119 C 19/2020-387

Rubrum

Městský soud v Brně rozhodl předsedkyní senátu JUDr. Zuzanou Skripovou jako samosoudkyní ve věci žalobce: ; a) [celé jméno žalobce], narozený dne [datum] bytem [adresa žalobkyně a žalobce] žalobkyně: ; b) [celé jméno žalobkyně], narozená dne [datum] bytem [adresa žalobkyně a žalobce] oba zastoupeni advokátem JUDr. [jméno] [příjmení] sídlem [adresa], [obec a číslo] proti žalovanému: ; 1. [osobní údaje žalovaného] sídlem [adresa žalované] zastoupená advokátem JUDr. [jméno] [příjmení] sídlem [adresa], [obec] o zaplacení 1 247 139 Kč s příslušenstvím takto:

Výrok

I. Žaloba, kterou se žalobce a) a žalobkyně b) domáhají po žalované zaplacení částky 1.247.139 Kč spolu s 10% zákonným úrokem z prodlení od 20.8.2019 do zaplacení, se zamítá.

II. Žalobce a) a žalobkyně b) jsou povinni společně a nerozdílně uhradit žalované na nákladech řízení částku 225.824 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalované.

III. Žalobce a) a žalobkyně b) jsou povinni společně a nerozdílně uhradit České republice na účet Městského soudu v Brně náklady zálohované státem ve výši, která bude blíže stanovena v samostatném usnesení, a to do tří dnů od právní moci tohoto usnesení.

Odůvodnění

1. Podanou žalobou se žalobci a) a b) domáhají po žalované zaplacení částky 1.247.139 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnili tím, že žalobci a) a b) jsou vlastníky nemovitosti, domu určeného k bydlení [adresa] v katastru obce Moravské Bránice. Tento dům využívá k bydlení matka žalobkyně b) paní [jméno] [příjmení]. Žalobci nebyli spokojeni s technickým stavem střechy předmětného domu, rozhodli se pro opravu, která spočívala v položení nové střešní krytiny z asfaltové lepenky. K provedení renovace střešní krytiny si najali pana [jméno] [příjmení]. Dle tvrzení žalobců [jméno] [příjmení] svým neodborným zásahem s propan-butanovým hořákem, který používal k položení střešní krytiny, způsobil požár střechy domu včetně krovní konstrukce. [jméno] [příjmení] nedisponoval svářečským průkazem, nedodržel žádnou ze svých povinností ukládaných vyhláškou Ministerstva vnitra ČR č. 87/2000 Sb., kterou jsou stanoveny podmínky požární bezpečnosti při svařování. Ke škodní události došlo dne 4.11.2015. Dne 25.1.2018 převzala žalovaná právní zastoupení žalobce a) a žalobkyně b) a obratem vyzvala pana [příjmení] k jednání o smíru. Tato výzva byla též částečně koncipována jako předžalobní výzva. V konečném důsledku pan [příjmení] odmítl uznat a nahradit škodu, a to přes vypracovaný znalecký posudek, který mu byl zaslán. Žalovaná pověřila vyřízením celé věci administrativního pracovníka své advokátní kanceláře pana [jméno] [příjmení], který však není advokátem ani advokátním koncipientem. Tento jednal s žalobci a) a b) a vedl s nimi elektronickou komunikaci, sepisoval výzvy a poskytoval právní služby. Žalobci a) a b) v průběhu měsíce března požádali pana [příjmení] o přípravu a podání žaloby na náhradu škody. V měsíci květnu pan [jméno] [příjmení] informoval žalobce, že k podání žaloby prozatím nedošlo, nicméně že opět jedná s protistranou o možném dosažení smíru. V průběhu měsíce června roku 2018 opětovně žalobci komunikovali s panem [příjmení], upozornili jej na skutečnost, že za 4 měsíce uplynou tři roky od vzniku škodní události. Byli následně panem [příjmení] informováni o tom, že z důvodu nebezpečí z prodlení bude vypracován znalecký posudek k určení výše způsobené škody panem [příjmení] a provedena revize stávajících posudků a po zpracování posudku cca 14 dnů bude podána žaloba. S tímto postupem žalobci souhlasili. Žádná žaloba však podána nebyla, komunikace ze strany žalované a pana [příjmení] byla stále sporadičtější, nebyl ani vypracován slibovaný znalecký posudek. Až v únoru roku 2019 byla vypracována předžalobní výzva. Tyto dokumenty však nikdy nebyly poslány soudu. Žalobci a) a b) tedy plnou moc žalované vypověděli, pověřili svým zastoupením zástupce žalobců a) a b), ten vyzval pana [příjmení] k jednání, který prostřednictvím svého zástupce odpověděl tak, že nárok je od listopadu roku 2018 promlčen. Žalobci a) a b) se následně obrátili na žalovanou s výzvou k náhradě škody, kterou jim způsobila tím, že nechala nárok promlčet. Žalovaná se ke své odpovědnosti postavila negativně, v celém rozsahu ji odmítla. V rámci mimosoudního řešení spotřebitelského sporu před advokátní komorou žalovaná odmítla uznat jakékoliv své pochybení. Žalobcům tedy nezbývá, než se se svým nárokem obrátit na soud. Žalobci se domáhají po žalované náhrady škody, která jim primárně vznikla zahořením střechy domu a po sléze dále zatečením vody v důsledku hašení požáru. Pro počátek stanovení běhu promlčecí doby žalované uvádí, že škůdce jim byl znám od počátku, a tou je osoba provádějící neodbornou opravu střechy, tedy pan [příjmení], který manipuloval s hořákem, přestože zpráva o požáru uvádí jako příčinu požáru nevhodnou konstrukci komínu. Žalobci však s tímto názorem nesouhlasí, domnívají se, že zpráva o požáru nebyla vypracována nestranně. Navíc by se jednalo o příliš velkou shodu okolností. Komín fungoval celé roky a zrovna v den, kdy se po střeše pohybuje osoba s otevřeným plamenem, dojde ke vznícení střechy. Nicméně počátek promlčecí doby začal běžet nejpozději k 1.12.2015, tedy od okamžiku, kdy byl stanoven jak rozsah škody zničení sedlové střechy a poškození stropů a podlah domu hasební vodou, nejpozději k tomuto datu mohla být už určena výše škody v penězích, neboť byl přesně určen její rozsah. Žalovaná převzala, jak již bylo uvedeno zastoupení žalobců a) a b) dne 25.1.2018. Vyřízením věci byl za její advokátní kancelář pověřen její zaměstnanec pan [jméno] [příjmení], Dis. Žalovaná s žalobci nikdy přímo nekomunikovala. Komunikace mezi žalobci a) a b) a panem [příjmení] probíhala převážně elektronickou formou. Žalobci a) a b) udělili výslovně pokyn k podání žaloby. Žalobci rovněž upozorňovali na čas a plynutí promlčecí lhůty. Žalovaná právně zastupovala žalobce a) a b) déle než rok. Za tuto dobu nebyla schopna jakkoli nárok žalobců uplatnit, nijak je nepoučila, právní zastoupení jim nevypověděla, porušila tedy své povinnosti při vedení kauzy žalobců, když se této věci nedostatečně věnovala, nechala marně uplynout promlčecí lhůtu. Jako advokátka žalovaná nese odpovědnost rovněž za své zaměstnance a odpovídá za škodu jimi způsobenou. Žalovaná nikdy žalobcům a) a b) nevypověděla plnou moc, její zastoupení tedy zaniklo ke dni 28.6.2019, kdy bylo převzato zastoupení žalobců současným právním zástupcem. Na výzvu soudu žalobci a) a b) doplnili, že se domáhají zaplacení částky 1.247.139 Kč s příslušenstvím představovaným zákonným úrokem z prodlení z této částky ode dne 20.8.2019, kdy byla žalované doručena předžalobní výzva, do zaplacení.

