116 A 1/2023–95

Rubrum

Krajský soud v Ústí nad Labem rozhodl v senátu složeném z předsedy Mgr. Václava Trajera, a soudkyň Mgr. Lenky Havlíčkové a Mgr. Daniely Menclové ve věci navrhovatele: Pavel Mašek, narozený X, bytem X, zastoupený advokátkou JUDr. Markétou Tukinskou, Ph.D., sídlem J. V. Sládka 1363/2, Teplice, a účastníků řízení: 1) 1) Městský úřad Žatec, sídlem nám. Svobody 1, 438 01 Žatec, 2) 2) Květa Panská, narozená X, bytem X, zastoupená advokátem JUDr. Tomášem Těmínem, Ph.D., sídlem Karlovo náměstí 559/28, 120 00 Praha 2, 3) 3) ZA ROZUMNÉ INVESTICE jednající volební zmocněnkyní R. K., bytem X, o návrhu na neplatnost volby kandidátky Květy Panské ve volbách do Zastupitelstva obce Žiželice konaných dne 17. 6. 2023, takto:

Výrok

I. Návrh se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění

1. Navrhovatel se návrhem podaným v zákonem stanovené lhůtě domáhal prohlášení neplatnosti volby kandidátky Květy Panské do Zastupitelstva obce Žiželice podle § 60 odst. 4 zákona č. 491/2001 Sb., o volbách do zastupitelstev obcí a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o volbách“). Návrh 2. Navrhovatel ve svém návrhu uvedl, že zvolená kandidátka fakticky nebydlí v obci X, tudíž nesplňuje podmínku pro pasivní volební právo stanovenou v § 5 zákona o volbách. Trval na tom, že zvolená kandidátka fakticky bydlí na adrese X, kde mimo jiné vykonává i funkci předsedkyně výboru Společenství vlastníků jednotek X. Uvedl, že zvolená kandidátka v roce 2018 změnila z důvodu své kandidatury do obecního zastupitelstva obce Žiželice trvalý pobyt na adresu XA. Následně po jednom roce změnila svůj trvalý pobyt na adresu XB. Vlastníkem objektu bydlení XB je Antonín Lerch, který byl rovněž kandidátem volební strany ZA ROZUMNÉ INVESTICE a ve volbách byl zvolen za tuto volební stranu jako náhradník. Navrhovatel trval na tom, že zvolená kandidátka v obci X nikdy fakticky nebydlela, a i v současné době do obce pouze dojíždí a trvalý pobyt zde má hlášen pouze formálně. K obci ji kromě pracovního vztahu na obecním úřadě dle navrhovatele nepojí žádná pevná vazba. V předmětné obci vlastní pouze parcelu č. p. XC o výměře 36 m2 s druhem pozemku orná půda, kterou neobhospodařuje.

3. Navrhovatel trval na tom, že zvolená kandidátka v obci se svou rodinou nežije a nestará se zde o své děti a svou rodinu. Jakékoliv její rozhodnutí tak nemá přímý dopad do její osobní sféry. Jediný dopad do její osobní sféry tak může být pouze v rovině finanční v podobě mzdy. Navrhovatel uvedl, že je mu známo, že zvolená kandidátka není k obci vázána ani v rámci volnočasových aktivit. Ačkoliv ke změně jejího trvalého pobytu nedošlo v době těsně před současnými volbami do obecního zastupitelstva, přistoupila k ní zvolená kandidátka v minulosti dle navrhovatele právě z důvodu umožnění své kandidatury.

4. Navrhovatel zdůraznil, že v případě kandidatury do zastupitelstva obce je nutno chápat trvalý pobyt v obci z hlediska faktického a nikoli z hlediska čistě formálního. Volbou do zastupitelstva obce je projevována samospráva obce, tedy komunity občanů, kteří v dané obci trvale bydlí. Je podstatná právě vazba občanů k dané obci, neboť právě místní znalost, pospolitost a citová vázanost k obci jsou základním předpokladem pro řádný výkon funkce „ve prospěch obce“. Proto je pro vznik pasivního volebního práva nutno trvat na faktické vázanosti kandidáta k obci. Navrhovatel uvedl, že vnímá smysl místní samosprávy právě v tom, že obyvatelé konkrétního místa rozhodují sami o záležitostech, které mají každodenní dopad do jejich životů, na základě přímé a bezprostřední zkušenosti, při komplexním hodnocení situace, zohlednění všech aspektů včetně ovlivnění věcí budoucích. Právě osobní dopady rozhodnutí budou mít dle navrhovatele zásadní vliv na vyváženost rozhodování členů zastupitelstva. Proto by mělo být důsledně trváno u pasivního volebního práva na faktické a nikoli pouze administrativní příslušnosti k dané obci. O čistě finanční motivaci zvolené kandidátky dle navrhovatele svědčí i skutečnost, že poté, co nebyla po minulých volbách zvolena na placenou pozici, složila mandát a pro obec dále pracovala pouze jako účetní v zaměstnaneckém poměru.

