115 A 7/2022–116

Rubrum

Krajský soud v Ústí nad Labem rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Petra Černého, Ph.D., a soudců Mgr. Ladislava Vaško a Mgr. Radima Kadlčáka ve věci navrhovatele: M. J., narozený X bytem X a účastníků řízení: 1) 1) Městský úřad města Krupka 2) sídlem Mariánské nám. 32, 417 42 Krupka 3) zastoupený JUDr. Janem Svobodou, advokátem 4) sídlem Kollárova 1064/18, 415 01 Teplice 5) 2) Svoboda a přímá demokracie (SPD) jednající volebním zmocněncem F. M. bytem X 6) 3) ANO 2011 jednající volebním zmocněncem O. R. bytem X 7) 4) Zdraví Sport Prosperita jednající volební zmocněnkyní Ing. S. S. bytem X 8) 5) SNK MPV – MĚSTO PRO VÁS jednající volební zmocněnkyní E. V. bytem X 9) 6) SPOLEČNĚ PRO KRUPKU jednající volebním zmocněncem P. T. bytem X zastoupená JUDr. et Ing. Petrem Petržílkem, Ph.D., advokátem sídlem Dvořákova 1624, 250 82 Úvaly 7) KRUPKA NÁŠ DOMOV jednající volební zmocněnkyní I. R. bytem X 8) ZDRAVÁ KRUPKA jednající volební zmocněnkyní A. P. H. bytem X 9) Občanská demokratická strana (ODS) jednající volební zmocněnkyní R. S. bytem X 10) o návrhu na neplatnost voleb a hlasování do Zastupitelstva města Krupka konaných ve dnech 23. a 24. září 2022, takto:

Výrok

I. Návrh se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění

1. Navrhovatel se návrhem podaným v zákonem stanovené lhůtě domáhal prohlášení neplatnosti voleb a hlasování do Zastupitelstva města Krupka konaných ve dnech 23. a 24. září 2022 podle § 60 odst. 2 a odst. 3 zákona č. 491/2001 Sb., o volbách do zastupitelstev obcí a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o volbách“). Návrh 2. Navrhovatel uvedl, že ve volebních okrscích č. 8 a 9, kde je vysokou měrou zastoupeno romské obyvatelstvo, byli upláceni voliči, aby volili účastníka 3). K prokázání tohoto tvrzení navrhl výslech svědka D. H., který byl očitým svědkem nejen uplácení, ale i svážení voličů k volebním místnostem. Celkový výsledek voleb tak byl hrubě zkreslen nečekaným úspěchem v těchto dvou volebních okrscích. Výsledek voleb by bez podpory těchto „speciálních“ voličů nebyl zdaleka takový. Na svážení voličů upozorňoval i kandidát účastníka 9) Antonín Frýdl na své facebookové stránce či romský aktivista M. B. ve svém článku zabývajícím se podezřením na kupčení s hlasy uveřejněném na www.romea.cz. Vzhledem k tomu, že došlo k hrubému narušení voleb v uvedených okrscích, byly narušeny celkové výsledky voleb, a volby by se proto měly opakovat. Vyjádření účastníků k návrhu 3. Účastníci 1), 2), 4) a 7) se k věci nevyjádřili.

4. Účastník 3) k věci uvedl, že navrhovatele nelze považovat za věrohodnou osobu, neboť se v roce 2010 a 2011 aktivně účastnil svážení voličů k volebním místnostem, kde tito voliči za svoji volbu obdrželi peněžité protiplnění, a to i v dotčených volebních okrscích č. 8 a 9. Navrhovatel projevoval vůči lídrovi kandidátky účastníka 3) Janu Kuzmovi silnou osobní averzi a na jeho adresu veřejně publikuje hrubě dehonestující výroky na sociální síti Facebook. Z tohoto důvodu se Jan Kuzma dne 18. 9. 2022 obrátil na Policii České republiky, neboť byl navrhovatelem označen opakovaně za udavače. Účastník 3) se ohradil proti nařčení z uplácení voličů, přičemž dosažený volební výsledek ve volebních okrscích č. 8 a 9 odpovídá rozsahu volební kampaně a celkové politické situaci v obci.

