116 A 2/2024–68

Rubrum

Krajský soud v Ústí nad Labem rozhodl v senátu složeném z předsedy Mgr. Václava Trajera a soudců Mgr. Lenky Havlíčkové a Mgr. Radima Kadlčáka ve věci navrhovatele: Přípravný výbor pro konání místního referenda v obci Žitenice zastoupený advokátkou Mgr. Evou Rotreklovou, sídlem Ponávka 2, 602 00 Brno, proti další účastnici řízení: obec Žitenice, sídlem Pohořanská 118, 411 41 Žitenice, o návrhu na vyhlášení místního referenda na území obce Žitenice takto:

Výrok

I. Vyhlašuje se místní referendum na území obce Žitenice o otázce: „Souhlasíte s tím, aby obec Žitenice podnikla veškeré potřebné kroky k tomu, aby se stala vlastníkem souboru nemovitostí souhrnně označených jako „zámek Žitenice“ (pozemky p. č. st. XA, XB, XC, XD, XE, XF, a p.p. č. XG, XH, XI, XJ, XK, XL, XM, XN, XO, XP, to vše v k. ú. X a stavby na těchto pozemcích)?“

II. Místní referendum se bude konat současně s volbami do zastupitelstev krajů v pátek 20. 9. 2024 od 14:00 hod. do 22:00 hod. a v sobotu 21. 9. 2024 od 8:00 hod. do 14:00 hod.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění

1. Navrhovatel se včas podaným návrhem, doručeným soudu dne 11. 7. 2024, domáhal vydání rozhodnutí dle § 91a odst. 1 písm. b) zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „s. ř. s.“), jímž by krajský soud vyhlásil místní referendum v obci Žitenice. Podstatný obsah referenda, tedy otázku ve smyslu § 8 odst. 3 a § 10 odst. 1 písm. b) zákona č. 22/2004 Sb., o místním referendu a o změně některých zákonů, (dále jen „zákon o místním referendu“), o které má být hlasováno, navrhovatel formuloval tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto usnesení. Návrh 2. Navrhovatel nejprve vysvětlil, že pojem „zámek Žitenice” je používán pro soubor pozemků a staveb, které spolu tvoří jeden funkční celek a nyní jsou ve vlastnictví Královské kolegiátní kapituly sv. Petra a Pavla na Vyšehradě, pro niž je obecně používána pojem „Vyšehradská kapitula”. Navrhovatel byl založen v průběhu měsíce března 2024, a to ve složení P. Č., zmocněnkyně přípravného výboru, V. D., Ing. V. H. a P. K., a to v reakci na jednání Zastupitelstva obce Žitenice konaného dne 13. 3. 2024. Při tomto veřejném jednání Zastupitelstva obce Žitenice byl pod bodem 4. projednáván záměr koupě „zámku Žitenice”, který navazoval na veřejnou debatu iniciovanou další účastnicí řízení, v níž se ve prospěch zahájení jednání za účelem koupě „zámku Žitenice” vyjádřilo celkem 126 občanů proti 4 občanům, kteří se vyjádřili proti tomuto záměru. Protože tento záměr nebyl zastupitelstvem obce přijat, navrhovatel navrhl uspořádání místního referenda k předmětné otázce, zahájil sběr podpisů pro podporu vyhlášení místního referenda na podpisové archy a shromáždil podpisy občanů na celkem 54 podpisových arších.

3. Navrhovatel dále uvedl, že občanům předkládal současně s podpisovými archy předpokládaný text návrhu na konání místního referenda, v němž uváděl své argumenty pro podporu záměru koupě „zámku Žitenice”, v němž uváděl termín konání referenda k datu voleb do zastupitelstev krajů, přičemž tento odhadl na 4. 10.– 5. 10. 2024. Vzhledem k tomu, že prezident vyhlásil dne 27. 5. 2024 termín voleb do zastupitelstev krajů na 20. 9.–21. 9. 2024, uvedl navrhovatel tento termín do podaného návrhu na konání místního referenda. které předložil Obecnímu úřadu obce Žitenice spolu s podpisovými archy dne 7. 6. 2024, o čemž svědčí i podací razítko na tomto návrhu.

