115 A 6/2022–115

Rubrum

Krajský soud v Ústí nad Labem rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Petra Černého, Ph.D., a soudců Mgr. Ladislava Vaško a Mgr. Radima Kadlčáka ve věci navrhovatele: J. D., narozený X, bytem X, zastoupený Mgr. Jiřím Doležalem, advokátem, sídlem náměstí Svobody 40/1, 415 01 Teplice, a účastníků řízení: 1) 1) Magistrát města Teplice, sídlem náměstí Svobody 2/2, 415 95 Teplice, 2) 2) ODS spolu s TOP 09, jednající volebním zmocněncem R. S., bytem X, 3) 3) Svoboda a přímá demokracie (SPD), jednající volebním zmocněncem F. M., bytem X, 4) 4) Zdraví Sport Prosperita, jednající volebním zmocněncem P. J., bytem X, 5) 5) ANO 2011, jednající volebním zmocněncem J. K., bytem X, 6) 6) VOLBA PRO! TEPLICE, jednající volebním zmocněncem M. A., bytem X, o návrhu na neplatnost hlasování ve volbách do Zastupitelstva statutárního města Teplice konaných ve dnech 23. a 24. září 2022, takto:

Výrok

I. Návrh se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění

1. Navrhovatel se návrhem podaným v zákonem stanovené lhůtě domáhal prohlášení neplatnosti hlasování do Zastupitelstva statutárního města Teplice konaných ve dnech 23. a 24. 9. 2022 podle § 60 odst. 2 zákona č. 491/2001 Sb., o volbách do zastupitelstev obcí a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „volební zákon“). Návrh 2. V podaném návrhu navrhovatel předně zmínil, že byl členem okrskové volební komise v okrsku č. 11 ve volebním obvodě Statutárního města Teplice, ve kterém je rovněž zapsán v seznamu voličů. Dále uvedl, že před a během konání obecních voleb došlo k mnohočetnému závažnému porušení ústavních norem a ustanovení volebního zákona, a to konkrétně ve volebních okrscích č. 5, 10, 14, 18, 19, 20, 25, 37, 41 a 42 ve volebním obvodě Statutárního města Teplice, což mělo dle jeho názoru za následek hrubé ovlivnění výsledků hlasování. Z tohoto důvodu tedy podal návrh na vyslovení neplatnosti hlasování v nadepsaných volebních okrscích ve volbách do Zastupitelstva statutárního města Teplice konaných ve dnech 23. a 24. 9. 2022.

3. Navrhovatel uvedl, že má za to, že na základě skutečností, které sám vnímal, jakož i na základě toho, co mu bylo sděleno M. B., členkou okrskové volební komise okrsku č. 14, Š. O., členkou okrskové volební komise okrsku č. 16, B. H., členem okrskové volební komise okrsku č. 18, a L. T., předsedkyní okrskové volební komise okrsku č. 18, došlo před a během daných voleb k porušení článku 5 Ústavy České republiky a čl. 21 odst. 1 a 4 Listiny základních práv a svobod, a to zejména tím, že docházelo k uplácení sociálně slabých a sociálně ohrožených skupin voličů, kteří byli přesvědčováni, aby za poskytnutou úplatu odevzdali svůj hlas určenému politickému subjektu.

4. Navrhovatel již během prvního dne voleb zaznamenal, že se do volební místnosti volebního okrsku č. 11 chodí ptát lidé romské národnosti, kde mohou odevzdat svůj hlas, přičemž při sobě vždy měli již předvyplněný volební lístek. Poté, co tito lidé předkládali ke kontrole své průkazy totožnosti, bylo členy okrskové volební komise č. 11 zjištěno, že patří do volebního okrsku č. 14, který s volebním okrskem č. 11 sdílel volební místnost. Tyto osoby měly uvedeny jako místo trvalého pobytu adresu X, kde se nachází ubytovna sociálně slabých, která patří obchodní společnosti První severočeská realitní společnost s.r.o., IČO: 254 04 270, se sídlem Teplice 1, Masarykova třída 430/24, jejímž společníkem a jednatelem je Petr Benda, který byl kandidátem na čtvrtém místě kandidátky účastníka řízení 4) kandidujícího v předmětných obecních volbách. Navrhovatel dále doplnil, že tyto osoby byly dle jeho názoru vždy poměrně zmatené, přičemž byly u voleb evidentně poprvé. Vzhledem ke skutečnosti, že volební lístek neměly uložen v obálce, všiml si navrhovatel, že tyto volební lístky byly vyplněny ve prospěch účastníka řízení 4). Tito voliči také chodili do volební místnosti společně ve velkých skupinách čítajících desítky lidí. Následně se navrhovatel z rozhovoru s některými romskými občany Teplic, kteří ze strachu o zdraví nesouhlasili s uvedením svého jména, dozvěděl, že těmto lidem měla být nabízena úplata za to, že půjdou v obecních volbách volit účastníka řízení 4). Žádná z těchto osob však nesouhlasila z důvodu obav před pomstou ze strany osob, které kupování hlasů organizovaly, s uvedením svého jména v předmětném návrhu. Dle navrhovatele je poté na soudu, aby se pokusil zajistit výslech těchto svědků způsobem, jež nebude umožňovat jejich identifikaci ze strany třetích osob.

5. Následně navrhovatel uvedl, že předsedkyně okrskové volební komise okrsku č. 18 byla dle jeho informací kontaktována zástupci neziskových organizací působících v oblasti sociálních služeb v Teplicích s tím, že před obecními volbami a v jejich průběhu docházelo k tomu, že sociálně slabí a lidé bez domova, se kterými tyto organizace pracují, byli oslovováni neznámými osobami s nabídkou finanční odměny za výkon hlasovacího práva ve prospěch jimi určeného subjektu. Výše uvedené skutečnosti pak dle navrhovatele byly zmíněny i v některých zápisech okrskových volebních komisí o průběhu a výsledku hlasování v dotčených okrscích č. 5, 10, 14, 18, 19, 20, 25, 37, 41 a 42. Navrhovatelem popsaný způsob kupování voličských hlasů byl přitom v teplickém okrese, jakož i v některých ostatních částech Ústeckého kraje, již v minulých obdobích některými politickými subjekty opakovaně využíván.

6. Dle navrhovatele také místně příslušné útvary Policie České republiky prováděly ve spolupráci s Městkou policií Teplice dohled nad průběhem obecních voleb tak, že situaci monitorovaly a dohlížely na dodržování právních předpisů týkajících se voleb do obecního zastupitelstva. Z výpovědí některých členů okrskových volebních komisí se přitom navrhovatel dozvěděl, že před volební místností volebního okrsku č. 18 umístěného v budově Střední průmyslové školy Teplice, došlo Policií České republiky k zajištění několika občanů, kteří byli následně dotazováni na to, zda jim byly nabízeny finanční částky, přičemž tito voliči měli tuto skutečnost potvrdit. I v jiných okrscích pak dle navrhovatele byly Policii České republiky hlášeny podezřelé osoby či podezřelé chování osob, které zavdávalo podezření z porušení volebního zákona.

7. Skutečnost, že k ovlivnění předmětných voleb v uvedených volebních okrscích došlo, dle navrhovatele ilustrují též reportáže a články nezávislých médií: „Odměna tři stovky. V Ústeckém kraji jsou podezření na kupčení s hlasy (Zdroj: https://www.idnes.cz/volby/usti/komunalni–volby–hlasy–kupceni–teplice–mojzir–krupka–policie.A220923_121102_usti–volby_grr); Romea.cz: Podezření na kupčení s hlasy ve volbách se objevilo v Krupce a Ústí (Zdroj: https://teplicky.denik.cz/volby–2022–komunalni/kupceni–hlasy–romea–podezreni–krupka–usti–20220923.html); Kupčení s hlasy není překvapivé. Na sčítání hlasů je potřeba nespěchat, říká náměstek ministra vnitra (Zdroj: https://www.irozhlas.cz/volby/komunalni–senatni–volby–petr–vokac–teplice–kupceni–s–hlasy_2209241507_ban); Policie má podezření na maření voleb. Muž nabízel 500 korun za konkrétní hlasování (https://ct24.ceskatelevize.cz/regiony/3531738–policie–ma–podezreni–na–mareni–voleb–muz–nabizel–500–korun–za–konkretni–hlasovani).“ Podle navrhovatele přitom jejich autoři čerpali poznatky nejen z přímých rozhovorů s předsedy okrskových volebních komisí v dotčených volebních okrscích, nýbrž i na základě informací poskytnutých občanským sdružením Konexe, které zastupuje M. B., jenž dlouhodobě se sociálně slabými skupinami Romů v rámci této neziskové organizace pracuje, a jemuž se tito občané svěřovali s tím, že byli osloveni za účelem nákupu hlasů.

