115 A 8/2023–19

Rubrum

Krajský soud v Ústí nad Labem rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Petra Černého, Ph.D., a soudců Mgr. Ladislav Vaško a Mgr. Radima Kadlčáka ve věci navrhovatele: ROZVOJ MOLDAVY A NOVÉHO MĚSTA, jednající volebním zmocněncem M. P., bytem X, a účastníků řízení: 1) Městský úřad Duchcov, sídlem náměstí Republiky 20/5, 419 01 Duchcov, 2) Otevřeně k všem, jednající volebním zmocněncem M. N., bytem X, 3) Svoboda a přímá demokracie (SPD), jednající volebním zmocněncem F. M., bytem X, 4) SPOLU, jednající volební zmocněnkyní R. S., bytem X, o návrhu na neplatnost voleb do Zastupitelstva obce Moldava konaných dne 7. ledna 2023, takto:

Výrok

I. Návrh se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění

1. Navrhovatel se návrhem doručeným soudu dne 19. 1. 2023, tj. v zákonem stanovené lhůtě, podle § 60 odst. 3 zákona č. 491/2001 Sb., o volbách do zastupitelstev obcí a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „volební zákon“), domáhal určení, že volby do Zastupitelstva obce Moldava konané dne 7. ledna 2023 jsou neplatné. Návrh 2. V návrhu navrhovatel uvedl, že starostka obce Moldava ze seznamu voličů vyškrtla osoby, které mají v obci trvalý pobyt delší dobu a v minulosti do zastupitelstva obce již volily, kandidovaly a byly zvoleny. Naopak jiné osoby, které v obci dlouhodobě fakticky nežijí, přičemž trvalý pobyt zde mají zachovaný, v seznamu voličů starostka ponechala. Starostka obce tak dle navrhovatele evidentně zvýhodnila spřízněné kandidáty tím, že ve volebním seznamu ponechala jejich rodinné příslušníky, ačkoliv tyto osoby dlouhodobě v obci fyzicky nežijí. Naproti tomu poškodila zbylé kandidáty, jelikož posuzovala zcela subjektivně jednotlivé osoby v seznamu voličů. Zdůraznil, že rozhodnutí starostky obce se mu zdá vzhledem k výše uvedeným skutečnostem nezákonným. Byl toho názoru, že není právem starostky obce ani obecního úřadu odepírat komukoliv volební právo. Uvedl, že starostka obce nemůže legitimně hodnotit, zda pobyt konkrétních osob je materiální či formální, zejména pokud sama ve volbách kandiduje a je lídrem jedné ze stran. Vyjádřil pochybnosti o tom, že starostka obce zná všechny osoby, které jsou na seznamu voličů, a že může objektivně hodnotit jejich osobní, pracovní a majetkové poměry tak, aby byla schopna rozhodnout o relevantnosti jejich trvalého pobytu. Navrhovatel tak byl toho názoru, že byla porušena ustanovení volebního zákona způsobem, který hrubě ovlivnil výsledky voleb. Vyjádření účastníků řízení 3. Účastníci řízení 1), 2), 3) a 4) se k návrhu nevyjádřili. Volební dokumentace 4. Soud si vyžádal od účastníka řízení 1) jako volebního orgánu volební dokumentaci, z níž mj. zjistil, že ve volebním okrsku č. 1 v obci Moldava měla okrsková volební komise celkem 4 členy. Ze zápisu o průběhu a výsledku hlasování v uvedeném volebním okrsku současně vyplynulo, že při hlasování a zjišťování výsledků hlasování bylo okrskové volební komisi podáno 20 stížností osob na neumožnění hlasovat v opakovaném hlasování do Zastupitelstva obce Moldava konaném dne 7. 1. 2023. Všichni členové okrskové volební komise byli v době vyhotovení zápisu o průběhu a výsledku hlasování přítomni a jeho obsah schválili. Hlasovací lístek s volebními výsledky, tj. počty hlasů pro jednotlivé strany a kandidáty, také podepsali všichni členové okrskové volební komise. V zápisu o výsledku voleb do zastupitelstva obce a v zápisu o průběhu a výsledku hlasování v dotčeném volebním okrsku se zároveň uvádí, že celkový počet osob zapsaných ve výpisech seznamu voličů a jejich dodatku byl 115. Ve volební dokumentaci se též nachází sdělení Obecního úřadu Moldava ze dne 5. 1. 2023, č. j. OUM/10/2023, v němž bylo směrem k okrskové volební komisi uvedeno, že ve stálém seznamu voličů jsou zapsány osoby, které nemají volební právo, a proto se obecní úřad jako příslušný orgán k vedení stálého seznamu voličů rozhodl tuto skutečnost napravit a uvést stav seznamu voličů do souladu s právem a fakticitou. K tomu obecní úřad odkázal na nález Ústavního soudu ze dne 4. 5. 2011, sp. zn. Pl. ÚS 6/11, a usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 24. 10. 2022, č. j. 115 A 5/2022–109. Dle tohoto sdělení tak bylo na základě § 28 volebního zákona ze seznamu voličů vyškrtnuto 38 osob, které byly v předmětném sdělení specifikovány jménem, příjmením a místem trvalého pobytu, přičemž jim nemělo být umožněno hlasovat v opakovaném hlasování do Zastupitelstva obce Moldava. Tomuto sdělení poté odpovídá též výpis ze stálého seznamu voličů, který obsahuje 149 osob, avšak u 37 osob byl v tomto výpisu uveden záznam o překážce volebního práva „ÚS 6/11, 4.5.11“. Dále je ve volební dokumentaci obsažen dodatek stálého seznamu voličů, který obsahuje 4 osoby, avšak je v něm u jedné osoby rovněž uveden záznam o překážce volebního práva „ÚS 6/11, 4.5.11“. Posouzení věci soudem 5. Podle § 90 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), se může za podmínek stanovených zvláštními zákony občan, politická strana nebo nezávislý kandidát anebo sdružení nezávislých kandidátů a sdružení politických stran nebo politických hnutí a nezávislých kandidátů návrhem domáhat rozhodnutí soudu o neplatnosti voleb nebo neplatnosti hlasování anebo neplatnosti volby kandidáta. Tímto zvláštním zákonem je volební zákon, podle jehož § 60 odst. 1 se podáním návrhu na neplatnost hlasování, na neplatnost voleb nebo na neplatnost volby kandidáta může domáhat ochrany u soudu každá osoba zapsaná do seznamu voličů ve volebním okrsku, kde byl člen zastupitelstva obce volen, jakož i každá volební strana, jejíž kandidátní listina byla zaregistrována pro volby do tohoto zastupitelstva, přičemž návrh je třeba podat nejpozději deset dnů po vyhlášení výsledků voleb do zastupitelstev obcí Státní volební komisí.