5. Navrhovatel trval na tom, že vzhledem ke skutečnosti, že zvolená kandidátka ve volbách obdržela 80 hlasů, tedy nejvíce za volební stranu ZA ROZUMNÉ INVESTICE, je zřejmé, že, pokud by bylo shledáno, že nedisponovala pasivním volebním právem, byly by výsledky voleb do zastupitelstva odlišné. Vyjádření účastníků k návrhu 6. Účastník 1) se k věci nevyjádřil.

7. Účastnice 2) jako zvolená kandidátka, jejíž volba byla napadena, k věci uvedla, že považuje návrh za zcela nedůvodný. Trvala na tom, že má řádný trvalý pobyt v X v domě č. p. XB, který vlastní Antonín Lerch. Uvedla, že její děti jsou již dospělé (35 a 32 let). Uvedla, že se jí zásadně dotýká tvrzení navrhovatele, že jediný dopad jejích rozhodnutí může být pouze v rovině finanční, tedy v rovině její mzdy. Od roku 1986 pracuje pro obecní úřad jako účetní. V současné době vykonává funkci starostky obce. Zdůraznila, že tak nečiní z jakékoliv vypočítavosti nebo snahy o získání osobního prospěchu. Za řadu let výkonu své funkce je zvyklá pomáhat občanům obce.

8. Účastník 3) k věci uvedl, že rovněž považuje návrh za bezpředmětný a účelový. Trval na tom, že na kandidátce volební strany byly všechny údaje pravdivé. Volební zmocněnkyně uvedla, že účastnici 2) zná od roku 1986, kdy nastoupila na obecní úřad jako účetní a administrativní pracovnice. Účastnice 2) je oblíbená mezi občany, je obětavá, zúčastňuje se všech akcí a mnohé akce i organizuje bez ohledu na vlastní čas. Snaží se občanům obce dle svých možností pomáhat ve všech oblastech. Od doby, kdy se účastnice 2) rozhodla kandidovat a tím pomáhat obci, je opakovaně volena do zastupitelstva, které ji v současnosti zvolilo starostkou. Volební dokumentace 9. Soud si vyžádal od účastníka 1), jakožto volebního orgánu, volební dokumentaci, z níž mj. zjistil, že ve volbách do 7 členného zastupitelstva obce Žiželice získaly alespoň jeden mandát 4 volební strany, a to volební strana SPOLEČNĚ ZA ROZVOJ OBCÍ ŽIŽELICE, HOŘETICE, STROUPEČ A PŘÍVLAKY (č. 1) dva mandáty, volební strana ZA ROZUMNÉ INVESTICE (č. 2) dva mandáty, volební strana SPOLEČNĚ PRO ROZVOJ NAŠICH OBCÍ (č. 3) jeden mandát, a volební strana PRO OKRÁŠLENÍ A ROVNOPRÁVNOST OBCÍ (č. 4) dva mandáty, Účastnice 2) kandidovala za volební stranu ZA ROZUMNÉ INVESTICE na 1. místě a získala 80 hlasů, přičemž hlasy pro kandidáty volební strany ZA ROZUMNÉ INVESTICE se pohybovaly v rozmezí 80 až 8 hlasů. Na kandidátní listině volební strany ZA ROZUMNÉ INVESTICE je u povolání účastnice 2) uvedeno starosta obce a jako místo bydliště X. Ústní jednání 10. Při jednání konaném dne 24. 7. 2023 právní zástupkyně navrhovatele odkázala na písemné podání návrhu a dále uvedla, že navrhovatel trvá na tom, že zápis trvalého bydliště účastnice 2) je účelový a formální. Pomoc občanům obce v minulosti vyplývala z pracovní pozice účastnice 2), která byla zaměstnankyní obecního úřadu. Za tuto činnost je placená. Uvedla, že navrhovatel trvá na tom, že na adrese XB se účastnice 2) nezdržuje a fyzicky tam nebydlí. Rovněž uvedla, že navrhovatel trvá na tom, že oblíbenost účastnice 2) vyplývá výhradně z její pracovní funkce na obecním úřadě. Poukázala na skutečnost, že když byla účastnice 2) v minulosti zvolena do zastupitelstva obce a nedosáhla na placenou funkci, rezignovala na mandát a zůstala pracovat pouze jako úřednice obecního úřadu. Údajně veřejně deklarovala, že má zájem výhradně o funkci starostky. Dále uvedla, že rozhodnutí v rámci výkonu mandátu zastupitele se v případě osoby s fiktivním pobytem nedotýkají její současnosti ani budoucnosti. Uvedla, že navrhovatel trvá na tom, že je potřeba fyzického pobytu v obci, fyzického života v předmětné komunitě, aby mohl být řádně vykonáván mandát zastupitele.

