115 C 1/2023-22

Rubrum

Okresní soud v Jablonci nad Nisou rozhodl samosoudkyní JUDr. Petrou Hankovou ve věci žalobkyně: [osobní údaje žalobkyně] zastoupená advokátem [údaje o zástupci] proti žalovaným: 1. [celé jméno žalovaného], [datum narození] bytem [ulice a číslo], [PSČ] [obec] - [část obce] 2. [celé jméno žalované], [datum narození] bytem [adresa žalované] o zaplacení 10 940 Kč s příslušenstvím takto:

Výrok

I. Žalovaní jsou povinni zaplatit žalobkyni společně a nerozdílně částku 1 605 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 1 605 Kč za dobu od [datum] do zaplacení, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba o zaplacení částky 10 940 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 1 605 Kč za dobu od [datum] do zaplacení, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 9 335 Kč za dobu od [datum] do zaplacení, se co do částky 9 335 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 9 335 Kč za dobu od [datum] do zaplacení, zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění

1 Žalobou podanou původně k [název soudu] dne [datum], spojenou s návrhem na vydání platebního rozkazu, se žalobkyně domáhala, aby soud uložil žalovaným povinnost zaplatit jí částku 10 940 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 1 605 Kč za dobu od [datum] do zaplacení a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 9 335 Kč za dobu od [datum] do zaplacení. Žaloba byla odůvodněna tím, že žalobkyně je vlastníkem obytného domu s byty [adresa] v [obec], nacházejícího se na adrese [adresa] (dále jen budova), přičemž žalovaní jsou bývalými nájemci bytu [číslo] o souhrnné podlahové ploše [výměra], nacházející se ve [anonymizováno] nadzemním podlaží v budově (dále jen byt). Dále uvedla, že žalobkyně jakožto pronajímatel uzavřela se žalovanými jakožto nájemci dne [datum] nájemní smlouvu, na základě které přenechala žalovaným k užívání shora uvedený byt, když nájemní smlouva byla uzavřena na dobu určitou v délce trvání 3 měsíců, a to s účinností od [datum] a nájemní vztah byl následně prodloužen dodatky [číslo] to až do [datum]. Nájemní vztah mezi účastníky přitom skončil již dne [datum] na základě dohody o skončení nájmu bytu, přičemž byt byl žalobkyni předán dne [datum]. Žalobkyně dále uvedla, že žalovaní se ve smlouvě zavázali hradit měsíční nájemné ve výši 5 000 Kč, přičemž žalovaní ke dni podání žaloby neuhradili nájemné za období [číslo] ve zbývající výši 1 567 Kč, splatné dne [datum]. Žalovaní dále v období od [datum] do [datum] spotřebovali na službách poskytovaných s užíváním bytu částku ve výši 16 259 Kč, přičemž žalovaní v tomto období uhradili pouze částku 6 924 Kč. Za období od [datum] do [datum] tak žalovaní dluží na službách spojených s užíváním bytu částku 9 335 Kč. Žalobkyně dále uvedla, že na základě smlouvy se žalovaní zavázali žalobkyni hradit na službách, které nejsou předmětem vyúčtování (správa vodoměru SV a správa vodoměru TUV), paušální částku ve výši 38 Kč měsíčně, přičemž za období [číslo] tuto částku žalobkyni neuhradili. Žalobkyně vyzvala žalované k úhradě dlužné částky předžalobní výzvou ze dne [datum], přičemž žalovaní ke dni podání žaloby ničeho neuhradili. 2 Usnesením ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací] vyslovil [název soudu] svou místní nepříslušnost a věc byla postoupena Okresnímu soudu v Jablonci nad Nisou jako soudu místně příslušnému. 3 Ve věci byl dne [datum] vydán platební rozkaz č. j. [číslo jednací], který však byl následně zrušen usnesením Okresního soudu v Jablonci nad Nisou ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], neboť se jej nepodařilo žalované [číslo] řádně doručit do vlastních rukou. 