5. Účastník 5) k věci uvedl, že nemá žádné informace, které by potvrzovaly skutečnosti uvedené v návrhu.

6. Účastník 6) odkázal na judikaturu správních soudů a Ústavního soudu k posuzování hrubého ovlivnění výsledků hlasování a voleb a tzv. uplácení voličů. Dospěl k závěru, že s ohledem na tvrzení navrhovatele se jedná o případ hrubého ovlivnění voleb, neboť došlo ke kumulativnímu naplnění podmínek stanovených v § 60 odst. 2 až 4 zákona o volbách. Na základě v návrhu označených listin, svědectví a i vzhledem k policejním záznamům z šetření je zřejmé, že existuje určitá nezanedbatelná pravděpodobnost, že k uplácení voličů mohlo docházet. Navrhl, aby si soud vyžádal výsledky šetření Policie České republiky a posoudil je i ohledně svědků, které je třeba předvolat. Účastník 6) se výslovně připojil k návrhu na vyslovení neplatnosti hlasování.

7. Účastník 8) k návrhu uvedl, že tvrzení navrhovatele o manipulaci voleb uplácením voličů jsou nepravdivá a nepodložená. V městě Krupka od roku 2010, kdy bylo rozhodnutím Krajského soudu v Ústí nad Labem dvakrát zneplatněno hlasování, se řada občanů města aktivně angažuje při monitoringu dění v okolí volebních místností. Podobně lídryně účastníka 8) Mgr. Miloslava Bačová osobně sledovala situaci ve volebních okrscích č. 8 a 9. Druhý den voleb si všimla před volební místností šedého vozidla Škoda Octavia, u něhož postávali dva muži. Z opatrnosti věc oznámila Policii České republiky a zveřejnila i na facebookové stránce. Policie nezjistila protizákonné jednání. Dle účastníka 8) je navrhovatel nevěrohodnou osobou dlouhodobě dehonestující opoziční zastupitele. Navrhovatel je nepřehlédnutelný sympatizant stávajícího starosty PhDr. Ing. Zdeňka Matouše, Ph.D., MBA, který funkci zastával od roku 2011. Již před volbami v roce 2010 navrhovatel opakovaně vyhrožoval lídrům tehdy kandidujících subjektů, což může potvrdit lídr volební strany Věci veřejné Pavel Horák. Sám navrhovatel se v říjnu 2010 aktivně podílel na manipulaci voleb, neboť osobně svážel uplacené voliče, což dokládá spis Krajského soudu v Ústí nad Labem sp. zn. 15 A 92/2010. Navrhovatel se angažoval i v komunálních volbách v roce 2018, kdy na facebookovém profilu „Ozdravná Krupka“ hojně publikoval komentáře dehonestující opoziční zastupitele. Ve svém nevhodném chování pokračoval i před těmito volbami, neboť urážel lídry účastníků 3), 5), 8) a 9) a zároveň jim vyhrožoval, neboť byli konkurenty volební strany dosavadního starosty účastníka 6). Na posledním 22. zasedání Zastupitelstva města Krupky se navrhovatel dokonce prezentoval téměř jako osobní strážce dosavadního starosty. Zřejmou pohnutkou podání návrhu bylo vytvoření nové povolební koalice mezi účastníky 3), 5), 7), 8) a 9) zatímco účastník 6) nebyl osloven žádným subjektem. Účastník 8) navrhl zamítnutí návrhu.

