113 C 3/2018 - 392

Rubrum

Okresní soud ve Vsetíně - pobočka ve Valašském Meziříčí rozhodl samosoudkyní Mgr. Hanou Kohoutkovou ve věci žalobce: [anonymizováno] [Anonymizováno] proti žalované: [Jméno žalované]., IČO [IČO žalované] sídlem [Adresa žalované] zastoupená advokátem [Jméno advokáta] sídlem [Adresa advokáta] o zaplacení 1.470.000 Kč a o vzájemném návrhu žalovaného na zaplacení 500.000 Kč takto:

Výrok

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 970.000 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba, aby žalovaná byla povinna zaplatit žalobci částku 500.000 Kč, se zamítá.

III. Žalobce je povinen zaplatit žalované v řízení o vzájemném návrhu částku 500.000 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

IV. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci na nákladech řízení o zaplacení 1.470.000 Kč částku 23.520 Kč k rukám žalobce, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

V. Žalobce je povinen zaplatit žalované na nákladech řízení o vzájemném návrhu na zaplacení 500.000 Kč částku 68.615 Kč k rukám advokáta [Jméno advokáta], a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku[Anonymizováno]

Odůvodnění

1. Návrhem doručeným soudu dne 14. 2. 2018 se žalobce po žalované (dříve [jméno FO] [právnická osoba]., nyní [Jméno žalované].) domáhal zaplacení částky 1.470.000 Kč. Z návrhu se podává, že žalobce s žalovanou uzavřeli dne 19. 3. 2014 smlouvu o dílo č. [Anonymizováno], jejímž předmětem bylo dílo „rekonstrukce [adresa]“. Podle ustanovení článku III. odst. 1 smlouvy o dílo ve znění dodatku č. [hodnota] ze dne 12. 6. 2015 mělo být dílo předáno žalobci nejpozději do 17. 8. 2015. Žalovaná však předala dílo žalobci až dne 26. 10. 2015. K tomuto dni byl sepsán a smluvními stranami potvrzen předávací protokol, v němž byly navíc specifikovány zjištěné vady, nedodělky, které byla ještě žalovaná povinna po převzetí díla žalobcem odstranit. Podle článku XV. odst. 1 písm. e) smlouvy byl žalobce v případě prodlení s dokončením a předáním díla oprávněn účtovat žalované smluvní pokutu, a to ve výši 20.000 Kč za každý den prodlení se splněním této povinnosti. Prodlení žalované podle tohoto ustanovení trvalo od 18. 8. 2015 do 26. 10. 2015, tj. 70 dní. Celkem proto smluvní pokuta činí 1.400.000 Kč. Podle článku XV. odst. 1 písm. b) smlouvy byl žalobce dále oprávněn účtovat žalované smluvní pokutu z důvodu prodlení se splněním dílčího termínu plnění, a to ve výši 10.000 Kč za každý den prodlení se splněním této povinnosti. Prodlení žalované s dokončením stavebních prací, které bylo dle dodatku č. [hodnota] ke smlouvě sjednáno na 31. 7. 2015, trvalo od 1. 8. 2015 do 17. 18. 2015, tj. 17 dní. Smluvní pokuta týkající se období do 10. 8. 2015 včetně byla žalovanému naúčtována v souvislosti s plněním z bankovní záruky, smluvní pokuta za období zbývajících 7 dnů od 11. 8. 2015 do 17. 8. 2015, která činila 70.000 Kč, pak byla vyúčtována fakturou - daňovým dokladem. Smluvní pokuta ve výši 1.400.000 Kč byla vyúčtována fakturou - daňovým dokladem č. [hodnota] ze dne 9. 2. 2016 s datem splatnosti 10. 3. 2016, smluvní pokuta ve výši 70.000 Kč byla vyúčtována fakturou - daňovým dokladem č. [hodnota] ze dne 15. 3. 2016 s datem splatnosti 16. 4. 2016. Přes to, že žalobce u žalované úhradu faktur upomínal, žalovaná neuhradila ani část smluvních pokut, i když jejich důvodnost částečně uznala. Před podání žaloby byla žalované doručována výzva ze dne 27. 11. 2017 datovou schránkou, den poté byla žalované výzva doručena.

2. V dané věci byl dne 5. 6. 2018 vydán platební rozkaz č.j. 113 C 3/2018-33, proti kterému byl žalovanou podán odpor; podáním ze dne 30. 7. 2018 byl odpor odůvodněn tak, že žalovaná nárok uplatněný žalobou žalovaná neuznává, namítá neurčitost ujednání o smluvní pokutě, tím i její neplatnost, dále namítá nesoučinnost žalobce při předání stavebně dokončeného díla. Pro případ, že by bylo ujednání o smluvní pokutě shledáno jako platné, byl namítán nesprávný výpočet smluvní pokuty. Pokud se jedná o smluvní pokutu ve výši 70.000 Kč, pak dle údajů žalované bylo dílo stavebně dokončeno 15. 8. 2015, tedy diference mezi stranami je 2 dny, což žalovaná považuje za minimální, a pro případ mimosoudního vyřízení věci je schopna tuto část smluvní pokuty uznat. Pokud se jedná o smluvní pokutu ve výši 1.400.000 Kč, tedy prodlení s předáním díla od 18. 8. 2015 do 26. 10. 2015, pak žalovaná sdělila, že se jedná o časový úsek, ve kterém již byla stavba stavebně zhotovena, užívána, předání a převzetí díla naráželo především na neshodu a nesoulad mezi smluvními stranami, který se týkal především listinné části dokladů (zejm. rozsah a obsah dokumentace skutečného provedení stavby), když nedodělky díla byly postupně odstraňovány a tvrzená nejpodstatnější vada díla týkající se nedodržení [Anonymizováno] byla rozptýlena posudkem znaleckého ústavu [právnická osoba]. ze dne 20. 11. 2015, v němž bylo konstatováno, že dlážděná plocha ulice splňuje požadavky na maximální přípustnou nerovnost povrchu v souladu s projektem a technickou normou. Projektová dokumentace, kterou žalovaná k provádění díla obdržela, byla převážně na stupni projektu pro stavební povolení, přičemž ze strany objednatele a technického dozoru investora byla v rámci přejímacího řízení požadována dokumentace na stupni projektu skutečného provedení stavby, když žalovaná byla nucena nechat zpracovat nejprve chybějící stupeň projektové dokumentace, tj. dokumentaci pro provedení stavby a z tohoto stupně projektové dokumentace provést dokumentaci skutečného provedení stavby. Žalobce předal všechny potřebné doklady v části týkající se listinné části týkající se listinné části díla dne 25. 9. 2015, a od tohoto data byla v prodlení se součinností, která měla za důsledek prodloužení termínu předání díla. Žalovaná považuje datum 25. 9. 2015 za den předání a převzetí díla a toto datum považuje za rozhodující pro stanovení skutečné doby prodlení žalované, jakožto zhotovitele pro smluvní pokutu dle článku XV. odst. 1 písm. a) smlouvy.