6. Před vlastním meritorním projednáním podaného návrhu se soud nejprve zabýval tím, zda nejsou dány nějaké překážky, které by mu bránily o předmětném návrhu věcně rozhodnout. Dospěl přitom k závěru, že žádné takové překážky nejsou dány, neboť návrh byl podán u věcně a místně příslušného soudu v zákonem stanovené desetidenní lhůtě po vyhlášení výsledků voleb a navrhovatel byl k podání návrhu aktivně legitimován, neboť byl volební stranou, která kandidovala ve volbách do Zastupitelstva obce Moldava.

7. Navrhovatel se domáhal vyslovení neplatnosti voleb do zastupitelstva. V souladu s § 90 odst. 2 větou první s. ř. s. ve spojení s § 60 odst. 1 volebního zákona jsou v řízení o návrhu na neplatnost voleb a neplatnost hlasování účastníky navrhovatel, příslušný volební orgán a politická strana, sdružení nezávislých kandidátů nebo sdružení politických stran nebo politických hnutí a nezávislých kandidátů, na jejichž kandidátní listině byl uveden kandidát, jehož volba byla napadena. V souladu s aktuální judikaturou Ústavního soudu jsou pak dalšími účastníky řízení všechny volební strany, které v předmětných volbách získaly alespoň jeden mandát (srov. nález Ústavního soudu ze dne 27. 3. 2019, sp. zn. III. ÚS 35/19).