8. Účastník 9) k věci uvedl, že mu Antonín Frýdl poskytl vyjádření ke svému příspěvku na síti Facebook s tím, že se nejednalo o svážení voličů, ale o vozidlo určené k rozvážení členů jednotlivých komisí na oběd a zpět. Ke svému vyjádření přiložil vyjádření Antonína Frýdla a navrhl návrh zamítnout. Volební dokumentace 9. Soud si vyžádal od účastníka 1), jakožto volebního orgánu, volební dokumentaci, z níž mj. zjistil, že ve volbách do 21členného Zastupitelstva města Krupka získalo alespoň jeden mandát 8 volebních stran, a to Svoboda a přímá demokracie (SPD, č. 1) dva mandáty, ANO 2011 (č. 2) pět mandátů, Zdraví Sport Prosperita (č. 3) jeden mandát, SNK MPV – MĚSTO PRO VÁS (č. 4) jeden mandát, SPOLEČNĚ PRO KRUPKU (č. 5) pět mandátů, KRUPKA NÁŠ DOMOV (č. 6) dva mandáty, ZDRAVÁ KRUPKA (č. 8) čtyři mandáty, Občanská demokratická strana (č. 9) jeden mandát. Volby se konaly celkem v 11 volebních okrscích. Volební účast se pohybovala v jednotlivých volebních okrscích od 21,33 % (okrsek č. 9) do 54,11 % (okrsek č. 11). Volební zisk hlasů pro volební stranu ANO 2011 v procentech podle jednotlivých volebních okrsků byl následující – 18,10 % (č. 1), 20,68 % (č. 2), 30,49 % (č. 3), 16,29 % (č. 4), 16,90 % (č. 5), 27,55 % (č. 6), 23,16 % (č. 7), 20,04 % (č. 8), 21,00 % (č. 9), 15,80 % (č. 10), 51,97% (č. 11). Na kandidátní listině účastníka 3) kandidoval i Gustav Vlach, který skončil jako náhradník celkově na 8. místě. Ústní jednání 10. Navrhovatel při jednání dne 21. 10. 2022 uvedl, že komunální volby sledoval přímo ve městě Krupka i na sociálních sítích a došel k závěru, že volby byly již od odpoledne dne 23. 9. 2022 manipulovány, jelikož docházelo ke kupčení s hlasy a ke svážení voličů k jednotlivým volebním místnostem volebních okrsků č. 8 a č.

9. Později se dozvěděl, že toto se dělo i u volebních okrsků č. 5 a 6. K tomuto přesvědčení došel i na základě diskuse na sociálních sítích ze dne 23. 9. 2022, kdy pan Frýdl, kandidát za účastníka 9), psal na sociální sítě, že dochází ke kupčení s hlasy, k navážení lidí k volebním místnostem, a probíhá tak ovlivňování voleb. Dále uvedl, že v týdnu po volbách se na něj obraceli lidé s tím, že mají indicie o tom, že podnikatel z Husitské ulice měl shánět a uplácet voliče, aby odevzdaly své volební hlasy ve prospěch účastníka 3). Rovněž jej přes sociální sítě kontaktovali další lidé, kteří podali trestní oznámení ke státnímu zastupitelství v Teplicích. Jedná se minimálně o 3 trestní oznámení, ve kterých lidé uvedli, že byli svědky oslovování občanů a nabízení finančního obnosu za jejich hlas ve volbách. Lidé měli dostávat vyplněné volební lístky a finanční částku v hodnotě 300 až 500 Kč či až 1000 Kč. K osobě navrženého svědka D. H. uvedl, že se jedná o jeho dlouhodobého známého, který mu sdělil, že byl svědkem kupčení s hlasy a svážení osob k volebním místnostem.

11. Právní zástupce účastníka 1) uvedl, že městu Krupka není známa žádná okolnost, která by svědčila o tom, že byla narušena regulérnost voleb.

12. Volební zmocněnec účastníka 3) uvedl, že účastník 3) se uplácení voličů ani jejich svážení do volebních místností v Krupce neúčastnil. Dále přednesl volební výsledek v komunálních volbách v Krupce v letošním roce a popsal vývoj počtu získaných mandátů jednotlivými volebními stranami oproti předchozím komunálním volbám.

13. Volební zmocněnec účastníka 5) odkázal na písemné vyjádření, dle kterého sdružení nemá žádné informace, které by potvrzovaly tvrzení, že došlo k ovlivnění voleb.

