118 C 21/2021-125

Rubrum

Okresní soud v Pardubicích rozhodl samosoudkyní Mgr. Leonou Poplerovou ve věci žalobce: [osobní údaje žalobce] bytem [adresa žalobce] zastoupený advokátem [anonymizováno] [jméno] [příjmení] sídlem [adresa] proti žalované: [osobní údaje žalované] sídlem [adresa žalované] zastoupená advokátem [anonymizováno] [jméno] [příjmení] sídlem [adresa] o zaplacení 22 040 Kč s příslušenstvím, takto:

Výrok

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 22 040 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10,00% p. a. z částky 1 140 Kč od 1. 11. 2019 do zaplacení, ve výši 10,00% p. a. z částky 1 900 Kč od 1. 12. 2019 do zaplacení, ve výši 10,00% p. a. z částky 1 900 Kč od 1. 1. 2020 do zaplacení, ve výši 10,00% p. a. z částky 1 900 Kč od 1. 2. 2020 do zaplacení, ve výši 10,00% p. a. z částky 1 900 Kč od 1. 3. 2020 do zaplacení, ve výši 10,00% p. a. z částky 1 900 Kč od 1. 4. 2020 do zaplacení, ve výši 10,00% p. a. z částky 1 900 Kč od 1. 5. 2020 do zaplacení, ve výši 8,25% p. a. z částky 1 900 Kč od 1. 6. 2020 do zaplacení, ve výši 8,25% p. a. z částky 1 900 Kč od 1. 7. 2020 do zaplacení, ve výši 8,25% p. a. z částky 1 900 Kč od 1. 8. 2020 do zaplacení, ve výši 8,25% p. a. z částky 1 900 Kč od 1. 9. 2020 do zaplacení, ve výši 8,25% p. a. z částky 1 900 Kč od 1. 10. 2020 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto výroku rozsudku.

II. Žalovaná je povinna nahradit žalobci náklady řízení 21 982 Kč, k rukám zástupce žalobce [příjmení] [jméno] [příjmení], do tří dnů od právní moci tohoto výroku rozsudku.

Odůvodnění

1. Žalobce se žalobou doručenou podepsanému soudu dne 9. 8. 2021 domáhal zaplacení částky 22 040 Kč s příslušenstvím z titulu neoprávněně odebraného osobního příplatku. Tvrdil, že byl zaměstnancem žalované a byl mu od 31. 8. 2019 přiznán osobní příplatek ve výši 1 900 Kč měsíčně, který mu byl dne 12. 9. 2019 odebrán. Toto odnětí považuje za nezákonné, neboť nenastaly předpoklady pro jeho odnětí, nešlo o dlouhodobé nedosahování dobrých pracovních výsledků, nedopustil se žádného porušení pracovních povinností. Žádné písemné odůvodnění odejmutí osobního příplatku žalovaná neučinila. Domáhá se tedy zaplacení dlužného osobního příplatku za období od 12. 9. 2019 do 31. 8. 2020, tj. 11 x 1 900 Kč a poměrné části za září 2019 ve výši 1 140 Kč.