8. Soud poukazuje na to, že při přezkumu návrhů podle § 90 s. ř. s. vychází z toho, že základními předpoklady pro vyhovění volební stížnosti je (1) nezákonnost, tj. porušení ustanovení zákona upravujícího volební proces (nemusí jít nutně o volební zákon v užším slova smyslu – srov. usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 4. 7. 2006, č. j. Vol 36/2006–21, publ. pod č. 960/2006 Sb. NSS), (2) vztah mezi touto nezákonností a zvolením kandidáta, jehož zvolení je napadeno, a (3) zásadní intenzita této nezákonnosti hrubě ovlivňující volební výsledky, respektive vyvolávající jejich „zatemnění“ (srov. usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 2. 7. 2004, č. j. Vol 6/2004–12, publ. pod č. 354/2004 Sb. NSS). Po účinnosti zákona č. 322/2016 Sb., kterým se mění volební zákony a další související zákony, je potom nutné, aby porušení zákona výsledek volby skutečně ovlivnilo (tj. nepostačí potencialita ovlivnění volebních výsledků, s níž na základě tehdejšího znění zákona pracovala starší judikatura). Pro závěr o důvodnosti volební stížnosti je tedy nyní třeba, „aby bylo v řízení podle § 90 s. ř. s. prokázáno, že došlo k porušení některého zákonného ustanovení upravujícího průběh volebního procesu a že tato protizákonnost ovlivnila (nikoli pouze mohla ovlivnit) výsledek voleb, a to hrubým způsobem“ (viz usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 15. 2. 2018, č. j. Vol 16/2018–33, publ. pod č. 3717/2018 Sb. NSS). Je přitom nutno vycházet z principu, že rozhodnutí voličů jako suveréna může soudní moc změnit jen ve výjimečných případech, kdy vady volebního procesu prokazatelně způsobily, že by voliči rozhodli jinak a byl by zvolen jiný kandidát (srov. též nález Ústavního soudu ze dne 26. 1. 2005, sp. zn. Pl. ÚS 73/04).

9. Argumentace navrhovatele spočívala v tom, že obecní úřad není oprávněn vyškrtnout ze stálého seznamu voličů osoby, které mají v obci trvalý pobyt, a upírat jim tak aktivní volební právo. Dále namítal, že starostka obce Moldava účelově zasáhla do stálého seznamu voličů tím, že z tohoto seznamu vyškrtla osoby, které mají v obci trvalý pobyt delší dobu, a naopak jiné osoby, které v obci dlouhodobě fakticky nežijí, ve stálém seznamu voličů ponechala.

10. Podle § 4 odst. 1 volebního zákona má právo volit do zastupitelstva obce, města nebo hlavního města Prahy občan obce za předpokladu, že jde o státního občana České republiky, který alespoň v den voleb, a konají–li se volby ve dvou dnech, druhý den voleb, dosáhl věku nejméně 18 let, je v den voleb v této obci, městě nebo v hlavním městě Praze přihlášen k trvalému pobytu, a státní občan jiného státu, který v den voleb, a konají–li se volby ve dvou dnech, druhý den voleb, je držitelem potvrzení o přechodném pobytu na území nebo povolení k trvalému pobytu a je přihlášen k pobytu v této obci, městě nebo hlavním městě Praze, dosáhl věku nejméně 18 let a jemuž právo volit přiznává mezinárodní úmluva, kterou je Česká republika vázána a která byla vyhlášena ve Sbírce mezinárodních smluv; do zastupitelstva městského obvodu nebo městské části města se zvláštním postavením anebo městské části hlavního města Prahy má právo volit ten volič, který je v den voleb přihlášen k pobytu v tomto městském obvodu nebo městské části.

11. Podle § 14 odst. 1 písm. b) volebního zákona obecní úřad vede stálý seznam voličů a dodatek stálého seznamu voličů (§ 28 odst. 1 až 4 volebního zákona).