8. Navrhovatelem tvrzené uplácení voličů je poté doloženo rovněž samotnými výsledky voleb do Zastupitelstva statutárního města Teplice, ze kterých vyplývá výrazná disproporce mezi volebním výsledkem účastníka řízení 4) v okrscích, kde k uplácení voličů docházelo, a v ostatních okrscích ve volebním obvodě Statutárního města Teplice. K tomu navrhovatel popsal, že se ve volebním okrsku č. 5 nachází ubytovna v Denisově ulici, kterou obývají sociálně slabí občané Teplic; ve volebních okrscích č. 10, 19, 20, 37, 41 a 42 jsou sídliště, která byla donedávna problémovými (vyloučenými) lokalitami (s výjimkou okrsku č. 10), v nichž žije početná menšina romských obyvatel Teplic; ve volebním okrsku č. 14 se nachází ubytovna v Bílinské ulici, kterou vlastní společnost, kterou ovládá kandidát č. 4 na kandidátce účastníka řízení 4), přičemž je tato ubytovna obývána výhradně romskými občany Teplic; volební okrsky č. 18 a 25 jsou v centru města, kde se nachází vyloučené lokality obývané sociálně slabými občany města Teplice. Podle navrhovatele byl v dotčených volebních okrscích č. 5, 10, 14, 18, 19, 20, 25, 37, 41 a 42 výsledek účastníka řízení 4) ze všech ostatních okrsků zdaleka nejvyšší (i několikanásobně). Takto extrémní rozptyl výsledků v jednotlivých okrscích přitom nelze shledat u žádné jiné volební strany v daných volbách, a statisticky je tudíž takový výsledek v neovlivněných volbách téměř vyloučený.

9. Podle navrhovatele by tedy bylo v případě neovlivnění daných voleb možno legitimně očekávat, že by účastník řízení 4) ve volbách do Zastupitelstva statutárního města Teplice neobdržel žádný mandát (namísto jednoho mandátu dle vyhlášených výsledků voleb), což by dle jeho názoru vedlo k tomu, že by rozložení mandátů mezi kandidujícími volebními stranami bylo podstatně jiné než v současné době. Tato skutečnost tedy dle názoru navrhovatele představuje hrubé ovlivnění výsledků voleb do Zastupitelstva statutárního města Teplice a jako taková zakládá právo soudu rozhodnout o opakování předmětných voleb. Vyjádření účastníka řízení 6) k návrhu 10. Účastník řízení 6) k předmětnému návrhu uvedl, že oslovil jím nominované členy okrskových volebních komisí v návrhem dotčených volebních okrscích, přičemž komisaři konkrétně za volební okrsek č. 14, 16 a 18 skutečnosti uvedené v podaném návrhu potvrdili. Pokud se jedná o volební okrsek č. 14 (ZŠ Verdunská), pak člen okrskové volební komise S. A. zmínil podezřelé jednání mnoha voličů, které spolu s další komisařkou zaznamenal do zápisu okrskové volební komise. Zejména v pátečních večerních hodinách (tj. dne 23. 9. 2022) dle jeho tvrzení začali v relativně krátkém časovém úseku intenzivně přicházet obyvatelé ubytovny v Bílinské ulici s předvyplněnými volebními lístky bez obálek. Někteří se pak museli vracet pro občanský průkaz, přičemž většinou při vstupu do budovy bloudili, jelikož neznali číslo volební místnosti, do které mají jít. Kandidát účastníka řízení 6) Ing. Jiří Wagner přitom v pátek 23. 9. 2022 (okolo 19:00 hod.) projížděl v autě Novoveskou ulicí kolem ubytovny v Bílinské ulici a při pomalém vyhýbání se nevhodně odstavenému vozidlu naproti odkazované ubytovně byl svědkem předávání bankovky osobě, která držela v ruce volební lístek bez obálky a následně se vydala od ubytovny směrem k volební místnosti. Stran volebního okrsku č. 16 (Gymnázium) členka okrskové volební komise Š. O. zejména v pátečních odpoledních hodinách (tj. dne 23. 9. 2022) zaznamenala srocení bezdomovců před budovou gymnázia. Rozhovor dvou z těchto bezdomovců při jejich cestě z volební místnosti přitom zachytil Mgr. J. H., podle kterého se tito bavili o výši platby za odevzdaný hlas. Co se týče volebního okrsku č. 18 (SPŠ Teplice), člen volební komise B. H. zpozoroval, že velká část voličů, které administroval (cca 30 až 35 osob), přišla bez obálek, pouze s vyplněným volebním lístkem. Někteří voliči nevěděli, do kterého okrsku spadají a na dotaz, proč nemají modrou obálku, na které je číslo okrsku napsáno, sdělovali, že jim volební lístky dal majitel domu, ve kterém bydlí. Předsedkyně volební komise okrsku č. 18 na tomto základě kontaktovala Policii České republiky. Dle účastníka řízení 6) bylo hojně zaznamenáno také vyjádření uplacených voličů, že se obávají vypovídat, protože by mohli ztratit přístřeší. Účastník řízení 6) poté poukázal na vlastní analýzu volebních dat, přičemž konstatoval, že dle jeho hodnocení byly výsledky účastníka řízení 4) výrazným způsobem a zcela nerovnoměrně a nepravděpodobně ovlivněny. Na tomto základě tedy účastník řízení 6) podpořil podaný návrh. Ústní jednání 11. Při jednání soudu dne 20. 10. 2022 navrhovatel setrval na podaném návrhu, přičemž uvedl, že soudu byly předloženy důkazy svědčící pro důvodnost podaného návrhu. Z výpovědí svědků, konkrétně členů okrskových volebních komisí, totiž dle jeho názoru vyplynulo velmi nestandardní chování voličů, resp. zjevné ovlivnění jejich chování. V Teplicích přitom proběhly události, které vedly i další občany, tedy nikoliv jen členy okrskových volebních komisí, k závěru o uplácení voličů. Všechny namítané excesy pak byly dle navrhovatele prokázány zprávami orgánů činných v trestním řízení. Dle navrhovatele byla zneužívána sociální situace určité skupiny osob. Ze zprávy Českého statistického úřadu také vyplynulo, že pokud by nebyly hlasy pro účastníka řízení 4) v dotčených okrscích započítány do výsledku voleb, pak by se tato volební strana ani nedostala do zastupitelstva. Následně navrhovatel poukázal na usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 28. 11. 2006, č. j. Vol 82/2006–51, z něhož dle jeho tvrzení vyplývá, že musí existovat významná indicie způsobilá vyvolat pochybnosti o správnosti vyhlášeného výsledku voleb. Taková indicie dle navrhovatele v daném případě existuje. Volební výsledky účastníka řízení 4) jsou totiž v nesouladu s tím, jak by volební výsledky dopadly za standardních okolností. K tomu navrhovatel poukázal na usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 19. 11. 2014, č. j. 40 A 22/2014–55, a uvedl, že k protizákonnosti v dané věci došlo, a její intenzita dosáhla i zcela zásadní míry – tj. došlo k ovlivnění voleb.

12. Při tomtéž jednání účastník řízení 1) toliko poukázal na dokumentaci poskytnutou soudu a Policii České republiky.

13. Účastník řízení 5) pak reprodukoval vyjádření Jiřího Štábla jako lídra své kandidátky v předmětných volbách. V tomto vyjádření Jiří Štábl zmínil, že mu bylo telefonicky (zprostředkovaně) sděleno, že nějaká osoba v domě v Přítkovské ulici, kde bydlí sociálně slabší, údajně měla nabízet peníze za hlasování ve volbách. Tuto informaci jmenovaný oznámil na městskou policii k prověření. Dále získal informaci od kolegyně z okrskové volební komise, že u ZŠ Edisonova postával nějaký člověk, který se vždy potkal s hloučkem obyvatel, kteří šli následně do volebních místností, a poté se znovu setkali, přičemž jim tento člověk něco rozdal. I tuto skutečnost Jiří Štábl sdělil městské policii a Policii České republiky k dalšímu řešení. Účastník řízení 5) pak navrhl, aby soud shledal dané volby platnými.

14. Ostatní účastníci řízení ponechali posouzení věci na úvaze soudu.

15. Soud při jednání provedl podle § 52 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), dokazování výslechem svědků.

