115 C 16/2022 - 130

Rubrum

Okresní soud v Pardubicích rozhodl předsedou senátu Mgr. Pavlem Turečkem jako samosoudcem ve věci žalobce: [osobní údaje žalobce] sídlem [adresa žalobkyně] zastoupený [anonymizováno] [jméno] [příjmení], advokátem sídlem [adresa] proti žalovanému: [osobní údaje žalovaného] sídlem [adresa žalované] zastoupená [anonymizováno] [jméno] [příjmení], [anonymizováno], advokátem sídlem [adresa] o zaplacení 5 800 000 Kč s příslušenstvím takto:

Výrok

I. Zamítá se žaloba, kterou se žalobce domáhal po žalovaném zaplacení částky 5 800 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně za dobu od 3. 10. 2020 do zaplacení.

II. Žalobce je povinen nahradit do tří dnů od právní moci tohoto výroku rozsudku žalovanému k rukám [anonymizováno] [jméno] [příjmení], [anonymizováno], advokáta, jako zástupce žalovaného náklady řízení v částce 177 112 Kč.

Odůvodnění

1 Žalobce požadoval po žalovaném zaplacení částky 5 800 000 Kč s úrokem z prodlení v zákonné výši za dobu od 3. 10. 2020 do zaplacení. 2 Tvrdil, že dne 3. 8. 2018 jako pojistník a pojištěný uzavřel s žalovaným jako pojistitelem pojistnou smlouvu [číslo] v níž bylo sjednáno pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem letadla a havarijní pojištění letadla. Součástí pojistného vztahu byly Všeobecné pojistné podmínky Pojištění letectví [anonymizována dvě slova] [rok] (dále i jen„ VPP“). Pojištěn byl vrtulník Robinson [jméno] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno], výrobní číslo: [anonymizováno], poznávací značka: [anonymizována dvě slova] do 5. 9. 2018) ve výlučném vlastnictví žalobce (dále i jen„ vrtulník“). Havarijní pojištění bylo sjednáno na pojistnou částku odpovídající sjednané nové ceně vrtulníku ve výši 6 000 000 Kč se spoluúčastí žalobce ve výši 200 000 Kč. Mezi žalobcem a společností [právnická osoba] (dále i jen„ [anonymizováno]“) byla uzavřena ústní dohoda, ve které se [anonymizováno] zavázala zajistit převoz vrtulníku z Itálie do České republiky, zajistit jeho servis a umožnit žalobci jeho odstavení na nehlídaném heliportu [anonymizováno] do jeho převzetí žalobcem, bylo ujednáno, že [anonymizováno] je oprávněna užít vrtulník pouze k zajištění výše uvedeného předmětu dohody. Dne 5. 9. 2018 došlo k havárii vrtulníku, o které se žalobce dozvěděl z veřejně dostupných zdrojů, neměl povědomí o tom, že by měl být vrtulník kýmkoli pilotován, tím spíše kýmkoli neoprávněně užíván. Trestní stíhání ze spáchání přečinu neoprávněného užívání cizí věci podle § 207 odst. 1, odst. 3 písm. a) trestního zákoníku bylo policií z důvodu úmrtí pilota zastaveno. Havárii vrtulníku oznámil žalovanému. Ten rozhodl že pojistné plnění nevyplatí s odkazem na ustanovení části B. čl. V. odst. 3. písm. b) a d) VPP a ustanovení části B. čl. VIII odst. 4 VPP. S takovým závěrem žalobce nesouhlasí. Není možné, aby při sjednání havarijního pojištění byl pojištěný odpovědný za jednání třetí osoby páchající na jeho vlastnictví trestnou činnost. Dle čl. II. odst. 2. 