4. Následně Obecní úřad Žitenice přezkoumal náležitosti podaného návrhu a dne 14. 6. 2024 vyrozuměl zmocněnce navrhovatele, že návrh přípravného výboru č. j. 1232/2024 splňuje náležitosti požadované zákonem o místním referendu a jako bezvadný bude předložen Zastupitelstvu obce Žitenice k projednání na veřejném zasedání konaném dne 24. 6. 2024. Na tomto zasedání podal zastupitel další účastnice řízení protinávrh, jehož podstatou bylo odložení rozhodnutí o místním referendu pro existenci dvou návrhů přípravného výboru na konání místního referenda, kdy se občané podepisovali pod dvě různá znění návrhu. Protinávrh byl zastupitelstvem obce přijat a o návrhu navrhovatele o vyhlášení referenda v podstatě rozhodnuto nebylo.

5. Navrhovatel považuje uvedený postup zastupitelstva za nezákonný, v rozporu s § 13 zákona o místním referendu. Tvrzení obsažená v protinávrhu jsou přitom dle navrhovatele v rozporu se skutečností. Existuje toliko jeden návrh na vyhlášení místního referenda, který podal navrhovatel dne 7. 6. 2024 Obecnímu úřadu Žitenice. Ten jej přezkoumal a shledal v souladu se zákonem. Žádný jiný návrh na vyhlášení místního referenda navrhovatel nepodával. Dle navrhovatele připojovali občané svůj podpis na podpisové archy obsahující zákonné náležitosti a všechny podpisové archy obsahují shodný text, což potvrdila starostka obce. Navrhovatel zdůraznil, že datum konání referenda není zákonnou náležitostí návrhu a občané svým podpisem vyjadřovali podporu konání místního referenda bez ohledu na datum jeho konání.

6. Navrhovatel měl za to, že zastupitelstvo obce nesplnilo své povinnosti, uložené mu zákonem o místním referendu, a proto svým návrhem požaduje, aby to byl krajský soud, který vyhlásí místní referendum o předmětné otázce. Vyjádření další účastnice řízení 7. Další účastnice řízení popsala průběh veřejného zasedání konaného dne 24. 6. 2024, při němž byl návrh na vyhlášení místního referenda projednán. Zdůraznila, že byl schválen nadpoloviční většinou zastupitelstva protinávrh, a proto nebylo referendum vyhlášeno. Rozhodnutí ve věci ponechala další účastnice řízení na úvaze soudu. Posouzení věci soudem 8. V posuzovaném případě soud nejprve zkoumal, zda jsou splněny procesní předpoklady pro to, aby mohlo být přistoupeno k meritornímu projednání věci. S ohledem na skutečnost, že se jedná řízení ve věci návrhu na vyhlášení referenda, jsou tyto předpoklady upraveny vedle zákona o místním referendu i v zákoně č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, (dále jen „s. ř. s.“). Soud tedy úvodem zkoumal ve smyslu § 92 s. ř. s. svou věcnou a místní příslušnost k projednání podaného návrhu a dospěl k závěru, že je věcně a místně příslušný k jeho projednání.

9. Soud zároveň konstatuje, že návrh byl podán včas, protože návrh referenda byl projednán na zastupitelstvu, které se konalo dne 24. 6. 2024, přičemž navrhovatel podal návrh do datové schránky soudu dne 11. 7. 2024, tj. ve lhůtě do 20 dnů od jednání zastupitelstva dle § 57 odst. 2 písm. b) zákona o místním referendu.

10. Dle § 91a odst. 1 písm. b) s. ř. s. se za podmínek stanovených zákonem o místním referendu lze domáhat vyhlášení místního referenda. S citovaným ustanovením koresponduje § 57 odst. 1 písm. b) zákona o místním referendu, kde je mimo jiné stanoveno, že právo domáhat se ochrany u soudu podle s. ř. s. má přípravný výbor, jestliže zastupitelstvo obce nerozhodlo o návrhu přípravného výboru na vyhlášení referenda nebo rozhodlo o tom, že místní referendum nevyhlásí. Vzhledem k tomu, že navrhovatel podal návrh s odůvodněním, že zastupitelstvo obce nerozhodlo o jeho návrhu na vyhlášení referenda, je nepochybné, že v daném případě navrhovateli svědčí aktivní procesní legitimace. Soud proto přistoupil k věcnému projednání jeho návrhu.

