119 C 3/2021

Rubrum

Okresní soud v Kladně rozhodl soudcem JUDr. Jaroslavem Lockenbauerem ve věci žalobkyně: [osobní údaje žalobkyně] zastoupená advokátem [údaje o zástupci] proti žalovanému: [osobní údaje žalovaného] zastoupený advokátkou JUDr. [jméno] [příjmení] sídlem [adresa] o zaplacení [částka] s příslušenstvím takto:

Výrok

I. Žaloba, v níž se žalobkyně domáhá po žalovaném zaplacení částky [částka] společně se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení shora uvedené částky s příslušenstvím s odůvodněním, že jako matka žalovaného mu ve dnech [datum] a [datum] darovala převodem ze svého účtu částky [částka] a [částka]. Přípisem ze dne [datum] však tyto dary pro nevděk odvolala podle § 2072 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ občanský zákoník“), od obou darovacích smluv odstoupila a požaduje vrácení darů zpět. Odstoupení bylo zasláno na poslední známou adresu žalovaného i jeho e-mailovou adresu. Žalovaný se podle žalobkyně dopustil zjevného porušení dobrých mravů proti žalobkyni i jejímu zesnulému manželovi (otci žalovaného) [příjmení] [jméno] [celé jméno žalovaného] [anonymizováno] (dále též jen„ otec“ nebo„ otec žalovaného“). První důvod pro odvolání daru žalobkyně spatřuje v tom, že dne [datum] žalovaný na základě plné moci prodal jednotku [číslo] vymezenou v domě s [adresa] nacházejícím se na pozemcích p. [číslo] v k. ú. [část obce] (dále jen„ byt otce“ či„ byt v [část obce]“) ve vlastnictví svého otce, avšak částku odpovídající kupní ceně [částka] si žalovaný nechal zaslat na svůj účet a ponechal. Proti výslovnému přání svých rodičů jim následně nezakoupil byt, ale dům, konkrétně stavbu s [adresa], která je součástí pozemku p. [číslo] pozemek [parcelní číslo], vše v k. ú. [část obce] (dále jen„ dům“ či„ dům v Kročehlavech“). Druhým důvodem pro odvolání bylo, že žalovaný dům v katastru nemovitostí nechal evidovat na sebe jako vlastníka, místo na otce. Rodiče do něj pak proti jejich přání nastěhoval. Dům navíc zatížil zástavním právem pro zajištění dluhu žalovaného z úvěru u Komerční banky ve výši přes [částka]. Při následném prodeji domu žalovaný podmínil podpis kupní smlouvy tím, že z kupní ceny bude tento úvěr splacen bez náhrady pro otce. Třetí důvod spočíval v tom, že žalovaný v době, kdy jeho rodiče v domě bydleli, opakovaně žalobkyni sděloval, že k němu nemá užívací právo a může ji kdykoliv vystěhovat. Konečně čtvrtý důvod k odvolání daru podle žalobkyně byl, že se k ní žalovaný dlouhodobě choval urážlivým způsobem, slovně ji napadal, nestaral se o ni a nechal jí odpojit mobilní telefon. Žalobkyně ve svých vyjádřeních dále uvedla, že na ni např. křičel, když mu vytýkala nevhodnost domu pro rodiče. Za nevhodné chování žalobkyně nyní považuje i přestěhování rodičů do domu bez funkční kuchyně, topení a bezbariérového přístupu v neznámém prostředí, kde s ní žalovaný přerušil kontakty. Také vzal žalobkyni modem. První a druhý důvod nebyly podle žalobkyně uplatněny opožděně, neboť jde o více dílčích skutků a lhůta začíná dle judikatury běžet až od posledního z nich. Dohoda o vypořádání úvěru byla nadto uzavřena až [datum]. Toto jednání samo o sobě odůvodňuje odvolání daru. Žalobkyně a otec po žalovaném požadovali nákup bytu, nikoliv domu, zejména protože otec byl téměř nepohyblivý, levou ruku měl amputovanou a v roce 2019 prodělal rozsáhlou mozkovou příhodu, v jejímž důsledku ochrnul na pravé polovině těla a nemohl mluvit. Žalobkyně s žalovaným sice prohlížela řadu bytů, koupě se však neuskutečnila z důvodu, že ještě neměli peníze z prodeje otcova bytu. Při koupi domu byla postavena před hotovou věc, neboť z otcova bytu se musela vystěhovat a peníze z prodeje měl žalovaný. Dům byl neudržovaný a měl řadu bariér (např. vana byla pro otce nepoužitelná). Žalovaný dům koupil hlavně pro své potřeby. Není pravda, že by žalovaný použil úvěr od Komerční banky a zbytek peněz z prodeje otcova bytu na rekonstrukci domu. To neprokázal. [příjmení] jím předložených dokladů je ještě z doby před prodejem otcova bytu a z bankovních výpisů naopak plyne, že po prodeji s platbami pro rodiče přestal. Investice žalovaného do domu měly hodnotu maximálně [částka] a vozidlo [jméno] [jméno] si žalovaný ponechal a používal pro sebe. Po přestěhování do domu v červnu 2020 žalovaný o rodiče dlouhodobě nejevil zájem, přestal s nimi komunikovat a ukázal se tam jednou za 3 měsíce. Většinu hygieny o otce musela zajišťovat žalobkyně. Žalovaný dle žalobkyně ukončil kontakt s rodiči z důvodu, že nerespektoval jejich přání se z domu odstěhovat. Žalovaný dle závěti nebyl povolán za dědice, což svědčí o tom, že se o rodiče nestaral. Bydliště žalovaného žalobkyně skutečně neznala. Důvodem, proč žalobkyně málo navštěvovala otce žalovaného v [obec], bylo, že je jí 80 let a nemá auto. Žalovaný ji prý odmítl vozit. Zajištění obědů od zaměstnavatele žalovaného bylo jen nouzovým řešením, neboť dům neměl provozuschopnou kuchyňskou linku. Prodej domu v Kročehlavech za současného uzavření darovací smlouvy žalobkyně nepovažuje za složitý. Rodiče k tomu byli nuceni přistoupit, neboť žalovaný s prodejem nesouhlasil. Žalovaný platil rodičům internet i telefon, ale pouze velmi krátkou dobu. Modem rodičům poté odebral a u telefonu zablokoval žalobkyni odchozí hovory.

2. Žalovaný navrhl zamítnutí žaloby s odůvodněním, že skutky, v nichž žalobkyně vidí důvody pro odvolání daru, se nestaly popisovaným způsobem, popř. nejsou dostatečné intenzity. Žalovaný skutečně v zastoupení otce prodal jeho byt, avšak kupní cena byla po dohodě s otce poukázána na účet žalovaného, neboť s otcovým účtem nemohl disponovat za účelem úhrady nového bydlení pro otce a náklady na péči o něj. Není pravda, že by posléze s částkou naložil proti vůli otce či si ji ponechal. Celkem [částka] z této částky zaplatil za koupi domu v Kročehlavech. Jednalo se o dům, který vyhovoval zdravotním potřebám otce. Ten prodělal mozkovou příhodu a dopravoval se na invalidním vozíku, popř. s použitím chodítka. Žalovaný spolu s žalobkyní a svou tehdejší partnerkou [jméno] [příjmení] absolvovali mnoho prohlídek různých bytů, ale žalobkyni se žádný nelíbil, popř. nevyhovoval potřebám otce. Po dohodě s žalobkyní a za souhlasu otce proto zakoupil dům v Kročehlavech. Dům bylo nutné rekonstruovat, na což ale nestačil zůstatek kupní ceny. Žalovaný tak jednal s bankou o poskytnutí úvěru otci, která to však odmítla, neboť mu bylo 80 let a byl nemocný. Z toho důvodu otec souhlasil, aby dům byl zakoupen jménem žalovaného a zastaven na zajištění úvěru. Úvěr ([částka]) byl celý použit na zaplacení zbytku kupní ceny domu. Po koupi žalovaný zajistil rekonstrukci, na kterou použil zbývající část peněz z prodeje otcova bytu. Po dohodě s otcem zakoupil automobil Mercedes Vito, do nějž bylo možné naložit invalidní vozík a otce dopravovat na lékařské prohlídky či nákupy. Žalobkyně se do domu nastěhovala zcela dobrovolně a žalovaný jí s tím pomohl. Ona byla vždy dominantní osobou, podle které se vše řídilo. Žalovaný měl s otcem vždy hezký vztah, o oba rodiče se staral (v době, kdy bydleli v bytě otce, jim např. platil internet, mobilní telefon, tonery, léky, nedoplatky energie atp.) a otci zajišťoval veškerou péči v době nemoci, než jej na podzim 2019 začala žalobkyně proti žalovanému popuzovat. Žalovaný a jeho partnerka otci po mozkové příhodě zařídili rehabilitaci v [obec] a od ledna 2019 v zařízení GaRC [obec], kde obden otce navštěvovali. Otcův pobyt zde hradil žalovaný a platil mu i drobné nákupy. Po přestěhování do [část obce] otci zajistil a platil pečovatelku. Platil dále veškeré náklady spojené s bydlením rodičů v domě, nájem chodítka otci, podložky, pleny a léky. Od června do září 2019 vozil a platil rodičům obědy od svého zaměstnavatele, než žalobkyně prohlásila, že jí nechutnají. Běžně chodil s žalobkyní nakupovat a nákupy platil. Žalobkyně postupně tvrdila, že se jí v domě nelíbí a v tomto směru i ovlivňovala otce. Žalovaný tím byl překvapen, ale nakonec souhlasil s tím, že se dům prodá. Za nejjednodušší považoval, že dům sám prodá, doplatí úvěr a do vlastnictví otce zakoupí nový byt. Žalobkyně však trvala na tom, aby žalovaný dům daroval otci, ten jej prodal a za to se koupil byt. Žalovaný s tím nakonec souhlasil, protože chtěl mít s rodiči dobré vztahy, přestože šlo o složitý postup vyžadující uzavření celkem 5 smluv. Dohoda o zaplacení úvěru byla uzavřena se souhlasem otce (za nějž ji uzavřela žalobkyně), a naopak do ní byl natlačen žalovaný. Smlouvy žalovaný ani nepřipravoval. Od té doby žalobkyně s žalovaným ukončila kontakty a k otci jej už nepustila. Poté se žalovaný dozvěděl, že otce do nového bytu nenastěhovala, ale umístila zpět do GaRC [obec], kde zemřel. V řízení o pozůstalosti žalobkyně zatajila příjmy z prodeje domu a notáři zamlčela kontakt na žalovaného, i když jej znala. Žalobkyně neuvádí žádný konkrétní případ, kdy by se vůči ní žalovaný choval urážlivě. Tento důvod odstoupení je pro svou obecnost nepřezkoumatelný. Žalovaný naopak vždy plnil její přání. Neodpojil jí telefon, naopak jej stále hradí, ač to není jeho povinností. Nikdy žalobkyni neřekl, že ji může z domu kdykoliv vystěhovat. Žalovaný dále namítl, že první a druhý důvod odvolání daru byly uplatněny po jednoroční lhůtě podle § 2075 odst. 1 občanského zákoníku Kupní smlouva, kterou byl prodán byt otce, byla uzavřena dne [datum]; kupní smlouva, kterou žalovaný koupil dům v Kročehlavech, byla uzavřena dne [datum]; zástavní právo bylo zřízeno dne [datum]; a koncem června se rodiče do domu přestěhovali. Žalobkyně dar odvolala teprve přípisem ze dne [datum]. Nejedná se o pokračující jednání, ale o jednotlivé uzavřené skutky. Žalovaný též specifikoval, na co vydal peníze utržené z prodeje otcova bytu a z úvěru (dohromady [částka]). Šlo zejména o koupi domu (4 milióny), daň z nabytí ([částka]), rezervační zálohy na jinou nemovitost, která propadla, a na dům ([částka] a [částka]), [jméno] [jméno] ([částka]), náklady na rekonstrukci domu (především výmalba za [částka], topení za [částka] či kuchyňská linka za [částka]; celkem [částka]), různé platby na potřeby otce (rehabilitace v [obec] za [částka], v GARC [obec] za [částka], pečovatelská služba za [částka] či nájem chodítka za [částka]; celkem [částka]) a platby na provoz domu v Kročehlavech (elektřina, plyn, voda, popelnice či pojistka). Po těchto platbách zbylo [částka], které byly použity na zdravotní pomůcky pro otce, léky a nákupy. [příjmení] toho ze svého žalovaný platil pro žalobkyni internet a mobilní telefon nebo benzín, když vozil otce.