1 pojistné smlouvy bylo havarijní pojištění sjednáno pro případ náhlého poškození, zničení nebo pohřešování předmětu pojištění jakoukoliv nahodilou škodnou událostí, která není v části A. čl. VI VPP a/nebo části B. čl. V VPP nebo v této smlouvě vyloučena. V pojistné smlouvě je limitace pojistného nebezpečí ujednána toliko pro případy uvedené v části B. čl. V VPP, nikoli tedy ve vztahu k tvrzenému dominantnímu důvodu, pro který byl nárok žalobce neoprávněně zamítnut, tj. důvodu dle části B. čl. VIII odst. 4 VPP. Dle na ust. § 1751 odst. 1 větu poslední občanského zákoníku mají odchylná ujednání v pojistné smlouvě přednost před zněním podmínek. Na pojistné podmínky přitom zcela nepochybně dopadá obecná úprava obchodních podmínek, jak ostatně potvrzuje i komentářová literatura. Navíc, jsou-li v pojistné smlouvě použity formulace, které lze vykládat rozdílně, je třeba je vykládat v neprospěch žalovaného, který je do Pojistné smlouvy vložil (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 12. 6. 2018, sp. zn. 32 Cdo 2757/2016). Dle konstantní judikatury Nejvyššího soudu lze za nahodilou škodnou událost považovat skutečnost určenou pojistnými podmínkami, o níž účastníci pojištění odůvodněně předpokládají, že může nastat, v době vzniku pojištění však nevědí, zda nastane, popřípadě kdy nastane. Nahodilou tedy není pouze ta událost, o níž se v době vzniku pojištění ví, že už nastala, ani událost, kterou úmyslně přivodil ten, na jehož majetek se pojištění vztahuje, popř. ten, komu v případě pojistné události vznikne právo na plnění. Z usnesení policie přitom jednoznačně vyplývá, že havárie vrtulníku nebyla způsobena úmyslným nebo nedbalostním jednáním žalobce, nýbrž protiprávním jednáním pachatele, tedy nahodilou událostí krytou havarijním pojištěním, kdy pilot se měl dle policie dopustit přečinu neoprávněného užívání cizí věci v jednočinném souběhu s přečiny obecné ohrožení z nedbalosti a ohrožení pod vlivem návykové látky. Žalobcem nebylo uděleno oprávnění k uskutečnění letu, při němž došlo k havárii. Je nepřípustné omezit pojistnou ochranu vlastníkovi v situaci, kdy by uplatňoval pojistnou událost z důvodu trestného činu krádeže spáchaného na pojištěném stroji třetí osobou, stejně jako je nepřípustné omezovat pojistnou ochranu v situaci, kdy je uplatněna pojistná událost z důvodu trestného činu neoprávněného užívání vrtulníku spáchaného třetí osobou. Neoprávněné užívání Vrtulníku panem [jméno] [příjmení] lze jednoznačně označit za pojistné nebezpečí, tj. příčinu vzniku pojistné události, kryté havarijním pojištěním. Skutkovou podstatu trestného činu neoprávněného užívání cizí věci lze podřadit pod demonstrativní výčet trestných činů dle části E. čl. I. odst.

