115 A 2/2024–23

Rubrum

Krajský soud v Ústí nad Labem rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Petra Černého, Ph.D., a soudců Mgr. Ladislava Vaško a Mgr. Radima Kadlčáka ve věci navrhovatele: Ing. Z. Š., narozený dne X, bytem X, a účastníků řízení: 1) 1) Město Chlumec, 2) sídlem Muchova 267, 403 39 Chlumec, 3) zastoupené Mgr. Tomášem Urbanem, advokátem, 4) sídlem Bílinská 1147/1, 400 01 Ústí nad Labem, 22) Sdružení nezávislých kandidátů Chlumecká Alternativa, volební strana, jednající volební zmocněnkyní V. H., bytem X, o návrhu na zrušení usnesení Zastupitelstva města Chlumec ze dne 28. 2. 2024, č. 3/9Z/2024, takto:

Výrok

I. Návrh se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění

1. Navrhovatel se návrhem podaným zdejšímu soudu osobně dne 6. 3. 2024 domáhal zrušení usnesení Zastupitelstva města Chlumec ze dne 28. 2. 2024, č. 3/9Z/2024, kterým byl podle § 55 odst. 3 písm. c) zákona č. 491/2001 Sb., o volbách do zastupitelstev obcí a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o volbách“), vysloven zánik mandátu navrhovatele z důvodu neslučitelnosti s funkcí zaměstnance Finančního úřadu pro Ústecký kraj, územního pracoviště Ústí nad Labem. Návrh 2. Navrhovatel namítal, že dne 1. 3. 2024 bylo na úřední desce vyvěšeno usnesení, které nekorespondovalo s vyhlášeným zněním na jednání zastupitelstva. Na jednání zastupitelstva bylo přijato usnesení s body A) a B), přičemž odůvodnění nebylo součástí přijatého usnesení na jednání zastupitelstva. V přijatém usnesení se neuvádí, jaká konkrétní funkce navrhovatele je neslučitelná s funkcí zastupitele. Tuto vadu napadeného usnesení nemůžou dle navrhovatele zhojit skutečnosti uvedené v jakémsi písemném odůvodnění usnesení následně po konání zastupitelstva vyvěšeného na úřední desce, jestliže nebylo součástí přijatého usnesení. Napadené usnesení je tedy dle navrhovatele nepřezkoumatelné a nezákonné.

3. Pokud se v písemném odůvodnění usnesení konstatuje, že navrhovatel má být v rámci výkonu funkce u Finančního úřadu pro Ústecký kraj, územní pracoviště Ústí nad Labem, zařazen na pozici, ve které vykonává státní správu vztahující se k území města, nemohl s tím souhlasit. Zdůraznil, že již v okamžiku vzniku jeho mandátu pro toto volební období byl ve služebním poměru u Finančního úřadu pro Ústecký kraj na místě kontrolora u odboru kontroly, oddělení II. u územního pracoviště Finančního úřadu v Ústí nad Labem. Poukázal na to, že na tomto místě byl zařazen už před volbami v roce 2018, následně po čtyři roky zastával funkci uvolněného místostarosty. Na tomto jeho služebním zařazení se do dnešního dne nic nezměnilo. Pokud by tak jen teoreticky byly splněny podmínky pro neslučitelnost funkcí, musely být v jeho případě naplněny již ke dni vzniku mandátu. V tomto případě mu mělo zastupitelstvo obce podle § 55 odst. 6 zákona o volbách umožnit, aby do tří dnů po ustavujícím zasedání učinil právní úkon směřující ke skončení pracovního poměru. Skutečnost, že tak bylo učiněno až po téměř jednom a půl roce po získání mandátu zastupitele svědčí o účelovosti jednání zastupitelů vůči navrhovateli jako opozičnímu zastupiteli. Dále uvedl, že z pohledu jeho pracovního zařazení je sice úředníkem ve státní správě, ale dle jeho názoru nevykonává přímo státní správu vztahující se k územní působnosti obce, jako kontrolor nevykonává přímou správu daně konkrétních subjektů, tuto činnost vykonávají pracovníci, kteří jsou zařazeni na tzv. odboru vyměřování. Vyjádření účastníka řízení 1)