3. Žalovaná dne 18. 10. 2019 podala vzájemný návrh ve věci, kdy vůči žalobci požaduje zaplacení částky 500.000 Kč z titulu neoprávněně čerpané bankovní záruky. Svůj návrh odůvodnila tak, že žalovaná žalobci poskytla bankovní záruku, která byla zřízena na základě příkazu žalované ze dne 13. 8. 2015 u [právnická osoba]. pod č. [Anonymizováno][Anonymizováno][Anonymizováno] s platností do 17. 8. 2016. Bankovní záruka byla poskytnuta za účelem zajištění závazku zhotovitele (žalované) vůči objednateli (žalobci), které vzniknou objednateli z důvodu porušení povinností zhotovitele vyplývajících ze smlouvy o dílo č. [Anonymizováno][Anonymizováno][Anonymizováno] ze dne 19. 3. 2014. Na základě dodatku č. [hodnota] smlouvy o dílo ze dne 12. 6. 2015 byl termín dokončení stavebních prací prodloužen do 31. 7. 2015 a termín předání a převzetí díla do 17. 8. 2015. S ohledem na tuto skutečnost byla na základě příkazu žalobce dodatkem č. [hodnota] k bankovní záruce č. [Anonymizováno] prodloužena platnost bankovní záruky do 9. 10. 2016. Výzvou žalobce k plnění z bankovní záruky ze dne 4. 10. 2016 byla žalobci [právnická osoba]. vyplacena částka ve výši 500.000 Kč. O zrušení bankovní záruky byla žalovaná informována přípisem [právnická osoba]. ze dne 11. 10. 2016, dnem výplaty bankovní záruky žalobci se žalovaná stala dlužníkem [právnická osoba]., která vůči žalované založila úvěrový vztah č. [hodnota]-[Anonymizováno] a dne 19. 10. 2016 z účtu žalované zinkasovala částku ve výši 7.398,46Kč a dne 22. 11. 2016 částku 492.601,54 Kč, celkem tedy částku ve výši 500.000 Kč. Ze strany žalobce byl uplatněn nárok na vyplacení bankovní záruky z důvodu nedodržení termínu dokončení stavebních prací ve výši 100.000 Kč (ke dni 10. 8. 2015 bylo vyúčtováno překročení termínu o 10 dnů se smluvní pokutou 10.000 Kč za den, celkem tedy 100.000 Kč) a dále za porušení BOZP ve výši 400.000 Kč (za 8 případů porušení BOZP se smluvní pokutou 50.000 Kč za 1 případ, celkem tedy 400.000 Kč - ve výzvě bez další specifikace). Pokud se jedná o částku 100.000 Kč, pak byla dohodnuta smluvní pokuta dle článku XV. odst. 1 písm. b) ve výši 10.000 Kč za „každý započatý kalendářní den prodlení s nedodržením termínu dílčího plnění dle schváleného harmonogramu postupu prací“. Dodatkem č. [hodnota] smlouvy o dílo nebyl stanovení žádný termín dílčího plnění, stejně tak ani harmonogramem. V dodatku č. [hodnota] smlouvy o dílo je datum 31. 7. 2015, od něhož je odvozován počátek prodlení, jasně definovaný jako „termín dokončení stavebních prací“. Dle názoru žalované se tak nejedná o žádný dílčí termín, ale o termín konečný pro zhotovení stavebních prací. Smlouva o dílo nepostihuje nedodržení termínu dokončení stavebních prací žádnou sankcí. Žalovaná má za to, že smluvní pokuta byla vyúčtována v rozporu s článkem XV. smlouvy o dílo. Pokud se jedná o smluvní pokutu 400.000 Kč, pak výzva ani prohlášení k plnění z bankovní záruky ze dne 11. 8. 2015 neobsahuje žádný konkrétní popis skutků, které jsou sankcionovány smluvní pokutou ve výši 50.000 Kč za 1 skutek.

4. V rámci svého podání ze dne 23.8.2021 (které bylo žalobci doručeno současně v rámci předvolání k jednání soudu dne 9. 9. 2021) vznesl žalovaný námitku započtení částky 500.000 Kč a to ve vztahu k vyplacené bankovní záruce č. [Anonymizováno] dle čl . V./7 smlouvy, a to za situace, že nejen bankovní záruka [Anonymizováno] (viz vzájemný návrh žalované), ale i bankovní záruka č. [Anonymizováno] byla čerpána v rozporu se smlouvou, tedy na jiný účel a bez předchozí výzvy.

5. Po provedeném dokazování vzal soud za prokázané, že mezi žalobcem - objednatelem a žalovanou - zhotovitelem byla dne 19. 3. 2014 uzavřena smlouva o dílo č. [Anonymizováno], na základě které se zhotovitel zavázal provést a objednateli předat v rozsahu, způsobem, v době a za podmínek sjednaných touto smlouvou stavební dílo, a to „rekonstrukce [adresa]“. Žalovaná ve smlouvě prohlásila, že se dostatečně seznámila se záměry objednatele ohledně přípravy a realizace akce (čl. I.), dílem se rozumí zhotovení stavby specifikované touto smlouvou o dílo a projektem předaným zhotoviteli objednatelem, dále zpracování dokumentace skutečného provedení stavby (dále jen „DSPS“) a geodetické zaměření stavby včetně vyhotovení geometrického plánu. Dokumentace skutečného provedení stavby bude objednateli předána v 5 vyhotoveních v tištěné formě a na CD v digitální formě, přičemž zhotovitel je povinen do projektu zakreslovat všechny změny na stavbě, k nimž došlo v průběhu zhotovení díla. V dané souvislosti žalovaná mimo jiné prohlásila, že jí byl před podpisem smlouvy předán projekt, že se s ním seznámila, že dílo lze podle projektu provést, že si podrobně prostudovala soupis stavebních prací, dodávek a služeb s výkazem výměr a na základě toho přistoupila ke zpracování své nabídky (čl. II.). Cena za dílo byla stanovena na 24.469.330 Kč (bez DPH), tedy 29.607.889 Kč (včetně DPH), termín zahájení, doby a plnění předání staveniště byl předán na 1. 4. 2014, termín dokončení stavebních prací 30. 5. 2015 a protokolární předání a převzetí díla 16. 6. 2015. Pokud se jedná o dílčí plnění, bylo sjednáno, že toto má být plněno dle harmonogramu postupu (bod III. odst. 1 smlouvy). Smluvní strany sjednaly bankovní záruku, která kryla finanční nároky objednatele za zhotovitelem, které vzniknou objednateli z důvodu porušení povinností zhotovitele týkajících se řádného provádění díla v předepsané kvalitě a smluvené době plnění, které zhotovitel nesplnil ani po předchozí písemné výzvě objednatele s účinnosti do 16. 6. 2015 (čl. V.7) (dále jen „bankovní záruka 1“). Dále smluvní strany sjednaly bankovní záruku, která kryla finanční nároky objednatele za zhotovitelem, které vzniknou z důvodu porušení povinností zhotovitele v průběhu části záruční doby, které zhotovitel nesplnil ani po předchozí písemné výzvě objednatele s účinností po dobu 12 měsíců (čl. V.8) (dále jen „bankovní záruka 2“). Obě bankovní záruky byly bezpodmínečné a vyplatitelné na první požádání . Čl. X.2 konkretizuje rozsah součinnosti objednatele ve vztahu k předávaným dokladům, kdy z hlediska projektové dokumentace je zde uveden pouze projekt v elektronické podobě ke dni podpisu smlouvy o dílo . Pokud se týká předání a převzetí díla, pak toto bylo ujednáno v bodě XI. odst. 2, kdy bylo sjednáno, že zhotovitel zápisem ve stavební deníku učiněném minimálně 7 pracovních dnů předem písemně oznámí datum dokončení díla a současně vyzve objednatele k předání a převzetí díla. Objednatel je povinen zahájit přejímací řízení nejpozději do 3 pracovních dnů od učiněné výzvy. Pokud se při přejímacím řízení prokáže, že dílo není dokončeno, je zhotovitel povinen dílo dokončit v náhradní lhůtě stanovené objednatelem a objednateli uhradit mj. veškeré náklady spojené s opakovaným předáním a převzetí díla. Místem předání je místo, kde je stavba prováděna. Přejímací řízení je ukončeno podepsáním protokolu o předání a převzetí díla objednatelem. Nedílnou součástí protokolu jsou přílohy vč. soupisu vad a nedodělků bránící užívání a zprovoznění díla. Dílo, které není řádně ukončeno, není objednatel povinen převzít. V bodě XI. odst. 2.4 smlouvy je dále stanoveno, že k přejímce díla je zhotovitel povinen objednateli předložit následující doklady (mimo jiné) projektovou dokumentaci skutečného provedení stavby vč. geodetického zaměření stavby a geometrických plánů. Bylo smluveno, že pokud zhotovitel nedoloží veškeré doklady podle předchozího odstavce, nepovažuje se dílo za dokončené a schopné předání. V bodě XV. odst. 1 písm. a) se smluvní strany dohodly, že zhotovitel zaplatí objednateli smluvní pokutu ve výši 20.000 Kč za každý započatý kalendářní den prodlení s předáním díla. V bodě XV. odst. 1 písm. b) se smluvní strany dohodly, že zhotovitel zaplatí objednateli smluvní pokutu ve výši 10.000 Kč za každý započatý kalendářní den prodlení s nedodržením dílčího plnění dle schváleného harmonogramu postupu prací.

6. Dne 12. 6. 2015 byl uzavřen dodatek č. [hodnota] ke smlouvě o dílo č. [hodnota], kdy došlo ke změně v článku III. smlouvy v tom směru, že termín dokončení stavebních prací byl sjednán na 31. 7. 2015 a protokolární předání a převzetí díla byl sjednáno na 17. 8. 2015. Dále došlo ke změně v ceně díla a v platebních podmínkách. V bodě V. odst. 7 došlo k prodloužení bankovní záruku, resp. její účinnosti do 17. 8. 2015.