2. Žalovaná s žalobou nesouhlasila, potvrdila, že žalobce byl zaměstnancem žalované v pracovní pozici učitel, osobní příplatek byl přiznán žalobci, ale i ostatním zaměstnancům na základě určitých předpokladů, které jsou stanoveny bodovou tabulkou pro každého zaměstnance, posuzuje se mj. správa odborné učebny, či svěřeného majetku, práce ve výchovně vzdělávacím procesu, pracovní a sociální chování, vztah k práci, spolupráce s ostatními zaměstnanci a zákonnými zástupci žáků. Tato bodová tabulka je„ živý dokument“ a průběžně se do ní zapisuje. O stanovené výši se zaměstnanci dozvídají předáním platového výměru. Kvalita práce a výchovně vzdělávací proces, pracovní a sociální chování je hodnoceno vedoucími týmů. Osobní příplatek stanovuje vedení školy, tj. ředitel a tři zástupci Není pravdou, že jediným důvodem pro přiznání osobního příplatku je dlouhodobé dosahování velmi dobrých pracovních výsledků. Žalobci byl osobní příplatek přiznán 31. 8. 2019, přestože s žalobcem ředitel školy opakovaně řešil nedostatky v jeho práci a vzhledem k tomu, že začínal nový školní rok, rozhodl se dát žalobci ještě šanci, aby se jeho jednání napravilo a za tímto účelem jej motivoval přiznáním osobního příplatku. Žalovaná kalkulovala s tím, že ve školním roce 2019 2020 žalobce bude správcem jedné učebny a povede kroužek pro žáky, proto mu udělila body do hodnotící tabulky. Došlo však ke změnám v rozvrzích, změnám v užívání učebny a dále pak se na zamýšlený kroužek nepřihlásil dostatečný počet žáků, proto v tomto rozsahu byl osobní příplatek odebrán. Dále se pak dne 9. 9. 2019 žalobce pokusil hrubým způsobem ovlivnit opravnou praktickou maturitní zkoušku žákyně, pokusil se zasáhnout nepovoleným způsobem (nápovědou a praktickým provedením) do průběhu této zkoušky, ačkoliv neměl být na praktických zkouškách přítomen. Svého jednání zanechal až po druhém upozornění dohlížející osoby a předsedkyně maturitní komise. Nejenže žalobce své jednání nezlepšil, nýbrž opětovně a hrubým způsobem porušil své povinnosti, proto mu byl příplatek odebrán O odejmutí osobního příplatku byl žalobce ústně vyrozuměn a tuto skutečnost vzal na vědomí. Protože žalobce své jednání eskaloval, nezvládal výuku, což žalovaná prokazovala fotodokumentací, ukončila žalobkyně pracovní poměr s žalobcem výpovědí podle § 52 písm. g) zákoníku práce.

3. Podle § 131 odst. 1 zákoníku práce zaměstnanci, který dlouhodobě dosahuje velmi dobrých pracovních výsledků nebo plní větší rozsah pracovních úkolů než ostatní zaměstnanci, může zaměstnavatel poskytovat osobní příplatek až do výše 50 % platového tarifu nejvyššího platového stupně v platové třídě, do které je zaměstnanec zařazen. Podle odst. 2 zaměstnanci, který je vynikajícím, všeobecně uznávaným odborníkem a vykonává práce zařazené do desáté až šestnácté platové třídy, může zaměstnavatel poskytovat osobní příplatek až do výše 100 % platového tarifu nejvyššího platového stupně v platové třídě, do které je zaměstnanec zařazen.¨ 4. Podle § 136 odst. 1 zákoníku práce zaměstnavatel je povinen vydat zaměstnanci v den nástupu do práce platový výměr, který musí být písemný. Podle odst. 2 v platovém výměru je zaměstnavatel povinen uvést údaje o platové třídě a platovém stupni, do nichž je zaměstnanec zařazen, a o výši platového tarifu a ostatních pravidelně měsíčně poskytovaných složek platu. Termín a místo výplaty je nutno v platovém výměru uvést, pokud tyto údaje neobsahuje smlouva nebo vnitřní předpis. Dojde-li ke změně skutečností uvedených v platovém výměru, je zaměstnavatel povinen tuto skutečnost zaměstnanci písemně oznámit včetně uvedení důvodů, a to nejpozději v den, kdy změna nabývá účinnosti.

5. Po provedeném řízení soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná a to na základě následujících skutkových zjištění:

6. Z pracovní smlouvy ze dne 2. 7.2014 bylo zjištěno, že žalobce byl od 1. 9. 2014 v pracovním poměru u žalované jako učitel na dobu určitou do 30. 6. 2015 s pracovním úvazkem v rozsahu 100 %, následnými dohodami o změně pracovní smlouvy bylo zjištěno, že pracovní poměr se změnil na dobu určitou, od 1. 9. 2017 byl snížen úvazek na 90,48 %, od 1. 9. 2019 zvýšen na 100 %, od 1. 2. 2020 snížen na 76,19 % a od 1. 9. 2020 na 52,38 %.