4. Město Chlumec k věci uvedlo, že odůvodnění napadeného usnesení je přejato z podkladových materiálů k projednání bodů programu zasedání zastupitelstva o neslučitelnosti funkcí navrhovatele, se kterými se všichni zastupitelé mohli před hlasováním a přijetím usnesení seznámit, resp. důvody, pro které bylo napadené usnesení přijato, byly ještě před hlasováním a přijetím usnesením ústně předneseny, vysvětleny a dokonce k nim proběhla debata. Pokud nyní navrhovatel poukazuje na to, že zastupitelé neměli možnost se s podkladovými materiály seznámit, považuje takové vyjádření navrhovatele účastník řízení 1) za ryze účelové, neboť navrhovatel v rámci zasedání zastupitelstva takovou námitku nevznesl, nepožádal o poskytnutí času na další prostudování materiálů, naopak v rámci diskuze vznášel argumentaci na podporu jeho názoru, že u něj není neslučitelnost funkce dána. Zdůraznil, že zastupitelstvo navíc příslušný bod programu zařadilo na program zasedání řádným hlasováním dle § 94 odst. 2 zákona o obcích, když pro zařazení bodu programu hlasovali kladně všichni přítomní zastupitelé, včetně navrhovatele. Za situace, kdy jsou v usnesení uvedeny důvody, pro které zastupitelstvo vyslovilo zánik mandátu navrhovatele a které byly ještě před hlasováním o návrhu usnesení všem zastupitelům v písemné podobě předloženy a ústně předneseny, měl účastník řízení 1) za to, že usnesení je přezkoumatelné. Zdůraznil, že z výrokové části usnesení jednoznačně vyplývá, že zastupitelstvo vyslovilo zánik neslučitelnosti mandátu navrhovatele jako zastupitele z důvodu neslučitelnosti funkcí, tedy výroková část plně odpovídá § 55 odst. 3 písm. c) zákona o volbách. Poukázal na to, že zmíněný zákon přitom ani výslovně nestanoví žádné formální požadavky na to, jak má usnesení zastupitelstva vypadat a co má být součástí výrokové části, resp. není stanoveno, že by v rámci výrokové části musela být uvedena konkrétní funkce, s níž zastupitelstvo spojuje neslučitelnost funkce zastupitele. Platí přitom, že důvod, pro který zastupitelstvo přijalo napadené usnesení, vyplývá jak z podkladových materiálů, tak z odůvodnění, které v rámci zasedání zaznělo před hlasováním zastupitelstva.