7. Dne 26. 10. 2015 byl sepsán protokol o předání a převzetí díla; z protokolu je patrné datum zahájení přejímacího řízení: 14. 9. 2015 a datum ukončení přejímacího řízení: 26. 10. 2015. V popisu díla, které je odevzdáno, je mj. uvedeno, že dokumentace skutečného provedení stavby elektronická byla dodána dne 19. 10. 2015 a geodetické zaměření bylo předáno 26.10.2015. Protokol dále obsahuje soupis zjištěných vad a nedodělků vč. dohody o opatřeních a lhůtách k jejich odstranění. V bodě 13. je uvedeno, že obě strany se dohodly, že zhotovitel dílo předává a objednatel dílo přejímá, s tím, že dnem 26.10.2015 začíná běžet záruční doba.

8. Fakturou č. [Anonymizováno]/[hodnota] vystavenou dne 9. 2. 2016 naúčtoval žalobce žalované smluvní pokutu za 70 dnů prodlení s předáním díla dle článku XV. odst. 1 písm. a) smlouvy o dílo ze dne 19. 3. 2014 v celkové výši 1.400.000 Kč, den splatnosti byl určen na 10. 3. 2016. Žalobce žalovanou upomenul o zaplacení faktury přípisem ze dne 6. 4. 2016 a dále přípisem ze dne 10. 5. 2016. Obě upomínky byly doručeny žalované doporučeně poštou.

9. Fakturou č. [Anonymizováno]/[hodnota] ze dne 15. 3. 2016 vyfakturoval žalobce žalované smluvní pokutu za 7 dnů prodlení s nedodržením termínu dokončení stavebních prací dle článku XV. odst. 1 písm. b) smlouvy o dílo ze dne 19. 3. 2014 (od 11. 8. 2015 do 17. 8. 2015) v celkové výši 70.000 Kč. Tato faktura byla doručena žalované dne 16. 3. 2016. Žalovaná byla rovněž upomenuta o zaplacení obou faktur přípisem ze dne 6. 6. 2016, kdy tato upomínka byla doručena žalované dne 8. 6. 2016. Žalovaná byla dále vyzvána k úhradě celkové smluvní pokuty ve výši 1.470.000 Kč podáním ze dne 23. 11. 2017, které bylo doručováno žalované datovou schránkou, a to dne 28. 11. 2017.

10. Ze zápisu z prohlídky stavby ze dne 17. 8. 2015 (č. l. 40) se podává nedokončenost a rozpracovanost díla včetně toho, že nebyly předloženy všechny relevantní dokumenty. Zápis dále obsahuje řadu připomínek, nedodělků a vad se závěrem, že žalovaná byla vyzvána k okamžitému zahájení prací na odstraňování uvedených vad a nedodělků. Znovu byly vytknuty nedostatky, které jsou z pohledu investora neakceptovatelné.

11. Ze zápisu z prohlídky stavby ze dne 25. 8. 2015 (č. l. 44) se podává, že opět nebyly předloženy všechny relevantní listiny včetně DSPS a geodetického zaměření stavby, znovu jsou zde uvedeny připomínky, nedodělky a vady se závěrem, že žalovaná je vyzvána ke zvýšenému úsilí při provádění prací a žádána o písemné stanovisko k uvedeným bodům.

12. Ze sdělení žalobce ze dne 19. 12. 2018 adresovaného žalované (č. l. 68) a připojeného přehledu (č. l. 70) se podává žalobcem tvrzený rozsah několika desítek porušení povinností v oblasti BOZP při realizaci díla zjištěných při řadě kontrolních prohlídek.

13. Časový harmonogram ze dne 21. 1. 2014 odpovídá smlouvě o dílo (č. l. 127), jeho aktualizace včetně průvodního e-mailu ze dne 1. 6. 2015 odpovídá dodatku č. [hodnota] ke smlouvě o dílo (ukončení prací do konce července 2015) (č. l. 130).

14. Ze zápisu z průběhu stavby za období 1. 7. 2014 – 30. 9. 2014 se podává průběh provádění stavby, popis provedených prací, je zde konstatován cca 14denní skluz prací a vážná obava o reálném zvládnutí termínu dokončení stavby (č. l. 132). Ze zápisu z průběhu stavby za období 1. 4. 2015 – 30. 6. 2015 se opět podává průběh provádění stavby, popis provedených prací, je zde konstatována dohodě o změně termínu dokončení na 31. 7. 2015, avšak s konstatováním, že i tak je zde obava o dokončení díla včas (č. l. 135).

15. Z obsáhlé dokumentace doložené žalobcem dne 7. 8. 2020 dále vyplývá, že: Žalobce dne 25. 8. 2016 (jakož i dne 19. 9. 2016) se vůči žalované vyjádřil k uplatněným nárokům na smluvní pokuty za prodlení se splněním dílčího termínu (100 000 Kč) a porušení BOZP (400 000 Kč), kdy všech osm případů porušení BOZP je zde specifikováno. Dále se zde žalobce vyjadřuje k otázce termínu předání a převzetí díla (č. l. 150), Žalovaná dne 22. 7. 2016 zaujala vůči žalobci stanovisko k uplatněným nárokům na smluvní pokutu ve výši 500 000 Kč a ve výši 1 470 000 Kč. V tomto dopise byl žalovaný ochoten uznat prodlení s provedením díla do 25. 9. 2015 (č. l. 156), Z rozhodnutí [anonymizováno] [právnická osoba] [adresa] ze dne 25. 8. 2015 vyplývá zákaz užívání stavby „[Anonymizováno] [adresa]“, který byl uložen v návaznosti na žádost o kolaudační souhlas ze dne 20. 7. 2015, a to zejména pro nedoložení dokladů a zjištění nedodělků bránících bezpečnému užívání stavby (č. l. 158), Ve dnech 10. 4. 2014 – 4. 8. 2015 došlo ke 46 kontrolním prohlídkám koordinátora BOZP příslušné stavby, přičemž v jednotlivých zápisech je popsán průběh prohlídek, zjištěné nedostatky včetně výzev k uvedení do souladu s právními předpisy (č. l. 159 a násl.).

16. Z dopisu žalované ze dne 25. 9. 2015 ve věci předání a převzetí stavby vyplývá, že žalovaná předává žalobci dokumentaci k předání a převzetí stavby, protokol o předání a převzetí díla a kopii bankovní záruky (č. l. 254). Přílohu tvoří nepodepsaný Protokol o předání a převzetí díla.

17. Ze souhrnné zprávy o provedené kontrole rovinatosti [Anonymizováno] společnosti [právnická osoba]. ze dne 20. 11. 2015 plyne, že měřením nerovností bylo zjištěno, že posuzovaná dlážděná plocha [adresa] v [Anonymizováno] splňuje požadavky na maximální přípustnou nerovnost povrchu (č. l. 258).