11. VPP, tj. pod pohřešování předmětu pojištění, tedy situaci, kdy pojištěný ztratil nezávisle na své vůli možnost s předmětem pojištění disponovat. Jen těžko si lze představit oprávněnost odmítnutí pojistného plnění ze strany pojistitele z důvodů, že zloděj, který pojištěnému odcizil pojištěné letadlo, nedisponuje příslušným řidičským oprávněním a při krádeži byl navíc pod vlivem alkoholu. Takovéto vyloučení pojistné ochrany by dle žalobkyně nemělo požívat právní ochrany, neboť je nemravné a ve zjevném rozporu s pojistným zájmem vlastníka takto odcizeného letadla, tedy proti obecnému smyslu havarijního pojištění. Omezení pojistné ochrany může být uplatněno jen u zaviněných jednání pojistníka, to odpovídá pojistnému zájmu a účelu pojištění. Pokud se dle žalovaného omezení pojistné ochrany mají vztahovat i na jednání třetích osob bez vědomí či dokonce proti vůli pojistníka, je takový výklad rozporný s pojistnou smlouvou a zcela překračující ochranný účel dotčených smluvních ujednání. Dle pravidla contra proferentem by proto měla být vykládána jednotlivá ujednání o limitech pojistné ochrany, neboť z těchto se jednoznačně nepodává, a to ani ve spojení s jinými ujednáními Pojistné smlouvy či VPP, na jednání jakých všech osob se omezení pojistné ochrany vztahuje, a tedy na jaká jednání osob (tj. pojistná nebezpečí) se tato omezení naopak nevztahují. 3 Žalovaný učinil nesporným uzavření pojistné smlouvy [číslo] s tím, že nedílnou součástí pojistné smlouvy byly VPP, pojištěn byl stroj Robinson [anonymizována dvě slova], poznávací značky [anonymizováno] – [anonymizováno], výrobní čísla [anonymizováno]. Havarijní pojištění bylo sjednáno na pojistnou částku 6 000 000 Kč, sjednaná spoluúčast činila 200 000 Kč. Nespornou učinil samotnou škodní událost, k níž došlo dne 5. 9. 2018 a to, že ji žalobce nahlásil dne 11. 9. 2018. Za nesporný prohlásil i výsledek šetření letecké havárie Ústavem pro odborné zjišťování příčin leteckých nehod, které bylo ukončeno závěrečnou zprávou CZ [číslo]. Nespornou učinil i existenci závěrečné zprávy Ústavu pro odborné zjišťování příčin dopravních nehod a existenci usnesení Policie České republiky, [stát. instituce], Městského ředitelství policie [obec] [číslo jednací]. Navrhl zamítnutí žaloby z důvodu uplatnění výluk z havarijního pojištění podle VPP, konkrétně jejich části B čl. VIII. odst. 4, části B čl. V odst. 3 písm. b) a části B čl. V odst. 3 písm. d), neboť podle čl. II, odst. 2. 1. pojistné smlouvy bylo pojištěno pojistné nebezpečí pro případ náhlého poškození, zničení nebo pohřešování předmětu pojištění jakoukoliv nahodilou škodnou událostí, která není dále v části A čl. VI nebo B čl. V VPP nebo v pojistné smlouvě vyloučena. Pilot [jméno] [příjmení] totiž nebyl v době vzniku škodní události oprávněným pilotem. Sám žalobce totiž v žalobě uvádí, že mu neudělil oprávnění k uskutečnění letu, nýbrž pouze k uskladnění a přihlášení vrtulníku u Úřadu pro civilní letectví, což potvrzuje i jednatel žalobce [jméno] [příjmení] v [anonymizováno] řízení. Pilot dále v době nehody neměl platné osvědčení zdravotní způsobilosti. Navíc důvodem pro odmítnutí plnění je i ustanovení části B čl. VIII odst. 4 VPP, kdy z vyšetřování letecké havárie vyplynulo, že kdyby nebyl pilot vrtulníku pod vlivem alkoholu, ke škodní události by vůbec nedošlo. Připustil, že pojistná smlouva odkazuje na výluky uvedené pouze v části A čl. VI VPP a v části B čl. V VPP. V ustanovení