3. Na základě provedeného dokazování dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním:

4. Pokud jde o rodinné pozadí celé věci, mezi účastníky je nesporné, že žalobkyně je matkou žalovaného. Manželem žalobkyně (nikoliv však po celou dobu: poprvé se vzali [datum], a poté znova [datum], viz výpověď žalobkyně) a otcem žalovaného byl [jméno] [jméno] [celé jméno žalovaného] [anonymizováno], který zemřel dne [datum] (k tomu viz též usnesení ze dne 16. 2. 2021, č. j. 31 D 1911/2020 – 33, které je součástí dědického spisu zdejšího soudu). Žalobkyně a otec žalovaného mají ještě jednoho potomka, dceru [jméno] [celé jméno žalobkyně]. Žalovaný žil asi devět let se svou dnes již bývalou partnerkou [jméno] [příjmení], a to až do jara 2020 (kdy se rozešli), v domě ve [obec] (viz výpověď svědkyně [příjmení]).

5. Dne [datum] zaslala žalobkyně na účet žalovaného [částka]. Dne [datum] mu zaslala dalších [částka] (viz výpisy z účtu žalobkyně za listopad 2016 a březen 2017).

6. Dopisem ze dne [datum], odeslaným žalovanému následující den (viz podací lístek), žalobkyně (prostřednictvím svého zástupce advokáta JUDr. [příjmení]) odstoupila od darovacích smluv na výše uvedené částky podle § 2072 občanského zákoníku (pro nevděk). Důvody uvedla celkem čtyři. Zaprvé dne [datum] žalovaný jako zástupce svého otce uzavřel kupní smlouvu k jednotce [číslo] vymezené v domě s [adresa] nacházejícím se na pozemcích p. [číslo] v k. ú. [část obce] a k souvisejícím spoluvlastnictvím podílům na společných částech domu a pozemku ve vlastnictví otce. Kupní cenu [částka] si bez zmocnění nechal poslat na svůj účet (o kterém do smlouvy nepravdivě uvedl, že je prodávajícího), kde si peníze ponechal a otci nevydal. Za tuto částku následně proti přání rodičů nezakoupil byt, ale dům – stavbu s [adresa], která je součástí pozemku p. [číslo] pozemek [parcelní číslo], vše v k. ú. [část obce]. Zadruhé žalovaný dům v katastru nemovitostí napsal na sebe a nikoliv svého otce a své rodiče do něj proti jejich přání nastěhoval. Navíc jej zatížil zástavním právem pro zajištění svého dluhu z úvěru u Komerční banky ve výši [částka]. Peníze z úvěru si ponechal a při následném prodeji domu podmiňoval podpis kupní smlouvy uhrazením úvěru z kupní ceny bez náhrady. Zatřetí žalovaný v době, kdy rodiče dům užívali, opakovaně sdělil žalobkyni, že k domu nemá žádné užívací právo, je žalovaného a může ji kdykoliv vystěhovat. Začtvrté žalovaný se dlouhodobě k žalobkyni choval urážlivým způsobem, slovně ji napadal, nestaral se o ni a nechal jí odpojit mobilní telefon. Žalobkyně dopisem žádala vrácení částky [částka] do [datum].

7. Žádostí ze dne [datum] žalobkyně požádala zdejší soud o sdělení„ úřední“ adresy pobytu žalovaného, neboť se jí zásilka se shora uvedeným dopisem vrátila jako nedoručená s tím, že žalovaný se z adresy [adresa žalovaného], odstěhoval. Zdejší soud přípisem ze dne [datum] odpověděl, že není oprávněn poskytovat soukromým osobám údaje z centrální evidence obyvatel.

8. Na dopis žalobkyně nicméně žalovaný reagoval, a to prostřednictvím své zástupkyně advokátky JUDr. [příjmení] dopisem ze dne [datum], doručeným do datové schránky zástupce žalobkyně dne [datum] (viz doručenka), v němž konstatoval, že je přesvědčen o nesplnění zákonných předpokladů pro odvolání darů pro nevděk.

9. Dne [datum] žalovaný podepsal rezervační smlouvu k převodu členských práv v bytovém družstvu spojených s právem užívání jednotky [číslo] v ulici [ulice], [obec], kterou se zavázal uhradit rezervační poplatek [částka] za rezervování jednotky. Poplatek byl součástí kupní ceny, ale v případě neuzavření smlouvy z důvodů na straně žalovaného byl žalovaný povinen zaplatit smluvní pokutu ve stejné výši, na kterou se poplatek započetl. Podle příjmového dokladu téhož dne tuto částku žalovaný i zaplatil (shoduje se adresa jednotky i jméno zprostředkovatelské realitní kanceláře Coloseum).

10. Dne [datum] žalovaný na základě plné moci jménem svého otce podepsal kupní smlouvu na prodej otcova bytu v [část obce] za kupní cenu [částka]. Kupní cena měla být uhrazena„ na účet prodávajícího č. [bankovní účet]“ (viz tato smlouva). Dle výpisu z účtu žalovaného u [příjmení] [příjmení] za červen 2019 se jednalo o jeho účet, na nějž tato částka dne [datum] byla i připsána.

11. Dne [datum] žalovaný podepsal jako kupující další kupní smlouvou na koupi domu v Kročehlavech za kupní cenu [částka]. Kupní cena byla hrazena ve dvou částech: [částka] z vlastních prostředků žalovaného a [částka] prostřednictvím úvěrující Komerční banky. Tomu odpovídá i smlouva o hypotečním úvěru (byť strana s podpisy chybí) mezi žalovaným a Komerční bankou, podle které si vzal úvěr [částka] za účelem koupě domu. Úvěr byl splatný do [datum] s výší měsíční splátky [částka]. Dle smlouvy byl zajištěn zástavním právem k domu. Z výpisů z účtu žalovaného u Komerční banky za srpen 2019 až září 2020 plyne, že žalovaný hradil měsíční splátky hypotečního úvěru ve výši [částka].

12. Z výpisu z katastru nemovitostí (stav ke dni [datum]) plyne, že jako vlastník domu byl zapsán žalovaný. Dům byl dle výpisu skutečně zatížen zástavním právem ve prospěch Komerční banky k zajištění dluhu ve výši [částka] na základě smlouvy o zřízení zástavního práva z [datum].

13. Podpisu kupní smlouvy k domu předcházel podpis smlouvy o rezervaci dne [datum], kterou se strany (mj. žalovaný) zavázaly uzavřít výše uvedenou kupní smlouvu k domu do [datum]. Žalovaný se zavázal zaplatit rezervační záruku ve výši [částka], která nebyla součástí kupní ceny (zahrnovala odměnu zprostředkovatele, kterou se žalovaný také zavázal zaplatit). V daňovém přiznání podaném dne [datum] žalovaný vykázal daň z nabytí nemovitých věcí vztahující se ke koupi domu ve výši [částka]. Dle výpisů z účtu žalovaného u [příjmení] [příjmení] za červen a listopad 2019 žalovaný zaplatil jak rezervační záruku, tak daň.