12. Podle § 28 odst. 1 volebního zákona stálý seznam voličů vede obecní úřad pro voliče, kteří jsou v této obci přihlášeni k trvalému pobytu. Voliče, který není státním občanem České republiky, zapíše na jeho vlastní žádost obecní úřad do dodatku stálého seznamu voličů vedeného jen pro volby podle tohoto zákona, jestliže tento volič prokáže státní občanství státu, jehož občanům právo volit přiznává mezinárodní úmluva, kterou je Česká republika vázána a která byla vyhlášena ve Sbírce mezinárodních smluv, a dále přihlášení se k pobytu v obci. Z dodatku stálého seznamu voličů lze voliče vyškrtnout na jeho vlastní žádost nebo z důvodu pozbytí práva volit.

13. Podle odst. 2 téhož ustanovení volebního zákona občan, který po sestavení stálého seznamu voličů nabude nebo pozbude práva volit, bude do tohoto seznamu zapsán nebo z něho vyškrtnut. Každý volič může být zapsán pouze v jednom stálém seznamu voličů nebo dodatku stálého seznamu voličů. Každý volič si může v úředních hodinách na obecním úřadě ověřit, zda je zapsán v seznamu; může požadovat doplnění údajů nebo provedení oprav. Obecní úřad je povinen do 48 hodin žadateli vyhovět nebo mu v této lhůtě písemně sdělit důvody, proč žádosti vyhovět nelze.

14. Dle odst. 4 téhož ustanovení volebního zákona dva dny přede dnem voleb obecní úřad seznam v 16.00 hodin uzavře. Okrskovým volebním komisím předá výpisy ze seznamu, které obsahují soupis voličů oprávněných volit v jejich volebním okrsku; výpisy ze seznamu obsahují poznámku podle odstavce 3.

15. Soud zároveň upozorňuje na skutečnost, že usnesením ze dne 24. 10. 2022, č. j. 115 A 5/2022–109 (dále jen „usnesení Moldava I“), výrokem II. určil, že hlasování ve volbách do Zastupitelstva obce Moldava konaných ve dnech 23. a 24. 9. 2022 je neplatné. V tomto usnesení dospěl soud k závěru, že obecní úřad je oprávněn ze stálého seznamu voličů a dodatku k seznamu voličů vyškrtnout osoby, které nebyly občany obce v materiálním slova smyslu, přičemž zároveň upozornil na možnosti ochrany těchto osob proti postupu obecního úřadu. V tomto usnesení soud na základě závěrů plynoucích z nálezů Ústavního soudu ze dne 4. 5. 2011, sp. zn. Pl. ÚS 59/10 a sp. zn. Pl. ÚS 6/11, uvedl, že „volební zákon svěřuje obecnímu úřadu povinnost vést stálý seznam voličů a dodatek ke stálému seznamu voličů a zároveň i evidenci obyvatel dle zákona o evidenci obyvatel. Obecní úřad je tak orgánem, který může mít (zvláště na malých obcích) k dispozici informace k tomu, aby mohl posoudit, zda pobyt konkrétní osoby, která se přihlásila k trvalému pobytu v obci, je čistě formální např. právě pro účely hlasování ve volbách do zastupitelstva obce […] V tomto posuzovaném případě tedy této Ústavním soudem výslovně zmíněné a připuštěné možnosti Obecní úřad Moldava jako orgán odpovědný za vedení stálého seznamu voličů a jeho dodatku využil a vyškrtl ze stálého seznamu voličů a dodatku k seznamu voličů osoby, které nebyly občany obce v materiálním slova smyslu a které neměly právo hlasovat ve volbách do zastupitelstva obce. Soud zdůrazňuje, že ani soud není v režimu projednání návrhu na rozhodnutí o neplatnosti voleb či hlasování, které podala volební strana, oprávněn přezkoumávat důvody, které vedly obecní úřad k vyškrtnutí osob ze stálého seznamu voličů a jeho dodatku. K tomu slouží zcela jiná řízení jak na úrovni obecního úřadu, tak v rovině soudního řízení. V tomto směru lze zdůraznit, že § 28 odst. 2 volebního zákona umožňuje každému voliči po obecním úřadu požadovat doplnění údajů nebo provedení oprav, přičemž obecní úřad je povinen do 48 hodin žadateli vyhovět nebo mu v této lhůtě písemně sdělit důvody, proč žádosti vyhovět nelze. V případě nevyhovění návrhu na zapsání do stálého seznamu voličů je pak osoba oprávněna podat návrh na vydání rozhodnutí o provedení opravy nebo doplnění stálého seznamu voličů a jeho dodatku dle § 88 s. ř. s. K tomuto návrhu pak musí být doloženo, že navrhovatel prostředek nápravy dle § 28 odst. 2 volebního zákona vyčerpal, a případně přiloženo i vyrozumění o tom, že žádosti vyhověno nebylo. To samozřejmě neplatí v situaci, kdy by obecní úřad ve lhůtě stanovené v uvedeném ustanovení volebního zákona nezaslal dané osobě vyrozumění a návrhu ani fakticky opravou údajů v seznamu nevyhověl, neboť v takovém případě by se daná osoba mohla na soud obrátit přímo. Z důvodu dodržení posloupnosti ochrany ve volebních věcech je tak nezbytné po dotčené osobě požadovat, aby se domáhala ochrany svého aktivního volebního práva návrhem na provedení opravy nebo doplnění stálého seznamu voličů a jeho dodatku, tj. k tomu určenému stádiu volebního procesu, aby již následné volební procesy nebyly zatíženy vadami týkajícími se zapsání osob ve stálém seznamu voličů či jeho dodatku, a to zejména v případech hlášení k trvalému pobytu pouze za účelem získání aktivního volebního práva pro volby do zastupitelstev obcí.“ 16. Na těchto závěrech vyslovených v usnesení Moldava I neshledává soud důvod cokoli měnit, a proto na ně plně odkazuje. Soud tak zdůrazňuje, že není v režimu projednání návrhu na neplatnost voleb či hlasování, které podala volební strana, oprávněn bez dalšího přezkoumávat důvody, které vedly obecní úřad k vyškrtnutí osob ze stálého seznamu voličů a jeho dodatku. K tomu slouží zcela jiná řízení jak na úrovni obecního úřadu, tak v rovině soudního řízení, zejména jde o postup dle § 28 odst. 2 volebního zákona, který umožňuje každému voliči po obecním úřadu požadovat doplnění údajů nebo provedení oprav, přičemž obecní úřad je povinen do 48 hodin žadateli vyhovět nebo mu v této lhůtě písemně sdělit důvody, proč žádosti vyhovět nelze. V případě nevyhovění návrhu na zapsání do stálého seznamu voličů je pak osoba oprávněna podat návrh na vydání rozhodnutí o provedení opravy nebo doplnění stálého seznamu voličů a jeho dodatku dle § 88 s. ř. s.

