116 C 318/2022-124

Rubrum

Okresní soud v Karviné - pobočka v Havířově rozhodl samosoudkyní Mgr. Ivanou Josiekovou ve věci žalobkyně: [osobní údaje žalobkyně] zastoupená advokátem [údaje o zástupci] proti žalované: [osobní údaje žalované] zastoupená advokátem [údaje o zástupci] pro 25 750 Kč s příslušenstvím takto:

Výrok

I. Žaloba, kterou se žalobkyně domáhá zaplacení částky 25 750 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 3 554,35 Kč s kapitalizovaným úrokem ve výši 14 173,55 Kč, se zákonným úrokem ve výši 10 % ročně z částky 15 214,83 Kč od [datum] do zaplacení a spolu s úrokem ve výši 29 % ročně, se zamítá.

II. Žalobkyně je povinna zaplatit na náhradě nákladů řízení žalované částku, jejíž výše bude určena samostatným rozhodnutím soudu, a to České republice na účet Okresního soudu v Karviné do tří dnů od právní moci tohoto usnesení.

Odůvodnění

1. Žalobou došlou soudu dne [datum] se žalobkyně domáhá zaplacení shora uvedené částky. Mezi právním předchůdcem žalobkyně společností [právnická osoba], [IČO], a žalovanou došlo dne [datum] k uzavření smlouvy o zápůjčce [číslo] (dále jen„ smlouva“), jejíž nedílnou součástí jsou smluvní podmínky otištěné na zadní straně smlouvy (dále jen„ podmínky“). Právní předchůdce žalobkyně poskytl žalované peněžní prostředky ve výši 30 000 Kč (dále jen„ zápůjčka“ nebo„ jistina“) v hotovosti v den uzavření smlouvy, což žalovaná potvrdila svým podpisem smlouvy. Žalovaná se ve smlouvě zavázala zaplatit částku ve výši 25 750 Kč, která představuje součet kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 5 366 Kč s úrokovou sazbou ve výši 29 % ročně sjednanou na druhé straně smlouvy, odměny za zpracování a doručení ve výši 7 760 Kč a částku za administrativní činnost (komfortní splácení v hotovosti) ve výši 12 624 Kč, (dále jen„ poplatek“). Tuto částku se žalovaná zavázala uhradit v hotovosti v 60týdenních (sedmidenních) splátkách po 930 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na [datum], nejpozději tohoto dne je povinna žalovaná zaplatit celkovou dlužnou částku. Žalovaná nehradila sjednané splátky řádně a včas, čímž porušila podmínky smlouvy. Ke dni [datum] činila dlužná jistina částku 15 214,83 Kč a dlužný poplatek částku 10 535,17 Kč. Dále nebylo uhrazeno ničeno. Ke dni postoupení [datum] činila výše pohledávky bez příslušenství za žalovanou částku 44 379,71 Kč. Její příslušenství tvoří úroky a zákonné úroky z prodlení. Součástí částky 44 379,71 Kč je i navýšení účtované původním věřitelem, které však žalobkyně vůči žalované neuplatňuje. Žalobkyně tedy požaduje po žalované zaplacení celkové dlužné částky ve výši 25 750 Kč sestávající se z dlužné jistiny ve výši 15 214,83 Kč a dlužné částky poplatku ve výši 10 535,17 Kč, kapitalizovaných úroků ve výši 14 173,55 Kč, kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení ve výši 3 554,35 Kč, úroků ve výši 29 % ročně z dlužné jistiny od [datum] do zaplacení, úroků z prodlení v zákonné výši 10 % ročně z dlužné jistiny od [datum] do zaplacení. Žalovaná uhradila celkem 30 000 Kč. Právní předchůdce žalobkyně posoudil s odbornou péčí schopnost žalované požadovanou zápůjčku splácet. Zejména provedl vyhodnocení informací požadovaných a získaných od žalované před uzavřením předmětné smlouvy o zápůjčce. Žalovaná byla dotazována na své rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry a tyto informace byly ověřovány oproti dokladům vyžádaných od žalované. Poskytnuté informace byly zaznamenány do zákaznické karty žalované a byly ověřeny doklady uvedenými v části zákaznické karty nazvané„ ověřené dokumenty“, mezi které patří zejména pracovní smlouva, výplatní pásky za poslední 3 měsíce předcházející žádosti o poskytnutí zápůjčky a nájemní/podnájemní smlouva. Tato skutečnost je potvrzena i v samotné předmětné smlouvě, ve které je přímo nad podpisem žalované mj. uvedeno, že zákazník potvrzuje, že před uzavřením smlouvy poskytl úplné a pravdivé údaje nezbytné pro posouzení své schopnosti splácet poskytnutou zápůjčku a je si vědom, že si věřitel tyto informace ověřil a vyhodnotil, že je schopen věřiteli splatit celkovou dlužnou částku v souladu s podmínkami smlouvy. Dále je zde uvedeno, že si je zákazník vědom všech rizik se smlouvou o zápůjčce spojených, porozuměl jim a nepovažuje vzájemná plnění ze smlouvy za plnění v hrubém nepoměru. Žalované se dostalo vysvětlení zejména standardních informací a obsahu a dopadů navrhované smlouvy včetně důsledků případného prodlení, aby byla schopna posoudit, zda návrh smlouvy odpovídá jejím potřebám a finanční situaci. Právní předchůdce žalobkyně vycházeje ze zásady presumpce poctivosti jednání spolukontrahenta neměl důvod pochybovat správnosti a pravdivosti tvrzení žalované, která jsou zaznamenána v zákaznické kartě, a poctivosti jejího jednání. Nadto by se žalovaná, v případě uvedení nepravdivých či hrubě zkreslených údajů nebo zamlčení podstatných údajů, mohla dopustit trestného činu úvěrového podvodu dle ust. § 211 trestního zákoníku. V důsledku takto učiněného posouzení schopnosti žalované splácet spotřebitelský úvěr, byla teprve s žalovanou uzavřena smlouva. Pro případ, že by však soud přes výše uvedené shledal, že žalobkyně dostatečně neprokázala splnění zákonné povinnosti dle ust. § 84 - § 89 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, žalobkyně si dovoluje upozornit nadepsaný soud, že předmětná smlouva byla uzavřena po datu nabytí účinnosti zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (tj. [datum]) a neprokázání splnění této povinnosti tak nezpůsobuje absolutní neplatnost předmětné smlouvy. Pohledávka vyplývající z výše uvedené smlouvy, včetně příslušenství, se všemi právy s ní spojenými, byla ze strany společnosti [právnická osoba] postoupena na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] žalobkyni jako novému věřiteli, a to s účinností k témuž dni. Postoupení pohledávky bylo žalované písemně oznámeno dopisem zaslaným doporučeně.