14. Dohodou o vypořádání úvěru podepsanou dne [datum] se otec žalovaného namísto žalovaného zavázal platit splátky hypotečního úvěru u Komerční banky, který byl zajištěn zástavním právem k domu. V dohodě se mj. uvádí, že tento úvěr byl poskytnut pro účely koupě domu a spolu s touto dohodou byla uzavřena i darovací smlouva, kterou žalovaný daroval dům otci žalovaného (viz dále). Za otce žalovaného smlouvu podepsala žalobkyně na základě plné moci. Mezi účastníky je nesporné, že k podpisu došlo, pouze v jednom vyhotovení je uvedeno jiné datum podpisu žalobkyně ([datum] místo [datum]). Související darovací smlouva byla podepsána dne [datum] žalovaným, resp. dne [datum] opět žalobkyní jako zmocněnkyní otce žalovaného. Žalovaný touto smlouvou bezplatně převedl dům do vlastnictví svého otce. Komplex smluv dále tvoří kupní smlouva, kterou dne [datum] podepsala žalobkyně jako zmocněnkyně otce žalovaného a jíž byl prodán dům za kupní cenu [částka]. Z této částky mělo být [částka] zaplaceno Komerční bance na zůstatek úvěru (číslo úvěrového účtu se shoduje s číslem uvedeným v dohodě o vypořádání úvěru a ve smlouvě o hypotečním úvěru). Konečně kupní smlouvou ze dne [datum], kterou za otce žalovaného znova podepsala žalobkyně, otec žalovaného zakoupil jednotku [číslo] vymezenou v budově s [adresa] (bytový dům) na pozemku [parcelní číslo] v k. ú. [obec] za kupní cenu [částka].

15. Přípravu těchto smluv z roku 2020 zachycuje e-mailová komunikace mezi účastníky (resp. sestrou žalovaného [jméno]), jejich zástupci a advokátkou Mgr. [jméno] [příjmení]. Ta v e-mailu ze dne [datum] zaslala sestře žalovaného a žalovanému návrh darovací smlouvy. E-mailem ze [datum] zaslala upravenou verzi na základě připomínek žalobkyně (ze smlouvy zejména vypuštěna věta, že po úhradě zůstatku hypotečního úvěru otcem žalovaného vůči sobě nebudou strany požadovat další nároky, zejména nebude otec žalovaného žádat, aby místo něj žalovaný platil splátky hypotečního úvěru. V e-mailu z [datum] zaslala Mgr. [příjmení] návrh smlouvy o smlouvě budoucí kupní (k bytu, který plánovala žalobkyně jménem otce žalovaného koupit) a opět návrh darovací smlouvy. V dalších e-mailech smlouvy připomínkoval zástupce žalobkyně ([datum]), žalovaný ([datum]) a opět zástupce žalobkyně ([datum]). V e-mailu ze dne [datum] Mgr. [příjmení] mj. konstatovala, že na základě požadavku banky přibyla smlouva o vypořádání úvěru, která byla vyňata z darovací smlouvy.

16. Za zcela zásadní soud považuje výpověď svědkyně [jméno] [příjmení], která podrobně popsala vztahy v rodině účastníků, o nichž byla jako dlouholetá partnerka žalovaného informována. Soud ji má za věrohodnou. S žalovaným se rozešla na jaře 2020, avšak současně k němu nemá ani negativní vztah. Není tudíž motivována vypovídat ve prospěch žádného z účastníků. Její výpověď je navíc plně v souladu s provedenými listinnými důkazy, zejména fotografiemi, e-mailovou komunikací a fakturami a výpisy z účtů dokládajícími výdaje žalovaného na své rodiče, jak bude dále uvedeno.

17. Svědkyně [jméno] [příjmení] vypověděla, že s žalovaným bydlela v domě jejích rodičů ve [obec] spolu s její dcerou (nejde o dceru žalovaného). V době seznámení byly vztahy žalovaného a rodičů dobré. S žalovaným za nimi jezdili se svými dětmi (žalovaný má vlastního syna) a žalovaný se o ně staral (nakupoval, plnil přání žalobkyně, vozil jim věci či je bral k lékaři). Žalobkyně na tom byla zdravotně lépe než otec žalovaného, který měl amputovanou pravou ruku, ale oba byli ještě pohybliví. Asi po čtyřech letech ale nastala změna v chování žalobkyně, která začala být vnitřně nespokojená. Měla deprese a potíže se žaludkem, z čehož byla také„ špatná“. Její nálada byla jako„ na houpačce“: někdy byla milá a jindy měla špatnou náladu (např. říkala, už aby umřela). Tyto stavy trvaly až do rozchodu s žalovaným. Žalovaný postupně jezdil za rodiči častěji, i během pracovního týdne, např. jim zajišťoval nákupy, jak jim ubývaly síly. S oběma si telefonoval. Jak rodiče stárli a zhoršovala se jim pohyblivost, bylo jasné, že budou potřebovat pomoc, a proto bylo třeba řešit vzdálenost od žalovaného a svědkyně, kteří bydleli 40 km od nich. Sestra žalovaného [jméno] v té době žila nastálo v Chile (dle výpovědi žalobkyně odletěla v roce 2014 a do ČR přijela poprvé až v létě 2020) a péče o stárnoucí rodiče tak byla jen na žalovaném.

18. V té době přišla myšlenka přestěhování rodičů, včetně prodeje otcova bytu v [část obce]. Otec svůj byt žalovanému přislíbil. Svědkyně byla u toho, jak výslovně potvrdil, že na něj byt přepíše a na dotaz žalovaného odmítl, aby byl pro jeho sestru [jméno]. Diskutovala se i možnost, že by v něm žalovaný se svědkyní bydleli. Ta se ale nechtěla stěhovat do [obec] (neměla by zázemí pro svou dceru a své rodiče). Žalovaný s rodiči pak přišli s nápadem prodeje otcova bytu a koupě domku poblíž [obec] a Přítočna, kam by se případě přestěhovala i svědkyně, aby měla své rodiče blízko. Žalovaný se o tom bavil i s otcem a žalobkyně tehdy sama hledala vhodné nemovitosti (domky). Žalobkyně sice říkala, k čemu jí bude zahrada, když se o ni nebude moci starat, ale otec žalovaného měl kladný vztah k přírodě a zahrádka by se mu líbila. Práci kolem domu by zajistil žalovaný nebo svědkyně. Psychický stav žalobkyně ale tou dobou nebyl dobrý, např. říkala, že tomu mrzákovi (tj. otci žalovaného) věnovala celý život, radši by umřela a tohle (stěhování) nemá zapotřebí. Žalovaný ale i přesto žalobkyni poslouchal.

19. Zlomem v životě rodiny bylo, když otec žalovaného při rehabilitaci na [obec] dostal mrtvici, odkud ho odvezli do nemocnice v [obec]. V důsledku toho ochrnul na levou stranu těla, tzn. i na neamputovanou ruku, takže i když vše vnímal, nemohl se sám obsloužit. V nemocnici byl přibližně měsíc, kdy za ním žalovaný jezdil asi obden, někdy společně s žalobkyní. Poté svědkyně společně s žalovaným zařídili, aby byl převezen z nemocnice na rehabilitaci do [obec], s čímž otec rád souhlasil. I tam za ním žalovaný denně dojížděl, vozil mu jídlo, zajišťoval převlečení, stříhání, masíroval mu ruku apod. Kromě toho stále dojížděli za žalobkyní do [obec], což bylo náročné. Sestra žalovaného se ani v té době z Chile nevrátila a nestarala se. Otec žalovaného už nemluvil, ale svůj názor byl schopen vyjádřit posunky (kýváním hlavy) a mimikou obličeje.

20. Posléze svědkyně s žalovaným vyřídili, aby byl otec přemístěn do GaRCu v Kladně (Geriatrické a Rehabilitační Centrum [obec]), aby se vyřešilo přejíždění [obec] – [obec] a pokusili se o zlepšení jeho stavu. I tam jezdil žalovaný každý den. Současně žalovaný a rodiče řešili, co s otcovým bytem v [část obce]. Otec zmocnil žalovaného, aby vyřídil všechny záležitosti související prodejem jeho bytu, aby se včas zajistilo nové bydlení, neboť v GaRCu mohl být pouze omezenou dobu (několik měsíců). Probíhal tedy prodej otcova bytu a žalovaný s žalobkyní zároveň chodili na prohlídky bytů i domů, čehokoliv, kde by mohli bydlet. Nabídka ale nebyla velká, neboť otec potřeboval bezbariérový přístup (zejména se musel dostat do sprchy), a když už se nějaký byt našel, nelíbil se žalobkyni. To žalovanému vadilo a docházelo ke konfliktům, neboť otec už musel odejít z GaRCu. Rozhodnutí bylo většinou na straně žalobkyně, které se žalovaný snažil vyjít vstříc. Každý byt žalovaný na fotografiích i ukazoval svému otci. V té době došlo ke krátké odluce svědkyně a žalovaného, neboť toho na ni bylo moc a žalovaný byl pořád pryč, hlavně u otce.

21. Ve stejnou dobu se koupil dům v Kročehlavech, o čemž otec žalovaného věděl. Žalovaný svému otci ukazoval fotografie a on kýval, že je to dobré. Svědkyně byla i přítomna rozhovoru žalovaného s otcem, kde zaznělo (jako již dříve), že nové bydlení stejně bude žalovaného. Žalovaný otce informoval i o úvěru, resp. hovořil s ním o tom, že se možná bude muset navýšit. Jednalo se o pěkný bezbariérový dům, v němž byly tři schody, na které se dal udělat nájezd. Vše bylo v přízemí (dvě místnosti, kuchyň a koupelna) a měl i podkroví a sklep. V domě se dělala kompletní rekonstrukce ve velkém tempu, aby se rodiče mohli nastěhovat. Bourala se podlaha (aby se tam mohlo s vozíkem), měnily se toalety a topení, dělala se nová kuchyň, výmalba, štuky a sprchový kout. Upravovalo se prostředí kolem domu a zařizovaly nájezdy pro vozík. Když se do domu rodiče stěhovali, většina byla hotová, kromě topení, které se dodělávalo v září 2020 (stěhování proběhlo v červnu). Do sprchového koutu se přímo vjet vozíkem nedalo, ale plánovalo se, že se to upraví. Vše nebylo možné stihnout, neboť otce žalovaného bylo nutné přestěhovat z GaRCu a výběr nemovitosti trval dlouho. Žalobkyně se do domu neodmítala nastěhovat, ale problém byl ohledně množství stěhovaných věcí, v nichž měla chaos. Žalovaný s ní nákup domu konzultoval.