17. Soud tak uzavírá, že se navrhovatel mýlí, pokud se domnívá, že není právem obecního úřadu (v tomto případě jednající starostkou obce) vyškrtnout osoby ze stálého seznamu voličů a dodatku k seznamu voličů osoby, které nebyly občany obce v materiálním slova smyslu a které neměly právo hlasovat ve volbách do zastupitelstva obce. Tento postup ve fázi sestavování seznamu voličů výslovně připustil Ústavní soud v již zmiňovaných nálezech sp. zn. Pl. ÚS 59/10 a sp. zn. Pl. ÚS 6/11. Jinými slovy, samotný úkon obecního úřadu, který ve fázi sestavování seznamu voličů vyškrtne některé osoby ze stálého seznamu voličů a jeho dodatku, nemůže (sám o sobě) představovat porušení volebního zákona, který hrubě ovlivnil výsledky voleb. Bylo pak na těchto osobách, které byly vyškrtnuty ze stálého seznamu voličů a jeho dodatku, aby využily v dřívější fázi volebního procesu preventivní ochrany zakotvené v § 28 odst. 2 volebního zákona či v § 88 s. ř. s. Námitka navrhovatele, že obecní úřad není oprávněn vyškrtnout ze stálého seznamu voličů osoby, které mají v obci trvalý pobyt, proto není důvodná.

