118 C 3/2020-302

Rubrum

Okresní soud v Jihlavě rozhodl samosoudkyní JUDr. Petrou Pipkovou ve věci žalobce: [osobní údaje žalobce] zastoupený advokátem [údaje o zástupci] proti žalované: [osobní údaje žalované] zastoupená advokátem Mgr. [jméno] [příjmení] sídlem [adresa] za účasti vedlejšího účastníka [právnická osoba], [IČO] sídlem [adresa vedlejší účastnice] pro 1 000 000 Kč s příslušenstvím takto:

Výrok

I. Žaloba o zaplacení částky 1 000 000 Kč, s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 1 000 000 Kč od 28. 12. 2019 do zaplacení, se zamítá.

II. Žalobce je povinen zaplatit České republice – Okresnímu soudu v Jihlavě na nákladech, které v řízení platil stát, částku 13 160 Kč, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žalobce je povinen zaplatit žalované náhradu nákladů řízení v částce 61 259 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalované.

IV. Žalobce je povinen zaplatit vedlejšímu účastníku náhradu nákladů řízení v částce 8 299 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění

[Anonymizovaný odstavec.] [Anonymizovaný odstavec.] [Anonymizovaný odstavec.]

4. Dále žalovaná při jednání konaném dne 11.6.2020 a v podání ze dne 10.7.2020 uvedla, že datum příští preventivní prohlídky dne 1.9.2018 uvedené v záznamu o preventivní prohlídce provedené dne 6.6.2013 do záznamu doplnil program [anonymizováno], ve kterém žalovaná vede svoji zdravotnickou dokumentaci, v době, kdy byl tento záznam pro žalobce vytištěn.

5. Dne 8.7.2020 sdělila [právnická osoba], [IČO], sídlem [adresa], že vstupuje do řízení jako vedlejší účastník na straně žalované, neboť má jakožto pojistitel žalované zájem na výsledku soudního řízení. Žalobu navrhla jako zcela nedůvodnou zamítnout.

6. Provedeným dokazováním byl zjištěn následující skutkový stav: [Anonymizovaný odstavec.]

8. Ze záznamu o preventivní prohlídce z 1.9.2016 bylo zjištěno, že datum příští preventivní prohlídky je stanoveno na den 1.9.2018. V originálu záznamu o provedené preventivní prohlídce provedené dne 6.6. (dle kopie záznamu předloženého žalobcem datovaného dne 6.6.2013, termín další preventivní prohlídky uveden dne 1.9.2018) není celé datum preventivní prohlídky ani budoucí preventivní prohlídky uvedeno.

9. Ze zprávy obchodní společnosti [právnická osoba] a z emailové komunikace mezi zástupcem žalobce a žalovanou bylo zjištěno, že dne 29.3.2018 žalovaná zástupci žalobce na jeho žádost o zaslání kopie zdravotní dokumentace sdělila, že vytiskla z počítače uloženou dokumentaci pro lepší čitelnost. K problematice zpětného tisku starších preventivních prohlídek společnost [právnická osoba] uvedla, že v programu [anonymizováno] si uživatel vytvoří svou šablonu prohlídky. Této prohlídce se stanoví termín pro výpočet příštích termínů. Jakmile je vytvořena a uložena nová prohlídka, automaticky se vygeneruje termín prohlídky příští podle nastavené periody. Tento termín prohlídky je vždy pouze jeden. Tzn. pokud jsou v evidenci za posledních 6 let 3 preventivní prohlídky a provede se tisk všech 3 prohlídek, pak termín prohlídky bude u všech vždy až ten budoucí. Termín prohlídky je vždy pouze informační, uživatel má možnost si kdykoli budoucí termín prohlídky ručně opravit, tzn. je možné datum změnit, provést tisk a poté nastavit datum původní. [Anonymizovaný odstavec.]

