114 C 6/2022 - 106

Rubrum

Okresní soud ve Vsetíně – pobočka ve Valašském Meziříčí rozhodl samosoudkyní Mgr. Ludmilou Gerlovou ve věci žalobce: [osobní údaje žalobce] zastoupený advokátem [údaje o zástupci] proti žalovanému: [osobní údaje žalovaného] zastoupený advokátem [anonymizováno] [jméno] [příjmení] sídlem [adresa] o zaplacení částky 219 821 Kč s příslušenstvím takto:

Výrok

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 163 987 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 163 987 Kč od 27. 9. 2022 do zaplacení, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba, aby byl žalovaný povinen zaplatit žalobci částku 55 834 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 55 834 Kč Kč od 27. 9. 2022 do zaplacení, se zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 49 791 Kč k rukám [anonymizováno] [jméno] [příjmení], advokáta, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

IV. Žalobce je povinen zaplatit státu – České republice na účet Okresního soudu ve Vsetíně částku 105 Kč ve lhůtě do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

V. Žalovaný je povinen zaplatit státu – České republice na účet Okresního soudu ve Vsetíně částku 307 Kč ve lhůtě do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění

1. Žalobce se žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne 7. 10. 2022 domáhal po žalovaném zaplacení částky 219 821 Kč s příslušenstvím. Uváděl, že mezi žalobcem jako spotřebitelem a žalovaným jako podnikatelem byla uzavřena smlouva o dílo, na jejímž základě se žalovaný zavázal provést pro něj do 26. 11. 2021 rekonstrukci nemovitosti za cenu 517 530 Kč. Žalobce zaplatil žalovanému zálohu na cenu díla 362 271 Kč. Žalovaný zaslal žalobci přípisem ze dne 6. 6. 2022, že z důvodu údajného prodlení objednatele odstupuje od smlouvy o dílo. Žalobce odstoupení od smlouvy ze strany žalovaného odmítl, naopak žalobce dopisem ze dne 2. 8. 2022 odstoupil od smlouvy o dílo z důvodu prodlení na straně žalovaného jakožto zhotovitele. Žalovaná částka představuje rozdíl mezi uhrazenou zálohou 362 271 Kč a cenou provedených prací 207 082 Kč podle jím zajištěného zjišťovacího protokolu s připočtením smluvní pokuty 0,05 % denně z ceny díla 517 530 Kč za každý den prodlení od 27. 11. 2021 do 2. 8. 2022, tedy smluvní pokuty 64 632 Kč.

2. Soud vydal v této věci elektronický platební rozkaz, který byl zrušen včas podaným odporem žalovaného.

3. Žalovaný navrhl zamítnutí žaloby. Uvedl, že nárok uplatněný v žalobě neuznává a popírá, že se dostal do prodlení se splněním díla. Naopak to byl žalobce, který svou nečinností a aktivitami při provádění díla mařil jeho provádění a znemožňoval jeho provádění. Žalovaný nemohl dílo dokončit, protože žalobce byl v prodlení s poskytováním součinnosti žalovanému. To prodlení spočívalo v prodlení [právnická osoba], kterou zajišťoval žalobce, od začátku srpna 2021 do konce září 2021, v prodlení s prováděním elektroinstalace, kterou žalobce prováděl svépomocí, od začátku srpna 2021 do konce září 2021, v prodlení s vložením izolační vaty v části schodiště a chodby v 1. patře od 1. 6. 2021 do května 2022, v prodlení v důsledku nedozdění dveřních otvorů od listopadu 2021 do května 2022, v prodlení s vyzděním koupelny od září 2021 do května 2022. Uvedl, které práce kvůli těmto pracím nemohl provést a kolik času by na jejich dokončení potřeboval. Uváděl, že žalobce opakovaně prohlašoval, že žalovanému nic navíc nezaplatí, vznikla potřeba víceprací, ale nabídku ceny dalších víceprací žalobce neakceptoval. Žalovaný odstoupil od smlouvy o dílo podle § 2002 odst. 1 občanského zákoníku s ohledem na to, že žalovaný v důsledku nečinnosti a pasivity žalobce neměl možnost dílo dokončit ani předat, žalobce avizoval penalizaci za nedokončení díla v termínu dle smlouvy o dílo a deklaroval stanovisko, že další práce žalovanému nezaplatí. Zálohu 362 271 Kč žalovaný zcela proinvestoval podle rozpočtu. Žalobcem předložený zjišťovací protokol neodpovídá skutečnosti, je neúplný a nezohledňuje nesoučinnost žalobce. Ocenění dodávek žalovaného na částku 207 082 Kč nezahrnuje všechny provedené práce a dodávky materiálu. Nárok na zaplacení smluvní pokuty žalovaný zcela odmítá, neboť z jeho strany a jeho zaviněním nedošlo k prodlení se zhotovením díla.