14. Právní zástupce účastníka 6) v plném rozsahu odkázal na písemné vyjádření. V konečném návrhu uvedl, že z podání navrhovatele lze dovodit závažnou indicii, že mohlo docházet ke kupčení s hlasy v Krupce nejméně na předmětném sídlišti. Dále poukázal na nález Ústavního soudu ze dne 18. 1. 2011, sp. zn. Pl. ÚS 57/10, a na usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 19. 11. 2014, sp. zn. 42 A 22/2014. Uvedl, že z tvrzení navrhovatele, výslechu svědka a z dalších provedených důkazů vyplývá nezanedbatelná pravděpodobnost, že ve vyšších jednotkách případů k uplácení voličů mohlo docházet. Podotkl, že v případě města Krupka se nejedná o první případ podplácení voličů. Dle jeho názoru je na místě prohlásit volby minimálně ve volebních okrscích č. 8 a 9 v Krupce za neplatné, neboť zjevně došlo nebo mohlo dojít k hrubému ovlivnění výsledků hlasování. Uvedl, že volební strana se připojuje k návrhu navrhovatele a navrhl, aby soud prohlásil výsledky hlasování za neplatné.

15. Volební zmocněnec účastníka 7) uvedl, že nemá podezření, že by volby byly zmanipulované.

16. Volební zmocněnec účastníka 8) plně odkázal na písemné vyjádření.

17. Volební zmocněnec účastníka 9) plně odkázal na písemné vyjádření.

18. Účastníci 2) a 4) se z jednání soudu omluvili.

19. Soud podle § 52 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“) provedl dokazování výslechem svědka D. H., který k věci uvedl, že letošních komunálních voleb do zastupitelstva města Krupka se nijak neúčastnil. Ještě před volbami byl ve fitness centru, kde zaslechl, že pan V. „zaplatí volby“, tedy že rozdá mezi romské občany 300 000 Kč a to po 500 Kč. Informace o panu V. má také zprostředkovaně od svého synovce M. T., který mu dále sdělil, že pan V. se na družstvu zajímal o odkup panelových domů, ale tam mu bylo řečeno, že mu je neprodají, protože musí být starostou. Proto pan V. řekl Romům, že pokud volby v Krupce vyhraje, tak panelové domy odkoupí a umožní jim tam bydlet. Synovci svědka M. H., který pro pana V. pracuje, bylo slíbeno, že dostane 2 500 Kč do výplaty, když půjde volit a svůj hlas dá účastníkovi 3). Pana V. nezná, nikdy o něm neslyšel, pouze ví, že podniká v oboru výkopových prací. Zda M. H. byl volit nebo ne, to netuší. Dále uvedl, že mu bylo také nabídnuto, že když půjde volit hnutí ANO 2011, dostane zaplaceno 500 Kč. Tyto peníze mu nabídl na hlavním sídlišti v Krupce pan M., čemuž byl přítomen i M. T. Tento mu sdělil, že peníze přijal a účastníka 3) volil. Celé jméno pana M. však nezná a ani neví, zda „M.“ není pouze přezdívka. Kolika lidem byla tato nabídka učiněna, neví a ani konkrétní jména osob, které od pana M. nebo někoho jiného dostaly stejnou nabídku, nezná. Dále uvedl, že peníze měli na sídlišti nabízet asi 3 lidé, ale předávání peněz osobně neviděl.

20. Soud dále provedl dokazování listinami, a to printscreenem facebookové skupiny Město Krupka, ve které Antonín Frýdl (označen jako Tonda Frýdl) upozorňuje na podezřelé svážení voličů (č. l. 2), článkem s názvem „Podezření na kupčení s romskými hlasy v Krupce a v Teplicích. Policie v souvislosti s volbami přijala několik oznámení“ ze dne 23. 9. 2022 od autora Z. R., www.romea.cz (č. l. 92–95), sdělením Policie ČR, Krajské ředitelství policie Ústeckého kraje, Územní odbor Teplice, ze dne 12. 10. 2022, z něhož vyplývá, že jsou v souvislosti s volbami v Krupce prověřovány dva skutky, přičemž rozhodnutí se očekává v prosinci 2022, nebo později (č. l. 47), přípisem Antonína Frýdla ze dne 11. 10. 2022, ve kterém tento uvádí, že později zjistil, že vozidlo, které mělo svážet voliče, ve skutečnosti vozilo členy okrskové volební komise na oběd (č. l. 91), trestními oznámeními J. K., J. M. ml. a J. M. st. a J. P. adresovanými Okresnímu státnímu zastupitelství v Teplicích, ze kterých vyplývá podezření na kupování hlasů (č. l. 109–111). Posouzení věci soudem 21. V posuzovaném případě soud nejprve zkoumal, zda jsou splněny procesní předpoklady pro to, aby mohlo být přistoupeno k meritornímu projednání věci. S ohledem na skutečnost, že se jedná o řízení ve věci návrhu na neplatnost voleb a hlasování, jsou tyto předpoklady upraveny vedle zákona o volbách i v s. ř. s. Soud tedy zkoumal podle § 92 s. ř. s. svou věcnou a místní příslušnost k projednání podaného návrhu a dospěl k závěru, že je věcně a místně příslušný k jeho projednání. Dále soud shledal, že navrhovatel je k návrhu podle § 90 odst. 1 s. ř. s. aktivně legitimován, neboť je zapsán v seznamu voličů pro volby do Zastupitelstva města Krupka.