4 Žalovaní se k podané žalobě nevyjádřili a v průběhu soudního řízení zůstali zcela nečinní. 5 Zástupce žalobkyně byl k jednání nařízenému na [datum] řádně předvolán, z účasti na jednání se však omluvil, přičemž výslovně souhlasil s projednáním věci bez své přítomnosti. Žalovaní se k jednání bez omluvy nedostavili, ačkoliv byli řádně předvoláni. Žalovanému [číslo] bylo předvolání k jednání doručeno dne [datum] do datové schránky. Žalované [číslo] bylo předvolání k jednání doručeno vhozením do schránky dne [datum] v souladu s ust. § 49 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, v platném znění. Soud proto podle ust. § 101 odst. 3 o. s. ř. rozhodl, že bude jednáno v nepřítomnosti účastníků a advokáta žalobkyně. 6 Z provedených listinných důkazů soud zjistil následující skutkový stav: 7 Z údajů z katastru nemovitostí, že vlastníkem pozemku parc. [číslo] jehož součástí je stavba [adresa] objekt k bydlení, v k.ú. a obci [obec] je [právnická osoba], a.s. 8 Nájemní smlouvou ze dne [datum], jež byla uzavřena mezi žalobkyní jakožto pronajímatelem a žalovanými jakožto nájemci, byl žalovaným předán do užívání byt [číslo] o souhrnné podlahové ploše [výměra], který je vymezený ve 4. nadzemním podlaží budovy [adresa], část [územní celek], jež je postavená na pozemku parc. [číslo] k.ú. [obec], který se nachází na adrese [adresa], ulice nebo náměstí [adresa]. Nájemci podpisem smlouvy prohlásili, že dne [datum] uzavřeli manželství (čl. I. odst. 5) smlouvy), kdy účastníci současně sjednali, že na základě smlouvy vzniká žalovaným společné nájemní právo (čl. II. odst. 1) smlouvy). Nájemní smlouva současně stanovila, že rozúčtování nákladů na plnění spojená s užíváním bytu bude provedeno dle pravidel stanovených zákonem č. 67/2013 Sb. (čl. II. odst. 3) smlouvy). Žalovaní jakožto nájemci se zároveň zavázali řádně a včas platit pronajímateli nájemné a měsíční smluvní nájemné a měsíční zálohy na úhradu za plnění spojená s užíváním bytu (čl. II. odst. 9 smlouvy). Nájem byl současně sjednán na dobu určitou v délce trvání 3 měsíců, počínaje dnem [datum] (čl. IV. odst. 1) smlouvy). Nájemné bylo sjednáno ve výši 5 000 Kč měsíčně, jež bylo splatné vždy nejpozději v průběhu posledního kalendářního dne kalendářního měsíce trvání účinnosti smlouvy (čl. VI. odst. 1) smlouvy), přičemž účastníci současně sjednali, že výše měsíční zálohy na úhradu za plnění poskytovaná s užíváním bytu, jež je splatná vždy spolu s měsíčním smluvním nájemným, je stanovena v příloze [číslo] smlouvy označené jako evidenční list. (čl. IV. odst. 2) smlouvy). Účastníci zároveň sjednali, že vyúčtování měsíčních záloh za úhradu za plnění poskytovaná s užíváním bytu bude provedeno pronajímatelem v závislosti na vyúčtování jednotlivých energií ze strany jejich poskytovatelů pro každý příslušný kalendářní rok trvání účinnosti smlouvy nejpozději do dne 30. června následujícího kalendářního roku trvání účinnosti smlouvy (čl. IV. odst. 4 smlouvy). 9 Z evidenčního listu nájemníka ze dne [datum] je zřejmé, že měsíční úhrady spojené s bytem zahrnují nájemné 5 000 Kč, správu vodoměru SV 18 Kč, správu vodoměru TUV 20 Kč, teplo 1 868 Kč, úklid 80 Kč, Z osvětlení 14 Kč, Z studená voda 500 Kč, Z SV do TUV 500 Kč a Z teplá užitková voda 500 Kč. 10 Dodatkem [číslo] k nájemní smlouvě ze dne [datum] byl prodloužen nájem sjednaný na základě nájemní smlouvy ze dne [datum], a to o dobu trvání 6 měsíců, přičemž nájem bytu tak skončí dnem [datum]. 