4. Soud ve věci provedl následující listinné důkazy a důkazy videozáznamy, z nichž zjistil: -) z listiny„ Smlouva o dílo“ (č.l. 18 – 22), že tuto uzavřeli dne 9. 6. 2021 žalobce jako objednatel a žalovaný jako zhotovitel. Předmětem díla byla rekonstrukce domu podle cenové nabídky, která byla přílohou smlouvy. Stavba měla být zahájena 1. 6. 2021 a dokončena 26. 11. 2021 s tím, že zhotovitel si vyhrazuje právo na posunutí o termínu o dobu, kdy nebylo možno provádět práce v náležité kvalitě z důvodu nepříznivého počasí s doplněním, že změna termínu bude pro projednání s objednatelem upřesněna formou zápisu ve stavebním deníku nebo písemným dodatkem ke smlouvě. Cena byla sjednána na částku 517 530 Kč včetně materiálu a DPH, záloha činila 362 271 Kč. V čl. 8 smlouvy bylo sjednáno, že pokud vznikne při provádění díla požadavek na změnu provedení díla oproti položkovému rozpočtu, popřípadě na další práce nezachycené v položkovém rozpočtu, bude tato skutečnost posuzována jako méněpráce, popř. vícepráce a takové změny lze provádět pouze na základě odsouhlaseného zápisu ve stavebním deníku s vymezením rozsahu méněprací či víceprací a v případě změn či víceprací bude dohodnuta cena, termín provedení a způsob zaplacení a přesáhne-li cena víceprací 20 000 Kč, bude vypracován dodatek ke smlouvě o dílo. V č.l. 8 .7.2 smlouvy bylo sjednáno, že jestliže přerušením prací v důsledku prodlení objednatele s poskytnutím součinností a bodu 6.2 (zaplacení ceny díla) bude trvat déle než 1 měsíc nebo v této lhůtě nebude sjednána změna smlouvy, má zhotovitel právo od smlouvy odstoupit. Objednatel v tom případě převezme dosud provedenou část díla a věci připravené ke zhotovení díla na staveništi a převzatou část díla zaplatí do sjednané lhůty. V čl. 9 .2.1 smlouvy byla sjednána smluvní pokuta 0,05 % z ceny díla za každý den prodlení se zhotovením díla v termínu dle bodu 5.1 smlouvy, tedy do 26. 11. 2021. V čl. 9 .2.3 smlouvy bylo sjednáno, že v případě nedodržení termínů spolupůsobení objednatele se termíny plnění včetně smluvních pokut zhotovitele posunují o dobu nedodržení termínů spolupůsobení objednatele. V čl. 10 .1.2 bylo sjednáno, že v případě, že dojde ke zrušení nebo k odstoupení od smlouvy objednatelem, uhradí objednatel zhotoviteli náklady v rozsahu podle § 642 odst. 1 občanského zákoníku, které zhotoviteli v důsledku odstoupení od smlouvy vznikly, a to včetně prokazatelně vzniklých škod. V čl. 10 .1.3 smlouvy bylo sjednáno, že v případě, že dojde ke zrušení nebo k odstoupení od smlouvy ze strany zhotovitele, uhradí zhotovitel objednateli náklady, které objednateli v důsledku odstoupení od smlouvy vznikly, a to včetně prokazatelně vzniklých škod. V čl. 10 smlouvy bylo sjednáno, že dodatky a změny ke smlouvě budou prováděny písemně. Přílohou smlouvy byla cenová nabídka obsahující vždy jednotlivé položky sjednaných prací, množství a cenu za položky s tím, že cena je včetně materiálu; -) z listin„ Potvrzení o provedení tuzemské odchozí úhrady“ (č.l. 4 – 5, 23 – 24), že na účet žalovaného uvedený ve smlouvě o dílo byly z účtu [jméno] [příjmení] dne 9. 6. 2021 poukázány částky 100 000, 100 000 Kč a 62 271 Kč, a dne 10. 6. 2021 částka 100 000 Kč; -) z listiny vyhotovené dne 24. 5. 2022 obsahující ručně psaný text podepsaný žalobcem a žalovaným (č.l. 6), že žalobce a žalovaný se dne 24. 5. 2022 dohodli, že žalovaný nastoupí na rekonstrukci rodinného domu [ulice a číslo], [obec] dne 6. 6. 2022 a provede práce spočívající v opravě oken, dozdění dveřních otvorů, chybějící omítky a veškeré podhledy; -) z dopisu právního zástupce žalovaného adresovaného žalobci ze dne 6. 6. 2022 včetně plné moci, podací stvrzenky a dodejky (č.l. 7 – 8, 39 - 40), že žalovaný uvedeným dopisem prostřednictvím svého právního zástupce odstoupil od smlouvy o dílo uzavřené mezi účastníky s odůvodněním, že tak činí s ohledem na avizovanou penalizaci za nedokončení díla v termínu dle smlouvy o dílo, který nemohl přes upakovaná upozornění vinou žalobce dodržet, s ohledem na skutečnost, že kvůli nečinnosti a pasivitě žalobce nemá žalovaný možnost dílo dokončit ani předat, a s ohledem na deklarované stanovisko žalobce, že další práce podle smlouvy žalobce žalovanému nezaplatí. Dopis shrnuje důvody, kdy žalovaný se vinou žalobce opakovaně dostal situace, kdy nemohl v provádění díla pokračovat a nemohl jej dokončit, přičemž se jedná o tytéž důvody, které zmiňuje v tomto řízení, tedy neprovedení přizdívky dveřních otvorů žalobcem bránící dokončení okolních omítek a sádrokartonových podhledů, nevyzdění příčky v koupelně bránící dokončení koupelny, neprovedení elektroinstalace ovlivňující zásadním způsobem termín dokončení díla, prodlení se zhotovením vodařských a topenářských prací a neprovedení tlakové zkoušky bránící zaomítání vysekaných otvorů a drážek. Dopis obsahuje informaci, že záloha 362 271 Kč je již proinvestována a část díla odpovídající této záloze je již hotova. Přiložen byl rozpočet provedených prací ze dne 8. 5. 2022 (č.l. 8 verte) na částku 377 859 Kč, z nichž většina odpovídala pracím uvedeným v cenové nabídce přiložené ke smlouvě, sádrokartonové podhledy, penetrace, perlinka a štuková omítka byly oproti cenové nabídce přiložené ke smlouvě účtovány pouze z části, bez rozlišení, zda jde perlinku a omítku v přízemí či patře, naopak navíc byl vyúčtován materiál – sádra a profily na částku 24 362 Kč a práce navíc 30 914 Kč. Položky likvidace sutě včetně vynošení, manipulace s materiálem a cestovní režie byly vyúčtovány celé podle smlouvy. Podle podací stvrzenky byl dopis podán k poštovní přepravě dne 6. 6. 2022 a doručen dne 8. 6. 2022; -) z rozpočtu provedených prací ze dne 8. 5. 2022 (č.l. 38, 53), který žalovaný přiložil ke svému vyjádření soud, soud zjistil, že se jedná o obdobnou listinu jako byla přiložena k odstoupení od smlouvy žalovaným, nicméně některé položky v ní byly oceněny odlišně, v některých případech byly upraveny i výměry a celková cena provedeného díla měla činit 351 158 Kč; -) z dopisu původní právní zástupkyně žalobce [příjmení] [jméno] [příjmení] adresovaného právnímu zástupci žalovaného ze dne 14. 6. 2022 (č.l. 9 – 10) soud zjistil, že žalobce vyslovil nesouhlas s tím, že záloha 362 271 Kč již byla proinvestována. K přizdívkám dveřních otvorů uvedl, že si je nikdy nevyhradil, naopak upozorňoval zedníka, že by se měly dozdít podle výkresů, které má žalovaný k dispozici. K příčce v koupelně uvedl, že koupelna nebyla v nabídce žalovaného a nikdo po žalovaném nechtěl, aby ji zhotovil, příčka vyzděná není. K elektroinstalaci uvedl, že byla připravena v horních místnostech v září 2021, dne 21. 3. 2022 žalovanému osobně předával výzvu k dokončení díla, na niž nereagoval a v té době byla elektřina dokončená. Opakované drážky do hotových omítek se udály, ale nikdo to u žalovaného nereklamuje. Vodařské a topenářské práce byly hotové koncem září 2021 i s tlakovou zkouškou. Pokud by žalovaný udělal omítky na vybouraných místech a čekal na vyzrání 30 dnů, na konci října, minimálně do konce listopadu měl ještě měsíc. Na nabídku víceprací nereagoval, protože podle smlouvy se musí uvést ve stavebním deníku. Žalovaný mu poslal návrh na vícepráce 7. 2. 2022 ve 22:05 hodin a druhý den ráno je nastoupil provést, nemohl reagovat. S částkou za lešení nesouhlasil, žalovaný to odsouhlasil a poslal fakturu za práci bez této částky. Mimo to žalovanému zaplatil za zadělání okenních otvorů folií 1 760 Kč a za zabezpečení přístavby 3 120 Kč. Pasivita byla jen u zhotovitele, který opakovaně sděloval, že má zájem to dodělat. Dne 24. 5. 2022 se na stavbě dohodli, že mu zaplatí vícepráce, ať pokračuje, on souhlasil, podepsal zápis a nakonec jej nedodržel. Dne 6. 6. 2022 žalovaný nastoupil na reklamaci špalet oken, které nešly otevírat a zároveň dodělával práce, o nichž již uváděl, že jsou hotové. Žalobce žádal, aby s ohledem na to, že žalovaný navrhuje odstoupit od smlouvy, žalovaný připravil předávací protokol s uvedením, které práce provedl, doložil stavební deník a vystavil fakturu za doposud provedené práce; -) z dopisu právního zástupce žalovaného adresovaného právní zástupkyni žalobce ze dne 30. 6. 2022 (č.l. 11), že tento sdělil, že žalovaný trvá v celém rozsahu na svém stanovisku ze dne 6. 6. 2022; -) z dopisu nového právního zástupce žalobce [příjmení] [jméno] [příjmení] právnímu zástupci žalovaného ze dne 2. 8. 2022 a doručenky (č.l. 12 – 13), že tento zpochybnil platnost odstoupení od smlouvy ze strany žalovaného a naopak on za žalobce odstoupil od smlouvy o dílo z důvodu prodlení žalovaného s dokončením díla téměř 8 měsíců. Uváděl, že žalovanému vznikla povinnost vrátit zálohu 362 271 Kč a naopak jeho klientovi vydat peněžitou náhradu za provedené práce, kterou je nutno zjistit, žalovaný byl tedy vyzván k dostavení se na místo stavby, kde bude sepsán zjišťovací protokol o skutečném stavu věci s upozorněním, že pokud se žalovaný nedostaví, bude zjišťovací protokol sepsán bez účasti žalovaného. Dále upozornil na povinnost žalovaného uhradit smluvní pokutu ve výši 61 587 Kč za prodlení žalovaného s dokončením díla s tím, že neuznává prodlení na své straně a pokud jej žalovaný tvrdí, nechť jej specifikuje a prokáže zápisy ve stavebním deníku. Tento dopis byl doručen právnímu zástupci žalovaného 2. 8. 2022; -) z listiny„ zjišťovací protokol ze dne 11. 8. 2022“ (č.l. 14), že tento obsahuje podpisy [anonymizováno] [jméno] [příjmení] jakožto spolumajitelky nemovitosti, žalobce, [anonymizováno] [jméno] [příjmení] jakožto stavebního dozoru a [anonymizováno] [jméno] [příjmení] jakožto stavebního dozoru s tím, že jde o autorizovaného inženýra pro pozemní stavby, zaznamenána byla nepřítomnost žalovaného. Zjišťovací protokol obsahuje jednotlivé položky podle rozpočtu provedených prací, který byl přiložen k dopisu žalovaného ze dne 6. 6. 2022, komentář k jednotlivým zjištěním a celkovou zjištěnou cenu 207 082 Kč. V případě víceprací za částku 30 914 Kč je uvedeno:„ Nebylo odsouhlaseno, provedeno v rozporu se SoD“; -) z listiny„ Předžalobní výzva na zaplacení částky ve výši 219 821 Kč“ (č.l. 15 - 17), že žalobce prostřednictvím svého právního zástupce provedl zápočet nároků žalobce na vrácení zálohy 362 271 Kč a na smluvní pokutu za dokončení díla 64 632 Kč na nárok žalovaného za provedené práce a dodávky materiálu oceněné na částku 207 082 Kč a vyzval žalovaného k zaplacení částky 219 821 Kč ve lhůtě 14 dnů ode dne doručení výzvy s upozorněním na vymáhání pohledávky soudně, nedojde-li k dobrovolnému plnění. Podle textu předžalobní výzvy byl k této přiložen zjišťovací protokol obstaraný žalobcem. Podle přiložené dodejky byla předžalobní výzva doručena právnímu zástupci žalovaného dne 12. 9. 2022; -) z e-mailu ze dne 7. 2. 2022 včetně jeho přílohy (č.l. 89, 57), že žalovaný poslal žalobci e-mail, v němž uvedl následující:„ Dobrý den, posílám rozpis prací navíc. Práce, na kterých jsme se dohodli, už jsou částečně provedené a potřebuji odsouhlasit ty ostatní, abychom mohli dokončit omítky. Prosím o info, zda je už elektroinstalace hotová a můžeme zaházet zasekané drážky na elektriku. S pozdravem [celé jméno žalovaného]“. Byla přiložena příloha, v níž byly uvedeny položky„ jádrová omítka vč. materiálu plochy“ – 23,3 m2 - 17 434 Kč, příplatek za ruční vynošení jádrové omítky 1. patro - 2 500 Kč, osekání staré omítky – šatna vč. likvidace – 1 340 Kč, zához voda, elektrika, topení - 8 200 Kč, příprava dveřních otvorů 5 ks - 7 400 Kč, vložení tepelné izolace práce – 37 m2 – 4 500 Kč, horní špalety okenní přízemí – 2 ks – 2 780 Kč, celková cena 44 154 Kč; -) z rozpočtu víceprací (č.l. 88) soud zjistil, že částka požadovaná žalovaným za vícepráce 30 914 Kč zahrnuje položky„ jádrová omítka vč. materiálu plochy“ – 23,3 m2 - 17 434 Kč, příplatek za ruční vynošení jádrové omítky 1. patro - 2 500 Kč, zához voda, elektrika, topení - 8 200 Kč, horní špalety okenní přízemí – 2 ks – 2 780 Kč; -) ze soupisu materiálu (č.l. 90) soud nezjistil žádné skutečnosti rozhodující pro posouzení této věci, neboť jde u listinu, z níž není zřejmé, kdo ji vystavil, komu byla určena, kdy byla vystavena a není z ní zřejmá ani souvislost s uvedenou zakázkou; -) z fotografií a videozáznamů na flash disku doloženém žalobcem (č.l. 62) soud zjistil, že ve složce„ Foto stavební dozor“ se nacházejí fotografie zachycující zeď po přiložení dlouhé vodováhy, na niž vodováha zcela nedoléhá. Dále je zachycena stavba v průběhu rekonstrukce, přičemž z fotografií je zjevné, že omítky kolem dveřních otvorů nejsou zpracovány až ke krajům, omítky nejsou všude dokončeny, stejně jako sádrokartonové podhledy, na záchodě není dokončeno zaomítání Geberitu. Ve složce„ foto ze stavby v květnu k soupisu 8. 5. 2022“ soud zjistil, že místnosti kuchyň, obývák byly téměř dokončeny včetně omítek a sádrokartonových podhledů s výjimkou dělící příčky. Z fotografií je také zjevné, že zde zůstaly ležet na sobě naskládané sádrokartonové desky, a to jednotky kusů zelených desek a desítku kusů bílých desek, a za nimi profily pro sádrokartony. Další fotografie obsahují nedokončené špalety – omítky kolem oken, které žalovaný podle tvrzení žalobce po nafocení ještě částečně opravil. Videozáznamy zachycují stav ke dni 28. 6. 2022, přičemž ze záznamu„ dětský pokoj 2“ je zjevné, že 3 ze 4 stěn zůstaly neomítnuté, jedna stěna byla omítnuta bez štukové omítky. Z videozáznamu„ koupelna přízemí, chodba přízemí, pracovna“ soud zjistil, že omítky a sádrokartony v těchto místnostech nebyly provedeny s výjimkou omítky v části chodby včetně štukové omítky. Videozáznam„ okno, schodiště, nedodělané“ obsahuje pouze jediné okno, okolo nějž nebyly dokončeny omítky. Na videozáznamu„ schodiště, dětský pokoj“ jde vidět, že omítky kolem schodiště do patra byly hotové včetně štukové omítky, v dětském pokoji byla dokončená jedna zeď. Sádrokartonové stropy nebyly provedeny. Za jedním otvorem pro dveře nahoře v patře je vidět, že zde není vyzděná příčka, jsou zde pouze její náznaky. Z videozáznamu„ šatna, ložnice“ je zjevné, že omítky včetně štukových omítek byly v těchto prostorách dokončeny jen na některých zdech, nejsou zde dokončeny ani sádrokartonové podhledy, byly instalovány profily pro jejich uchycení. Z videozáznamu„ vstup, kuchyň, obývák“ je zjevné, že ve verandě a chodbě po vstupu do domu nebyly provedeny ani omítky ani sádrokartonové podhledy, v místnosti určené pro kuchyň a obývák byly dokončeny omítky i sádrokartonové podhledy s výjimkou omítek dělící příčky a omítek ve špaletách oken. Na videozáznamu„ záchod, přízemí“ lze vidět, že zde byly provedeny pouze jádrové omítky, bez štukové omítky a i jádrová omítka byla vynechána kolem geberitu; -) z fotodokumentace na flash disku doloženém žalovaným (č.l. 82) soud zjistil, že ve složce„ 1. patro“ se nachází fotografie z dat od 16. 11. 2021 do 6. 6. 2022. Na fotografiích z 16. 11. 2021 je nově vyzděná místnost bez elektroinstalace, připravené drážky ve zdech bez provedené elektroinstalace a vysekané otvory na krabice na zásuvky bez jejich instalace. Na fotografii z 27. 11. 2021 je již vidět natažené dráty v chodbě. Z fotografií z 5. 1. 2022 je zjevné, že elektroinstalace byla zčásti provedená a z části neprovedená. Na fotografiích z 18. 3. 2022 se soudu jeví elektroinstalace dokončená. Na fotografiích z 6. 6. 2022 je zachyceno, že byly dodělány 2 zásuvky do připravených omítek. Ve složce„ materiál“ se nachází fotografie z 5. 1. 2022 až 7. 6. 2022. Fotografie z 5. 1. 2022 a 9. 3. 2022 obsahují místnost, na jejímž stropě jsou instalovány profily na instalaci sádrokartonů. Fotografie ze 7. 6. 2022 zachycují na sobě naskládané sádrokartonové desky, z toho jednotky kusů zelených, a desítky kusů bílých sádrokartonů, a dále na zemi naskládané profily pro sádrokartonové stropy v neurčitém množství, některé již byly viditelně částečně použity a zkráceny. Složka„ přízemí“ obsahuje fotografie z dat od 16. 11. 2022 do 18. 3. 2022. Z fotografií z 16. 11. 2022 a 5. 1. 2022 je zjevné, že elektroinstalace je zčásti provedená, z části neprovedená. Na fotografiích z 18. 3. 2022 je již natažená elektroinstalace.