5. Uvedl, že navrhovatel by měl jistě pravdu v tom, že by neslučitelnost funkce zastupitele musela nastat již při vzniku mandátu v roce 2022 a v takovém případě by mu zastupitelstvo mělo dle § 55 odst. 6 zákona o volbách umožnit, aby do tří dnů od ustavujícího zasedání učinil právní úkon směřující ke skončení pracovního poměru, avšak pouze za předpokladu, že by zastupitelstvo bylo o existenci neslučitelnosti funkcí v rozhodné době informováno. Sám navrhovatel na ustavující schůzi a ani později zastupitelstvo o možné existenci neslučitelnosti funkcí žádným způsobem neinformoval. Účastník řízení 1) měl za to, že v tomto ohledu je povinnost k aktivnímu jednání zákonem uložena každému jednotlivému zastupiteli, resp. ten je také povinen sám aktivně do tří měsíců po ustavujícím zasedání příslušnému orgánu předložit doklad o pominutí důvodu neslučitelnosti funkcí, jinak se uplatní postup dle § 55 odst. 3 a 4 zákona o volbách. Účastník řízení 1) tedy byl toho názoru, že v situaci, kdy sám navrhovatel zastupitelstvo na ustavujícím zasedání (dokonce ani později) nijak neinformoval o možné existenci neslučitelnosti funkcí tak, aby zastupitelstvo mohlo postupovat dle § 55 odst. 6 zákona o volbách, sám se o možnost takového postupu ochudil, přičemž v současné době zastupitelstvo nemohlo postupovat jinak než přijmout napadené usnesení. Zdůraznil, že skutečnost, že zastupitelstvo se tímto problémem nezabývalo na ustavujícím zasedání, protože o neslučitelnosti funkcí navrhovatele nebylo informováno, neznamená, že by se tím nemohlo zabývat v některém z dalších zasedání, resp. je povinností zastupitelstva se tímto zabývat na nejbližším zasedání poté, kdy se o důvodech možné neslučitelnosti funkce dozví, což se v daném případě stalo. Dále uvedl, že pokud bude zánik mandátu navrhovatele soudem potvrzen, nastoupí za navrhovatele náhradník ze stejné kandidátní listiny, tedy opět zastupitelem bude osoba z řad opozice. Lze proto vyloučit, že by jednání zastupitelstva mělo jakýkoliv politický motiv, když skutečným motivem bylo zajištění právní jistoty do budoucna. Holá domněnka navrhovatele o tom, že cílem bylo odstranit opozici, je tak dle účastníka řízení 1) zcela lichá. Uvedl, že zákon o volbách nestanoví, že by v usnesení, ve kterém je vyslovena neslučitelnost funkce zastupitele, mělo být uvedeno datum, kdy měla vzniknout neslučitelnost funkce zastupitele. Stěžejní je dle názoru účastníka řízení 1) pouze ta skutečnost, že k neslučitelnosti funkcí došlo a že tato nepominula, což z napadeného usnesení jednoznačně vyplývá, navíc navrhovatel ani netvrdí, že by zastupitelstvem konstatovaná neslučitelnost funkce zastupitele pominula. Tato námitka je tak dle účastníka řízení 1) taktéž zcela lichá.

6. Poukázal na to, že sám navrhovatel v návrhu uvádí, že je ve služebním poměru u Finančního úřadu pro Ústecký kraj a je zařazen na místo kontrolora u odboru kontroly na územním pracovišti Finančního úřadu v Ústí nad Labem. Dle účastníka řízení 1) je zřejmé, že navrhovatel vykonává státní správu, přičemž dle § 5 odst. 3 zákona o volbách zbývá posoudit, zda se výkon státní správy navrhovatele vztahuje k územní působnosti účastníka řízení 1). K tomu účastník řízení 1) odkázal na komentářovou literaturu, podle níž funkce člena Zastupitelstva města Pardubice je slučitelná s funkcí zaměstnance Finančního úřadu v Hradci Králové, nikoliv však s funkcí zaměstnance Finančního úřadu v Pardubicích, a to s ohledem na uvedenou podmínku výkonu státní správy vztahující se k území obce, kde fyzická osoba vykonává funkci člena zastupitelstva obce. V daném případě navrhovatel vykonává státní správu na územním pracovišti Finančního úřadu v Ústí nad Labem. S odkazem na shora citovaný komentář se účastník řízení 1) přikláněl k závěru, že v daném případě neslučitelnost funkce zastupitele byla skutečně dána. Odkázal také na § 8 odst. 1 písm. f) ve spojení s § 8 odst. 2 zákona č. 456/2011 Sb., o finanční správě České republiky, ve znění pozdějších předpisů. Zdůraznil, že tvrzení navrhovatele, že jako kontrolor nevykonává přímou správu daně konkrétních subjektů, dle názoru účastníka řízení 1) nemůže obstát, neboť výkon kontroly je třeba považovat za přímý výkon státní správy. Vyjádření účastníka řízení 2)