22. Žalovaný platil dle svědkyně rekonstrukci z hotovosti, kterou měl doma. Za tu koupil i auto značky Vito, aby mohl otce vozit. Jinak měl i své auto od společnosti, které pak vrátil. Kromě toho platil i faktury z GaRCu a běžný život rodičů (popelnice, internet či telefon), až to svědkyni nepřišlo normální. K penězům otce (důchod, úspory) žalovaný přístup neměl, to měla jen žalobkyně.

23. Po nastěhování do domu se vztahy mezi účastníky vyhrotily. Žalobkyně byla se vším nespokojená. Svědkyně to vnímala jako žárlivost žalobkyně, neboť veškerá péče byla soustředěna na otce žalovaného. Žalovaný jezdil za otcem ráno, než šel do práce, vyměnil mu plenu, dal mu jídlo, pití a zajišťoval rodičům obědy z práce. Po práci za rodiči jezdil zase a případně jim ještě vyřídil nákup. Dlouhodobě to nebylo pro jednoho člověka možné zvládnout. Za otcem docházela dále rehabilitační sestra. Pečovatelky tam nechtěly delší dobu fungovat, protože žalobkyně byla velice negativní a nepříjemná. Rehabilitaci i přebalování mimo víkendy (služba [příjmení]) platil žalovaný. O víkendech potřebnou péči zajišťoval žalovaný a někdy tam byla i svědkyně. Svědkyni přišlo, že žalobkyně si i tak hledala důvody, že nic nebylo dobře a všechno bylo špatně. Neustále na žalovaného házela vinu, šlo až o jistou agresi. Psychicky žalovaného ničila, říkala mu„ idiote, debile, kreténe“ a jiná sprostá slova. Naproti tomu sestru žalovaného žalobkyně prezentovala jako úžasnou, přestože byla v Chile a nezajímala se. Svědkyni přišlo, že se žalobkyně nemůže smířit s tím, že by žalovanému měl dům patřit a jeho sestra by z toho nic neměla. Žalovaný dokonce nabízel žalobkyni, že jí zřídí věcné břemeno bydlení, což odmítla. Při každé návštěvě žalovanému nadávala a později byla ostrá i na svědkyni, která pak přestala jezdit. Žalobkyně byla tak negativní, že tam přestaly chtít jezdit i děti (svědkyně a žalovaného) s tím, že žalobkyně bude zase jen nadávat. Jelikož je otec žalovaného chtěl vidět, bral žalovaný svého otce na výlety (jednou vzal i žalobkyni). [příjmení] otec využíval, svědkyně jej tam i stříhala.

24. V době, kdy žalobkyně bydlela v Kročehlavech, se také pokusila o sebevraždu, což na svědkyni působilo demonstrativně. Žalobkyně zanechala dopis. Žalovanému a svědkyni tehdy volala policie s tím, že žalobkyně bude převezena do psychiatrické nemocnice. Žalovaný pak volal do nemocnice, aby se zeptal, jak na tom žalobkyně je. Žalobkyni našli plynaři, kteří měli dodělávat topení. Měli takový šok, že odmítli dál pracovat na zakázce. Žalovaný musel dát otce na týden opět do GaRCu, žalobkyně byla v nemocnici a do toho musel shánět někoho, kdo topení dokončí. Po návratu z psychiatrie nadávky žalobkyně pokračovaly, z čehož byl žalovaný už psychicky nalomený. Poté žalobkyně řekla žalovanému, že se o otce bude starat sama, ať prodá dům a koupí byt. Svědkyni řekla, že to i přes svůj zdravotní stav zvládne. V tu chvíli žalovaného neustále vyhazovala a došlo ke snížení počtu návštěv, včetně návštěv žalovaného (svědkyně přestala chodit úplně), což žalovaný špatně nesl. Žalobkyně si sjednala úklid a pracovnice (které svědkyně znala jako své klientky) svědkyni sdělovaly, že žalobkyně pořád nadává jak na úklid, tak na žalovaného.

25. Žalovaný zároveň řešil vrácení majetku otci, protože žalobkyně chtěla, aby na něj dům přepsal. Chtěla mít byt, do nějž by se přestěhovala s otcem, že si prý vše zařídí. Žalovaný ji tak poslechl a převedl dům na otce. Poté si byli s žalovaným u sociální pracovnice ověřit, co se s otcem žalovaného děje. Řekli jim, že žalobkyně péči o tak nemocného člověka nemůže zvládnout, ona ale pomoc žalovaného stále odmítala, protože byl podle ní„ nejhorší“. Žalovaný si s žalobkyní telefonoval, hádali se, ale přesto dále vše platil a nepravidelně vozil rodičům nákupy. Za otcem se byl párkrát podívat (byť vztahy s žalobkyní byly vyhrocené) a vzal k němu i svého syna.

26. S žalovaným se svědkyně rozešla v dubnu 2020. Od své švagrové pracující v nemocnici v Kladně se pak dozvěděla, že je tam otec žalovaného hospitalizován a žalobkyně zakázala, aby za ním žalovaný chodil. Zjistila též, že sestra [jméno] někdy v době, kdy se prodával otcův majetek, přiletěla z Chile a žalobkyně s otcem žalovaného znovu uzavřeli manželství. Poté se od žalovaného dozvěděla, že jeho otec zemřel.

27. Výše rekapitulovaná výpověď svědkyně [příjmení] je podpořena řadou listinných důkazů. Fotografie předložené žalovaným dokládají zejména dobré vztahy a péči žalovaného o jeho otce, jak je svědkyně popisovala. Zobrazují např. otce žalovaného se synem žalovaného (tj. vnukem) v GaRCu, dále žalovaného jak jej zde stříhá a jak je s nimi na návštěvě kamarád otce z Chile. Na dalších dvou fotografiích je žalovaný s otcem v autě (vzhledově jde o koupený [jméno] [jméno]), jak jej veze, a žalobkyně, jak s otcem v tomto autě hovoří při vystupování. Další tři fotografie zachycují otce a žalobkyni na dvorku před domem v Kročehlavech, žalobkyni sbírající na zahradě třešně a opět otce žalovaného na dvorku před domem spolu se svědkyní [příjmení], její dcerou a synem žalovaného. Další tři skupinové fotografie ukazují pózující a usmívající se celou rodinu: nejdřív žalobkyni, otce žalovaného a opět svědkyni s dětmi; pak žalovaného, svědkyni, otce a žalobkyni; a nakonec žalobkyni, žalovaného a jeho otce. Další tři fotografie dokládají výlet žalovaného, jeho otce a žalobkyně autem do kláštera v [obec]. Na další fotografii svědkyně [příjmení] stříhá otce žalovaného na dvorku před domem. Lze též dodat, že na žádné z fotografií žalobkyně ani otec žalovaného nevypadají nespokojeně, naopak se většinou usmívají.

28. Další sada fotografií v souladu s výpovědí svědkyně dokládá rekonstrukci a stav domu. Jsou na nich vidět vybourané schody (zřejmě se jedná o konstrukci nájezdu), nová kuchyně (včetně dřezu), nově vymalovaný pokoj a chodbu, nový záchod, pokládání nového lina na podlahu, novou skříň a polohovací postel s otcem žalovaného. Na jedné fotografii je vidět stavba nového topení (díry pro trubky). Souhrnně lze říci, že dům je na nich zachycen v přestavbě s tím, že nové části jsou v dobrém stavu. Nejeví se, že by byl pro rodiče žalovaného nevyhovující či špinavý apod., jak žalobkyně tvrdí.

29. Výpověď svědkyně je podpořena i e-mailovou komunikací. V e-mailu ze dne [datum] žalovanému jeho sestra [jméno] děkuje, že se o rodiče stará a uvádí, že je dobře, že žalobkyně konečně„ povolila“ v otázce stěhování. Uvádí dále, že sama žalobkyně říkala, že už to měli udělat dávno. V e-mailu ze dne [datum] žalovaný své sestře sděluje, že ho těší její zájem o pomoc, ale vše je již dohodnuto. Popisuje svou složitou situaci při péči o rodiče a zejména otce: otec už půlroku leží v různých nemocnicích a v poslední z nich může být jen do března. Další nemocnice pro něj nepřipadá v úvahu. Žalovaného a svědkyni [příjmení] stála péče spoustu úsilí, nervů a času, své osobní věci kvůli tomu odsouvali a dovolenou čerpali na vyřizování a jednání. Nemůže jet týden s dětmi pryč, protože by za otcem neměl kdo chodit. Chodí k němu každý den na hodinu až dvě a půl. Otec by už s žalobkyní byl rád ve svém a je se vším srozuměn. Další„ boj“ bude prodej otcova bytu a sehnání bytu v Kladně. [příjmení] se jej snažit prodat co nejdráže, aby se ze zbývajících peněz hradila úprava bytu a vše potřebné pro rodiče. V odpovědi mu sestra mj. sděluje, že oba ví, že žalobkyně je pesimistka, dokáže se sama naštvat a vše je špatně – což potvrzuje náladovost a psychický stav žalobkyně líčený svědkyní.