5. Dále soud vyslechl svědky navržené žalobcem i žalovaným.

6. Svědek [jméno] [celé jméno žalovaného] v řízení vypověděl, že žalovaný je jeho bratr, pro žalobce dělali nějakou zakázku, on tam byl jako pracovník, s bratrem podniká společně, a proto se zúčastnil všech prací. Neustále řešili součinnost žalobce, žalobce jim opakovaně bránil pokračovat v pracích. Elektroinstalace nebyla až do března 2022, na to upozorňoval tchána žalobce. Jednalo se spíše o opakované výzvy. V každém pokoji chyběly určité části elektroinstalace, nedalo se pokračovat. Elektroinstalace nebyla celkově hotová ani v březnu 2022. Nevyzdění příček nahoře v koupelně trvalo několik měsíců, ta se dodělávala v únoru. Žalobce měl dodat vatu před zaklopením některých částí sádrokartonového podhledu u schodiště. Na návrh žalovaného bylo dohodnuto, že vatu dodají oni a žalobce slíbil specifikaci. Asi za 2 měsíce napsal do e-mailu, že jde o vatu tloušťky 15, což všichni věděli. Bylo domluveno, že nejprve se udělá elektroinstalace, aby se mohly dodělat drážky a pokračovat v omítkách, poté se dělají sádrokartony. Nahoře v koupelně chyběla příčka, ta se dodělávala v únoru. Tu žádali dokončit opakovaně od léta. Nevybavuje si, jaké termíny byly poskytnuty žalobci, ale dali mu dostatek prostoru, protože prováděli práce mimo smlouvu, a to zateplení části fasády. Pokud by byla elektroinstalace připravena a vše nachystáno, tak by dílo mohli dokončit za 2 až 3 měsíce, nebude-li počítat práce okolo jako zazdění otvorů po oknech či bourací práce a nebere-li v úvahu přístavbu. Dělaly se tam také instalatérské práce a ty je brzdily 2 měsíce. Ty vodařské a topenářské práce byly dokončeny někdy v listopadu. Oni by s přístavbou na ty práce s rezervou potřebovali 3 až 4 měsíce, 5 měsíců. Oni uvnitř domu po dodělání některého úseku dělali vždy celistvé části, konstrukce ze sádrokartonu a kde se dalo pokračovat, tam se to i zaklopilo, to byl obývák a kuchyň. Dále dělali hrubé omítky a perlinku. Podstatná část byla udělaná, u podstatné části se čekalo na dokončení prací. Pokud by bylo všechno nachystané, mohly být omítky hotové za měsíc až dva, oni to kvůli prodlevám dělali skoro rok. Oni to nedodělali, protože elektroinstalace nebyla hotová ještě na konci února a začátkem března se s žalovaným domlouvali, že to takto nejde, že bude třeba odstoupit od smlouvy. Domluvili se, že bude proinvestovaná záloha a chtěli to ukončit, protože to nikam nevedlo. Upozorňovali na to žalobce. Nebyl přítomen při tom, že by žalovaný upozorňoval žalobce na odstoupení od smlouvy, ale byl každý měsíc přítomen tomu, jak jej upozorňoval na to, co je třeba udělat. Víceméně to řešil žalovaný, opakovaně zkoušel žalobci volat a ten už poté nereagoval ani na e-maily. Svědek byl na stavbě naposledy koncem února až začátkem března. V březnu tam chodil ještě pan [příjmení] [příjmení], po něm už tam nikdo nebyl. Potom to ukončili a informovali o ukončení smlouvy, to řešil žalovaný s žalobcem. To, co udělali, potom procházeli a měřili. Žalovaný poté vypracoval rozpočet, který poslal žalobci a tam je finální součet záloh i to, co naměřili. Podhledy dokončili v obýváku a kuchyni, tam byly i zaklopeny a zatmeleny, nahoře byly dokončeny konstrukce. Penetraci udělali všude, kde se udělaly omítky, penetrace se dělá pod každou vrstvou omítky. Perlinku natáhli v obýváku a kuchyni, na schodišti a v chodbě v horním pokoji z větší části, vynechávali to tam, kde nebyla hotová elektřina. Štukovou omítku udělali tam, kde byla perlinka. Udělali jádrovou omítku v koupelně dole a jádrovou omítku na WC kromě té části, kde byl osazen geberit, protože byl utopený. Ztracené bednění Porfix použili na přístavbu jako věnec, je tam umístěn a zalitý betonem, je na něm střecha. Nepoužila se pouze značka Porfix z důvodu nedostupnosti v době Covidu, ale jiná značka. Dveřní otvory zazdili všude. Když opustili stavbu, zůstal tam některý materiál. Šlo o sádrokartonové desky, profily, věci k tomu jako tmel, pásky, šroubky. Nechali to tam, protože to bylo zakoupeno na celou stavbu.

7. Svědek [příjmení] [jméno] [příjmení] vypověděl, že žalobce je jeho klient, navázali spolupráci v červenci nebo srpnu 2022, k žalovanému nemá žádný vztah. Svědek měl zhodnotit jím provedené práce nebo práce jeho lidí. Živí se tím, že projektuje a dozoruje stavby. Na stavbě byl dvakrát s kolegou [příjmení], který se zde dostavil na jeho žádost. Při první návštěvě stavby udělali fotodokumentaci. Na další schůzce vyhotovili písemný dokument. Žalovaný se nedostavil, stavbu prošli bez něj a poukázali na nedostatky. Poté si sedli a udělali zápis do excelovské tabulky, zapisovala paní [příjmení]. Tato tabulku poslala svědkovi do e-mailu, ten ji technicky dopracoval a poslal zpátky paní [příjmení] nebo panu [celé jméno žalobce]. Ten ji poslal svému právnímu zástupci a žádali nějakou úpravu, on tabulku z technického hlediska ještě více doplnil a poslal paní [příjmení] nebo panu [celé jméno žalobce], poté ji ještě doplňoval pan [příjmení]. Vycházeli z původní tabulky od žalovaného, doplnili další 3 sloupečky. U množství provedené práce vycházel z toho, co napočítali a změřili. Vycházel z projektové dokumentace, počítal plochy místností, sečetl stěny, odečetl otvory. U některých položek vyčíslili, kolik odhadují, že by měla stát oprava nebo dodělání. Na stavbě si měřili některé výšky, rozměry konstrukcí. Pokud je u první položky podhled sádrokartonový uvedena záporná hodnota, tu doplnil kolega [příjmení]. Vyhodnotil, že konstrukce není provedena správně z akustického hlediska a započetl demontáž stávajících sádrokartonů a montáž nových sádrokartonů. Všechna ostatní zjištění jsou jeho společná zjištění s panem [příjmení]. Penetrace, pokud je provedena technicky správně, se nanáší pouze jednou. U oprav omítek přichází v úvahu několik postupů, musí se strhnout malby a dostanou se na původní omítky. Pak se buď lokálně spraví problémy, povrch se očistí, omete, napenetruje a pak záleží na zvoleném technologickém postupu, tady byl použit asi postup lepidlo, perlinka, štuk. Pod lepidlo se dává penetrace pouze jednou. Ztracené bednění Porfix nebylo nalezeno. Na stavbě byla provedena nástavba části objektu, nenašli ztracené bednění, ale věncovky z heraklitu, lze to nazvat systémovou bednící konstrukcí. Na stavbě jsou dva železnobetonové věnce, první je holý beton a u druhého věnce byly použity ty systémové prvky. Ceny za věnce jsou nadstandardní a nadsazené, nedokáže rozklíčovat, zda ztracené bednění je součástí položky věnec. Souhlasí s tím, že ztracené bednění bylo jako položka uvedeno zvlášť. Velox viděl v jednom ze dvou věnců, to je to systémové, lze nazvat také ztracené bednění. Neví, jak se mezi Porfixem a Veloxem liší cena, ale liší se to materiálově a technologicky.

8. Svědek [příjmení] [jméno] [příjmení] vypověděl, že žalovaného vidí poprvé v životě, s žalobcem se seznámil 8. 8. 2022 na základě prosby [anonymizováno] [příjmení], s nímž spolupracuje od roku 2018. Má vysokoškolské vzdělání pro obor pozemní stavitelství a autorizační zkoušku a státní zkoušku z oboru pozemní stavitelství, částečně se zabývá sestavováním rozpočtů. Dne 8. 8. 2022 jej [celé jméno žalobce] provedli rekonstruovaným domem a vylíčili situaci. Dostali soupis prováděných prací, rozsah, rozpracovanost, pořídila se fotodokumentace a byla předložena projektová dokumentace. Byli požádáni, aby přepočetli výkaz výměr a porovnali jej s rozpočtem, který byl součástí smlouvy o dílo, a vypracovali odborně technický posudek. On s kolegou [příjmení] porovnali projektovou dokumentaci, přepočetli ty výměry a zanesli to do tabulky i s jejich komentářem. Tu tabulku přeposlali Horáčkovým, ti doplnili svoje poznatky, proinvestovanost do té doby, vrátilo se jim to a 11. 8. 2022 byla dohodnuta schůzka u Horáčkových, kde se měl dostavit i žalovaný, ale nedostavil se. Na té schůzce v osobní rovině projeli doplněnou tabulku a obě strany konstatovaly, že tam nic nechybí. Ta tabulka byla vyhotovena mezi 8. a 11. 8. 2022. K částkám a výměrám dospěli přeměřením na stavbě s pomocí stavební dokumentace. Zčásti používali ceny, které byly součástí smluvního rozpočtu a další část, zejména u nedokončených prací, ohodnotili ve standardní cenové hladině stavebních prací v příslušném roce. V případě záporné položky podhled sádrokartonový dne 11. 8. 2022 zjistili, že pod obvodovým ÚD profilem není akustická páska. Je to opravitelné, pokud se celý strop zdemontuje a udělá nový. Materiál by byl zčásti použitelný, ale pracnost s použitím demontovaného materiálu by byla vyšší a bylo by to dražší, než použít nový materiál. Částka 9 500 Kč je částka za demontáž a likvidaci stávajících vybouraných sádrokartonových podhledů. Systém Porfix na stavbě neobjevili, byla použita jiná technologie, kterou klasifikovali jako systém Velox, který je cenově neporovnatelný. Pokud jde o položku úprava dveřních otvorů, u které odečetli 10 500 Kč, vyhodnotili, že otvory jsou provedeny nerovně a dotaženost nebyla provedena tak, jak by měla. Následná úprava obnáší úpravu otvorů šířkově i výškově. Odhadli, že jde o 7 otvorů po 1 500 Kč, neboť to znamená asi 3 až 4 hodiny práce. Měření dveřních otvorů neprovedli metrem, ale hliníkovou latí. Nevybavuje si, zda otvory byly původní nebo nějak upravované.

9. Svědkyně [jméno] [příjmení] vypověděla, že počátkem roku 2021 se domluvili s žalovaným, že provede rekonstrukci koupeného domu. Nejprve udělal bourací práce a poté nachystal smlouvu na základě projektu architekta. [příjmení] se záloha a poté chodil zřídka, dělal pomalu. Smlouva byla do konce listopadu. V listopadu říkal, že do Vánoc to bude hotové. V lednu říkal, že to dodělá, že byl nemocný. Nakonec se to začalo řešit přes paní [příjmení] a skončilo to u soudu. Po předložení zjišťovacího protokolu svědkyně vypověděla, že zjišťovací protokol je od žalovaného, on jej dal paní [příjmení] a ta jim jej nechala. V květnu se sešli na stavbě a žalovaný podepsal, že nastoupí v červnu 2022, ale k tomu nedošlo. Měli výměny názorů dokumentačně, tak sehnali stavebního inženýra, byla domluvena schůzka na stavbě, kam se měl dostavit i žalovaný, aby stavbu předal. Šli a kontrolovali, co je a není hotové a pánové [příjmení] a [příjmení] se k tomu vyjadřovali z jejich pohledu. Na místě si to fotili, měřili, zkoušeli, jestli to práší. Měli od nich projektovou dokumentaci a smlouvu. Žalovaný dostavil pokoj nahoře, nachystal otvory na okna a dveře, omítky udělal nesystematicky, WC bylo úplně zaházené. Obývák a kuchyně měly pěkné stěny, ale nebylo to dotažené až po podlahu a nebyl hotový strop. Nahoře byly omítky v ložnici a jednom pokoji, ale ne na všech stěnách. Poté, co žalovaný odstoupil od smlouvy, tam začal rychle někdo chodit a dělal omítky na chodbě a v horním patře, v ložnici a jednom pokoji. Ve zjišťovacím protokolu jsou v jednom sloupečku ceny od žalovaného a v dalším sloupečku ceny, které poměrově snížili podle provedené práce a podle pánů [příjmení] a [příjmení]. Psala jej ona v excelu v srpnu, jak měli mít schůzku s žalovaným. Ta zjištění ve zjišťovacím protokolu dopisoval jak kdo, nejvíce pánové [příjmení] s [příjmení]. Práce navíc je tam za stěnu, na kterou žalovaný poslal e-mailem nabídku a nečekal na odsouhlasení a další den to bylo hotové. Na stavbě zůstal materiál, byly to sádrokartony a lišty na stropy. Oni chtěli po žalovaném, ať k tomu dodá faktury, ale on je nedodal a materiál se použil. Žalovaný jim nesdělil, do jakého data mají být udělány nějaké práce. Elektřina se dělala postupně, horní patro bylo hotovo před podpisem smlouvy, ale nebyl jen pokoj, který se musel vystavět.