části A čl. VI odst. 3 VPP, na které pojistná smlouva odkazuje, je uvedeno, že další výluky z pojištění mohou být uvedeny v dalších částech těchto pojistných podmínek, navazujících pojistných podmínkách a v pojistné smlouvě, tedy z tohoto ustanovení plyne, že účelem a smyslem pojistných podmínek a pojistné smlouvy je vyloučit z pojistného krytí i další situace uvedené v dalších částech podmínek (zde výluku vztahující se ke škodám způsobených piloty pod vlivem alkoholu podle části B. čl. VIII odst. 4 VPP). Odkaz na výluky dle části A čl. VI a části B čl. V VPP, v nichž jsou uvedeny odkazy na další výluky, je dostatečný, viditelný a dokonce zvýrazněný. Tedy není namístě použití výkladového pravidla contra proferentem. Osoba, jíž byl vrtulník svěřen, překročila své oprávnění a vzlétla, navíc ve střední až těžké opilosti při současné absenci potřebného osvědčení o zdravotní způsobilosti. Výluky je tak třeba aplikovat, neboť absence svolení k létání ze strany žalobce je nejzákladnějším definičním znakem neoprávněnosti pilotování vrtulníku, což je právě jedna z výluk. Mylné je očekávání žalobce, že pojištění kryje jakoukoliv nahodilou událost. Ostatně sám žalobce nerozporuje skutečnost, že pilot neměl ke vzlétnutí vrtulníku oprávnění a neměl platné osvědčení zdravotní způsobilosti. Sám na to naopak v žalobě upozorňuje. Dále poukázal na to, že žalobce ničím nedokládá a neodůvodňuje, že právě částka 6 000 000 Kč představuje přiměřené náklady, za které je možné znovu pořídit letadlo stejného druhu, kvality a užitné hodnoty v novém stavu v době pojistné události obvyklé. 4 Na základě shodných tvrzení účastníků měl soud za zjištěné (§ 121 občanského soudního řádu), že mezi účastníky řízení došlo k uzavření pojistné smlouvy [číslo] s tím, že nedílnou součástí pojistné smlouvy byly VPP, pojištěn byl stroj Robinson [anonymizována dvě slova], poznávací značky [anonymizováno] – [anonymizováno], výrobní čísla [anonymizováno]. Havarijní pojištění bylo sjednáno na pojistnou částku 6 000 000 Kč, sjednaná spoluúčast činila 200 000 Kč. Nesporná byla i samotná škodní událost, k níž došlo dne 5. 9. 2018 a to, že ji žalobce nahlásil dne 11. 9. 2018. Za nesporný žalovaný prohlásil i výsledek šetření letecké havárie Ústavem pro odborné zjišťování příčin leteckých nehod. Tyto skutečnosti byly soudem zjištěny i z pojistné smlouvy, pojistných podmínek, hlášení pojistné události, závěrečné zprávy a usnesení policejního orgánu, kdy pro rozhodnutí byla potřebná nejen samotná existence nesporných skutečností, ale i další zjištění. 5 Ze závěrečné zprávy Ústavu pro odborné zjišťování příčin leteckých nehod (číslo CZ [číslo]) bylo zjištěno, že [jméno] [příjmení] jako pilot vrtulníku nebyl způsobilý letu, jelikož neměl vystavenu platnou zdravotní způsobilost 2. třídy leteckého personálu. Vrtulník pilotoval pod vlivem alkoholu v pásmu střední až těžké opilosti, hladina alkoholu v krvi činila 1,97 promile. Ve zprávě bylo vysloveno, že požití alkoholu pilotem v koncentraci, jejíž hladina znemožnila bezpečnou pilotáž, lze považovat za rozhodující pro přecenění vlastních schopností a špatné zvládnutí chyby, kterou byl postup, při němž v bezprostřední blízkosti země prokazatelně provedl s vrtulníkem takový manévr, jehož vybrání následně nezvládnul. Pilot vrtulníku tak svým vědomým chováním zapříčinil vznik situace, která vyústila v leteckou nehodu. 