7. Z platového výměru ze dne 31. 8. 2019 bylo zjištěno, že žalobci byl přiznán osobní příplatek ve výši 1 900 Kč na základě přehodnocení kvality, rozsahu a výsledku práce.

8. Z platového výměru ze dne 12. 9. 2019 bylo zjištěno, že žalobci byl přiznán osobní příplatek ve výši 0 Kč na základě přehodnocení kvality.

9. Z bodovací tabulky pro školní rok 2018 2019 bylo zjištěno, že žalobci za správcování učebny bylo přiděleno 5 bodů (maximální počet), multimediální a odborné učebny – fotokomora 5 bodů (maximální počet), za kvalitu práce ve výchovně vzdělávacím procesu mu bylo přiděleno 55 bodů (z maximálního počtu 60 bodů) a za pracovní a sociální chování, vztah k práci, spolupráci s ostatními zaměstnanci a zákonnými zástupci žáků mu bylo přiděleno 30 bodů (maximální počet). Celkem tedy bylo dosaženo 95 bodů, čemuž odpovídá osobní ohodnocení ve výši 1 719 Kč při úvazku 0,9.

10. Z bodovací tabulky pro školní rok 2019 2020 bylo zjištěno, že žalobci za správcování učebny bylo přiděleno 5 bodů (maximální počet), multimediální a odborné učebny – fotokomora 5 bodů (maximální počet), za kvalitu práce ve výchovně vzdělávacím procesu mu bylo přiděleno 55 bodů (z maximálního počtu 60 bodů) a za pracovní a sociální chování, vztah k práci, spolupráci s ostatními zaměstnanci a zákonnými zástupci žáků mu bylo přiděleno 30 bodů (maximální počet). Celkem tedy bylo dosaženo 95 bodů, čemuž odpovídá osobní ohodnocení 1 900 Kč při úvazku 1.

11. Z bodovací tabulky pro školní rok 2019 2020, která není datována, bylo zjištěno, že zde je dopsáno, že žalobci byl odebrán k 12. 9. 2019 osobní příplatek z důvodu změny užívání učebny a příplatek za neprobíhající kroužek, za kvalitu práce ve výchovně vzdělávacím procesu mu byl odebrán osobní příplatek a za pracovní a sociální chování, vztah k práci, spolupráci s ostatními zaměstnanci a zákonnými zástupci žáků mu rovněž byl odebrán příplatek. Počet dosažených bodů byl tedy 0, čemuž odpovídá osobní ohodnocení 0 Kč.

12. Z upozornění na závažné porušení pracovních povinností dle § 52 písm. g) zákoníku práce ze dne 12. 9. 2019 bylo zjištěno, že žalobci byl vytknut jeho neoprávněný zásah do průběhu praktické maturitní zkoušky dne 9. 9. 2019.

13. Z výpovědi [anonymizováno] [jméno] [příjmení], ředitele školy, bylo zjištěno, že tabulka bodového ohodnocení se vypracovává pro každého zaměstnance každý půlrok, tato metoda se používá již dlouhodobě. Pokud dojde ke změně bodového ohodnocení, je s tím zaměstnanec seznámen při předání platového výměru a v případě zájmu je mu tabulka předložena k nahlédnutí. Bodové ohodnocení stanovuje vedení školy, což je ředitel a tři zástupci – ve školním roce 2019 2020 to byla [anonymizováno] [příjmení], [anonymizováno] [příjmení] a [anonymizováno] [příjmení]. Tato tabulka není v osobním spise zaměstnance, je předávána na mzdové oddělení. Nedostatky v práci s žalobcem řešil vedoucí předmětového týmu [anonymizováno] [příjmení] – šlo o bojkot žalobce akce„ mléko do škol“, kdy svým žákům zakázal si mléko vyzvedávat, sděloval jim, že se nemusí přezouvat do školy, chodili fotit na staveniště, což nebylo z bezpečnostních důvodů povoleno. Správu učebny odebrali žalobci z důvodu stížností školníka na poškrábané stoly a učebna se změnila pro jinou výuku. Za fotokroužek bylo osobní ohodnocení odebráno, neboť činnost kroužku nebyla realizována, stížnosti byly i v předcházejících letech. Dalších 55 bodů bylo odejmuto z důvodu incidentu u maturitní zkoušky v září 2019. Za pracovní a sociální chování bylo odejmuto 30 bodů z důvodu stížností od vedení předmětového týmu pro nekolegialitu, neochotu pro spolupráci, nedodržování školního a pracovního řádu. Fotografie zachycující výuku žalobce předložili žalované žáci, kteří s výukou nebyli spokojeni. Jak jsou kroužky naplněny žáky, hlásí učitel vedoucímu předmětového týmu, hlásí aktivity nad rámec výuky, vede si docházku a u žalobce byla informace taková, že kroužek v září a říjnu neprobíhá. Pokud jde o nekvalitní výuku, pak na zahraniční stáži v roce 2019 v Žilině žalobce místo toho, aby zajistil dozor žáků, sám odešel na výlet do hor.