10. Soud pro nadbytečnost neprovedl výslech žalovaného ani výslech žalobce, jehož výslech žalovaný navrhoval k otázce materiálu zanechaného na stavbě a víceprací. Stanoviska stran však byla rozporná a v takovém případě by výslechy účastníků ničeho nepřinesly. Mimo to výslech účastníka lze podle § 131 odst. 1 o.s.ř. nařídit, nelze-li dokazovanou skutečnost prokázat jinak. Žalovaný přitom ke všem skutečnostem, k jejichž prokázání navrhoval svůj účastnický výslech či výslech žalobce, navrhoval rovněž výslech svědka [jméno] [celé jméno žalovaného], který byl vyslechnut. Dále žalovaný navrhoval znalecký posudek z oboru stavebnictví, který však nebylo možno provést, neboť žalovaný nezaplatil zálohu na tento znalecký posudek, o čemž byl žalovaný poučen.

11. Podle § 2586 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o.z.“):„ Smlouvou o dílo se zhotovitel zavazuje provést na svůj náklad a nebezpečí pro objednatele dílo a objednatel se zavazuje dílo převzít a zaplatit cenu.“ 12. Podle § 2590 o.z.:„ Zhotovitel provede dílo s potřebnou péčí v ujednaném čase a obstará vše, co je k provedení díla potřeba.“ 13. Podle § 2591 o.z.:„ Je-li k provedení díla nutná součinnost objednatele, určí mu zhotovitel přiměřenou lhůtu k jejímu poskytnutí. Uplyne-li lhůta marně, má zhotovitel právo podle své volby si buď zajistit náhradní plnění na účet objednatele, anebo, upozornil-li na to objednatele, odstoupit od smlouvy.

14. Podle § 2610 odst. 1 o.z.:„ Právo na zaplacení ceny díla vzniká provedením díla.“ 15. Podle § 582 odst. 1 věta první o.z.:„ Není-li právní jednání učiněno ve formě ujednané stranami nebo stanovené zákonem, je neplatné, ledaže strany vadu dodatečně zhojí.“ 16. Podle § 582 odst. 2 o.z.:„ Není-li dodržena forma právního jednání ujednaná stranami, lze neplatnost namítnout, jen nebylo-li již plněno. To platí i tehdy, vyžadují-li formu určitého právního jednání ustanovení části čtvrté tohoto zákona.“ 17. Podle § 1958 o.z.:„ Dohodnou-li se strany, že pro uzavření užijí určitou formu, má se za to, že nechtějí být vázány, nebude-li tato forma dodržena. To platí i tehdy, projeví-li jedna ze stran vůli, aby smlouva byla uzavřena v písemné formě.“ 18. Podle § 2002 odst. 1 o.z.:„ Poruší-li strana smlouvu podstatným způsobem, může druhá strana bez zbytečného odkladu od smlouvy odstoupit. Podstatné je takové porušení povinnosti, o němž strana porušující smlouvu již při uzavření smlouvy věděla nebo musela vědět, že by druhá strana smlouvu neuzavřela, pokud by toto porušení předvídala; v ostatních případech se má za to, že porušení podstatné není.“ 19. Podle § 2003 odst. 2 o.z.:„ Mohla-li strana odstoupit od smlouvy pro podstatné porušení smluvní povinnosti a nevyužila své právo, nebrání jí to odstoupit od smlouvy později s odkazem na obdobné jednání druhé strany.“ 20. Podle § 2004 odst. 1 o.z.:„ Odstoupením od smlouvy se závazek zrušuje od počátku.“ 21. Podle § 2005 odst. 2 o.z.:„ Odstoupení od smlouvy se nedotýká práva na zaplacení smluvní pokuty nebo úroku z prodlení, pokud již dospěl, práva na náhradu škody vzniklé z porušení smluvní povinnosti ani ujednání, které má vzhledem ke své povaze zavazovat strany i po odstoupení od smlouvy, zejména ujednání o způsobu řešení sporů. Byl-li dluh zajištěn, nedotýká se odstoupení od smlouvy ani zajištění.“ 22. Podle § 1968 o.z.:„ Dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.“ 23. Podle § 1969 o.z.:„ Po dlužníkovi, který je v prodlení, může věřitel vymáhat splnění dluhu, anebo může od smlouvy odstoupit za podmínek ujednaných ve smlouvě nebo stanovených zákonem.“ 24. Podle § 1975 o.z.:„ Věřitel je v prodlení, nepřijal-li řádně nabídnuté plnění nebo neposkytl-li dlužníku součinnost potřebnou ke splnění dluhu.“ 25. Podle § 1977 odst. 1 o.z.:„ Poruší-li strana prodlením svou smluvní povinnost podstatným způsobem, může druhá strana od smlouvy odstoupit, pokud to prodlévajícímu oznámí bez zbytečného odkladu poté, co se o prodlení dozvěděla.“ 26. Podle rozsudku Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka]„ nedodržení lhůty bez zbytečného odkladu pro odstoupení od smlouvy má význam tehdy, jestliže dlužník splní povinnost (byť dodatečně) předtím, než mu věřitel oznámí, že od smlouvy odstupuje. Při trvajícím prodlení dlužníka je skutečnost, zda věřitel od smlouvy odstoupil bez zbytečného odkladu poté, co se o prodlení dozvěděl (§ 1977 o. z.), bez právního významu.“ 27. Podle § 2048 o.z.:„ Ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.“ 28. Podle § 2991 odst. 1 o.z.:„ Kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.“ 29. Podle § 2991 odst. 2 o.z.:„ Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.“ 30. Podle § 2993 o.z.:„ Plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.“ 31. Podle § 2999 odst. 1 o.z.:„ Není-li vydání předmětu bezdůvodného obohacení dobře možné, má ochuzený právo na peněžitou náhradu ve výši obvyklé ceny. Bylo-li plněno na základě neplatného nebo zrušeného právního jednání, právo na peněžitou náhradu však nevznikne v rozsahu, v jakém se to příčí účelu pravidla vylučujícího platnost právního jednání.“ 32. Podle § 2999 odst. 2 o.z.:„ Plnil-li ochuzený za úplatu, poskytne se náhrada ve výši této úplaty; to neplatí, zakládá-li výše úplaty důvod neplatnosti smlouvy nebo důvod pro zrušení závazku, anebo byla-li výše úplaty takovým důvodem podstatně ovlivněna.“ 33. Podle § 1970 o. z.:„ Po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.“ 34. Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.:„ Výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.“ 35. Soud má v dané věci ze smlouvy o dílo ze dne 9. 6. 2021 za prokázáno, že žalovaný jako zhotovitel se zavázal provést pro žalobce jako objednatele dílo spočívající v rekonstrukci jeho domu v rozsahu uvedeném ve výkazu výměr přiloženém ke smlouvě, a to za cenu 517 530 Kč. Uvedenou smlouvu soud hodnotí jako platnou, neboť oběma stranám bylo zjevné, co je předmětem smlouvy, mezi stranami byla sjednána i cena a vymezení díla není na závadu, že rekonstrukce měla proběhnout podle dokumentace zajištěné objednatelem, ač rozsah měl být vymezen oceněným výkazem výměr, neboť tento výkaz výměr pouze upřesňoval část díla podle dokumentace zajištěné objednatelem. Dílo mělo být podle smlouvy provedeno žalovaným v termínu od 1. 6. 2021 do 26. 11. 2021.

36. Z potvrzení o provedení úhrad má soud rovněž za prokázáno, že žalobce zaplatil žalovanému zálohu na provedení díla ve výši 362 271 Kč, ostatně tato skutečnost byla mezi stranami nesporná.

37. Mezi stranami bylo rovněž nesporné, že žalovaný dílo zcela nedokončil. Žalovaný tvrdil, že to bylo proto, že od smlouvy o dílo odstoupil pro neposkytování součinnosti žalobce, avizovanou penalizaci za nedokončení díla v termínu podle smlouvy a deklarované stanovisko, že mu zhotovitel další práce podle smlouvy nezaplatí, žalobce naopak tvrdil, že od smlouvy o dílo odstoupil on pro prodlení žalovaného s dokončením díla.

38. Soud dospěl k závěru, že žalovaný od smlouvy platně neodstoupil, neboť ač žalovaný ve svém písemném odstoupení od smlouvy o dílo uváděl, že odstupuje od smlouvy v souladu s § 2002 odst. 1 občanského zákoníku mimo jiné proto, že se žalovaný dostal vinnou žalobce do situace, kdy nemohl v provádění díla pokračovat a nemohl je dokončit, občanský zákoník obsahuje pro případ neposkytnutí součinnosti objednatele v případě smlouvy o dílo speciální ustanovení § 2591 o.z., podle nějž může zhotovitel od smlouvy odstoupit, uplyne-li marně lhůta, kterou zhotovitel určí objednateli pro poskytnutí součinnosti a upozorní-li na to objednatele. Žalovaný však takovou lhůtu žalobci neposkytl, sám po poučení podle § 118a o.s.ř. uvedl, že tak neučinil, pouze se s žalobcem bavil, že nemůže pokračovat, pokud on nedokončí alespoň jeden pokoj, myšleno co se týče elektroinstalace, sám uvažoval o odstoupení od smlouvy až v březnu 2022. Podmínky speciálního ustanovení § 2591 o.z. tak nebyly naplněny.

39. Speciální ustanovení pro případ prodlení žalobce s poskytováním součinnosti si strany sjednaly i v samotné smlouvě o dílo v čl. 8 .7.2, a to tak, že pokud přerušení prací v důsledku prodlení objednatele bude trvat déle než 1 měsíc nebo v této lhůtě nebude sjednána změna smlouvy, má zhotovitel právo od smlouvy odstoupit, nicméně žalovaný ani netvrdil, že v důsledku prodlení žalobce přerušil práce déle než na jeden měsíc, podmínky tohoto ujednání soud tak rovněž nemá za naplněné.

40. Avizování uplatnění smluvní pokuty podle smlouvy o dílo není porušením smlouvy, pro které by bylo možno odstoupit od smlouvy o dílo a pokud žalovaný uváděl, že odstupuje také z toho důvodu, že žalobce mu avizoval, že mu další práce podle smlouvy nezaplatí, tak povinnost žalobce doplatit zbytek ceny díla nad rámec zaplacené zálohy byla v článku 6.2.1 smlouvy o dílo vázána na předání díla do 14 dnů. Prohlášení žalobce, že zbytek díla nezaplatí, by bylo možno chápat jako chování, z nějž vyplývá, že dojde k porušení smlouvy podstatným způsobem ve smyslu § 2002 odst. 2 občanského zákoníku, ovšem v takovém případě by bylo pro odstoupení od smlouvy nutné, aby žalovaný požadoval od žalobce přiměřenou jistotu, že svůj závazek splní, k čemuž zjevně nedošlo, žalovaný nic takového netvrdil ani to v řízení nevyplynulo. Soud tedy u žalovaného neshledal podmínky pro odstoupení od smlouvy o dílo.