2. Žalovaná s žalobou nesouhlasila. Dne [datum] byla uzavřena smlouva o zápůjčce [číslo] (dále jen„ smlouva“). Na základě smlouvy byla žalované poskytnuta finanční částka ve výši 30 000 Kč s tím, že žalovaná se zavázala spolu s jistinou zápůjčky zaplatit částku ve výši 25 750 Kč, tvořenou součtem kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 5 366 Kč, s úrokovou sazbou ve výši 29 % ročně, odměnou za pracování a doručení ve výši 7 760 Kč a částkou za administrativní činnost ve výši 12 624 Kč. Žalovaná se celkovou částku ve výši 55 750 Kč zavázala uhradit v 60týdenních splátkách, přičemž splatnost 1. splátky nastala ke dni [datum] a splatnost poslední splátky nastala [datum]. Žalovaná uzavřela předmětnou smlouvu na naléhání svého známého [jméno] [příjmení] nar. [datum], který ji přesvědčil, že potřebuje finanční prostředky na opravu havarovaného vozidla, a protože žalovaná neměla dostatek finančních prostředků, přesvědčil ji, aby si sjednala s nebankovní institucí zápůjčku. Žalovaná smlouvu o zápůjčce sjednala, peníze převzala a následně předala shora jmenovanému. [jméno] [příjmení] byl pravomocně odsouzen rozsudkem Okresního soudu ve Frýdku-Místku ze dne 10. 6. 2020, č.j. 4 T 37/2020-523. K částečnému hrazení pohledávky předložila žalobkyně tabulku umoření. Z této vyplývají dílčí úhrady provedené žalovanou následujícím způsobem: dne [datum] předáno 30 000 Kč do rukou žalované, 1. splátka dne [datum] ve výši 1 000 Kč, 2. splátka dne [datum] ve výši 2 000 Kč, 3. splátka dne [datum] ve výši 2 000 Kč, 4. splátka dne [datum] splátka 3 000 Kč, 5. splátka dne [datum] e výši 500 Kč, 6. splátka dne [datum] ve výši 2 000 Kč, 7. splátka dne [datum] ve výši 1 000 Kč, 8. splátka dne [datum] ve výši 500 Kč, 9. splátka dne16. 7. 2018 ve výši 500 Kč, 10. splátka dne [datum] ve výši 500 Kč, 11. splátka dne [datum] ve výši 1 500 Kč, 12. splátka dne [datum] ve výši 1 000 Kč, 13. splátka dne [datum] ve výši 5 000 Kč, 14. splátka dne [datum] ve výši 2 000 Kč, 15. splátka dne [datum] ve výši 1 000 Kč, 16. splátka dne [datum] splátka 1 000 Kč, 17. splátka dne [datum] splátka 1 000 Kč, 18. splátka dne [datum] ve výši 1 000 Kč, 19. splátka dne [datum] ve výši 1 000 Kč, 20. splátka dne [datum] ve výši 500 Kč, 21. splátka dne [datum] ve výši 2 000 Kč. Dle karty společnosti [právnická osoba], do níž byly jejím pracovníkem zaznamenávány jednotlivé hotovostní úhrady a kterou má žalovaná k dispozici, byly některé splátky uhrazeny žalovanou dříve, než jak jsou evidovány v tabulce umoření předložené žalobkyní. Ve skutečnosti některé tyto splátky proběhly v následujících datech 2. splátka dne [datum] ve výši 2 000 Kč, 6. splátka dne [datum] splátka 2 000 Kč, 9. splátka dne [datum] splátka 500 Kč, 10. splátka dne [datum] ve výši 500 Kč, 12. splátka dne [datum] ve výši 1 000 Kč, 13. splátka dne [datum] ve výši 5 000 Kč, 14. splátka dne [datum] ve výši 2 000 Kč, 15. splátka dne [datum] ve výši 1 000 Kč Tyto chyby mají za následek nesprávnost výpočtu jednotlivě požadovaných úroků a úroků z prodlení, jakož i jejich kapitalizovaných částek. Celá poskytnutá půjčka včetně souvisejících nákladů byla splatná ke dni [datum], k tomuto dni nastala splatnost veškerého dosud neuhrazeného dluhu, který v té době činilo 35 250 Kč. Žalovaná po tomto datu začala již aktivně řešit svoji situaci a dne [datum] prostřednictvím svého právního zástupce podala na [jméno] [příjmení] trestní oznámení pro podvod. Žalovaná však jako osoba čestná chtěla společnosti navrátit finanční částku, kterou od společnosti skutečně dostala do rukou, a to 30 000 Kč, nikoli však více. Žalovaná proto i po splatnosti celého dluhu uhradila ještě 8 částečných splátek, poslední dne [datum], které v součtu umořily poskytnutou zápůjčku ve výši 30 000 Kč. S ohledem na skutečnost, že se žalovaná stala obětí trestného činu, však žalovaná neměla při hrazení těchto částečných plnění v úmyslu hradit ničeho dalšího. Žalovaná opakovaně odmítala hradit na zbývající dluh ve výši 25 750 Kč cokoli dalšího a těmito částečnými plněními v žádném případě konkludentně neuznala zbývající dluh. Žalovaná byla opakovaně telefonicky kontaktována ze strany společnosti [právnická osoba], rovněž i pracovníkem této [právnická osoba] [celé jméno svědka], který u ní prováděl inkaso splátek, s výzvami k úhradě zbývající dluhu. Klientka v telefonických hovorech upozorňovala společnost [právnická osoba] na skutečnost, že byla podvedena a že společnosti uhradila poskytnou jistinu zápůjčky a nehodlá již společnosti hradit ničeho dalšího. Žalovaná tyto telefonní hovory samozřejmě nemá archivované, nicméně disponuje alespoň některými emaily, kterými ji pracovníci inkasní společnosti pracující pro [právnická osoba] kontaktovali za účelem uhrazení dluhu. Z těchto e-mailů vyplývá, že řešení dluhu ze smlouvy o zápůjčce s žalovanou probíhalo opakovaně již od roku listopadu 2019, přičemž žalovaná jim dokonce k podpoře svého stanoviska, že dlužnou jistinu dle plánu uhradila a nehodlá hradit ničeho a že je obětí trestného činu, poslala odsuzující rozsudek Okresního soudu ve Frýdku-Místku ze dne [datum]. Žalovaná má za to, že z jejího chování učiněného po poskytnutí částečných plnění je jednoznačně zřejmé, že nad rámec částky 30 000 Kč nehodlá hradit ničeho. Žalovaná má tak za to, že celý zbývající dluh ve výši 25 750 Kč včetně patřičného příslušenství, byl ke dni [datum] promlčen a žalobkyně tak nemá nárok na úhradu ničeho. Dle výše uvedeného je zřejmé, že se žalovaná stala obětí trestného činu a částky požadované k zaplacení po žalované jsou v rozporu s dobrými mravy. Žalobkyně má za to, že prokázala svůj úmysl uhradit původnímu věřiteli pouze zapůjčenou částku ve výši 30 000 Kč, což žalovaná splnila, nikoliv však více, neboť se stala obětí trestného činu podvodu. Žalovaná má za to, že dluh požadovaný v žalobě je promlčen ke dni [datum]. V případě, že však soud neshledá dluh požadovaný žalobou k úhradě za promlčený, má žalovaná za to, že tzv. poplatek, který byla žalovaná povinna spolu s jistinou uhradit, je v rozporu s dobrými mravy a zároveň neplatně sjednaný. Uvedený poplatek se dle smlouvy skládá ze smluvního úroku ze smlouvy o zápůjčce ve výši 5 366 Kč, dále částky za zpracování, doručení a flexibilní splácení ve výši 7 760 Kč a částky za administrativní činnost a komfortní splácení ve výši 12 624 Kč. Dle smlouvy o zápůjčce je mezi stranami sjednán smluvní úrok ve výši 29 % ročně, což dle žalované je úrok v nepřiměřené výši odporující dobrý mravům. Dále dle čl. 2 smluvních podmínek je účtována částka za zpracování, doručení a flexibilní splácení ve výši 7 760 Kč, která má zahrnovat zpracování zápůjčky, tj. administraci související s uzavřením smlouvy, zavedením jej do evidence a zpracování nezbytných podkladů, a dále doručení zápůjčky, tj. činnost spojenou s osobním doručením a vyplacením zapůjčené částky. Žalovaná má však za to, že tato část poplatku je vůči žalované jako spotřebiteli v neúměrné výši a odporující dobrým mravům. Dále dle čl. 2 smluvních podmínek je účtována částka za administrativní činnost a komfort splácení ve výši 12 624 Kč, která má zahrnovat administrativní činnost, tj. zpracování splátek a aktualizaci účtu, preventivní činnosti pro případy nesplácení ve formě telefonické či písemné komunikace, zákaznická podpora na lince, možnost vyhotovení duplikátu karty splátek a mimořádné přijetí a zpracování splátky na pobočce společnosti [právnická osoba] Rovněž tato částka zahrnuje hotovostní režim splátek, což zahrnuje výběr splátek v bydlišti zákazníka a převoz hotovosti od zákazníka, návštěvy zákazníka v místě jeho bydliště v termínech řádných i mimořádných splátek a telefonické či osobní sjednání času návštěvy zákazníka zástupcem. Žalovaná má však za to, že tato část poplatku je vůči žalované jako spotřebiteli v neúměrné výši a odporující dobrým mravům. Žalovaná se domnívá, že celkově účtovaný poplatek ze smlouvy o zápůjčce ze dne [datum] v souhrnné výši 25 750 Kč je plněním, jehož majetková hodnota je k poskytnuté jistině zápůjčky v hrubém nepoměru a jako takové pak je dílčí ujednání smlouvy o zápůjčce ve vztahu k tomuto poplatku neplatné. V návaznosti na takový závěr by pak žalovaná již měla uhrazenou celou dlužnou jistinu ve výši 30 000 Kč. Žalovaná má s ohledem na výše uvedené za to, že žaloba je nedůvodná, a proto navrhuje její zamítnutí.