16. Z výpovědi svědkyně M. B., členky okrskové volební komise č. 14, soud zjistil, že tato v souvislosti s volbami vnímala jisté nestandardní okolnosti. Dle jejího tvrzení voliči z řad sociálně slabých skupin pobývající ve dvou ubytovnách v Teplicích, pravděpodobně na adresách Bílinská a Novoveská, měli být dezorientovaní, někteří se měli jako prvovoliči vracet pro občanský průkaz, přičemž nevěděli, jak volit. Jednalo se o několik skupinek takových osob čítajících 5 až 8 lidí. Svědkyně si jako členka okrskové volební komise nijak nezapisovala jména takto dezorientovaných osob, nezná tedy jejich totožnost. Svědkyně pak zaznamenala jeden předvyplněný hlasovací lístek, který jí volička z dříve uvedené sociální skupiny položila přímo na stůl. Hlasovací lístky ostatních takových voličů, před samotným sčítáním volebních hlasů neviděla, s těmi všichni tito voliči chodili za plentu, a tudíž svědkyně nevěděla, jak konkrétně volili. Ve svědkyní viděném hlasovacím lístku pak byla zaškrtnuta kandidátka Lakatošová a kandidát Benda. Takových hlasovacích lístků následně svědkyně v rámci samotného sčítání hlasů viděla více, což jí připadalo zvláštní. Svědkyně též uvedla, že okrsková volební komise v rámci posouzení hlasovacích lístků vyřadila pouze několik málo hlasovacích lístků. Stran motivace zmíněných voličů k jejich účasti na volbách svědkyni nebylo nic známo, s těmito nijak nekomunikovala. V rámci volební místnosti a jejího okolí svědkyně nezaznamenala žádné podezřelé okolnosti, resp. nevnímala žádné srocení osob či přivádění osob.

17. Svědek Ing. Jiří Wagner, kandidát účastníka řízení 6), vypověděl, že dne 23. 9. 2022 při průjezdu automobilem ulicí Novoveskou při vyhýbání se jinému vozidlu viděl stát na chodníku 3 muže, přičemž dva z těchto mužů v daný moment předávali bankovku dalšímu muži, který držel přeložený lístek, svým vzezřením připomínající hlasovací lístek. Registrační značku vozidla mužů, kteří předávali bankovku v hodnotě 500 Kč, si nestihl svědek poznamenat. Osoba bankovku přijímající poté vyrazila z daného místa směrem, kterým se nachází i volební místnosti. Ve dveřích ubytovny na ulici Bílinská pak svědek zaznamenal jisté srocení osob. Žádnou z uváděných osob nicméně svědek není schopen ztotožnit. Tyto osoby ani dále nesledoval, a tudíž nevěděl, kam přesně pokračovaly. Spojení této události s předmětnými volbami svědek dovozoval z historické zkušenosti a specifickou lokalitou města Teplice – ubytovnou, kde k této události došlo. Jednalo se o místo spadající dle názoru svědka do volebního okrsku č. 11 nebo č.

14. Policii České republiky tuto událost svědek neoznamoval, neboť fakticky nemá žádné důkazy.

18. Svědek B. H., člen okrskové volební komise č. 18, ve své výpovědi uvedl, že v průběhu voleb zaznamenal řadu voličů romské národnosti, přičemž tito měli vícekrát přeložené či zmuchlané hlasovací lístky, které jim měl údajně dát „majitel domu“. Tato skutečnost byla následně předsedkyní dané okrskové volební komise nahlášena Policii České republiky. Stran motivace zmíněných voličů k účasti na předmětných volbách svědek uvedl, že někteří zmiňovali, že je „posílá majitel domu, kde bydlí“. Každá z těchto osob však měla jiné trvalé bydliště. Svědek tedy konkrétně nevěděl, odkud tito lidé přicházejí. Dle jeho tvrzení se jednalo asi o 30 osob, avšak tyto si nijak v rámci komise nezaznamenávali, a tudíž je nedokáže ztotožnit. Z těchto skutečností, jakož i zjištění následně učiněných v rámci sčítání hlasů, tj. že se ve volební schránce nacházely podobné přeložené a zmuchlané hlasovací lístky, které obsahovaly zakřížkování u účastníka řízení 4) a kandidátů Lakatošová a Benda, svědek dovozoval, že se jednalo o připravenou akci. Jedinou indicií pro toto tvrzení bylo dle svědka právě specifické přeložení či zmuchlání hlasovacích lístků. Jmenovaný svědek danou okolnost nenechal zaznamenat do volební dokumentace, neboť to nepovažoval za důležité. Do volební místnosti dle svědka přicházely skupinky dříve zmíněných osob, přičemž se zde nikdo nefotil. Ve volební místnosti a jejím okolí svědek nezaznamenal nic nestandardního. Všichni voliči pak měli občanský průkaz, přičemž odevzdané hlasovací lístky byly shledány okrskovou volební komisí za platné. Do volební místnosti dle svědka opakovaně docházela i Policie České republiky, která kontrolovala daný prostor, jakož i další volební místnosti. Svědek byl členem volební komise nominovaným konkrétně za volební stranu VOLBA PRO! TEPLICE.

19. Z výpovědi Mgr. Josefa Hona, kandidáta účastníka řízení 6), dále vyplynulo, že potkal při vstupu do volební místnosti v budově gymnázia člověka, který vypadal jako bezdomovec. Tohoto člověka poté svědek znovu potkal cestou do centra města, kde se poukazovaná osoba bavila s další osobou, přičemž svědek vyslechl jejich rozhovor. Konkrétně svědek zaznamenal hovor těchto osob: „Dostal jsi za to prachy? Dostal. Měl jsi jít se mnou, dostal bys víc.“ Spojení těchto sdělení s volbami svědek z tohoto rozhovoru dovodil z celkové atmosféry na místě. Žádnou ze zmiňovaných osob není schopen ztotožnit.

20. Ve své svědecké výpovědi pak svědek M. B., předseda občanského sdružení Konexe, které se zabývá pomocí chudým romským komunitám, uvedl, že se jednalo o další z řady voleb, kdy existují náznaky o nákupu hlasů chudých lidí v ghettech. Dle jeho názoru jde o veřejné tajemství. Náznaky o možnosti prodeje volebních hlasů chudými Romy svědek zjistil z rozhovorů s nimi. V Teplicích poté padalo jméno Benda, který se měl v určitých místech pohybovat s další osobou „bohatým Romem“ a nabízet odkup volebních hlasů. K tomuto jednání mělo dojít konkrétně v Trnovanech u červeného kostela. Svědek k tomu však nemá konkrétní důkazy, pouze sděluje informace, které vyslechl v rámci své činnosti. V průběhu předmětných voleb byl v místě svého bydliště v Ústí nad Labem, nebyl tedy přímým svědkem jakýchkoliv podezřelých jednání spojených s volbami v Teplicích. Je mu známa totožnost pouze jedné osoby, které měla být nabídnuta možnost prodeje jeho volebního hlasu.

21. Dále soud provedl dokazování listinami předloženými navrhovatelem, jakož i podklady obstaranými soudem k jeho návrhu. Z obsahu úředního záznamu Policie České republiky o podaném vysvětlení podle § 158 odst. 6 trestního řádu ze dne 4. 10. 2022, č. j. KRPU–181041–2/TČ–2022–040972, přitom vyplynulo, že navrhovatel vypověděl, že bydlí v Teplicích, kde je také již 20 let členem volebních komisí při různých volbách. Vzhledem k jeho podezření z manipulace v letošních volbách do Zastupitelstva statutárního města Teplice se rozhodl podat informace Policii České republiky. Navrhovatel dále zmínil, že byl členem volební komise okrsku č. 11, do kterého náleží oblast Bílá cesta a přilehlé vilové čtvrti. Volební místnost byla v ZŠ Verdunská. Již první den voleb v pátek (tj. 23. 9. 2022) mělo navrhovatele zarazit, že do jeho okrsku začali chodit lidé s předvyplněnými hlasovacími lístky, které neměli v modré obálce s označením okrsku, nevěděli, kam mají jít a když volební komisi sdělili místo bydliště, bylo zjištěno, že spadají do volebního okrsku č.

14. Pod tento volební okrsek pak dle navrhovatele patří mj. ulice Bílinská, odkud tito lidé chodili, což volební komise zjistila dotazem. Dle hodnocení navrhovatele byli všichni tito lidé s největší pravděpodobností z ubytovny, neboť se převážně jednalo o Romy. Těchto lidí byli podle jeho názoru desítky a chodili ve velkých skupinách. Toto se podle výpovědi navrhovatele stran romských spoluobčanů nikdy dříve nestalo, a tudíž má podezření, že je k účasti na volbách někdo inicioval. Navrhovatel též v daném úředním záznamu uvedl, že má informace o tom, že tito Romové obdrželi finanční částku za účast ve volbách s uvedením konkrétní volební strany „Pro zdraví a prosperitu“. Odkazovaná ubytovna dle tvrzení navrhovatele patří podnikateli Petru Bendovi, který je součástí zmíněné volební strany. Navrhovatel tyto informace získal od osoby, kterou však nemůže uvést, neboť tato s danou věcí nechce být spojována. O těchto okolnostech navrhovatel sepsal též záznam, který je součástí zprávy okrskové volební komise.