41. Navíc žalovaný tvrdil, a vyplynulo to i z výpovědi svědka [jméno] [celé jméno žalovaného] spolupracujícího s žalovaným, že žalobce neposkytoval žalovanému součinnost po celou dobu zhotovování díla, žalovaný a svědek spolupracující s žalovaným se na odstoupení od smlouvy dohodli v únoru 2022, ale žalovaný zaslal žalobci odstoupení od smlouvy o dílo až 6. 6. 2022. V mezidobí dne 24. 5. 2022 žalovaný podepsal s žalobcem dohodu, v jejímž rámci se zavázal nastoupit dne 6. 6. 2022 na rekonstrukci rodinného domu žalobce a provést práce uvedené v této dohodě jako oprava oken, dozdění dveřních otvorů, chybějící omítky, veškeré podhledy, tedy práce, které jsou součástí smlouvy o dílo. Žalovaný se tedy v tomto okamžiku zjevně rozhodl od smlouvy o dílo neodstoupit a ve smlouvě pokračovat. Za této situace by mohl žalovaný odstoupit od smlouvy o dílo podle § 2003 odst. 2 o.z. pouze v případě, že by ze strany žalobce po datu 24. 5. 2022 došlo opětovně k obdobnému jednání, které by žalovaného opravňovalo k odstoupení od smlouvy o dílo, žalovaný však žádné takové jednání v době od 24. 5. 2022 do 6. 6. 2022 netvrdil. Z provedených důkazů soud zjistil, že žalobce stále nevyzdil příčku v koupelně v patře jeho rodinného domu, což je zjevné z dopisu právní zástupkyně žalobce z 14. 6. 2022, kde to žalobce sám připouštěl, a dále z videozáznamu poskytnutého žalobcem z 28. 6. 2022, který měl primárně zachycovat schodiště a dětský pokoj, na němž byla zachycena nevyzděná příčka pro koupelnu, pouze její náznak. Žalovaný však dne 24. 5. 2022 podepsal dohodu o pokračování v díle při znalosti tohoto stavu a pokud by posléze z důvodu neposkytování součinnosti žalobcem v tomto směru hodlal odstoupit od smlouvy, mohl by tak platně učinit pouze za podmínek speciálního ustanovení § 2591 občanského zákoníku. Soud tedy dospěl k závěru, že žalovaný neodstoupil platně od smlouvy o dílo.

42. Soud se proto zabýval tím, zda došlo k platnému odstoupení od smlouvy o dílo ze strany žalobce podle § 1977 o.z., tedy pro porušení povinnosti prodlením žalovaného podstatným způsobem. Žalobce zaslal žalovanému odstoupení od smlouvy prostřednictvím svého právního zástupce dopisem ze dne 2. 8. 2022, který byl téhož dne doručen do datové schránky právního zástupce žalovaného, a to pro prodlení žalovaného s dokončením díla téměř 8 měsíců. Žalobce v řízení prokazoval smlouvou o dílo, že dílo mělo být dokončeno 26. 11. 2021, jeho nedokončení žalovaným ještě v průběhu řízení bylo mezi stranami nesporné, což by svědčilo o porušení smlouvy žalovaným podstatným způsobem. Žalovaný však v řízení tvrdil, že dílo nemohl dokončit pro prodlení žalobce s poskytováním součinnosti, které spočívalo v prodlení společnosti zhotovující VODO-TOPO, kterou zajišťoval žalobce, od začátku srpna 2021 do konce září 2021, v prodlení žalobce s provedením elektroinstalace, od 1. 6. 2021 do 31. 3. 2022, v prodlení žalobce s vložením izolační vaty v části schodiště a chodby v 1. patře od 1. 6. 2021 do května 2022, v prodlení žalobce v důsledku nedozdění dveřních otvorů od listopadu 2021 do května 2022, v prodlení s vyzděním koupelny od září 2021 do května 2022 s tím, že součinnost byla s žalobcem sjednána ústně, k důkazu navrhl výpověď svědka [jméno] [celé jméno žalovaného] svou účastnickou výpověď. Soud se tak musel zabývat otázkou neposkytování součinnosti, resp. stavební připravenosti ze strany žalobce, a jaký vliv mělo uvedené tvrzené neposkytování součinnosti žalobcem na termín dokončení díla.

43. V č.l. 9 .2.3 smlouvy o dílo bylo sjednáno, že v případě nedodržení termínů spolupůsobení objednatele se termíny plnění včetně smluvních pokut zhotovitele posunují o dobu nedodržení termínů spolupůsobení objednatele. Ve smlouvě nebyly žádné termíny spolupůsobení objednatele sjednány. Svědek [jméno] [celé jméno žalovaného] vypověděl, že si nevybavuje, jaké termíny byly žalobci poskytnuty. Sám žalovaný po poučení podle § 118a o.s.ř. v řízení tvrdil, že lhůty pro poskytnutí součinnosti žalobci nestanovil. To však nic nemění na tom, že žalobce zjevně byl s poskytnutím součinnosti v prodlení, což bránilo žalovanému dokončit dílo. Skutečnost, že provedení vodařských a topenářských prací, provedení elektroinstalace, vložení izolační vaty v části schodiště a chodby v 1. patře, dozdění dveřních otvorů a vyzdění koupelny byly nutné pro dokončení díla žalovaným žalobce nijak nesporoval a bylo to prokázáno i výpovědí svědka [jméno] [celé jméno žalovaného], který ve své výpovědi nezmiňoval pouze dozdění dveřních otvorů, zde se však jeví logické, že bez jejich dozdění nebylo možné řádně provést okolní omítky.

44. V případě dozdění dveřních otvorů však bylo mezi stranami zjevně sporné, kdo je má provést. Žalovaný tvrdil, že si jejich provedení vyhradil žalobce, žalobce popíral pravdivost tohoto tvrzení žalovaného. O předmět podle smlouvy o dílo se však podle rozpočtu přiloženého k této smlouvě nejednalo (zde bylo pouze zazdění 3 dveřních otvorů, nikoli žádná úprava – dozdění dveřních otvorů). Žalovaný také v e-mailu ze dne 7. 2. 2022 požadoval schválit přípravu dveřních otvorů u 5 kusů dveří jako vícepráce, kdy sám tvrdil, že k tomu schválení žalobcem nedošlo. Později v ručně psané dohodě mezi stranami ze dne 24. 5. 2022 se však žalovaný zavázal, že dne 6. 6. 2022 nastoupí k provedení uvedených prací, mezi nimiž bylo i dozdění dveřních otvorů, nakonec tedy bylo dne 24. 5. 2022 dohodnuto, že tyto práce provede žalovaný. Od tohoto data tedy nelze neprovedení této přizdívky dveřních otvorů považovat za stavební nepřipravenost ze strany žalobce, jelikož žalovaný se ji zavázal provést sám.

45. Soud má za prokázáno, že vodařské a topenářské práce byly dokončeny ke konci září 2021, jak tvrdil žalovaný, což je zjevné z přípisu právní zástupkyně žalobce z 14. 6. 2022, tedy 1 měsíc a 26 dnů před sjednaným termínem provedení díla žalovaným. Žalovaný tvrdil, že kvůli neprovedení vodařských a topenářských prací nemohl provést zához hrubou omítkou a pokračovat v omítkách, přičemž na zrání hrubé omítky potřeboval 10 dnů a na provedení prací tři týdny až měsíc. Tedy v daném případě včasné neprovedení vodařských a topenářských prací nemělo vliv na termín dokončení díla.

46. V případě elektroinstalace má soud za prokázáno, že tato nebyla kompletně hotová až do konce února 2022, tedy po termínu provedení díla. Toto má soud za prokázáno e-mailem ze 7. 2. 2022, v němž žalovaný žádá o informaci, zda jej již hotová elektroinstalace, a výpovědí svědka [jméno] [celé jméno žalovaného], který byl jeho výpovědi na stavbě naposledy na konci února 2022 či začátku března 2022 a z jehož výpovědi bylo také zjištěno, že se to týkalo chodby, pracovny a přístavby v patře. Na fotodokumentaci předložené žalovaným se soudu elektroinstalace k datu 18. 3. 2022 jeví jako dokončená. Po dokončení elektroinstalace potřeboval žalovaný na dokončení díla podle jeho tvrzení 2 měsíce, k prokázání této skutečnosti navrhl soud výslech svědka [jméno] [celé jméno žalovaného], svou účastnickou výpověď a znalecký posudek z oboru stavebnictví. V dané věci se nepochybně jedná o odbornou otázku, k níž je třeba odborných znalostí, nikoli pouhého odhadu svědka, navíc spolupracujícího s žalovaným. Žalovaný však nezaplatil zálohu na jím navrhovaný znalecký posudek z oboru stavebnictví, tento tak nemohl být proveden a žalovaný tak neprokázal své tvrzení, že po dokončení elektroinstalace, myšleno v chodbě, pracovně a přístavbě v patře, potřeboval další dva měsíce. K provedení díla nebyl mezi stranami sestaven žádný harmonogram prací, z nějž by bylo patrné, jaký byl stanovený časový rozsah na jednotlivé práce, jak měly navazovat, které práce bylo možno provádět souběžně a z nějž by bylo možné tuto dobu odvodit. Smlouva o dílo také neobsahovala ustanovení o stavu stavební připravenosti v době zahájení díla či v průběhu provádění díla, přičemž smlouva byla podepsána 9. 6. 2021 s datem zahájení prací 1. 6. 2021, tedy byla podepsána až následně po zahájení prací a žalovaný tak při podpisu smlouvy věděl, že není připravena elektroinstalace, aniž by to v následně podepsané smlouvě bylo jakkoli řešeno. Žalovaný netvrdil, že s žalobcem byl domluven jakýkoli termín dokončení elektroinstalace, sám uváděl, že žalobci nestanovil žádné termíny pro poskytnutí součinnosti. Soud tedy nemá za prokázáno, že žalovaný by potřeboval na dokončení prací po dokončení elektroinstalace další 2 měsíce, ovšem má za prokázáno, že žalobce do konce února 2022 elektroinstalaci nedokončil a v tomto směru nebyla stavební připravenost zajištěna.

47. V případě prodlení žalobce s vložením izolační vaty v části schodiště a chodby v 1. patře má soud za prokázáno, že tato zde nebyla ještě na konci února 2022, což bylo zjištěno z výpovědi svědka [jméno] [celé jméno žalovaného], tento později na stavbě podle vlastní výpovědi nebyl. Po vložení této vaty potřeboval žalovaný na dokončení díla podle tvrzení žalovaného jeden den na zaklopení sádrokartonu a 3 dny na jejich tmelení, ovšem i toto tvrzení žalovaného zůstalo neprokázáno, neboť žalovaný nezaplatil zálohu na znalecký posudek, který k důkazu navrhl.

48. V případě nedozdění dveřních otvorů má soud za prokázáno, že žalobce v tomto smyslu neposkytoval žalovanému součinnost do 24. 5. 2022, kdy se žalovaný zavázal, že dozdění dveřních otvorů provede sám, jak je uvedeno shora. Žalovaný tvrdil, že k provedení omítek okolních zdí potřeboval 10 dnů, což však opětovně zůstalo neprokázáno, neboť nezaplatil zálohu na znalecký posudek, který k důkazu navrhl. Navíc je třeba zmínit, že v daném případě žalovaný zjevně provedl i před datem 24. 5. 2022 okolní omítky i bez dozdění dveřních otvorů, neboť ve zjišťovacím protokolu bylo zachyceno, že je špatně provedeno zakončení omítek u 7 kusů dveřních otvorů, a je třeba je doomítat, podle svědka [příjmení] [příjmení] jde u každého otvoru asi o 3 až 4 hodiny práce, což byl však pouze odhad svědka. Nebylo tak prokázáno ani to, že neprovedení přizdívek dveřních otvorů bránilo provedení celých omítek okolních zdí, jak tvrdil žalovaný.