18. Pokud se týká bankovní záruky č. [Anonymizováno], tak tato byla sjednána 13. 8. 2015 mezi žalovanou a [právnická osoba]., kdy bankovní záruka se týkala smlouvy o dílo ze dne 19. 3. 2014 č. [č. účtu]. Bankovní záruka byla vystavena [právnická osoba]. z příkazu a na účet zhotovitele v prospěch žalobce jako neodvolatelná a bezpodmínečná bankovní záruka do maximální výše 500.000 Kč s tím, že [právnická osoba]. se zavázala vyplatit objednateli - žalobci na jeho 1. písemnou žádost bez námitek vyplývajících ze smlouvy a bez přezkoumání předmětného právní vztahu na uvedený účet žalobce jakoukoliv částku a do maximální výše zaručené částky s tím, že k žádosti musí být přiloženo písemné prohlášení žalobce, že zhotovitel během záruční doby nesplnil své povinnosti vyplývající ze smlouvy, a to ani po předchozí písemné výzvě objednatele. Platnost záruky byla sjednána do 17. 8. 2016, bylo dále sjednáno, že záruka zaniká vyplacení celé výše zaručené částky. Dne 15. 10. 2015 byl sjednán dodatek č. [hodnota] k bankovní záruce č. [Anonymizováno], kdy byla prodloužena platnost záruky do 9. 10. 2016. Z účtu žalované bylo [právnická osoba]. 19. 10. 2016 strženo 7.398,46 Kč a dne 22. 11. 2016 492.601,54 Kč, celkem tedy 500.000 Kč. Součástí spisu je dále výzva k plnění z bankovní záruky pro [právnická osoba]. ze dne 4. 10. 2016, kdy žalobce - [anonymizováno] [adresa] uplatnil vyplacení bankovní záruky ve výši 500.000 Kč s uvedením: „K tomuto postupu z naší strany dochází na základě článku V. odst. 8 výše uvedené smlouvy a článku XV. výše uvedené smlouvy (smlouva o dílo č. [č. účtu] ze dne 19. 3. 2014 - poznámka soudu), dle kterých uplatňujeme vyplacení záruky ve výši 500.000 Kč z důvodu vzniku finančních nároků objednatele v důsledku porušení smluvních povinností zhotovitelem.“ Částka měla být uhrazena na účet [anonymizováno] [adresa] u [právnická osoba]. č. účtu [č. účtu]. Přílohou pro [právnická osoba]. je prohlášení k plnění z bankovní záruky, kde [anonymizováno] [adresa] uvádí: „Zhotovitel během záruční doby nesplnil své povinnosti vyplývající z výše uvedené smlouvy, a to ani po předchozí písemné výzvě objednatele“. Podáním ze dne 11. 10. 2016 bylo sděleno zhotoviteli - žalované [právnická osoba]., že záruka č. [Anonymizováno] ve prospěch [anonymizováno] [adresa] vystavená na základě příkazu ze dne 20. 7. 2015 na částku 500.000 Kč byla dne 11. 10. 2016 zrušena z důvodu výplaty ze záruky v plné výši. Podáním ze dne 3. 1. 2020 vznesl žalobce námitku promlčení, a to u nároku, které žalovaná uplatňuje vzájemným návrhem (č.l. 99 spisu). Pokud se týká námitky promlčení uplatněné v rámci podání doručného soudu dne 3. 1. 2020, pak žalobce má za to, že žalovaná podala formálně vzájemný návrh, avšak po uplynutí více než 2 let od zahájení soudního řízení, kdy návrh obsahuje tvrzení a důkazy, které měla žalovaná k dispozici již dříve. K námitce promlčení se žalovaná prostřednictvím právního zástupce vyjádřila svým podáním doručeným soudu dne 22. 1. 2020 tak, že k promlčení jí uplatněného vzájemného práva nemohlo dojít na základě § 617 občanského zákoníku, které obsahuje zvláštní úpravu promlčení pro případy uplatnění proti nároku při obraně v soudním nebo rozhodčím řízení. Jak nárok žalobce, tak protinárok žalované vyplývají ze smlouvy o dílo ze dne 19. 3. 2014, případně jejího dodatku, a dále ze smlouvy o bankovní záruce, případně jejího dodatku, která byla uzavřena na základě uvedené smlouvy o dílo, čímž je splněna podmínka vázanosti vzájemného práva k téže smlouvě nebo několika smlouvám uzavřeným v závislosti na sobě.

19. Z bankovní záruky č. [Anonymizováno] ze dne 18. 3. 2014 vystavené [právnická osoba]., že tato bankovní záruka je za „řádné a včasné provedení díla“ ve výši 500.000 Kč, kterou se [právnická osoba]. zavazuje zaplatit objednateli [anonymizováno] [adresa] na první písemnou žádost objednatele bez námitek vyplývajících ze smlouvy a bez přezkoumání předmětného právního vztahu až do maximální výše zaručené částky. V žádosti musí být přiloženo písemné prohlášení objednatele, že zhotovitel nesplnil své povinnosti dle smlouvy týkající se řádného provádění díla v předepsané kvalitě a smluvené době plnění. Záruka je platná do 16. 6. 2015. Dodatkem č. [hodnota] byla bankovní záruka [právnická osoba]. prodloužena z příkazu zhotovitele do 17. 8. 2015. Dne 11. 8. 2015 vyzval objednatel [anonymizováno] [adresa] [právnická osoba]. k plnění z bankovní záruky č. [Anonymizováno], a to k vyplacení ve výši 500.000 Kč na základě článku XV. smlouvy o dílo č. [č. účtu] ze dne 19. 3. 2014, a to z důvodu nedodržení termínu dokončení stavebních prací a opětovného porušování povinností uložených zhotoviteli výše uvedenou smlouvou ve vztahu k BOZP a zákonem č. 309/2006 Sb. a prováděcími předpisy. Podrobný rozpis smluvních sankcí byl vyčíslen v přiloženém prohlášení k plnění z bankovní záruky. O uplatnění smluvní pokuty rozhodla Rada [anonymizováno] [adresa] usnesením [Anonymizováno] ze dne 29. 7. 2015. V prohlášení k výzvě k plnění z bankovní záruky č. [Anonymizováno] ze dne 11. 8. 2015 adresovaného objednatelem [anonymizováno] [adresa] [právnická osoba]. bylo sděleno, že z důvodu nedodržení termínu dokončení stavebních prací a opětovného porušování povinností uložených zhotoviteli výše uvedenou smlouvou, uplatňuje smluvní pokutu v celkové výši 500.000 Kč, která sestává z částky. 100.000 Kč – nedodržení termínu dokončení stavebních prací, kdy tyto měly být dokončeny do 31. 7. 2015, ke dni vyhotovení prohlášení 10. 8. 2015 tak došlo k překročení termínu o 10 dní, přičemž za každý započatý kalendářní den má být zhotovitelem uhrazena smluvní pokuta 10.000 Kč, 2. 400.000 Kč, a to z důvodu opětovného porušování povinností ve vztahu k BOZP kdy k porušování povinností docházelo opakovaně, a to nejméně v 8 případech, kdy každý jednotlivý případ porušení je zhotovitel povinen objednateli uhradit pokutu ve výši 50.000 Kč. Dopisem ze dne 21. 8. 2015 sdělila [právnická osoba]. [anonymizováno] [adresa], že požadovaná částka 500.000 Kč z bankovní záruky č. [Anonymizováno] byla poukázána dne 21. 8. 2015 v prospěch účtu č. [č. účtu]. Dopisem z téhož dne 21. 8. 2015 bylo sděleno [právnická osoba]. [jméno FO] [právnická osoba]., že záruka č. [Anonymizováno] vystavená na základě příkazu ze dne 13. 3. 2014 na částku 500.000 Kč byla dne 21. 8. 2015 zrušena z důvodu výplaty ze záruky v plné výši.

20. Ze zápisu ze stavebního deníku ze dne 3. 9. 2015 plyne výzva žalované k zahájení přejímky s tím, že dílo bude dokončeno dne 11. 9. 2015 (č. l. 297). Obdobná výzva byla učiněna i e-mailem Ing. [Anonymizováno] ze dne 3. 9. 2015 (č. l. 298).

21. E-maily Ing. Miči ze dnů 8. 9. 2015, 15. 9. 2015 a 9. 10. 2015 dokládají zaslání zápisů z kontrolních prohlídek č. [hodnota] – [Anonymizováno] žalované (č. l. 300).

22. Zápisy z prohlídky stavby konané dne 7. 9. 2015 dokládají sice dohodu na plánovaném předání dne 14. 9. 2015, ale na druhé straně i to, že dílo obsahuje vady a nedodělky včetně nedoložení dokumentace (č. l. 288).

23. Zápis z prohlídky stavby č. [hodnota] ze dne 14. 9. 2015 dokládá prohlídku stavby v rámci zahájení přejímky, jsou zde uvedeny připomínky k administrativním materiálům, zjištěné vady s termíny odstranění (i do 30. 10.) a další připomínky žalobce (č. l. 285).

24. Zápis z prohlídky stavby č. [hodnota] ze dne 9. 10. 2015 dokládá prohlídku stavby v rámci pokračování přejímky, jsou zde uvedeny připomínky k administrativním materiálům, zjištěné vady s termíny odstranění (i do 30. 10.) a další připomínky žalobce (č. l. 273).

25. E-mailová komunikace ze dne 21. 10. 2015 dokládá zaslání upraveného návrhu předávacího protokolu s návrhem přejímky dne 23. 10. 2015 ze strany zástupce žalobce a následnou dohodu na termínu 26. 10. 2015 (č. l. 287).

26. Svědek [tituly před jménem] [jméno FO] u jednání soudu vypověděl, že byl technickým dozorem objednatele a byl u sepsání protokolu o předání a převzetí díla ze dne 26. 10. 2015. Svědek dále uvedl, že zhotovitel vyzval objednatele ke kontrolní prohlídce v rámci předání stavby. Ohledně stavu díla ke dni 7. 9. 2015 uvedl, že jak je patrno ze zápisu ze dne 7. 9. 2015, je zřejmé, že na díle byly zjištěny nedostatky a nedodělky, které jsou tam specifikovány. Nedodělky na díle ze strany zhotovitele byly tak zásadního charakteru, že nemohlo dojít tohoto dne k předání a převzetí díla. To platilo i ke dni 14. 9. 2015. Zápisy vyhotovoval on, vždy specifikoval zjištěné nedodělky, resp. vady. Zápis rozeslal elektronicky všem, kteří se kontrolních prohlídek zúčastňovali. Při další prohlídce se konstatovalo, co bylo odstraněno za vady a nedodělky, tyto byly v textu škrtnuty. Nedodělky byly ze strany zhotovitele odstraňovány liknavě. Zástupce zhotovitele se mu ke konci realizace díla vyhýbal. K zápisu z prohlídky dne 9. 10. 2015 uvedl, že zhotovitel nebyl schopen objednateli dodat administrativní materiály týkající se stavby, a to ani do 15. 10. 2015. Svědek má za to, že dokumenty byly dodány až ke dni 26. 10. 2015. Dále se svědek vyjádřil k otázce BOZP, kdy koordinace BOZP se někdy dařila, někdy ne a odkázal na provedené zápisy. Stavba byla podle svědka náročná, i s ohledem na místo realizace ([Anonymizováno] [Anonymizováno]. Podle svědka [Anonymizováno] zóna nepřestala být v provozu, byly tam nedostatky ve spárování v ulici nad [Anonymizováno], provoz na silnici byl omezen lokálně. Lávka přes [Anonymizováno] užívána být nemohla, neboť nájezd nebyl proveden tak, jak měl, a bránil užívání.