14. Z výpovědi svědka [příjmení] [jméno] [příjmení] bylo zjištěno, že je zaměstnancem žalované, je vedoucím předmětového týmu bezpečnostně právní činnosti (dále jen„ BPČ“), jehož členem byl i žalobce. Není v jeho kompetenci hodnotit členy týmu, ale je dotazován vedením žalované, jak členové týmu pracují, dotazován je i při přidělování osobního ohodnocení některému z členů týmu. Svědek žalobce hodnotil jako problémového člena týmu, který měl slabé výsledky ve výuce, v jednání s kolegy i s žáky. Například, přestože platil nový zákon o znalcích, učil podle starého zákona, tykal si s žáky své třídy, což v kolektivu 1000 studentů bylo nepříjemné, byl při výuce loajální, při výuce forenzních věd přednášel jiný předmět - kriminalistiku a nejzávažnější byl jeho zásah u maturitní zkoušky v září 2019, kdy radil žákyni a nepřestal ani po jeho upozornění, zakročit musela až předsedkyně maturitní komise. O tomto incidentu informoval vedení školy. Dále zjistil, že studenti podváděli při praktické maturitní zkoušce, předložili protokoly vypracované z doby výuky, nikoli z doby maturitní zkoušky a žalobce jim ohodnotil tyto protokoly jako správné, ačkoli to tak nebylo. Žalobce kritizoval ostatní učitele před žáky, několikrát se to řešilo na poradách, měl konflikt několikrát s ostatními učiteli, byly problémy i mezi nimi, pracovní, a to na každé poradě, problém byl, i když dělal dozor na exkurzi na pitevně, tehdy si na nevhodné chování stěžovala nemocnice. Pokud jde o kroužky, tak ty se rozjíždí v průběhu září, koncem září či začátkem října se zjišťuje, jak fungují, a začátkem října se od žalobce dozvěděl, že na fotokroužek dochází jedna žákyně.

15. Ze zprávy [anonymizováno] [jméno] [příjmení], který vypracoval přehled nedostatků v práci žalobce, bylo zjištěno, že tyto nedostatky byly žalobci sdělovány ve školním roce 2016 2017, týkaly se převážně nevykazování činnosti fotokroužku, špatnou organizaci výuky předmětu kriminalistika a předmětu FV, nedodržování ŠVP, v roce 2017 2018 byl opakovaně upozorňován na špatnou výuku předmětu FV, v roce 2018 2019 byla opakovaně řešena problematika předmětu FV, porušování zásad bezpečnosti práce, nehlášení výuky mimo školu, nevhodné chování k žákům, pochybení při vyhodnocování maturitních zkoušek, nevhodnost hodnocení zahraničních služebních cest žáků. Ve školním roce 2019 2020 je popsán jeho zásah do praktické maturitní zkoušky, byl upozorňován na nutnost dodržování školního řádu, nevykazování činnosti fotokroužku, přičemž další hodnocení se týká období po 12. 9. 2019.

16. Z výslechu svědkyně [příjmení] [jméno] [příjmení] bylo zjištěno, že tato byla předsedkyní maturitní komise, účastnila se ústní části a při kontrole praktické části zjistili, že se studentka dožadovala pomoci žalobce, který jí pomoc poskytl, ona i [anonymizováno] [příjmení] jej vyzvali, aby jednání zanechal a sepsala o tom záznam.