2. Žalovaná se ve věci vyjádřila tak, že nárok žalobců zcela neuznává. Žalobci a) a b) nikdy přímo žalovanou nekontaktovali, neměli zájem o osobní schůzku. Žalobci a) a b) nikdy nevystupovali osobně ani v trestním řízení, kdy byla věc požáru střechy předmětného objektu řešena. Za advokátní kancelář žalované jednal z pozice právního praktikanta pan [jméno] [příjmení], Dis. Jedná se o člověka s ukončeným vzděláním na Vyšší odborné škole – veřejně správní akademie v Brně v oboru administrativa a justice. Pan [příjmení] [příjmení] svou práci vykonával vždy velmi odpovědně, profesionálně a ke klientům vstřícně. Za panem [příjmení] začala do kanceláře žalované docházet paní [jméno] [příjmení], která se s panem [příjmení] zhruba od roku 2016 osobně znala. Paní [příjmení] vystupovala jako osoba, které bylo ublíženo. Spolupráce mezi ní a panem [příjmení] probíhala velmi neformálně, nosila mu a dávala doma pečené rolády. Žalovaná vnímala vztah paní [příjmení] a pana [příjmení] jako přátelský. Nepožadovala po paní [příjmení] žádnou odměnu. Pan [příjmení] [příjmení] byl v rámci advokátní kanceláře žalované pověřen na základě ustanovení § 26 odst. 2 zákona č. 85/1996 Sb., o advokacii (dále jen zákon o advokacii) dílčími úkony v daném případu. Kauza žalobců a) a b) tedy nebyla vedena ledabyle. Pan [příjmení] [příjmení] byl v rámci následného zastoupení žalobců a) a b) žalovanou pověřen dílčími úkony spočívající zejména v navázání kontaktu s žalobci. Uskutečnila se osobní schůzka pana [příjmení] v bytě žalobců v [obec] s žalobci a) a b). Žalobcům byla předložena k podpisu plná moc. Pan [příjmení] [příjmení] průběžně informoval žalobce a) a b) o stavu a vývoji případu, a to elektronicky a dále je informoval o průběhu a realizaci dílčích úkonů, které pan [příjmení] na základě pokynů žalované realizoval. Byla zaslán dopis panu [příjmení] s výzvou k úhradě škody, případně uvedení střechy do původního stavu a probíhala elektronická komunikace se zástupcem pana [příjmení], JUDr. [jméno] [příjmení]. Byla dohodnuta schůzka, kde byl předložen požadavek v zastoupení žalobců a) a b) na mimosoudní vyrovnání. Dále probíhaly mezi žalovanou a panem [příjmení] pracovní porady. Ke konci roku 2017 se paní [příjmení] zmínila, že má problém se svým domem, který v minulosti vlastnila, nicméně z důvodu konkurzního řízení na její osobu jej vydražili její zeť a dcera (žalobci a) a b)). V průběhu rekonstrukce v roce 2015 v domě hořelo. Paní [příjmení] věc řešila prostřednictvím trestního oznámení. Stěžovala si, že skuteční vlastníci domu, tedy žalobci a) a b) nemají o řešení věci zájem. Pro paní [příjmení] byla situace velmi nepříjemná, neboť v domě bydlela. Dům nebyl ani pojištěn. Ze zjištění skutkového stavu vyplynulo, že paní [příjmení] v domě nadále normálně bydlí. V této věci paní [příjmení] předložila žalované zprávu o revizi, zprávu o požáru ze dne 1.12.2015, popis nešťastné události požáru, fotodokumentaci domu před požárem a po požáru, znalecký posudek [číslo] 2016, emailové zprávy od vyšetřovatele hasičského záchranného sboru a některé další. Z plné moci udělené dne 18.1.2016 [jméno] [příjmení] žalobci a) a b), která sice nebyla podepsaná, ale nicméně z dalších listin vyplynulo, že zřejmě plná moc udělena byla, žalovaná zjistila, že tato byla zmocněna k zastupování žalobců v trestním řízení směřovanému vůči panu [příjmení] [jméno] tomto právním zastoupení však žalobci a) a b) žalovanou neinformovali. Žalovaná zahájila mimosoudní jednání s panem [jméno] [příjmení] prostřednictvím jeho právního zástupce, kdy tento následně zcela odmítl možnost mimosoudního řešení věci. Primární snahou žalované bylo přimět pana [příjmení] k opravě střechy na vlastní náklady, neboť se jednalo o starého nemajetného člověka. Bezprostředně po požáru střechy v roce 2015 byl pan [příjmení] ochoten střechu částečně na své náklady opravit. V tomto směru předložil paní [příjmení] návrh dohody o uznání závazku. Tuto dohodu následně paní [příjmení] odmítla. V této fázi jednání žalobci do věci vůbec nevstupovali. I z trestních spisů je patrné, že žalobci a) a b) byli nekontaktní, policii se je nepodařilo zastihnout v místě jejich bydliště. Na poškozeném domě nebyla provedena žádná oprava, a to ani v případě, kdy žalobce a) a b) kontaktoval Městský úřad Dolní Kounice z důvodu potřeby provést opatření k zamezení dalších škod na sousední nemovitosti a nebyli k zastižení ani stavebním úřadem [obec], který je vyzýval k provedení udržovacích prací na předmětném domě. Žalovaná navrhla paní [příjmení] vypracování znaleckého posudku, který by byl objektivní. Znaleckým posudkem [číslo] 2016 a PO byl sice určen jako pravděpodobný škůdce pan [příjmení], nicméně jednalo se o znalecký posudek dosti subjektivní povahy. Jeho zadavatelem byla paní [příjmení]. Toto bylo mimo jiné zdůrazněno i v trestním spisu. Mezi paní [příjmení] a znalkyní byl nadstandardní vztah, který vyplýval i z jejich emailové komunikace. Proto žalovaná nechala vypracovat znalecký posudek Znaleckým ústavem [právnická osoba] dne 21.8.2018, kterým by byla zjištěna skutečná výše škody. Návrh žalované, aby žalobci a) a b) nechali střechu opravit a tak byla zjištěna objektivně výše škody, žalobci neakceptovali. Po celou dobu do objektu nic neinvestovali. Po celou dobu zastoupení žalobců a) a b) žalovanou žalobci nikdy nevyužili svého práva, aby se na žalovanou obrátili. Mohli žalovanou kdykoliv kontaktovat i pomocí jejich přehledných webových stránek. Ze strany žalované byla pro žalobce učiněna řada právních kroků, byla zpracována analýza případu, byl kontaktován zástupce protistrany, byla realizovaná osobní schůzka, odeslaná předžalobní výzva, byl kontaktován znalecký ústav, byl zpracován znalecký posudek, byla zajištěna účast na místním šetření a byla zpracována žaloba. Zastoupení žalobců žalovanou v žádném případě nebylo nedbalé. Byli to žalobci, kteří byli ve věci zcela nečinní, a to od listopadu roku 2015, kdy došlo ke škodní události do ledna roku 2018, neučinili žádný krok k řešení věci. Nekontaktní byli i pro orgány činné v trestním řízení. Žalovaná namítá, že ze zprávy hasičského sboru i vedeným trestním řízením na popud [jméno] [příjmení], kdy nikdo nebyl odsouzen, trestní řízení bylo odloženo, nebylo možno ani uplatňovat nárok v adhézním řízení. Z jeho výsledku plyne, že nebyla zjištěna vina pana [příjmení] na zapálení střechy předmětné nemovitosti. Rovněž žalovaná rozporuje žalovanou výši škody, kdy jak plyne i ze znaleckého posudku Znaleckého ústavu [právnická osoba], kde rozlišují dvojí ohodnocení škody, a to škody bezprostředně vzniklé po požáru a dále škody vzniklé v důsledku časového odstupu, kdy majitelé nemovitosti neučinili vůbec nic pro zabránění postupující škody během času, tedy od roku 2015, kdy požár vznikl do roku 2018. Žalovaná tedy zpochybňuje výši nárokované škody, kterou se žalobci a) a b) v tomto řízení po ní domáhají a namítá zde rozpor s dobrými mravy. Žalobci totiž sami o svůj majetek řádně nepečovali, nesnažili se žádným způsobem zabránit vzniku dalších škod, a to přestože museli být k nápravě vyzváni i stavebním úřadem dva roky po požáru. Kladou-li žalobci a) a b) žalované za vinu, že nechala marně uplynout lhůtu pro podání žaloby o náhradu škody vůči panu [příjmení], k tomu žalovaná dodává, že nebylo možno postavit na jisto, kdo je škůdcem a rovněž není zjištěn rozsah a přesně zjištěna výše škody. Co se týče viny, znaleckými posudky nebyl jistě zjištěn jako škůdce pan [příjmení]. Zde je namístě doplnit, že paní [příjmení] jej, neodbornou osobu, domluvila na opravu sama, ve vztahu k žalobcům měla tedy částečně nést svou odpovědnost i paní [příjmení]. Rozsah a výši škody spolehlivě zjistil až znalecký posudek, který nechala zadat žalovaná u Znaleckého ústavu [právnická osoba] S ohledem na shora označené žalovaná navrhuje, aby soud žalobu zamítl.

3. Ke zjištění skutkového stavu věci soud provedl tyto důkazy a učinil z nich následující skutková zjištění.

4. Z emailové komunikace vedené v letech 2018 a 2019 mezi advokátní kanceláří žalované, kdy za žalovanou komunikoval pan [jméno] [příjmení] a žalobci vyplývá, že probíhalo mimosoudní jednání o možnosti smírného vyřešení věci s panem [příjmení], kdy tento následně svou vinu popřel, mimosoudní plnění odmítl. Žalobcům a) a b) byla předložena plná moc, žalobci vyslovili souhlas k podání žaloby o náhradu škody vůči panu [příjmení]. Obdrželi rovněž znalecké posudky Znaleckého ústavu [právnická osoba]

5. Ze zprávy o požáru vypracované Hasičským záchranným sborem Jihomoravského kraje dne 1.1.20 2015 soud zjistil, že dne 4.11.2015 kolem 12.19 hodin došlo v domě v [adresa] k požáru střechy rodinného domu ve vlastnictví žalobců a) a b). Při požáru došlo ke zničení sedlové střechy, stropy a podlahy obytné části byly poškozeny hasební vodou. Jako příčina vzniku požáru byla stanovena nevhodná konstrukce komínu. Bylo konstatováno poručení zákona ČNR č. 133/85 Sb., který stanoví základní povinnost fyzických osob počínat si tak, aby nedocházelo ke vzniku požáru. K porušení došlo ze strany majitelky žalobkyně b), která se tímto dopustila přestupku na úseku požární ochrany dle ust. § 78 odst. 1 písm. d), porušila zásady bezpečného provozu tepelných, elektrických, plynových a jiných spotřebičů a komínů.

6. Z usnesení Policie ČR Krajské ředitelství policie Jihomoravského kraje ze dne 18.12.2015 soud zjistil, že byla odložena trestní věc podezření ze spáchání přečinu Obecné ohrožení z nedbalosti. Dne 4.11.2015 ve 12.18 hodin oznámil na linku 112 [jméno] [příjmení], že při svařování izolace střechy došlo k požáru střechy rodinného domu v [adresa] majitelky [jméno] [příjmení]. Následně došlo k zahoření slámy, která se nacházela na podlaze půdy domu a požár se rozšířil nad celou obydlenou část domu. Prvotním šetřením na místě bylo zjištěno, že k požáru pravděpodobně došlo nedbalostním jednáním s otevřeným ohněm nebo prohořením komína, kdy úmyslné jednání bylo vyloučeno. Předběžná škoda byla vyčíslena na 300.000 Kč. Z usnesení Policie ČR Krajské ředitelství policie Jihomoravského kraje ze dne 19.4.2017 soud zjistil, že byla odložena trestní věc podezření ze spáchání přečinu Obecné ohrožení z nedbalosti. Předběžným šetřením na místě bylo zjištěna, jako možná příčina vzniku požáru, nedbalostní manipulace s otevřeným ohněm při práci na vedlejší střeše. Dalším šetřením vyšetřovatele byla alternativa nedbalosti při manipulaci s otevřeným ohněm vyloučena a jako příčina vzniku požáru byla stanovena nevhodná konstrukce komínu, a to s ohledem zejména na fakt, že dřevěné desky u komínu ohořívaly ze spodní strany právě v místech, kde byl komínovou zkouškou zaznamenán největší únik spalin. To že se pracovalo na sousední střeše s otevřeným plamenem, byla pouze souhra okolností. Uživatelka domu paní [jméno] [příjmení] uvedla, že nenechala asi 5 let před požárem provést kontrolu komínu, poslední kontrola komínu v domě, kde došlo k požáru, byla provedena někdy v roce 2010. Ze sdělení zaměstnance kominictví [příjmení], pana [jméno] [příjmení] bylo zjištěno, že dne 12.11.2015 na žádost [jméno] [příjmení] přijel do domu. Po příjezdu mu paní [příjmení] sdělila, že nechce provést kompletní revizi spalinových cest a objednala si pouze informaci o stavu komína, předběžnou zprávu. Chtěla znát závady komína a zda bude i po požáru funkční. Zjistil, že u komína pravděpodobně neproběhla delší dobu žádná revize. Vše bylo postaveno ještě dle starých norem v 70. letech minulého století. Zjistil na komíně několik závad, zejména, jsou do komína napojeny dva spotřebiče, a to otevřený krb a později byly napojeny ještě kamna na tuhá paliva [jméno]. Po prohlídce komína zjistil, že světlost je 20 x 20 cm, není omítnutý, nad střechou byl v neudržovaném stavu, již se rozpadal, kolem komína byl nepořádek. To bylo vidět i přes požár. Paní [příjmení] sdělil, že je třeba udělat důslednou odbornou rekonstrukci. Vše se musí opravit dle platných norem, vystavil jí předběžnou zprávu o kontrole spalinové cesty. V domě se nacházel ještě jeden komín ve zcela dezolátním stavu, který nekontroloval, neboť dle sdělení majitelky nebyl používán. Dále uvedl, že ze strany jejich kominictví nebyla provedena kontrola či revize nejméně 7 let. V obci [obec] kontroluje komíny převážně jejich firma. Byly použity závěry znaleckého posudku [číslo] 2016 znalkyně [příjmení] [jméno] [příjmení], LL.M. a přizvaného znalce Ing. Bc. [jméno] [příjmení], MBA z jejichž šetření plynul závěr, že vyšetřovatelé HZSJMK se nevěnovali při požáru jiným možným variantám, i přesto, že pan [jméno] [příjmení] uvedl, že na místě prováděl svou činnost s otevřeným plamenem a bez bližší analýzy stanovili jako příčinu požáru nevhodnou konstrukci komínu. Dále uvedli, že pan [jméno] [příjmení] podcenil prevenci rizik včetně seznámení se s pracovištěm či proškolení všech osob, které se na pracovišti pohybovaly. Znalci byli vyslechnuti, znalkyně provedla místní šetření, komunikovala s paní [příjmení], panem [příjmení] a paní [příjmení], která byla na místě, když probíhalo vyšetřování požáru. Provedla si dokumentaci místa požáru a byla přesvědčena, že požár vznikl od plamene propan-butanového hořáku při lepení Ipy.

7. Ze sdělení, dle úředního záznamu ze dne 9.3.2017 policisty prap. [jméno] [příjmení] bylo zjištěno, že tento byl přítomen na místě, provedl ohledání místa spolu s vyšetřovateli HZS, v místnosti se nacházela kamna na tuhá paliva značky Petra, které byly ještě velice teplé. Nebylo možné na ně položit ruku.