22. Na tomto místě soud upozorňuje, že soudní řízení vedené dle s. ř. s. ve věcech volebních není založeno na principu inkvizičním, ve kterém by sám soud vyhledával veškeré relevantní důkazy k tvrzení účastníků, ale je založeno na zásadě, že každý musí svá tvrzení doložit dostatečnými důkazy (srov. např. usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 21. 11. 2011, č. j. 15 A 72/2011–87, ze dne 11. 11. 2014, č. j. 40 A 21/2014–56, ze dne 3. 10. 2019, nebo ze dne 30. 10. 2018, č. j. 40 A 33/2018–34). V tomto směru tedy navrhovatele tíží důkazní břemeno, jehož neunesení má obecně za následek neúspěch v soudním řízení. S tím koresponduje i závěr, ke kterému dospěl Ústavní soud v nálezu ze dne 26. 1. 2005, sp. zn. Pl. ÚS 73/04, že „…lid je zdrojem veškeré státní moci a mimo jiné se v této roli podílí na jejím ustavování cestou svobodných a demokratických voleb. Tomu odpovídá i zákonná úprava volebního soudnictví a ověřování voleb. Pro procesní úpravu volebního soudnictví a postup v takovém řízení z toho plyne vyvratitelná domněnka, že volební výsledek odpovídá vůli voličů. Předložit důkazy k jejímu vyvrácení je povinností toho, kdo volební pochybení namítá.“ 23. Uvedené odpovídá i nálezu Ústavního soudu ze dne 29. 1. 2007, sp. zn. IV. ÚS 787/06, z něhož plyne závěr, že: „Volební soudnictví je založeno na předpokladu objektivní příčinné souvislosti mezi volební vadou a složením zastupitelského sboru nebo alespoň možné příčinné souvislosti. Tuto možnou příčinnou souvislost je však třeba vykládat nikoli jako pouhou abstraktní možnost, nýbrž je třeba ji v řízení řádně prokázat.“ 24. K tzv. kupování hlasů se vyjádřil Ústavní soud mimo jiné v nálezu ze dne 18. 1. 2011, sp. zn. Pl. ÚS 57/10, ve věci voleb do obecního zastupitelstva v Krupce. Ústavní soud konstatoval, že rozhodnutí voličů jako suveréna může soudní moc změnit jen ve výjimečných případech, kdy vady volebního procesu způsobily, nebo mohly prokazatelně způsobit, že by voliči rozhodli jinak a byl by zvolen jiný kandidát. Podstatné však je, že zrušení voleb nelze brát jako trest za porušení volebních předpisů, nýbrž jako prostředek k zajištění legitimity zvoleného orgánu.

25. V uvedeném nálezu Ústavní soud konkretizoval obsah obecného § 60 odst. 3 zákona o volbách a uvedl, že tzv. „obchodně tržní způsob“ vedení volební kampaně je v extrémním a hrubém nesouladu s principy demokratického právního státu, v důsledku čehož při testu proporcionality bez jakékoliv pochybnosti převažuje zájem na ochraně demokratického právního státu nad požadavkem minimalizace zásahu do výsledku voleb. Smyslem voleb do obecního zastupitelstva není dražba funkcí v obecní samosprávě, ale vyjádření nezávislé vůle voličů při výběru kandidátů. Vůle voliče, který je zkorumpován, není nezávislá.