49. V případě nevyzdění příčky v koupelně, kdy se jednalo o koupelnu v horním patře, má soud za prokázáno, že tato nebyla vyzděna ani 28. 6. 2022, neboť žalobce v dopise ze dne 14. 6. 2022, který zaslala jeho právní zástupkyně [anonymizováno] [příjmení] žalovanému, sám žalobce uváděl, že příčka není vyzděná. Kromě toho žalobce na jednom z videozáznamů z 28. 6. 2022 zachytil, že k vyzdění této příčky nedošlo ani k uvedenému datu. Žalovaný uváděl, že kvůli nevyzdění příčky v koupelně nemohl natáhnout omítky na dvě zdi, což mu zabralo den až dva a konstrukci na sádrokartony měl částečně připravenou, po dodělání příčky by tam dal okolnici, udělal záklop, i s tmelením by na to potřeboval 4 dny, což však zůstalo rovněž neprokázáno, neboť nezaplatil zálohu na znalecký posudek, který k důkazu navrhl.

50. Za těchto okolností soud vychází z toho, že žalovaný byl povinen splnit své povinnosti bez zbytečného odkladu poté, co mu žalobce poskytl součinnost. Neposkytování součinnosti žalobcem má soud prokázáno až do 28. 6. 2022, kdy k tomuto dni stále nebyla vyzděna příčka v koupelně. Předchozí termíny neposkytnutí součinnosti žalobcem v tomto směru postrádají význam, neboť předcházejí uvedenému datu, a to i připočtením dob na dokončení prací tvrzených žalovaným. Soud tedy vychází z toho, že pokud by žalovaný dokončil dílo s výjimkou těch částí, jejichž provedení bránila stavební nepřipravenost ze strany žalobce, bylo povinností žalovaného po dokončení poslední části stavební připravenosti (vyzdění příčky v koupelně) ze strany žalobce dokončit dílo bez zbytečného odkladu, tj. 29. 6. 2022.

51. Odstoupení žalobce od smlouvy o dílo ke dni 2. 8. 2022 pro prodlení žalovaného s dokončením díla tak soud hodnotí jako důvodné, ač toto prodlení netrvalo 8 měsíců, neboť prodlení v trvání více než 1 měsíc, kdy žalovaný v mezidobí nečinil ničeho k dokončení díla a z jeho chování bylo zjevné, že dílo nedokončí, lze hodnotit jako podstatné porušení smlouvy. Soud při tomto posouzení vzal v úvahu, že celé dílo mělo být provedeno za necelých 6 měsíců, prodlení v trvání více než jednoho měsíce tak činilo 1/6 sjednané doby díla, přičemž nevyzdění příčky v koupelně bránilo provedení pouze části díla. Žalovaný však neprováděl ani ty části, kterým nevyzdění příčky v koupelně nebránilo.

52. S ohledem na to, že prodlení žalovaného s dokončením díla podle shora uvedeného trvalo od 30. 6. 2022 do 2. 8. 2022, vznikl žalobci podle § 2048 občanského zákoníku a čl. 9 .2.1 a čl. 9 .2.3 nárok na smluvní pokutu ve výši 0,05 % denně z ceny díla částky 517 530 Kč za dobu od 30. 6. 2022 do 2. 8. 2022, tj. nárok na zaplacení částky 8 798 Kč.

53. Odstoupením od smlouvy v souladu s § 2004 odst. 1 o.z. došlo k zániku smlouvy od počátku. Oběma stranám v souladu s § 2993 o.z. vznikla povinnost vrátit si to, co plnily. Žalobci tedy vzniklo právo na vrácení zálohy, kterou žalovanému zaplatil, ve výši 362 271 Kč.

54. Podle rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 19. 04. 2022, sp. zn. 23 Cdo 2042/2020:„ Žalobce nemusí při uplatnění práva na vrácení plnění z neplatné smlouvy v žalobě vyjadřovat vzájemnou podmíněnost plnění a soud v řízení prověří, zda je žalobou uplatněné právo na vrácení plnění provázáno s restituční povinností žalobce (a zjištěnou vzájemnost vyjádří ve výroku rozhodnutí), pouze k námitce, v níž bude žalovaný tvrdit, že jeho povinnost k plnění má být podmíněna tím, že i jemu bude vráceno plnění, které poskytl žalobci, příp. tím, že mu má být poskytnuta peněžitá náhrada, není-li vrácení plnění dobře možné (§ 2999 o. z.). Tam, kde půjde o vrácení vzájemných nepeněžitých plnění či o vrácení nepeněžitého plnění oproti vrácení peněžitého plnění, přičemž vrácení nepeněžitých plnění bude dobře možné, vyjádří soud ve výroku rozhodnutí vzájemnost plnění tak, že povinnost žalovaného k vydání bezdůvodného obohacení naváže na povinnost žalobce vrátit to, co získal (např.„ žalovaný je povinen zaplatit žalobci … oproti vydání … žalovanému“). Tam, kde si strany mají navzájem vracet peněžitá plnění nebo peněžitou náhradu ve smyslu § 2999 o. z., přizná soud žalobci pouze nárok na vrácení částky, o kterou peněžité plnění poskytnuté žalobcem žalovanému (peněžitá náhrada) přesahuje peněžité plnění (peněžitou náhradu) poskytnuté žalovaným žalobci.“ 55. Závěry uvedeného rozsudku lze nepochybně analogicky vztáhnout i na případ zrušené smlouvy z důvodu odstoupení od smlouvy. Ust. § 2993 občanského zákoníku tedy zakládá každému účastníků samostatné právo domáhat se vydání neoprávněného majetkového prospěchu, aniž by bylo nutno vyjadřovat v žalobě vzájemnou podmíněnost plnění. Žalobce tedy podanou žalobou mohl požadovat vrácení celé zálohy 362 271 Kč. Žalobce přesto již v podané žalobě ponížil jím požadovanou částku o částku 207 082 Kč s tím, že takto ocenil práce provedené žalovaným.

56. Žalovaný v řízení tvrdil, že mu náleží vyšší částka, než žalobce odečetl z poskytnuté zálohy. V rámci své procesní obrany tvrdil, že zaplacenou zálohu proinvestoval, zároveň však dokládal jím zpracovaný rozpočet provedených prací na částku 351 158 Kč (tedy na částku nižší, než činila záloha) s tím, že tato částka zahrnovala v částce 30 914 Kč i vícepráce a v částce 24 362 Kč materiál - sádru a profily. Důkazní břemeno ohledně hodnoty prací provedených žalovaným, víceprací a materiálu ponechaných žalovaným na stavbě, tak leželo na žalovaném, který uplatňoval vzájemné plnění a tvrdil, že žalobci náleží méně, než kolik uplatnil podanou žalobou.

57. V případě prací, které žalovaný provedl podle smlouvy o dílo, vzniklo žalovanému § 2999 odst. 2 o.z právo na peněžitou náhradu ve výši sjednané úplaty. Žalobce již k podané žalobě přiložil zjišťovací protokol prací provedených žalovaným na částku 207 082 Kč, přičemž porovnáním tohoto zjišťovacího protokolu a rozpočtu provedených prací předloženým žalovaným na částku 351 158 Kč bylo zjištěno, že strany se u některých položek na jejich provedení, rozsahu a ceně shodly, což se týkalo položek„ špalety přízemí“ za 9 540 Kč,„ špalety patro“ za 3 168 Kč,„ zdivo z tvárnic porfix 500/250/250 terasa“ za 48 081 Kč,„ věnec ŽB beton C20/25“ za 13 549 Kč,„ věnec spodní ŽB beton C20/25“ za 19 309 Kč,„ demontáž okna a zazdění okenního otvoru koupelna“ za 1 490 Kč,„ zazdění okenního otvoru 30 cm (příprava)“ za 2 590 Kč,„ zazdění dveřního otvoru 30 cm“ za 3 710 Kč,„ zazdění dveřního otvoru 15 cm“ za 2 776 Kč,„ základy pro zeď (vchodové dveře)“ za 3 180 Kč, osazení překladu nad dveře za 3 434 Kč, demontáž dřevěných rámů oken za 1 798 Kč,„ vybourání podlahy“ za 3 250 Kč,„ vybourání podlahy terasa“ za 5 292 Kč,„ zbourání atiky terasy“ za 5 220 Kč,„ likvidace sutě vč. vynošení“ za 4 780 Kč,„ manipulace s materiálem“ za 3 840 Kč,„ cestovní režie“ za 1 680 Kč. Zbývající položky, které žalovaný požadoval zaplatit, byly mezi stranami sporné, kdy se strany neshodly na rozsahu provedených prací, nebo jejich dokončení, kdy žalobce v jím uváděném zjišťovacím protokolu vymezoval jejich vady, tedy že nebyly provedeny řádně.

58. K důkaznímu návrhu žalobce byli vyslechnuti svědci [příjmení] [jméno] [příjmení], [anonymizováno] [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení], kteří se podíleli na zpracování zjišťovacího protokolu a k důkaznímu návrhu žalovaného svědek [jméno] [celé jméno žalovaného].

59. Svědek [příjmení] [jméno] [příjmení] vypověděl, že u množství provedené práce vycházel z toho, co napočítali a změřili, vycházel při tom z projektové dokumentace a na stavbě si měřili některé výšky a rozměry konstrukcí. Svědek [příjmení] [jméno] [příjmení] vypověděl, že k výměrám ve zjišťovacím protokolu dospěli přeměřením na stavbě s pomocí stavební dokumentace. Z toho je zjevné, že u všech výměr nebyly na samotné stavbě měřeny reálné rozměry, které nemusí zcela odpovídat projektové dokumentaci. Z výpovědí těchto svědků dále vyplynulo, že nezapočítali ničeho za ztracené bednění Porfix sjednané ve smlouvě o dílo, jelikož jej na stavbě nenalezli, a za nalezený náhradní systém Velox, který svědek [příjmení] [jméno] [příjmení] nazýval systémovou bednící konstrukcí s tím, že jej lze také nazvat ztraceným bedněním, nezapočetli ničeho. Svědek [příjmení] [jméno] [příjmení] se vyjadřoval tak, že nedokáže určit, jak se mezi Porfixem a Veloxem liší cena, svědek [příjmení] [jméno] [příjmení] uvedl, že byla použita jiná technologie, kterou klasifikovali jako systém Velox, který je cenově neporovnatelný, přesto nezapočetl ve zjišťovacím protokolu za toto ztracené bednění ničeho. Dále je ve zjišťovacím protokolu zanesena položka penetrace v přízemí o rozsahu 67,056 m2, ač perlinka v obou podlažích je uvedena v rozsahu 203 m2 a štuková omítka v rozsahu 124 m2, přestože svědek [příjmení] [jméno] [příjmení] vypověděl, že u oprav omítek přichází v úvahu několik postupů, musí se strhnout malby, povrch se očistí, omete, napenetruje a pak záleží na zvoleném technickém postupu, zde byl asi zvolen postup lepidlo, perlinka, štuk. To znamená, že penetrace musela být provedena minimálně v tom rozsahu jako perlinka a údaje ve zjišťovacím protokolu ohledně položky penetrace nejsou správné. To odpovídá i tomu, že žalovaný v rozpočtu, který byl přílohou smlouvy o dílo, uváděl vždy stejný rozsah penetrace, perlinky a štukové omítky, a to jak v přízemí, tak i v patře. U některých prací svědek [příjmení] [jméno] [příjmení] uvedl, že odhadli, kolik by stála jejich oprava nebo dodělání, což bylo zaneseno do zjišťovacího protokolu, v daném případě měla být zjištěna hodnota vadného díla, nikoli odečítána cena opravy. Zjišťovacím protokolem předloženým žalobcem ani výslechem svědků navržených žalobcem tedy nebylo prokázáno, že hodnota prací provedených žalovaným činí částku 207 082 Kč uvedenou ve zjišťovacím protokolu.