11. Z ambulantních karet [nemocnice], příspěvková organizace, [ulice a číslo], [obec], ze dne 25.5.2017, 21.3.2018, 10.5.2018, 6.9.2019 a 9.1.2020 bylo zjištěno, že dne 25.5.2017 žalobce při vyšetření v kardiologicko-angiologické ambulanci udával pocity brnění obou dolních končetin, nově se přidalo i brnění horních končetin, občas pocit chladu, neguje klaudikace, při chůzi řezání do plosek dolních končetin, po vyšetření žalovaného bylo konstatováno, že potíže nejsou cévního charakteru. Při vyšetření na neurologickém oddělení dne 21.3.2018 bylo lékařem konstatováno, že u žalovaného jsou symptomatické projevy polyneuropatie na dolních končetinách, možná i torakoabdominální neuropatie. Při vyšetření na rehabilitačním oddělení dne 10.5.2018 rovněž zjištěna neuropatie dolních končetin, se zvýrazněnými lumbalgiemi, bez projekce do dolních končetin, mírná progrese neuropatických projevů. Rovněž při vyšetření na oddělení ARO – ambulance bolesti žalobce udává progresi neuropatických bolestí, nyní i klidové, zhoršování při kontaktu chodidel s chladnou podložkou.

12. Ze zpráv IKEM, centrum diabetologie, dne de 21.5.2018 a ze dne 17.6.2019 bylo zjištěno, že žalobce byl dne 21.5.2018 vyšetřen pro suspektní polyneuropatii dolních končetin, se závěrem„ normální EMG nález v kondukčních studiích i jehlové EMG, subjektivní obtíže odpovídají polyneuropatickým obtížím, může se jednat o postižení tenkých vláken, která nelze EMG vyšetřit“. Při kontrole dne 17.6.2019 bylo konstatováno, že EMG nález odpovídá lehké sensitivně-motorické demyelinizační polyneuropatii dolních končetin, nález je oproti květnu 2018 v progresi.

13. Z přehledu vykázané zdravotné péče u Všeobecné zdravotní pojišťovny za období od jedna 2013 do října 2020 bylo zjištěno, že žalobce absolvoval dne 19.12.2014 cílené vyšetření internistou MUDr. [jméno] [příjmení], dne 22.12.2014 kontrolní vyšetření tímto internistou a dne 6.11.2018 opět cílené vyšetření tímto internistou.

14. Z výslechu svědkyně [jméno] [příjmení] bylo zjištěno, že svědkyně je přítelkyní žalobce, vztah mají od roku 2007, společnou domácnost vedou přibližně od jara 2008. Mají spolu syna [jméno]. Asi od roku 2009 míval žalobce občas bolesti břicha, také občas zánět močových cest a v roce 2010 mu začaly bolesti nohou. Žalobce byl od počátku vztahu silnější postavy, snažil se zhubnout. Vážné psychické potíže žádné neměl, pouze měl občas špatnou náladu. Spolu s žalobcem se svědkyně věnovala několika koníčkům, hodně cestovali, i do zahraničí. Většinou jeli vlastním vozem k moři, kde plavali, pobývali na pláži, dělali výlety do města a do okolí. Takto spolu jezdili jedenkrát za rok, v roce 2010 byli u moře dokonce dvakrát. Dále se spolu věnovali geocathingu v ČR i zahraničí. Žádné sporty společně nedělali, jen procházky za účelem fotografování. Dále se věnovali fotografování ve fotoateliéru a práci na zahradě. Synovi je sedm let, žalobce s péčí o něho pomáhal. Syna baví sport, chodí na kickbox, sportu se věnuje i rekreačně, rád hraje fotbal, badminton, hází si s míčem, běhá. Těmto aktivitám se synem se věnuje většinou svědkyně, žalobce vydrží asi tak 5 minut, protože má obtíže s chůzí. Od narození syna se mu žalobce věnoval tak, že s ním chodil např. na procházku, ale problémy s chůzí se postupně zhoršovaly. Jeho problémy by svědkyně popsala tak, že ho bolí nohy při našlápnutí, bolesti se mu zhoršují hlavně v zimě. Nyní se žalobce pro bolesti chůzi vyhýbá. Ještě před vznikem těchto obtíží se žalobcem svědkyně chodila běžně na procházku na cca jednu hodinu, nepozorovala, že by žalobce při procházkách nějak limitovala obezita. Žalobce podnikal v oboru IT, jeho práce spočívala v tom, že pracoval na počítači a jezdil na jednání se zákazníky po celé ČR, cesty podnikal vlastním vozem. Postupně však žalobce ztratil zákazníky, protože svůj software neprosadil proti konkurenci. V současné době hledá uplatnění, je hlášen na úřadu práce. Svědkyni se zmiňoval, že v jeho oboru zřejmě uplatnění nenajde, žádné nabídky zaměstnání nemá. Rekvalifikační kurz neabsolvoval. Jako vedlejší činnost měl žalobce fotografování, kdy pořizoval fotografie za úplatu pro klientky fitness centra, tyto pořídil v ateliéru. S touto činností žalobce skončil, protože o tyto fotografie nebyl zájem. Když pořizoval poslední fotografie, takto pro něho bylo náročné, protože musel stále měnit polohu. Žalobce dochází k psychologovi a to z toho důvodu, že se cítí omezený a změnila se mu kvalita života, což ho trápí. [Anonymizovaný odstavec.] [Anonymizovaný odstavec.]