7. Účastník řízení 2) se k návrhu nevyjádřil. Posouzení věci soudem 8. V posuzovaném případě soud nejprve zkoumal, zda jsou splněny procesní předpoklady pro to, aby mohlo být přistoupeno k meritornímu projednání věci. S ohledem na skutečnost, že se jedná o řízení ve věci návrhu na ochranu ve věcech zániku mandátu, jsou tyto předpoklady upraveny vedle zákona o volbách i v zákoně č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“). Soud tedy zkoumal podle § 92 s. ř. s. svou věcnou a místní příslušnost k projednání podaného návrhu a dospěl k závěru, že je věcně a místně příslušný k jeho projednání. Dále soud shledal, že navrhovatel je k návrhu podle § 91 odst. 1 s. ř. s. aktivně legitimován, neboť se jedná právě o jeho mandát zastupitele.

9. Soud posuzoval i včasnost, resp. předčasnost, návrhu, který byl podán soudu dne 6. 3. 2024, a tedy po vyvěšení napadeného usnesení na úřední desce dne 1. 3. 2024. Napadené usnesení bylo navrhovateli doručeno dne 14. 3. 2024. Podle § 59 odst. 3 zákona o volbách je nutno podat návrh do 2 pracovních dnů od doručení. Podle § 55 odst. 7 zákona o volbách se za doručené usnesení považuje sedmým dnem ode dne vyvěšení. Uvedená dvoudenní lhůta k podání návrhu tedy počala běžet dne 8. 3. 2024.

10. Soud při svých úvahách vycházel mimo jiné z nálezu Ústavního soudu ze dne 25. 10. 2004, sp. zn. I. ÚS 668/04, ve kterém je uvedeno: „Ke specifikům volebního zákona patří i úprava fikce doručení rozhodnutí s paralelním ‚zasláním‘ účastníkovi. Je zřejmé, že takové rozhodnutí je vyhotoveno, pro rozhodující orgán je závazné, a je adresováno účastníkům. Funkcí fikce doručení je zábrana před vznikem možných potíží s nabytím právní moci. Přitom bez ohledu na právní moc je zřejmé, že takové rozhodnutí již orgán, který je vydal, nemůže sám o sobě změnit. Toto zjištění dává účastníkovi možnost formulovat proti rozhodnutí svoje námitky a tyto námitky řádně uplatňovat. …Lze tedy ústavně konformně lhůtu pro podání návrhu k přezkumu rozhodnutí podle volebního zákona interpretovat tak, že okamžik fiktivního doručení (třetí den od vyvěšení) je důležitý pro výpočet konce objektivní lhůty pro podání návrhu, nikoliv však pro její počátek.“ Soud vycházeje i ze své předchozí judikatury (srov. usnesení ze dne 31. 8. 2020, č. j. 40 A 7/2020–82) konstatuje, že v době podání návrhu měl navrhovatel k dispozici již konečnou (nezměnitelnou) podobu napadeného usnesení, jehož zrušení se domáhal, a proto není namístě aplikovat institut předčasnosti podle § 46 odst. 1 písm. b) s. ř. s. Soud tedy návrh posoudil jako včasný.

11. Po zvážení skutkových a právních okolností případu dospěl soud k závěru, že návrh není důvodný.

12. Soud nejprve upozorňuje na to, že soudní řízení vedené dle s. ř. s. ve věcech volebních není založeno na principu inkvizičním, ve kterém by sám soud vyhledával veškeré relevantní důkazy k tvrzení účastníků, ale je založeno na zásadě, že každý musí svá tvrzení doložit dostatečnými důkazy (srov. např. usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 21. 11. 2011, č. j. 15 A 72/2011–87, ze dne 11. 11. 2014, č. j. 40 A 21/2014–56, ze dne 3. 10. 2019, nebo ze dne 30. 10. 2018, č. j. 40 A 33/2018–34).