8. Z úředního záznamu výslechu paní [příjmení], ze dne 20.2.2017 bylo zjištěno, že v době požáru v domě paní [příjmení] nebyla. V domě byla asi dva až tři dny předtím, přesně si to již nepamatuje. Na žádost své švagrové do domu přijela až po požáru, kdy dům byl již uhašen. Dle úředního záznamu ze dne 14.2.2017 byl vyslechnut [jméno] [příjmení] z oddělení zjišťování příčin požáru HZS JMk uvedl, že v domě v [obec] [číslo] provedl šetření dne 1.12.2015, vypracoval odborné vyjádření. Jako předběžnou příčinu určil nedbalostní manipulaci s otevřeným ohněm na vedlejší střeše. Dalším šetřením byla alternativa nedbalosti při manipulaci s otevřeným ohněm vyloučena a jako příčinu vzniku požáru stanovil nevhodnou konstrukci komínu, a to s ohledem na zjištěné skutečnosti, zejména fakt, že dřevěné desky u komínu ohořívaly ze spodní strany právě v místech, kde byl komínovou zkouškou zaznamenán největší únik spalin. Pokud by bylo ohnisko požáru na okraji střechy, tam kde pracoval pan [příjmení] s otevřeným ohněm, zcela jistě by tato strana byla prohořelá nejvíce. Uvedl, že není možné, aby dřevěná podlaha půdy, která byla pokryta pálenou cihlou prohořela pouze v místech vedle komínu, jak bylo zjištěno při šetřeních. Naopak v místech na okraji střechy, kde pracoval pan [příjmení] s otevřeným plamenem, nebylo zaznamenáno větší poškození požárem, než v ostatních částech půdy, tedy bez plamenného požáru, když žhnuly dřevěné desky zákopu vnitřní strany. K požáru mohlo dojít již v nočních hodinách a teprve v dopoledních hodinách vnikl požár přes spáry mezi deskami, kdy se dostal na povrch podlahy a půdy a dále na zde uloženou slámu na podlaze. Skutečnost, že se na vedlejší střeše pracovalo s otevřeným plamenem, byla pouze souhra okolností.

9. Ze zprávy [číslo] o provedení kontroly čištění spalinové cesty dle zákona č. 34/2016 Sb., soud zjistil, že pan [jméno] [příjmení], kominictví provedl pro objednatelku paní [jméno] [příjmení] na adrese [adresa] [obec] kontrolu spalinové cesty, a to pro spotřebič na tuhá paliva Petry + jeden krb, komín jednovrstvý zděný. Zjistil nedostatky, které byly odstraněny na místě. Datum provedení kontroly, čištění spalinové cesty dne 4.10.2017, komín vyhovuje.

10. Ze zprávy [číslo] o provedení kontroly čištění spalinové cesty dne 12.11.2015 soud zjistil, že tuto provedl Kominictví [příjmení]. Kontrola topidla na tuhá paliva, komín jednovrstvý zděný, 1x kamna [jméno]. Byly zjištěny nedostatky, které nebyly odstraněny na místě.

11. Z usnesení Krajského státního zastupitelství v Brně ze dne 7.6.2017 č.j. 1 [spisová značka] soud zjistil, že tímto rozhodnutím Krajský státní zástupce rozhodl o stížnosti poškozené [jméno] [příjmení] proti usnesení PČR Krajské ředitelství Policie České republiky Jihomoravského kraje, územní odbor Brno, obvodní oddělení [obec], kterým bylo podle ust. § 159a odst. 1 trestního řádu rozhodnuto o odložení věci podezření ze spáchání přečinu obecné ohrožení z nedbalosti, tak že tato stížnost se zamítá, neboť není důvodná. Zamítnutí stížnosti bylo odůvodněno tím, že poškozená [jméno] [příjmení] dle jejího vlastního vyjádření nenechala 5 let před požárem provést kontrolu komínu. Po požáru nechtěla provést kompletní revizi spalinových cest, objednala si u kominictví [příjmení] [obec] pouze informaci o stavu komína, při které bylo zjištěno, že u komína neproběhla pravděpodobně posledních 30 let žádná revize. [část obce] byl postaven v 70 letech, později na něj byla napojena kamna na tuhá paliva Petry. Tento komín má několik závad, není omítnutý, nad střechou je v neudržovaném stavu, rozpadá se. Paní [příjmení] bylo sděleno, že komín vyžaduje důslednou a odbornou rekonstrukci dle platných norem, o čemž jí byla vystavena zpráva. Poškozená ve své stížnosti uvedla, že nesouhlasí se závěry policejního orgánu, který se opíral o vyjádření vyšetřovatele HSZ JMK, který tvrdí, že příčinou požáru je nevhodná konstrukce komínu a dále nesouhlasí s vyjádřením Kominictví [příjmení], který tvrdí, že cca 5 let nebyla před požárem provedena žádná kontrola komínu. Dále nesouhlasí s tvrzením policisty [jméno] [příjmení], že po požáru z kamen sálalo teplo. Odkazuje na znalecký posudek [číslo] 2016 a PO vypracovaný znalkyní [příjmení] [jméno] [příjmení], LL.M. a Ing. Bc. [jméno] [příjmení], MBA, kteří naopak dospěli k závěru, že kamna Petry jsou do komína zaústěny správně, komín dle jejich názoru nevykazoval vady, které by mohly způsobit zahoření v místě, kde uvádí policejní orgán. Toto má dle jejich tvrzení potvrzovat zpráva o kontrole komínu a spalinových cest ze dne 12.11.2015 a 1.2.2016 provedena [právnická osoba] [příjmení]. Poškozená dále zpochybňuje způsob provedení zkoušky těsnosti komínu, která byla provedena bez přítomnosti majitelů domu a poškozené. Zkouška dle znalkyně nebyla provedena dle metodiky normy ČSN 73 [číslo] a je tedy neprůkazná. Poškozená dále uvedla, že odpoledne v den před zahořením do kamen přiložila brikety, u kterých nedochází k odlétání hořlavých částeček, jak je tomu při hoření dřeva nebo uhlí, takže i kdyby v kamnech docházelo k dohořívání těchto briket, nemohly by tyto způsobit vznik požáru. Krajský státní zástupce dospěl k závěru, že shora označení znalci se ve svých posudcích nevypořádávají s objektivně zjištěnými skutečnostmi, které jsou zachyceny ve fotodokumentaci při ohledání místa činu, a sice ohoření dřevěných prken podlahy půdy z jeho spodní strany právě v místě vyústění předmětného používaného komínu a proč se obdobná ohoření spodní strany prken podlahy půdy nevyskytují jinde, zejména na té straně domu v části délky, kde měl s plynným hořákem pracovat pan [příjmení] a kde mělo dle teorie znalců dojít k přeletu hořlavých částí pod střešní tašky a jejich deskový záklop. Tuto skutečnost shora označení znalci nijak nevysvětlili. Ohledáním bylo dále zjištěno stejnoměrné ohoření bočního deskového záklopu instalovaného v celé boční délce nemovitosti a progresivní ohoření desek prkenné podlahy, půdy i pod cihlovou pokládkou právě jen u předmětného vadného komínu a nikoliv v místě údajného směrového proudění vzduchu od místa svařování lepenky a dále se nevyrovnali se skutečností, proč v místě nejblíže místu, kde pracoval pan [příjmení], není sláma zcela strávená plameny ohně a zuhelnatělá, pokud se měl z tohoto místa požár rozšiřovat. Znalci se nevyrovnávají rovněž se skutečností, zřejmou z fotodokumentace, a to že deskový boční záklop se nachází po celé délce stavby. Ze spodního pohledu na něj vyplývá, že desky záklopu přesahují vně mimo boční zdi nemovitosti, jsou cca 40 cm nad plochou střechou přístavby, na které byla prováděna pokládka a svařování Ipy. Pokud poškozená zpochybňuje průběh komínové zkoušky, k tomu Krajský státní zástupce uvádí, že HZS JMK je orgánem státního odborného požárního dozoru, tedy orgánem správním a jeho procesní postup v rámci státního odborného dozoru při šetření příčin požáru nejsou oprávněni znalci hodnotit, neboť jde o posuzování právních otázek, které znalcům nepřísluší. Pokud by tak učinili, překročili by svá znalecká oprávnění. Pokud jde o tvrzení o provedení zkoušky bez přítomnosti majitelů, toto se zakládá na pravdě, nicméně důvodem jejich nepřítomnosti bylo, že přes provedení místního šetření v místě jejich trvalého pobytu v České republice, nebyli tito opakovaně zastiženi, bylo zjištěno, že se v bydlišti objevují zřídka, obvykle jednou do roka. Přes veškerou snahu nebylo možno jejich přítomnost zajistit. Co se týče otázky správnosti zaústění kamen do komína, tato není nijak rozporována, ale rovněž není označena jako příčina zahoření. [obec] zahoření spočívá v netěsnosti vlastního komínu a tvrdí-li poškozená, že není podstatné, zda byly provedeny revize komínů, svědčí spíše o jejích neznalostech zákonných předpisů požární ochrany. K tomu krajský státní zástupce dodává, že poškozené [jméno] [příjmení] nesvědčí povinnost provádět povinné zákonem stanovené revize komínů, toto je povinností vlastníka nemovitosti. Krajský státní zástupce dospěl k závěru, že závěry HZS JMK ohledně příčin předmětného požáru jsou přesvědčivé, odpovídají jim výsledky šetření orgánu státního požárního dozoru a důkazy shromážděné na místě, a to jak listinné, tak důkazy podané obsahem jednotlivých vysvětlení a není důvod pochybovat o jejich správnosti.

12. Z odborného vyjádření HZS JMK ze dne 1.12.2015 soud zjistil, že odborné vyjádření se týká požáru střechy rodinného domu [obec a číslo]. Požár byl zpozorován 4.11.2015 kolem 12.17 hodin, oznámen 12.19 hodin, ohlásil jej pan [příjmení]. Ohledně stanovení času vzniku požáru bylo zjištěno, že první příznaky byly pozorovány ve 12.17 hodin, nicméně desky zákopu okolo komínu mohly žhnout několik hodin před zpozorováním. Bylo zjištěno, že na střeše pracoval pan [příjmení] s otevřeným ohněm, opravoval izolaci střechy asfaltovou lepenkou. Při prvotní prohlídce požářiště všichni měli za to, že požár vznikl od plamene hořáku. Na neomítnutém komínu byla zpozorována mapa, která mohla být způsobena únikem spalin spárou mezi cihlami. Při ohledání bylo zjištěno, že podlaha půdy je poškozena pouze u paty komínu. Byly stanoveny dvě možné alternativy příčiny vznik požáru, které byly dále prověřovány, a to únik horkých spalin spárami v komínu, nebo nedbalostní manipulace s otevřeným plamenem. Byli vyslechnuti svědci, byla provedena komínová zkouška, a to 5.11.2015 v dopoledních hodinách, při které byly zjištěny nedostatky těsnosti mezi jednotlivým spárami v cihelném zdivu pláště komínového tělesa v celé jeho výšce. V celé výšce komínového tělesa chyběla vrstva vápenné omítky. V patě komínového tělesa v místě přechodu podlahy a půdního prostoru byl zaznamenán značný únik kouře. V tomto místě se nacházela spára mezera asi 3 – 4 cm. V místě nad touto spárou končilo dřevěné prkno záklopu. Bylo zjištěno, že pokud by byla příčina požáru neodborná manipulace s otevřeným ohněm, a bylo by tedy ohnisko požáru na okraji střechy, zcela jistě by právě v těchto místech byla sláma prohořelá nejvíce. Dle vyjádření zasahujících hasičů sláma byla nejvíce prohořelá ze strany od komína. Dále by v takovém případě bylo vyloučeno, aby dřevěná podlaha půdy, která je pokryta pálenou cihlou, prohořela pouze v místech vedle komínu. V místech na okraji střechy, kde se pracovalo s otevřeným plamenem, nebylo zaznamenáno větší poškození požárem, než v ostatních částech půdy. Na druhou stranu s ohledem na skutečnost, že dřevěné desky u komínu ohořely ze spodní strany právě v místech, kde byl komínovou zkouškou zaznamenán největší únik spalin, byla jako příčina vzniku požáru stanovena nevhodná konstrukce komínu. Nejdříve došlo k tzv. bezplamennému požáru, žhnuly dřevěné desky záklopu z vnitřní strany, k tomuto mohlo dojít již v nočních hodinách a teprve v dopoledních hodinách se vzniklý požár přes spáry mezi deskami dostal na povrch podlahy půdy, kde vznítil uloženou slámu. Skutečnost, že se na sousední střeše pracovalo s otevřeným ohněm je pouze souhra okolností.