17. Z výslechu znalce bylo zjištěno, že znalecký posudek ze dne 21. 2. 2022 znalec stvrdil, kdy na jeho závěry plně odkázal s tím, že mu nejsou mi známy žádné skutečnosti, které by byly nové a měly by vliv na již učiněné závěry, neuvedl ani žádná doplnění posudku. Dále při svém výslechu znalec uvedl, že pracuje jako neurolog, součástí jeho práce je klinické vyšetřování pacientů s diabetickou neuropatií, včetně diagnostiky a hospitalizace u komplikovaných forem onemocnění. Asi u 10- 20% případů se u pacientů nejprve projeví neuropatie a teprve v průběhu diagnostiky se těmto pacientům stanoví i diagnóza cukrovky, která se však u pacientů dosud neprojevuje. Obecně lze říci, že pacienti s cukrovkou, pokud nedochází pravidelně na kontroly, tak se u nich může diabetes rozvíjet i po několik let, současně se též může rozvíjet neuropatie, byť nejprve bezpříznaková. U diabetiků pravidelně sledovaných diabetologem, se projeví neuropatie asi u 40 %. U některých však může dojít k rozvoji neuropatie i následně během celého jejich života, takže obecně se dá říci, že nějakou formu neuropatie má nadpoloviční většina diagnostikovaných diabetiků. Hypoteticky je možné, aby v případě, že by byl u pacienta diabetes stanoven dříve, by došlo k oddálení rozvoje polyneuropatie. Toto je však pouze spekulativní, protože znalec nemá k dispozici žádné informace o tom, jak moc destabilizovaný byl stav žalobce z hlediska rozvoje diabetu. Pokud znalec uváděl, že u diabetiků dojde k rozvoji neuropatie asi u 60 %, možná i 70 %, takto označuje průřez celou populací diabetiků s různou spoluprací na léčbě. U plně kompenzovaných diabetiků je procento rozvoje neuropatie o něco nižší, odhad znalce je zhruba 40- 50 %. Je možno připustit, že u pacientů s perfektní kompenzací glykémie, pokud dobře kompenzují metabolické projevy diabetu a mají dobrou genetickou výbavu, tak u některých k rozvoji neuropatie vůbec nedojde. Z hlediska rozvoje polyneuropatie není u pacientů s diabetem kompenzace hyperglykémie zbytečná. Znalec potvrdil svůj závěr o tom, že i přes nasazení adekvátní terapie v roce 2017 a v celku rychlému dosažení dobré kompenzace diabetu došlo u žalobce k rychlé progresi polyneuropatie a také závěr, že i kdyby byla nasazena terapie diabetu dříve, než v roce 2017, tak by nebylo s vekou mírou pravděpodobnosti možné u žalobce zabránit rozvoji a progresi diabetické polyneuropatie. I pokud pacient trpí několik let diabetem –nediagnostikovaným, tak po zahájení léčby, která je adekvátní, a vede ke kompenzaci diabetu, tak je nepravděpodobné, že by následující několikaletá progrese neuropatie byla pouze následkem tohoto neléčeného období diabetu. Nelze to vyloučit, ale je to krajně nepravděpodobné.