18. Soud považuje za potřebné rovněž zdůraznit fakt, že návrh navrhovatele se týká opakovaného hlasování do Zastupitelstva obce Moldava konaného dne 7. 1. 2023. Je pak nutno připomenout, že stejných 38 osob (pro původní hlasování bylo vyškrtnuto 46 osob – pozn. soudu) bylo již vyškrtnuto ve stálém seznamu voličů a jeho dodatku dne 21. 9. 2022, přičemž toto vyškrtnutí nadále trvalo, neboť v mezidobí nenastala žádná (relevantní) okolnost, jež by tento dřívější úkon obecního úřadu pro tyto volby do zastupitelstva obce zvrátila. Pro účely opakovaného hlasování do zastupitelstva obce tak bylo faktické vyškrtnutí u těchto 38 osob formálně evidovaných v (aktualizovaném) stálém seznamu voličů obce Moldava a jeho dodatku toliko znovu deklarováno záznamem o překážce volebního práva ve smyslu nálezu Ústavního soudu ze dne 4. 5. 2011, sp. zn. Pl. ÚS 6/11. Tato skutečnost se přitom zřejmým způsobem podává nejen z obsahu stálého seznamu voličů obce Moldava a jeho dodatku, ale i ze sdělení obecního úřadu ze dne 5. 1. 2023 o vyškrtnutí 38 osob ze seznamu voličů, dále ze zápisu o výsledku voleb do zastupitelstva obce Moldava a zápisu o průběhu a výsledku hlasování v dotčeném volebním okrsku, ve kterých je uveden celkový počet voličů, a to pouze 115 osob.

19. Předmětné vyškrtnutí se tudíž již ode dne 21. 9. 2022 najisto týkalo všech 38 dotčených osob, které byly vyškrtnuty jak pro hlasování konané ve dnech 23. a 24. 9. 2022, tak i pro opakované hlasování konané dne 7. 1. 2023. Tyto osoby přitom o svém faktickém vyškrtnutí ze seznamu voličů s ohledem na průběh prvního (neplatného) hlasování do Zastupitelstva obce Moldava konaného ve dnech 23. a 24. 9. 2022 věděly, popř. vědět mohly.

20. Na základě dříve popsaných specifických okolností daného případu a při zohlednění potřeby dodržet posloupnost ochrany ve volebních věcech tak bylo dle hodnocení soudu v projednávaném případě nezbytné trvat na tom, že se osoby vyškrtnuté již dne 21. 9. 2022 ze seznamu voličů obce Moldava měly ochrany svého aktivního volebního práva domáhat právě návrhem na provedení opravy nebo doplnění stálého seznamu voličů a jeho dodatku (§ 88 s. ř. s.); tj. v rámci stádia volebního procesu k tomu určenému, aby již následné volební procesy nebyly zatíženy možnými vadami týkajícími se faktického vyškrtnutí těchto osob ze stálého seznamu voličů či jeho dodatku. Je tak zřejmé, že osoby, které byly vyškrtnuty ze stálého seznamu voličů a jeho dodatku, vzhledem k výše uvedeným skutečnostem přinejmenším mohly vědět o tom, že byly ze seznamu voličů pro obec Moldava fakticky vyškrtnuty (resp. u nich byla ode dne 21. 9. 2022 evidována překážka výkonu volebního práva ve smyslu nálezu Ústavního soudu ze dne 4. 5. 2011, sp. zn. Pl. ÚS 6/11), a bylo tak spravedlivé po nich požadovat, aby se proti tomuto postupu obecního úřadu domáhaly nápravy prostřednictvím ochrany ve věcech seznamu voličů ve smyslu § 88 s. ř. s., což však po dobu několika měsíců bez závažných důvodů neučinily, a to ani poté co bylo v souvislosti s vyhlášením opakovaného hlasování do Zastupitelstva obce Moldava opětovně uveřejněno sdělení obecního úřadu o vyškrtnutí těchto 38 osob ze seznamu voličů. V řešeném případě se totiž zjevně nejednalo o překvapivé excesivní jednání obecního úřadu učiněné bezprostředně před opakovaným hlasováním do Zastupitelstva obce Moldava.

21. Vycházeje z výše uvedeného tak soud konstatuje, že za popsaného stavu není v režimu projednání návrhu navrhovatele na neplatnost voleb oprávněn přezkoumávat důvody, které vedly obecní úřad k vyškrtnutí osob ze stálého seznamu voličů a jeho dodatku, neboť to mělo být předmětem řízení na provedení opravy nebo doplnění stálého seznamu voličů a jeho dodatku, tj. k tomu určenému stádiu volebního procesu.