3. Podáním ze dne [datum] se ve věci vyjádřila žalobkyně. Žalovaná na pohledávku hradila i po uplynutí sjednané doby řádného trvání smlouvy, tj. po splatnosti poslední sjednané splátky, tj. po [datum]. Na pohledávku žalovaná hradila po ukončení sjednaného splátkového kalendáře v období od [datum] do [datum]. S ohledem na výše prokázanou skutečnost, že v okamžiku každé výše uvedené platby po splatnosti dluhu nebyl závazek promlčen (ani nemohlo dojít k jeho promlčení), tedy žalovaná každou platbou uhrazenou po [datum] v souladu s ust. § 2054 odst. 2 o.z. uznala svůj dluh a desetiletá promlčecí lhůta se od každé provedené platby prodlužovala vždy o deset let. Poslední platbu žalovaná uhradila dne [datum]. Žalobce podal žalobu dne [datum]. K promlčení pohledávek tedy nedošlo a nemohlo dojít, neboť k promlčení dojde nejdříve [datum]. V této souvislosti si žalobce dovoluje poukázat např. na rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 21. 2.2 014 sp. zn. 23 Cdo 405/2013:„ Zákon tedy nelze vykládat jen z jeho slov, ale je nutno přihlížet především k jeho smyslu. S ohledem na uvedené výkladové pravidlo, dospěl Nejvyšší soud k závěru, že smyslem a účelem ustanovení zákona o uznání závazku částečným plněním bylo zakotvit zásadu, že pokud osoba bez dalšího částečně plní na svůj dluh, je jejím úmyslem plnit na existující dluh, jestliže výslovně neuvede, že částečným plněním dluh plně neuznává. Naopak druhá strana závazkového vztahu (věřitel), na jejíž dluh je plněno, je s ohledem na zásadu poctivosti formulovanou v § 6 o.z. oprávněna očekávat, že dlužník, který bez dalšího plní na existující dluh částečným plnění, a to i prostřednictvím třetí osoby se souhlasem dlužníka, že závazek vůči ní uznává.“, srov. také usnesení Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 23 Cdo 2914/2015, ze dne 19. 1. 2016, cit.:„ Jestliže zde dlužník v několika splátkách hradil část dluhu a z jeho jednání vyplývalo, že má v úmyslu věřitelům hradit celou částku, což uvedl na schůzce účastníků, pak z jeho námitek vznesených poprvé až 8 měsíců po první platbě, resp. z žádosti o vrácení uhrazené částky uplatněné až po 11 měsících od provedení první platby nelze dovodit, že k uznání zbytku dluhu nedošlo. Námitky vznesené s takovým časovým odstupem po provedených platbách a učiněné v reakci na výzvu věřitelů k uhrazení zbytku částky lze považovat za účelové jednání dlužníka a nelze je posoudit jako relevantní skutečnost, která by zpochybnila uznání závazku dlužníkem.“). Žalobce si dále dovoluje poukázat také na rozhodnutí KS v [obec] sp. zn. 122 ICm 1511/2013 ze dne 4. 7. 2013, cit.:„ Na žalovaném tedy leželo důkazní břemeno ve vztahu k prokázání, že částečným plněním nedošlo k uznání zbytku dluhu. Žalovaný ostatně ani netvrdil, že by nějakým svým úkonem, a to ať písemným či konkludentním, zbytek dluhu neuznával. Fikcí trvání závazku dochází k přenesení důkazního břemene na dlužníka. Dlužník nenavrhl ani neoznačil žádný důkaz k prokázání svých tvrzení ve smyslu shora uvedeného zákonného ustanovení. Za této situace pak soud dospěl k závěru, že částečnou úhradou faktury došlo k uznání i zbytku dluhu (viz rozhodnutí NS ČR sp. zn. 32 Cdo 170/2010).“). Žalovaná ve svém podání uvádí, že smlouvu podepsala, ale peníze byly pro pana [jméno] [příjmení]. Toto tvrzení žalované je dle názoru žalobce pouze obecné a ničím nepodložené, žalovaná neuvádí žádné konkrétní skutečnosti. S tímto tvrzením žalobce zásadně nesouhlasí, neboť přímo ve smlouvě je uvedeno:„ Zákazník podpisem této smlouvy potvrzuje, že při uzavření smlouvy od Providentu v místě jeho bydliště převzal v hotovosti celou výše uvedenou částku zápůjčky.“, což žalovaná stvrdila svým podpisem. Žalobce má tak, za to, že dostatečně prokázal, že žalované byla v den uzavření smlouvy vyplacena hotovost ve výši 30 000 Kč. Mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovanou došlo dne [datum] k uzavření smlouvy o zápůjčce [číslo]. Dle smluvního ujednání jsou nedílnou součástí této smlouvy smluvní podmínky smlouvy o zápůjčce otištěné na zadní straně smlouvy. V souvislosti s poskytnutou půjčkou se žalovaná ve smlouvě zavázala zaplatit právnímu předchůdci žalobkyně částku ve výši 25 750 Kč, jenž představuje součet kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 5 366 Kč, s úrokovou sazbou ve výši 29 % ročně sjednanou na str. 2 smlouvy, odměny za administrativní zpracování půjčky ve výši 7 760 Kč a nákladů za hotovostní inkaso splátek ve výši 12 624 Kč Smluvní úrok ve výši 29 % ročně je tedy žalobcem požadován v souladu na str. 2 z předmětné smlouvy. Žalobkyně si v této souvislosti dovoluje poukázat na rozhodnutí Nejvyššího soudu v ČR sp. zn. 33 Odo 47/2002 ze dne 4. 3. 2002, který se zabývá otázkou sjednání smluvních úroků„ V rozporu s dobrými mravy nemůže být ujednání smluvních úroků poskytnutých podle § 658 obč. zák. Smluvní úroky představují odměnu za poskytnutou půjčku,“ Žalobkyně si v této souvislosti dovoluje poukázat na rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 32 Cdo 659/2010 ze dne 14. 6. 2011. Žalobkyně je dále přesvědčena, že požadovaná výše úroků a nákladů není v rozporu s dobrými mravy. V případě, že by soud dospěl k jinému závěru, pak je povinen zkoumat a posoudit, v jaké výši není rozporná s dobrými mravy a požívá tudíž právní ochrany a jaké výši nikoliv. V této souvislosti je potřeba přihlédnout zejména k těm skutečnostem, že předmětem uvedené smlouvy bylo poskytnutí zápůjčky za rizikovějších podmínek, než tak činí banky, není vyžadováno žádné zajištění, zápůjčka byla žalované poskytnuta ve velmi krátkém časovém úseku a žalovaná nemusela vynakládat žádné další finanční prostředky na jejich splácení. Nejvyšší soud ČR ve svém rozhodnutí sp. zn. 33 Odo 234/2005 ze dne 24. 1. 2007, s poukazem na jiné své rozhodnutí sp. zn. 21 Cdo 1484/2004 ze dne 15. 12. 2004, konstatoval, že nepřiměřeným úrokem je zpravidla úrok sjednaný ve výši, která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jeho sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů nebo zápůjček. Lze však připustit, že v závislosti na okolnostech konkrétního případu nemusí být nepřiměřený ani úrok, který je dvojnásobkem či trojnásobkem úrokové míry peněžních ústavů, a to zejména s přihlédnutím k obecně známé skutečnosti, že tyto zápůjčky mají pro věřitele na rozdíl od zápůjček či úvěrů poskytovaných peněžními ústavy výrazně vyšší míru rizikovosti. Pokud si tedy strany ujednají, že jedna zapůjčí druhé finanční prostředky s obvyklým úrokem a tato druhá strana tyto prostředky první straně nevrátí, tak je to právě žalovaná, která, na rozdíl od žalobkyně, svou povinnost ze smlouvy vůbec nesplnila. Žalobkyně se dále domnívá, že způsob sjednání poplatku ve smlouvě jednou zcela jednoznačnou částkou, obsaženou hned pod sjednanou částkou zápůjčky a uvedenou stejnou formou a stejně výrazně jako výše zápůjčky, je pro žalovanou jako spotřebitele přehledné, jednoznačné a příznivé. Žalované bylo tak ihned zřejmé, kolik činí její závazek. Žalobkyně je přesvědčena, že ujednání smluvních stran o povinnosti žalovanou platit úroky a náklady, ve smlouvě označené jako„ poplatek“ ve výši 25 750 Kč, nelze posoudit jako neplatné podle ust. § 580 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku jako celek. K takovému závěru by bylo možné dojít pouze tehdy, pokud by bylo možné označit jakoukoliv dohodu o úrocích či nákladech ve smlouvě o zápůjčce za neplatné pro rozpor s dobrými mravy. Tak ale tomu v daném případě není, neboť je zcela obvyklé, že zápůjčky bývají poskytovány oproti povinnosti zaplatit úroky (ustanovení § 2392 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., o.z. s touto možností přímo počítá) a zákonu neodporuje ani sjednání poplatku odpovídajícího nákladům souvisejícím s poskytnutím zápůjčky, a strany jím tak naplnily svou smluvní svobodu, jak potvrdil i Ústavní soud v již zmiňovaném rozhodnutí. Úrok byl mezi stranami sjednán na základě ust. § 2392 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., o.z, a je vyčíslený na dobu trvání smluvního vztahu (tj. od uzavření smlouvy do data poslední řádné splátky dle sjednaného splátkového kalendáře) za předpokladu, že splátkový kalendář bude ze strany žalovaného splácen řádně ve sjednané výši a včas. Úrok v částce 5 366 Kč tak představuje cenu za finanční kapitál poskytnutý žalované na sjednanou dobu. Poplatek za zpracování, doručení a flexibilní splácení je pak paušální cenou za plnění a služby související s poskytnutím zápůjčce, které budou žalované ze strany věřitele poskytovány minimálně po dobu, na kterou byla smlouva sjednána. Představuje cenu plnění ve smyslu ust. § 1813, druhá věta zákona č. 89/2012 Sb., o.z., a tudíž se na ujednání o něm nevztahuje požadavek přiměřenosti, jak jej vymezuje ust. § 1813, věta první, tohoto zákona. Žalobkyně v této souvislosti odkazuje na stanovisko občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu ze dne [datum] sp. zn. Cpjn 203/2013. Administrativní činnost zahrnuje zejména správu interního systému věřitele, vyhledávání„ žadatele o zápůjčku“ v databázi o spotřebitelích za účelem posouzení schopnosti splácet úvěr, činnost pracovníků při zadávání dat ze sjednané smlouvy do interního systému a zákaznickou podporu. [příjmení] za administrativní činnost a komfortní splácení pak představuje výběr jednotlivých splátek v den jejich splatnosti obchodním zástupcem právního předchůdce žalobkyně přímo v místě bydliště žalované. Žalovaná si při sjednávání smlouvy zvolila tento způsob splácení předmětné pohledávky, přičemž byla vyrozuměna o tom, že tato služba je volitelnou složkou zápůjčky a je zpoplatněna. Tento poplatek v podstatě také nahrazuje náklady, které by žalovaná při splácení zápůjčky musela jinak hradit provozovateli poštovních služeb např. za platbu prostřednictvím poštovní poukázky nebo bance.