11. Účastník 1) se jednání soudu nezúčastnil.

12. Právní zástupce účastnice 2) při jednání odkázal na písemné vyjádření účastnice 2) k návrhu. Dále uvedl, že účastnice 2) má k obci pevný vztah. Dle jeho názoru je skutečným důvodem k podání předmětného návrhu nesouhlas resp. nespokojenost navrhovatele s výsledkem voleb a výsledkem volby starosty, kdy starostkou byla zvolena právě účastnice 2). K tomu však takový návrh dle právního zástupce účastnice 2) nemůže sloužit. Zdůraznil, že účastnice 2) je v pracovním poměru s obecním úřadem (resp. jeho právním předchůdcem) již od roku 1986. Uvedl, že účastnice 2) se podílí na životě obce i mimo výkon svého zaměstnání. Účastnice 2) dle jejího právního zástupce organizovala setkání rodáků a podílela se na činnosti honebního společenstva. Rovněž několikrát obsluhovala i v obecním hostinci stejně jako její dcera. Její syn hraje za Žiželice fotbal. Právní zástupce účastnice 2) konstatoval, že tato má v obci několik desítek přátel. Právní zástupce účastnice 2) trval na tom, že účastnice 2) splňovala v době konání voleb veškeré podmínky pro uplatnění svého pasivního volebního práva v obci Žiželice.

13. Volební zmocněnkyně účastníka 3) se jednání soudu nezúčastnila.

14. Při jednání soud provedl dokazování podle § 52 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, (dále jen „s. ř. s.“) výpisem z rejstříku společenství vlastníků jednotek vedeným Krajským soudem v Ústí nad Labem, oddíl S, vložka 2548, informací o pozemku st. p. č. XD v k. ú. X, smlouvou o podnájmu uzavřenou mezi Antonínem Lerchem a účastnicí 2) ze dne 10. 5. 2019, popisem pracovní funkce na Místním národním výboru Žiželice pro zaměstnance Květu Panskou ze dne 1. 7. 1986, pracovní smlouvou ze dne 1. 6. 1986 na dobu neurčitou uzavřenou mezi Květou Panskou a Místním národním výborem Žiželice a pracovní smlouvou ze dne 25. 11. 1991 uzavřenou na dobu neurčitou mezi Obecním úřadem Žiželice, obcí Žiželice a Květou Panskou ze dne 25. 11. 1991 a dále svědeckými výpověďmi svědků Antonína Lercha a H. M.