22. Z výsledků voleb 2022 pro Statutární město Teplice se poté podávají jejich celkové výsledky, zvolení zastupitelé a kandidující strany (včetně historických výsledků).

23. Z výpisu z obchodního rejstříku ze dne 6. 10. 2022 je mj. zřejmé, že osoba jménem Petr Benda je jedním ze dvou jednatelů a společníků v obchodní firmě První severočeská realitní společnost s.r.o., IČO: 25404270. Z výpisu z katastru nemovitostí ze dne 6. 10. 2022 pro pozemek parc. č. x v katastrálním území x dále vyplynulo, že budovu (objekt k bydlení) s číslem popisným x na ulici Bílinská v Teplicích vlastní První severočeská realitní společnost s.r.o.

24. Ze zpravodajského článku ze dne 23. 9. 2022 nazvaného „Odměna tři stovky. V Ústeckém kraji jsou podezření na kupčení s hlasy“ se stran Statutárního města Teplic uvádí, že zde Policie České republiky na základě několika oznámení prověřuje podezření na kupčení s hlasy v komunálních volbách. Aktivista M. B. měl přitom pro server Romea.cz uvést, že zájem o nákup hlasů chudých Romů je mj. také v Teplicích. Všechna zjištění pak měla být předána Policii České republiky. Stejný obsah plyne i ze zpravodajského článku ze dne 23. 9. 2022 nazvaného „Romea.cz: Podezření na kupčení s hlasy ve volbách se objevilo v Krupce a Ústí“. Ve zpravodajském článku ze dne 24. 9. 2022 nazvaném „Kupčení s hlasy není překvapivé. Na sčítání hlasů je potřeba nespěchat, říká náměstek ministra vnitra“ bylo dále uvedeno, že předsedkyně volební komise v okrsku 18. v Teplicích L. Š. (pozn. soudu – tato osoba dle volební dokumentace vůbec nebyla členkou dotčené volební komise) měla už v pátek sdělit, že chodí více romských spoluobčanů, kteří normálně nechodí, když jsou jiné volby, přičemž mají navíc předvyplněné lístky a současně nemají obálky. Když se jich členové okrskové volební komise dotázali, tak jim „někdo“ řekl, že „třeba majitel domu jim dal už vyplněný lístek“. Ze zpravodajského článku ze dne 24. 9. 2022 nazvaného „Policie má podezření na maření voleb. Muž nabízel 500 korun za konkrétní hlasování“ se pro samotné Teplice podává toliko informace, že Policie České republiky prověřuje všechny podněty a informace týkající se komunálních voleb.

25. Ze sdělení Policie České republiky, Územního odboru Teplice, 1. oddělení obecné kriminality, ze dne 12. 10. 2022, č. j. KRPU–184859–3/ČJ–2022–040971, se dále podává, že je prověřováno oznámení navrhovatele ze dne 4. 10. 2022. Dále je prověřováno oznámení M. B. ze dne 24. 9. 2022 členky volební komise okrsku č. 14 (ZŠ Verdunská). Policii České republiky byly též postoupeny písemnosti Magistrátem města Teplice o podezření na kupčení s hlasy, konkrétně zápisy volební komise č. 10 (podepsána předsedkyně volební komise A. K. a místopředsedkyně volební komise Z. S.), a volební komise č. 11 (podepsán navrhovatel jako člen volební komise). Prověřováno je Policií České republiky také možné kupčení s hlasy na ubytovně v ulici Přítkovská v Teplicích, kde se měla vyskytovat osoba s přezdívkou "L.", která nabízela 500 Kč každému, kdo si od něj převezme předpřipravený volební lístek a půjde volit. Údajně se mělo jednat o hlasy pro pana Bendu. Možné ovlivňování voleb je prověřováno i v kontextu volebního okrsku Benešovo náměstí v Teplicích, kam měla přijít osoba, která měla již předvyplněný volební lístek, přičemž z jejího projevu bylo patrné, že se jedná o prvovoliče. Této měl pan P., který jí pronajímá byt, říci, že když bude volit toho, koho jí Popovič označí na volebním lístku, že u něj má kávu. Tato osoba pak měla P. vyhovět. Dále je prověřován poznatek, že někteří lidé bez domova, kteří jsou hlášeni k pobytu na Magistrátu města Teplice, měli být viděni v Květině (ulice Denisova a Smetanova v Teplicích), kam si měli chodit pro různé věci a mělo jim být slibováno 400 Kč za to, že půjdou volit. Prověřování poznatku, že měl v Proseticích někdo svážet lidi k volební místnosti, pak bylo Policií České republiky uloženo bez dalších opatření. S ohledem na rozsah prověřování (zejména výslechy osob a pořizování dalších materiálů) je předpoklad rozhodnutí v nadepsaných případech dle sdělení Policie České republiky v měsíci prosinec 2022 a později. Shora popsané sdělení poté bylo Policií České republiky pod č. j. KRPU–184859–4/ČJ–2022–040971 doplněno o další prověřovaný skutek, a to v Teplicích, v ulici U Divadla, kde měl dne 23. 9. 2022 muž s příjmení L. spolu s M. L. nabízet peníze za voličské hlasy, kdy voličům měli předávat již předvyplněné volební lístky. Dále pak osoba s přezdívkou „L. L.“ měla v Teplicích Trnovanech nabízet 400 Kč osobám, které půjdou volit s již předvyplněným volebním lístkem. Na Ministerstvo vnitra bylo též anonymně oznámeno, že M. L. a jeho syn M. L., D. B., M. M., D. M. a D. M., měli nabízet sociálně slabým 500 Kč za poskytnutý hlas ve volbách, kdy M. L. má dělat správce pro Petra Bendu. Uvedená finanční odměna přitom měla být za to, že budou volit volební stranu pod č. 3 [tj. účastníka řízení 4)].

26. Z přípisu Městské policie Teplice ze dne 12. 10. 2022 poté vyplývá, že tato získala poznatky, které mohly souviset s hlasováním v předmětných komunálních volbách, přičemž všechny bez prodlení předala Policii České republiky.

27. Ze sdělení Českého statistického úřadu ze dne 17. 10. 2022, č. j. CSU–014886/2022–03, soud zjistil, že pokud by se v souvislosti s předmětnými volbami nemělo k volební straně Zdraví Sport Prosperita přihlížet v procesu rozdělování mandátů, musela by tato volební strana získat maximálně 16 406 platných hlasů. Volební strana Zdraví Sport Prosperita přitom získala ve volbách do Zastupitelstva statutárního města Teplice 18 148 platných hlasů, a tudíž by musela přijít minimálně o 1 742 platných hlasů. Pro případ, že by nebyly pro volební stranu Zdraví Sport Prosperita započítány výsledky z volebních okrsků č. 5, 10, 14, 18, 19, 20, 25, 37, 41 a 42 a zároveň by ostatní výsledky jiných volebních stran zjištěné v daných volbách zůstaly zachovány, by jmenovaná volební strana nepřekonala volebním zákonem požadovanou 5% hranici z celkového počtu platných hlasů, a tudíž by se k ní nepřihlíželo při přidělování mandátů. Stejně tak by tato volební strana dopadla i v případě, že by pro ni nebyly započítány toliko výsledky z volebních okrsků č. 10, 14 a 18.

28. Naproti tomu soud podle § 52 odst. 1 s. ř. s. k návrhu navrhovatele neprovedl dokazování výslechem svědkyň L. T., předsedkyně okrskové volební komise č. 18, a Š. O., předsedkyně okrskové volební komise č. 16, které se k nařízenému jednání ve věci nedostavily, a tudíž nebylo možné jejich výslech při tomto jednání provést. Nařídit jiné jednání by pak zdejší soud nestihl v zákonem stanovené lhůtě pro rozhodnutí o daném návrhu (§ 90 odst. 3 s. ř. s.), neboť by tyto svědkyně bylo třeba opětovně předvolat (pozn. soudu – u svědkyně L. T. též vyčkat ukončení její hospitalizace a doléčení). Ústavní soud přitom v nálezu ze dne 27. 3. 2019, sp. zn. III. ÚS 35/19, mj. zdůraznil zájem na tom, aby řízení o návrhu na neplatnost voleb či hlasování proběhlo rychle s ohledem na dopad takového řízení na fungování zastupitelstva a potažmo s ohledem na ústavně zaručené právo na samosprávu územních samosprávných celků (čl. 8 Ústavy). V projednávané věci tak omezení těchto důkazních návrhů odůvodňoval zájem na zachování zákonné lhůty pro rozhodnutí (tj. na rychlosti řízení o návrhu na neplatnost hlasování). Současně je však v této souvislosti třeba konstatovat, že se tvrzení navrhovatele ani nevztahovala k volebnímu okrsku č.