17. Z písemného vyjádření [anonymizováno] [jméno] [příjmení] – předsedkyně maturitní komise ze dne 16. 9. 2019 bylo zjištěno, že tato se účastnila opravných maturitních zkoušek, kde byl žalobce jako třídní učitel zkoušených žáků, a to u ústních maturitních zkoušek, nikoli u praktické maturitní zkoušky a v průběhu praktické maturitní zkoušky žákyně [příjmení] do učebny vstoupil žalobce a když zjistil, že tato žákyně si není jistá, jak pracovat s fotografiemi, které nafotila a neumí je překopírovat do souborů, žalobce chtěl této žákyni pomoci, byl opakovaně upozorněn, aby svého jednání zanechal, což se stalo a učebnu opustil.

18. Z výpovědi [anonymizováno] [jméno] [příjmení], zaměstnance žalované, bylo zjištěno, že je členem předmětového týmu BPČ, na poradách se řešily výhrady k výuce žalobce, stížnost na nevhodné chování žáků na pitevně, opakované selhání žalobce u maturit. Žalobce měl konflikty zejména s kolegou [příjmení], kterého napadal ohledně jeho profesních kvalit, tykal si se svými žáky, ostatní žáci to brali jako protekcionalismus. Před žáky hodnotil učitele.

19. Z výpovědi svědka [příjmení] [jméno] [příjmení], zaměstnance žalované, bylo zjištěno, že tento byl rovněž členem předmětového týmu BPČ, na poradách se opakovaně řešila nespokojenost s prací žalobce, zejména obsahové zaměření předmětů, které učil. Řešilo se, že žáci jeho třídy mu tykají.

20. Z výpovědi svědkyně [příjmení] [jméno] [příjmení], zaměstnankyně žalované, bylo zjištěno, že na poradách žalobci byla vytýkána úroveň výuky, zejména, že na forenzních vědách učí kriminalistiku. Žalobce na to odpovídal, že má jiný názor a učil si to po svém. Hodnotil práci učitelů před žáky, jeho třída mu tykala.

21. Z výpovědi svědka [příjmení] [jméno] [příjmení], zaměstnance žalované, člena předmětového týmu BPČ bylo zjištěno, že každá porada končila výměnou názorů žalobce a [anonymizováno] [příjmení], týkalo se to obsahu výuky. Žalobce hodnotil práci svědka před žáky s tím, že je nic nenaučil, na nic je nepřipravil, což se při předmětu psychologie, kdy žáci odpovídali na dotazy v dotazníku, nepotvrdilo. Při maturitní zkoušce v roce 2019 opravoval protokoly, když předtím je měl opravit žalobce, zjistil zde chyby, proto nesrovnalosti předal [anonymizováno] [příjmení] k dalšímu řešení.

22. Z výpovědi svědkyně [jméno] [příjmení] bylo zjištěno, že byla žákyní žalované od roku 2018 do roku 2022, navštěvovala fotokroužek, který vedl žalobce, tento byl jednou týdně ve čtvrtek a převážně tam chodila sama. Toto bylo ve druhém ročníku, ve třetím ročníku již kroužek vedl učitel [příjmení]. Fotosoutěže se účastnila až ve 4. ročníku, ve 2. ročníku se fotovýstavy neprováděly. Teprve v září se sháněli zájemci do kroužku a někdy na podzim, v říjnu nebo listopadu jí žalobce sdělil, že se budou potkávat neoficiálně.

23. Z korespondence žalobce bylo zjištěno, že tento podával stížnost na postupy a činnosti ředitele žalované, a to na Českou školní inspekci (29. 5. 2020), na Krajský úřad Pardubického kraje (7. 11. 2019) i samotnému řediteli žalované (29. 1. 2020). Jeho stížnosti se týkaly chování ředitele ve vztahu k jeho osobě, k průběhu shora citované maturitní zkoušky, k řízení školy ředitelem, k dodržování, resp. nedodržování vnitřních pravidel školy. Česká školní inspekce hodnotila stížnost žalobce důvodnou, v části týkající se maturitní zkoušky pak jako nedůvodnou.