15. Svědek Antonín Lerch při jednání vypověděl, že je vlastníkem budovy čp. XB v X. V této budově asi před pěti lety poskytl účastnici 2) bydlení. Jeho vztah k ní je kamarádský. Svědek uvedl, že neví, zda skutečně účastnice 2) v budově čp. XB v X pobývá, případně v jakém rozsahu, a to vzhledem ke svému pracovnímu vytížení, kdy vyjíždí na cesty brzo ráno a vrací se pozdě večer. Uvedl, že tam účastnice 2) má uložené nějaké věci. Ví, že účastnice 2) má dceru a syna, ale jejich jména nezná. Svědek zdůraznil, že se účastnice 2) na rodinné poměry neptal. Uvedl, že účastnici 2) nechává ve svém domě bydlet zdarma a úhradu nákladů na energie od ní nepožaduje, protože spotřebu považuje za zanedbatelnou. Uvedl, že žalobkyně neparkuje na dvoře jeho domu ani před ním, protože tam není místo. Viděl účastnici 2) pracovat v hostinci. Svědek dále uvedl několik konkrétních přátel účastnice 2) a sdělil, že ji určitě znají za ta léta, co pracuje na obecním úřadě obyvatelé všech částí obce. Dále svědek konstatoval, že viděl účastnici 2) na některých akcích pořádaných obcí a dále z doslechu ví, že se účastnila i celé řady dalších akcí pořádaných v obci, které byly pořádané v době, kdy byla účastnice 2) starostkou, ale i v době, kdy starostkou nebyla.

16. Svědkyně H. M. ve své svědecké výpovědi uvedla, že bydlí vedle domu svědka Antonína Lercha. Doma pobývá v pracovní dny od 16 hodin do 8 hodin ráno a o víkendech je doma celé dny. Pana Lercha vídá nebo jej slyší 2x až 3x týdně. Nemovitost svědkyně a svědka Lercha jsou spojené. Jsou slyšet hlasy či zvuky spojené s užíváním sousední nemovitosti. Účastnici 2) však neviděla nikdy vcházet nebo vycházet z domu čp. XB v X. Rovněž nikdy neslyšela její hlas ze sousední nemovitosti. Vůz účastnice 2) parkuje před obecním úřadem v době pracovní doby. Svědkyně uvedla, že v době, kdy byla starostkou obce, účastnice 2) jako zaměstnankyně po konci pracovní doby uváděla, že jede domů a odjížděla do X. Do práce pak přijížděla ze Žatce. Svědkyně uvedla, že účastnice 2) pracuje leta jako účetní obce, a proto je v kontaktu s občany obce a v současnosti se s nimi stýká i jako starostka. Do života obce se účastnice 2) zapojuje dle svědkyně jako úředník obce. Mimo pracovní dobu čas s občany obce mimo společenské akce netráví. Uvedla, že účastnice 2) se řady akcí účastnila z vlastní vůle. Uvedla, že účastnice 2) neměla přímo v pracovní smlouvě povinnost účastnit se akcí obce, ale byla o to požádána. Na řadě akcí se účastnila v pozici účetní obce, kdy bylo potřeba zajistit výplatu určitých částek v hotovosti. Za úkony nad rámec stanovený pracovní smlouvou byly účastnici 2) vypláceny odměny a byly tolerovány pozdější příjezdy do úřadu. Syn účastnice 2) dojíždí do obce jako hráč fotbalového klubu obce. Hráči z obce jsou pouze čtyři a ostatní dojíždí z jiných obcí. Dcera účastnice 2) dle svědkyně byla zaměstnancem obce v období 2018 až 2019, kdy byla účastnice 2) zvolena starostkou obce. Následně se svědkyně po zvolení starostkou s dcerou účastnice 2) dohodla na skončení pracovního poměru. Svědkyně uvedla, že nikdy neviděla, že by účastnice 2) sama obsluhovala v obecním hostinci. Svědkyně uvedla, že účastnice 2) byla v roce 2018 zvolena starostkou, ovšem záhy složila mandát. V roce 2019 byla opět zvolena do zastupitelstva obce, složila slib, ale do měsíce opět složila mandát a zůstala pracovat jako účetní obce. Pak byla zvolena ve volbách v roce 2022 a v současných volbách v roce 2023. Sama svědkyně byla rovněž opakovaně volena do zastupitelstva obce a v roce 2018 po účastnici 2) do roku 2019 vykonávala úřad starostky a v letech 2019–2022 rovněž. V současných volbách byla rovněž zvolena do zastupitelstva obce.

17. V závěrečném návrhu právní zástupkyně navrhovatele uvedla, že trvá na důvodnosti jeho návrhu. Uvedla, že nelze věřit svědkovi Lerchovi, že u něho účastnice 2) skutečně bydlí. Rovněž je dle jejího názoru pochybné, že by svědek Lerch hradil za účastnici 2) veškeré spotřebované energie. S tímto názorem koresponduje dle právní zástupkyně navrhovatele i výpověď svědkyně M., která účastnici 2) v sousední nemovitosti nikdy neviděla ani neslyšela. Tato svědkyně rovněž dle názoru právní zástupkyně navrhovatele prokázala, že účastnice 2) se kulturních akcí obce účastnila pouze v rámci svého pracovního poměru.