16. Jinak řečeno, neplatnost hlasování v tomto volebním okrsku nebyla předmětným návrhem vůbec namítnuta. Soud se proto v rámci provedeného dokazování soustředil jen na volební okrsky podaným návrhem výslovně dotčené. V tomto světle lze tedy návrh na výslech svědkyně Š. O., předsedkyně okrskové volební komise č. 16, považovat za nadbytečný. Stejně tak soud za vyvstalé situace vyhodnotil nadbytečným i výslech svědkyně L. T., předsedkyně okrskové volební komise č. 18, a to s přihlédnutím ke všem ostatním v soudním řízení učiněným (skutkovým) zjištěním, plynoucím zvláště z obsahu samotné volební dokumentace a výslechu (dalšího) člena okrskové volební komise č.

18. Volební dokumentace 29. Soud si vyžádal od účastníka řízení 1), jakožto volebního orgánu, volební dokumentaci ke konkrétně namítaným volebním okrskům č. 5, 10, 14, 18, 19, 20, 25, 37, 41 a 42 ve volebním obvodě Statutárního města Teplice. Z volební dokumentace k volebním okrskům č. 5, 19, 20, 37, 41 a 42 soud zjistil, že příslušné okrskové volební komise měly celkem 6 členů, pouze v případě volebního okrsku č. 20 to bylo celkem 7 členů. Ze zápisů o průběhu a výsledku hlasování v uvedených volebních okrscích vyplynulo, že při hlasování a zjišťování výsledků hlasování nebyly okrskovým volebním komisím podány stížnosti nebo oznámení. Rovněž tak žádný ze členů daných okrskových volebních komisí nevznesl námitky ani stížnost na průběh voleb, resp. nikdo z nich neodmítl daný zápis podepsat a uvést důvody tohoto odmítnutí. Všichni členové okrskových volebních komisí přitom byli v době vyhotovení zápisů o průběhu a výsledku hlasování přítomni, a tudíž jejich obsah i schválili. Hlasovací lístky s volebními výsledky, tj. počty hlasů pro jednotlivé strany a kandidáty, také podepsali všichni členové dotčených volebních komisí bez jakýchkoliv výhrad.

30. Z volební dokumentace k volebnímu okrsku č. 10 soud dále zjistil, že příslušná okrsková volební komise měla celkem 6 členů. Ze zápisu o průběhu a výsledku hlasování v uvedeném volebním okrsku se podává, že při hlasování a zjišťování výsledků hlasování nebyly okrskové volební komisi podány stížnosti nebo oznámení. Nikdo ze členů dané okrskové volební komise neodmítl daný zápis podepsat a uvést důvody tohoto odmítnutí, přičemž všichni její členové byli v době vyhotovení zápisu o průběhu a výsledku hlasování přítomni. Hlasovací lístek s volebními výsledky, tj. počty hlasů pro jednotlivé strany a kandidáty, podepsali všichni členové volební komise bez jakékoliv výhrady. V předmětné volební dokumentaci se nicméně nachází prohlášení předsedkyně volební komise A. K. a místopředsedkyně volební komise Z. S. nadepsaný jako „Podezření o kupčení s hlasy“. V obsahu odkazovaného prohlášení je pak uvedeno, že „[č]lenové komise okrsku č. 10 mají podezření o kupčení s hlasy z důvodů: přinejmenším 2 skupin vícečlenných voličů s předvyplněnými lístky, přičemž bylo zřejmé, že nejsou pravidelnými voliči (netušili kam volební lístek vložit, ptali se na instrukce). Dvojice žen s dotazem, zda se můžou vyfotit při vhození obálky do urny se slovy, že potřebují dokázat, že odvolily (následně udělaly sérii fotek). Spoustu prvovoličů středního věku ze stejné sociální skupiny. Více než obvykle.“ 31. Z volební dokumentace k volebnímu okrsku č. 11 soud zjistil, že příslušná okrsková volební komise měla celkem 7 členů. Ze zápisu o průběhu a výsledku hlasování v uvedeném volebním okrsku je zřejmé, že při hlasování a zjišťování výsledků hlasování bylo okrskové volební komisi podáno jedno oznámení (na jednom listu). Nikdo ze členů dané okrskové volební komise současně neodmítl daný zápis podepsat a uvést důvody tohoto odmítnutí, přičemž všichni její členové byli v době vyhotovení zápisu o průběhu a výsledku hlasování přítomni. Hlasovací lístek s volebními výsledky, tj. počty hlasů pro jednotlivé strany a kandidáty, také podepsali všichni členové volební komise bez jakékoliv výhrady. Ve volební dokumentaci se též nachází protokol Ministerstva vnitra o kontrole výkonu přenesené působnosti provedené u okrskové volební komise ve volebním okrsku č. 11 obce Teplice ze dne 23. 9. 2022, která byla provedena v čase 14:56 až 15:05 hod. Z jeho obsahu se podává, že při kontrole nebyla shledána žádná porušení volebního zákona, ani jeho prováděcích předpisů. V dané volební dokumentaci je poté obsaženo i „Vyjádření člena volební komise okr. č. 11“ J. D. – tj. navrhovatele – ze dne 24. 9. 2022. V něm se uvádí, že „[p]řed volební místností jsem byl osloven velmi zmatenými občany jdoucími k volbám, kteří mi řekli, že jdou odevzdat volební lístek. Vzhledem k množství těchto osob, které chodily ve větších skupinách v krátkém časovém úseku (pá 19 – 20 hod.), mi toto přišlo velmi podezřelé. Můj osobní dojem, že tyto osoby již měly dopředu vyplněné volební lístky a byly někým zmanipulovány.“ 32. Z volební dokumentace k volebnímu okrsku č. 14 soud zjistil, že příslušná okrsková volební komise měla celkem 6 členů. Ze zápisu o průběhu a výsledku hlasování v uvedeném volebním okrsku plyne, že při hlasování a zjišťování výsledků hlasování bylo okrskové volební komisi podáno jedno oznámení (na jednom listu). Nikdo ze členů dané okrskové volební komise zároveň neodmítl předmětný zápis podepsat a uvést důvody tohoto odmítnutí, přičemž všichni její členové byli v době vyhotovení zápisu o průběhu a výsledku hlasování přítomni. Hlasovací lístek s volebními výsledky, tj. počty hlasů pro jednotlivé strany a kandidáty, také podepsali všichni členové volební komise bez jakékoliv výhrady. Ve volební dokumentaci se zároveň nachází protokol Ministerstva vnitra o kontrole výkonu přenesené působnosti provedené u okrskové volební komise ve volebním okrsku č. 14 obce Teplice ze dne 23. 9. 2022, která byla provedena v čase 15:08 až 15:15 hod. Z jeho obsahu vyplývá, že při kontrole nebyla shledána žádná porušení volebního zákona, ani jeho prováděcích předpisů. V dané volební dokumentaci je založeno také oznámení členů volební komise M. B. a S. A. ze dne 24. 9. 2022, že „[v] pátek 23. 9. 2022 ve večerních hodinách přišly do volební místnosti osoby (voliči), které byly prvovoliči, nevěděly, co přesně dělat, ale měly předvyplněné lístky a říkaly, že jim bylo sděleno, že je sem mají hodit. Všimli jsme si, že se jedná o jednotlivce či skupiny ze dvou stejných adres trvalého bydliště, kde bydlí sociálně slabí občané. Situace se opakovala i dne 24. 9. 2022.“ 33. Z volební dokumentace k volebnímu okrsku č. 18 soud zjistil, že příslušná okrsková volební komise měla celkem 7 členů. Ze zápisu o průběhu a výsledku hlasování v uvedeném volebním okrsku vyplynulo, že při hlasování a zjišťování výsledků hlasování nebyly okrskové volební komisi podány stížnosti nebo oznámení. Rovněž tak žádný ze členů okrskové volební komise nevznesl námitky ani stížnost na průběh voleb, resp. nikdo z nich neodmítl daný zápis podepsat a uvést důvody tohoto odmítnutí. Všichni členové okrskové volební komise byli v době vyhotovení zápisu o průběhu a výsledku hlasování přítomni, a tudíž jeho obsah i schválili. Hlasovací lístek s volebními výsledky, tj. počty hlasů pro jednotlivé strany a kandidáty, také podepsali všichni členové volební komise bez jakékoliv výhrady. Ve volební dokumentaci se rovněž nachází záznam Krajského úřadu Ústeckého kraje o kontrole volební místnosti provedené krajským úřadem ve městě Teplice, volebním okrsku č. 18 (Benešovo náměstí) ze dne 24. 9. 2022, který byl pořízen v čase 10:35 hod., z něhož se podává zjištěný stav „bez zjištěných závad“.