11 Dodatkem [číslo] k nájemní smlouvě ze dne [datum] byl prodloužen nájem sjednaný na základě nájemní smlouvy ze dne [datum], a to o dobu trvání 1 roku, přičemž nájem bytu tak skončí dnem [datum]. 12 Dohodou o skončení nájmu bytu ze dne [datum] byl ukončen nájem bytu sjednaný na základě nájemní smlouvy ze dne [datum], a to ke dni [datum]. V čl. II. odst. 6. dohody přitom žalovaní prohlásili, že si jsou vědomi své povinnosti vyplývající z nájemního vztahu k bytu a zavazují se společně a nerozdílně uhradit případný nedoplatek na úhradách za plnění spojená s užíváním bytu. Vyúčtování měsíčních záloh za úhradu za plnění poskytovaná s užíváním bytu bude provedeno pronajímatelem dle pravidel stanovených zákonem č. 67/2013 Sb., a to v závislosti na vyúčtování jednotlivých energií ze strany jejich poskytovatelů pro každý příslušný kalendářní rok trvání účinnosti smlouvy nejpozději do 30. června následujícího kalendářního roku. 13 Z opisu karty úhrad nájemného, že za období [číslo] činil předpis částku 8 500 Kč (nájemné 5 000 Kč, služby 3 500 Kč), přičemž na nájemném byla ze strany žalovaných uhrazena částka 3 433 Kč, k úhradě tak zbývá částka 5 067 Kč a dále že na základě vyúčtování za období [číslo] zbývá k úhradě částka 5 873 Kč. 14 Z vyúčtování služeb [číslo] ze dne [datum], že 1) u položky Z osvětlení činil náklad 750,91 Kč, jednotek 6 387, 0, 1176 Kč za jednotku, jednotek 270, náklad 32 Kč, záloha 42 Kč, nedoplatek 10 Kč, 2) u položky úklid činil náklad 12 951,84 Kč, jednotek 6 387, 1, 9855 Kč za jednotku, jednotek 270, náklad 536 Kč, záloha 240 Kč, nedoplatek 296 Kč, 3) Z SV do TUV dle externího vyúčtování, náklad 0 Kč, jednotek 0,0 Kč za jednotku, jednotek 0, náklad 526 Kč, záloha 1 500 Kč, přeplatek 974 Kč, 4) Z studená voda dle externího vyúčtování, náklad 0 Kč, jednotek 0,0 Kč za jednotku, jednotek 0, náklad 1 310 Kč, záloha 1 500 Kč, přeplatek 190 Kč, 5) Z teplá užitková voda dle externího vyúčtování, náklad 0 Kč, jednotek 0,0 Kč za jednotku, jednotek 0, náklad 1 222 Kč, záloha 1 500 Kč, přeplatek 278 Kč a 6) teplo dle externího vyúčtování, náklad 0 Kč, jednotek 0,0 Kč za jednotku, jednotek 0, náklad 12 633 Kč, záloha 5 604 Kč, nedoplatek 7 029 Kč Celkem tedy náklad činil 16 259 Kč, zálohy 10 386 Kč, zaplacené zálohy částku 6 924 Kč, nedoplatek částku 5 873 Kč, skutečný nedoplatek částku 9 335 Kč a dluh z neuhrazených předpisů k [datum] částku 5 067 Kč. K tomu žalobkyně dále předložila kopii poštovní dodejky. 15 Předžalobní upomínkou ze dne [datum] byl žalovaný [číslo] vyzván ve lhůtě 7 dnů od doručení výzvy k uhrazení částky 10 940 Kč s upozorněním na možnost řešení věci soudní cestou. K tomu žalobkyně dále předložila kopii poštovní dodejky. 16 Předžalobní upomínkou ze dne [datum] byla žalovaná [číslo] vyzvána ve lhůtě 7 dnů od doručení výzvy k uhrazení částky 10 940 Kč s upozorněním na možnost řešení věci soudní cestou. K tomu žalobkyně dále předložila kopii poštovní dodejky. 17 Po právní stránce je třeba na daný případ aplikovat zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v platném znění (dále jen o. z.). 18 Podle ust. § 2201 o. z. se nájemní smlouvou pronajímatel zavazuje přenechat nájemci věc k dočasnému užívání a nájemce se zavazuje platit za to pronajímateli nájemné. 