13. Z úředního záznamu Policie ČR Krajské ředitelství Policie JMK, územní odbor [obec] ze dne 20.2.2017 soud zjistil, že byla vyslechnuta [jméno] [příjmení] dne 20.2.217, švagrová paní [jméno] [příjmení]. Svědkyně uvedla, že se znalkyní paní [jméno] [příjmení] někdy v září 2016 telefonicky hovořila. Pouze jí řekla, že v době požáru v domě švagrové nebyla. V domě byla zhruba 2-3 dny před požárem, to si přesně ne pamatuje. Na žádost švagrové, paní [příjmení] do domu po požáru přijela asi ve 14 hodin, dům byl uhašen. V den požáru v domě nebyla, neboť jí tam hasiči nechtěli vůbec pustit. K příčině požáru se nemůže vyjádřit.

14. Z úředního záznamu PČR Krajské ředitelství Policie JMK, územní odbor Brno ze dne 5.11.2015 soud zjistil, že byla vyslechnuta paní [jméno] [příjmení], která uvedla, že z důvodu zatékání do domu nad verandou požádala pana [jméno] [příjmení] z [obec], aby jí střechu opravil. Věděla, že se těmito opravami v minulosti zabýval, on s tím souhlasil, přišel spolu se synem střechu opravit. Upozornila jej, že v blízkosti opravované střechy se nachází sláma. Dne 4.11.2015 přijel bez syna, přijel mu pomáhat její známý pan [jméno] [příjmení], který kolem 12.15 hodin začal křičet, že hoří. Panu [příjmení] hodila hadici s vodou a on začal hasit. Došlo však ke vznícení suché slámy a požár se rozšířil po celé střeše. Dále uvedla, že má v domě kamínka na tuhá paliva, brikety, které naposledy použila dne 3.11.2015 v 17.00 hodin, do rána je nechala vyhasnout. Od té doby je nepoužívala a dne 4.11.2015 je nepoužívala vůbec. Kamna byla v době požáru vyhaslá, bylo ten den 15 stupňů nad nulou, takže nebylo třeba topit.

15. Z úředního záznamu PČR Krajské ředitelství Policie JMK, územní odbor Brno ze dne 15.11.2015 soud zjistil, že byl vyslechnut svědek pan [jméno] [příjmení], který uvedl, že dne 4.11.2015 pracoval na střeše pouze on a pan [příjmení]. Ten měl při práci delší hořák s plamenem napojený na svou plynovou bombu o obsahu 10 litrů, pracoval na straně střechy. Svědek měl menší hořák a pracoval samostatně na straně střechy směrem do zahrady. Oba upravovali špachtlí konce lepenky. Svědek pracoval ve vzdálenosti asi 5 metrů od krovů, pan [příjmení] asi 30 až 35 cm od krovů. Svědek uvedl, že se domníval, že celá věc je bezpečná, neboť neměl tušení, že pod střechou se nachází seno a další hořlavý materiál. Toto mu paní [příjmení] nesdělila. Svědek uvedl, že je velmi nepravděpodobné, že by střechu zapálil jeho hořák, neboť on pracoval zády ke střeše. Domnívá se, že střechu mohl zapálit Hořák pana [příjmení].

16. Z úředního záznamu PČR Krajské ředitelství Police JMK, územní odbor Brno ze dne 14.2.2017 soud zjistil, že byl vyslechnut [jméno] [příjmení], který se vyjádřil ke zjištěním a názoru na určení příčiny požáru tak, že v případě, kdy by bylo ohnisko požáru na okraji střechy, tam kde se pracovalo s otevřeným plamenem, zcela jistě by tam byla sláma prohořelá nejvíce. Bylo vyloučeno, aby dřevěná podlaha půdy, která byla pokryta pálenou cihlou prohořela pouze v místech vedle komínu, jak bylo zjištěno při šetření. V místech na okraji střechy, kde se pracovalo s otevřeným plamenem, nebylo zaznamenáno větší poškození, než v jiných částech půdy. K bezplamennému požáru, kdy žhnuly dřevěné desky záklopu z vnitřní strany mohlo dojít již v nočních hodinách a teprve v dopoledních hodinách vznikl požár přes spáry mezi deskami a dostal se na povrch podlahy půdy, kde se od něj vznítila uložená sláma. Skutečnost, že se na vedlejší střeše pracovalo s otevřeným ohněm, je pouze shoda okolností.

17. Z úředního záznamu PČR Krajské ředitelství Police JMK, územní odbor Brno ze dne 9.3.2017 soud zjistil, že prap. [jméno] [příjmení] vypověděl, že spolu s vyšetřovatelem [jméno] [příjmení] po jeho příjezdu procházel požářiště domu. V jedné místnosti v domě byly umístěny kamna [jméno]. V jeho přítomnosti byly kamna ještě velice teplé, nebylo možné na ně položit ruku, aniž by se popálil. Ve vzdálenosti asi 20 cm od kamen pociťoval teplo.

18. Z vrácení spisu z pokynu Okresního státního zastupitelství Brno ze dne 15.3.2015 soud zjistil, že tímto Okresní státní zástupce vrátil spis PČR Krajské ředitelství Police JMK, obvodní oddělení [obec] s tím, že příčiny požáru byly zjištěny spolehlivě. Jednoznačně převažuje závěr obsažený v odborném vyjádření HZS JMK. K této verzi se přiklání i státní zástupce. Skutkový stav byl zjištěn bez důvodných pochybností. Zpracování revizního znaleckého posudku se jeví jako nadbytečné.

19. Z podání vysvětlení [jméno] [příjmení] bylo zjištěno, že tento je pracovníkem kominictví [příjmení]. Dle pokynu zaměstnavatele přijel do místa [obec a číslo]. Paní [příjmení] mu sdělila, že nechce provést kompletní revizi spalinových cest, neboť tato stojí asi 1.500 Kč, což se jí zdálo moc. Objednala si pouze revizi o stavu komína. Chtěla zjistit závady komína, a zda bude komín i po požáru funkční. Prvotní prohlídkou bylo zjištěno, že u komína pravděpodobně posledních 30 let neproběhla žádná revize, byl postaven ještě podle starých norem. Nebyla zřejmě provedena ani žádná zpráva o stavu komína. Bylo zjištěno několik závad, spočívajících zejména v tom, že do komína jsou napojeny dva spotřebiče, otevřený krb a dále kamna na tuhá paliva. Provedl kontrolu komína. Komín měl světlost 20 x 20 cm, nebyl omítnutý, nad střechou byl v neudržovaném stavu, již se rozpadal a kolem komína byl nepořádek. Celkově byl neudržovaný. Paní [příjmení] sdělil, že je nutno udělat důslednou rekonstrukci komína, vše se musí řádně opravit dle platným norem. Paní [příjmení] vystavil zprávu, za úkon zaplatila 300 Kč.

20. Z podání vysvětlení [jméno] [příjmení] soud zjistil, že se na něj obrátila dne 10.11.2015 paní [jméno] [příjmení] z [obec], sdělila, že jí shořel dům, který zapálili pokrývači a od jeho kominictví by potřebovala zprávu. Bylo jí sděleno, že potřebuje revizi. Paní [příjmení] mu úzkostlivě sdělila, že zprávu a kontrolu potřebuje. Dohodl se s ní, že jí pošle kominíka co nejdříve. Ze soucitu jí poslal svého zaměstnance, neboť v té době byli velmi časově zaneprázdněni. Poslal svého zaměstnance pana [příjmení], dále toto již nijak s panem [příjmení] neřešil. Dle dokladů zpětně zjistil, že paní [příjmení] obdržela od jejich kominictví doklad předběžnou zprávu o stavu komína, která je u nich v opisu uložena. Když se věcí zabýval, vzpomněl si, že v domě před 5 – 6 lety byl. Komunikoval s uživatelkou domu, kdy jí nabízel služby jejich kominictví. Ta mu však sdělila, že nechce provést revizi komína ani vyčištění komína. Z prohlídky záznamů v jejich kominictví zjistil, že zpráva ze dne 12.11.2015, tedy po požáru je jediná, která je v jejich evidenci 10 let zpátky k dispozici, jiný záznam o kontrole nemají. V obci [obec] převážně všechny komíny kontroluje jeho firma.

21. Z konceptu sdělení PČR, obvodní ředitelství Policie Praha I. ze dne 29.1.2016 bylo zjištěno, že tito podávali zprávu Krajskému ředitelství Police JMK Brno. Na základě jejich žádosti bylo provedeno místními příslušníky šetření na uvedené adrese v [obec a číslo], [část obce] za účelem kontaktování žalobce a) a žalobkyně b). Šetřením bylo zjištěno, že v činžovním domě se nachází zvonek i poštovní schránka na jméno [celé jméno žalobce], nikoho se zde nepodařilo opakovaně zastihnout. Obyvateli domu bylo zjištěno, že výše jmenovaní zde opravdu vlastní bytovou jednotku, ale objevují se zde zřídka, asi jednou do roka v období velikonočních svátků. Na čísle listu 279 je kopie ze spisu PČR [číslo] 2015, kde jsou doručenky dokládající předvolání žalobce a) a žalobkyně b) Policií ČR.

22. Ze sdělení Policie ČR, obvodní ředitelství Policie Praha 1 ze dne 12.4.2017 vyplývá, že k žádosti Policie ČR Krajské ředitelství Police JMK, územní odbor Brno byl opětovně proveden pokus o zastižení žalobce a) a žalobkyně b) v místě jejich trvalého bydliště v Praze.

23. Z oznámení o zastupování a výzvy k dojednání mimosoudní náhrady ze dne 17.2.2018 soud zjistil, že žalovaná v zastoupení žalobců a) a b) informovala pana [příjmení] o svém zastoupení žalobců a) a b), sdělila mu, že na základě znaleckého posudku [číslo] 2016 a PO ze dne 16.11.2016 bylo prokázáno, že zavinil požár na střeše ve vlastnictví žalobců, kdy zanedbal zásady požární bezpečnosti a ochrany při provádění prací s otevřeným ohněm a vyzvala jej ke sjednání termínu za účelem mimosoudního jednání. Z plné moci vystavené dne 25.1.2018 soud zjistil, že touto plnou mocí žalovaná převzala právní zastoupení žalobců. Plná moc je nepodepsaná žalovanou.