34. Z volební dokumentace k volebnímu okrsku č. 25 soud zjistil, že příslušná okrsková volební komise měla celkem 6 členů. Ze zápisu o průběhu a výsledku hlasování v uvedeném volebním okrsku je zřejmé, že při hlasování a zjišťování výsledků hlasování nebyly okrskové volební komisi podány stížnosti nebo oznámení. Rovněž tak žádný ze členů okrskové volební komise nevznesl námitky ani stížnost na průběh voleb, resp. nikdo z nich neodmítl daný zápis podepsat a uvést důvody tohoto odmítnutí. Všichni členové okrskové volební komise byli v době vyhotovení zápisu o průběhu a výsledku hlasování přítomni, a tudíž jeho obsah i schválili. Hlasovací lístek s volebními výsledky, tj. počty hlasů pro jednotlivé strany a kandidáty, rovněž podepsali všichni členové volební komise bez jakékoliv výhrady. Ve volební dokumentaci se též nachází záznam Krajského úřadu Ústeckého kraje o kontrole volební místnosti provedené krajským úřadem ve městě Teplice, volebním okrsku č. 25 (Benešovo náměstí) ze dne 24. 9. 2022, který byl pořízen v čase 10:45 hod., z něhož se podává zjištěný stav „bez zjištěných závad“. Posouzení věci soudem 35. V posuzovaném případě soud nejprve ověřil, že jsou splněny procesní předpoklady pro to, aby mohlo být přistoupeno k meritornímu projednání věci. S ohledem na skutečnost, že se jedná o řízení ve věci návrhu na neplatnost voleb a hlasování, jsou tyto předpoklady upraveny vedle volebního zákona i v s. ř. s. Soud přitom shledal ve smyslu § 92 s. ř. s. svoji věcnou a místní příslušnost k projednání podaného návrhu. Dále soud vyhodnotil, že navrhovatel byl k návrhu podle § 90 odst. 1 s. ř. s. aktivně legitimován, neboť je zapsán v seznamu voličů pro volby do Zastupitelstva statutárního města Teplice.

36. Podle § 60 odst. 2 volebního zákona platí, že návrh na neplatnost hlasování může podat navrhovatel, má–li zato, že byla porušena ustanovení tohoto zákona způsobem, který hrubě ovlivnil výsledky hlasování. Z citovaného ustanovení tedy vyplývá, že návrh na neplatnost hlasování je důvodný při splnění třech předpokladů, kterými jsou protizákonnost spočívající v porušení některého ustanovení volebního zákona, souvislost mezi touto protizákonností a celkovým počtem hlasů odevzdaných pro určitou volební stranu nebo její jednotlivé kandidáty, jakož i to, že tato protizákonnost ovlivnila (nikoli pouze mohla ovlivnit) výsledek voleb jako celek, resp. výsledek hlasování, a to hrubým způsobem. Protizákonnost přitom musí dosahovat takové intenzity, že je možno důvodně předpokládat odlišné výsledky voleb, tj. jiné složení zastupitelského sboru, pokud by k takovému jednání nedošlo (tzv. „zatemnění“ volebního výsledku). Tyto jednotlivé předpoklady pro vyslovení neplatnosti hlasování ve volbách, které formuloval Nejvyšší správní soud ve svém usnesení ze dne 2. 7. 2004, č. j. Vol 6/2004–12, musí být splněny kumulativně. To znamená, že pokud kterýkoliv z těchto předpokladů nenastal či nebyl prokázán, není možné návrhu vyhovět.

37. Na tomto místě soud dále upozorňuje, že soudní řízení vedené dle s. ř. s. ve věcech volebních není založeno na principu inkvizičním, ve kterém by sám soud vyhledával veškeré relevantní důkazy k tvrzení účastníků, ale je založeno na zásadě, že každý musí svá tvrzení doložit dostatečnými důkazy (srov. např. usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 21. 11. 2011, č. j. 15 A 72/2011–87, ze dne 11. 11. 2014, č. j. 40 A 21/2014–56, ze dne 3. 10. 2019, nebo ze dne 30. 10. 2018, č. j. 40 A 33/2018–34). V tomto směru tedy navrhovatele tíží důkazní břemeno, jehož neunesení má obecně za následek neúspěch v soudním řízení. S tím koresponduje i závěr, ke kterému dospěl Ústavní soud v nálezu ze dne 26. 1. 2005, sp. zn. Pl. ÚS 73/04, že „…lid je zdrojem veškeré státní moci a mimo jiné se v této roli podílí na jejím ustavování cestou svobodných a demokratických voleb. Tomu odpovídá i zákonná úprava volebního soudnictví a ověřování voleb. Pro procesní úpravu volebního soudnictví a postup v takovém řízení z toho plyne vyvratitelná domněnka, že volební výsledek odpovídá vůli voličů. Předložit důkazy k jejímu vyvrácení je povinností toho, kdo volební pochybení namítá.“ (srov. též nález Ústavního soudu ze dne 18. 1. 2011, sp. zn. Pl. ÚS 57/10).

38. Funkce soudů v rámci přezkumu voleb tak nemůže být vykládána široce, resp. soudy ve volebním soudnictví nemají být aktivistické, přičemž mohou do voleb či hlasování zasahovat jen velmi omezeně (srov. nálezy Ústavního soudu ze dne 12. 12. 2006, sp. zn. I. ÚS 768/06, a ze dne 10. 2. 2015, sp. zn. III. ÚS 3673/14, či usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 28. 11. 2006, č. j. Vol 82/2006–51). Řízení o návrhu na neplatnost hlasování ve volbách do zastupitelstva obce je totiž řízením sporným, pro které platí povinnost navrhovatele tvrdit všechny pro rozhodnutí ve věci významné skutečnosti a označit důkazy k prokázání svých tvrzení. Soud proto nemůže v takovém řízení doplňovat či domýšlet chybějící tvrzení navrhovatele nebo z vlastní iniciativy dohledávat důkazy, neboť v opačném případě by narušil rovnost účastníků řízení podle článku 1 Listiny základních práv a svobod vyjádřenou v článku 36 odst. 1 této Listiny (srov. usnesení Krajského soudu v Plzni ze dne 16. 11. 2006, sp. zn. 57 Ca 148/2006, usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 7. 8. 2019, č. j. 40 A 9/2019–240, nebo usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 29. 7. 2019, č. j. 40 A 6/2019–199). Soud tedy zdůrazňuje, že podle ustálené judikatury ve věcech volebních je navrhovatel stižen břemenem tvrzení a břemenem důkazním k vyvrácení správnosti volebních výsledků (srov. usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 19. 11. 2017, č. j. Vol 58/2017–187). K tomu je možné poukázat i na nález Ústavního soudu ze dne 29. 1. 2007, sp. zn. IV. ÚS 787/06, z něhož plyne závěr, že: „Volební soudnictví je založeno na předpokladu objektivní příčinné souvislosti mezi volební vadou a složením zastupitelského sboru nebo alespoň možné příčinné souvislosti. Tuto možnou příčinnou souvislost je však třeba vykládat nikoli jako pouhou abstraktní možnost, nýbrž je třeba ji v řízení řádně prokázat.“ 39. Soud dále upozorňuje na skutečnost, že od 1. 1. 2017 došlo ke zpřísnění podmínek pro vyhovění volební stížnosti. Zásah volebního soudu do voleb již není podmíněn pouhou možností vlivu zjištěné protizákonnosti na výsledek volby, nýbrž je nutné, aby porušení zákona výsledek volby skutečně ovlivnilo, a to hrubým způsobem (srov. usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 15. 2. 2018, č. j. Vol 16/2018–33, či ze dne 21. 2. 2018, č. j. Vol 50/2018–46, nebo usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 6. 11. 2018, č. j. 51 A 9/2018–176). Ze shora uvedeného tak mj. vyplývá, že úkolem volebního soudnictví je přezkum volebního procesu z pohledu, zda nedošlo k hrubému ovlivnění výsledků voleb či hlasování voličů. V případě, že jsou zjištěna protiprávní jednání, neznamená to bez dalšího automatickou neplatnost voleb či hlasování, neboť je podstatné, zda došlo tímto protiprávním jednáním k výraznému ovlivnění volebního procesu. Pokud soud shledá, že nedošlo k ovlivnění volebního procesu jako celku, ale pouze k protiprávnímu jednání v malé míře, návrh zamítne. To však neznamená, že proti konkrétním osobám nemůže být vedeno trestní řízení, které je nicméně v působnosti orgánů činných v trestním řízení.