18. Další navržený důkaz, a to výslechem MUDr. [obec] za účelem zjištění, zda byl u pacienta přítomen diabetes, ev. jaké další kroky MUDr. [příjmení] u žalobce provedl, nebyl soudem jako nadbytečný proveden. Žalobce v rámci svého výslechu uvedl, že mu byl diabetes zjištěn až MUDr. [příjmení], u nikoho jiného se předtím s diabetem neléčil. Při žádném z mnoha vyšetření, o nichž jsou ve spise založeny záznamy, žalobce nikdy nezmiňoval, že by byl před rokem 2017 léčen pro diabetes, kdy soud má za to, že žalobce nemohl mít žádný racionální důvod, proč by takto významnou informaci konkrétním lékařům zamlčoval. Předmětem tohoto řízení není navíc odborný postup MUDr. [obec], ale žalované.

19. Za rozhodné právo soud považuje podle § 3079 odst. 1 zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen o.z.) ustanovení o.z., neboť k porušení povinnosti při poskytování zdravotních služeb došlo po 1.1.2014.

20. Podle § 2910 zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, škůdce, který vlastním zaviněním poruší povinnost stanovenou zákonem a zasáhne tak do absolutního práva poškozeného, nahradí poškozenému, co tím způsobil.

21. Podle § 2958 o.z. při ublížení na zdraví odčiní škůdce újmu poškozeného peněžitou náhradou, vyvažující plně vytrpěné bolesti a další nemajetkové újmy; vznikla-li poškozením zdraví překážka lepší budoucnosti poškozeného, nahradí mu škůdce i ztížení společenského uplatnění. Nelze-li výši náhrady takto určit, stanoví se podle zásad slušnosti.

22. Obecná odpovědnost poskytovatele zdravotní péče za škodu či újmu na zdraví způsobenou pacientovi se posuzuje podle § 420 odst. 1 zák. č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, pokud právě chybný způsob provedení zákroku či jiné činnosti při poskytování zdravotnické péče byl vyvolávajícím činitelem (příčinou) poškození zdraví pacienta (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 31.8.2004, sp. zn. 25 Cdo 2542/2003, nebo ze dne 26.5.2011, sp. zn. 25 Cdo 1240/2009). V případě vzniku újmy dle § 2910 o.z. se ve smyslu § 2911 o.z. uplatní domněnka zavinění, a to ve formě nedbalosti; judikaturu Nejvyššího soudu týkající se příčiny poškození zdraví pacienta lze použít i v tomto případě.

23. Pro vznik odpovědnosti za škodu je nutno zkoumat, zda jsou splněny kumulativně všechny předpoklady, kterými jsou škodní jednání poskytovatele zdravotní péče, vznik škody (újmy) pacienta a příčinná souvislost mezi škodním jednáním a vznikem škody.

24. Soud důkazy hodnotil jednotlivě a ve vzájemné souvislosti.

25. Na základě provedeného dokazování má soud za zjištěný následující skutkový stav věci.

26. Žalovaná porušila povinnosti poskytovatele zdravotní péče, tedy postupu non lege artis, tím, že při preventivní prohlídce žalobce provedené dne 1.9.2016 neprovedla preventivní vyšetření stanovené v § 2 písm. e) bod. 2 vyhl. č. 70/2012 Sb., o preventivních prohlídkách, účinné ode dne 1.4.2012, tedy laboratorní vyšetření glykemie ve dvouletých intervalech od posledního vyšetření. Pokud jde o preventivní prohlídku provedenou dne 6.6.2013, tak bylo prokázáno, že poslední hladina glykemie byla před touto prohlídkou zjišťována dne 22.4.2013, tedy v dvouletém intervalu před datem preventivní prohlídky, žalovaná tedy povinnost stanovenou citovaným ustanovením vyhlášky o preventivních prohlídkách neporušila. [Anonymizovaný odstavec.]