13. Podle § 55 odst. 3 písm. c) zákona o volbách zaniká mandát člena zastupitelstva obce, vysloví–li to příslušné zastupitelstvo, z důvodů neslučitelnosti funkcí podle § 5 odst. 2.

14. Podle odst. 6 téhož ustanovení zákona o volbách v případě neslučitelnosti funkcí podle § 5 odst. 2, která nastane dnem zvolení členem zastupitelstva obce, nevysloví příslušné zastupitelstvo zánik mandátu na ustavujícím zasedání, ale umožní takto zvolenému členu zastupitelstva obce, aby do 3 dnů po ustavujícím zasedání učinil právní úkon směřující ke skončení pracovního poměru. Pokud člen zastupitelstva obce nepředloží do 3 měsíců po ustavujícím zasedání příslušnému starostovi nebo primátorovi doklad o tom, že důvod neslučitelnosti funkcí pominul, postupuje zastupitelstvo obce podle odstavců 3 a 4.

15. Podle § 5 odst. 2 věty poslední zákona o volbách funkce člena zastupitelstva města je neslučitelná s funkcí vykonávanou zaměstnancem zařazeným do pověřeného obecního úřadu nebo krajského nebo finančního úřadu.

16. Podle § 5 odst. 3 zákona o volbách funkce člena zastupitelstva města je neslučitelná podle odstavce 2 pouze za podmínky, že zaměstnanec vykonává přímo státní správu vztahující se k územní působnosti příslušného města.

17. Podle důvodové zprávy k § 5 zákonu o volbách „[n]eslučitelnost funkce člena zastupitelstva obce se vymezuje pouze s funkcí vykonávanou ve veřejné správě tam, kde by mohlo docházet ke střetu zájmů při konkrétním výkonu státní správu… Navrženou úpravou nejsou dotčeny zvláštní předpisy upravující neslučitelnost funkcí, např. zákon o soudech a soudcích nebo zákon o státním zastupitelství.“ 18. Jak zdejší soud judikoval již v usnesení ze dne 11. 1. 2017, č. j. 40 A 16/2016–24, podmínku přímého výkonu státní správy ve smyslu § 5 odst. 3 volebního zákona je přitom nutno posuzovat v kontextu účelu, který je touto právní úpravou sledován, tj. zamezení a předcházení střetu zájmů, a to při konkrétním výkonu státní správy tak, aby zaměstnanec, který se podílí na plnění úkolů vyplývajících z výkonu státní správy vztahující se k působnosti dané obce, nemohl být současně členem jejího zastupitelstva. Právě předestřenou právní úpravou obsaženou v zákoně o volbách je tak vyjádřen především zájem na předcházení (prevenci) střetu zájmů při výkonu státní správy. Praxe správních soudů se přiklání k přísnější interpretaci zákona o volbách, pokud jde o problematiku střetu zájmů při výkonu státní správy, čili že zastupitel nesmí být úředníkem na takovém úřadě, i když o záležitostech obce přímo nerozhoduje. Tentýž přísnější interpretační příklon vyplývá i z rozhodovací činnosti Ústavního soudu (k tomu srov. usnesení ze dne 7. 1. 2004, sp. zn. IV. ÚS 333/03), jenž shledal zákonem o volbách stanovenou nepřípustnou neslučitelnost souběžného výkonu státní správy s funkcí zastupitele obecního zastupitelstva ústavně konformní. Omezení obecních zastupitelů dané zákonem o volbách je sice přísné, nicméně nezasahuje nepřípustně do pasivního volebního práva, neboť si zastupitel může svobodně vybrat, kterou funkci si zachová. Určitá zákonem o volbách daná omezení pro obecní zastupitele jsou legitimní a zákonná, neboť jsou odůvodněna požadavkem na oddělení moci výkonné a samosprávy, jsou přijata ve veřejném zájmu, neboť pomáhají zachovat princip dobré správy, což je jeden z nosných principů výkonu státní správy, tj. kvalitní a řádné fungování veřejné správy v podmínkách a prostředí moderního demokratického právního státu založeného na úctě a respektu k základním právům a svobodám jednotlivců.