24. Z fotografie předložené žalovanou bylo zjištěno, že zde jsou zachyceni studenti, kteří na školních lavicích mají postavené židle a sedí nahoře na nich, z židlí mají vytvořené jakési pyramidy. Fotodokumentace není datována.

25. Tato skutková zjištění jsou základem pro následující právní závěr soudu:

26. V řízení bylo mezi účastníky nesporné a listinnými důkazy prokázáno, že žalobce byl v pracovním poměru u žalované na pracovní pozici učitel s úvazkem v rozsahu 100% pro školní rok 2019 2020. Od 1. 9. 2019 byl žalobci přiznán osobní příplatek. Tento osobní příplatek byl žalobci přiznán přesto, že k jeho práci byly ze strany vedení školy opakovaně vznášeny výhrady v předcházejícím období, tyto výhrady byly dlouhodobého rázu, minimálně již od školního roku 2016 2017, což bylo prokázáno jak výpovědí ředitele školy [anonymizováno] [jméno] [příjmení], tak svědka [příjmení] [příjmení]. Na základě interních postupů, tzv.„ bodovací tabulky“ bylo provedeno i přiznání osobního ohodnocení žalobce pro školní rok 2019 2020 a zde byl žalobci přiznán jak osobní příplatek za jeho kvalitu práce ve výchovně vzdělávacím procesu (55 bodů z maximálního počtu 60 bodů), tak za pracovní a sociální chování, vztah k práci, spolupráci s ostatními zaměstnanci a zákonnými zástupci žáků mu byl přidělen maximální počet bodů. Toto„ obodování“ pak nekoresponduje s výpověďmi zaměstnanců žalované, kteří naopak práci a chování žalobce hodnotí negativně. Nicméně pokud přesto bylo přiznáno žalovanou osobní ohodnocení v této oblasti v téměř maximální možné míře, musí soud z tohoto hodnocení žalované vycházet. Pro provádění hodnocení totiž zákoník práce nestanovuje žádná pravidla, ta jsou v kompetenci zaměstnavatele 27. Tento přiznaný osobní příplatek, který je nenárokovou složkou mzdy, který vznikl na základě rozhodnutí zaměstnavatele, se stal nárokovou složkou mzdy právě v okamžiku, kdy zaměstnavatel rozhodl o přiznání tohoto nároku zaměstnanci (viz. např. rozhodnutí NS ČR sp. zn. 21 Cdo 3914/2007). Nejvyšší soud v rozhodnutí sp. zn. 21 Cdo 1752/2013 ze dne 22. 1. 2014 dovodil, že„ osobní příplatek jako pravidelně měsíčně poskytovaná složka platu patří mezi skutečnosti, které je zaměstnavatel povinen uvést v platovém výměru vydaném zaměstnanci (§ 136 odst. 2 věta první zákoníku práce), a protože snížením nebo odnětím osobního příplatku přiznaného zaměstnanci dochází ke změně těchto skutečností, je zaměstnavatel povinen své rozhodnutí o snížení nebo odnětí osobního příplatku zaměstnanci písemně oznámit včetně uvedení důvodů, a to nejpozději v den, kdy tato změna nabývá účinnosti (§ 136 odst. 2 věta třetí zákoníku práce). Nesplnění této povinnosti zaměstnavatele však samo o sobě nemá za následek zachování nároku zaměstnance na osobní příplatek v původně přiznané výši, neboť rozhodující je, zda pro snížení nebo odnětí osobního příplatku byly splněny předpoklady vyplývající ze zákona.“ 28. Bylo prokázáno, že rozhodnutím žalované byl osobní příplatek žalobci již za 12 dní odebrán (12. 9. 2020), toto odejmutí osobního příplatku nebylo písemně odůvodněno, pouze byl vydán nový platový výměr, což však nemá za následek zachování nároku na osobní příplatek, jak je uvedeno ve shora citovaném rozhodnutí NS ČR sp. zn. 21 Co 1752/2013. Soud se tedy zabýval tím, zda byly splněny předpoklady vyplývající ze zákona k odnětí osobního příplatku. Osobní příplatky nemají primárně vazbu na míru dodržování či nedodržování pracovních povinností zaměstnance, ale jsou měřítkem (vyjádřením) toliko pracovní výkonnosti a skutečných výsledků práce (viz rozhodnutí NS ČR sp. zn. 21 Cdo 1752/2013). Okolnost, že zaměstnanec porušuje povinnosti vyplývající z právních předpisů vztahujících se k jím vykonávané práci nejsou z hlediska důvodů pro snížení nebo odnětí osobního příplatku významné, neprojeví-li se ve výsledcích práce podle množství a kvality (viz např. rozhodnutí NS ČR sp. zn. 21 Cdo 832/2012). Ke snížení nebo odnětí osobního příplatku přiznaného zaměstnanci, který dlouhodobě dosahuje velmi dobrých pracovních výsledků, může zaměstnavatel přistoupit jen tehdy, došlo-li k takovému zhoršení výsledků jeho pracovní činnosti posuzovaných podle množství a kvality, které odůvodňuje další poskytování osobního příplatku v menším rozsahu nebo které vyžaduje jeho odnětí. Zatímco snížení osobního příplatku předpokládá, že úroveň pracovních výsledků zaměstnance je i po jejich zhoršení stále ještě velmi dobrá, je odnětí osobního příplatku odůvodněno v případě takové míry zhoršení výsledků práce zaměstnance, že jeho pracovní výsledky nelze nadále hodnotit jako "velmi dobré".