28. V případě termínu preventivní prohlídky, která měla následovat po prohlídce z 6.6.2013, tak zde soud vycházel především z výslechu žalobce, který sám zmínil, že na preventivní prohlídky byl žalovanou ústně zván po dvou letech, tedy zcela v souladu se zněním vyhlášky o preventivních prohlídkách. Kromě toho bylo přihlédnuto i k obsahu zprávy poskytovatele programu [anonymizováno], ve kterém žalovaná svou zdravotní dokumentaci vedla, tedy společnosti [právnická osoba], která skutečnost, jak se na kopii záznamu o preventivní prohlídce objevilo zcela chybné datum, objasňuje. Ze zdravotní dokumentace nebylo zjištěno, že by se žalovaný na preventivní prohlídku, která se měla uskutečnit v roce 2015, dostavil. [příjmení] glykemie mu tedy mohla být stanovena až v rámci preventivní prohlídky ze dne 6.9.2016, k čemuž v rozporu s nařízením o preventivních prohlídkách, jak je shora již uvedeno, nedošlo.

29. Pokud jde o zdravotní stav žalobce, bylo prokázáno, že trpí diabetem, který mu byl diagnostikován 9.3.2017, následně byla u něj diagnostikována i diabetická polyneuropatie. Z výslechu žalobce a svědkyně [příjmení] učinil soud závěr, že u žalovaného v souvislosti s rozvojem diabetické polyneuropatie došlo k překážce lepší budoucnosti, neboť rozvoj tohoto onemocnění mu značně ztěžuje fungování v běžném životě a péči o malého syna. Žalovaný před rozvojem onemocnění neměl žádné náročné koníčky nad rámec běžných, jako jsou procházky a dovolené u moře. Pokud jde o zaměstnání, tak v této sféře žalovaný zasažen nebyl, neboť svoje podnikání v oboru informačních technologií ukončil z jiného důvodu než pro rozvoj onemocněním, a současně neuvedl žádné skutečnosti, pro které by bylo další podnikání či zaměstnání v tomto oboru pro něj z důvodu tohoto onemocnění vyloučené.

30. Ke zjištění příčinné souvislosti mezi porušením zákonné povinnosti žalované a vznikem újmy na zdraví žalobce soud ustanovil znalce z oboru neurologie, který podal písemný znalecký posudek, na který při svém výslechu při jednání soudu výslovně odkázal a svoje závěry konkretizoval a blíže rozvedl k dotazům stran či soudu. Závěry znaleckého posudku soud považuje za řádně odborně zdůvodněné a logicky související; soud se s nimi plně ztotožnil a při svých skutkových závěrech z nich tedy vycházel.

31. Ze závěrů znalce nelze dovodit příčinnou souvislost mezi pochybením žalované a vznikem újmy na zdraví žalobce. Znalec se blíže vyjádřil k obecným příčinám vzniku diabetické neuropatie, jakož i ke vztahu mezi léčeným či neléčeným diabetem a rozvojem diabetické polyneuropatie, kdy uvedl, že„ i pokud pacient trpí několik let diabetem–nediagnostikovaným, tak po zahájení léčby, která je adekvátní, a vede ke kompenzaci diabetu, tak je nepravděpodobné, že by následující několikaletá progrese neuropatie byla pouze následkem tohoto neléčeného období diabetu. Nelze to vyloučit, ale je to krajně nepravděpodobné.“ Dále zmínil také tu okolnost, že i případě, kdy ještě není u pacienta plně rozvinut diabetes, je možno u něho pozorovat známky polyneuropatie, které vedou následně i k diagnóze diabetu, stejně jako se může diabetes a polyneuropatie vyvíjet současně. Znalec výslovně uvedl, že u„ plně kompenzovaných diabetiků je procento rozvoje neuropatie o něco nižší, odhad znalce je zhruba 40- 50 %“. Z uvedeného je zřejmé, že k rozvoji polyneuropatie by u žalobce mohlo dojít s velkou pravděpodobností i v případě, že by došlo hypoteticky k dřívějšímu diagnostikování diabetu, a nelze tedy za rozhodující příčinu rozvoje polyneuropatie považovat tu skutečnost, že žalovaná žalobci nestanovila v období od 22.4.2013 do 1.9.2016 na základě odběru krve hladinu glykémie.