4. Soud provedl dokazování a vzal za prokázáno:

5. Smlouvou o zápůjčce – zelená v hotovosti ze dne [datum], že mezi společností [právnická osoba], a žalovanou byla uzavřena předmětná smlouva o zápůjčce [číslo]. Žalovaná je identifikována osobními údaji. Výše zápůjčky činí 30 000 Kč, poplatek 25 750 Kč, z toho úrok 5 366 Kč, částka za zpracování, doručení a flexibilní splácení 7 760 Kč, částka za administrativní činnost a komfortní splácení 12 624 Kč. Celková dlužná částka činí 55 750 Kč. Žalovaná se zavázala zápůjčku splácet v 60týdenních splátkách ve výši 930 Kč, když první týdenní splátku je zákazník povinen zaplatit do 7 kalendářních dnů od data uzavření smlouvy a každou další týdenní splátku až po předposlední vždy poslední den dalšího následujícího týdenního období. Poslední týdenní splátka ve výši 880 Kč je splatná posledního dne dalšího následujícího týdenního období. Žalovaná převzala předmětnou částku v hotovosti při uzavření smlouvy. RPSN činí 228,36 % Smlouva je podepsána žalovanou a obchodním zástupcem právního předchůdce žalobkyně. Součástí smlouvy jsou smluvní podmínky smlouvy o zápůjčce, které upravují práva a povinnosti smluvních stran.

6. Výzvou k plnění ze dne [datum], že žalobkyně prostřednictvím právního zástupce vyzvala žalovanou k úhradě dlužné částky ze smlouvy o zápůjčce [číslo] ve výši dluhu 46 560,17 Kč, a to nejpozději do [datum]. Zákaznickou kartou – žádost o spotřebitelský úvěr ze dne [datum], že v této zákaznické kartě je ohledně osoby žalované uvedeno, že bydlí jako nájemník, má vzdělání učňovské, je svobodná a má jednu vyživovací povinnost. Není majitelem auta, pracuje jako obsluha čerpací stanice zaměstnavatelky [jméno] [příjmení] na adrese [adresa]. Její čistý příjem činí 13 146 Kč, ostatní příjmy žadatele 2 000 Kč, celkové příjmy 15 146 Kč. Počet zdrojů příjmů činí 4. Odhadované měsíční výdaje žadatele 3 800 Kč. Mezi ověřenými dokumenty je uvedena pracovní smlouva na dobu od [datum] do [datum] a 3x výpisy z bankovního účtu za měsíc srpen až říjen 2017. Žadatel o zápůjčku stvrzuje, že mu bylo poskytnuto náležité vysvětlení předsmluvních informací a nabízeného produktu, sám nepodal návrh na zahájení insolvenčního řízení a údaje, které jsou uvedeny, jsou pravdivé. Zákaznická karta je podepsána žadatelkou, tedy žalovanou a paní [jméno] [příjmení] za právní předchůdkyni žalobkyně.

7. Tabulku umoření s datem vyhotovení výpisu [datum], že dne [datum] byla čerpána částka 30 000 Kč. Následně byly provedeny platby v roce 2017 ve výši 1 000 Kč dne 28. 11., ve výši 2 000 Kč dne 20. 12., ve stejné výši pak dne [datum]. V roce 2018 byly provedeny platby ve výši 3 000 Kč dne 29. 1., ve výši 500 Kč dne 12. 2., ve výši 2 000 Kč dne 5. 4., ve výši 1 000 Kč dne 21. 5., ve výši 500 Kč dne 9. 7., ve stejné výši dne 16. 7., dne 13. 8., dne 10. 9. ve výši 1 500 Kč, dne 6. 11. ve výši 1 000 Kč. V roce 2019 byly provedeny platby ve výši 5 000 Kč dne 7. 1., ve výši 2 000 Kč dne 4. 3., ve výši 1 000 Kč dne 22. 4., ve stejné výši dne 27. 5., dne 1. 7., dne 12. 8., dne 2. 9., ve výši 500 Kč dne 30. 9. a ve výši 2 000 Kč dne [datum].

8. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] včetně seznamu postupovaných pohledávek, že předmětná pohledávka byla postoupena společností [právnická osoba], na žalobkyni. Pohledávka za žalovanou se nachází v příloze seznamu postupovaných pohledávek pod [číslo].

9. E-mailovou korespondencí ze dne [datum] od žalované k rukám Mgr. [jméno] [příjmení], že této žalovaná sděluje, že má strach, vypisoval jí pan z Providentu, že ji bude čekat vymahačská firma a že ji žádný soud nebude zajímat a dotazuje se, zda [příjmení] byl již vyslechnut.

10. E-mailovou korespondencí ze dne [datum] k rukám Mgr. [jméno] [příjmení] do žalované, že ji minulý den informoval pan z Providentu, že ji dávají k vymahačské firmě a žádný dopis na předžalobní výzvu od nich nepřijde.

11. E-mailovou korespondencí ze dne [datum] k rukám Mgr. [jméno] [příjmení], že tato sděluje jmenované, že byla kontaktována panem z Providentu s tím, že ji dávají na odpis a půjde to vymahačské firmě, žádný dopis na předžalobu od nich nepřijde. Ze strany žalované jim bylo sděleno, že ji nemůžou bez soudu vyhrožovat. Jistinu má zaplacenou.

12. E-mailovou korespondencí ze dne [datum], ze dne [datum], ze dne [datum] k rukám Mgr. [jméno] [příjmení], právní zástupkyně žalované, že se žalovaná snažila situaci ohledně zápůjčky a podvodu pana [příjmení] řešit, vyjadřuje své obavy ohledně vymahačské firmy, poukazuje na skutečnost, že [právnická osoba] po ní chce hradit úroky, sděluje, že jí volá paní z Providentu, že musí hradit úroky, sama jim sdělovala, že to byl podvod a nic hradit nebude.

13. E-mailovou korespondencí ze dne [datum] z adresy [email], že tato sděluje žalované, že výše úhrady dluhu od [právnická osoba] Financial činí 43 550 Kč, na základě telefonické domluvy je nutno hradit nejpozději do [datum] částku minimálně ve výši 2 200 Kč.

14. E-mailovou korespondencí ze dne [datum] od [email], že tato sděluje žalované, že v případě, že neprokáže, že se jednalo o podvod například zasláním kopie trestního oznámení, bude kontaktována i nadále, smlouva je vedena na jméno žalované a všechny následky půjdou za ní. Dále jí sděluje, že pokud je to tak, jak zmiňuje, nechť jde na policii a podá trestní oznámení.

15. E-mailovou korespondencí ze dne [datum] od žalované pro společnost [email], že k této žalovaná sděluje, že nechápe jasně, když mluvila předcházející den s paní a té říkala, že to chce dát soudu, byl to na ni podvod.

16. E-mailovou korespondencí ze dne [datum] k rukám EOS CZ – B2C, že žalovaná sděluje, že zasílá dokumenty ohledně podvodu od policie a trestní oznámení pro soud. Pan Čečot jí dluží 500 000 Kč na podvodech a má dva roky podmínku.

17. E-mailovou korespondencí ze dne [datum] od EOS CZ – B2C k rukám žalované, že této je sdělováno, že pokud byl na její osobě spáchán podvod, tak je zapotřebí, aby okamžitě podala trestní oznámení. Tento dokument, který bude podvod potvrzovat, nechť je zaslán nejpozději do [datum]. V opačném případě, jestliže nezačne celou situaci aktivně řešit, budou nuceni pohledávku nadále vymáhat po osobě žalované. Aktuální dlužná částka je 43 550 Kč.

18. E-mailovou korespondencí od společnosti [email] k rukám žalované ze dne [datum], že věřitel [právnická osoba], upozorňuje žalovanou na dluh u společnosti [právnická osoba], a žádá o urychlené provedení úhrady.

19. E-mailovou korespondencí ze dne [datum] adresované [email] od žalované, která sděluje, že zasílá podklady. Soud byl v červnu 2020. Uvedené zasílá jako reakci na dopis od uvedené společnosti, kdy je požadováno zaslání trestního oznámení.

20. E-mailovou korespondencí ze dne [datum] od společnosti [email] k rukám žalované, že věc byla projednána věřitelem, vše bylo opakovaně s žalovanou řešeno s tím, že rozsudek okresního soudu mají k dispozici, ve věci smlouvy již proběhl soud a žalovaná poskytla peníze ze smlouvy třetí osobě. Z uvedeného rozsudku vyplývá, že smlouvu žalovaná podepsala a peníze poskytla ze své vůle obžalovanému panu [příjmení]. Společnosti Provident požaduje plnění dle smlouvy a sama žalovaná musí požadovat náhradu škody.

21. E-mailovou korespondencí ze dne [datum], že žalovaná sděluje Mgr. [jméno] [příjmení] jako reakci na původní e-mail ze dne [datum], že v červnu 2020 byl soud ohledně podvodů, kdy ji využil pan [příjmení], bylo podáno trestní oznámení. Současně žalovaná sděluje na e-mailovou adresu [email], že peníze platit nebude, nesouhlasí s podmínkami ani s úroky, půjčenou částku 30 000 Kč z Providentu dávno vrátila ze svých peněz.

22. Prohlášením ze dne [datum], že níže podepsaný [jméno] [příjmení], bytem [adresa], datum narození [datum], se zavazuje uhradit žalované částku 30 000 Kč i s úroky od firmy Provident, celkem 55 750 Kč, kterou si vzala dne [datum] a splácet ji bude [jméno] [příjmení]. Jedná se o smlouvu [číslo].

23. Oznámením o podezření ze spáchání trestného činu ze dne [datum], že oznamovatelka [celé jméno žalované], tedy žalovaná, podala na osobu [jméno] [příjmení], narozeného [datum], oznámení o podezření ze spáchání trestného činu, v rámci tohoto trestního oznámení uvedla, že dne [datum] v [obec] proběhla schůzka oznamovatelky společně s podezřelým a již dvěma zástupci společnosti [právnická osoba], panem [celé jméno svědka] a paní [jméno] [příjmení], téhož dne oznamovatelka uzavřela v postavení zákazníka se společností [právnická osoba], smlouvu o zápůjčce [číslo] na základě které obdržela finanční hotovost ve výši 30 000 Kč a převzala závazek uhradit další částku 25 750 Kč, a to v 60týdenních splátkách po 930 Kč s poslední splátkou [datum]. I během této schůzky padlo ujištění ze strany podezřelého, že se zavazuje hradit měsíční splátky ve výši 5 000 Kč, neboť zapůjčená finanční hotovost má sloužit pro jeho potřeby a splacení jeho dluhu, nikoli pro účely oznamovatelky. Protože oznamovatelka na naléhání podezřelého uzavřela smlouvu o zápůjčce svým jménem, ale finanční prostředky ve výši 30 000 Kč poskytla podezřelému, došlo zároveň dne [datum] mezi stranami k podpisu čestného prohlášení, dle kterého se podezřelý zavázal uhradit oznamovatelce celkovou dlužnou částku 55 750 Kč. Dále dne [datum] oznamovatelka zapůjčila podezřelému částku 8 000 Kč. V den uzavření smlouvy uzavřela žalovaná kartu splátek, kde jsou zaznamenávány jednotlivé splátky. [jméno] žalovaná pak zůstávala zavázána z předmětné smlouvy, žalovaný od počátku neměl v úmyslu dlužnou částku splácet. Zásilka byla dodána do datové schránky Krajského ředitelství policie Moravskoslezského kraje dne [datum].