18. Právní zástupce účastnice 2) ve svém závěrečném návrhu odkázal na nález Ústavního soudu ze dne 14. 2. 2023, sp. zn. II. ÚS 3614/22. K zásahu do výsledku voleb ze strany správních soudů má docházet pouze v případě zřejmých excesů a porušení zákonnosti volebního procesu. Zdůraznil, že pro posouzení sporné otázky je existence pouta účastnice 2) k obci. Toto pouto dle jeho názoru zcela jednoznačně existuje již vzhledem ke skutečnosti, že účastnice 2) v obci již více než třicet let pracuje. Současně se účastnice 2) účastní i života obce. Její syn také hraje za obec fotbal. Poukázal rovněž na skutečnost, že zájmy svědkyně M. jsou rozporné se zájmy účastnice 2), neboť svědkyni jde o funkci starostky. Zdůraznil, že účastnice 2) byla opakovaně volena do zastupitelstva obce. Posouzení věci soudem 19. V posuzovaném případě soud nejprve zkoumal, zda jsou splněny procesní předpoklady pro to, aby mohlo být přistoupeno k meritornímu projednání věci. S ohledem na skutečnost, že se jedná o řízení ve věci návrhu na neplatnost volby kandidáta, jsou tyto předpoklady upraveny vedle zákona o volbách i v s. ř. s. Soud zkoumal podle § 92 s. ř. s. svou věcnou a místní příslušnost k projednání podaného návrhu a dospěl k závěru, že je věcně a místně příslušný k jeho projednání. Dále soud shledal, že navrhovatel je k návrhu podle § 90 odst. 1 s. ř. s. aktivně legitimováni, neboť je zapsán v seznamu voličů pro volby do Zastupitelstva obce Žiželice.

20. Podle § 60 odst. 4 zákona o volbách návrh na neplatnost volby kandidáta může podat navrhovatel, má–li zato, že byla porušena ustanovení tohoto zákona způsobem, který hrubě ovlivnil výsledek volby tohoto kandidáta.

21. Na tomto místě soud upozorňuje, že soudní řízení vedené dle s. ř. s. ve věcech volebních není založeno na principu inkvizičním, ve kterém by sám soud vyhledával veškeré relevantní důkazy k tvrzení účastníků, ale je založeno na zásadě, že každý musí svá tvrzení doložit dostatečnými důkazy (srov. např. usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 21. 11. 2011, č. j. 15 A 72/2011–87, ze dne 11. 11. 2014, č. j. 40 A 21/2014–56, ze dne 3. 10. 2019, nebo ze dne 30. 10. 2018, č. j. 40 A 33/2018–34). V tomto směru tedy navrhovatele tíží důkazní břemeno, jehož neunesení má obecně za následek neúspěch v soudním řízení. S tím koresponduje i závěr, ke kterému dospěl Ústavní soud v nálezu ze dne 26. 1. 2005, sp. zn. Pl. ÚS 73/04, že „…lid je zdrojem veškeré státní moci a mimo jiné se v této roli podílí na jejím ustavování cestou svobodných a demokratických voleb. Tomu odpovídá i zákonná úprava volebního soudnictví a ověřování voleb. Pro procesní úpravu volebního soudnictví a postup v takovém řízení z toho plyne vyvratitelná domněnka, že volební výsledek odpovídá vůli voličů. Předložit důkazy k jejímu vyvrácení je povinností toho, kdo volební pochybení namítá.“ 22. Soud dále poukazuje na skutečnost, že od 1. 1. 2017 došlo ke zpřísnění podmínek pro vyhovění volební stížnosti. Zásah volebního soudu do voleb již není podmíněn pouhou možností vlivu zjištěné protizákonnosti na výsledek volby, nýbrž je nutné, aby porušení zákona výsledek volby skutečně ovlivnilo, a to hrubým způsobem (srov. usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 15. 2. 2018, č. j. Vol 16/2018–33, či ze dne 21. 2. 2018, č. j. Vol 50/2018–46, nebo usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 6. 11. 2018, č. j. 51 A 9/2018–176). Byla tak překonána dosavadní judikatura volebních soudů umožňující rozhodnout o prohlášení neplatnosti voleb, hlasování či zvolení kandidáta pouze na základě zjištěného možného ovlivnění výsledku volebního procesu (srov. např. usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 19. 11. 2014, č. j. 40 A 22/2014–55, www.nssoud.cz).