22. Pro úplnost soud poznamenává, že navrhovatel též obecně namítal, že blíže nespecifikované osoby měly být účelově vyškrtnuty ze stálého seznamu voličů, aniž by současně odůvodnil, proč mělo být jejich vyškrtnutí účelové. Zároveň je nutné zdůraznit, že navrhovatel své toliko nekonkrétní tvrzení o účelovosti vyškrtnutí některých osob ze strany starostky obce nijak neprokazoval, tj. nenavrhl žádné důkazy k prokázání svého tvrzení. Soud pak v této souvislosti připomíná, že soudní řízení ve věcech volebních není založeno na principu inkvizičním, ve kterém by sám soud vyhledával veškeré relevantní důkazy k tvrzení účastníků, ale je založeno na zásadě, že každý musí svá tvrzení doložit dostatečnými důkazy. V tomto směru tedy navrhovatele tížilo důkazní břemeno, jehož neunesení má obecně za následek neúspěch v soudním řízení (srov. např. usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 21. 11. 2011, č. j. 15 A 72/2011–87, nebo ze dne 11. 11. 2014, č. j. 40 A 21/2014–56). V nálezu ze dne 29. 1. 2007, sp. zn. IV. ÚS 787/06, k tomu Ústavní soud doplnil, že „[v]olební soudnictví je založeno na předpokladu objektivní příčinné souvislosti mezi volební vadou a složením zastupitelského sboru nebo alespoň možné příčinné souvislosti. Tuto možnou příčinnou souvislost je však třeba vykládat nikoli jako pouhou abstraktní možnost, nýbrž je třeba ji v řízení řádně prokázat.“ Ve shodě s názorem Krajského soudu v Plzni vyjádřeným v jeho usnesení ze dne 16. 11. 2006, č. j. 57 Ca 148/2006–40, soud shrnuje, že řízení o návrhu na neplatnost voleb, neplatnost hlasování či neplatnost volby kandidáta ve volbách do zastupitelstev obcí je řízením sporným, pro které platí povinnost navrhovatele tvrdit všechny pro rozhodnutí věci významné skutečnosti [srov. § 101 odst. 1 písm. a) zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“)] a označit důkazy k prokázání svých tvrzení [srov. § 101 odst. 1 písm. b) a § 120 o. s. ř.]. Soud v takovém řízení nemůže doplňovat či domýšlet chybějící tvrzení navrhovatele (navrhovatelky), jakož i z vlastní iniciativy dohledávat důkazy; v opačném případě by narušil rovnost účastníků řízení podle čl. 1 Listiny základních práv a svobod vyjádřenou v § 36 odst. 1 s. ř. s.

23. Za dané stavu, kdy navrhovatel neuvedl žádná konkrétní tvrzení o tom, které konkrétní osoby měly být účelově vyškrtnuty ze stálého seznamu voličů, natožpak aby takové skutečnosti doložil, nelze uvažovat o tom, že by jeho obecné a nepodložené tvrzení mohlo vést k tomu, aby soud uvažoval o tom, že došlo k porušení volebního zákona. Pokud nebylo prokázáno porušení volebního zákona, nemohla být nedoložená obecná tvrzení navrhovatele důvodem pro vyhovění návrhu.

24. Vzhledem k tomu, že navrhovatel neprokázal porušení volebního zákona, soud jeho návrh na vyslovení neplatnosti voleb neshledal důvodným, a proto jej výrokem I. usnesení zamítl.

25. V souladu s § 90 odst. 3 s. ř. s. soud o návrhu rozhodl usnesením ve dvacetidenní lhůtě od okamžiku jeho doručení, a to bez nařízení jednání, neboť všechny potřebné skutečnosti bylo možné zjistit z předložené volební dokumentace, takže již nebylo zapotřebí provádět další dokazování.

26. O nákladech řízení soud rozhodl v souladu s § 93 odst. 4 s. ř. s, podle kterého v řízení ve věcech volebních nemá žádný z účastníků na náhradu nákladů řízení právo.