27. Z výslechu [tituly před jménem] [jméno FO] bylo zjištěno, že za zhotovitele ve smlouvě o dílo rekonstrukce [adresa] vystupoval jako výkonný ředitel. Do díla vstoupil někdy v květnu či červnu 2015 a to po odchodu kolegy [Anonymizováno]. Dílo bylo ve stavu rozpracovanosti, zhotovitel pokračoval v rámci svých pracovních kapacit. Termín dokončení byl sjednán někdy v půlce srpna 2015. Svědek uvedl, že zhotovitel byl v prodlení s prováděním díla a nestihly se všechny věci dokončit. Dílo sestávalo ze stavební části, která byla dokončena v září 2015 a dokladové části, která byla předávána až na konci října 2015. U dokladové části měli s objednatelem odlišné názory, jaké doklady jsou nutné při předání díla. Na konci října 2015 byl podepsán protokol o předání a převzetí díla. Svědek si vybavil, že první doklady objednateli předložil v srpnu 2015, tehdy jim byly vráceny z důvodu nedostatečnosti. Dělaly se zápisy z dozorových a kontrolních dnů, tyto vyhovoval pan [jméno FO], zápisy byly následně ze strany objednatele doručovány [Anonymizováno]. Zhotovitel se po těchto kontrolních dnech k zápisům vyjadřoval a rovněž reagoval písemně. Stavební deník vedl stavbyvedoucí pan [jméno FO] a pan [Anonymizováno]. Stavební deník byl přístupný na stavbě, v průběhu díla mohl objednatel do stavebního deníku dopisovat své výtky nebo vytýkané vady, ale s odstupem času si svědek nevybavuje, zda toto objednatel skutečně činil. Důvodem pro pozdější předání díla byly technické záležitosti, a to jak nedorealizované části objektů, tak neúplné doklady. Pokud se týká porušování povinností v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, pak si svědek nevybavil, že by ze strany objednatele bylo zhotoviteli něco vytýkáno. V rámci protokolu o předání a převzetí díla byly uvedeny seznamy vad a nedodělků. Při sjednání podpisu protokolu objednatel navrhoval dřívější termín 23. 10., svědek se toho účastnit nemohl, takže podpis proběhl až 26.

10. K dotazu, zda si svědek vybaví, zda a v kolika případech objednatel písemně vytknul zhotoviteli porušení povinností týkajících se řádného provádění díla, a to nad rámec zápisů z kontrolních dnů na stavbě pak svědek uvedl, že tyto písemné podání ze strany objednatele nebyly. Pokud byly vytýkány porušování povinností BOZP, tak na toto ze strany zhotovitele bylo určitě reagováno. Pokud objednatel vytýkal v průběhu realizace nějaké vady např. týkající se rovinatosti dlažby, kde i odbor dopravy 25. 8. 2015 vydal zákaz užívání stavby, tak až po předání a převzetí díla zhotovitel nechal vypracovat znalecký posudek, který tuto vytýkanou vadu neuznal. Svědek uvedl, že projektová dokumentace nebyla úplná a přesná, kdy např. 10. 9. 2015 architektka teprve dopřesňovala vzhled [Anonymizováno]. Svědek se účastnil kontrolních prohlídek každý týden nebo každý druhý týden, na stavbu chodil i mimo kontrolní dny, má za to, že jedenkrát za týden nebo jedenkrát za 14 dnů na stavbě určitě byl. Pokud není jméno svědka uvedeno v prezenčních listinách z jednotlivých kontrolních dnů, svědek uvedl, že na kontrolní prohlídky chodil, to že nebyl uveden v prezenčních listinách, není podstatné. On se mohl i zpozdit, a to za situace, kdy na [anonymizováno] [Anonymizováno] bylo jednání, u kterého nebyl. Tam se podepisovaly listiny, přičemž následně se šlo na stavbu a tam už být mohl. Pokud na některé z kontrolních prohlídek absentoval, tak tam byl ze strany zhotovitele buď pan [Anonymizováno] nebo pan [jméno FO]. V rámci firmy si pak sdělovali informace o pokračování díla. Svědek si nepamatoval, zda dělal záznamy ve stavebním deníku. Pokud se jedná o vyjadřování se k jednotlivým zápisům ke kontrolním prohlídkám, pak svědek uvedl, že buď formuloval dopis ze strany zhotovitele objednateli, a to buď mailem, nebo písemně a následně tento dokument podepisoval zástupce společnosti nebo korigoval text za zhotovitele a ten následně podepsal. Bylo to i z toho důvodu, že svědek byl zmocněn za společnost až v rámci spolupodpisu na protokolu o předání a převzetí díla, nebyl uveden ve smlouvě ani v dodatcích. Svědek uvedl, že nemá stavební vzdělání, na pozici výkonného ředitele žalovaného pracuje od roku 2001. Řeší technické věci, stavby, soutěže, veřejné zakázky, personální agendu.

28. Žalobcem doložený článek MF Dnes popisuje komplikace související s prováděním předmětného díla, tj. že ani na konci léta není [Anonymizováno] hotová. Z článku dále plyne prodlení žalované i při projektu v [Anonymizováno] (č. l. 304). Rovněž z ručně psaného dopisu [Anonymizováno] ze dne 14. 9. 2015 plyne, že v srpnu 2015 probíhaly v dané lokalitě hlučné stavební práce (č. l. 306).

29. Žalobce soudu dále na CD doložil fotografie z místa stavby, přičemž soud tento důkaz provedl u jednání dne 14. 10. 2021.

30. Žalobce soudu předložil zápisy z průběhu [právnická osoba]“ v období od 1. 7. 2014 do 30. 9. 2014, dále v období od 1. 4. 2015 do 30. 6. 2015.

31. Podle § 2048 odst. 1) občanského zákoníku ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém. Podle § 2051 občanského zákoníku nepřiměřeně vysokou smluvní pokutu může soud na návrh dlužníka snížit s přihlédnutím k hodnotě a významu zajišťované povinnosti až do výše škody vzniklé do doby rozhodnutí porušením té povinnosti, na kterou se vztahuje smluvní pokuta. K náhradě škody, vznikne-li na ni později právo, je poškozený oprávněn do výše smluvní pokuty. Podle § 2029 odst. 1, 2 občanského zákoníku finanční záruka vzniká prohlášením výstavce v záruční listině, že uspokojí věřitele podle záruční listiny do výše určité peněžní částky, nesplní-li dlužník věřiteli určitý dluh, anebo splní-li se jiné podmínky určené v záruční listině. Je-li výstavcem banka, zahraniční banka nebo spořitelní a úvěrní družstvo, jedná se o bankovní záruku. Záruční listina vyžaduje písemnou formu.