19 Dále se na daný případ vztahují zvláštní ustanovení o nájmu bytu a nájmu domu ve smyslu § 2235 a násl. o. z. Dle § 2246 odst. 1 o. z. strany ujednají nájemné pevnou částkou. Má se za to, že nájemné se sjednává na jeden měsíc. Dle § 2247 odst. 1 o. z. strany si ujednají, která plnění spojená s užíváním bytu nebo s ním související služby zajistí pronajímatel; schází-li takové ujednání, použije se ustanovení odstavce 2. Podle ust. § 2251 o. z. nájemce platí nájemné předem na každý měsíc nebo na jiné ujednané platební období, nejpozději do pátého dne příslušného platebního období, nebyl-li ujednán den pozdější. Společně s nájemným platí nájemce zálohy nebo náklady na služby, které zajišťuje pronajímatel; o těchto zálohách a nákladech platí § 2253 obdobně. 20 Dále je třeba na danou věc aplikovat rovněž zákon č. 67/2013 Sb., kterým se upravují některé otázky související s poskytováním plnění spojených s užíváním bytů a nebytových prostorů v domě s byty, v platném znění. Dle § 1 odst. 1 písm. a) cit. zákona se poskytovatelem služeb rozumí 1. vlastník nemovitosti nebo vlastník jednotky v domě rozděleném na jednotky v případě, že je byt užíván na základě nájemní smlouvy, nebo 2. společenství vlastníků jednotek (dále jen„ společenství“) podle zákona upravujícího bytové spoluvlastnictví. Dle § 1 odst. 1 písm. b) se příjemcem služeb rozumí 1. nájemce bytu, nebo 2. vlastník jednotky podle zákona upravujícího bytové spoluvlastnictví. Dle § 1 odst. 1 písm. f) se vyúčtováním služeb rozumí vyčíslení skutečné výše nákladů na služby a záloh za jednotlivé služby v daném zúčtovacím období. Dle § 3 odst. 1 službami jsou zejména dodávka tepla a centralizované poskytování teplé vody, dodávka vody a odvádění odpadních vod, provoz výtahu, osvětlení společných prostor v domě, úklid společných prostor v domě, odvoz odpadních vod a čištění jímek, umožnění příjmu rozhlasového a televizního signálu, provoz a čištění komínů a odvoz komunálního odpadu. Dle § 7 odst. 1 není-li jiným právním předpisem stanoveno jinak, skutečnou výši nákladů a záloh za jednotlivé služby vyúčtuje poskytovatel služeb příjemci služeb vždy za zúčtovací období a vyúčtování doručí příjemci služeb nejpozději do 4 měsíců od skončení zúčtovacího období. Dle § 7 odst. 2 poskytovatel služeb ve vyúčtování musí uvést skutečnou výši nákladů na služby v členění podle poskytovaných služeb se všemi potřebnými náležitostmi, včetně uvedení celkové výše přijatých měsíčních záloh za služby tak, aby výše případných rozdílů ve vyúčtování byla zřejmá a kontrolovatelná z hlediska způsobů a pravidel sjednaných pro rozúčtování. Dle § 8 odst. 2 případné námitky ke způsobu a obsahu vyúčtování předloží příjemce služeb poskytovateli služeb do 30 dnů od doručení vyúčtování, popřípadě doložení podkladů podle odstavce 1. Nepředloží-li příjemce služeb námitky v této lhůtě, platí, že se způsobem a obsahem vyúčtování souhlasí. Včas uplatněné námitky musí poskytovatel služeb vyřídit do 30 dnů od jejich předložení. Dle § 14a Ministerstvo pro místní rozvoj stanoví vyhláškou a) rozsah výše základní a spotřební složky u rozúčtování nákladů na vytápění a nákladů na společnou přípravu teplé vody pro dům, jejich rozdělení mezi příjemce služeb, hodnoty určené jako spodní a horní hranice oproti průměru zúčtovací jednotky v daném zúčtovacím období, vymezení pojmů a další náležitosti k rozúčtování nákladů, b) náležitosti, které musí poskytovatel služeb uvést ve vyúčtování nákladů na vytápění a nákladů na společnou přípravu teplé vody pro dům. 21 Konečně se na danou věc použije rovněž i vyhláška č. 269/2015 Sb., o rozúčtování nákladů na vytápění a společnou přípravu teplé vody pro dům, v platném znění. Podle § 6 cit. vyhlášky ve vyúčtování poskytoval služeb, kromě náležitostí stanovených zákonem, uvede a) za zúčtovací jednotku odděleně spotřebu tepla na vytápění, spotřebu tepla na ohřev vody v GJ a množství vody v m3 spotřebované na poskytování teplé vody, b) za zúčtovací