30. Dalších několik e-mailů se týká výběru nového bydlení pro rodiče žalovaného. Dne [datum] zaslal žalovaný žalobkyni nabídku bytu, který ona v odpovědi považovala za příliš velký. Žalobkyně se v něm vyjadřuje velmi emotivně („ Jsem v šoku!!!! Kdo to bude uklízet …“;„ …jen se tam udřu ještě těšně před smrtí – což nebude na škodu.“). Výslovně zde také uvádí, jak vypověděla i svědkyně [příjmení], že to bude byt žalovaného a ona si jej moc neužije. V dalším e-mailu z [datum] žalobkyně reaguje na přeposlání nabídek čtyř bytů žalovaným tak, že by se jí zdál jen jediný. Ten ale nemá (jako i ostatní) sprchový kout. Jestli„ přežije“ stěhování, tak by v žádném případě nepřežila rekonstrukci v bytě. Dne [datum] pak žalovaný žalobkyni zaslal dvě nabídky domů; dne [datum] nabídku domu v Kročehlavech; a dne [datum] jí přeposlal nabídku 6 rodinných domů od realitní kanceláře (vždy bez odpovědi žalobkyně). Dne [datum] jí poslal další nabídku domu, na kterou se žalobkyně reagovala dotazem, zda ten dům viděl, na což žalovaný odpověděl kladně s tím, že dle jeho zákazníka, co má stavební firmu, by„ se to udělalo“ za asi 2 milióny (zjevně hovoří o možné rekonstrukci). Tyto e-maily tak potvrzují, že nejprve se hledal byt, ale poté i dům, o čemž žalobkyně věděla, nic proti tomu nenamítala a dokonce se na jeden z nich doptávala. Dokládají také, že žalovaný žalobkyni o výběru domu informoval, včetně domu v Kročehlavech, který později zakoupil.

31. E-mailová komunikace žalobkyně se sestrou žalovaného do výpovědi [příjmení] přesně zapadají, zejména potvrzují psychickou labilitu žalobkyně a její věčnou nespokojenost s čímkoliv, co žalovaný navrhl. V e-mailu ze dne [datum] žalobkyně líčí, že vyhlídky na stěhování jsou mizerné a nakonec budou muset vzít to, co je, i když to nebude úplně – vlastně vůbec – pro ně vhodné. Žalovaný chce domek (většinou kvůli garáži, aby si měl kam dát kola). [obec] by však nebyla na škodu. Jenže domky v Kladně jsou hrozně drahé a jsou všechny na rekonstrukci. Z toho je zřejmé, že výběr bydlení probíhal v časovém tlaku i to, že žalobkyně proti koupi rodinného domu (oproti bytu) nic nenamítala. V e-mailu ze dne [datum] (tj. ještě před nastěhováním a rekonstrukcí domu) žalobkyně popisuje koupený dům v Kročehlavech, že je zvenku hezký, ale„ tím to končí“. Údajně tam byla špína a nelíbila se jí kuchyň. V závěru konstatovala, že to nakonec snad bude pro žalovaného jednou pěkný domek (což opět podporuje, že byl do budoucna zamýšlen pro něj). V dalším e-mailu ze dne [datum] velmi barvitě popisuje, jak dům hned při první prohlídce zavrhla, je plný pavouků, které nesnáší a„ úplně šílí“. Žalovaný prý to nechápe, neboť za rodiči nechodil tak často jako jeho sestra (žalobkyně přitom v souladu s výpovědí svědkyně [příjmení] úplně opomíjí, že v té době již několik let sestra žalovaného žila v Chile a o oba rodiče se staral výhradně žalovaný). Uvádí dále, že pro otce bude nejlépe, pokud tady s žalovaným zůstane a žalovaný se o něj bude starat. Podle žalobkyně je otci žalovaného nakonec jedno, kde leží. Dle jejích slov si myslí, že toho udělala dost, když s otcem žalovaného zůstala„ nebo dovolila, aby on zůstal u mě“. To dokresluje její žárlivost na otce žalovaného, kterému byla ze strany žalovaného věnována hlavní pozornost.

32. E-mailem ze dne [datum] se žalobkyně žalovaného ptala, kde otci koupil polohovací lůžko, že mu nevyhovuje matrace. Vyčítá žalovanému, že všechno zařizoval sám a ona nemá žádné papíry od věcí i to, že kvůli nim koupil velké auto a teď by si měla„ matraci na hřbetu odnést sama“. Hrozí mu, že se obrátí„ na ty správné instituce“. Na to žalovaný další den rozčileně odpověděl, že skutečně rok a půl vše zařizoval on, ale ona o všem věděla. Svými psychickými výkyvy a negativismem pak všechny (včetně lékařů a pečovatelek) otrávila a žalovaného téměř zničila. Dělal pro oba maximum a žalobkyně mu jen házela klacky pod nohy. Vůbec ji nezajímalo, že pracuje a má svou rodinu. Otce zmanipulovala, pošlapala vše, na čem se s ním dohodli a z žalovaného udělala„ idiota, hajzla, smrada a téměř zločince“. E-mail pokračuje v podobném tónu s tím, že žalovaný uvádí, že žalobkyně tvrdila, že se chce a dokáže o otce postarat a on s tím pod jejím nátlakem souhlasil. Těžko se mu pečuje, když jeden z rodičů to vítá, ale druhý žárlí. [příjmení] podle něj skutečně nejlepší návrat do původního stavu, tj. prodej domu a přepis nového bytu zpět na otce. Na to mu žalobkyně odpověděla, že vše překrucuje, že ten„ hnusný“ domek stejně nikdo nekoupí a brzo žalovanému připadne. Celou konverzaci následně přeposlala sestře žalovaného s tím, že telefon jí žalovaný nebere a ona potřebuje matraci do polohovací postele. V e-mailu ze dne [datum] (doba, kdy již s žalovaným téměř nekomunikovali) žalobkyně sestře žalovaného mj. píše, že by žalovaný třeba po čtvrt roce zase otce přišel osprchovat (tedy žalovaný tam byl zjevně ještě o Vánocích, kdy už byly vztahy velmi vyhrocené).

33. Zprávy žalovaného ze dne [datum] dokládají v souladu s výpovědí svědkyně [příjmení], že se o svého otce nadále zajímal a byla to spíše žalobkyně, která s ním nechtěla komunikovat. Žalovaný se žalobkyně tázal„ co je s tátou“, na což mu žalobkyně odpověděla„ vše při starém“. Žalovaný reagoval, že je prý v nemocnici a znova se zeptal, co se děje. Žalobkyně jej odbyla toliko slovem„ byl“. Žalovaný se dále tázal, proč tam byl, na což žalobkyně reagovala„ zažívací problémy. [jméno] noc.“ Žalovaný ji následně požádal, že chce vidět zprávy z nemocnice. Dne [datum] pak žalobkyni napsal, že si musel vzít internet, protože jej potřebuje.

34. Trvající zájem žalovaného prokazuje i e-mail ze dne [datum], kdy žalobkyni sdělil, že otec netrpěl kvůli němu, ale psychickému teroru žalobkyně. Ta bylo jeho ošetřovatelkou, pobírala na to příspěvek na péči (to žalobkyně potvrdila ve své účastnické výpovědi), a proto mu měla poskytnout potřebnou péči nebo ji někomu zaplatit. Žalovaný zde uvádí, stejně jako vypověděla svědkyně [příjmení], že za otcem chodil a byl za ním i [datum].

35. Žalovaný předložil i řadu faktur a výpisů ze svých účtů, které korelují s výpovědí svědkyně [příjmení] stran prostředků, které na rodiče vynakládal (ať už z prodeje bytu otce či ještě předtím). Nákup vozidla [jméno] [jméno] (včetně registrace vozu a manipulační poplatek) za celkem [částka] dokládá kupní smlouva a dva příjmové pokladní doklady z [datum]; zaplacení pak výpisy z účtu žalovaného u [příjmení] [příjmení] za červen 2019, kde jsou zaznamenány dva výběry hotovosti z téhož dne ([částka] a [částka]). Žalovaný uhradil dne [datum] dle tohoto výpisu i pojistku na auto ve výši [částka]. Faktura ze dne [datum] prokazuje koupi polohovacího lůžka a vozíku za [částka]. Podle příjmového pokladního dokladu žalovaný dne [datum] zaplatil [částka] za stěhování (doba stěhování časově sedí s výpovědí svědkyně [příjmení] i žalobkyně). Podle faktury z [datum] žalovaný zakoupil vysavač, varnou desku a troubu za [částka]. Prodejka za hotové ze dne [datum] a faktury ze 7. a [datum] dokládají zakoupení plynového kotle, resp. WC (včetně příslušenství) za [částka], resp. [částka]. Je pravda, že jako odběratel zde není uveden přímo žalovaný, avšak skutečnost, že je platil právě žalovaný, plyne z výpovědi svědkyně [příjmení]. I žalobkyně ostatně vypověděla, že sám žalovaný zařizoval plynové topení v domě.

36. Vyúčtování a dohody o uznání dluhu otcem žalovaného z 1. 11., 1. 12. a [datum] dále v souladu s výpovědí svědkyně prokazují, že od [datum] do [datum] využíval služby Rehabilitační nemocnice [obec], za které mu bylo účtováno [částka] (říjen), [částka] (listopad) a [částka] (prosinec). Za otce je zaplatil žalovaný, jak plyne z výpisu z účtu u [příjmení] [příjmení] za prosinec 2018. Z jednotlivých faktur od dodavatele [právnická osoba] za období 20. 12. až [datum], leden, únor, březen, květen, 1. 6. až [datum], 23. 9. až [datum] a 24. 9. až [datum] plyne, že otec žalovaného v těchto dnech byl skutečně v péči zařízení GaRC, za což mu bylo naúčtováno celkem [částka]. Výpisy z účtu žalovaného u [příjmení] [příjmení] za květen, červen, červenec a říjen 2019 (měsíce leden až duben 2019 nebyly předloženy) dokládají platby žalovaného na GaRC ve výši dohromady [částka]; mezi účastníky je navíc nesporné, že celková částka zaplacená žalovaným za GaRC činila [částka]. Podle šesti faktur Střediska komplexní sociální péče byla otci žalovaného poskytována péče v měsících červenci až prosinci 2019 za celkem [částka], kterou dle výpisů z účtu u [příjmení] [příjmení] za srpen 2019 až leden 2020 zaplatil žalovaný. Nájemní smlouva ze dne [datum] prokazuje, že žalovaný (svým jménem) najal chodítko za [částka] měsíčně na jeden rok. Platby nájemného žalovaným v celkové výši [částka] dokládají výpisy z účtu žalovaného u [příjmení] [příjmení] za září, říjen, listopad 2019, leden (dvě platby po [částka]), únor, březen, duben a květen 2020.