32. Z hlediska zjištěného skutkového stavu dospěl soud k následujícím závěrům.

33. Shora popsané důkazy podle názoru soudu jednoznačně dokládají, že žalovaná neprovedla dílo, k němuž se zavázala smlouvou o dílo ze dne 19. 3. 2014, řádně a včas, což byla podmínka pro vznik povinnosti žalobce dílo převzít. Tento závěr lze dovodit již z předávacího protokolu, z něhož je jednoznačně patrné, že přejímací řízení sice bylo zahájeno 14. 9. 2015, čemuž odpovídají tomu předcházející zápisy z prohlídek i vzájemná komunikace, nicméně toto bylo ukončeno – a dílo tedy bylo předáno – až ke dni 26. 10. 2015, což je pro posouzení této věci zcela zásadní. Z protokolu rovněž vyplývá, že teprve 19. 10. 2015 byla předána DSPS a zároveň z něj plyne, že další dokumentace byla předána ke dni podpisu protokolu, což potvrdil i svědek [tituly před jménem] [jméno FO] ve své výpovědi. Tento svědek potvrdil i nedokončenost díla a rozsáhlost nedodělků v září 2015. Ostatně i samotný předávací protokol je dostatečným dokladem o nesplnění povinnosti žalované dílo provést řádně a včas, když z něj bez pochyb plyne, že dílo bylo převzatou s celou řadou nedodělků, tj. že ani ke dni 26. 10. 2015 nebylo provedeno řádně (tedy bez vad). Průběžnou nedokončenost díla, tedy nezpůsobilost díla k předání a převzetí ve sjednaném termínu, ale ani ke dni 25. 9. 2015 (kdy nejdříve mělo být dílo podle žalované způsobilé k předání), podle názoru soudu dokládají i další důkazy, zejména výše specifikované zápisy z průběhu stavby a zápisy z prohlídek, které vzájemně korespondují a podle soudu ve svém souhrnu podávají relevantní a věrohodný obraz o průběhu provádění díla, a to zejména v tom smyslu, že žalovaná nedostála své povinnosti dílo provést včas (tedy ve sjednaném termínu) a řádně (tedy bez vad). Dokonce i účastníci řízení u jednání dne 29. 7. 2020 zaujali shodné stanovisko v tom, že převzetí díla proběhlo až 26. 10. 2015. Z provedených důkazů pak nelze podle soudu učinit závěr, že by zjištěné prodlení mělo být způsobeno na straně žalobce, jak se snažila navodit žalovaná. Zde je třeba v prvé řadě zohlednit obsah uzavřené smlouvy o dílo, z níž plyne, že žalovaná – jako profesionál v oboru – se zavázala pro žalobce dílo provést, prohlásila, že se předem seznámila se všemi podstatnými doklady a podpisem smlouvy akceptovala i rozsah dokumentace, kterou od žalobce obdrží, a to včetně projektu. Námitky žalované týkající se chybějícího stupně projektové dokumentace tak soud hodnotí jako účelové a nepřípadné. V dané souvislosti soud podotýká, že prodlení žalované nespočívalo jen v nedodání DSPS, ale v celé řadě nedodělků plynoucích ze zápisů z prohlídek a dále rovněž v nedodání řady dalších dokumentů, kdy ostatně i doklad o bankovní záruce 2 nemohl být řádně dodán dříve než 15. 10. 2015, kdy byl k ní vystaven dodatek č. [hodnota], o něhož byla žalovaná 30. 9. 2015 e-mailem upomínána. To, že žalovaná vyzvala k předání díla počátkem září 2015, pak podle soudu bez dalšího neprokazuje způsobilost díla k předání a je to sama žalovaná, kdo v předávacím protokolu – který představuje hmotněprávní podmínku pro předání díla – akceptovala termín předání a převzetí díla ke dni 26. 10. 2015. Zároveň soud vzal za prokázané, že ani stavební práce (jako jeden z dílčích celků) nebyly dokončeny nejen do 31. 7. 2015, ale ani do 17. 8. 2015. I tato skutečnost je doložena zejména zápisy z prohlídek (např. z prohlídky přímo ze dne 17. 8. 2015).

34. Další podstatnou skutkovou okolností je čerpání bankovní záruky. Zde soud vzal za prokázané, že žalobce čerpal z bankovní záruky 2 ([Anonymizováno]), čerpal z ní na základě výzvy ze dne 4. 10. 2016, odkázal přitom na čl. V.8 smlouvy o dílo a uvedl, že žalovaná během záruční doby nesplnila své povinnosti. Takto bylo čerpáno na nároky žalobce představované smluvní pokutou za prodlení se splněním dílčího termínu v srpnu 2015 (100 000 Kč) a porušení BOZP (400 000 Kč), tj. jedná se o nároky související s prováděním díla řádně a včas, nikoli o nároky z titulu smluvní záruky za jakost. Z bankovní záruky 2 tak mohlo být čerpáno až po předání a převzetí díla, které proběhlo dne 26. 10. 2015, přičemž platnost záruky byla prodloužena do 9. 10. 2016 dodatkem č. [hodnota] k bankovní záruce č. [Anonymizováno] , který byl sjednán dne 15. 10. 2015. Pokud se jedná o bankovní záruku 1, tak tato byla sjednána dle čl. 7 smlouvy o dílo a měla krýt finanční nároky objednatele za zhotovitelem, které vzniknou objednateli z důvodu porušení povinností zhotovitele týkajících se řádného provádění díla v předepsané kvalitě a smluvené době plnění, které zhotovitel nesplnil ani po předchozí písemné výzvě objednatele s účinností do 16. 6. 2015, resp. v prodlouženém termínu do 17. 8. 2015. Jak vyplynulo z písemného podání žalobce ze dne 5. 8. 2021 i z vyjádření u jednání soudu dne 14. 10. 2021, žalobce vůči žalovanému neuplatnil „předchozí písemnou výzvu objednatele“, jak bylo smluvně sjednáno. I tato záruka tak byla ze strany žalobce čerpána neoprávněně. Pokud žalobce namítal, že za „předchozí písemnou výzvu objednatele“ považoval zápisy z kontrolních dnů na stavbě, tak lze podotknout, že tento postup nebyl mezi stranami sjednán, navíc smluvní pokuta byla sjednána tak, že nebylo povinností žalobce uplatňovat veškeré vytýkané nedostatky a tyto sankcionovat smluvní pokutou, když v bodě XV odst. 4 smlouvy se uvádí, že „ smluvní strana, které vznikne právo uplatnit smluvní pokutu, může od jejího vymáhání na základě své vůle upustit“. V konečném důsledku lze poukázat na bod VII. odst. 6 smlouvy o dílo, která pojednává o kontrolních dnech na stavbě a zápisech z těchto kontrolních dnů, přičemž těmto zápisům není přisuzován takový účinek, aby nahradily či zastoupily „předchozí písemnou výzvu objednatele“ dle čl. V. odst. 7, která byla (resp. měla být) nezbytnou součástí právního úkonu při uplatnění bankovní záruky.

35. Co se týče právního posouzení žalobou uplatněného nároku, soud dospěl k závěru, že mezi účastníky byla uzavřena platná smlouva o dílo (skutečnost, že ve smlouvě je uveden odkaz na již obchodní zákoník z.č. 513/1991 Sb., jehož platnost a účinnost skončila k 31.12.2013 není podstatná, neboť sjednaný závazek byl hodnocen po obsahové stránce a byl shledán platným, jasným a závazným dle z.č. 89/2012 Sb.). Žalovaná měla povinnost provést dílo řádně a včas, tj. dílo dokončit a předat žalobci ve smluveném termínu a bez vad. Smluvní strany dále sjednaly jako hmotněprávní podmínku provedení díla podpis předávacího protokolu. Mezi stranami byla sjednána rovněž platná a určitá ujednání o smluvních pokutách, která zajišťovala konkrétní povinnosti žalované. Vzhledem k tomu, že žalovaná v řízení uznala nárok na zaplacení smluvní pokuty ve výši 70 000 Kč (čl. XV.1b) smlouvy) – viz protokol o jednání dne 29.7.2020 – čl.138 a násl., zabýval se dále soud pouze uplatněnou smluvní pokutou ve výši 1 400 000 Kč (čl. XV.1a smlouvy), která byla sjednána za prodlení žalované s předáním díla. Smluvní strany tedy navázaly smluvní pokutu na povinnost žalované dílo předat, což soud hodnotí jako právní jednání žalované s úmyslem splnit svůj dluh, které vede k umožnění nakládání s předmětem smlouvy v souladu s jejím účelem. Ze smlouvy samotné je patrné, že aby mohlo být dílo předáno, muselo být řádně dokončeno. To se podává mimo jiné z čl. XI.1 a XI.2, z nichž je zřejmé, že dílo má být dokončeno a předáno, resp. že bude-li zjištěno, že dílo dokončeno není, je zhotovitel povinen nejprve dílo dokončit a následně se bude přejímací řízení opakovat. Zároveň v čl. XI.2.3 je výslovně sjednáno, že objednatel není povinen převzít dílo, které není řádně ukončeno. Soud tedy uzavírá, že podle smluveného režimu nebyl žalobce povinen převzít dílo, které nebylo řádně dokončeno, čímž se strany odchýlily od režimu § 2628 o. z., a proto nebylo nezbytné se blíže detailně zabývat povahou vad zjištěných v rozhodném období září a října 2015 v tom smyslu, zda šlo o vady takové povahy, které vzhledem ke konkrétnímu dílu nebrání dílu sloužit svému účelu. Zároveň v řízení nebyly zjištěny takové okolnosti, z nichž by šel vyvodit závěr, že prokázané prodlení žalované bylo (spolu)zaviněno žalobcem, na které – ovšem pouze obecnými tvrzeními – poukazuje žalovaná, tedy že by žalobce objektivně zdržoval přejímací řízení. Naopak, z provedených důkazů vyplývá, že žalobce důsledně kontroloval realizaci díla a poměrně detailně a v krátkých časových úsecích opakovaně upozorňoval žalovanou na již existující problémy, jakož i na obavy z toho, že se dílo nestihne dokončit včas. Byly tedy splněny předpoklady pro vznik nároku na smluvní pokutu, a to za období vymezené dodatkem č. [hodnota] ke smlouvě o dílo a předávacím protokolem, tj. od 18. 8. 2015 do 26. 10. 2015. Jde celkem o 70 dnů, což v sazbě 20 000 Kč denně činí celkem 1 400 000 Kč. Pokud totiž účastníci řízení sjednali smluvní pokutu za prodlení žalované s předáním díla, aniž by působnost tohoto ujednání z časového či věcného hlediska nějak omezili, je třeba dovodit, že smluvní pokuta zajišťovala povinnost žalované k předání díla po celou tuto dobu. K tomu soud dále podotýká, že důvodnost uplatněného nároku vyplývá rovněž z dodatku č. [hodnota] v tom smyslu, že pokud strany v červnu 2015 modifikovaly původní termín plnění, znovu tím žalovaná převzala odpovědnost za to, že v takto prodlouženém termínu dílo dokončí a předá; v případě, že by se na stavbě vyskytovaly významné problémy mimo její sféru (např. nesoučinnost žalobce), lze předpokládat, že by si žalovaná jako profesionál a odborník v dodatku vymínila zmínku o takových skutečnostech nebo přizpůsobení konečného termínu předání. Nic z toho však prokázáno nebylo.