29. V posuzovaném případě žalovaná spatřovala důvod k odnětí osobního příplatku žalobci, který mu byl přiznán proto, že dlouhodobě dosahoval velmi dobrých pracovních výsledků, jednak v odebrání správy učebny, neprobíhajícího fotokroužku a v jeho„ incidentu“ u maturitních zkoušek dne 9. září 2019. V řízení jednak nebylo provedenými důkazy prokázáno, že by byla žalobci odejmuta správa učebny, stejně tak nebylo prokázáno, že by činnost fotokroužku nebyla vykonávána již 12. 9. 2019. Naopak bylo prokázáno výpovědí svědků [příjmení] [příjmení], že teprve začátkem školního roku se mohli žáci přihlašovat do kroužků, jejich činnost začínala až začátkem října, sám svědek [příjmení] [příjmení] potvrdil, že až začátkem října 2019 zjistil, že kroužek navštěvuje jen jedna studentka. Tyto skutečnosti byly prokázány i výpovědí svědkyně [jméno] [příjmení], bývalé studentky školy. Nebyl tedy již 12. den po zahájení školního roku důvod k odejmutí osobního příplatku za tuto vykonávanou, resp. nevykonávanou činnost. Slyšení svědci pouze hodnotili špatnou činnost fotokroužku v období před 31. 8. 2019, což je však období před přiznáním osobního příplatku. Pokud pak jde o„ incident“ při praktické maturitní zkoušce, kdy žalobce měl neoprávněně zasáhnout do maturitní zkoušky, i kdyby bylo možné toto jednání skutečně kvalifikovat jako porušení povinností vyplývajících z právních předpisů vztahujících se k jím vykonávané práci, mohlo by toto jednání mít - jak vyplývá z výše uvedeného - za následek odnětí osobního příplatku jen tehdy, projevilo-li by se ve zhoršení pracovních výsledků žalobce ve srovnání s těmi, kterých dosahovala ke dni 31. 8. 2019, kdy mu byl osobní příplatek přiznán, takovou měrou, že by tyto výsledky z hlediska množství a kvality nadále nemohly být považovány za velmi dobré. Soud se ztotožňuje s tím, že toto jednání žalobce lze podřadit pod závažné porušení pracovních povinností dle § 52 písm. g) zákoníku práce, tak jak to ostatně žalovaná učinila v upozornění ze dne 12. 9. 2019. Těžko však lze předpokládat, že za dobu 12 dní, resp. 9 pracovních dní, došlo u žalobce k takovému poklesu kvality práce ve výchovně vzdělávacím procesu, pracovního a sociálního chování, poklesu jeho vztahu k práci, spolupráci s ostatními zaměstnanci a zákonnými zástupci žáků, které by s odkazem na shora citované mohlo odůvodnit odnětí osobního příplatku, že by takové chování vedlo ke zhoršení pracovních výsledků žalobce na úroveň nižší než "velmi dobré".