24. Rozsudkem Okresního soudu ve Frýdku-Místku čj. 4 T 37/2020-523 ze dne 10. 6. 2020 byl obžalovaný [jméno] [příjmení], [datum narození], uznán vinným, že v [obec], okres [okres], v úmyslu získat finanční prostředky a tyto nevrátit, od své známé [celé jméno žalované] vylákal dne [datum] částku 30 000 Kč pod záminkou opravy havarovaného auta, přičemž se ústně zavázal hradit splátky podle podmínek uvedených v úvěrové smlouvě [číslo] k rukám žalované nebo společnosti [právnická osoba], od které si poškozená půjčila finanční prostředky, aby mu je mohla předat. Dále dne [datum] vylákal částku 8 000 Kč pod záminkou zařizování pohřbu otce. Dalšího trestného činu se obžalovaný dopustil vůči osobě [jméno] [příjmení]. Obžalovaným byl spáchán přečin podvodu podle § 209 odst. 1 tr. zákoníku a zločin podvodu podle § 209 odst. 1, odst. 4 písm. d) tr. zákoníku, mj. a podle § 208 odst. 1 trestního řádu byl povinen zaplatit na náhradě způsobené majetkové škody žalované částku 62 750 Kč.

25. Výpovědí žalované vzal soud za prokázáno, že tato uzavírala předmětnou smlouvu s panem [celé jméno svědka], který zastupoval paní [jméno], smlouva byla sepsána v bytě v [obec], kde byla přítomna žalovaná, pan [celé jméno svědka] pan [příjmení]. V době uzavření smlouvy žalovaná bydlela v nájemním bytě, nájem činil 10 500 Kč, ve své péči měla jedno nezletilé dítě, inkaso činilo 1 500 Kč, pobírala příspěvek na bydlení. Žádné další půjčky v době uzavírání neměla, pracovala na benzínce s příjmem 16 000 Kč čistého. Pan [celé jméno svědka], který uzavíral smlouvu, nepožadoval po žalované předložení ať už mzdového listu či pracovní smlouvy a nájemní smlouvy. Částku 30 000 Kč, kterou převzala žalovaná, převzala od pana [celé jméno svědka]. Následně s panem [příjmení] sepsala čestné prohlášení, které ověřili na poště s tím, že tento se zavázal dlužnou částku uhradit. Z poskytnuté jistiny ve výši 30 000 Kč a 8 000 Kč, kterou mu půjčila, jí dluží částku 19 500 Kč, včetně úroků požadovaných Providentem. Žalovaná situaci řešila s právní předchůdkyní žalobkyně, přesně neví, od které doby, částku splácela, když nevěděla, že se má hradit v týdenních splátkách. Splácela tak, jak měla, aby zaplatila 30 000 Kč, které si půjčila, což učinila. Smlouvu jí přečetl pan [celé jméno svědka], věděl, že bude peníze předávat někomu jinému, avšak sdělil jí, že peníze musí splácet ona. Smlouvu o zápůjčce si sama nečetla, vycházela z toho, co jí pan [celé jméno svědka] sdělil. Zákaznická karta pak obsahuje podpis žalované. Následně pak žalovaná uvedla, že předkládala pracovní smlouvu, občanský průkaz, opravuje, nejednalo se o pracovní smlouvu, ale dohodu, nevzpomíná si, zda předkládala výplatní pásky, pouze dohodu o provedení práce. Příjem mohla mít asi ve výši 13 146 Kč, ostatní příjmy neměla. [příjmení] 2 000 Kč představuje alimenty. [příjmení] 3 800 Kč představuje běžné výdaje spojené s domácností. Pracovní poměr měla na dohodu, která byla sepisována opakovaně co tři měsíce. Zda předkládala výpisy z bankovního účtu si již nepamatuje, bydlela v paneláku. Žalovaná věděla, že částku 30 000 Kč musí vrátit, plus úroky a uvedené má hradit pan [příjmení]. Při uzavírání smlouvy předkládala panu [celé jméno svědka] smlouvu o bytu a neví, proč nájemné není zahrnuto v zákaznické kartě. Pan [celé jméno svědka] byl seznámen s výší měsíčního nájemného. V rámci e-mailové korespondence právní předchůdkyně žalobkyně žalovaná sdělila, že zaplatí pouze jistinu 30 000 Kč a dále to bude řešit.

26. Výpovědí svědka [celé jméno svědka] vzal soud za prokázáno, že tento pracoval jako obchodní zástupce pro [právnická osoba] asi po dobu pěti let. Obecně se věc má tak, že obchodní zástupce sehnal klienta sám nebo dostal kontakt od nadřízeného na základě kontaktu ze zelené linky, tak tomu bylo i v případě žalované. Postup je takový, že navštíví klienta v domácnosti, aby se ověřilo jeho standardní bydlení, musí ověřit dokumenty, které zkontroluje, záznamy zanese do mobilu, a to jméno zákazníka, rodné číslo, adresu, bydliště, což následně odešle do centrály, provede se scoring a centrála mu odpoví sms-zprávou, zda je možné úvěr poskytnout či zákazník neprošel. Klient musí předložit výplatní sáčky, když nemá mzdu, tak například potvrzení mateřské nebo sociálních dávek, někdy se dokumenty ofotí, přeposílají a některé se ukládají. Postupem času došlo k zpřísňování pravidel, co se týče výdajů, tyto si blíže nepamatuje. Postupovalo se podle požadavků společnosti, která kladla zájem zejména na zjišťování příjmů, jestli je klient schopen splácet. Bydlení se až tak neřešilo. Po schválení výše úvěru se sepíše papírová smlouva, vyplní se částka, nejprve byly částky měsíční, později týdenní, kdy se snažila společnost vyjít vstříc klientům. Smlouvu podepisuje ten, který peníze přebírá a obchodní zástupce, který smlouvu uzavírá. Spolu se smlouvou se vyplňuje zákaznická karta, která se následně odevzdává společnosti, rovněž ji odevzdává společnosti a má ji i klient. Do zákaznické karty se vyplňují údaje, které se zjišťují z dokladů, jako je občanský průkaz, výplatní páska či jiný doklad, dále je ke smlouvě připojen podpis jak klienta, tak zprostředkovatele. Na základě dat provede společnost scoring a přijde sms-zpráva s výsledkem a podle toho se uzavírá smlouva. Může přijít nabídka na nižší či vyšší částku. Co bylo požadováno po klientovi, to je zaneseno do zákaznické karty. Pokud se týče sjednávání zápůjčky s žalovanou, byla tam přítomna ještě další jiná osoba, muž, v době, kdy se odehrával scoring a čekali na potvrzující sms-zprávu, svědek vyrozuměl, že žalovaná si bere půjčku pro přítele, což se stává v rámci rodiny, že si půjčují například babička pro vnučku nebo přítele. Při druhé nebo třetí návštěvě se svědek dozvěděl, že půjčku splácí ona, ten muž tedy nebyl přítel, ale kamarád. Dlužná částka byla v podstatě splacena, někdy se splátka posunula, někdy žalovaná sdělila, že na to nemá. Rovněž sdělila, že se bude obracet na právničku s tím, aby svědek dále nechodil, což následně sdělil i žalobkyni. Zhruba ke konci splátek žalovanou svědek kontaktoval, řekl jí, aby si uvědomila, že si půjčku vzala na sebe a že to nebude tak jednoduché. [jméno] žalovaná dala svědkovi kontakt na toho pána, jehož jméno si nepamatuje, svědek ho kontaktoval telefonicky a bylo mu sděleno, že tento bude splácet, jakmile bude mít. Dále si věc převzala společnost a sama ji řešila. Předmětnou smlouvu vyplňoval svědek, jedná se o jeho písmo, avšak podpis je paní [jméno] [příjmení], která byla jeho dohledem, kdy zpočátku tento dohled musel mít při sepisu smlouvy, neboť byl v zácviku. [příjmení] [příjmení] musela být přítomna sepisu smlouvy, jelikož se na smlouvě nachází její podpis. Stejně tak podpis na zákaznické kartě není podpisem svědka, ale paní [příjmení]. Pokud se týče výběru peněz, peníze se odevzdávaly podle toho, kolik se vybralo, jaký byl limit, každopádně každý den bylo společnosti sděleno, kolik bylo vybráno, zanášelo se to do telefonu. Svědek věděl, že žalovaná bydlí v bytě Heimstaden, sdělila výši nájemného, když žalobkyně rovněž zjišťuje informace o bydlení a náklady na bydlení. Provádí se lustrace v centrální evidenci exekucí, v insolvenčním rejstříku, což provádí sama společnost. Žalovanou nebylo svědkovi výslovně řečeno, že nad rámec zaplacených částek nebude dále hradit ničeho, svědkovi není známo, kolik žalovaná uhradila, úhrady byly zaneseny do karty. Žalovaná svědkovi sdělila, že situaci bude řešit, zda prostřednictvím policie či soudu, přesně neví. Rovněž tuto informaci svědek poskytl žalobkyni. [příjmení] to být někdy v období poslední splátky.