26. Soud dále poukazuje na skutečnost, že od 1. 1. 2017 došlo ke zpřísnění podmínek pro vyhovění volební stížnosti. Zásah volebního soudu do voleb již není podmíněn pouhou možností vlivu zjištěné protizákonnosti na výsledek volby, nýbrž je nutné, aby porušení zákona výsledek volby skutečně ovlivnilo, a to hrubým způsobem (srov. usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 15. 2. 2018, č. j. Vol 16/2018–33, či ze dne 21. 2. 2018, č. j. Vol 50/2018–46, nebo usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 6. 11. 2018, č. j. 51 A 9/2018–176). Byla tak překonána dosavadní judikatura volebních soudů umožňující rozhodnout o prohlášení neplatnosti voleb, hlasování či zvolení kandidáta pouze na základě zjištěného možného ovlivnění výsledku volebního procesu (srov. např. usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 19. 11. 2014, č. j. 40 A 22/2014–55).

27. Vedení volebního boje tzv. kupováním hlasů tak samo o sobě nevede k prohlášení voleb a hlasování za neplatné, avšak představuje protiprávní jednání (jako každé jiné), které může volební výsledek ovlivnit takovým způsobem, že bude nutné volby nebo hlasování zopakovat.

28. V případě, že jsou zjištěna protiprávní jednání, neznamená to tedy bez dalšího automatickou neplatnost voleb či hlasování, neboť je podstatné, zda došlo tímto protiprávním jednáním k hrubému ovlivnění volebního procesu. Pokud soud shledá, že nedošlo k ovlivnění volebního procesu jako celku, ale pouze k protiprávnímu jednání v malé míře, návrh zamítne. To však neznamená, že proti konkrétním osobám nemůže být vedeno trestní řízení, které je v působnosti orgánů činných v trestním řízení.

29. V této souvislosti je možno zdůraznit, že jako reakce na obecní volby v roce 2010 bylo novelizováno zákonem č. 330/2011 Sb. ustanovení § 351 trestního zákoníku, podle něhož je nyní trestné to, že někdo „jinému nebo pro jiného v souvislosti s výkonem volebního práva nebo hlasovacího práva v referendu poskytne, nabídne nebo slíbí finanční, majetkový nebo jiný obdobný prospěch, aby volil nebo hlasoval v rozporu s nezávislým vyjádřením své vůle“.

30. V kontextu s navrhovatelem konkrétně namítaným nepřípustným kupčením s hlasy voličů, soud také odkazuje na usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 3. 10. 2019, č. j. 40 A 27/2018–810, ve kterém bylo zdůrazněno, že „…k tomu, aby bylo možné konstatovat, že došlo k nepřípustnému kupčení s hlasy voličů, by muselo být prokázáno, že konkrétní voliči obdrželi určitou finanční částku nebo jinou konkrétní výhodu za to, že volili určitou volební stranu nebo konkrétního kandidáta, nebo za to, že se voleb neúčastnili. K tomu, aby případné kupčení s hlasy mohlo ovlivnit výsledek hlasování (a to hrubým způsobem), by podle názoru soudu muselo být takové jednání prokázáno nikoli v jednotkách případů, nýbrž ve větším počtu. Nic takového se však v projednávané věci nestalo, když byl prokázán toliko jeden takový případ. To znamená, že navrhovatel neunesl důkazní břemeno ohledně jím tvrzeného porušení volebního zákona, které je nezbytnou podmínkou pro vyhovění návrhu. Za situace, kdy nebylo prokázáno porušení volebního zákona, které by mohlo hrubým způsobem ovlivnit výsledek hlasování, nemůže být podaný návrh na neplatnost hlasování úspěšný.“ 31. Soud konstatuje, že na podporu svých tvrzení přinesl navrhovatel soudu nemnoho důkazů. Svědectví D. H. lze ve vztahu ke kupování hlasů mužem příjmením V. označit jako svědectví z doslechu, neboť svědek informace čerpal pouze od svého synovce M. H. a nevěděl, zda vůbec byla nějaká platba za realizaci volebního práva ve prospěch účastníka 3) od pana V. provedena. Zda se tak stalo alespoň ve vztahu k M. H. rovněž nevěděl. Je sice pravdou, že na kandidátní listině účastníka 3) kandidoval Gustav Vlach, nicméně tento skončil jako náhradník bez získaného mandátu. Soud proto konstatuje, že nebylo ani prokázáno, že Gustav Vlach je oním V., o němž hovořil svědek H., ovšem i kdyby tomu tak bylo, zjevně nedošlo k ovlivnění voleb ve vztahu ke Gustavu Vlachovi hrubým způsobem, neboť tento kandidát mandát nezískal.