32. Rovněž tvrzení žalobce, že výhradně žalovaná zavinila, že glykémie nebyla u žalobce na období od 22.4.2013 do 1.9.2016 stanovena, a tedy by jí měla být tato skutečnost přičítána v tomto řízení k tíži i z hlediska plného rozvoje diabetu mellitu 2. stupně u žalobce, nemá oporu v provedeném dokazování. [ulice] měrou než žalovaná totiž k této skutečnosti přispěl žalobce, neboť přestal docházet bez zjevného důvodu na pravidelné kontroly k MUDr. [příjmení], kde mu byla hladina glykémie stanovována a byl vyšetřován i z diabetického hlediska, takže by k dřívější diagnóze diabetu mellitu 2. stupně došlo pravděpodobněji v této ambulanci lékaře-specialisty při pravidelných kontrolách. V řízení nebylo ani nijak prokázáno, že by žalobce trpěl„ přinejmenším 6 let trvající a nikterak neléčenou hyperglykémií“.

33. K možnosti prosazení tzv. doktríny ztráty šance se v rozsudku sp. zn. 31 Cdo 2376/2021, ze dne 9.2.2022, vyjádřil Nejvyšší soud, který dovodil, že„ zavázat poskytovatele zdravotní péče k povinnosti hradit újmu na zdraví pacienta pouze na základě tzv. teorie ztráty šance, tedy bez dostatečně zřejmé příčinné souvislosti mezi jeho jednáním (či opomenutím) a škodlivým následkem, je v rozporu s ústavním pravidlem, že nikdo nemůže být nucen činit, co zákon neukládá. Na zavázání poskytovatele zdravotní péče k náhradě škody bez dostatečně zřejmé příčinné souvislosti jednání se škodlivým následkem coby jedné z podmínek obecné odpovědnosti ve smyslu § 420 obč. zák. by bylo možné pohlížet jako na ukládání povinnosti bez náležitého zákonného podkladu (k extenzivnímu či analogickému výkladu zákonných norem přitom soud neshledal důvody), vymykající se systémové koncepci institutu náhrady škody a přesouvající jej bez náležitého opodstatnění do roviny zcela hypotetické a spekulativní.“ 34. Soud s ohledem na cit. rozhodnutí, se kterým se plně ztotožňuje, tzv. teorii ztráty šance při svém rozhodování nijak nezohlednil.

35. Vznesenou námitkou promlčení se vzhledem ke shora uvedenému závěru již soud nezabýval, když lze však konstatovat, že nárok žalobce uplatnil před uplynutím promlčecí lhůty podle § 629 odst. 1 o.z. i podle § 636 odst. 1 o.z., neboť o diagnóze diabetické polyneuropatie se žalobce dozvěděl ve smyslu § 619 a § 620 odst. 1 o.z. až dne 17.6.2019 při vyšetření IKEM.

36. Žaloba byla vzhledem ke shora uvedeným skutečnostem jako zcela nedůvodná zamítnuta.

37. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu tak, že přiznal žalované a vedlejšímu účastníku na straně žalované, kteří byli v řízení zcela úspěšní, nárok na náhradu nákladů řízení, a to žalované v částce 61 259 Kč a vedlejšímu účastníkovi v částce 8 299 Kč.