11. Podaný návrh pak dle soudu splňuje zákonné náležitosti, a proto jej přezkoumal v souladu s § 91a a § 93 s. ř. s. Soud přitom dle § 91a odst. 3 s. ř. s. ve věci rozhodl bez jednání, neboť ve svém hodnocení vycházel pouze z obsahu předložené spisové dokumentace k referendu a neshledal nutnost provádění dalšího dokazování.

12. Účelem soudní ochrany návrhu přípravného výboru je tedy v daném případě dosáhnout vyhlášení místního referenda o otázce formulované v návrhu, pokud možno v navrženém termínu, pokud tomu nebrání závažné důvody.

13. Důsledkem posouzení návrhu jako důvodného je proto rozhodnutí o vyhlášení místního referenda. Soud je totiž zákonem o místním referendu zmocněn k tomu, aby namísto zastupitelstva obce posoudil, zda jsou dány zákonné podmínky pro vyhlášení místního referenda o navržené otázce.

14. Z předložených listin (spisové dokumentace k referendu) soud zjistil, že navrhovatel podal u Obecního úřadu Žitenice dne 7. 6. 2024 návrh na konání místního referenda v obci Žitenice, Pohořany a Skalice u Žitenic ve věci nákupu zámku v Žitenicích s navrhovaných termínem konání ve dnech voleb do krajských zastupitelstev. Navrhl, aby se místní referendum konalo souběžně s termínem voleb do krajských zastupitelstev, a to ve dnech 20. – 21. 9. 2024. K návrhu připojil podpisovou listinu s očíslovanými podpisovými archy (č. 1 – 53). Každý jednotlivý podpisový arch obsahuje stejný text, a to: »My níže podepsaní občané obcí Žitenice, Pohořany a Skalice u Žitenic, podporujeme ve smyslu § 8 zákona č. 22/2004 Sb., o místním referendu a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, vyhlášení místního referenda na území obcí Žitnice, Pohořany a Skalice u Žitenic. Svým návrhem na této listině se připojujeme k návrhu na vyhlášení místního referenda o otázce navržené v tomto znění: „Souhlasíte s tím, aby obec Žitenice podnikla veškeré potřebné kroky k tomu, aby se stala vlastníkem souboru nemovitostí souhrnně označených jako „zámek Žitenice“ (pozemky p. č. st. XA, XB, XC, XD, XE, XF, a p.p. č. XG, XH, XI, XJ, XK, XL, XM, XN, XO, XP, to vše v k. ú. X a stavby na pozemcích)?“«. Dále jsou na podpisových arších uvedena jména, příjmení, data narození, adresy a vlastnoruční podpisy občanů, podporujících konání místního referenda. Součástí podpisového archu je rovněž poučení určené občanům podporujícím konání místního referenda o následcích opakovaného připojení podpisu, připojení podpisu neoprávněnou osobou a uvedení nepravdivých údajů.

15. Navrhovatel v návrhu uvedl, že současně s podpisovými archy předkládal občanům vzor návrhu na konání místního referenda, který měl být předložen další účastnici řízení. Tento návrh obsahuje předmětnou otázku, vysvětlení důvodů požadavku na její položení z historického hlediska i s ohledem na budoucnost obce a dále i návrh termínu konání místního referenda, a to 4. – 5. 10. 2024.