19. Dále soud konstatuje, že zákonodárce přistoupil k neslučitelnosti určitých funkcí a povolání s výkonem mandátu zastupitele en bloc, a to nejen zaměstnance obce, zaměstnance krajských úřadů nebo zaměstnance finančních úřadů vykonávajících státní správu vztahující se k územní působnosti příslušného územně samosprávného celku, ale dále například členy Nejvyššího kontrolního úřadu [§ 12 odst. 7 zákona č. 166/1993 Sb.], zaměstnance ve služebním poměru [§ 33 odst. 1 písm. v) zákona č. 234/2014 Sb.] či státní zástupce [§ 21 odst. 1 písm. d) zákona č. 283/1993 Sb.]. Soudy se přitom již zabývaly otázkou, zda nepostačuje v konkrétním případě pouze vyloučení osoby (pro podjatost) v případech, kde by mohlo dojít ke střetu funkce zastupitele s výkonem jiné neslučitelné funkce (srov. usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 12. 5. 2006, č. j. 30 Ca 23/2006–41, publ. pod č. Sb. NSS 925/2006). S takovým postupem zákon nepočítá a vychází naopak z preventivního vyloučení možného střetu výkonu některých funkcí bez možnosti posuzování konkrétního okolností toho kterého případu.

20. Pokud navrhovatel upozornil na to, že případná jeho neslučitelnost vznikla jeho zvolením zastupitelem a že mu mělo zastupitelstvo obce podle § 55 odst. 6 zákona o volbách umožnit, aby do tří dnů po ustavujícím zasedání učinil právní úkon směřující ke skončení pracovního poměru, soud k tomu uvádí, že ve věci rozhoduje podle skutkového a právního stavu k datu vydání napadeného usnesení. Jestliže tedy neslučitelnost funkce zastupitele u navrhovatele ze stejných důvodů, které jsou obsaženy v napadeném usnesení, nastala již ke dni vzniku jeho mandátu v roce 2022, je pravdou, že mělo zastupitelstvo na ustavujícím zasedání vůči navrhovateli jednat dle § 55 odst. 6 zákona o volbách. Skutečnost, že tak postupováno nebylo, však má za následek pouze to, že navrhovatel mohl vykonávat funkci zastupitele do té doby, než byl v souladu se zákonem vysloven zánik jeho mandátu z důvodu neslučitelnosti funkce zastupitele. Tedy fakt, že mu nebylo z důvodu neslučitelnosti funkcí, která nastala už dnem zvolení navrhovatele zastupitelem, umožněno, aby do 3 dnů po ustavujícím zasedání učinil právní úkon směřující ke skončení pracovního poměru, toliko znamenalo, že navrhovatel vykonával funkci zastupitele i přes existenci neslučitelnosti funkcí. Podle názoru soudu nicméně nelze konstatovat, že by daná nečinnost zastupitelstva obce (ať už vědomá či nevědomá) na ustavujícím zasedání byla na újmu práv navrhovatele jako zastupitele.

21. Co však soud považuje za podstatné, je skutečnost, že i když nebylo na ustavujícím zasedání postupováno dle § 55 odst. 6 zákona o volbách, neznamená to, že by existence neslučitelností funkcí konkrétního zastupitele byla zhojena a že by tím zastupitelstvu zaniklo ve zbylé části volebního období (tedy po konání ustavujícího zastupitelstva) oprávnění vyslovit zánik mandátu zastupitele v případě trvající neslučitelnosti funkcí dle § 55 odst. 3 písm. c) zákona o volbách. Zastupitelstvo tedy v posuzované věci bylo oprávněno vyslovit zánik mandátu navrhovatele z důvodu neslučitelnosti funkcí napadeným usnesením, přičemž nadepsané ustanovení, podle něhož bylo ve věci postupováno, naproti § 55 odst. 6 zákona o volbách, neobsahuje úpravu lhůty umožňující zvolenému členu zastupitelstva obce, aby učinil právní úkon směřující ke skončení neslučitelného pracovního poměru.