37. Příslušné výpisy z účtu žalovaného u [příjmení] [příjmení] dále dokládají platby žalovaného na dům v Kročehlavech. Jde zejména o měsíční zálohy na elektřinu po [částka] (říjen, listopad, prosinec 2019 a leden, březen a duben 2020), včetně doplatků asi [částka] (červenec 2020); zálohy na plyn po [částka] (prosinec 2019 – dvakrát a leden 2020), včetně doplatků asi [částka] (prosinec 2019 a duben 2020); zálohy na vodu po [částka] (listopad 2019 až duben 2020 a červen 2020), včetně doplatku [částka] (srpen 2019); platbu [částka] na popelnice (květen 2020) a platbu [částka] na pojištění domu (červen 2019). Výpisy za prosinec 2016 až prosinec 2018 a květen 2019 až září 2020 dále dokládají platby žalovaného za mobilní telefon a internet (zde poslední platba v březnu 2020) pro žalobkyni (šlo řádově o několikaset korunové částky měsíčně, výjimkou je např. asi [částka] v srpnu 2019, asi [částka] v dubnu 2020 či asi [částka] v červnu 2020). Za svého otce dále např. hradil daň z nemovitosti k bytu v [část obce] ([částka] v květnu 2017).

38. Účastnická výpověď žalobkyně, která je samozřejmě motivována vypovídat tak, aby to podpořilo její žalobní tvrzení, vedle výpovědi svědkyně [příjmení] a ostatních důkazů nemůže obstát a je z podstatné části nevěrohodná. Žalobkyně navíc sama řadu zjištěných skutečností potvrdila. Uvedla např., že žalovaný otce po mrtvici navštěvoval pravidelně v nemocnici a zařídil mu rehabilitaci v [obec], kam za ním také jezdil a vozil žalobkyni. Potvrdila též, že žalovaný měl k dispozici své auto (než koupil [jméno] [jméno]). Podle žalobkyně také spolu s žalovaným jezdili na prohlídky bytů, ale žádný se jí nelíbil, a později i domků, včetně domu v Kročehlavech. Rovněž vypověděla, že původně měla sama domluvené stěhováky do tohoto domu (tedy nikdo ji„ nenastěhoval“ proti její vůli). Z její výpovědi též plyne, že žalovaný se o své rodiče staral. Ještě před přestěhováním (v letech 2017 a 2018) vozil rodičům nákupy, které i platil (dle žalobkyně„ z jejích peněz“, za něž považovala ty, jež mu darovala). Kromě stěhování dům podle žalobkyně během přibližně jednoho měsíce (tedy ve velmi krátké době) žalovaný zrekonstruoval (kuchyň, podlahy a malování, což vše platil), otci pořídil a smontoval polohovací postel, vypůjčil chodítko a koupil [jméno] [jméno] (dle žalobkyně také„ z jejích peněz“, tj. darovaných), aby jej mohl vozit. Zajistil pro rodiče obědy z práce, které sám dovážel (ale žalobkyni nechutnaly), chodil pravidelně každý týden otce sprchovat, zpočátku jej i přebaloval a poté sehnal pro otce pečovatelky, které platil – a to přestože žalobkyně pobírala příspěvek na péči o otce ve výši asi [částka] až [částka] měsíčně. Také zařídil nové topení, aby bylo hotové do konce září 2019. Za žalobkyni a svého otce platil zálohy na elektřinu v domě, žalobkyně platila jen nedoplatky, a to jen za září až prosinec 2020. Odůvodnění jejího pokusu o sebevraždu koreluje s výpovědí svědkyně [příjmení], která jej vnímala jako demonstrativní a jako výraz jejích výkyvů v náladě: přestože byla s žalovaným jasně domluvena, že ji další ráno odveze, když se mu nemohla večer předtím dovolat (což navíc žalovaný popírá s tím, že od ní žádné zprávy ani hovory neměl), pořezala se, spolykala léky a zanechala vzkaz. [jméno] to ve výpovědi hodnotila jako hloupost. Našli ji pracovníci, kteří měli dělat plyn, což posléze odmítli. I přesto se dle výpovědi žalobkyně o ni dále žalovaný staral – telefonoval jí do nemocnice v [část obce], byl za ní v [obec] a přivezl jí věci z [část obce] (zatímco [jméno] v té době byla stále v Chile). V rámci popisu prodeje domu pak žalobkyně sama uvedla, že věděla, že bude muset zaplatit hypotéku, co si žalovaný vzal (jinak by se ani nedal prodat). Žalobkyně dále sama přiznala, že ještě v lednu 2020 přišel žalovaný za svým otcem, osprchoval ho a zprostředkoval mu hovor s bratrem z Chile. Potvrdila též, že složitý způsob převodu celou věc prodloužil a že jej prosadila sestra žalovaného [jméno]. K jejímu pobytu potvrdila, že přiletěla z Chile až v létě 2020 a zdržela se tu kvůli pandemii (tzn., nikoliv kvůli rodičům) dva a půl měsíce. Poté přiletěla až v prosinci 2020 (po smrti otce), kdy s žalobkyní šla k notářce za účelem předběžného šetření.

39. Ani z fotografií předložených žalobkyní není patrné nic z toho, co popisovala ohledně domu – tedy že by byl ve špatném stavu, špinavý, apod. Na jedné jsou zobrazeny schody, na nichž leží úklidové potřeby, není však jasné, kam vedou a co z ní vlastně má být zjištěno. Stejně tak nemá žádnou relevanci fotografie zobrazující žalobkyni (dle výrazu navíc nevypadá nespokojeně) stojící přede dveřmi. Naopak na dvou fotografiích je jasně vidět nájezd, který žalovaný pro svého otce zřídil, jak vypověděla i svědkyně [příjmení].

40. Soud dále provedl důkaz dědickým spisem sp. zn. 31 D 1991/2020 vedeným v řízení o pozůstalosti otce žalovaného. Otec žalovaného zanechal závěť ve formě notářského zápisu sepsanou dne [datum], kterou povolal jako univerzální dědičku svou dceru [jméno] [celé jméno žalovaného] a žalovaného toliko jako náhradního dědice. Současně přikázal, že pokud by si žalovaný činil nárok na povinný díl, započte se na něj mj. [částka] darovaných v roce 2020 za účelem úhrady nesplaceného zůstatku hypotečního úvěru u Komerční banky, který žalovaný sjednal v souvislosti s koupí domu v Kročehlavech a jeho následnou rekonstrukcí. S žalobkyní a sestrou žalovaného [jméno] byl dne [datum] sepsán protokol o předběžném šetření, do kterého mj. uvedly, že na žalovaného nemají kontakt vyjma telefonu a adresy zaměstnavatele. Na dotaz na majetek zůstavitele uvedly toliko zůstatek na účtu otce ve výši asi [částka]. Usnesením ze dne [datum] bylo řízení o pozůstalosti zastaveno, neboť otec žalovaného zanechal jen majetek nepatrné hodnoty, který byl vydán žalobkyni jako vypravitelce pohřbu (jednalo se o zůstatek na účtu otce ve výši asi [částka], zařízení bytu a šatstvo, obuv a prádlo otce).

41. V této souvislosti žalobkyně vypověděla, že nový byt, který otec žalovaného koupil za prostředky utržené z prodeje domu v Kročehlavech, otec ještě za života převedl na sestru žalovaného [jméno]. Dům byl přitom prodán za [částka], z čehož po uhrazení odměny realitní kanceláři a hypotéky žalovaného zbyly asi [částka], a za [částka] otec žalovaného koupil nový byt. Ze zbývající částky ([částka]) se uhradila daň z nabytí nemovitých věcí ([částka]) a zbytek peněz má na účtu žalobkyně. Na otázku soudu, proč tyto peníze při předběžném šetření v pozůstalostním řízení neuvedla notářce, nebyla žalobkyně schopna odpovědět. Peníze z prodeje domu v Kročehlavech byly podle výpovědi žalobkyně zaslány na její účet, což zdůvodnila tím, že údajně číslo účtu manžela v té chvíli neznala, byť by je byla schopna dohledat (měla je někde doma). V rámci pozůstalostního řízení taktéž nezmínila dolarový účast otce žalovaného, neboť si na něj dle své výpovědi údajně„ ani nevzpomněla“, čemuž lze stěží uvěřit s ohledem na to, že věděla, že na něj otci žalovaného chodí důchod z Chile.

42. Jde-li o žalobkyní tvrzené odpojení telefonu žalovaným, v e-mailu ze dne [datum] žalovaný mj. žalobkyni píše, že je to její mobil a provolala ho ona, takže jej má uhradit a pak ho převede na předplacenou kartu. Ze zprávy [právnická osoba], u které bylo registrováno telefonní číslo, které žalobkyně používala (tj. [tel. číslo], jak sama potvrdila na posledním jednání), však došlo k omezení odchozích hovorů pouze jednou dne [datum] a to nikoliv z popudu žalovaného, ale ze strany [právnická osoba], neboť evidovala dluh žalovaného (na nějž bylo toto číslo formálně vedeno). Dluh žalovaný uhradil a služba byla do 24 hodin reaktivována. Teprve dne [datum] (tedy až po odvolání daru žalobkyní) žalovaný službu zrušil z důvodu převodu na předplacenou kartu.