16. Obecní úřad Žitenice přezkoumal návrh podaný dne 7. 6. 2024 a navrhovateli sdělil, že tento návrh, evidovaný pod č. j. 1232/2024 splňuje i po vyřazení nevyhovujících podpisů náležitosti požadované zákonem o místním referendu a jako bezvadný bude předložen Zastupitelstvu obce Žitenice k projednání na veřejném zasedání konaném dne 24. 6. 2024. Jak vyplývá z výpisu ze zápisu č. 6/20024 návrh na vyhlášení referenda byl projednáván na zasedání zastupitelstva obce dne 24. 6. 2024 pod bodem 5. Jeden z členů zastupitelstva při rozpravě poukázal na existenci dvou návrhů na vyhlášení referenda s tím, že v původním návrhu byl uveden jiný termín konání než ten, který je ve schvalovacím návrhu. Předložil proto protinávrh na schválení usnesení tohoto znění: „Vzhledem k tomu, že existují dva různé Návrhy přípravného výboru na konání místního referenda (jedny byly předloženy k podpisu občanům v Pohořanech a Skalici s datem konání referenda 4. — 5. 10. 2024 a druhý návrh s datem konání referenda 20. – 21. 9. 2024 byl předložen, a po přezkoumání Obecním úřadem, ke schválení na dnešní zasedání zastupitelstva) je zřejmé, že se občané podepisovali pod dvě různé znění návrhu. Přípravný výbor závažně porušil zákona č. 22/2004 Sb. o místním referendu a zastupitelé o tomto nebyli informování ani po přezkoumání Obecním úřadem. V konečném důsledku by dnešní schválení mohlo vést k soudnímu napadení platnosti podpisů a zpochybnění referenda. Žádáme proto Obecní úřad Žitenice, aby opětovně, dle z. č. 22/2004 Sb. o místním referendu přezkoumal Návrh přípravného výboru na konání místního referenda v obci Žitenice, Pohořany a Skalice u Žitenic ve věci nákupu zámku v Žitenicích a jako bezvadný jej předložil zastupitelstvu obce Žitenice k projednání na nejbližším řádném veřejném zasedání.“ Usnesení o protinávrhu bylo zastupitelstvem obce schváleno, a tudíž o návrhu na vyhlášení místního referenda rozhodováno nebylo.

17. Podle § 10 odst. 1 zákona o místním referendu, který upravuje náležitosti návrhu přípravného výboru, musí návrh obsahovat označení území, na němž se konání místního referenda navrhuje, znění otázky, popřípadě otázek, navržené k rozhodnutí v místním referendu, odůvodnění návrhu, odhad nákladů spojených s provedením místního referenda a realizací rozhodnutí přijatého v místním referendu a způsob jejich úhrady z rozpočtu obce, popřípadě statutárního města, označení zmocněnce z členů přípravného výboru, jména a příjmení členů přípravného výboru, jejich datum narození, místo, kde jsou přihlášeni k trvalému pobytu, a jejich vlastnoruční podpisy. Mezi účastníky přitom není sporu o tom, že návrh, který navrhovatel dne 7. 6. 2024 podal, všechny vyjmenované zákonné náležitosti splňuje.

18. Jak plyne z citovaného ustanovení, není zákonnou náležitosti návrhu podaného přípravným výborem uvedení termínu, v němž má být místní referendum konáno. Je tomu tak proto, že není povinností přípravného výboru uvést v návrhu termín konání místního referenda, ale je to jeho právem, což vyplývá z § 15 zákona o místním referendu (místní referendum se koná nejpozději do 90 dnů od jeho vyhlášení, není–li v návrhu přípravného výboru uvedena doba pozdější). Proto, pokud by snad vznikly pochybnosti o termínu, v němž přípravný výbor navrhl konání místního referenda, nemohou tyto pochybnosti založit vadnost návrhu, v jejímž důsledku zastupitelstvo obce návrh neprojedná. Jednak k takovému postupu není oprávněn, neboť bezvadnost návrhu podle § 12 zákona o místním referendu může posoudit toliko obecní úřad, a jednak neuvedení, event. neurčité uvedení termínu konání místního referenda, není vadou návrhu. Je současně přípustné, pokud přípravný výbor ve svém návrhu termínuje místní referendum na dobu souběžného hlasování ve volbách, o nichž je vědomost, že v budoucnosti nastanou, jen není dosud přesně určeno kdy (dies certus an, incertus quando). K tomu soud odkazuje na rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 5. 3. 2015, č. j. Ars 11/2014–42.