6 Z usnesení Policie České republiky, [stát. instituce], Městského ředitelství policie [obec] [číslo jednací] bylo zjištěno, že pilotem vrtulníku v okamžiku nehody byl [jméno] [příjmení]. Z usnesení policejního orgánu bylo dále zjištěno, že pilotoval vrtulník bez souhlasu vlastníka. Podezření ze spáchání přečinu neoprávněného užívání cizí věci v jednočinném souběhu s přečiny obecné ohrožení z nedbalosti a ohrožení pod vlivem návykové látky [jméno] [příjmení] bylo z důvodu jeho úmrtí odloženo. V průběhu prověřování podal vysvětlení dle § 158 odst. 6 trestního řádu [jméno] [příjmení], přičemž sdělil, že vrtulník zakoupila [anonymizováno] dne 20. 7. 2018 v Itálii, vrtulník byl dopraven do Česka, kde se měl [jméno] [příjmení] postarat o přihlášení u Úřadu pro civilní letectví, poté vrtulník uskladnit, nikoli provozovat v sídle [anonymizováno] do doby, než bude moci létat vyslýchaný. 7 Z prohlášení [anonymizováno] a žalobce (zástupce [anonymizováno] listinu podepsal 20. 12. 2018 a zástupce žalobce 7. 1. 2019) bylo zjištěno, že tyto subjekty společně prohlásily, že žalobce byl vlastníkem vrtulníku, [anonymizováno] zajistila pro žalobce převoz vrtulníku do České republiky, zajistila jeho servis a umožnila jeho odstavení na nehlídaném heliportu [anonymizováno] do doby převzetí vrtulníku žalobcem. Žalobce nedal souhlas s užíváním vrtulníku (vyjma převozu, servisu, odstavení) a k letu dne 5. 9. 2018, při němž došlo k úmrtí pilota a tří cestujících. Nebyl dán ani souhlas [anonymizováno] k letu [jméno] [příjmení] nebo jakékoliv třetí osoby. [anonymizováno] dále prohlásilo, že let byl excesem [jméno] [příjmení] jako fyzické osoby. 8 Z pojistné smlouvy a přílohy k ní bylo zjištěno, že byl mimo jiné havarijně pojištěn předmětný vrtulník. Dle článku II. odst. 2 bod 2. 1. se v souladu s VPP [anonymizováno] [rok] část B čl. I pojišťuje pojistné nebezpečí náhlého poškození, zničení nebo pohřešování předmětu pojištění jakoukoliv nahodilou škodnou událostí, která není dále ve VPP [anonymizováno] část A čl. VI. nebo část B čl. V. nebo v pojistné smlouvě vyloučena. 9 Z VPP bylo zjištěno následující: část A (obecná část) čl. III odst. 1 písm. d) Vedle povinností stanovených obecně závaznými právními předpisy je pojištěný dále povinen: d) počínat si při veškerém svém jednání (právním i neprávním; při konání i případném opomenutí) tak, aby škodná událost nenastala, zejména nesmí porušovat povinnosti směřující k odvrácení nebo zmenšení nebezpečí, které jsou pojištěnému uloženy právními předpisy nebo na jejich základě, nebo které na sebe vzal pojistnou smlouvou, a také nesmí trpět porušování těchto povinností ze strany třetích osob. Pokud již nastala škodná událost, je pojištěný povinen učinit opatření směřující k tomu, aby vzniklá újma nenarůstala část E (výklad pojmů) čl. I bod 11. Pohřešováním předmětu pojištění se rozumí stav, kdy pojištěný ztratil nezávisle na své vůli možnost s ním disponovat. Pohřešování může nastat např. v důsledku odcizení krádeží nebo loupežným přepadením. za pohřešované je letadlo považováno i v případě, že je nezvěstné alespoň 60 dní od zahájení letu. část B (havarijní pojištění) čl. V odst. 3 vedle výluk stanovených v části A čl. VI z pojištění nevzniká právo na pojistné plnění také v případech, kdy: b) letecký personál tvořící posádku letadla v době vzniku škodné události neměl z jakéhokoliv důvodu vystavené platné a účinné průkazy způsobilosti leteckého personálu, d) letadlo nebylo v době vzniku škodné události řízeno oprávněnými piloty, nebo bylo využito jiným způsobem, než bylo dohodnuto v pojistné smlouvě. část B (havarijní pojištění) čl. VIII. (pojistné plnění pojistitele) odst. 4 Jestliže škodná událost nastala, ať úplně nebo částečně, v důsledku požití alkoholického nápoje, požití nebo aplikace omamné nebo psychotropní látky, popř. léků posádkou letadla, pojistitel není povinen poskytnout pojistné plnění nebo je oprávněn snížit pojistné plnění, úměrně k míře tohoto vlivu na vznik pojistné události. 