jednotku odděleně jednotkové ceny tepla na vytápění a tepla spotřebovaného na ohřev vody v Kč/GJ a vody spotřebované na poskytování teplé vody v Kč/m3, c) za zúčtovací jednotku celkové náklady v Kč odděleně na vytápění a na teplo spotřebované na ohřev vody a na vodu spotřebovanou na poskytování teplé vody, podíly základních a spotřebních složek nákladů na vytápění a nákladů na teplo spotřebované na ohřev vody v % a v Kč, d) podlahovou plochu a započitatelnou podlahovou plochu zúčtovací jednotky (…), e) měrnou spotřebu tepla na vytápění za zúčtovací jednotku v zúčtovacím období vyjádřenou v GJ na m2 započitatelné podlahové plochy, f) podíly nákladů připadající na příjemce služeb s uvedením základních složek, spotřebních složek a celkových nákladů v Kč, a to zvlášť na vytápění, na teplo na ohřev vody a na vodu spotřebovanou na poskytování teplé vody, g) koeficienty a součinitele použité pro přepočty podlahové plochy nebo započitatelné podlahové plochy konkrétního bytu či nebytového prostoru a pro přepočty odečtů měřidel podle zákona o metrologii nebo zařízení pro rozdělování nákladů na vytápění u příjemce služeb, h) informace o použité skladbě zdrojů energie a o souvisejících ročních emisích skleníkových plynů za zúčtovací jednotku za poslední kalendářní rok (…), i) informace o energetické náročnosti a o podílu energie z obnovitelných zdrojů v soustavě zásobování tepelnou energií (…), j) popis jednotlivých daní, poplatků a jiných obdobných peněžitých plnění (…), k ) v grafické podobě vyhotovené srovnání zjištěné spotřeby tepla na vytápění příjemcem služeb za dané zúčtovací období a za stejné období předchozího roku, upravené s ohledem na klimatické podmínky v těchto obdobích postupem podle přílohy [číslo] k této vyhlášce, l) kontaktní údaje pro veřejnost nejméně jednoho energetického konzultačního a informačního střediska sídlícího ve vyšším územním samosprávném celku (…), m) další informace o energetických konzultačních a informačních střediscích alespoň v rozsahu textu podle části A přílohy [číslo] k této vyhlášce, n) odkazy na internetové stránky s informacemi o zvyšování energetické účinnosti, a to alespoň v rozsahu textu podle části B přílohy [číslo] k této vyhlášce, o) informace o mediačních službách a mechanismech alternativního řešení sporů, a to alespoň v rozsahu textu podle části C přílohy [číslo] k této vyhlášce, p) srovnání s referenčním příjemcem služeb, přičemž v případě elektronického vyúčtování postačí toto srovnání nahradit odkazem na internetové stránky, kde je toto srovnání zpřístupněno. 22 Pokud se týká vyúčtování poskytnutých služeb, podle ustálené judikatury platí, že podmínkou splatnosti nedoplatku za služby je skutečnost, že vyúčtování bylo řádně provedeno a nájemce s ním byl seznámen. Splatnost nedoplatku plynoucího z vyúčtování může současně vyúčtování přivodit jen tehdy, obsahuje-li všechny předepsané náležitosti a je-li v něm uvedena cena provedené služby ve správné výši. Soud tedy v řízení o zaplacení nedoplatku (přeplatku) zkoumá, zda vyúčtování služeb bylo provedeno řádně a stalo se splatným. Tím, zda je vyúčtování služeb řádné (a uplatněný nárok tudíž důvodný), se soud zabývá bez ohledu na to, zda proti němu podal příjemce služeb námitky ve smyslu § 8 odst. 2 zákona č. 67/2013 Sb., neboť ani absence námitek nemůže zhojit případné nesprávnosti ve vyúčtování (rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 26. 8. 