23. V souladu s § 4 odst. 1 zákona o volbách má právo volit do zastupitelstva obce občan obce, za předpokladu, že jde o státního občana České republiky, který alespoň v den voleb, a konají–li se volby ve dvou dnech, druhý den voleb, dosáhl věku nejméně 18 let a je v den voleb v této obci přihlášen k trvalému pobytu (aktivní volební právo). Do zastupitelstva obce může být podle § 5 odst. 1 zákona o volbách zvolen každý volič, u kterého není překážka ve výkonu volebního práva podle § 4 odst. 2 písm. a) a b) zákona o volbách (pasivní volební právo).

24. Otázkou, zda trvalý pobyt ve vztahu k volebnímu právu ve volbách do zastupitelstev obcí je nutno posuzovat pouze z hlediska formálního nebo i z hlediska faktického pobytu voliče, se zabýval Ústavní soud ve svém nálezu ze dne 4. 5. 2011, sp. zn. Pl. ÚS 59/10. V tomto nálezu Ústavní soud konstatoval, že „trvalý pobyt v obci, jako ústavní a zákonná podmínka výkonu aktivního i pasivního volebního práva pro volby do zastupitelstev obcí není v právní úpravě ustanovena samoúčelně. Sleduje totiž legitimní cíl, aby orgány samosprávy obce měli právo volit jen obyvatelé obce, tj. ti, kteří v obci trvale žijí a tedy tvoří (relativně) trvalou součást územního společenství osob, které si prostřednictvím voleb do zastupitelstev obcí volí své zástupce za účelem svěření podstatného rozsahu svého práva na výkon obecní samosprávy po dobu čtyř následujících let. Tento závěr podporuje i ústavní vymezení územně samosprávných celků jako územních společenství občanů, která mají právo na samosprávu, v čl. 100 odst. 1 Ústavy. Citované ustanovení ústavy tedy nepředpokládá ochranu práva podílet se na správě obecních záležitostí u těch, kdo se skutečným životem obce nemají objektivně nic společného.“ 25. Tento svůj náhled potvrdil Ústavní soud i v navazující judikatuře, kde setrval na stanovisku, že v obecné rovině je sice trvalý pobyt záležitostí evidenční a nikoliv faktickou, nicméně ve věcech volebních je nutno pojem vykládat materiálně. Ústavní soud však mimo jiné také uznal jako dostatečný vztah k obci i vlastnictví nemovitosti (sloužící k rekreaci), kde se lze přihlásit k trvalému pobytu (srov. nález Ústavního soudu ze dne 22. 5. 2012, sp. zn. Pl. ÚS 38/11, www.usoud.cz).