40. V kontextu s navrhovatelem konkrétně namítaným nepřípustným kupčením s hlasy voličů, soud zároveň odkazuje na usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 3. 10. 2019, č. j. 40 A 27/2018–810, ve kterém bylo zdůrazněno, že „…k tomu, aby bylo možné konstatovat, že došlo k nepřípustnému kupčení s hlasy voličů, by muselo být prokázáno, že konkrétní voliči obdrželi určitou finanční částku nebo jinou konkrétní výhodu za to, že volili určitou volební stranu nebo konkrétního kandidáta, nebo za to, že se voleb neúčastnili. K tomu, aby případné kupčení s hlasy mohlo ovlivnit výsledek hlasování (a to hrubým způsobem), by podle názoru soudu muselo být takové jednání prokázáno nikoli v jednotkách případů, nýbrž ve větším počtu. Nic takového se však v projednávané věci nestalo, když byl prokázán toliko jeden takový případ. To znamená, že navrhovatel neunesl důkazní břemeno ohledně jím tvrzeného porušení volebního zákona, které je nezbytnou podmínkou pro vyhovění návrhu. Za situace, kdy nebylo prokázáno porušení volebního zákona, které by mohlo hrubým způsobem ovlivnit výsledek hlasování, nemůže být podaný návrh na neplatnost hlasování úspěšný.“ 41. V nyní projednávaném případě přitom z výpovědí svědků M. B. a B. H. – tj. členů okrskových volebních komisí č. 14 a 18, jak tyto byly už shora rekapitulovány, vyplynuly pouze zcela obecné informace o tom, že tito svědci v rámci jejich činnosti u okrskových volebních komisí vnímali jisté nestandardní okolnosti týkající se předmětných komunálních voleb. Jmenovaní svědci nicméně nebyli přímými svědky jakékoliv situace jednoznačně svědčící o kupčení s hlasy voličů. Toliko podezření na manipulaci hlasování ve volbách totiž tito svědci nabyli z toho, že do volebních místností docházeli ve větší míře, než tomu bylo v minulosti, voliči (popř. prvovoliči) z řad sociálně slabých skupin obyvatel, pobývající převážně v ubytovnách. Tito voliči pak měli být dle svědků dezorientovaní (např. se měli vracet pro občanské průkazy), přičemž nevěděli, jak volit. Někteří též měli okrskovým volebním komisím bez dalšího sdělovat, že je „posílá majitel domu, kde bydlí“. Více však k motivaci těchto voličů k účasti na daných volbách nevěděli. Podle svědků měli mít tito voliči též předpřipravené hlasovací lístky, avšak svědkyně M. B. konkrétně viděla pouze jeden opravdu předvyplněný hlasovací lístek, aniž by však věděla, zda si jej volič nepřipravil sám (tj. zcela svobodně), přičemž ve zbytku tuto skutečnost dovozovala až na základě jejího vlastního hodnocení odevzdaných hlasovacích lístků, které měly být vyplněny obdobně, tedy pro určitou stranu a kandidáty. Svědek B. H. poté tuto okolnost dovozoval ze způsobu přeložení či zmuchlání hlasovacích lístků odevzdaných pro určitou volební stranu a kandidáty. Dle svědků se mělo jednat v celkovém počtu asi o několik desítek takových voličů. Jmenovaní svědci nicméně nebyli schopni jakkoliv tyto osoby ztotožnit či blíže určit. Ve volební dokumentaci tuto skutečnost nijak nezaznamenávali. Jiné informace svědčící o možném kupčení s hlasy voličů v daných komunálních volbách neměli.

42. Stejná podezření – bez bližší konkretizace – pak vyplynula i z části volební dokumentace – konkrétně ze zápisů (námitek) členů okrskových volebních komisí č. 10, 11 (tj. navrhovatele) a 14 (mj. svědkyně M. B.). Ani z jejich obsahu nicméně nevyplynula žádná informace přímo dokládající tzv. kupčení s hlasy, popř. alespoň ustanovující osoby, které se na ovlivnění předmětných voleb měly, ať už v jakémkoliv postavení, podílet. Obsah těchto prohlášení tak zůstal toliko v rovině obecných spekulací o nestandardním chování (tj. neorientování se ve volebním procesu) určité voličské skupiny.

43. Svědek Ing. J. W. poté ve věci vypověděl, že dne 23. 9. 2022 při průjezdu automobilem ulicí Novoveskou (při vyhýbání se jinému vozidlu) viděl stát na chodníku 3 muže, přičemž dva z těchto mužů v daný moment předávali bankovku (500 Kč) dalšímu muži, který držel přeložený lístek, na pohled připomínající hlasovací lístek. Nic bližšího však uvedený svědek k jím popisované události nevěděl, resp. nedokázal dané osoby ztotožnit, ani neznal reálný obsah tohoto jednání. Danou situaci si dal do kontextu s probíhajícími volbami toliko z důvodu místa a času, kde se celá věc odehrála (tj. v blízkosti ubytovny v podvečer voleb). Tato událost však v míře obecnosti jejího popisu nic nevypovídá o kupčení s hlasy v dotčených komunálních volbách (např. se mohlo jednat o běžné předání odměny za vykonanou práci apod.). Stejně tak lze hodnotit i ve vztahu ke svědecké výpovědi Mgr. J. H., který uvedl pouze to, že při cestě do centra města Teplice vyslechl rozhovor bezdomovců: „Dostal jsi za to prachy? Dostal. Měl jsi jít se mnou, dostal bys víc.“, přičemž jednoho z nich dříve potkal u volební místnosti. Spojení těchto sdělení s volbami nicméně svědek Mgr. J. H. dovodil rovněž pouze z celkové atmosféry na místě tak, jak ji subjektivně vnímal. Ani tato výpověď tak nebyla schopna prokázat kupčení s hlasy v předmětných volbách.

44. Svědek M. B. poté zcela obecně popsal, že existují náznaky o nákupu hlasů chudých lidí v ghettech, což zjistil z rozhovorů s nimi. V Teplicích dle jeho tvrzení padalo jméno Benda, který se měl v určitých místech pohybovat s další osobou „bohatým Romem“ a nabízet odkup volebních hlasů. K tomuto jednání mělo dojít konkrétně v Trnovanech u červeného kostela. Svědek M. B. k tomu nicméně neměl žádné bližší informace (v době konání voleb vůbec nepobýval v Teplicích), když tyto získal pouze zprostředkovaně, v rámci své terénní činnosti, přičemž zná osobně pouze jednu osobu, které měla být možnost prodeje volebních hlasů nabídnuta.

45. Ani z výše popsaných zpravodajských článků pak nebyly zjištěny žádné konkrétní skutečnosti týkající se osob, které v předmětných volbách uplácely nebo byly uplaceny. Obsahem těchto článků jsou totiž naprosto nekonkrétní informace stran nezákonností vážících se na komunální volby v Ústeckém kraji. V kontextu relevance daných článků je poté pro úplnost možno upozornit i na fakt, že se ve zpravodajském článku ze dne 24. 9. 2022 nazvaném „Kupčení s hlasy není překvapivé. Na sčítání hlasů je potřeba nespěchat, říká náměstek ministra vnitra“ uvádí citace předsedkyně volební komise okrsku č. 18 v Teplicích „L. Š.“, avšak osoba tohoto jména dle volební dokumentace vůbec nebyla členkou této volební komise.

46. Při posuzování námitky, že v průběhu voleb došlo k tzv. kupčení s hlasy, soud dále vycházel z dokumentace, kterou mu poskytla Policie České republiky, resp. i Městská policie Teplice. Ani z těchto listin však soudu nevyplynul jednoznačný poznatek svědčící pro závěr o kupčení s hlasy v předmětných volbách, neboť Policie České republiky, která převzala veškeré informace vážící se k těmto volbám mj. právě i od Městské policie Teplice, zatím toliko prověřuje shora uvedené skutky tak, jak tyto byly oznámeny a popsány jednotlivými oznamovateli (mj. též navrhovatelem a svědkyní M. B.). Soudu tak ze strany Policie České republiky nebyly s ohledem na danou fázi prověřování sděleny žádné její vlastní poznatky ve věci či výsledky šetření stran možného kupčení s hlasy (vyjma samotného popisu jednotlivých skutků, jak tyto byly Policii České republiky oznámeny). S ohledem na rozsah prověřování (zejména plánované výslechy osob a pořizování dalších materiálů) přitom sama Policie České republiky soudu sdělila, že předpokládá rozhodnutí v jí poukazovaných případech až v měsíci prosinec 2022 a později. Jinak řečeno, sama Policie České republiky dosud jednoznačně neidentifikovala žádnou konkrétní osobu, jež by přijala či vydala nějaké finanční prostředky za hlasování v daných volbách.