32. Ze svědectví D. H. dále vyplynulo, že na hlavním sídlišti města Krupka docházelo k vyplácení peněz za volbu účastníka 3), nicméně svědek sám nabídky nevyužil a o osobách, které peníze vyplácely a nabízely koupení volebních hlasů, mu není (kromě označení jedné osoby jako M.) nic známo. Nelze tedy hodnotit, v jaké míře došlo k ovlivnění voleb a zda toto ovlivnění voleb bylo tak intenzivní, že hrubě ovlivnilo výsledek voleb.

33. Printscreen z facebookové skupiny Město Krupka je sám o sobě důkazem s malou důkazní hodnotou, která byla navíc negována následným prohlášením Antonína Frýdla, který své podezření z kupování hlasů dementoval. Z trestních oznámení provedených jako důkaz, stejně jako ze sdělení Police České republiky ze dne 12. 10. 2022 se podává toliko možnost, že ke kupování hlasů mohlo v Krupce docházet, nicméně podezření budou dále prověřována. Ani z volebních výsledků v jednotlivých volebních okrscích není patrná žádná indicie, že by došlo k mimořádnému volebnímu zisku ve volebních okrscích č. 8 a č. 9 účastníka 3).

34. Soud podle § 52 odst. 1 s. ř. s. neprovedl dokazování výslechem P. H., fotodokumentací P. H., spisem Krajského soudu v Ústí nad Labem sp. zn. 15 A 92/2010, facebookovou stránkou Ozdravná Krupka, výstřižky z facebookového profilu Ozdravná Krupka, výslechem K. P., výstřižky z facebookového profilu Krupka, výslechem J. M., koaliční smlouvou ze dne 1. 10. 2022, dále videozáznamem s názvem Vyměňte politiky v Krupce ze dne 29. 10. 2010, www.youtube.com, příspěvky na sociální sítě Facebook navrhovatele, úředním záznamem o podání vysvětlení J. K. ze dne 18. 9. 2022, vyrozuměním Policie České republiky adresované J. K. ze dne 20. 9. 2022, neboť tyto důkazní návrhy směřovaly především k osobě navrhovatele a vztahům panujícím mezi politicky aktivními osobami ve města Krupka, a nikoliv k předmětu tohoto řízení, kterým bylo zkoumání, zda došlo k tzv. kupování hlasů. Další návrhy vznesené při jednání, a to na dokazování trestním oznámením J. P. vyžádaným u Okresního státního zastupitelství Teplice, dotazem na Okresní státní zastupitelství Teplice, jak bylo naloženo s podanými trestními oznámeními, výslechem synovce D. H., výslechem J. K., J. M. ml. a J. M. st., výslechem J. P. a výslechem J. P., soud neprovedl, neboť by nebylo možné rozhodnout v zákonné dvacetidenní lhůtě od podání návrhu.

35. Na základě provedeného dokazování tak lze konstatovat, že se navrhovateli nepodařilo prokázat, že by ve městě Krupka došlo k hrubému ovlivnění výsledků voleb či hlasování ve volbách. Vycházeje ze všech shora uvedených zjištění soud ve věci uzavřel, že návrh navrhovatele na vyslovení neplatnosti hlasování a voleb shledal nedůvodným, a proto jej výrokem I. usnesení zamítl.

36. O nákladech řízení soud rozhodl výrokem II. usnesení v souladu s § 93 odst. 4 s. ř. s, podle kterého v řízení ve věcech volebních nemá žádný z účastníků na náhradu nákladů řízení právo.

Poučení

Návrh Vyjádření účastníků k návrhu Volební dokumentace Ústní jednání Posouzení věci soudem