2020, č. j. 26 Cdo 2778/2019). Ve smyslu ust. § 7 odst. 2 zákona č. 67/2013 Sb. přitom vyúčtování služeb musí obsahovat rovněž skutečnou výši nákladů na služby v členění podle poskytovaných služeb se všemi potřebnými náležitostmi, kdy tzv. zmocňovacím ust. § 14a zákona č. 67/2013 Sb. bylo Ministerstvo pro místní rozvoj zmocněno k přijetí prováděcí vyhlášky, která konkrétní náležitosti vyúčtování stanoví, kdy příjemce služeb musí z vyúčtování zjistit minimálně takové informace, na základě kterých bude schopen rozpoznat, zda pronajímatelem požadovaná náhrada odpovídá jeho spotřebě či způsobu výpočtu jeho spotřeby (rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 20. 7. 2011, sp. zn. 26 Cdo 4742/2010). Vyúčtování postrádající některou z předepsaných náležitostí nebo znějící na cenu v nesprávné výši není řádným vyúčtováním a není způsobilé vyvolat splatnost nedoplatku plynoucího z vyúčtování. Aby se tak mohlo stát, musel by pronajímatel vystavit nové úplné vyúčtování znějící na cenu ve správné výši. Je-li vyúčtování nesprávné, není zde (řádného) vyúčtování jako předpokladu pro vznik platební povinnosti. Protože (řádné) vyúčtování je také předpokladem pro vznik splatnosti částky v něm uvedené (nedoplatku), nestává se vyúčtovaná částka splatnou, a to ani z části (rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 18. 10. 2022, č. j. 26 Cdo 2181/2022). 23 Po provedeném dokazování má soud za prokázáno, že dne [datum] byla mezi žalobkyní jakožto pronajímatelem a žalovanými jakožto nájemci uzavřena nájemní smlouva, na základě které byl žalovaným předán do užívání byt [číslo] o souhrnné podlahové ploše 78,15 m2, který je vymezený ve 4. nadzemním podlaží budovy [adresa], část [územní celek], jež je postavená na pozemku parc. [číslo] k.ú. [obec], který se nachází na adrese [územní celek], část [územní celek], ulice nebo náměstí [adresa] a žalovaní se v souvislosti s nájmem bytu zavázali hradit žalobkyni nájemné ve výši 5 000 Kč měsíčně a měsíční zálohy na úhradu za plnění poskytovaná s užíváním bytu stanové dle evidenčního listu, jež byl přílohou nájemní smlouvy. [ulice] úhrady spojené s nájmem bytu dle evidenčního listu zahrnovaly nájemné 5 000 Kč, správu vodoměru SV 18 Kč, správu vodoměru TUV 20 Kč, teplo 1 868 Kč, úklid 80 Kč, Z osvětlení 14 Kč, Z studená voda 500 Kč, Z SV do TUV 500 Kč a Z teplá užitková voda 500 Kč. Nájemní vztah mezi účastníky přitom byl sjednán na dobu určitou v délce trvání 3 měsíců počínaje dnem [datum], přičemž délka nájmu byla prodloužena nejprve dodatkem [číslo] ze dne [datum] až do [datum] a následně dodatkem [číslo] ze dne [datum], a to do [datum]. Nájem následně skončil ke dni [datum], a to na základě dohody o skončení nájmu bytu uzavřené mezi účastníky dne [datum]. Po skončení nájmu následně žalobkyně dne [datum] vystavila žalovaným vyúčtování služeb [číslo] kdy skutečný nedoplatek na službách činil dle vyúčtování celkem částku 9 335 Kč. 24 Vzhledem k tomu, že na základě nájemní smlouvy se žalovaní jakožto nájemci zavázali hradit žalobkyni jakožto pronajímateli nájemné ve výši 5 000 Kč měsíčně, je požadavek žalobkyně na zaplacení částky 1 567 Kč představující zbývající výši neuhrazeného nájemného za období [číslo], jež mělo být v souladu s nájemní smlouvou zaplaceno nejpozději do posledního kalendářního dne v měsíci, tj. do [datum], po právu. Současně je po právu rovněž nárok žalobkyně na zaplacení částky ve výši 38 Kč představující jednorázové měsíční poplatky za správu vodoměrů v měsíci [číslo], jež nebylo předmětem vyúčtování [číslo] ze dne [datum]. 