10 Relevantní právní úprava je s ohledem na okamžik uzavření pojistné smlouvy následující. 11 Dle § 2758 zákona číslo 89/2012 Sb., občanský zákoník, pojistnou smlouvou se pojistitel zavazuje vůči pojistníkovi poskytnout jemu nebo třetí osobě pojistné plnění, nastane-li nahodilá událost krytá pojištěním (pojistná událost), a pojistník se zavazuje zaplatit pojistiteli pojistné. 12 Na základě shora uvedených nesporných tvrzení, popsaných skutkových zjištění a při aplikaci citovaného zákonného ustanovení učinil soud následující závěr. 13 Žalobci z pojistné události popsané v bodě 1 odůvodnění nenáleží pojistné plnění. 14 Rozhodnutí stojí zejména na závěru, že žalobce před vznikem pojistné události nepostupoval dle části A., článku III. písm. d) VPP. Jednání samotného pilota v okamžiku nehody je bez pochyb excesem, ale zároveň jde o situaci, k jejímuž vzniku žalobce přispěl a kterou lze považovat za porušení povinnosti ujednané ve zmíněném článku VPP. Pokud se měl [anonymizováno] postarat toliko o převoz vrtulníku, servis a jeho odstavení do doby, než na něm bude moci létat jednatel žalobce [jméno] [příjmení] (viz zjištění popsaná v bodech 6 a 7 odůvodnění), pak si měl žalobce jako pojištěný počínat tak, aby nebylo možno s vrtulníkem vzlétnout či jasně stanovit podmínky například u nutného servisního vzletu. Vrtulník daného typu je totiž zabezpečen minimálně tím, že jej není možno nastartovat bez použití individualizovaného klíče. Pokud žalobce umožnil pilotovi v rozporu s tvrzenou dohodou dispozici s prvky zabezpečení tak, že s vrtulníkem bylo možno bez technických potíží opakovaně vzlétnout, nepočínal si v souladu se zmíněným ustanovením VPP. Třeba uzavřít, že nešlo o cizího člověka, ale o osobu, která měla zajišťovat dle jednatele žalobce v souvislosti s vrtulníkem sjednané úkony. Jde o opomenutí, kterému mohl žalobce při patřičné míře bdělosti předejít například fyzickým zabezpečením vrtulníku či třeba alespoň smluvním ujednáním. V tom je zřejmý rozdíl například od překonání prvků zabezpečení naprostým extraneem a navazující realizaci letu, havárii či případně zničení vrtulníku na zemi takovou třetí osobou. Ujednání povinnosti dle části A čl. III odst. 1 písm. d) VPP je v dané věci logické, pokud bylo sjednáno pojištění odpovědnosti a havarijní pojištění vrtulníku, jakožto dopravního prostředku, k jehož řádnému provozování je třeba splnit širokou škálu veřejnoprávních povinností, u něhož navíc nehoda je zpravidla spojena s velkými náklady, pokud jde o majetek a zhusta s vážnými následky, pokud jde o posádku. Nejednalo se o situaci, kdy žalobce při jinak řádném plnění svých povinností ztratil zcela nezávisle na své vůli možnost disponovat s vrtulníkem v důsledku jednání třetí osoby, naopak žalobce situaci svým nekonáním umožnil vznik celé situace. 