36. S ohledem na výše uvedené je tedy žalobní nárok uplatněn důvodně, a to do výše 970.000 Kč. Celá požadovaná částka 1.470.000 Kč nebyla přiznána z důvodu námitky započtení ve výši 500.000 Kč vznesené ze strany žalovaného a vyplývající z bankovní záruky 1, když tato námitka byla uplatněna v podání žalovaného ze dne 23. 8. 2021 (doručená žalobci soudem v rámci předvolání k jednání dne 9. 9. 2021). Neoprávněnost čerpání bankovní záruky je podrobně rozebrána v bodě 34 odůvodnění tohoto rozsudku, soud proto na toto odůvodnění pro zestručnění odkazuje. Soud dále poukazuje na judikaturu Nejvyššího soudu ČR, pokud se jedná o námitku žalobce, že k započtení ze strany žalovaného došlo až po koncentraci řízení: „Učinil-li žalovaný právní úkon směřující k započtení až poté, co nastaly účinky koncentrace řízení podle § 118a o.s.ř., nebrání koncentrace řízení tomu, aby soud přihlédl k existenci započtené vzájemné pohledávky, která měla vzniknout a stát se splatnou před koncentrací řízení, a k označeným důkazům, i když nebyla existence této pohledávky tvrzena a důkazy k ní nebyly navrženy již před koncentrací“ (viz Rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 28. 8. 2018 sp. zn. 32 Cdo 4182/2016). Za tohoto stavu věci tak byla žalobci z titulu neuhrazené smluvní pokuty přiznána částka 970.000 Kč, výrokem II. byl nárok žalobce zamítnut co do 500.000 Kč z titulu započtení pohledávek.

37. Pokud žalovaný navrhoval postup dle § 2051 občanského zákoníku (moderační právo soudu vůči nepřiměřeně vysoké smluvní pokutě), pak soud neshledal opodstatněnost tohoto návrhu, a to za situace, kdy cena za dílo byla v rozsahu cca 29 mil Kč včetně DPH (při jejím sjednání), žalovaný jakožto dlouhodobý podnikatelský subjekt v oboru stavebnictví s její výší při uzavírání smlouvy bez výhrad souhlasil, přičemž rovněž musel detailně znát veškeré právní a finanční důsledky při neplnění smluvních ujednání, přičemž rovněž bylo vzato v potaz, že výše smluvní pokuty dle článku XV. odst. 1 písm. a) činí 0,068 %, dle písm. b) 0,034 % a písm. g) 0,172 % ze sjednané ceny za dílo, tedy smluvní pokuta a její výše reflektovala důvody možného prodlení ze strany zhotovitele a závažnost těchto důvodů.

38. Ke vzájemnému návrhu žalované na zaplacení 500 000 Kč z titulu neoprávněně čerpané bankovní záruky uvádí soud následující.

39. Ve vztahu k bankovní záruce obecně platí, že pro vznik oprávnění dlužníka požadovat po věřiteli vrácení plnění, které na jeho úkor neoprávněně získal na základě bankovní záruky dle § 321 odst. 4 obch. zák., resp. pro vznik povinnosti věřitele takto získané plnění dlužníkovi vrátit, není podmínkou, aby dlužník nejprve uhradil bance to, co v souladu s bankovní zárukou plnila věřiteli (rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 12. 9. 2018, sp. zn. 31 Cdo 3936/2016). Podle rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 28. 5. 2014, sp. zn. 32 Cdo 1730/2012 pak platí, že pro posouzení práva věřitele na plnění ze záruky nutno vycházet pouze z obsahu záruční listiny a ve vzájemném vztahu mezi věřitelem a dlužníkem ze smlouvy mezi věřitelem a dlužníkem. Podle rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 30. 3. 2021, sp. zn. 29 Cdo 1872/2019 pak platí, že právo dlužníka na plnění dle § 321 odst. 4 obch. zák. je logickým důsledkem ustanovení § 321 odst. 2 obch. zák. Jestliže dlužník uzavřel smlouvu s bankou o vystavení bankovní záruky ve prospěch věřitele a věřitel v souladu s touto listinou získal od banky ujednané plnění, pak vzniká nepochybně dlužníku povinnost (dle podmínek uvedených ve smlouvě mezi bankou a dlužníkem) zaplatit bance to, co plnila věřiteli na základě záruční listiny, jejíž obsah je v souladu se smlouvou uzavřenou mezi bankou a dlužníkem. Pokud dlužníku vznikl závazek zaplatit bance to, co plnila věřiteli (za podmínek obsažených v bankovní záruce) a současně bylo zjištěno, že věřitel získal v souladu s bankovní zárukou plnění, na něž neměl vůči dlužníkovi nárok, lze za logický důsledek vzniku popsané situace považovat vznik povinnosti věřitele takové plnění dlužníkovi vrátit a nahradit mu škodu tím způsobenou.

40. Soud se v prvé řadě zabýval vznesenou námitkou promlčení. Podle § 617 odst. 1 o. z. platí, že i po uplynutí promlčecí lhůty se strana může dovolat svého práva při obraně proti právu uplatněnému druhou stranou, pokud se obě práva vztahují k téže smlouvě nebo k několika smlouvám uzavřeným co do účelu v závislosti na sobě. O takový případ se jedná i v tomto případě, kdy žalovaná se svého práva dovolává při obraně a přitom se dané právo vztahuje ke smlouvě o dílo, neboť tvrzenou neoprávněnost čerpání bankovní záruky je třeba posuzovat právě podle smlouvy o dílo, byť je zde dán ještě další právní vztah vůči garantující bance. V opačném případě by námitka promlčení relevantní být mohla, když informace o vyčerpání bankovní záruky byla žalované doručena již 12. 10. 2016 a vzájemný návrh byl u soudu uplatněn teprve dne 18. 10. 2019. To, kdy si banka zúčtovala vyplacenou bankovní záruku vůči žalované (19. 10. 2016 a 22. 11. 2016) by pak rozhodující nebylo, neboť, jak je uvedeno výše, pro vznik oprávnění dlužníka požadovat po věřiteli vrácení plnění, které na jeho úkor neoprávněně získal na základě bankovní záruky, resp. pro vznik povinnosti věřitele takto získané plnění dlužníkovi vrátit, není podmínkou, aby dlužník nejprve uhradil bance to, co v souladu s bankovní zárukou plnila věřiteli. Žalovaná v řízení neprokázala, že by žalobce před uplatněním vzájemného návrhu vyzvala k úhradě ve smyslu § 1958 o. z., přestože žalovanou tvrzený nárok z titulu neoprávněně čerpané bankovní záruky je nárokem, jehož splatnost se odvíjí od § 1958 o. z. Soud proto vyšel z toho, že jestliže se v řízení nepodaří prokázat, kdy byl dlužník o splnění závazku požádán, je třeba za doručení výzvy k plnění peněžitého závazku považovat doručení žaloby (např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 28. 7. 2010, sp. zn. 23 Cdo 4322/2009). V době podání návrhu tak sice uplatněný nárok splatný nebyl, nicméně vzájemný návrh byl žalobci doručen dne 29. 11. 2019. Podle § 1958 odst. 2 o. z. pak platí, že neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu. Vzhledem k tomu, že soud rozhoduje až podle stavu v době vydání rozsudku, jakož i s přihlédnutím k postoji žalobce, který i poté, co mu byl vzájemný návrh doručen, neprojevil vůli daný nárok uhradit, naopak jej zcela popíral, dospěl soud k závěru, že nejsou splněny podmínky pro zamítnutí vzájemného návrhu pro předčasnost.