22. Soud dále uvádí, že podkladové materiály pro hlasování zastupitelstva o neslučitelností funkcí navrhovatele obsahovaly jak návrh výroku usnesení zastupitelstva, tak i důvody, pro které je navrhováno hlasovat o neslučitelnosti funkcí navrhovatele, které jsou prakticky totožné s obsahem odůvodnění napadeného usnesení. K samotnému odůvodnění napadeného usnesení soud poukazuje na to, že jsou v něm jednoznačně stanoveny důvody, ve kterých je spatřována neslučitelnost funkce zastupitele navrhovatele s jeho zaměstnáním u Finančního úřadu pro Ústecký kraj, územního pracoviště Ústí nad Labem. Z pohledu soudu je odůvodnění napadeného usnesení přezkoumatelné, neboť jsou v něm obsaženy důvody, pro které zastupitelstvo obce vyslovilo zánik mandátu navrhovatele a které byly ještě před hlasováním o návrhu usnesení všem zastupitelům v písemné podobě předloženy. Soud dále zdůrazňuje, že z výrokové části usnesení jednoznačně vyplývá, že zastupitelstvo obce vyslovilo zánik neslučitelnosti mandátu navrhovatele jako zastupitele z důvodu neslučitelnosti funkcí, a výroková část tak dle názoru soudu odpovídá § 55 odst. 3 písm. c) zákona o volbách. Soud je toho názoru, že ve výrokové části usnesení nemusí být uvedeno, jaká konkrétní funkce navrhovatele je neslučitelná s funkcí zastupitele. Plně postačí, pokud je obsaženo v odůvodnění usnesení, že v případě navrhovatele je jeho funkce člena zastupitelstva neslučitelná s funkcí vykonávanou zaměstnancem zařazeným do Finančního úřadu pro Ústecký kraj, územního pracoviště Ústí nad Labem. I z tohoto pohledu napadené usnesení obstojí.

23. V daném případu je pak stěžejní zodpovědět otázku, zda navrhovatel jako zaměstnanec Finančního úřadu pro Ústecký kraj, územního pracoviště Ústí nad Labem, vykonává přímo státní správu vztahující se k územní působnosti města Chlumec.

24. Podle § 10 odst. 1 zákona č. 456/2011 Sb., o finanční správě České republiky, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o finanční správě“), finanční úřad a) vykonává správu daní, b) provádí řízení o správních deliktech, c) převádí výnosy daní, které vybírá a vymáhá a které nejsou příjmem státního rozpočtu, d) přijímá a eviduje splátky návratných finančních výpomocí poskytnutých Ministerstvem zemědělství v letech 1991 až 1995 včetně a případné úroky z nich vyplývající, e) vybírá a vymáhá peněžitá plnění, která uložily orgány finanční správy, f) vede evidence a registry nezbytné pro výkon působnosti orgánů finanční správy, g) vykonává další působnost, stanoví–li jiný právní předpis, že tuto působnost vykonávají orgány finanční správy.

25. Podle odst. 2 téhož zákona finanční úřad vykonává a) finanční kontrolu, b) kontrolu dodržování povinností stanovených právními předpisy upravujícími účetnictví a ukládá účetním jednotkám pokuty podle těchto právních předpisů, c) kontrolu výkonu správy poplatků, které jsou příjmem státního rozpočtu, jsou–li k jejich správě věcně příslušné jiné orgány.