15 V rozhodované věci jsou tedy naplněny sjednané výluky dle části A., článku V. odst. 3 písm. c) a d) VPP, které soud považuje za platně ujednané. Jak plyne z usnesení policejního orgánu i závěrečné zprávy, pilot neměl v době vzniku škodné události vystavené platné a účinné průkazy způsobilosti leteckého personálu (přičemž důvod této absence není dle VPP rozhodný s ohledem na okolnosti vzniku nehody, kdy se nejedná o situaci, kdy by s vrtulníkem odletěl extranes – např. zloděj). [jméno] [příjmení] nebyl ostatně ani oprávněným pilotem, jak plyne z obsahu dohody mezi žalobcem a [anonymizováno]. 16 Vedle toho jsou dle soudu naplněny i důvody pro odmítnutí pojistného plnění ve smyslu části B. čl. VIII. odst. 4 VPP. Článek II. odst. 2 pojistné smlouvy totiž odkazuje na upravené výluky ve VPP, ovšem text VPP v části B. čl. VIII. odst. 4 řeší jinou situaci, tedy následky porušení pojistnou smlouvou stanovených povinností ve smyslu § 2800 odst. 2 občanského zákoníku a míru jejich vlivu na výši pojistného plnění. Nikoli výluku, kdy pojistitel při jejím naplnění pojistné plnění neposkytne. Dle soudu možno uzavřít, že ujednání v článku II. odst. 2 bod 2. 1. pojistné smlouvy nijak nemění pojistné podmínky, pokud jde o sjednání výluk, resp. aplikaci či neaplikaci části B. čl. VIII. odst. 4 VPP. I zde platí, že náhled soudu na věc by mohl být jiný, pokud by s vrtulníkem havaroval pod vlivem alkoholu někdo, kdo předtím překonal prvky, kterými vrtulník pojištěný zabezpečil ve smyslu plnění svých pojistných povinností dle části A čl. III odst. 1 písm. d) VPP. 17 V návaznosti na dílčí závěr vyslovený v předchozím bodě je třeba se vypořádat s tím, zda může obstát závěr žalovaného, že v důsledku požití alkoholu pilotem neposkytne pojistné plnění ani částečně. Ze závěrečné zprávy plyne, že množství alkoholu v krvi pilota znemožňovalo pilotovi bezpečnou pilotáž, vedlo k přecenění vlastních schopností a bylo rozhodující příčinou nehody. Pokud v takové situaci odmítl žalovaný plnit byť jen částečně, je jeho rozhodnutí zcela v souladu s ustanovením § 2800 odst. 2 občanského zákoníku a dikcí VPP (míra úměrná vlivu na vznik a následek pojistné události), kdy právě požití alkoholu pilotem bylo rozhodující příčinou nehody. 18 Výrok o náhradě nákladů vychází z § 142 odst. 1 občanského soudního řádu. 19 Účelně vynaložené náklady jsou u úspěšného žalovaného představovány: odměnou advokáta dle § 9 odst. 3 vyhlášky číslo 177/1996 Sb. v rozsahu 4 x 31 500 Kč za převzetí zastoupení advokátem, sepis vyjádření k žalobě, podání z 28. 11. 2022, účast na jednání dne 15. 5. 2023, odměnou advokáta ve výši 15 750 Kč za podání z 30. 9. 2022 dle § 11 odst. 3, § 11 odst. 2 písm. h) vyhlášky (šlo toliko o reakci na výzvu soudu ohledně rozhodnutí věci bez jednání), paušální náhradou hotových výdajů advokáta dle ust. § 13 odst. 4 vyhlášky číslo 177/1996 Sb. (dále i jen vyhláška), ve znění platném ke dni uskutečnění úkonu, za výše specifikované úkony, tj. 5x po 300 Kč, cestovným k jednání soudu 2 123 Kč (trasa [obec] - [obec] a zpět, průměrná spotřeba automobilu doložena technickým průkazem vozu, cena pohonných hmot dle vyhlášky 85/2023 Sb., náhradou za čas strávený na cestě k jednání soudu dle § 14 vyhlášky číslo 177/1996 Sb. v rozsahu 10 půlhodin po 100 Kč. 20 Dle § 137 odst. 3 písm. a) občanského soudního řádu pak náleží k odměně a náhradám částka představovaná daní z přidané hodnoty z odměny advokáta a náhrad. 21 Náhradu nákladů řízení je žalobce povinen zaplatit k rukám zástupce žalovaného (platební místo dle § 149 odst. 1 občanského soudního řádu).