24. Ze zápisu o předání spisu kauza [obec] soud zjistil, že dne 28.6.2019 žalovaná předala současnému zástupci žalobců a) a b) spisovou dokumentaci k výše uvedenému případu, tedy kauza [obec] Ing. [celé jméno žalobce], Mgr. [jméno] [celé jméno žalobce] vs. [jméno] [příjmení] a tento spisovou dokumentaci převzal. Z dopisu oznámení o převzetí zastoupení a předžalobní výzvy ze dne 23.7.2019 soud zjistil, že současný zástupce žalobců a) a b) vyzval pana [jméno] [příjmení] k náhradě škody způsobené žalobcům požárem střechy na domě v [adresa], a to ve výši 1.084.469 Kč.

25. Z dopisu JUDr. [jméno] [příjmení] právního zástupce pana [jméno] [příjmení] ze dne 8.8.2019 soud zjistil, že zástupce [jméno] [příjmení] rozporoval správnost závěrů obsažených ve znaleckém posudku, neboť tento posudek byl zpracován jednostranně a dlouhou dobu po předmětné události. Odkazuje na závěry, ke kterým dospěl Hasičský záchranný sbor Jihomoravského kraje ve své zprávě ze dne 1.12.2015, o kterých bohužel nebyl z počátku informován. A s ohledem na dobu, která uplynula od škodní události, tedy ode dne 4.11.2015, sdělil, že částku neuznává a namítl promlčení daného nároku.

26. Z konceptu žaloby ze dne 18.2.2019 adresované Okresnímu soudu Brno-venkov soud zjistil, že žalovaná v zastoupení žalobců a) a b) sepsala žalobu o náhradu škody směřující proti [jméno] [příjmení] o zaplacení 1.084.649 Kč, kde uvádí, že při požáru střechy domu v [adresa] vznikla škoda, jejímž viníkem je na základě posudku [číslo] 2016 a PO ze dne 18.8.2016 pan [příjmení]. Škodu vyčíslila ve výši 1.084.469 Kč. Škodu zavinil dle tvrzení v žalobě pan [příjmení] tím, že nepostupoval v souladu s bezpečnostními pokyny určenými pro práci s otevřeným ohněm.

27. Z dopisu zástupce žalobců a) a b) žalované ze dne 20.8.2019 vyplývá, že zástupce žalobců a) a b) informoval žalovanou o převzetí jejich zastoupení a vyzval ji k náhradě škody, která klientovi vznikla v důsledku profesního pochybení žalované.

28. Z návrhu na zahájení řízení o mimosoudním řešení spotřebitelských sporů ze dne 21.8.2019 soud zjistil, že žalobci a) a b) navrhli řešení spotřebitelského sporu před Českou advokátní komorou. Předmětem sporu má být promlčení nároku klienta, tedy žalobců a) a b) na náhradu škody v důsledku nečinnosti advokáta. Skutkově věc shrnuli a uvedli, že žalovaná neuplatnila včas nárok žalobců z titulu náhrady škody vůči panu [příjmení].

29. Z dopisu České advokátní komory ze dne 1.9.2020 soud zjistil, že bylo rozhodnuto o odložení stížnosti, a to s ohledem na podání žaloby k soudu a k probíhajícímu soudnímu řízení.

30. Z emailové komunikace mezi advokátní kanceláří žalované jednajícím panem [příjmení] a žalobci a) a b) vyplývá, že těmto byla zaslána faktura, kterou byly vyúčtovány právní služby v celkové výši 112.694 Kč, zbývá po uhrazení zálohy uhradit částku 103.694 Kč. Vyúčtováno bylo převzetí případu a analýza, porada s klienty v [obec], jednání s právním zástupcem protistrany, výzva k plnění před jednáním, výzva k plnění po jednání pro smírčí nedohodu, sepis žaloby a podání k soudu.

31. Z plné moci udělené [jméno] [příjmení] znalkyni [příjmení] [jméno] [příjmení], LL.M. dne 19.10.2016 se podává, že poškozená [jméno] [příjmení] zmocnila znalkyni k zastupování ve věch věcech souvisejících s požárem domu v [obec] dne 4.11.2015.

32. Z emailové komunikace mezi paní [příjmení] a znalkyní [příjmení] [jméno] [příjmení], LL.M. z dubna roku 2017 se podává, že znalkyně rozporuje závěry obsažené v usnesení policejního orgánu.

33. Z výzvy Městského úřadu Dolní Kounice, stavební úřad ze dne 30.10.2017 se podává, že žalobci a) a b) byli vyzváni k provedení potřebných udržovacích prací na předmětném domě [adresa] v [obec], a to tak, že bude provedena prohlídka zdiva štítové zdi, vlhké rozpadající se cihly budou odstraněny, štítová zeď bude řádně dozděna. Tam, kde se zdivo již rozpadlo, je třeba jej vyměnit. Dále by měla být provedena úprava horní hrany štítové zdi a stávající plachta bude v šíři 1,5 metru od štítové zdi nahrazena řádnou střešní konstrukcí, která bude dostatečně uchycena na štítové zdivo. K provedení těchto prací byl stanoven termín 31.12.2017.

34. Z diplomu absolventa Vyšší odborné školy [jméno] [příjmení], narozen 16.6.1968 soud zjistil, že tento ukončil vzdělání dne 12.6.2018 ve Veřejně správní akademii, [právnická osoba], obor veřejnosprávní činnost, vzdělávací program veřejnosprávní činnost, zaměření administrativa, justice. Z vysvědčení o absolutoriu pana [jméno] [příjmení], narozeného 16.6.1968, bytem [adresa], [právnická osoba] z prospěchem ze zkoušky z odborných předmětů výborně, zkouška z jazyka německého výborně, obhajoba absolventské práce výborně, a to dne 12.6.2018.

35. Z rozhodnutí Úřadu práce ČR, krajské pobočky v [obec] ze dne 26.11.2015, který rozhodl o žádosti [jméno] [příjmení] tak, že nepřiznal dávku mimořádné okamžité pomoci z důvodu postižení vážnou mimořádnou událostí, a to dle odůvodnění proto, že žadatelka nebyla shledána osobou v hmotné nouzi. Výdaj, o který žádala, nebyl uznán jako důvodný, jednak proto, že rodinný domek, ve kterém paní [příjmení] žije, není v jejím vlastnictví, vlastníky jsou zeť s manželkou žadatelky, tedy žalobce a) a žalobkyně b). Nebylo prokázáno, že by její celkové sociální a majetkové poměry byly takové, že by ji neumožňovaly překonat nepříznivou situaci vlastními silami.

36. Ze svědecké výpovědi Bc. [jméno] [příjmení] soud zjistil, že tento je administrativním zaměstnancem advokátní kanceláře žalované. V případě, že se podílí na nějaké kauze, provádí dílčí úkony na pokyn žalované. Kauzu s žalovanou probíral, on připravoval podklady, návrhy, tyto pak spolu konzultovali, stejně tak i vyjádření klientů. Případně byl přítomen schůzkám s klienty či s nimi komunikoval. Žalovanou zná od roku 2014, kdy nastoupil na vyšší odbornou školu v oboru administrativa justice, kde byla jeho přednášející a zkoušející v oboru občanského práva. Zde se jí dotázal, zda by byla možnost, aby jej zaměstnala a on získal nějakou praxi v oboru práva, což se i stalo. Svědek dále vypověděl, že s žalobcem a) a žalobkyní b) se seznámil prostřednictvím paní [jméno] [příjmení], která je tchýní žalobce a) a matkou žalobkyně b). Paní [příjmení] se v polovině roku 2017 obrátila přímo na něj, dostala někde nějaký kontakt či doporučení s tím, že se jedná o nějaký problém s nemovitostí v [obec], kde mělo dojít ke shoření střechy. Zeptal se jí, zda je majitelkou nemovitosti, ona mu sdělila, že nikoliv a že majiteli jsou žalobci a) a b). Následně zprostředkovala schůzku v [obec] někdy počátkem roku 2018. O této byla samozřejmě předem informována žalovaná. Na schůzku byl osobně vyslán svědek, aby převzal podklady od klienta. Klient připravené podklady neměl, ty posléze obdržel od paní [příjmení], která je předala fyzicky v kanceláři žalované, něco rovněž emailem. Na schůzce v [obec] bylo dohodnuto, že budou žalovat nějakým způsobem náhradu škody, která vznikla. Již tehdy upozornil žalobce a), b), že musí být známa osoba škůdce, a že musí být známa výše nebo rozsah škody, která byla na nemovitosti způsobena. Svědek informoval žalobce a), b), že jsou dvě cesty, buďto na nemovitosti střechu opravit a pak vymáhat škodu na základě faktur. Škoda by byla jednoznačně vyčíslena, nebo bude třeba nechat zpracovat znalecký posudek ohledně škody. Z počátku se jevilo, že osobou škůdce bude pan [příjmení], který střechu opravoval. Tato skutečnost vyplývala ze znaleckého posudku, který nechala zpracovat paní [jméno] [příjmení] u znalkyně [příjmení] [jméno] [příjmení], LLM. V tomto znaleckém posudku znalkyně jednoznačně odkazovala na pana [příjmení], nicméně paní [příjmení] svědkovi sdělila, že je vůči škůdci vedeno trestní řízení. Následně zahájili mimosoudní jednání s panem [příjmení]. Upozornili jej na to, že byl označen jako škůdce a byl požádán, aby vstoupil do jednání ohledně náhrady škody. Byla dohodnuta schůzka s jeho právním zástupcem JUDr. [jméno] [příjmení]. Schůzka se uskutečnila v květnu roku 2018. V době, kdy zahajovali toto jednání s panem [příjmení], jim nebyly známy výsledky trestního řízení. Vycházeli tedy z předpokladu, kdy pro ně byl stěžejní znalecký posudek, který označoval jako škůdce pana [příjmení]. Dále informoval žalobce a), b), že je nutno ještě nechat vypracovat znalecký posudek, kterým bude škoda vyčíslena. Již v lednu 2018 se sice dozvěděli o usnesení o odložení věci ze strany PČR, nicméně tam bylo podáno odvolání. Vyřízení věci jim bylo sděleno a doručeno paní [příjmení] někdy v prosinci 2018 nebo lednu 2019. Osobně tedy vyhodnocoval jak znalecký posudek Dr. Ing. [jméno] [příjmení], tak zprávu vyšetřovatele HZS, který naopak pana [příjmení] vyviňoval. Podklady z trestního řízení vůbec k dispozici neměl. K právnímu zastoupení žalobce a) a žalobkyně b) došlo sdělením pana [příjmení] [příjmení] o tom, že přebírá právní zastoupení a došlo k předání spisu. Při té příležitosti zjistil, že pan JUDr. [příjmení] je více jak 20 let rodinným právníkem žalobců a) a b), což jej docela překvapilo, a proto se ho dotázal, proč žalobce a) a b) nezatupoval v této věci od začátku. Na tuto otázku neodpověděl. Ve zbývající části soud výslechem jmenovaného svědka nezjistil žádné pro posouzení věci rozhodné skutečnosti. Soud neměl důvod pochybovat o výpovědi svědka v tom rozsahu, v němž z jeho výpovědi učinil shora uvedená skutková zjištění, a to přestože svědek mohl být ovlivněn skutečností, že je zaměstnancem žalované. Výpověď svědka byla konzistentní v souladu s ostatními provedenými listinnými důkazy.