26. Konečně podle odst. 3 zákona o finanční správě finanční úřad z pověření ministerstva a) přezkoumává hospodaření krajů a hlavního města Prahy a vykonává dozor nad přezkoumáváním hospodaření obcí, dobrovolných svazků obcí a městských částí hlavního města Prahy, b) vykonává působnost dílčího kontaktního orgánu nebo kontaktního útvaru při vymáhání některých finančních pohledávek, c) vykonává působnost kontaktního orgánu při provádění mezinárodní spolupráce při správě daní.

27. Mezi stranami je nesporné, a odpovídá to i předloženému spisovému materiálu, že navrhovatel je ve služebním poměru u Finančního úřadu pro Ústecký kraj na místě kontrolora u odboru kontroly, oddělení II. u územního pracoviště Ústí nad Labem. Z citovaného § 10 odst. 1, 2 a 3 zákona o finanční správě jednoznačně vyplývá skutečnost, že finanční úřad může vykonávat svou věcnou působnost i ve vztahu k obcím. Finanční úřad tak může vykonávat státní správu mimo jiné ve vztahu k daňovým povinnostem obcí, může provádět finanční kontrolu u obcí či případně z pověření Ministerstva financí může vykonávat též dozor nad hospodařením obcí.

28. Vzhledem k tomu, že město Chlumec spadá do působnosti Finančního úřadu pro Ústecký kraj, územního pracoviště Ústí nad Labem, je splněna i podmínka stanovená v § 5 odst. 3 zákona o volbách, a to že navrhovatel jako zaměstnanec daného územního pracoviště vykonává státní správu vztahující se k územní působnosti města Chlumec.

29. Pokud byl navrhovatel názoru, že nevykoná přímo státní správu vztahující se k územní působnosti obce, neboť jako kontrolor nevykonává přímou správu daně konkrétních subjektů, je toto jeho tvrzení v daném případě irelevantní. Jak už totiž bylo výše popsáno, zákon o volbách vychází z preventivního vyloučení možného střetu výkonu některých funkcí bez možnosti posuzování konkrétních okolností toho kterého případu, což je v případě navrhovatele splněno, neboť navrhovatel jako zaměstnanec Finančního úřadu pro Ústecký kraj, územního pracoviště Ústí nad Labem, nepochybně může vykonávat státní správu ve vztahu k městu Chlumec.

30. V tomto směru lze poukázat i na komentářovou literaturu, na kterou odkázal již účastník řízení 1) v napadeném usnesení i ve vyjádření k návrhu, podle které „[f]unkce člena Zastupitelstva města Pardubice je slučitelná s funkcí zaměstnance Finančního úřadu v Hradci Králové, nikoliv však s funkcí zaměstnance Finančního úřadu v Pardubicích, a to s ohledem na uvedenou podmínku výkonu státní správy vztahující se k území obce, kde fyzická osoba vykonává funkci člena zastupitelstva obce“ (Břeň Jan, Základní charakteristika veřejné správy, Institut pro veřejnou správu Praha, 1. 1. 2014, Převzato z CODEXIS®, doplňku LIBERIS®). Tedy i odborná literatura podporuje závěr soudu o neslučitelnosti funkce zastupitele obce se zaměstnáním u územního pracoviště finančního úřadu, které vykonává státní správu vztahující se k území obce, kde fyzická osoba vykonává funkci člena zastupitelstva obce.

31. Vycházeje ze všech shora uvedených zjištění tak soud ve věci uzavřel, že návrh navrhovatele na zrušení napadeného usnesení neshledal důvodným, a proto jej výrokem I. usnesení zamítl.

32. O nákladech řízení soud rozhodl výrokem II. usnesení v souladu s § 93 odst. 4 s. ř. s, podle kterého v řízení ve věcech volebních nemá žádný z účastníků na náhradu nákladů řízení právo.

Poučení

Návrh Vyjádření účastníka řízení 1) Vyjádření účastníka řízení 2) Posouzení věci soudem