25 Soud však konstatuje, že pokud se dále týká požadavku žalobkyně na zaplacení neuhrazených služeb ve výši 9 335 Kč na základě vyúčtování [číslo] ze dne [datum], žalobkyně sice prokázala, že toto vyúčtování bylo odesláno na adresu žalovaných, avšak uvedené vyúčtování neobsahuje náležitosti stanovené v ust. § 7 odst. 2 zákona č. 67/2013 Sb. a v ust. § 6 vyhlášky č. 269/2015 Sb., neboť ve vyúčtování chybí údaje o spotřebě a jednotkové ceně u položek, u kterých bylo provedeno externí vyúčtování, tedy konkrétně u položek SV do TUV, spotřebě studené a teplé užitkové vody a tepla. Dále ve vyúčtování chybí rovněž další náležitosti ve smyslu ust. § 6 vyhlášky č. 269/2015 Sb., tedy údaje o podlahové ploše a započitatelné podlahové ploše zúčtovací jednotky, koeficienty pro přepočet podlahové či započitatelné plochy bytu a pro přepočty odečtů měřidel, informace o použité skladbě zdrojů energie, informace o energetické náročnosti, popis jednotlivých daní, poplatků a jiných peněžitých plnění, v grafické podobě vyhotovené srovnání zjištěné spotřeby tepla, další informace o energetických konzultačních a informačních střediscích, odkazy na internetové stránky s informacemi o zvyšování energetické náročnosti, informace o mediačních službách a informace o srovnání s referenčním příjemcem služeb. Ze shora uvedeného vyúčtování služeb současně není zřejmé, jak vznikl uvedený nedoplatek žalovaných, jak byly jednotlivé služby rozpočítány a jaká byla skutečná spotřeba jednotlivých služeb, a to zejména pokud se týká externě účtovaných služeb u položky Z SV do TUV, Z studená voda, Z teplá užitková voda a teplo, kdy současně soud poukazuje na skutečnost, že tato externí vyúčtování nebyla v rámci řízení ze strany žalobkyně předložena. Rovněž tak není zřejmé, jakým způsobem a na jaké jednotlivé položky byla ze strany žalovaných na zálohách uhrazena částka 6 924 Kč, když vyúčtování vždy obsahuje u jednotlivých položek účtovaný náklad, zálohu a přeplatek, resp. nedoplatek vypočtený na základě rozdílu mezi nákladem a zálohou, a tedy není zřejmé, zda u jednotlivých položek předepsaná záloha byla ze strany žalovaných uhrazena, a pokud ano, v jaké výši. Soud současně konstatuje, že další dluh uvedený ve vyúčtování z nezaplacených předpisů ke dni [datum] ve výši 5 067 Kč nebyl ze strany žalobkyně příslušným vyúčtováním prokázán. 26 S ohledem na to, že shora uvedené vyúčtování neobsahuje vyjmenované náležitosti, nemohla tak nastat ani splatnost tohoto vyúčtování, kdy soud současně poukazuje na to, že smyslem a účelem povinnosti žalobkyně jakožto pronajímatele uvádět ve vyúčtování služeb náležitosti ve smyslu ust. § 7 odst. 2 zákona č. 67/2013 Sb. a § 6 vyhlášky č. 269/2015 Sb. je seznámení žalovaných jakožto nájemců minimálně s takovými informacemi, na základě kterých by byli schopni dospět k závěru o tom, zda pronajímatelem požadovaná úhrada za vyúčtované služby odpovídá jejich spotřebě či alespoň způsobu výpočtu spotřeby, pokud byl mezi účastníky dohodnut. Konečně soud konstatuje, že případná absence námitek žalovaných jakožto nájemců k obsahu shora uvedeného vyúčtování nemůže s ohledem na cit. judikaturu zhojit případnou nesprávnost ve vyúčtování a navodit tak jeho splatnost. 27 Soud proto s ohledem na shora uvedené dospěl k závěru, že nedoplatek na službách v celkové výši 9 335 Kč z důvodu absence řádného vyúčtování těchto služeb není splatný, a proto nárok žalobkyně na zaplacení této částky není důvodný. 28 Žalobkyně se k jednání nedostavila, nemohla být proto soudem poučena o tom, jaké skutečnosti soud nemá za prokázané, a je proto třeba k jejich prokázání označit důkazy. Takové její chování z procesního hlediska znamená, že ochrany svých procesních práv, kterou jí skýtá § 118a odst. 3 o. s. ř., nehodlá využít. Proto je na ni třeba nadále pohlížet jako na účastníka řádně poučeného ve smyslu tohoto ustanovení, a to se všemi s tím souvisejícími procesními důsledky (usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. 