37. Ze znaleckého posudku [číslo] 2016 a PO ze dne 18.8.2016 objednaného [jméno] [příjmení], vypracovaného Dr. Ing. [jméno] [příjmení], LL.M. a přizvaným znalcem Ing. Bc. [jméno] [příjmení], MBA soud zjistil, že znalci odpovídali na otázku 1) bylo možné v tomto konkrétním případě, že vznikl požár i od otevřeného plamene propan-butanového hořáku při práci na opravě lepenky přístavku, 2) jaké zákonné povinnosti byly porušeny osobou provádějící práce panem [jméno] [příjmení] při pokrývání střechy přístavku lepenkou, 3) vyjádřit se z odborného hlediska k postupu šetření příčin požáru uvedeného ve zprávě o požáru a odborném stanovisku HZS JMK ze dne 1.12.2015, 4) další dle znalce. Na otázku č. 1) znalci odpověděli, ano možné to je. Dle poskytnutých podkladů, fotodokumentace, výpovědí a dále vlastním zkoumáním dospěli znalci k závěru, že požárně nebezpečná činnost s otevřeným ohněm, kterou prováděl pan [jméno] [příjmení], a která byla prováděna bezprostředně před vznikem požáru, mohla být pravděpodobným iniciačním zdrojem požáru. V odpovědi na otázku 2) znalci dospěli k závěru, že pan [jméno] [příjmení] porušil řadu právních předpisů na úseku BOZP a PO. Pan Zedníček nedisponoval platným živnostenským oprávněním k prováděným činnostem, přestože je nezpochybnitelně vykonává, byť příležitostně, za úplatu. Pokud se znalci vyjadřovali k postupu šetření příčin požáru, zpráva je dle jejich názoru zpracována klasicky odborně jako u požárů objektů, jejíchž příčinou byly vady komína, nicméně v tomto případě byly možné dvě varianty zapálení a měla se věnovat dostatečná pozornost variantě iniciace požáru od otevřeného plamene propan-butanového hořáku. Odborné vyjádření se dle názoru znalců soustředí pouze na prokazování vzniku požáru od vydrolené spárovací hmoty u paty komínu. Znalci se mohou domnívat, že v tomto případě mohlo jít o neznalost právních postupů při zjišťování příčin požáru, rutinní postup, nebo jiný důvod znalcům neznámý. Soud dospěl k závěru, že tento posudek odpovídá formálním požadavkům na znalecký posudek, byl tedy proveden k důkazu. Soud zároveň dospěl k závěru, že položení znaleckých otázek je značně subjektivní a pro určení objektivní příčiny požáru nevhodné. Pokud otázka stojí tak, zda bylo možné, aby požár vznikl zapálením od plamene propan-butanového hořáku a znalci odpovídají, že ano, toto je možné. Tato otázka a odpověď neposkytuje odpověď na potřebnou otázku, zda je zapálení od propan-butanového horáku pravou příčinou vzniku požáru, resp. zda je tato příčina, s ohledem na všechny zjištěná fakta nejpravděpodobnější. Pokud znalci kritizují postup HZS a orgánů činných v trestním řízení v tom smyslu, že tito nepostupovali objektivně a dostatečně se nezabývali oběma možnými příčinami vzniku požáru, pak soud naopak dospěl k závěru, že zpráva HZS pracuje s oběma variantami, obě posuzuje ve světle zjištěných hmatatelných důkazů, které byly zachyceny v pořízené fotodokumentaci. Naopak znalci pracují primárně s příčinou vzniku požáru od plamene propan-butanového hořáku a pouze se zabývají možností, zda tato příčina je možná, nikoli zda tato příčina z množiny možných příčin, je možností nepravděpodobnější, možností hraničící s jistotou, že se jedná o pravou příčinu požáru. Pokud došlo ze strany pana [příjmení] k porušení povinnosti na úseku BOZP a PO a za předpokladu, nebyly příčinou vzniku požáru, není toto zkoumání a dokazování předmětem tohoto řízení. Pokud znalci hodnotí odborné vyjádření či vyslovují domněnku, že šlo o neznalost správních postupů, v tomto ohledu dle názoru soudu se dopouští právního hodnocení věci a jednoznačně překračují rozsah svých znaleckých kompetencí.

38. Z výslechu znalců, a to jak znalkyně Dr. Ing. [jméno] [příjmení], LL.M. tak přizvaného znalce Ing. Bc. [jméno] [příjmení], MBA soud zjistil, že znalci setrvali na svých znaleckých závěrech, tyto rozvedli. Znalci dále naznačovali nestandardní postup orgánů činných v trestních řízení s tím, že však nikdy v průběhu vyšetřování příčin požáru, či v průběhu trestního řízení proti panu [příjmení], nebyla oficiálně podána žádná stížnost na orgány činné v trestním řízení. Paní [příjmení] ani znalci si na postup těchto orgánů nikdy oficiálně nestěžovali. Navíc k dotazu soudu znalec Ing. Bc. [jméno] [příjmení], MBA uvedl, že varianta vzniku požáru od komínu se nedá vyloučit, ani ji nevyloučili, nazvali ji mnohem méně pravděpodobnou než variantu paličských prací, a to s ohledem na časovou souslednost, proudění větru a místo ohniska vzniku požáru s ohledem na směr proudění větru dle zprávy ČHMÚ, které stáhli na jejich archivních stránkách. Z těchto důvodů jim vyšla následně pravděpodobnější varianta paličských prací, nicméně nelze vyloučit ani jednu z těchto variant, neboť u toho nebyli a neměli dostatečné množství důkazního a podkladového materiálu. Fyzická prohlídka místa požáru byla znalci provedena dne 12.9.2016.

39. Ze svědecké výpovědi Bc. [jméno] [příjmení] soud zjistil, že na událost požáru v domě [obec a číslo] si pamatuje. Dorazil na místo, kde zasahovali hasiči. Těch se ptal, co viděli, a když to bylo možné, vstoupil na půdu. Mluvil s panem [příjmení], kde pracoval, co tam lepil. Po likvidaci požáru přistoupil k ohledání požářiště. Okolo komína našel věci, které se mu nezdáli, resp. prohořelou díru. Zaměřil se rovněž na to, co dělal pan [příjmení]. Ptal se hasičů, kde a jak byla uložená sláma. Na bližší ohledání se domluvili na druhý den. Přijeli kolegové, byla provedena komínová zkouška. Přestože neměl u sebe tehdy teploměr, co se týče kamen, tak při prohlídce s přítomným policistou zjistili, že se na nich dá sotva udržet ruka. Teplotu by odhadoval na 40 stupňů. Shodli se tedy, že se v kamnech muselo hodně topit, přestože paní [příjmení] říkala, že topila naposledy den předtím. Poté se přesunuli na půdu. Střecha je tvořena trámem, zespodu je podbita prkny, z vrchu je záklop, na záklopu jsou položeny nízké pálené cihly, které jsou umístěny na deskách záklopu. V místech okolo komína to bylo prohořelé. Zjistil, že zde je vyhořelý prostor mezi podbitem a záklopem. Trámy byly ohořené v meziprostoru stropní konstrukce, což svědčí o netěsnosti komínu. Když se v kamnech topilo, unikali tudy horké spaliny. V době, kdy paní [příjmení] v kamnech topila, mohlo probíhat bezplamenné hoření, mohlo to tam žhnout a shodou okolností v době, kdy došlo ke svařování lepenky, propukly plameny. Svědek uvedl, že si uvědomuje nebezpečí podezření z podjatosti, neboť je rovněž z [obec], jako pan [příjmení]. Aby toto rozptýlil, přizval na zkoušku i své kolegy vedoucího oddělení a kolegu, který následně sloužil po něm, když on ze sboru již odešel. Variantu vzniku požáru z netěsnosti komína považuje za pravděpodobnější, proto, že zasahující hasiči potvrdili, že sláma hořela z pravé strany od komína. Je pravda, že pan [příjmení] nepracoval odborně, ale jeho počínání nemělo vliv na příčinu vzniku požáru. Pokud by byla pravdivá varianta, že k zapálení došlo od plamenu pana [příjmení], tedy jak říkají znalci, musela by odlétnout nějaká jiskra a zapálit slámu, nicméně střecha svírala určitý úhel a bylo to pokryto od podlahy až ke krytině. Jiskra by těžko vlétla na půdu, aby od ní došlo k zahoření půdy. Kdyby to zapálil pan [příjmení], tak by hořela sláma někde ze spodu. Ve zbývající části soud výslechem jmenovaného svědka nezjistil žádné pro posouzení věci rozhodné skutečnosti, soud neměl důvod pochybovat o pravdivosti výpovědi svědka v tom rozsahu, v němž z jeho výpovědi učinil shora uvedená skutková zjištění. Výpověď svědka byla konzistentní, v souladu s ostatními provedenými listinnými důkazy.

40. Ze znaleckého posudku [číslo] 2018 zpracovaného [právnická osoba], znaleckým ústavem (datum místního šetření 6.9.2018) soud zjistil, že objednatelem tohoto posudku je žalobce a) a žalobkyně b). Úkolem znalce bylo vyčíslit škodu v souvislosti s požárem v nové i časové ceně k datu bezprostředně po požáru, vyčíslit náklady nutné na odstranění škody vzniklé tím, že nebylo předcházeno vzniku dalších škod, stanovit použitelné zbytky střechy a vyhodnotit vzhledem ke stávajícímu posudku znalců s hasičské zprávy jakou míru zodpovědnosti má pan [příjmení] vůči žalobcům a), b) z titulu postupu při provádění oprav. Dále zda se podílí na vniku škody ještě někdo z okruhu spolupracovníků pana [příjmení]. Znalec zjistil škodu v době bezprostředně po požáru s tím, že je navíc nutno přičíst poškození vzniklá tím, že nedošlo k odstranění škod ihned po požáru, nebylo zabráněno vzniku dalších škod. Nárůst škod spočívá také v degradaci materiálu konstrukcí rodinného domu vlivem zatékající škody. Výše škody vzniklá požárem rodinného domu v nové ceně činí 530.946 Kč bez DPH a 610.588 Kč s 15% sazbou DPH. Výše škody vzniklé požárem rodinného domu v časové ceně je 345.744 Kč bez DPH a 397.606 Kč s 15% sazbou DPH. Celkové náklady, které by bylo nutné vynaložit na odstranění škod vzniklých požárem rodinného domu v nové ceně znalec stanovil na 1.084.469 Kč bez DPH a 1.247.139 Kč s 15% sazbou DPH. Co se týče stanovení příčiny vzniku požáru, znalec plně odkazuje na posudek znalkyně Dr. Ing. [jméno] [příjmení], LL.M. V takovém případě stanoví, že podíl výše škody pana [příjmení] je ve výši 100%.

41. Z výslechu znalce Ing. [jméno] [příjmení] CSc., který za [právnická osoba] znalecký ústav posudek zpracovával, soud zjistil, že znalec zopakoval své závěry, ke kterým dospěl ve svém posudku. Posudek zcela splňuje náležitosti soudního znaleckého posudku.

42. Nad rámec shora uvedeného soud z provedených důkazů nevzal za prokázané žádné skutkové zjištění rozhodné pro posouzení a rozhodnutí ve věci.

43. Po takto provedeném dokazování, kdy soud hodnotil každý důkaz jednotlivě i všechny v jejich vzájemné souvislosti, přičemž přihlédl ke všemu, co v řízení vyšlo najevo, včetně toho, co uvedli účastníci ust. § 132 o.s.ř. učinil soud tento závěr o skutkovém stavu věci.