30. Soud tedy uzavřel, že osobní přípatek byl žalobci odejmut neoprávněně a proto mu vznikl nárok na jeho doplatek, který je v měsíční výši 1 900 Kč a to za období od 12. 9. 2019 do 31. 8. 2020, což představuje poměrnou část za měsíc září 2019 ve výši 1 140 Kč a 11 x 1 900 Kč, celkem tedy 22 040 Kč hrubého. Z této částky je pak žalobce povinen odvést platby na sociální, zdravotní pojištění a daň z příjmu. Soud přiznal žalobci s odkazem na § 1970 o.z. i úroky z prodlení v zákonné výši dle nař. vl. č. 351/2013 Sb. (výrok I.).

31. Soud ještě dodává, že předkládané fotografie, které měly prokázat nedostatečnou kvalitu výuky žalobce, nebyly způsobilé tyto skutečnosti prokázat, neboť nebylo zřejmé, v jakém období byly pořízeny, neboť rozhodným obdobím pro posouzení oprávněnosti či neoprávněnosti odejmutí osobního příplatku je doba od 31. 8. 2019 do 12. 9. 2019. Stejně tak se soud nezabýval stížnostmi, které podával žalobce na žalovanou (období listopad 2019 a následně rok 2020), těmi částmi výpovědí svědků, které se rozhodného období netýkaly, byť z nich lze usuzovat na to, že výuka vedená žalobcem i jeho chování ve vztahu ke kolegům a žákům nebylo v době předcházející, ale i následně po odebrání osobního příplatku, bezproblémové.

37. O nákladech řízení soud rozhodoval ve smyslu ust. § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že úspěšnému žalobci přiznal vůči žalované právo na náhradu účelně vynaložených nákladů tohoto řízení. Jejich výše je dle obsahu spisu představována zaplaceným soudním poplatkem v částce 1 102Kč odměnou advokáta za 7 úkonů právní služby po 2 020 Kč dle § 11 odst. 1 písm. a), d), g) vyhl. č. 177/96 Sb. (převzetí a příprava zastoupení, písemné podání ve věci samé – podání žaloby, vyjádření ve věci ze dne 20. 6. 2022, ze dne 29. 12. 2022, účast u jednání dne 29. 11. 2022, dne 2. 2. 2023, dne 14. 3. 2023), tj. 14 140 Kč odměnou advokáta ve výši jedné poloviny za účast při jednání, při kterém došlo k vyhlášení rozsudku ve výši 1 010 Kč dle § 11 odst. 2 písm. f) vyhl č. 177/96 Sb. ve spojení s § 142a o.s.ř., odměnou advokáta ve výši jedné poloviny za jednoduchou výzvu k plnění ve výši 1 010 Kč dle § 11 odst. 2 písm. h) vyhl č. 177/96 Sb. ve spojení s § 142a o.s.ř., náhradou jeho hotových výdajů za 9 úkonů právní služby po 300 Kč dle § 13 odst. 4 vyhl. č. 177/1996 Sb., tj. 2 700 Kč náhradou za promeškaný čas ve výši jedné poloviny, tj. 1 010 Kč za 2 úkony právní služby za účast při jednání, které bylo odročeno bez projednání věci ve smyslu § 14 odst. 2 vyhl. č. 177/96 Sb. a to za jednání dne 27. 1. 2022, dne 13. 10. 2022, tj. 2 020 Kč Žádné mimořádné okolnosti případu, pro které by soud ve smyslu § 150 o.s.ř. výjimečně nepřiznal žalobci právo na náhradu nákladů řízení v plné výši, zjištěny ani tvrzeny nebyly. Ze všech těchto důvodů tedy soud uložil žalované nahradit žalobci náklady řízení ve výši 21 982 Kč.

32. Lhůta k plnění byla stanovena s odkazem na § 160 odst. 1 věta před středníkem o.s.ř. – třídenní.

Poučení