27. Obžalobou Okresního státního zastupitelství ve [obec] čj. 2 Zt 188/2019-15, že byla podána obžaloba na osobu [jméno] [příjmení], narozeného [datum], pro podezření ze spáchání trestného činu podvodu, kdy tento měl mj. vylákat na žalované dne [datum] částku 30 000 Kč pod záminkou havarovaného auta a ústně se zavázal hradit splátky podle podmínek uvedených v úvěrové smlouvě [číslo].

28. Protokolem o výslechu obviněného ze dne [datum] ve věci čj. KRPT [číslo] 2019 [číslo], že dne [datum] byl proveden výslech [jméno] [příjmení], který byl poučen jako obviněný. Obviněný uvedl, že je pravda, co se týče paní [celé jméno žalované], od které si půjčil peníze, tedy ona si vzala půjčku od [právnická osoba] s tím, že on sám ji bude splácet. Jednalo se o částku 30 000 Kč.

29. Úředním záznamem ze dne [datum], že uvedeného dne svědek [celé jméno svědka] podal vysvětlení podle § 158 odst. 6 trestního řádu v předmětné trestní věci s tím, že blíže si nevybavuje podrobnosti sjednávání zápůjčku [číslo] s [celé jméno žalované]. Půjčka ze dne [datum] byla sjednána v bytě, neví, zda jej žalovaná přímo kontaktovala nebo kontakt nastal prostřednictvím call centra, smlouvu vypisoval, přítomna byla kolegyně [jméno] [příjmení], která jej zaškolovala. Paní [celé jméno žalované] svědkovi sdělila, že požaduje částku 30 000 Kč, došlo k standardnímu postupu, v průběhu sjednávání se paní [celé jméno žalované] zmínila, že finanční prostředky má pro svého známého pana [příjmení], jméno si blíže nevybavuje. Uvedené považoval za osobní informace, které nejsou zaneseny v předmětné smlouvě. Žalovaná si mohla smlouvu přečíst, věděla, že dlužníkem je ona sama. Pan Čečot se o podmínky smlouvy nijak nezajímal, peníze ve výši týdenních splátek byly vybírány osobně, kdy jmenovaný docházel za paní [celé jméno žalované] do bydliště. Paní [celé jméno žalované] smlouvu uzavřela dobrovolně, nikdo ji k tomu nenutil. Svědek nebyl přítomen předání peněz kamarádovi panu [příjmení].

30. Protokolem o hlavním líčení ze dne [datum] v trestní věci sp. zn. 4 T 37/2020, že hlavnímu líčení byl přítomen zmocněnec poškozené [celé jméno žalované] v substituci Mgr. [jméno] [příjmení], osobně byla přítomna i žalovaná, která se připojila do trestního řízení s částkou 63 750 Kč z důvodů, že byla zavázána úvěrovou smlouvou ke splácení nejen částky 30 000 Kč, ale i souvisejících nákladů.

31. Usnesením ze dne [datum] čj. KRPT [číslo] 2019 [číslo], že bylo zahájeno trestní stíhání pana [jméno] [příjmení] pro trestný čin podvodu podle § 209 odst. 1 tr. zákoníku a podvodu podle § 209 odst. 1, odst. 4 písm. d) tr. zákoníku, přičemž tento měl způsobit škodu žalované, a to ve výši 30 000 Kč, kdy dne [datum] uzavřela smlouvu úvěrovou [číslo] od společnosti [právnická osoba], si půjčila částku 30 000 Kč a tyto prostředky poskytla jmenovanému, který se zavázal vrácení prostředků bez stanovení data splácení, avšak dosud nic neuhradil.

32. Na základě provedené dokazování učinil soud následující závěr o skutkovém stavu věci:

33. Žalobkyně je ve sporu aktivně legitimována, a to na základě smlouvy o postoupení pohledávek, kterou uzavřela se společností [právnická osoba] dne [datum]. Mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou byla dne [datum] uzavřena smlouva o zápůjčce [číslo]. V řízení bylo prokázáno, a to výpovědí žalobkyně, dále pak samotnou smlouvou a výpovědí svědka [celé jméno svědka], že žalované byla poskytnuta zápůjčka ve výši 30 000 Kč, a to v hotovosti, kterou převzala při uzavření předmětné smlouvy. Žalovaná se zavázala spolu se zápůjčkou ve výši 30 000 Kč uhradit poplatek ve výši 25 750 Kč, z toho na úroku částku ve výši 5 366 Kč, částku za zpracování, doručení a flexibilní splácení ve výši 7 760 Kč a částku za administrativní činnost a komfortní splácení 12 624 Kč. Celková dlužná částka činila 55 750 Kč Poslední splátka byla splatná dne [datum]. V řízení bylo rovněž prokázáno, že žalobkyně částku 30 000 Kč předala panu [příjmení], který se vůči žalované zavázal tuto částku uhradit. Po datu splatnosti [datum] žalovaná dluh i nadále splácela, a to v období od března 2019 do října 2019, celkem žalovaná uhradila částku 30 000 Kč. Dne [datum] žalovaná podala trestní oznámení na osobou [jméno] [příjmení] pro podezření ze spáchání trestného činu podvodu, když žalovaná uzavřela se společností [právnická osoba], smlouvu o zápůjčce [číslo] na základě které obdržela finanční hotovost ve výši 30 000 Kč, tuto následně předala jmenovanému, o čemž bylo dne [datum] sepsáno čestné prohlášení, přičemž jmenovaný se zavázal tuto částku včetně úroků za žalovanou uhradit, avšak neučinil tak. Rozsudkem ze dne [datum] byl pak obžalovaný [jméno] [příjmení] uznán vinným z trestného přečinu podvodu podle § 209 odst. 1 tr. zákoníku a zločinu podvodu podle § 209 odst. 1, 4 písm. d) tr. zákoníku a byl zavázán uhradit žalované majetkovou škodu ve výši 62 750 Kč. Žalovaná celou situaci ohledně pana [příjmení] řešila se svojí právní zástupkyní, na kterou se písemně obracela, a to od listopadu 2019. Následně žalovaná rovněž komunikovala s žalobkyní, a to prostřednictvím e-mailové korespondence nejdříve ze dne [datum] a následně v roce 2021 a v roce 2022. Před uzavřením smlouvy byla ze strany právní předchůdkyně žalobkyně prověřována úvěruschopnost žalované, kdy byla vyplňována zákaznická karta ze dne [datum]. V rámci této zákaznické karty si žalobkyně, což bylo prokázáno výpovědí samotné žalované a svědka [celé jméno svědka], ověřila pracovní zařazení žalované s tím, že tato pracuje jako obsluha čerpací stanice s příjmem 13 146 Kč a pracuje na dobu určitou, kdy pracovní smlouva byl sjednán od [datum] do [datum]. Jako další příjem je uvedena částka 2 000 Kč, přičemž bylo výpovědí žalované prokázáno, že se jedná o výživné pro nezletilé dítě, nikoliv o další příjem. Odhadované měsíční výdaje činí 3 800 Kč. Výpovědí svědka [celé jméno svědka] i žalované bylo pak prokázáno, že tento se dotazoval na bydlení žalované, přičemž zjistil, že bydlí v bytě Heimstaden, avšak do zákaznické karty nezanesl výši nájemného, přičemž svědek uvedl, že rozhodující pro společnost byla výše příjmů.