60. Svědek [jméno] [celé jméno žalovaného] vypověděl, že stavbu po odstoupení od smlouvy procházeli a měřili a výměry žalovaný poté zanesl do jím zpracovaného rozpočtu provedených prací, zároveň však tvrdil, že byl na stavbě naposledy na konci února 2022 či začátku března 2022. V případě žalovaného je navíc potřeba vzít v úvahu, že vyhotovil dvě verze rozpočtu provedených prací, obě k datu 8. 5. 2022. První z nich předložil žalobci ještě před zahájením tohoto sporu a tento zněl na částku 377 859 Kč a další vyhotovil pro účely tohoto řízení a tento zní na částku 351 158 Kč (obojí včetně víceprací a ceny materiálu zanechaného na stavbě), přičemž v tomto rozpočtu došlo nejen ke změně některých částek, ale u některých položek i ke změně výměr jejich navýšením či snížením, např. žalovaný původně účtoval perlinku v rozsahu 206 m2 v částce 48 410 Kč, posléze již 218 m2 za částku 51 230 Kč či původně účtoval zdivo z tvárnic porfix 500/25/250 terasa v rozsahu 40,5 m2 za 62 828 Kč, posléze již pouze 31 m2 za částku 48 081 Kč či vyzdění zdi 25 cm (vchodové dveře) původně účtoval v rozsahu 4 m2 za částku 6 560 Kč, posléze účtoval 2,2 m2 za částku 3 608 Kč, což se jeví značně nevěrohodné. Výslechem svědka [jméno] [celé jméno žalovaného] žalovaným zpracovaným rozpočtem provedených prací se tak rovněž neprokázalo prokázat, že hodnota prací provedených žalovaným odpovídá částce, kterou tvrdil v tomto řízení.

61. K důkazu dále byla provedena fotodokumentace provedeného díla a videozáznamy zachycující provedení díla, ovšem z těchto soud nebyl reálně schopen zjistit přesný rozsah provedených prací. Žalovaný kromě výpovědi svědka [jméno] [celé jméno žalovaného] navrhl k důkazu k rozsahu jím provedených prací znalecký posudek z oboru stavebnictví, pomocí nějž by bylo možné zjistit skutečný rozsah provedených prací i jeho cenu, na jeho vypracování však nezaplatil zálohu a tento důkaz tak nebylo možno provést.

62. Ani jedna ze stran tak neprokázala přesný rozsah prací provedených žalovaným. Důkazní břemeno však leželo na žalovaném, jak je uvedeno shora. Žalobce byl oprávněn v řízení od svého nároku na vrácení zálohy na provedení díla odečíst jakoukoli částku, kterou po žalovaném nepožaduje. Soud proto v souladu s tím od zálohy na provedení díla 362 271 Kč odečetl částku, kterou žalobce za provedené práce nepožadoval vrátit, tedy částku 207 082 Kč, neboť žalovaný neprokázal, že mu za provedené práce náleží vyšší částka. Žalobci tak po odstoupení od smlouvy vznikl nárok na vydání bezdůvodného obohacení v částce 155 189 Kč (tj. 362 271 Kč – 207 082 Kč).

63. Žalovaný dále požadoval ponížit nárok žalobce na vrácení zálohy o částku 30 914 Kč za provedené vícepráce, které měly zahrnovat položky„ jádrová omítka vč. materiálu plochy“ – 23,3 m2 za cenu 17 434 Kč,„ příplatek za ruční vynošení jádrové omítky 1. patro“ za cenu 2 500 Kč,„ zához voda, elektrika, topení“ za cenu 8 200 Kč,„ horní špalety okenní přízemí – 2 ks“ za cenu 2 780 Kč, což bylo uvedeno v rozpočtu víceprací vypracovaném žalovaným.

64. Podle č.l. 8 .5.2 smlouvy o dílo bylo možné vícepráce provádět pouze na základě zápisu ve stavebním deníku, v němž by byla dohodnuta cena, termín provedení a způsob zaplacení. Zároveň bylo v čl. 8 .5.3 smlouvy o dílo dohodnuto, že jestliže rámec předmětu vícepráce přesáhne částku 20 000 Kč, bude vypracován dodatek ke smlouvě o dílo. Stavební deník však veden nebyl, což tvrdil žalobce a ze strany žalovaného to nebylo nijak rozporováno a navíc to vypověděla i svědkyně [jméno] [příjmení], a dodatek ke smlouvě o dílo uzavřen nebyl. Žalovaný tvrdil, že vícepráce byly sjednány ústně. Žalobce ve zjišťovacím protokolu ohledně položky„ práce navíc“ za částku 30 914 Kč uvedl„ nebylo odsouhlaseno, provedeno v rozporu se SoD“, což je možno považovat za námitku relativní neplatnosti ústní dohody o vícepracích, i kdyby byla prokázána. Tuto námitku není možné vznést podle § 582 odst. 2 občanského zákoníku jen tehdy, nebylo-li již plněno. V případě dvoustranně zavazujících synallagmatických smluv dochází k nápravě nedostatku formy poskytnutím plnění pouze tehdy, pokud své závazky splní obě smluvní strany navzájem. V případě provedení víceprací žalovaným nebylo jejich provedení žalobcem rozporováno, rozporováno bylo jejich schválení, nicméně žalobce na vícepráce žalovanému neplnil, záloha na provedení díla měla krýt cenu díla sjednanou ve smlouvě, nikoli vícepráce. K vzájemnému plnění ohledně víceprací tedy nedošlo a vznesení námitky relativní neplatnosti nic nebránilo. I kdyby tak byly vícepráce ústně sjednány, což nebylo prokázáno, neměla by ústní dohoda po vznesení námitky relativní neplatnosti žádné účinky.

65. Soud se zabýval i tím, zda nedošlo k upuštění stran od požadavku písemné formy sjednání víceprací ve stavebním deníku či písemným dodatkem dohodou o vícepracích v ústní formě. Tvrzení žalovaného ohledně sjednání víceprací však byla rozporná. V odstoupení od smlouvy ze dne 6. 6. 2022 žalovaný uvedl:„ Nabídku ceny dalších víceprací jste neakceptoval a nijak na ni nereagoval.“ V podání ze dne 7. 11. 2022 žalovaný uváděl, že žalobce opakovaně prohlašoval, že žalovanému nic navíc nezaplatí, vznikla potřeba víceprací, ale nabídku ceny dalších víceprací žalobce neakceptoval a nijak na ni nereagoval. V přiloženém písemném vyjádření samotného žalovaného ze dne 1. 11. 2022, které žalovaný učinil součástí svých skutkových tvrzení, žalovaný uváděl, že zaslal žalobci e-mail, ve kterém urguje o schválení víceprací (ostění) a zároveň upozorňuje na elektřinu, na což žalobce nereagoval a neodpověděl.

66. Ohledně položky„ zához voda, elektrika, topení“ žalovaný v uvedeném písemném vyjádření ze dne 1. 11. 2022 tvrdil, že po vypracování cenové nabídky upozornil na práce, které se nedají předem spočítat např. jako zához drážek, elektriky, vody, odpadu, aniž by cokoli uváděl o domluvě s žalobcem ohledně těchto víceprací, zejména na jejich ceně, například v hodinové sazbě či sazbě za m2. Také v písemném vyjádření ze dne 17. 1. 2023 žalovaný uváděl, že žalobce byl upozorněn, že zához voda, topení a elektrika v rozpočtu není s tím, že žalovaný uvedl důvod, že neví, v jakém rozsahu budou drážky vysekané a žalobce řekl, že tomu rozumí a stejně bude po nich požadovat další práce, které v rozpočtu nejsou a vše se odehrálo pár dní po podepsání smlouvy na stavbě. V tomtéž písemném vyjádření, a to v části zjevně sepsané právním zástupcem žalovaného, bylo zároveň tvrzeno, že žalovaný se s žalobcem dohodl na těchto vícepracích ústní formou pár dní po sepsání smlouvy, kdy dohoda o ceně byla taková, že byla odhadnuta kolem 10 000 Kč.

67. Ohledně dalších víceprací žalovaný v písemném vyjádření samotného žalovaného ze dne 1. 11. 2022 tvrdil, že v listopadu upozornil na práce, které je čekají a pošle nacenění e-mailem k odsouhlasení, na místě žalobce odsouhlasil jádrové omítky v přistavené části domu s tím, že cena zůstává za m2 jako u předchozí nabídky, pouze se navýší o dopravení malty do patra. Od 1. 12. 2021 do 10. 1. 2022 byl v pracovní neschopnosti, tudíž na stavbě nepracoval. Při předání faktury za fasádu a vícepráce mu bylo sděleno, že žalobce mu nezaplatí lešení a další věci týkající se stavby. Poté, co žalobci poslal e-mail, ve kterém urguje o schválení víceprací (ostění) a zároveň upozorňuje na elektřinu, žalobce neodpověděl. Poté mu žalobce sdělil, že schválně neodpověděl, že žádné vícepráce platit nebude, ani ty, na kterých byli domluveni, a to jsou jádrové omítky a okenní špalety, o které jej sám požádal, protože měl o 20 cm větší okna. Když mu za pár dní přinesl papír, že se zavazuje pokračovat ve stavebních pracích, mu opětovně sdělil, že vícepráce platit nebude. On odmítl podepsat. Poté se i s právní zástupkyní potkali na stavbě a požadovali po něm, aby pokračoval v pracích a provedl vícepráce, které mu neschválil (viz e-mail), aby mohl pokračovat, s tím, že po dodělání víceprací mu zaplatí ty předchozí vícepráce, které mu odmítl zaplatit. V písemném vyjádření ze dne 19. 11. 2022 žalovaný pod kopií e-mailu ze dne 7. 2. 2022 uvedl„ Vyjádření: Souhlas pokračování provádění díla. Bylo mi řečeno paní [příjmení] [jméno] [příjmení] přímo na stavbě, pokud uděláte další vícepráce (které jsem nacenil, ale pan [celé jméno žalobce] s nimi nesouhlasil a řekl, že je nezaplatí), tak vám zaplatí vícepráce, které jsou už hotové“. Později v písemném vyjádření ze dne 17. 1. 2023 žalovaný ohledně položek„ jádrová omítka“ a„ horní špalety okenní přízemí“ tvrdil, že se na jejich provedení dohodl s žalobcem dne 18. 11. 2021, kdy ohledně jádrových omítek žalovaný sdělil žalobci k jeho dotazu, že cena zůstává stejná a že se jen navýší za ruční vynošení do patra a ohledně vrchních špalet odhadl cenu na 3 000 Kč, přičemž žalobce na místě obě ceny žalovanému odsouhlasil.

68. Soud tak dospěl k závěru, že tvrzení žalovaného ohledně dohody na vícepracích jsou nevěrohodná, neboť je žalovaný opakovaně měnil. V případě položky zához voda, elektrika, topení nejprve uváděl, že žalobce pouze upozorňoval na to, že cenu nelze určit, posléze tvrdil, že ohledně této položky došlo k dohodě s cenou stanovenou odhadem 10 000 Kč. Ohledně položky horní špalety okenní tvrdil, že urgoval jejich schválení e-mailem, posléze tvrdil, že dne 18. 11. 2021 je žalobce požadoval a on odhadl cenu na 3 000 Kč. Ohledně položky jádrové omítky žalovaný tvrdil, že na jejich provedení se s žalobcem dohodl dne 18. 11. 2021 s tím, že cena zůstává stejná a jen se navýší za ruční vynošení do patra. K výzvě soudu podle § 118a o.s.ř., nechť žalovaný doplní svá tvrzení, jaká cena zůstává stejná a jak byla určena cena za ruční vynošení do patra, žalovaný v písemném vyjádření ze dne 22. 3. 2023 uvedl zcela neurčitá tvrzení, že jde o částku za jádrové omítky, za stejnou dohodnutou cenu, aniž by uvedl cokoli dalšího, s čím tuto stejnou cenu srovnává a k ceně za ruční vynošení do patra uvedl pouze to, že byla stanovena dohodou s přihlédnutím k času provádění této činnosti bez bližšího doplnění tvrzení žalovaného.