41. Pro posouzení důvodnosti uplatněného protinávrhu je zásadní zejména to, zda bankovní záruka byla čerpána důvodně, tj. v souladu se smlouvou o dílo. Zde soud považuje úvodem za důležité zdůraznit, že smlouva předpokládala dvě bankovní záruky s různým účelem. Bankovní záruka 1 kryla „finanční nároky objednatele za zhotovitelem, které vzniknou objednateli z důvodu porušení povinností zhotovitele týkajících se řádného provádění díla v předepsané kvalitě a smluvené době plnění, které zhotovitel nesplnil ani po předchozí písemné výzvě objednatele“ s účinnosti do 16. 6. 2015, zatímco bankovní záruka 2 kryla „finanční nároky objednatele za zhotovitelem, které vzniknou z důvodu porušení povinností zhotovitele v průběhu části záruční doby, které zhotovitel nesplnil ani po předchozí písemné výzvě objednatele“ s účinností po dobu 12 měsíců. Z provedeného dokazování vyplývá, že bankovní záruka byla čerpána z titulu smluvních pokut za porušení povinností žalované při provádění díla (tedy před jeho předáním a vznikem záruky za jakost), neboť tyto byly uplatněny za porušování povinností z hlediska BOZP a dále za prodlení s plněním dílčího termínu (10. 8. 2015). Zároveň ale bylo prokázáno, že žalobce bankovní záruku čerpal v říjnu 2016, kdy platila bankovní záruka 2, tj. záruka č. [Anonymizováno]. Tato bankovní záruka se však podle obsahu smlouvy vztahovala k nárokům, které vzniknou až v průběhu záruční doby z důvodu porušení povinností žalovanou. Jestliže smluvní strany ve smlouvě obě bankovní záruky z hlediska věcného i časového rozsahu důsledně rozlišovaly, pak to jen potvrzuje to, že obě bankovní záruky měly krýt jiné typy nároků, a to zjednodušeně řečeno nároky vzniklé při provádění díla na straně jedné a nároky vzniklé v průběhu záruční doby na straně druhé. Pokud by měla bankovní záruka krýt obecně všechny finanční nároky žalobce ze smlouvy, ať už v průběhu provádění, anebo následně v průběhu běhu záruční doby, nedávalo by takové věcné i časové dělení smysl. Z toho soud činí závěr, že pokud žalobce na nároky vzniklé při provádění díla (prodlení s plněním dílčího termínu a porušení BOZP) čerpal plnění z bankovní záruky 2, která kryla „nároky ze záruky“, postupoval tak v rozporu se smlouvou o dílo a příslušné prostředky tak získal neoprávněně a v rozporu se sjednanými podmínkami. To, že banka dané prostředky vyplatila, na tom nic nemění, neboť ani nemohla postupovat jinak. Žalované proto vznikl nárok na vydání takto neoprávněně získané částky, kterou soud hodnotí jako bezdůvodné obohacení, neboť šlo o plnění bez právního důvodu, jehož přijetím se žalobce neoprávněně obohatil na úkor žalované. Dle shora uvedených zjištění soudu a právního posouzení je tak vzájemný návrh žalovaného na zaplacení částky 500.000 Kč po právu a byl proto žalovanému přiznán výrokem III. tohoto rozsudku.

42. Ve vztahu k otázce náhrady nákladů řízení soud vyšel z toho, že projednával jak žalobu, tak vzájemnou žalobu, kdy se jedná o dva samostatné nároky a při rozhodování o náhradě nákladů řízení se každá z těchto věcí považuje za samostatnou, přičemž i náhradu nákladů řízení je třeba posoudit samostatně. Náklady, které účastník současně vynaložil na více společně projednávaných věcí, je třeba rozdělit podle poměru výše jednotlivých nároků (tj. podle toho, jak se ta která ze společně projednávaných věcí podílela na vzniku těchto nákladů). Žalobkyně se domáhala zaplacení částky 1.470.000 Kč, žalovaná se později podanou vzájemnou žalobou domáhala zaplacení částky 500.000 Kč. Celkem jde o částku 1.970.000 Kč. Podle § 12 odst. 3 vyhl. č. 177/1996 Sb. se za tarifní hodnotu považuje součet tarifních hodnot spojených věcí. Podle § 7 citované vyhlášky odměna za jeden úkon právní služby z částky 1.970.000 Kč činí 16.180 Kč. Z celkově žalovaných částek 1.970.000 Kč je podíl žalovaného nároku žalobkyně 74,6 % a žalovaného nároku žalované 25,4 % (1.970.000 Kč = 100 %, 1.470.000 Kč = 74,6 %, 500.000 Kč = 25,4 %). Žalobkyni vznikly tyto účelně vynaložené náklady: - soudní poplatek za žalobu ve výši 73.500 Kč; jiné náklady požadovány nebyly. Žalovanému zastoupenému advokátem byly přiznány tyto účelně vynaložené náklady: - převzetí a příprava věci, podání odporu, zastupování u jednání soudu 6x (25.10.2018, 29.7.2020, 23.9.2020, 5.10.2020, 3.8.2021, 14.10.2021), dále podání vzájemného návrhu (převzetí v této věci je již součástí převzetí a přípravy věci na začátku sporu), vyjádření k námitce promlčení, doplnění tvrzení 10.8.2021, doplnění procesní obrany 23.8.2021 (další doplnění procesní obrany ze dne 12.10.2021 je nadbytečné, neboť bylo již obsaženo v podání ze dne 23.8.2021). – celkem tedy 12 úkonů po 16.180 Kč – tj. 194.160 Kč - dále 12x režijní paušál po 300 Kč, tj. 3600 Kč - náhrada za ztrátu času k 6jednání soudu - 2půlhodiny ztráty času ke každému z jednání, 12krát 100 Kč, 1.200 Kč - cestovné k jednáním (6krát) soudu vozidlem [Anonymizováno] RZ [SPZ] se spotřebou 6,6 l nafty/100km a vzdálenosti soudu od sídla advokátní kanceláře 20km jedna cesta (cena 1l PHM 29,80 Kč – 25. 10. 2018, 31,80 Kč – 29. 7. 2020, 23. 9. 2020, 5. 10. 2020, 27,20 Kč – 3. 8. 2021, 14. 10. 2021) a základní sazbě (4,00 Kč/km - 25. 10. 2018, 4,20 Kč/km - 29. 7. 2020, 23. 9. 2020, 5. 10. 2020, 4,40 Kč/km - 3. 8. 2021, 14. 10. 2021), tj. jízdné: 231,50 Kč (25. 10. 2018), 244,30 Kč (29. 7. 2020, 23. 9. 2020, 5. 10. 2020) a 241,30 Kč (3. 8. 2021, 14. 10. 2021), tj. celkem 1,447 Kč - DPH 21% 42.085 Kč. Celkové náklady řízení činí u žalovaného 270.139 Kč.

43. V řízení o zaplacení částky 1.470.000 Kč, v němž byla žalobkyně úspěšná co do 66 % a neúspěšná co do 34 %, je celkový úspěch žalobkyně 32 %. Žalobkyně má proto právo na náhradu nákladů řízení podle § 142 odst. 2 o.s.ř. ve výši 32 % z celkově požadovaných 73.500 Kč, tj. 23.520 Kč. V řízení o vzájemné žalobě o zaplacení částky 500.000 Kč, v němž byl žalovaný úspěšný co do 100 % (požadováno 500.000 Kč, přiznáno 500.000 Kč), přičemž podíl žalovaného nároku ve sporu je 25,4 % oproti celku, tj. proto má žalovaný právo na náhradu nákladů řízení podle § 142 odst. 2 o.s.ř. ve výši 68.615 Kč (25,4 % z celkových 270.139Kč). Soud proto výroky IV. a V. rozhodl o povinnosti žalovaného zaplatit žalobkyni na nákladech řízení 23.520 Kč a u vzájemné žaloby o povinnosti žalobkyně zaplatit žalobci k rukám jeho právního zástupce 68.615 Kč, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Poučení