47. Soud si je tedy vědom toho, že v současnosti ze strany Policie České republiky probíhá prověřování skutečností, které mohou nasvědčovat tomu, že volby do Zastupitelstva statutárního města Teplice konané ve dnech 23. a 24. září 2022 mohly být zasaženy tzv. kupčením s hlasy voličů, avšak je zde důsledně nutno rozlišovat mezi úkoly volebního soudu a řízení před ním a úkoly orgánů činných v trestním řízení. Volební soud totiž nemůže sám z vlastní iniciativy konat rozsáhlé šetření ve věci porušení volebních předpisů, neboť rozhoduje ve velmi krátkém čase na základě návrhů a důkazů účastníků řízení. Zatímco orgány činné v trestním řízení postupují z vlastní iniciativy a činí vše, co je třeba, aby byla odhalena případná trestná činnost, což může zabrat i období několika měsíců. Úkoly i postavení obou orgánů jsou tudíž zásadně různé a nelze je zaměňovat (srov. usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 11. 11. 2014, č. j. 40 A 21/2014–56). Soud tak tímto rozhodnutím nijak neuzavírá věc případného uplácení voličů v rovině trestněprávní, ale pouze konstatuje, že se v předmětném řízení tyto skutečnosti na základě toliko prostého popisu Policií České republiky prověřovaných skutků ve spojení s dalšími v tomto usnesení popsanými okolnostmi neprokázaly.

48. Pokud se poté jedná o zbylou část již shora rekapitulované volební dokumentace – tj. ve vztahu k volebním okrskům č. 5, 18, 19, 20, 25, 37, 41 a 42, soud konstatuje, že zápisy o průběhu a výsledku hlasování v daných okrscích neobsahují byť jen jedinou výhradu jakéhokoliv člena volební komise či jiné osoby k předmětnému procesu hlasování a zjišťování výsledků hlasování. Uvedena též nebyla žádná výhrada týkající se dění ve volební místnosti či jejím okolí. Správnost těchto zápisů se přitom presumuje (srov. usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne ze dne 23. 11. 2010, č. j. Vol 67/2010–47). Soud tak v projednávaném případě zdůrazňuje, že ze zápisů o průběhu a výsledku hlasování, jakož ani z jiných listin založených ve volební dokumentaci, pro shora uvedené volební okrsky, vůbec nevyplývají informace svědčící pro závěr o kupčení s hlasy voličů.

49. Soud dále nemohl navrhovateli přisvědčit ani v tvrzení, že uplácení voličů bylo v posuzované věci doloženo i samotnými výsledky voleb do Zastupitelstva statutárního města Teplice, ze kterých vyplývá výrazná disproporce mezi volebním výsledkem účastníka řízení 4) v jednotlivých okrscích. Samotný rozdíl v dílčích volebních výsledcích pro jednotlivé volební okrsky totiž ještě nic nevypovídá o možném ovlivnění voleb, neboť může být dán například tím, že v jednom okrsku bydlí či jinak působí určitý kandidát té které volební strany, jemuž se podaří (zákonným způsobem) mobilizovat voliče ve svém okolí k tomu, aby mu přišli dát svůj hlas (srov. usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 28. 11. 2006, č. j. Vol 82/2006–51, či usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 3. 10. 2019, č. j. 40 A 27/2018–810). Pochybnosti o správnosti voleb tak nelze dovozovat pouze z rozdílů ve výsledcích pro jednotlivé volební okrsky, pokud k těmto zjištěným rozdílům nepřistoupí nějaké další (zásadní) indicie, které ovšem v projednávané věci nebyly zjištěny, resp. prokázány, jak už bylo výše popsáno.

50. Ostatně, namítl–li navrhovatel v podaném návrhu na neplatnost hlasování ve volbách do Zastupitelstva statutárního města Teplice v kontextu volebního výsledku účastníka řízení 4), a to s důrazem na jím tvrzené masivní kupčení s hlasy voličů ze strany kandidáta této volební strany Petra Bendy, jakožto jednoho ze dvou jednatelů a společníků v obchodní firmě První severočeská realitní společnost s.r.o., která vlastní budovu (objekt k bydlení) s číslem popisným 2743 na ulici Bílinská v Teplicích, pak je třeba zdůraznit, že tato volební strana v daných volbách získala toliko jediný mandát zastupitele pro kandidáta Tomáše Hrubého, který obdržel 971 hlasů (pozn. soudu – výsledek ostatních zvolených zastupitelů se přitom pohyboval v rozmezí 1812 až 4201 hlasů). Petr Benda se pak do Zastupitelstva statutárního města Teplice vůbec nedostal, přičemž získal pouze 723 hlasů [pozn. soudu – celkově byl dle počtu získaných hlasů v rámci účastníka řízení 4) až na pátém místě, přičemž si tak pohoršil o jedno místo ve vztahu k jeho pořadí na této kandidátce]. Sám navrhovatel přitom v návrhu uvedl, že ubytovna v Bílinské ulici spadá pod volební okrsek č. 14, avšak v něm získal shora uvedený volební subjekt jen 7,46 % hlasů voličů (v pořadí druhý nejmenší počet hlasů), což zjevně není výsledek, který by sám o sobě svědčil pro významnou manipulaci s hlasy voličů v daném okrsku.

51. Nutno též zdůraznit, že ze sdělení Českého statistického úřadu ze dne 17. 10. 2022, č. j. CSU–014886/2022–03, ve věci vyplynulo, že pokud by se v souvislosti s předmětnými volbami nemělo k volební straně Zdraví Sport Prosperita přihlížet v procesu rozdělování mandátů, musela by přijít minimálně o 1 742 platných hlasů. Jinými slovy, aby případné kupčení s hlasy v projednávaném případě mohlo ovlivnit výsledek hlasování (a to hrubým způsobem), muselo by (nadto) při uvažované maximální hodnotě 27 hlasů na jeden hlasovací lístek pro danou volební stranu být takové jednání prokázáno u více než 64 voličů, tedy ve značném počtu. V návaznosti na veškerá shora popsaná zjištění se však v projednávaném případě nic takového nestalo, tj. nebylo prokázáno, že konkrétní voliči obdrželi určitou finanční částku nebo jinou konkrétní výhodu za to, že volili určitou volební stranu nebo konkrétního kandidáta. To pak ve světle výše konstatované judikatury znamená, že navrhovatel neunesl důkazní břemeno ohledně jím tvrzeného porušení volebního zákona, které je nezbytnou podmínkou pro vyhovění návrhu. Za situace, kdy nebylo prokázáno porušení volebního zákona, které by mohlo hrubým způsobem ovlivnit výsledek hlasování, nemůže být podaný návrh na neplatnost hlasování úspěšný. Přitom je třeba mít stále na paměti, že základním předpokladem pro soudní přezkum je existence porušení volebního zákona v intenzitě, která způsobuje „zatemnění“ volebních výsledků, tedy jejich zcela zásadní zpochybnění, přičemž se musí jednat o skutečné a prokazatelné porušení volebního zákona, nikoliv tedy o nějaké negativní zkušenosti navrhovatele (popř. i dalších osob) z průběhu voleb, či o jeho vlastní dojmy nebo pocity, které mohou vyvolat toliko jistá (byť i pochopitelná) podezření (srov. usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 19. 11. 2014, č. j. 40 A 22/2014–55).

52. Pro úplnost pak soud v kontextu nyní posuzované věci opakuje apel vyslovený již v usnesení Krajského soudu ze dne 3. 10. 2019, č. j. 40 A 27/2018–810, že je třeba klást zásadní důraz na prevenci jednání nasvědčujících o kupčení s hlasy voličů prostřednictvím zvýšeného dohledu Policie České republiky a řádného a včasného oznamování všech relevantních skutečností orgánům činným v trestním řízení. Přitom sama skutečnost, že možné kupčení s hlasy nebylo v tomto soudním řízení prokázáno, pochopitelně nic nemění na tom, že takové jednání je protiprávní a jeho případným aktérům hrozí trestní postih. Posouzení konkrétního jednání jednotlivých osob, které se na tvrzeném kupčení s hlasy měly podílet, však nepřísluší volebnímu soudu, nýbrž orgánům činným v trestním řízení.

53. Vycházeje ze všech shora uvedených zjištění tak soud ve věci uzavřel, že předmětný návrh navrhovatele na vyslovení neplatnosti hlasování neshledal důvodným, a proto jej výrokem I. usnesení zamítl.

54. O nákladech řízení soud rozhodl výrokem II. usnesení v souladu s § 93 odst. 4 s. ř. s, podle kterého v řízení ve věcech volebních nemá žádný z účastníků na náhradu nákladů řízení právo.

Poučení

Návrh Vyjádření účastníka řízení 6) k návrhu Ústní jednání Volební dokumentace Posouzení věci soudem