44. Žalobci a) a b) jsou vlastníky nemovitosti budovy určené k bydlení [adresa] v [katastrální uzemí]. V tomto domě došlo ke škodní události, která spočívala v požáru střešní krytiny a krovu, a to dne 4.11.2015. Dům v této době až dosud obývala matka žalobkyně b) paní [jméno] [příjmení]. Minimálně v období 5 let před vznikem požáru v domě žalobců a) a b) nebyla provedena povinná kontrola bezpečnosti používaného komínu. Žalovaná dne 25.1.2018 převzala zastoupení žalobce a) a žalobkyně b), byla jí udělena generální plná moc. Žalovaná byla pověřena k řešení právních vztahů navazujících na shora označenou škodní událost. Žalovaná jako advokátka vykonávající aktivně svou praxi pověřila tímto úkolem svého administrativního zaměstnance pana Bc. [jméno] [příjmení], Dis., který prováděl jednotlivé kroky v této věci po konzultaci a se souhlasem žalované. Zaměstnanec žalované pan [příjmení] se s žalobci a) a b) setkal osobně jedenkrát, ostatní komunikace probíhala písemně převážně prostřednictvím emailu. Činnost žalované vykonávaná a provedená pro žalobce a) a b) v této věci směřovala k uplatnění nároků na náhradu škody vůči domnělému škůdci panu [příjmení]. Žalovaná obdržela od žalobců a) a b) znalecký posudek [číslo] 2016 BP a PO vyhotovení znalkyní [příjmení] [jméno] [příjmení], LL.M., ze kterého plyne, že viníkem předmětného požáru je pan [příjmení], který jej zavinil svou neodbornou prací s otevřeným ohněm při lepení Ipy na střechu vedlejšího objektu. Tento znalecký posudek nechala vyhotovit konkrétně paní [příjmení]. Žalovaná započala mimosoudní jednání s panem [příjmení] prostřednictvím jeho právního zástupce JUDr. [jméno] [příjmení] Pan [příjmení] nejprve připouštěl svou vinu. Policejní vyšetřování jeho vinu nevyslovilo. Svůj postoj změnil tak, že nadále odmítal být činěn odpovědným za vzniklý požár. Za situace, kdy mimosoudní jednání s panem [příjmení] nevedlo k smírnému konci, žalovaná postupovala dále tím způsobem, že nechala po dohodě s žalobci vypracovat u znaleckého ústavu [právnická osoba] znalecký posudek, který by stanovil výši vzniklé škody, neboť žalobci a) a b) odmítli postupovat tím způsobem, že by výše škody byla zjištěna provedenou opravou poškozené střechy (případně navazujících části nemovitosti).

45. Policejní orgán konkrétně Obvodní oddělení [obec] zahájil dne 5.11.2015 úkony v trestním řízení pod [číslo jednací], kde prověřoval podezření ze spáchání přečinu obecného ohrožení z nedbalosti podle ust. § 273 odst. 1 trestního zákoníku, jehož se dle prvotních zjištění vyplývající z ohledání místa činu a prvotního šetření vyšetřovatele HZS JMK Krajské ředitelství Brno mohl dopustit [jméno] [příjmení]. Následně policejní orgán po provedeném prověřování rozhodl usnesením ze dne 18.12.2015 pod [číslo jednací] o odložení věci podle ust. § 159a odst. 1 trestního řádu, neboť dospěl k závěru, že není dáno podezření ze spáchání trestného činu a není namístě věc vyřídit jinak. Tento závěr byl odůvodněn tím, že vyšetřovatel HZS JMK vyloučil jako příčinu požáru nedbalou manipulaci s otevřeným ohněm a jako pravou příčinu určil nevhodnou konstrukci komínu, v důsledku které došlo k tzv. bezplamennému požáru dřevěné desky zákopu u komínu. Svůj závěr odůvodnil tím, že zde byl zaznamenán největší únik spalin, desky ohořívaly ze spodní strany. V nočních hodinách pouze žhnuly a teprve v dopoledních hodinách se vzniklý požár přes spáry mezi deskami dostal na povrch podlahy půdy a dále na uloženou slámu. Toto rozhodnutí napadla [jméno] [příjmení] stížností, která byla usnesením Krajského státního zastupitelství ze dne 7.6.2017 č.j. [číslo jednací] zamítnuta, neboť nebyla shledána důvodnou. S ohledem na tato zjištění žalovaná nepodala proti panu [jméno] [příjmení] žalobu o náhradu škody způsobenou požárem, neboť dospěla k závěru, že tato by nebyla úspěšná. Žalobci a) a b) s tímto závěrem nesouhlasili, obrátili se se svým nárokem na náhradu škody vůči žalované, neboť dle jejich názorů jim neposkytla dostatečné a adekvátní právní služby k zachování a uplatnění jejich nároků. Žalobci a) a b) změnili právní zastoupení, obrátili se prostřednictvím svého nového právního zástupce se svými nároky na žalovanou, proběhlo smírčí řízení před Českou advokátní komorou, které nebylo úspěšné a následně dopisem ze dne 20.8.2019 vyzvali žalovanou k náhradě vzniklé škody žalobcům.

46. Dle ust. § 16 odst. 1 zákona č. 85/2016 Sb., o advokacii (dále jen zákon o advokacii) advokát je povinen chránit a prosazovat práva a oprávněné zájmy klienta, řídit se jeho pokyny. Pokyny klienta však není vázán, jsou-li v rozporu s právním a nebo stavovským předpisem; o tom je advokát povinen klienta přiměřeně poučit. Dle odst. 2 tamtéž při výkonu advokacie je advokát povinen jednat čestně, svědomitě; je povinen využívat důsledně všechny zákonné prostředky a v jejich rámci uplatnit v zájmu klienta vše, co podle svého přesvědčení pokládá za prospěšné.

47. Dle ust § 24 odst. 1 zákona o advokacii advokát odpovídá klientovi za újmu, kterou mu způsobil v souvislosti s výkonem advokacie. Advokát odpovídá za újmu způsobenou klientovi i tehdy, byla-li újma způsobena v souvislosti s výkonem advokacie, i jeho zástupce nebo jiným jeho zaměstnancem než zaměstnaným advokátem; o odpovědnost těchto osob za újmu způsobenou zaměstnavateli podle zvláštních právních předpisů tím není dotčena.

48. Dle názoru obsaženého v rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 30.10.2014 sp. zn. 33 Cdo 1682/2013 úprava odpovědnosti advokáta za škodu bez zřetele k zavinění (objektivní odpovědnost založená na současném splnění předpokladů, jimž jsou pochybení při výkonu advokacie, vznik škody a příčinná souvislost mezi nimi.). Škodou se rozumí majetková újma, která nastala v majetkové sféře poškozeného a je objektivně vyjádřitelná všeobecným ekvivalentem, tj. penězi (…). Příčinná souvislost mezi porušením povinnosti advokátem při výkonu advokacie a vznikem škody je dána tehdy, jestliže nebýt pochybení advokáta, byl by jeho klient (poškozený) v soudním řízení (zcela nebo zčásti) úspěšný. Důkazní břemeno v tomto směru leží na poškozeném, který musí prokázat, že jeho subjektivní právo existovalo, a že při řádném výkonu advokacie by se svého práva u soudu domohl. V řízení o náhradu škody způsobené advokátem soud jako předběžnou otázku řeší, zda by poškozený při řádném postupu advokáta svůj nárok prosadil.

49. Dle názoru obsaženého v rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 26.1.2005 sp. zn. 25 Cdo 886/2004 při zkoumání odpovědnosti advokáta za vznik škody způsobené v souvislosti s výkonem advokacie soud jako předběžnou otázku zkoumá, zda by při řádném postupu advokáta klient se svým nárokem u soudu uspěl. Obdobně se Nejvyšší soud ČR vyjádřil ve svém rozhodnutí sp. zn. 25 Cdo 2533/2007 ze dne 29.9.2009. Soud tedy po zjištění, že žalovaná v rozhodném období jako činná advokátka na základě plné moci ze dne 25.1.2018 zastupovala žalobce a) a b). Rozsah jejího pověření byl vymezen tak, nechť uplatní nároky žalobců a) a b) z titulu náhrady škody vůči panu [příjmení], který je za škodu odpovědný. Za tímto účelem byl žalované žalobci a) a b) prostřednictvím paní [jméno] [příjmení] předložen znalecký posudek [číslo] 2016 BP a PO ze dne 16.11.2016 Dr. Ing. [jméno] [příjmení], LL.M. Žalovaná nejprve s domnělým škůdcem panem [jméno] [příjmení] vedla mimosoudní jednání, nechala zpracovat znalecký posudek stanovující výši škody žalobců a) a b), nicméně po zjištění, že po policejním šetření ve věci obvinění pana [jméno] [příjmení] z obecného ohrožení, kterého se měl dopustit právě podpálením střechy na domě žalobců a) a b) v důsledku neodborné manipulace s otevřeným ohněm byla věc odložena. [jméno] [příjmení] nebyl zjištěn škůdcem a příčina požáru byla stanovena zcela jinak, a to tak, že požár byl způsobem vadnou konstrukcí komína. Žalovaná upustila od podání žaloby o náhradu škody vůči panu [příjmení]. Žalobci a) a b) spatřovali nesprávnost postupu žalované ve skutečnosti, že žalobu o náhradu škody vůči panu [jméno] [příjmení] či jinému škůdci nepodala. Toto plyne z předložené emailové komunikace, dle které umožnila marné uplynutí promlčecí doby, žaloba mohla být podána, což rovněž plyne z písemné komunikace mezi současným zástupcem žalobců a) a b) a právním zástupcem pana [příjmení], JUDr. [jméno] [příjmení], který promlčením nároku na náhradu škody vůči panu [příjmení] argumentoval. Soud se tedy zabýval předběžnou otázkou, zda by žalobci a) a b) při jimi tvrzeném řádném postupu žalované se svým nárokem na náhradu škody vůči panu [příjmení] či jinému škůdci u soudu uspěli.

50. Po zjištění skutkového stavu a jeho právním posouzení soud dospěl k závěru, že by žalobci a) a b) v řízení proti panu [jméno] [příjmení] případně jinému škůdci úspěšní nebyli.

51. Z tvrzení žalobců a jimi předložených listinných důkazů je patrné, že hlavním zájmem žalobců a úkolem, jehož splnění od žalované očekávali, bylo podání žaloby o náhradu škody vůči panu [jméno] [příjmení] a úspěšné vedení tohoto řízení případně vůči jinému škůdci. Soud se však zabýval postupem žalované v širším rozsahu, zda provedla veškeré úkony a zabývala se všemi okolnostmi případu s řádnou odbornou péčí. Žalovaná pověřila v rámci své advokátní kanceláře tímto případem pana Bc. [jméno] [příjmení], který měl k věci osobní vztah prostřednictvím paní [příjmení], matky žalobkyně b). Tato skutečnost byla žalobcům a) a b) od počátku známa. S panem [příjmení] se osobně setkali, jednali s ním, nijak nevyjádřili nespokojenost, či vůli na této skutečnosti něčeho měnit. Pan [příjmení] [příjmení] veškeré své kroky konzultoval s žalovanou a činil je se souhlasem žalované. Žalovaná na průběhu mimosoudních jednání vedených s panem [jméno] [příjmení] neshledala žádné závady. Žalovaná vycházela z posudku 22/ 2016 BP a PO Dr. Ing. [jméno] [příjmení], LL.M. Považovala pana [příjmení] za škůdce. Zprvu pan [příjmení] svou vinu připouštěl. K zásadní změně okolností celé věci došlo uzavřením policejního šetření a orgánů HZS JMK, kteří dospěli k závěru, že pan [jméno] [příjmení] není viníkem dané škodní události. Jeho odborná či neodborné práce s otevřeným ohněm nebyla příčinou vzniku požáru na domě ve vlastnictví žalobců a) a b). Viníkem nebyla shledána ani žádná třetí osoba. Příčina požáru byla zjištěna jako nevhodná konstrukce komínu, která umožnila vznik bezplamenného požáru dřevěné desky záklopu komínu. Tento nevhodný stav konstrukce komínu je důsledkem činnosti či spíše nečinnosti žalobců a) a b) jako vlastníků nemovitosti, kteří odpovídají za bezpečnost předmětné nemovitosti. Vzhledem k tomu, že dle zpráv o kontrole čištění spalinové cesty provedených kominictvím [příjmení], výpovědí jeho majitele a zaměstnance soud dospěl k závěru, že minimálně v minulých 5 letech nebyla provedena předepsaná kontrola používaného komínu, na kterém jsou napojena kamna na tuhá paliva značky Petra, komín je jednovrstvý, zděný a trpí nedostatky, které nebyly odstraněny. S ohledem na skutečnost, že dle platné právní úpravy konkrétně zákona ČNR č. 133/85 Sb., ve znění pozdějších předpisů konkrétně ust. § 17 odst. 1 písm. a), kde jsou stanoveny základní povinnosti fyzických osob, kterým je uložena povinnost počínat si tak, aby nedocházelo ke vzniku požáru, zejména při používání tepelných, elektrických, plynových a jiných spotřebičů a komínů při skladování a používání hořlavých nebo požárně nebezpečných látek, manipulaci s nimi nebo s otevřeným ohněm či jiným zdrojem zapálení. Došlo k porušení této povinnosti ze strany žalobců. Není předmětem řízení v této věci řešení, zda byl či nebyl spáchán přestupek na úseku požární ochrany či zda by měla být vyvozena další odpovědnost žalobců a) a b) případně pouze žalobkyně b) z tohoto jednání. K tomu jsou pověřeny konkrétní orgány státní správy na úseku požární ochrany.