26. Ústavní soud v usnesení ze dne 30. 5. 2017, sp. zn. III. ÚS 3468/16, mimo jiné k účelovému přihlašování v trvalém pobytu uvedl, že: „Z dokazování, které krajský soud provedl a jež je zaznamenáno v odůvodnění napadeného usnesení, jasně vyplývá, že všichni vedlejší účastníci mají k obci faktický vztah, který spočívá např. v tom, že se v obci narodili, dlouhodobě v obci žili, vlastní v obci nemovitosti, mají v obci své rodinné příslušníky atd., přičemž všichni vedlejší účastníci naplňují kumulativně skoro všechna vyjmenovaná kritéria. V neposlední řadě všichni vedlejší účastníci v obci pobývají, jak jim to především pracovní povinnosti dovolí. Zároveň je z dokazování zjevné, že všichni vedlejší účastníci jeví o obec zájem a aktivně se podílejí, resp. v minulosti se opakovaně různými činnostmi, resp. v různých funkcích, podíleli na rozvoji a blahu obce. Stěžovateli lze přisvědčit toliko v tom, že vedlejší účastníci v obci přes týden fakticky nebydlí, avšak v daném kontextu, kdy jde o osoby, které jsou výdělečně činné, nelze po nich vzhledem k pracovním možnostem v dané obci, resp. regionu, požadovat, aby se v obci zdržovali i v průběhu pracovního týdne. Právě takový přístup by byl formalistický a krajský soud rozhodl ve věci správně, když konstatoval, že zásadní pro posouzení existence pasivního volebního práva je materiální svazek mezi vedlejšími účastníky a obcí. V této souvislosti je však třeba zdůraznit, že primárnímu zkoumání musí být podrobena skutečnost, zda se vedlejší účastníci k trvalému pobytu v obci Šléglov nepřihlásili zcela účelově, a to za tím účelem, aby mohli být následně ve volbách do obecního zastupitelstva zvoleni, čímž by došlo k obcházení volebních zákonů (srov. nález Ústavního soudu sp. zn. Pl. ÚS 6/11)…. Jde především o to, aby byl zvolen kandidát, jehož faktické pouto k obci zaručuje řádný výkon mandátu a aby do procesu volby zastupitelů obce bylo zasahováno v jen skutečně výjimečných případech, tj. při zjevných excesech vůči zákonu o volbách.“ 27. Soud shrnuje, že pasivní volební právo je odvozeno od aktivního volebního práva, neboť do zastupitelstva obce může být zvolena pouze osoba, která je oprávněným voličem v dané obci, a tedy není pouze formálně registrována k trvalému pobytu, ale má k obci faktický vztah. Soud dále vidí podstatný rozdíl mezi tzv. účelovým přihlašováním voličů za účelem ovlivnění výsledků voleb, spočívajícím ve zneužití aktivního volebního práva (srov. nálezy Ústavního soudu sp. zn. Pl. ÚS 59/10 či sp. zn. Pl. ÚS 6/11) a účelovým přihlášením k trvalému pobytu za účelem kandidatury ve volbách do obecních zastupitelstev. Zatímco účelově přihlášení voliči narušují volební proces, aniž by na jejich existenci mohli občané obce (voliči) adekvátně reagovat, na kandidaturu osoby, která nemá k obci vztah, mají možnost voliči reagovat tím, že jí ve volbách nedají svůj hlas.

28. Soud si je samozřejmě vědom limitů této argumentace, neboť ve větších obcích a městech může preferenci kandidáta založit i pouhá příslušnost k volební straně, nicméně jedná se o relevantní kontrolní nástroj demokratických voleb, přičemž vazby kandidátů k obci mohou být i součástí předvolební diskuse a volební kampaně. Úkolem volebního soudu je pak především odstraňovat excesy, které jsou v rozporu s principem voleb v zastupitelské demokracii, ve kterých je to lid, který rozhoduje o tom, kdo ho bude zastupovat a spravovat jeho záležitosti. Zejména u malých obcí jako je daný případ pak voliči jednotlivé kandidáty ve velké míře osobně znají a jsou schopni vyhodnotit jejich vztah k obci v níž kandidují.

29. Na základě shora uvedeného soud konstatuje, že k naplnění materiálního vztahu k obci v případě kandidáta postačuje prokázání toho, že se kandidát v obci zdržuje a má k ní faktický vztah (pracovní, zájmový, rodinný, ekonomický), který zaručuje řádný výkon jeho mandátu. Na uplatnění pasivního volebního práva nelze klást nepřiměřené požadavky co do nepřerušovaného výlučného pobytu v obci, kde chce občan své pasivní volební právo uplatnit. Motiv či pohnutky pro kandidaturu v obecních volbách volební soudy nezkoumají, neboť nežádoucí motivy ke kandidatuře (např. osobní obohacení) mohou být přítomny u kandidátů obce dlouhodobě usazených stejně jako u kandidátů s krátkým pobytem v obci. K eliminaci zneužití veřejné funkce k osobnímu prospěchu slouží jiné nástroje právního řádu než volební soudnictví (např. zákon č. 159/2006 Sb., o střetu zájmů či trestný čin zneužití pravomoci úřední osoby podle § 329 zákona č. 40/2009 Sb., trestní zákoník).

30. Na základě provedeného dokazování nahlíženého shora uvedenými východisky soud dospěl k následujícím závěrům. Ve věci bylo prokázáno, že účastnice 2) je osobou v dlouhodobém pracovním vztahu s Obecním úřadem Žiželice. Tato práce byla vykonávána v hlavním pracovním poměru. V předchozích volebních obdobích účastnice 2) byla opakovaně volena do zastupitelstva obce a dokonce vykonávala i funkci starostky obce.