38. Soud při výpočtu odměny vycházel z tarifní hodnoty ve výši 50 000 Kč podle § 9 odst. 4 písm. a) a. t., když předmětem řízení je náhrada nemajetkové újmy na zdraví. Uvedený postup určení tarifní hodnoty byl vyjádřen v rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 25 Cdo 3771/2020, ze dne 27. 5. 2021, ve kterém Nejvyšší soud uvádí, že v těchto případech v době započetí úkonu právní služby nelze určit výši plnění, neboť tato výše závisí na posouzení soudu podle mnoha kritérií. Není tak možné v těchto věcech aplikovat § 8 a. t., neboť tento nereflektuje specifickou povahu řízení o nárocích na náhradu nemajetkové újmy na zdraví podle § 2958 o. z. Soud se s tímto názorem Nejvyššího soudu zcela ztotožnil.

39. Náklady žalované sestávají z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 bodu 5. vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 50 000 Kč sestávající z částky 3 100 Kč za každý ze dvanácti úkonů uvedených v § 11 odst. 1 písm. a), d), g) a. t. (převzetí a příprava zastoupení, vyjádření ze dne 24. 3. 2020, účast při jednání dne 11. 6. 2020, vyjádření ze dne 13. 7. 2020, vyjádření ze dne 22. 9. 2020, účast při jednání dne 1. 10. 2020, účast při jednání delším než 2 hodiny dne 26. 11. 2020 (tj. dva úkony), vyjádření ze dne 28. 1. 2021, vyjádření ze dne 13. 3. 2022, účast při jednání dne 7. 6. 2022, podání závěrečného návrhu ze dne 20. 6. 2022) včetně dvanácti paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t., náhrada cestovného podle § 13 odst. 1 a. t. ve spojení s vyhláškou č. 511/2021 Sb.: a. za jízdu osobním automobilem Škoda Superb, [registrační značka], k jednání soudu dne 11. 6. 2020 v trase [obec] – [obec] a zpět, celkem 288 km, s průměrnou spotřebou paliva 4,7 litru motorové nafty na 100 km při vyhláškové ceně 31,80 Kč (§ 4 písm. c) vyhlášky č. 358/2019 Sb.) a při sazbě základní náhrady za 1 km jízdy osobním silničním motorovým vozidlem ve výši 4,20 Kč (§ 1 písm. b) vyhlášky č. 358/2019 Sb.) v celkové výši 1 594,60 Kč, náhrada za promeškaný čas podle § 14 odst. 3 a. t. v rozsahu 8 započatých půlhodin po 100 Kč, b. za jízdu osobním automobilem Škoda Superb, [registrační značka], k jednání soudu dne 1. 10. 2020 v trase [obec] – [obec] a zpět, celkem 288 km, s průměrnou spotřebou paliva 4,7 litru motorové nafty na 100 km při vyhláškové ceně 31,80 Kč (§ 4 písm. c) vyhlášky č. 358/2019 Sb.) a při sazbě základní náhrady za 1 km jízdy osobním silničním motorovým vozidlem ve výši 4,20 Kč (§ 1 písm. b) vyhlášky č. 358/2019 Sb.) v celkové výši 1 594,60 Kč, náhrada za promeškaný čas podle § 14 odst. 3 a. t. v rozsahu 8 započatých půlhodin po 100 Kč, c. za jízdu osobním automobilem Škoda Superb, [registrační značka], k jednání soudu dne 26. 11. 2020 v trase [obec] – [obec] a zpět, celkem 288 km, s průměrnou spotřebou paliva 4,7 litru motorové nafty na 100 km při vyhláškové ceně 31,80 Kč (§ 4 písm. c) vyhlášky č. 358/2019 Sb.) a při sazbě základní náhrady za 1 km jízdy osobním silničním motorovým vozidlem ve výši 4,20 Kč (§ 1 písm. b) vyhlášky č. 358/2019 Sb.) v celkové výši 1 594,60 Kč, náhrada za promeškaný čas podle § 14 odst. 3 a. t. v rozsahu 8 započatých půlhodin po 100 Kč, d. za jízdu osobním automobilem Škoda Superb, [registrační značka], k jednání soudu dne 7. 