19. Bez ohledu na výše uvedené soud konstatuje, že z předložených listin vyplývá, že navrhovatel ve svém jediném návrhu předloženém obecnímu úřadu zcela jednoznačně a bez jakýchkoliv pochybností požadoval vyhlásit místní referendum v termínu současně s nejbližšími volbami do zastupitelstev krajů, a to ve dnech 20. – 21. 9. 2024. Je zcela evidentní, že uvedením tohoto termínu sledoval zvýšení pravděpodobnosti, že výsledky referenda budou co do účasti platné. Zákon o místním referendu přitom výslovně možnost konat místní referendum souběžně s volbami předvídá a pro ten případ stanoví, že v takovém případě se hlasování v místním referendu, stejně tak jako tradičně ve volbách, koná ve dvou dnech, jinak se hlasování v místním referendu koná jen v jednom dni (§ 5 odst. 1 zákona o místním referendu). Vzhledem k tomu, že v době podání navrhovatel již znal prezidentem republiky vyhlášený termín těchto voleb, uvedl jej do návrhu, a to jediného návrhu, který obecnímu úřadu k projednání předložil (dne 7. 6. 2024). Žádný jiný návrh, jímž by navrhovatel požadoval vydání rozhodnutí o vyhlášení místního referenda, obecnímu úřadu doručen nebyl.

20. Zastupitelstvo obce ve své podstatě odmítlo návrh projednat proto, že navrhovatel při získávání podpory oprávněných osob (osoby, které mají právo volit do zastupitelstva obce) předkládal krom podpisového archu i připravovaný návrh, v němž byl uveden jiný termín konání referenda ve vztahu k navrhovatelem předpokládanému termínu voleb. Takový důvod odmítnutí projednání návrhu je nejen alibistický, ale rovněž v rozporu se zákonem.

21. Podle § 10 odst. 2 a § 11 odst. 1, 2 zákona o místním referendu tvoří součást návrhu podpisová listina s očíslovanými podpisovými archy. Každý podpisový arch musí obsahovat označení území, na němž se má místní referendum konat, znění otázky, popřípadě otázek, navržené k rozhodnutí v místním referendu, jména a příjmení členů přípravného výboru a jejich adresu, upozornění pro oprávněné osoby podporující konání referenda tohoto znění: „Ten, kdo podepíše vícekrát tentýž návrh na konání místního referenda nebo kdo podepíše podpisovou listinu, ač není oprávněnou osobou podle zákona o místním referendu, nebo kdo v podpisové listině uvede nepravdivé údaje, dopouští se přestupku, za který mu může být uložena pokuta do výše 3 000 Kč.“ Oprávněná osoba podporující konání místního referenda uvede na podpisovém archu své jméno, příjmení, datum narození, adresu a připojí vlastnoruční podpis.

22. Citované ustanovení tedy nestanoví jako zákonnou náležitost podpisové listiny (podpisového archu) uvedení termínu navrhovaného pro konání místního referenda, ani z něho nikterak nevyplývá, že by měly být oprávněné osoby před nebo při podpisu o datu konání místního referenda informováni. Skutečnost, že z předložených listin plyne, že oprávněné osoby byly informováni o tom, že v návrhu bude stanoven termín konání referenda 4. – 5. 10. 2024, nemůže zpochybnit jejich vůli podpořit místní referendum o předmětné otázce. Smysl existence místního referenda spočívá v možnosti občanů vyjádřit jeho prostřednictvím politicky validně svůj názor (k tomu srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 2. 10. 2014, čj. Ars 3/2014–41). Soudu není zřejmé, jakým způsobem mohl ovlivnit původně zamýšlený (odhadovaný termín konání voleb do zastupitelstev krajů) termín konání referenda názor oprávněných osob na konání referenda ohledně nabytí vlastnictví „zámku Žitenice“ obcí. Obsah a smysl ve vztahu k položené otázce zůstal stejný, neměnný, a to bez ohledu na den, v němž měly oprávněné osoby k této otázce formou referenda vyjádřit svou vůli.

