. 33 Cdo 4052/2018 ze dne 27. 5. 2020).

39. Jestliže by žalobkyně neprokázala, že právním důvodem peněžního plnění žalovanému byla smlouva o zápůjčce, a jestliže ani žalovaný neprokázal, že mu žalobkyně plnila z konkrétního právního důvodu, pak by bylo nutno dovodit - za situace, kdy k plnění prokazatelně došlo - že žalobkyně žalovanému plnila bez právního důvodu. K vyloučení možnosti posoudit poskytnuté peněžní plnění podle ustanovení upravujících bezdůvodné obohacení nepostačuje pouhé konstatování, že žalobce plnil žalovanému z„ nějakého“ účastníky„ zastřeného“ právního důvodu, aniž byl v řízení zjištěn konkrétní právní důvod k takovému plnění. Pro závěr, že nelze nárok žalobce posoudit jako nárok na vydání bezdůvodného obohacení, je třeba zjistit, jaký právní vztah mezi účastníky existoval, z něhož byl žalobce povinen poskytnout žalovanému peněžní prostředky (plnění). Bez vymezení konkrétního - ve smyslu určitého - hospodářského důvodu (kauzy) totiž nelze dovodit, že žalobce neplnil žalovanému bez právního důvodu (srov. rozsudek NS ČR sp. zn. 33 Cdo 2299/2014 ze dne 20. 5. 2015. Žalobkyně by tedy v projednávané věci mohla být neúspěšná jen tehdy, prokázal-li by žalovaný, že poskytnuté finanční prostředky byly darovány či případně poskytnuty za jiným konkrétním účelem. To se mu však nezdařilo.

40. Žalovaný ničeho neuhradil, proto žalobkyni vznikl také nárok požadovat úhradu úroku z prodlení. Právo na úroky z prodlení vyplývá z ust. § 1970 o.z., podle kterého může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Podle § 1968 o.z. se dlužník ocitne v prodlení, pokud svůj dluh řádně a včas neplní. Výši úroků z prodlení stanoví § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění účinném ke dni vzniku prodlení. Žalobkyně nárokovala úhradu úroku z prodlení nikoliv od data po splatnosti, tj. od 1. 1. 2020, ale až v návaznosti na termín stanovený předžalobní upomínkou. Žalovaný měl dle ní plnit do 20. 4. 2021. Jestliže žalobkyně požadovala přiznání úroku z prodlení až ode dne 21. 4. 2021, tj. za kratší dobu, je její nárok oprávněný. Výše zákonného úroku z prodlení činila v době vzniku prodlení, tj. k 1. 1. 2020 sazbu 10 %. Žalobkyně požadovala úrok z prodlení toliko ve výši 8,25 %. Soud proto žalobě i v této části vyhověl.

41. Soud ve věci k důkazu pro nadbytečnost neprovedl výtisk z internetových stránek Městské policie [obec] – telefonní seznam, fakturu [číslo] štítek z [anonymizováno], neboť pro rozhodnutí ve věci je považoval za bezpředmětné. Nevyhověl také návrhu žalobkyně na vyžádání si výpisu z předmětného účtu žalovaného, který učinila před rozhodnutím ve věci, když s ohledem na prokázání tvrzených skutečností jinými důkazy, považoval soud opatření a provedení výpisu v rozporu s principem hospodárnosti řízení.

42. Žalobkyně byla v řízení plně úspěšná. O účelně vynaložených nákladech řízení tak bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o.s.ř. ve spojení s § 142a odst. 1 o.s.ř. Jejich výše spočívá v odměně za právní zastupování ve výši 20 150 Kč za 6 úkonů právní služby á úkon 3 100 Kč (příprava a převzetí věci, sepis žaloby, účast při soudním jednání dne [datum], [datum] a [datum], sepis závěrečného návrhu) dle ust. § 11 odst. 1 ve spojení s § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), za jeden úkon právní služby dle § 11 odst. 2 adv. tarifu á 1 550 Kč (účast při vyhlášení rozsudku) dále paušální náhradě hotových výdajů po 300 Kč za 7 shodných úkonů právní služby podle § 13 odst. 3 vyhl. č. 177/1996 Sb., tj. celkem 2 100 Kč, 21 % DPH ve výši 4 672,50 Kč a 2 500 Kč za zaplacený soudní poplatek, tj. celkem 29 422,50 Kč.

43. Náhradu nákladů řízení je žalovaný povinen zaplatit žalobkyni k rukám její právní zástupkyně (§ 149 odst. 1 o.s.ř.).

44. Lhůta k plnění byla stanovena v souladu s ust. § 160 odst. 1 o.s.ř.