43. Soud neprovedl důkaz výslechem pečovatelek [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] pro nadbytečnost. Tyto osoby přišly do kontaktu pouze s žalobkyní a nikoliv žalovaným, takže k jeho jednání nemohou svědčit. Skutečnost, že žalobkyně si stěžovala či že za ní žalovaný určitou dobu nechodil, pak vyplynula již z výpovědi svědkyně [příjmení]. Podstatné je navíc, z jakých důvodů k vyhrocení situace mezi účastníky došlo, k čemuž by vypovídat nemohly, resp. by ji mohly popsat maximálně z pohledu žalobkyně, která však jej již vylíčila ve své účastnické výpovědi.

44. Podle § 2055 odst. 1 občanského zákoníku darovací smlouvou dárce bezplatně převádí vlastnické právo k věci nebo se zavazuje obdarovanému věc bezplatně převést do vlastnictví a obdarovaný dar nebo nabídku přijímá.

45. Podle § 2072 odst. 1 občanského zákoníku ublížil-li obdarovaný dárci úmyslně nebo z hrubé nedbalosti tak, že zjevně porušil dobré mravy, může dárce, neprominul-li to obdarovanému, od darovací smlouvy pro jeho nevděk odstoupit. Byl-li dar již odevzdán, má dárce právo požadovat vydání celého daru, a není-li to možné, zaplacení jeho obvyklé ceny. Podle odst. 2 odůvodňují-li to okolnosti, považuje se za nevděk vůči dárci také zjevné porušení dobrých mravů vůči osobě obdarovanému blízké.

46. Podle § 2075 odst. 1 občanského zákoníku dárce může dar pro nevděk odvolat do jednoho roku ode dne, co obdarovaný dárci ublížil, ale dozví-li se o tom dárce později, do jednoho roku ode dne, kdy získal vědomost o důvodu pro odvolání daru. Dědic dárce může dar odvolat nejpozději do jednoho roku od smrti dárce. Podle odst. 2 je-li dar odvolán později a namítne-li obdarovaný opožděné odvolání daru, soud k odvolání nepřihlédne.

47. Žalobkyně zaslala převodem přes účet ve dnech [datum] a [datum] žalovanému částky [částka] a [částka]. Jelikož žalovaný tyto částky přijal, došlo tím postupně k uzavření dvou darovacích smluv ve smyslu § 2055 odst. 1 občanského zákoníku (jednalo se o tzv. reálné darování, tedy každý převod představoval samostatnou darovací smlouvu).

48. Dopisem ze dne [datum] žalobkyně adresovala žalovanému odvolání výše uvedených darů pro nevděk podle § 2072 a násl. občanského zákoníku. Mezi účastníky je nesporné, že se dopis dostal do dispoziční sféry žalovaného, koneckonců na něj sám dopisem ze dne [datum] reagoval. Jádrem projednávané věci proto je, zda odvolání daru naplňuje důvody podle § 2072 občanského zákoníku, tj. zda žalobkyně od smluv o darování účinně odstoupila a má právo požadovat vydání darů zpět.

49. Úvodem lze říci, že výše citovaný § 2072 občanského zákoníku upravuje právo dárce odstoupit od darovací smlouvy a žádat vydání již odevzdaného daru v případě, že se proti němu obdarovaný dopustí tzv. nevděku. Tím je myšleno jednání, kterým obdarovaný úmyslně nebo z hrubé nedbalosti ublížil dárci tak, že zjevně porušil dobré mravy. Vedle toho se – odůvodňují-li to okolnosti – může jednat i o zjevné porušení dobrých mravů, kterého se obdarovaný dopustil vůči osobě dárci blízké.

50. K tomu je třeba poznamenat, jak správně upozornila žalobkyně, že § 2072 odst. 2 občanského zákoníku obsahuje zjevnou chybu v psaní spočívající v záměně slova„ dárci“ za„ obdarovanému“. Správně tedy má znít:„ …zjevné porušení dobrých mravů vůči osobě dárci blízké“. To plyne jak z důvodové zprávy k tomuto ustanovení, tak z komentářové literatury (viz [příjmení], D. In: Švestka, J., [příjmení], J., [příjmení], J. a kol. Občanský zákoník. Komentář. Svazek V (§ [číslo], relativní majetková práva 1. Část). [obec], Wolters Kluwer, 2014, komentář k § 2072). V projednávané věci to navíc nemá podstatnější význam, neboť otec žalovaného (vůči němuž mělo nemravné jednání dle žalobkyně také směřovat) je osobou blízkou ve vztahu k oběma účastníkům, tj. dárkyni (manžel) i obdarovanému (otec).

51. K výkladu pojmu nevděk v kontextu občanského zákoníku účinného od 1. 1. 2014 judikatura dále podrobně dovodila, že jím již není jen chování v rozporu s dobrými mravy, ale musí se jednat o jednání úmyslné či z hrubé nedbalosti, které dárci ublíží. Do posuzování tak vstupuje i subjektivní kritérium ublížení dárci. Pojmem zjevného porušení dobrých mravů se pak myslí jeho očividnost navenek, kterou není třeba bez dalšího hlouběji dokazovat. Zodpovězení otázky, zda v konkrétní situaci došlo k činu, který lze označit za zjevně porušující dobré mravy a který má z toho důvodu vést k úspěšné revokaci daru, proto spočívá v komplexním hodnocení závadného chování, jež v sobě nese prvky subjektivního a objektivního vyhodnocení tvrzeného revokačního důvodu. Rozhodujícím má být především objektivní hledisko, teprve na místě druhém má nastoupit úvaha, jak nemravné chování pociťoval sám dotčený dárce. Pouhé subjektivní přesvědčení dárce o tom, že obdarovaný se vůči němu zachoval nevděčně (tj. vnímá skutek obdarovaného jako ublížení), samo o sobě nepostačuje k revokaci; závěr o patřičnosti revokace je třeba objektivizovat testem dobrých mravů. Je třeba posoudit všechny skutkové okolnosti chování jak obdarovaného, tak i samotného dárce – je třeba věc posoudit v závislosti na tom, jak k chování došlo, z jakých příčin a mezi kým (viz podrobně rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 26. 2. 2019, sp. zn. 33 Cdo 1794/2018, zvýraznění doplněno).

52. Judikatura taktéž již k předchozí právní úpravě dovodila, že odvolání daru (resp. odstoupení od smlouvy o darování a výzva k vrácení daru) je jednostranným právním jednáním, na které je třeba vztáhnout obecné požadavky podle § 545 a násl. občanského zákoníku, včetně požadavku na jeho určitost podle § 553 odst. 1 občanského zákoníku. Neurčitost má za následek zdánlivost právního jednání, což znamená, že se k němu nepřihlíží. U odvolání daru se tak vyžaduje, aby v něm dárce uvedl konkrétní skutečnosti, v nichž spatřuje zjevné porušení dobrých mravů obdarovaným vůči němu nebo osobě dárci blízké (viz např. obdobně usnesení Nejvyššího soudu ze dne 28. 1. 2020, sp. zn. 33 Cdo 2693/2019, zvýraznění doplněno, a [příjmení], D. op cit., komentář k § 2072, vztahující tyto závěry i na novou právní úpravu). Jinými slovy odstupuje-li dárce od darovací smlouvy pro nevděk, musí konkretizovat, v čem shledává chování obdarovaného nevděčným, resp. musí artikulovat, jak a čím mu obdarovaný„ ublížil“, aby bylo možno posoudit, zda šlo o„ zjevné porušení dobrých mravů“ (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 26. 6. 2018, sp. zn. 33 Cdo 3370/2017).

53. Právo dárce dar pro nevděk revokovat (odvolat) je podle § 2075 odst. 1 občanského zákoníku omezeno jednoletou lhůtou plynoucí ode dne, co obdarovaný dárci ublížil, popř. se o tom dárce dozvěděl. Byť se nejedná o lhůtu promlčecí, má její uplynutí podobné účinky: namítne-li žalovaný (obdarovaný) opožděnou revokaci daru, soud k odvolání nepřihlédne (§ 2075 odst. 2 občanského zákoníku) a žalobu zamítne (viz [příjmení], D. op cit., komentář k § 2075). Smyslem lhůty je, aby obdarovaný nežil neomezenou dobu v nejistotě, zda se dopustil nevděčného chování, či nikoliv. Nelze tudíž při zvažování, zda jde o nevděk ve smyslu ustanovení § 2072 občanského zákoníku, tedy ublížení naplňující kritéria zjevného porušení dobrých mravů, které dárce opravňuje dar odvolat, přihlížet k (jiným) útrpnostem, které obdarovaný dárci způsobil mimo dobu vymezovanou § 2075 občanského zákoníku. Při akceptaci opačného názoru by byla lhůta jednoho roku uvedená v § 2075 občanského zákoníku nadbytečná a irelevantní. Nelze proto kumulovat nevhodné počiny obdarovaného vůči dárci v řádu let a tyto pak v souhrnu označit za nevděk s tím, že posledním úkonem ve spojení s předchozími jednáními obdarovaného došlo podle dárce k naplnění skutkové podstaty nevděku (viz již cit. rozsudek Nejvyššího soudu, sp. zn. 33 Cdo 3370/2017).

54. V projednávané věci žalobkyně uplatnila celkem čtyři důvody odvolání daru.

55. Jde-li o první důvod, který měl spočívat v tom, že žalovaný prodal otcův byt, částku kupní ceny si nechal poslat na svůj účet, otci ji nevydal a následně za ni proti vůli rodičů koupil dům v Kročehlavech, je třeba přisvědčit námitce žalovaného, že byl uplatněn opožděně, tj. po uplynutí jednoleté lhůty podle § 2075 odst. 1 občanského zákoníku. Ke všem těmto skutkům došlo ještě v roce 2019, tj. více než jeden rok předtím, než žalobkyně dar odvolala (leden 2021). Již z toho důvodu k nim soud nemůže přihlédnout (§ 2075 odst. 2 občanského zákoníku).