23. Z výše uvedeného tedy vyplývá, že zastupitelstvo další účastnice řízení porušilo § 12 zákona o místním referendu, když bez zákonného oprávnění posuzovalo náležitosti návrhu přípravného výboru, tedy nahrazovalo bez zákonného pověření činnost obecního úřadu. Současně pak porušilo § 13 zákona o místním referendu, neboť toto zákonné ustanovení neumožňuje zastupitelstvu obce jiné rozhodnutí o návrhu přípravného výboru, než buď místní referendum vyhlásit a stanovit den jeho konání, a to v případě, že lze o navržené otázce místní referendum konat [§ 13 odst. 1 písm. a)] a nebo v případě, že o navržené otázce nelze místní referendum konat, rozhodnout o tom, že místní referendum nevyhlásí [§13 odst. 1 písm. b)]. Jakékoli jiné rozhodnutí, resp. v daném případě nerozhodnutí, o podaném návrhu zákon nepřipouští. Jestliže zastupitelstvo další účastnice řízení o návrhu nerozhodlo, pak bylo na soudu, aby k návrhu navrhovatele sám posoudil, zda lze místní referendum vyhlásit, tedy zda lze o navržené otázce místní referendum konat, a následně o tomto návrhu rozhodnout.

24. Soud neshledal, že by navržená otázka, o níž se má místní referendum konat, spadala pod některý z důvodů nepřípustnosti konání místního referenda vymezených v § 7 zákona o místním referendu. Místní referendum je způsob, jakým mohou občané obce rozhodovat o záležitostech, které se jich bezprostředně dotýkají. Rozhodují v něm o otázkách, které spadají do samostatné působnosti obce, tedy o věcech místní samosprávy. Podle § 85 písm. a) zákona č. 128/200 Sb., o obcích, je zastupitelstvu obce vyhrazeno rozhodování o nabytí a převodu hmotných nemovitých věcí. Není tedy pochyb o tom, že o otázce, zda má obec Žitenice podniknout kroky k získání vlastnictví „zámku Žitenice“, je konání místního referenda přípustné. Soud proto tímto svým rozhodnutím vyhlásil místní referendum na území obce Žitenice o otázce: „Souhlasíte s tím, aby obec Žitenice podnikla veškeré potřebné kroky k tomu, aby se stala vlastníkem souboru nemovitostí souhrnně označených jako „zámek Žitenice“ (pozemky p. č. st. XA, XB, XC, XD, XE, XF, a p.p. č. XG, XH, XI, XJ, XK, XL, XM, XN, XO, XP, to vše v k. ú. X a stavby na těchto pozemcích)?“ 25. Dle § 13 odst. 1 písm. a) zákona o místním referendu, pokud zastupitelstvo obce rozhodne o vyhlášení místního referenda, stanoví zároveň den jeho konání. Vzhledem k tomu, že soud vstupuje za dané situace do postavení zastupitelstva obce, neboť jeho rozhodnutí o vyhlášení místního referenda nahrazuje právě rozhodnutí zastupitelstva obce, musel soud stanovit i den konání místního referenda. Přípravný výbor navrhl, aby se referendum konalo v termínu, na který byly vyhlášeny volby do zastupitelstev krajů, a to ve dnech 20. – 21. 9. 2024. Soud neshledal žádného důvodu, pro který by tomuto navrhovanému termínu, již s ohledem na hospodárnost a efektivitu souběhu místního referenda a voleb, nemohlo býti vyhověno. Proto stanovil, že se místní referendum uskuteční ve dnech 20 a 21. 9. 2024.

26. Rozhodnutí soudu nahrazuje přijaté usnesení zastupitelstva další účastnice řízení, přičemž podle § 13 odst. 3 věty poslední zákona o místním referendu platí, že ode dne vyhlášení místního referenda do dne vyhlášení jeho výsledků nepřísluší orgánům obce rozhodovat o věci, která je předmětem otázky ve vyhlášeném místním referendu.

27. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn § 93 odst. 4 s. ř. s., podle něhož v řízení ve věcech místního referenda nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení.

28. Závěrem soud doplňuje, že usnesení bude doručeno účastníkům a současně bude vyvěšeno na úřední desce soudu. Soud zároveň připomíná, že další účastnice řízení tím není zbavena své povinnosti umístit písemné vyhotovení usnesení neprodleně po jeho obdržení na úřední desce, ačkoli vyvěšení bude mít v tomto případě již jen informativní povahu (§ 13 odst. 2 věta poslední zákona o místním referendu).

Poučení

Návrh Vyjádření další účastnice řízení Posouzení věci soudem