6. 2022 v trase [obec] – [obec] a zpět, celkem 288 km, s průměrnou spotřebou paliva 4,7 litru motorové nafty na 100 km při vyhláškové ceně 36,1 Kč (§ 4 písm. c) vyhlášky č. 511/2021 Sb.) a při sazbě základní náhrady za 1 km jízdy osobním silničním motorovým vozidlem ve výši 4,70 Kč (§ 1 písm. b) vyhlášky č. 511/2021 Sb.) v celkové výši 1 842,20 Kč, náhrada za promeškaný čas podle § 14 odst. 3 a. t. v rozsahu 8 započatých půlhodin po 100 Kč, a náhrada za daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 40 800 Kč ve výši 8 568 Kč Celkem tak náklady žalované představují částku ve výši 61 259 Kč (tj. součet odměny advokáta, režijní paušály, náhrada cestovného a náhrada za promeškaný čas, náhrada za DPH). Podle ustanovení § 149 odst. 1 o. s. ř. soud žalobci uložil zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám zástupce žalované ve lhůtě podle ustanovení § 160 odst. 1 o. s. ř., neboť pro jinou lhůtu k plnění neshledal důvod 40. Náklady vedlejšího účastníka představují náklady řízení uplatněné v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží 300 Kč za každý z osmi úkonů dle § 1 odst. 3 písm. a), b), c) ve spojení s § 2 odst. 3 uvedené vyhlášky (3 x příprava na soudní jednání, účast na soudním jednání dne 26. 11. 2020 (v délce více než dvou hodin), dne 7. 6. 2022 a 21. 7. 2022, písemné podání ze dne 21. 6. 2022), tj. celkem částka 2 100 Kč. Vedlejšímu účastníku dále náleží náhrada cestovného: a. ze dne 25. a 26. 11.2022 ve výši 1 809 Kč (cesta vlakem 492 Kč a nocležné 1 317 Kč), b. ze dne 7. 6. 2022 za jízdu osobním automobilem Škoda Scala, [registrační značka], v trase [obec] – [obec] a zpět, celkem 288 km, s průměrnou spotřebou paliva 5,4 litru benzinu na 100 km při vyhláškové ceně 44,50 Kč (§ 4 písm. a) vyhlášky č. 511/2021 Sb.) a při sazbě základní náhrady za 1 km jízdy osobním silničním motorovým vozidlem ve výši 4,70 Kč (§ 1 písm. b) vyhlášky č. 511/2021 Sb.) v celkové výši 2 045 Kč, c. ze dne 21. 7. 2022 za jízdu osobním automobilem Škoda Scala, [registrační značka], v trase [obec] – [obec] a zpět, celkem 288 km, s průměrnou spotřebou paliva 5,4 litru benzinu na 100 km při vyhláškové ceně 44,50 Kč (§ 4 písm. a) vyhlášky č. 511/2021 Sb.) a při sazbě základní náhrady za 1 km jízdy osobním silničním motorovým vozidlem ve výši 4,70 Kč (§ 1 písm. b) vyhlášky č. 511/2021 Sb.) v celkové výši 2 045 Kč, tj. celková náhrada cestovného činí 5 899 Kč. Celková výše náhrady nákladů řízení vedlejšího účastníka tak představuje částku 8 299 Kč Lhůta k plnění byla stanovena podle § 160 odst. 1 o.s.ř., neboť pro jinou délku lhůty soud neshledal důvod.

41. O náhradě nákladů řízení, které vynaložil stát, soud rozhodl podle § 148 odst. 1 o.s.ř. tak, že povinnost uhradit tyto náklady uložil žalobci, neboť ten byl ve věci zcela neúspěšný. Náklady státu představuje odměna znalce za vypracování znaleckého posudku ve výši 11 250 Kč (tj. výše, která nebyla kryta zálohou) podle usnesení zdejšího soudu ze dne 14. 3. 2022, č. j. 118 C 3/2020-254, a odměna znalce za účast při jednání dne 7. 6. 2022 ve výši 1 910 Kč podle usnesení zdejšího soudu ze dne 24. 6. 2022, č. j. 118 C 3/2020-295 Lhůta k plnění byla stanovena podle § 160 odst. 1 o.s.ř., neboť pro jinou délku lhůty soud neshledal důvod.

Poučení