69. Za této situace soud považoval za zcela nadbytečné provádět k otázce víceprací další dokazování. Z e-mailu žalovaného ze dne 7. 2. 2022 je také zjevné, že do sepisu tohoto e-mailu vícepráce včetně jejich ceny dohodnuty nebyly, neboť žalovaný požadoval jejich odsouhlasení včetně ceny. I kdyby se tak žalobce a žalovaný dohodli, že je žalovaný pro žalobce provede, nebyly tyto platně sjednány, nedošlo-li k dohodě o jejich ceně nebo alespoň ke způsobu určení ceny. Uzavření smlouvy bez určení ceny je možné pouze v takovém případě, kdy se na tom strany podle § 2586 odst. 2 občanského zákoníku výslovně dohodnou, k čemuž v daném případě nedošlo, což je zjevné z toho, že žalovaný zasílal následně žalobci ceny víceprací k odsouhlasení a již ve smlouvě o dílo strany uvedly, že v případě víceprací musí být dohodnuta i jejich cena.

70. Zároveň tyto vícepráce nebylo možno požadovat z titulu bezdůvodného obohacení, kdy soud ohledně své argumentace odkazuje na rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 33 Cdo 2609/2019, v němž Nejvyšší soudu judikoval, že„ rozhodovací praxe Nejvyššího soudu je ustálena v tom, že plnění z titulu víceprací bez změny uzavřené smlouvy o dílo není bezdůvodným obohacením na úkor zhotovitele, neboť v takovém případě se nenaplní žádná ze skutkových podstat bezdůvodného obohacení upravených v § 451 a § 454 obč. zák (stále jde o plnění na základě smlouvy o dílo). Pouze v případě, že by poskytnuté plnění nebylo spjato s původním plněním (nebyla by dána vzájemná souvislost těchto plnění), bylo by možno aplikovat § 451 a násl. obč. zák. (srov. rozsudky ze dne 22. 9. 2009, sp. zn. 32 Cdo 2592/2008, ze dne 23. 2. 2011, sp. zn. 23 Cdo 3891/2010, ze dne 25. 7. 2012, sp. zn. 23 Cdo 3798/2009, ze dne 31. 3. 2014, sp. zn. 23 Cdo 756/2012).“ Tato judikatura je přitom podle názoru použitelná i v poměrech nového občanského zákoníku, neboť úprava bezdůvodného obohacení v novém občanském zákoníku je obdobná s úpravou v § 451 a § 454 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku. V daném případě přitom nelze hovořit o tom, že by žalovaným tvrzené plnění v podobě víceprací nebylo spjato s původním plněním v písemné smlouvě o dílo, naopak je zde zjevná souvislost mezi provedenými pracemi podle smlouvy o dílo a tvrzenými vícepracemi, neboť se stále jednalo o práce na rekonstrukci rodinného domu žalobce, kterou se žalovaný zavázal provést ve smlouvě o dílo. Soud proto od zálohy na provedení díla žádnou cenu víceprací neodečetl, a to proto, že žalovaný neprokázal, že došlo k platnému sjednání dohody o vícepracích a za této situace cenu víceprací nelze požadovat ani z titulu bezdůvodného obohacení.

71. Jde-li o materiál ponechaný žalovaným na stavbě, v řízení bylo prokázáno, že žalovaný ponechal na stavbě materiál pro zhotovení sádrokartonových podhledů, a to výpověďmi svědků [jméno] [celé jméno žalovaného] [příjmení] [příjmení], která rovněž uvedla, že materiál na stavbě použili. Ve vztahu k tomuto materiálu, za nějž žalovaný požadoval částku 24 362 Kč, byl žalovaný vyzván podle § 118a o.s.ř., nechť doplní svá tvrzení, z jakého důvodu účtoval tuto položku, zda ohledně ní došlo k nějakému smluvnímu ujednání s žalobcem či je požadována z jiného titulu, o jaké konkrétní množství a jakého materiálu se jednalo, jak byla stanovena jeho cena a navrhne důkazy k prokázání svých tvrzení, přičemž k této výzvě žalovaný uvedl, že materiál zanechal na stavbě, žalobce jej použil, zanecháním a použitím došlo k dohodě žalobce a žalovaného a doložil soupis uvedeného materiálu, ovšem bez uvedení cen. Dále navrhl výpověď žalobce, [jméno] [příjmení], žalovaného a [jméno] [celé jméno žalovaného], těžko však lze očekávat, že by kterákoli z těchto osob byla schopna vypovědět, jaké přesné množství materiálu zde žalovaný zanechal, navíc pokud žalobce v rámci svých skutkových tvrzení uváděl, že to množství není schopen posoudit a je tak sporné. Navíc svědkyně [jméno] [příjmení] a svědek [jméno] [celé jméno žalovaného] již k této otázce vyslechnuti byli a shodně uvedli, že materiál na stavbě zůstal, podle svědkyně [příjmení] to byly sádrokartony a lišty, nic dalšího, podle svědka [jméno] [celé jméno žalovaného] šlo o sádrokartonové desky, profily, věci k tomu jako tmel, pásky, šrouby. Z předložené fotodokumentace také nelze zjistit přesné množství materiálu zanechaného žalovaným na stavbě, profily byly navíc částečně použity. Nebylo tak prokázáno ani to, jaké množství materiálu žalovaný skutečně na stavbě zanechal, ač alespoň určité množství by bylo možné z fotodokumentace odvodit, a nebyla tvrzena ani dohoda o ceně. S ohledem na to nebylo možné tento nárok po právní stránce posoudit jako nárok z titulu smlouvy, ale bylo by jej možné podle názoru soudu posoudit z titulu bezdůvodného obohacení. Soud proto podle § 118a odst. 2 o.s.ř. vyzval žalovaného, nechť doplní svá tvrzení a navrhne důkazy k jejich prokázání ve vztahu k uplatnění tohoto nároku z titulu bezdůvodného obohacení. Po tomto poučení však žalovaný svá tvrzení nijak nedoplnil a uvedl, že nemá žádné důkazy. Soud tak na tuto položku neodečetl ničeho, neboť žalovaný ohledně ní neunesl břemena důkazní a tvrzení, a to ve vztahu k množství zanechaného materiálu a jeho obvyklé ceně. Soud tak k této položce nemohl přihlédnout ani z části ohledně množství materiálu zanechaného na stavbě vyplývajícího z fotodokumentace provedené k důkazu, neboť ke zjištění jeho obvyklé ceny nebyl navržen jediný důkaz a žalovaný nepředložil ani žádnou listinu, kolik skutečně za tento materiál vynaložil.

72. S ohledem na tyto skutečnosti soud výrokem I. tohoto rozsudku uložil žalovanému zaplatit žalobci částku 163 987 Kč, která sestává z částky bezdůvodného obohacení po odstoupení od smlouvy ve výši 155 189 Kč a smluvní pokuty 8 798 Kč, a to včetně zákonného úroku z prodlení.

73. Zákonné úroky z prodlení soud žalobci přiznal podle § 1968 a § 1970 občanského zákoníku ve výši dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.. Žalobce vyzval žalovaného k zaplacení částky přesahující uplatněnou pohledávku předžalobní výzvou ze dne 9. 9. 2022, která byla doručena právnímu zástupci žalovaného dne 12. 9. 2022. V této výzvě byla žalovanému poskytnuta lhůta k plnění 14 dnů ode dne doručení výzvy, žalovaný tak byl povinen plnit nejpozději dne 26. 9. 2022. Ode dne 27. 9. 2022 je tak žalovaný se splněním důvodně uplatněné pohledávky v prodlení a žalobci náleží zákonný úrok z prodlení.

74. O lhůtě k plnění soud rozhodl v souladu s § 160 odst. 1 o.s.ř..

75. Ve zbytku soud podanou žalobu shledal nedůvodnou a výrokem II. tohoto rozsudku ji zamítl. Částka uvedená ve výroku II. tohoto rozsudku však představuje pouze část nároku na uplatněnou smluvní pokutu, jak je uvedeno výše, se zákonným úrokem z prodlení. O nákladech řízení rozhodl soud podle ustanovení § 142 odst. 2 o.s.ř., podle kterého měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, případně vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. Předmětem žaloby byla částka 219 821 Kč s příslušenstvím, ke dni vyhlášení rozsudku se jednalo o částku v celkové výši 240 869,61Kč. Žalobci byla přiznána částka 163 987 Kč s příslušenstvím, ke dni vyhlášení rozsudku se jednalo o částku v celkové výši 179 689,32 Kč. Žalobce tak byl úspěšný v 74,60 %, neúspěšný v 25,40 %, má tak nárok na náhradu 49,20 % nákladů řízení. O výši nákladů řízení soud rozhodl z úřední povinnosti, neboť ač žalobce vyčíslil své náklady řízení, nepožadoval v jejich rámci ničeho za předžalobní výzvu a neuvedl zároveň, že se zbývajících nákladů řízení vzdává, soud k nim tedy z úřední povinnosti musel přihlížet. Náklady řízení žalobce tak sestávají ze: a) zaplaceného soudního poplatku ve výši 10 992 Kč dle položky 1 odst. 1 písm. b) sazebníku soudních poplatků zákona č. 549/ 1991 Sb; b) odměny advokáta za deset úkonů právní služby z tarifní hodnoty 219 821 Kč (příprava a převzetí zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. b) vyhl. č. 177/1996 Sb. (dále jako „advokátní tarif“), sepis jednoduché výzvy k plnění dle § 11 odst. 2 písm. h) advokátního tarifu ve výši poloviny mimosmluvní odměny, sepis žaloby dle § 11 odst. 1 písm. d) advokátního tarifu, sepis písemného vyjádření ve věci samé ze dne 23. 11. 2022 dle § 11 odst. 1 písm. d) advokátního tarifu, účast u ústního jednání dne 3. 1. 2023 dle § 11 odst. 1 písm. g) advokátního tarifu, 2 úkony – účast u ústního jednání dne 7. 2. 2023 od 12:15 hod. do 15:30 hodin dle § 11 odst. 1 písm. g) advokátního tarifu, 2 úkony – účast u ústního jednání dne 24. 2. 2023 od 8:00 hod. do 10:30 hodin dle § 11 odst. 1 písm. g) advokátního tarifu, účast u ústního jednání dne 17. 5. 2023 dle § 11 odst. 1 písm. g) advokátního tarifu), ve výši 9,5 x 9 180 Kč = 87 210 Kč dle § 8 a § 7 bod 6 advokátního tarifu, c) paušální náhrady hotových výdajů za úkony uvedené ad b) výše ve výši 10 x 300 Kč = 3 000 Kč dle § 13 odst. 4 advokátního tarifu, tj. celkem 101 202 Kč Náklady řízení v rozsahu 49,20 % z této částky činí 49 791 Kč, jak je uvedeno ve výroku III. tohoto rozsudku.

76. Za písemné vyjádření ze dne 9. 5. 2023 soud žalobci nepřiznal odměnu a režijní paušál, neboť toto vyjádření bylo učiněno po zákonné koncentraci řízení, aniž by byly dány zákonné důvody pro její prolomení. Uvedené písemné vyjádření tak nebylo účelně učiněné, soud k němu nepřihlížel, v něm uvedené skutečnosti neměly žádný vliv na výsledek tohoto sporu a žalovaný tak není povinen hradit žalobci ani zčásti náklady na jeho sepsání. Žalobce ostatně náklady řízení za jeho sepsání ani nepožadoval.

77. S ohledem na to, že v řízení vznikly i náklady řízení státu za vyplacené svědečné svědkovi [příjmení] [jméno] [příjmení], jemuž bylo přiznáno svědečné 412 Kč usnesením zdejšího soudu č.j. [číslo jednací] ze dne 4. 4. 2023, musel soud rozhodnout i o těchto nákladech. Soud tak podle § 148 odst. 1 o.s.ř. uložil podle výsledků řízení povinnost nahradit náklady řízení státu oběma stranám, a to podle míry neúspěchu ve věci. Předpoklady pro osvobození od soudních poplatků soud u žádné ze stran nezjistil. Žádná ze stran o osvobození od soudních poplatků nežádala a obě strany byly zastoupeny právními zástupci na základě dohod o plné moci, což naopak svědčí o tom, že takové předpoklady u žádné ze stran naplněny nebyly. Žalobci tak vznikla povinnost zaplatit 25,40 % těchto nákladů, žalovanému 74,60 % těchto nákladů. Soud proto výrokem IV. tohoto rozsudku uložil žalobci zaplatit na nákladech řízení státu částku 105 Kč a žalovanému výrokem V. tohoto rozsudku částku 307 Kč.

Poučení