4. 2008, sp. zn. 28 Cdo 1537/2008). Poučovací povinnost podle ustanovení § 118a odst. 1, 2 a 3 o. s. ř. soud plní při jednání, popřípadě při přípravném jednání nařízeném ve smyslu ustanovení § 114c o. s. ř. Při jiném úkonu soud poučení o povinnosti tvrzení a o povinnosti důkazní neposkytuje a je nepřípustné jednání odročit jen proto, aby mohlo být poskytnuto poučení účastníku, který se k jednání nedostavil a který z důležitého důvodu nepožádal o odročení jednání (rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 24. 3. 2010, sp. zn. 21 Cdo 4314/2008). Navíc nelze přehlédnout fakt, že řízení je podle § 118b odst. 1 o. s. ř. ze zákona koncentrované a účastníci mohou tvrdit rozhodné skutečnosti a navrhovat důkazy jen do doby skončení prvního jednání ve věci (pokud neproběhlo přípravné jednání), popř. do konce lhůty, o kterou při jednání přítomný účastník za tím účelem požádá a která mu za tím účelem byla soudem poskytnuta. V daném případě se žalobkyně z konání soudního jednání omluvila. 29 Vzhledem k uvedenému proto soud uzavřel, že je po právu nárok žalobkyně na zaplacení částky 1 605 Kč představující část neuhrazeného nájemného za období [číslo] ve výši 1 567 Kč a poplatků za správu vodoměrů ve výši 38 Kč v období [číslo], přičemž však ve zbývající částce 9 335 Kč není nárok žalobkyně z důvodu absence řádného vyúčtování služeb po právu, a proto soud výrokem II. co do částky 9 335 Kč a odpovídajícího příslušenství žalobu zamítl. 30 Žalovaní dluh řádně a včas neuhradili, a jsou tedy ve smyslu § 1968 věty prvé zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v platném znění (dále jen o. z.) v prodlení. Podle § 1970 o. z. je žalobce v takovém případě oprávněn požadovat úhradu úroku z prodlení, a to ve výši dohodnuté účastníky smlouvy, popřípadě stanovené nařízením vlády, jestliže k uzavření dohody o výši úroků nedošlo. V daném případě nebyla výše úroků smluvena. Žalobkyni proto přísluší úrok z prodlení ve výši stanovené v ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Žalobkyně přitom zákonný úrok z prodlení požadovala ode dne následujícího po dni splatnosti nájemného a poplatků za správu vodoměrů za předmětný měsíc, tj. od [datum]. Soud proto žalobkyni přiznal zákonný úrok z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 1 605 Kč za dobu od [datum] do zaplacení. 31 O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle ust. § 142 odst. 2 o. s. ř., podle něhož měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. V daném případě byli žalovaní ve věci převážně úspěšní, náleželo by jim tak právo na náhradu nákladů řízení v poměrné výši 67,20%. Předmětem řízení byl požadavek na zaplacení částky 10 940 Kč s příslušenstvím. Ke dni rozhodnutí soudu představuje žalované příslušenství částku 2 865,93 Kč, tedy žalobkyně celkem požadovala zaplacení částky 13 805,93 Kč, žalobkyni však byla přiznána pouze částka 1 605 Kč a 657,68 Kč, představující příslušenství vyčíslené ke dni rozhodnutí soudu, tj. celkem částka 2 262,68 Kč. Žalobkyně byla v řízení úspěšná z 16,40%, žalovaní z 83,60%. Vzhledem k tomu, že žalovaným žádné náklady řízení nevznikly, neboť tito byli po celou dobu soudního řízení zcela nečinní, rozhodl soud tak, že žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení nemá. 32 Lhůta ke splnění povinností uložených tímto rozsudkem byla stanovena v souladu § 160 odst. 1 o. s. ř.

Poučení