31. Ve vztahu k otázce pobývání na území obce bylo dokazováním prokázáno, že účastnice 2) má uzavřenou podnájemní smlouvu s Antonínem Lerchem k objektu bydlení ve kterém má hlášený trvalý pobyt. Účastnice 2) má tedy zajištěno ubytování v místě svého hlášeného pobytu. Svědeckými výpověďmi se sice nepodařilo jednoznačně prokázat, že žalobkyně skutečně pobývá v místě, kde má hlášený trvalý pobyt, ovšem z výpovědí svědků vyplynulo, že se účastnice 2) podílí na společenském životě obce, a to i nad rámec pracovních povinností souvisejících s jejím pracovním poměrem s obecním úřadem. Je nepochybné, že k přihlášení se k trvalému pobytu nedošlo účelově těsně před konáním posuzovaných voleb, ale již v roce 2018. Účastnice 2) je obyvatelům obce vzhledem ke skutečnosti, že pracuje na obecním úřadě (a jeho právním předchůdci) již od roku 1986, důvěrně známa a opakovaně ji v obecních volbách volili do zastupitelstva obce. Dokonce vykonávala i funkci starostky obce. Danou obec reprezentuje ve fotbalovém klubu i její syn.

32. S ohledem na výše uvedené soud konstatuje, že pokud v minulosti byla v rámci přezkumu voleb shora uvedenou judikaturou uznána jako dostatečná vazba k obci i skutečnost, že v pracovním týdnu kandidáti bydleli v jiné obci, musí tento přístup platit i obráceně pro kandidáty, kteří s obcí, v níž kandidují, spojují převážně své pracovní aktivity. Za občany obce s volebním právem jsou přitom například považováni i vlastníci rekreačních nemovitostí zdržující se v obci jen část roku.

33. Soud připomíná, že v případě realizace pasivního volebního práva to jsou voliči, kteří rozhodují, zda ten který kandidát dostane jejich důvěru, třeba i přes omezený čas, po který v obci pobývá. Soud zdůrazňuje, že účastnice 2) byla do zastupitelstva obce zvolena 80 hlasy, což je čtvrté nejvyšší množství hlasů ze všech kandidátů kandidujících v předmětných volbách. Z toho je patrné, že důvěru občanů v Žiželicích účastnice 2) dostala. Za této situace pak soud neshledává důvod k zásahu do volebních výsledků, neboť se zjevně o postup proti zákonu o volbách nejedná. Účastnice 2) měla faktický pobyt a těžiště svých zájmů v Žiželicích a voliči ji do zastupitelstva obce zvolili a členové zvoleného zastupitelstva složeného ze čtyř volebních stran ji následně zvolili starostkou.

34. Vycházeje ze všech shora uvedených zjištění tak soud ve věci uzavřel, že návrh navrhovatele na vyslovení neplatnosti volby kandidátky Květy Panské neshledal důvodným, a proto jej výrokem I. usnesení zamítl.

35. Při jednání soudu soud zamítl návrh na provedení důkazu obnovenou náplní práce účastnice 2), výslechem svědkyně Lenky Peterkové a svědkyně R. K., neboť provedení uvedených důkazů soud považoval za nadbytečné a také s ohledem na skutečnost, že ve volebních věcech se jedná o řízení, ve kterém je zákonem stanovena lhůta pro rozhodnutí soudu, od které jsou následně odvozovány další kroky volebních orgánů. Uvedené důkazní prostředky neměly strany při jednání soudu k dispozici a samotné jednání soudu se konalo poslední den lhůty pro rozhodnutí ve věci. Účastníci byli řádně a včas k jednání předvoláni a bylo jim všem zřejmé, jaké skutečnosti budou předmětem posuzování soudu. Pokud chtěli podpořit svá tvrzení důkazními prostředky měli si je opatřit a zajistit možnost jejich provedení při jednání soudu.

36. O nákladech řízení soud rozhodl výrokem II. usnesení v souladu s § 93 odst. 4 s. ř. s, podle kterého v řízení ve věcech volebních nemá žádný z účastníků na náhradu nákladů řízení právo.

Poučení

Návrh Vyjádření účastníků k návrhu Volební dokumentace Ústní jednání Posouzení věci soudem