52. S ohledem na shora uvedené soud dospěl k závěru, pakliže by žalovaná podala žalobu o náhradu škody vůči panu [jméno] [příjmení], nebyla by v této věci úspěšná. V řízení o náhradu škody by nebyla úspěšná ani vůči žádné další osobě. Možnost domáhat se vyvození odpovědnosti žalobkyně b) či žalobce a) z titulu jejich vlastnictví k předmětné nemovitosti považuje soud za bezpředmětné, neboť tato povinnost žalované nesvědčí, jedná se o její klienty a nečinnost v tomto ohledu tedy nemůže jít k tíži žalované. Pokud jde o zodpovězení otázky příčiny vzniku požáru, soud dospěl na základě provedených znaleckých posudků, výslechu znalců a ze zprávy HZS JMK a výslechu jejího vyšetřovatele k následujícím zjištění. Závěry vyšetřování HZS a oficiálně zjištěná příčina jeví se soudu jako výsledek pečlivého věcného a objektivního šetření, které bylo provedeno ve spolupráci s hasiči a policisty zasahujícími přímo na místě, kteří měli prvotní poznatky o průběhu, vývoji požáru a o rozsahu a povaze jeho následků, tedy kvalitní a přesné informace, jejichž vyhodnocení vedlo k závěru, že nejsilnější požár a nevíce prohořelé byly desky zespodu v místě záklopu komínu, což podpořilo teorii o vzniku požáru vlivem závady na komíně. Naopak desky ohořelé na straně střechy, kde pracoval pan [příjmení] případně další osoby s otevřeným ohněm, byly stejně prohořelé jako kdekoliv jinde na předmětné půdě. Pokud by došlo k zapálení otevřeným ohněm na této straně střechy, pak by místo největší intenzity požáru muselo být právě v této oblasti, což nebylo. S tímto závěrem polemizuje znalkyně Dr. Ing. [jméno] [příjmení] LL.M., která si navíc v průběhu svého znaleckého výslechu stěžovala na nestandardní přístup policejních orgánů a provedení výslechu. K dotazu soudu však nesdělila, že by tento postup policie nějakým způsobem napadla, že by podala stížnost na Generální inspekci bezpečnostních sborů, či podnikla jiné konkrétní kroky, na základě kterých by soud mohl ověřit případnou regulérnost postupu policejních orgánů. Skutečnost, že znalkyně byla vyslechnuta policejním orgánem, který se zabýval sám zjišťováním případné odpovědnosti pana [příjmení], soud nepovažuje za překročení pravomocí policejního orgánu, ale naopak o objektivní postup, pakliže se tento policejní orgán chtěl blíže seznámit se závěry, které v této věci učinila znalkyně. K samotnému posudku znalkyně Dr. Ing. [jméno] [příjmení], LL.M. soud uvádí, že tento byl objednán paní [příjmení], vznikl po dohodě znalkyně s paní [příjmení], znalkyně byla zmocněna jednat jménem paní [příjmení] v dané věci a je zde patrná snaha znalkyně paní [příjmení] pomoci ve sporu s panem [příjmení]. Prvotní postoj znalkyně k věci se tedy soudu nejeví jako objektivní, již neobjektivně jsou položeny znalecké otázky. Konkrétně otázka, zda bylo možné, aby požár vznikl od otevřeného propan-butanového hořáku použitého při opravě lepenky na střeše, tato otázka byla zodpovězena tak, že ano, tato skutečnost je možná. Odpověď na tuto otázku, zda je toto možné však nedává odpověď na otázku, zda ze všech možných možností je tato nejvíce pravděpodobná a pravá příčina vzniku požáru. V průběhu znalců při jednání soudu dne 4.10.2021 pan Bc. [jméno] [příjmení], MBA k dotazu soudu, zda tedy vidí zavinění nedbalostní prací s otevřeným hořákem panem [příjmení] jako pravděpodobnou či zda ji vidí jako pouze z možných příčin, zda ostatní vyloučili. Odpověděl (jak je uvedeno na č.l. 299 šestý odstavec), že variantu vzniku požáru od komína nevyloučili, takto striktně se nevyjádřili. Variantu vzniku požáru závadami komínu nazvali méně pravděpodobnou než tu od paličských prací. Hlavní důvod viděli v časové souslednosti a proudění větru. Znalci dospěli k závěru, že při pracích s otevřeným ohněm mohla jiskra zalétnout pod krov, a to až do středu střechy, kde mohl vzniknout požár. Tedy jednalo by se o iniciaci paličskými pracemi. Znalec dále uvedl, že nelze úplně vyloučit ani jednu z těchto variant, protože znalci u toho nebyli, neměli dostatečné množství důkazního a podkladového materiálu, aby mohli něco vyloučit. Znalecký posudek znalkyně Dr. Ing. [jméno] [příjmení], LL.M. tedy odpověděl na otázku, zda je možné, že střecha byla zapálena panem [příjmení], a tato dospěla k závěru, že toto možné je. Nicméně tento znalecký posudek nevylučuje jiné možné varianty vzniku požáru, tedy variantu vzniku požáru od vadného komínu či další. Soud dospěl k závěru, že na základě takto postavené znalecké otázky a na ni navazující odpovědi nelze bez dalšího založit občanskoprávní či trestněprávní odpovědnost pana [jméno] [příjmení] za škodu způsobenou požárem předmětného domu dne 4.11.2015.

53. K posudku znaleckého ústavu [právnická osoba] soud uvádí, že tento ve svých závěrech ohledně příčiny vzniku požáru odkazuje na jemu předložený znalecký posudek Dr. Ing. [jméno] [příjmení], LL.M. a odkazuje na něj. Ohledně náhrady škody zmiňuje rozdílnou výši škody, a to jako škody způsobené přímo požárem, tak škody následně vzniklé, neboť předmětná stavba po požáru nebyla precizně chráněna, zakonzervována a docházelo k dalšímu masivnímu zatékání, znehodnocování stavby a vzniku dalších škod. K tomu rovněž odkazuje výzvy Stavebního úřadu města Moravské Bránice, které vyzvalo žalobce a) a b) k sanaci poškozené budovy.

54. S ohledem na shora uvedené, při daných skutkových zjištěních, dospěl soud k závěru, že požadavek na uložení povinnosti žalované zaplatit žalobci z titulu náhrady škody částku vyčíslenou ve výši 1.247.139 Kč s příslušenstvím se jeví jako nedůvodný, neboť žalovaná neporušila žádnou ze svých profesních povinností advokátky při zastupování žalobců (klientů) v dané věci. V rozsahu, v jakém bylo možno, jednala dle jejich pokynů, za situace, kdy se pokyn žalobců dostal do rozporu objektivně zjištěnými skutečnostmi, žalovaná svůj postup změnila. V možnosti vyhovět žalobcům a) a b) v této věci soud spatřuje rovněž rozpor se zásadou jednat v právním styku poctivě ust. § 6 odst. 1 občanského zákoníku, neboť ze zjištěných skutečností lze dospět k závěru, že v konečném důsledku to byli žalobci jako vlastníci předmětné nemovitosti, kdo zanedbáním dodržování opatření a předpisů na úseku požární bezpečnosti umožnili situaci, kdy vinou závady na neudržovaném komínu došlo k předmětnému požáru. Není tedy na místě přiznat jim nárok a hojit svou takto vzniklou škodu na úkor žalované.

55. K námitce vadné protokolace vznesené zástupcem žalobců a) a b) v podání ze dne 28.1.2022 soud odkazuje na své vyjádření při jednání dne 28.2.2022 a na rozhodnutí senátu Nejvyššího soudu ČR 29 Odo 4007/2002 s tím, že zástupce žalobce byl jednání přítomen, byl seznámen s probíhající protokolací. V průběhu jednání toto nijak nenapadl ani nenavrhl její opravu.

56. K námitce podjatosti vznesené zástupcem žalobců a) a b) písemně dne 23.2.2022 a opakované při jednání dne 28.2.2022 soud uvedl, že skutečnosti obsažené v námitce tvrzené žalobci nejsou pravdivé. Samosoudkyně se podjatá necítí, se žalovanou se osobně nezná. Samosoudkyni nebyla známa skutečnost, že žalovaná v minulosti pracovala u Okresního soudu Brno-venkov Okresní soud Brno-venkov a Městský soud v Brně přestože se nacházejí v jedné budově, nemají společné zázemí. Podsouvání tvrzení, že se samosoudkyně s žalovanou v té době musely znát, je zcela účelové a nepravdivé.

57. Výrok o náhradě nákladů řízení vychází z ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř. Plně úspěšné žalované přísluší plná náhrada nákladů řízení v částce 225.824 Kč. Tato částka sestává ze 16 úkonů právní služby po 13.300 Kč, podle § 7, § 11 odst. 1 písm. a), d), vyhl. č. 177/1996 Sb., 16 režijních paušálů po 300 Kč (převzetí a příprava věci, písemná podání soudu ust. 11 odst. 1 písm. d) ze dne 14.4.2020, 30.4.2020, 17.5.2021, 24.6.2021, 3.11.2021, 28.1.2022, účast na jednání ust. 11 odst. 1 písm. g) dne 31.3.2021 dva úkony; jednání dne 9.6.2021 dva úkony; jednání 4.10.2021 dva úkony, 10.1.2022 dva úkony; jednání 28.2.2022) ve smyslu ustanovení § 13 odst. 1, 3 vyhl. č. 177/1996 Sb., cestovné, a to za cestu z Uherského Hradiště do Brna a zpět na jednání ve dnech 31.3.2021, 9.6.2021, 4.10.2021 ve výši 1.110 Kč, a to 160 km dle vyhlášky č. 375/2021 Sb., osobní automobil Ford Mondeo, ujeté km 160, spotřeba kombinovaný provoz 7,5l, cena pohonných hmot 33,80 Kč, sazba dle vyhlášky 375/2021 Sb., cestovné k jednání soudu ve dnech 10.1.2022 a 28.2.2022 160 km, osobní automobil Ford Mondeo za cestu Uherské Hradiště – Brno a zpět, průměrná spotřeba 7,5l podle vyhlášky č. 511/2021 Sb. cena za litr 37,10 Kč, celkem tedy 3 x 1.110 Kč a 2 x 1.197 Kč; 5 x náhrada za pět hodin promeškaného času dle ust. § 14 odst. 1 písm. a) a odst. 3 advokátního tarifu za cestu k jednotlivým jednáním z Uherského Hradiště do Brna a zpět.

Poučení