34. Podle § 2054 odst. 2 o.z. plní-li dlužník dluh zčásti, má částečné plnění účinky uznání zbytku dluhu, lze-li z okolností usoudit, že tímto plněním dlužník uznal i zbytek dluhu.

35. V předmětné věci žalovaná na předmětný dluh plnila i po datu splatnosti dluhu, tj. po [datum], přičemž poslední platbu provedla v říjnu téhož roku. Žalovaná v době plnění vůči žalobkyni neučinila ničeho, čím by výslovně dala najevo, že není jejím úmyslem plnit na existující dluh a svým částečným plněním dluh neuznává. Naopak právní předchůdkyně žalobkyně, na jejíž dluh bylo plněno, oprávněně očekávala, že žalovaná, která bez dalšího plní na existující dluh, částečným plněním dluh vůči ní uznává. Výhrady vůči úhradě dluhu žalovaná začala uplatňovat vůči žalobkyni teprve téměř po dvou letech od splatnosti samotného dluhu, kdy nejprve řešila situaci podáním trestního oznámení, komunikací se svou právní zástupkyní a teprve poté se samotnou žalobkyní. Takovéto námitky, učiněné po tak dlouhém časovém úseku po poslední provedené platbě, soud považuje za čistě účelové, když sama žalovaná do trestního řízení připojila nejen s jistinou ve výši 30 000 Kč, ale i s poplatkem ve výši 25 750 Kč, a to i přesto, že jej neměla, dle svého tvrzení, v úmyslu hradit. Soud má tedy za to, že žalovaná v souladu s ustanovením § 2054 svým částečným plněním uznala zbytek dluhu vůči žalované a nárok tudíž není promlčen (§639 o.z.).

36. Podle § 86 odst. 1) z.č. 257/2016 Sb. o poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

37. Podle § 86 odst. 2) z.č. 257/2016 Sb. poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

38. Podle § 87 odst. 1) z.č. 257/2016 Sb. poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

39. Mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovanou byla ve smyslu ustanovení § 2390 o.z. uzavřena dne [datum] smlouva o zápůjčce, na jejímž základě původní věřitel půjčil žalované částku 30 000 Kč a žalovaná se zavázala tuto částku vrátit během 60 týdnů formou sjednaných týdenních splátek. Poslední splátka měla být uhrazena dne [datum]. Výše uvedená smlouva je ve smyslu § [číslo] a následujících téhož předpisu smlouvou spotřebitelskou, neboť žalovaná jednala jako spotřebitel a původní věřitel jako dodavatel. Při uzavření smluv tak byl věřitel povinen postupovat v intencích § 86 zákona č. 257/2016 Sb., tj. před uzavřením smluv, ve kterých se sjednává spotřebitelský úvěr, byl věřitel povinen s odbornou péči posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel pak poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná. V žalobě popsaný způsob, jakým předchůdce žalobkyně zkoumal úvěruschopnost žalované, je z pohledu zákona o spotřebitelském úvěru naprosto nedostatečný a neodpovídající zákonnému požadavku. Žalovaná byla dotazována na své rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry, přičemž právní předchůdkyně žalobkyně se zaměřila pouze na příjem žalované, tak jak to bylo její obchodní praxí, což bylo v řízení prokázáno i samotnou výpovědí svědka [celé jméno svědka], který s žalovanou při uzavření smlouvy jednal. V době podání žádosti činil příjem žalované 13 146 Kč. Pokud žalobkyně zahrnula do příjmu žalované dalších částku ve výši 2 000 Kč, nejednalo se o příjem žalované, ale o výživné na nezletilé dítě a tento při posuzování schopnosti žalované úvěr splácet nemohl být zohledňován. Naopak právní předchůdkyně žalobkyně nezkoumala výdaje žalované, ačkoliv jí bylo známo, že žalovaná bydlí v bytě Heimstaden a vyžadovala si nájemní smlouvu, jak bylo v řízení prokázáno výpovědí samotné žalované a svědka [celé jméno svědka], avšak náklady na bydlení nebyly do žádosti zaneseny. Pokud by skutečně došlo ke zkoumání i výdajové stránky, musela by právní předchůdkyně žalobkyně zohlednit i výdaje spojené s bydlením, které tvoří nejvyšší část rodinného rozpočtu a převyšovaly částku 10 000 Kč, navíc žalovaná pobírala příspěvek na bydlení. V předmětné věci pak žalobkyně nezohlednila tu skutečnost, že žalovaná pracuje na dohodu, smlouva byla uzavřena dne [datum] a pracovní poměr byl do [datum], tedy nebyla zde ani jistota dalšího příjmu žalované. Při zanesení nákladů na bydlení by pak zcela jistě musela žalobkyně učinit závěr, že žalovaná není schopna úvěr splácet, když její příjmy činí 13 146 Kč, výdaje 3 800 Kč a nájemné nejméně 10 000 Kč a má jednu vyživovací povinnost k nezletilému dítěti. V předmětné věci je nutné i zohlednit tu skutečnost, že žalobkyni bylo známo, že si žalovaná bere úvěr pro další osobu, nikoliv pro sebe a v tomto ohledu měla žalobkyně ke sjednávání smlouvy přistupovat ještě více obezřetněji. Právní předchůdkyně žalobkyně tedy řádně nezkoumala úvěruschopnost žalované před uzavřením předmětné smlouvy a toto své tvrzení v řízení neprokázala, a to ani po poučení dle § 118a odst. 3 o.s.ř. Nad rámec věci pak soud uvádí, že i samotné okolnosti poskytnutí zápůjčky mohly být pro žalobkyni varováním a předzvěstí, že nedojde k řádnému splácení zápůjčky, když zprostředkovateli bylo známo, že žalovaná si půjčuje finanční prostředky pro třetí osobu, navíc má pracovní smlouvu uzavřenou pouze na dohodu a na další měsíc po uzavření smlouvy. Právní předchůdkyni žalobkyně je zákonem uložena povinnost vynaložit odbornou péči na to, aby prověřila, zda budoucí klient je či není schopen případný úvěr splácet. Z důkazů navržených žalobkyní a provedených v řízení nemá pak soud za prokázáno, že předchůdce žalobkyně splnil tuto svou zákonnou povinnost zkoumat s odbornou péčí úvěruschopnost žalované. Žalobkyně tedy neunesla své důkazní břemeno k prokázání svého tvrzení, že úvěruschopnost žalované před uzavřením smlouvy byla zkoumána řádně, tak jak má na mysli ust. § 86 z. č. 257/2016 Sb. S ohledem na výše uvedené dospěl soud k závěru, že předmětná smlouva o zápůjčce je neplatná ve smyslu § 87 zákona č. 257/2016 Sb., přičemž se jedná o neplatnost absolutní. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Vzhledem k tomu, že žalovaná za dobu trvání smluvního vztahu uhradila částku 30 000 Kč, která představovala poskytnutou jistinu ze zápůjčky, soud žalobu zamítl v celém rozsahu, neboť na straně žalované nedošlo k bezdůvodnému obohacení.

40. V předmětné věci byla žalovaná ve sporu zcela úspěšná, žalované byla pro řízení dle § 30 o.s.ř. ustanovena zástupkyně z řad advokátů, když žalovaná splňovala předpoklady pro osvobození od soudních poplatků. V souvislosti s projednávanou věcí vznikly náklady spojené s právním zastoupením žalované, přičemž o výši těchto nákladů bude rozhodnuto samostatným usnesením. V souladu s ustanovením § 149 odst. 2 o.s.ř. je pak žalobkyně povinna tyto náklady státu uhradit, a to České republice na účet Okresního soudu v Karviné do tří dnů od právní moci usnesení, jímž bude určena výše nákladů řízení.

Poučení