56. I kdyby však soud k těmto skutkům mohl přihlédnout, nezakládají právo na odvolání daru. Jak bylo zjištěno, s myšlenkou stěhování a prodeje bytu přišel žalovaný spolu s rodiči, kteří se stěhováním souhlasili. Navíc k tomu žalovaný měl dobré důvody. Jelikož se o své rodiče jako jediný potomek (sestra [jméno] žila dlouhodobě v Chile) staral, avšak žil ve [obec], musel za nimi dojíždět do [obec] (jednu dobu dokonce i do [obec] za vážně nemocným otcem, tj. ochrnutým po mrtvici na jednu stranu těla a s amputovanou rukou na druhé straně). To bylo pochopitelně náročné, zvláště v situaci, kdy měl vlastní rodinu a zaměstnání. Současně bylo již dříve plánováno, že otcův byt jednou připadne žalovanému, což platilo i pro nově hledané bydlení. K prodeji bytu otec žalovaného následně zmocnil a žalovaný začal hledat nové nemovitosti. Za této situace, kdy se jednak mělo v budoucnu jednat o jeho nemovitost a jednak (a to zejména) měl žalovaný hledání a zajištění nového bydlení„ na svých bedrech“, nelze shledávat nic nemravného na tom, že částku kupní ceny nechal převést na svůj účet tak, aby mohl posléze při koupi nové nemovitosti s těmito penězi disponovat (k účtu otce přístup neměl).

57. Pokud jde o údajné ponechání a nevydání utržených peněz, je třeba konstatovat, že žalobkyně vnímá tuto otázku zcela nesprávnou optikou. V projednávané věci se nejedná o spor o vydání bezdůvodného obohacení žalovaným, nýbrž o odvolání daru pro nevděk. Jinak řečeno, není podstatné, zda je žalovaný schopen„ do haléře“ doložit, jestli všechny utržené peníze„ investoval“ nebo jinak vynaložil ve prospěch svých rodičů (nejlépe zřejmě žalobkyně – které však tyto peníze vůbec nenáležely), jak se žalobkyně pokouší ve svých podáních celou věc pokřivit. To ani po žalovaném nelze spravedlivě žádat – těžko lze chtít, aby si pro případ, že se s ním bude vlastní matka soudit, schovával všechny faktury a účtenky, a ještě dokládal, že je opravdu proplatil.

58. Rozhodujícím hlediskem je toliko, zda žalovaný svým jednáním vůči žalobkyni, popř. svému otci zjevně porušil dobré mravy. Jak bylo výše uvedeno,„ zjevnost“ značí očividnost, která musí být zřejmá bez komplikovaného dokazování. V řízení přitom bylo zjištěno, že žalovaný ponecháním si peněz z prodeje otcova bytu nic nemravného nesledoval. Za tyto peníze zejména pořídil rodičům nové bydlení (včetně souvisejících výdajů, jako propadlý rezervační poplatek, daň z nabytí nemovité věci, rezervační záruky, resp. odměny realitní kanceláři či stěhování), investoval do rekonstrukce domu (kuchyně, záchod, topení, podlahy, výmalba, přizpůsobení otci žalovaného atp.), na výdaje spojené s bydlením rodičů (elektřina, plyn, voda, popelnice či pojištění) a splátky hypotéky. Peníze též vynaložil na potřeby pro svého nemocného otce, např. nájem chodítka, některé platby za péči o něj nebo koupi speciálního automobilu Mercedes Vito, kterým jej mohl převážet i s vozíkem, přestože sám měl k dispozici automobil (argumentace, že si jej ve skutečnosti koupil pro sebe, je tedy absurdní, neboť automobil, navíc takového typu, vůbec nepotřeboval). Zda si tento automobil po smrti otce ponechal, je již mimo věcný i časový rámec tohoto důvodu pro odvolání daru.

59. Soud má – na rozdíl od žalobkyně – za to, že svůj význam tu mají i výdaje, které žalovaný na své rodiče činil ze svých peněz před prodejem otcova bytu. Žalovaný své matce platil internet a telefon, nakupoval pro ně, otci platil péči v [obec] i GaRCu a pečovatelskou službu. Soud podotýká, že to vše za situace, kdy žalobkyně pobírala na péči o svého otce příspěvek na péči v nemalé výši [částka] až [částka] Tyto výdaje dokládají, že žalovaný, když šlo o rodinu, majetnicky nerozlišoval mezi„ svými“ penězi a penězi rodičů, ale jednoduše zaplatil svým rodičům, co bylo potřeba bez ohledu na to, zda ze svého či z jejich. To je v příkrém kontrastu s přístupem žalobkyně, která dle své výpovědi evidentně svůj dar vnímala stále jako„ své“ peníze, a jestliže z nich žalovaný platil výdaje žalobkyně, šly (dle jejich slov) z„ jejího“. Dokresluje to i upřímnou starost žalovaného o své rodiče, což vylučuje nemravnost jeho jednání, zejména, že by na úkor svého otce kořistil či jej dokonce zneužíval. Nelze než znova zdůraznit, že veškeré transakce byly činěny se souhlasem a vědomím otce, jenž se byl schopen i přes svůj nepříznivý zdravotní stav vyjádřit.

60. Na tomto místě se nelze nepozastavit nad jednáním žalobkyně a sestry žalovaného v období před smrtí otce žalovaného a poté. Je třeba předeslat, že v této době (tj. asi od podzimu roku 2019) došlo k rozkolu mezi účastníky v tom smyslu, že žalobkyně nechtěla, aby se žalovaný o otce nadále staral s tím, že o něj bude pečovat sama. Zároveň v létě 2020 přiletěla z Chile na dva měsíce sestra žalovaného [jméno]. Již sama skutečnost, že žalobkyně s otcem žalovaného těsně před tím, než zemřel (půl roku), uzavřela manželství – přestože spolu dlouhá léta žili nesezdáni a nazývala ho„ mrzákem“, se kterým musela zůstat – je minimálně s podivem. To platí i pro sepis závěti žalovaným, k němuž došlo ještě později (5 měsíců před smrtí). Závětí byl žalovaný v podstatě vyděděn a veškerý majetek otce žalovaného byl zůstaven sestře žalovaného [jméno], která se tehdy„ náhodou“ po řadě let v zahraničí, co rodičům nevěnovala žádnou péči, objevila v České republice. To vše je umocněno skutečností, že přibližně v této době byl na sestru žalovaného převeden nově koupený byt (tj. byt, který žalobkyně jménem otce žalovaného koupila za peníze z prodeje domu v Kročehlavech). Vše uvedené nasvědčuje manipulaci žalobkyně a sestry žalovaného ve vztahu k otci žalovaného v posledních chvílích jeho života, která vyústila v to, že si prakticky rozdělily veškerý jeho majetek, ač otec dříve nic takového nezamýšlel. Rozhodně pak nelze tvrdit, jak se nyní žalobkyně pokouší, že by vynechání ze závěti značilo, že se žalovaný o otce nestaral.

61. Co však soud ze strany žalobkyně především považuje za hrubě nemravné, je skutečnost, že žalobkyně a sestra žalovaného vědomě zatajily v pozůstalostním řízení příjmy z prodeje domu v Kročehlavech. Soud připomíná, že žalobkyně si částku kupní cenu ve výši [částka] nechala poslat na svůj vlastní účet, přestože znala účet otce žalovaného a na rozdíl od žalovaného k němu měla i dispoziční oprávnění. Paradoxem celé věci tak je, že žalobkyně vlastně žalovanému vytýká něco, co posléze sama vůči otci žalovaného provedla. Byt pak sice za utržené peníze koupila jménem otce žalovaného, ale posléze byl převeden na jeho sestru. Zbývající částku ve výši asi [částka] si žalobkyně ponechala na svém účtu a v pozůstalostním řízení ji (spolu s dolarovým účtem žalovaného) nepřiznala. S ohledem na to, že pozůstalostní řízení následně bylo zastaveno, si ji tedy vlastně neprávem přivlastnila. Podstatný rozdíl oproti jednání žalovaného spočívá v tom, že tyto peníze nijak nehodlala vynaložit na potřeby svého manžela (ten již zemřel) a ani jí neměly připadnout (dle závěti by měly náležet sestře žalovaného). Zjevně se tedy zamýšlela pouze obohatit mimo pozůstalostní řízení. K tomu je třeba při hodnocení důvodnosti odvolání daru také přihlédnout. Dovolává-li se žalobkyně údajně nemravného jednání vůči osobě sobě blízké, kterého se však sama, a navíc v horším měřítku dopustila vůči téže osobě, nelze v tom shledat okolnost odůvodňující aplikaci § 2072 odst. 2 občanského zákoníku.

62. Jedná-li se o údajné zakoupení domu v Kročehlavech žalovaným proti vůli rodičů, bylo to provedeným dokazováním vyvráceno. Otec žalovaného byl žalovaným o procesu výběru nemovitosti průběžně informován, konzultován a s koupí domu v Kročehlavech souhlasil. Pomine-li soud skutečnost, že dům byl kupován za peníze otce žalovaného, který by tak měl mít logicky rozhodující slovo, platí totéž i pro žalobkyni. Té žalovaný jednak zasílal různé nabídky bytů a posléze i domů, včetně domu v Kročehlavech a jednak s ní i jezdil na prohlídky. Proti koupi domu obecně žalobkyně nijak neprotestovala, a dokonce se v jednom případě doptávala na detaily. Pokud žalobkyně poukazuje, že si na dům v Kročehlavech od začátku stěžovala, není to úplná pravda. V posledním e-mailu před stěhováním (z [datum]) sice popisuje, že vevnitř se jí nelíbí, ale současně konstatuje, že pro žalovaného bude jednou dobrý. Současně je třeba poznamenat, že to samo o sobě nevyjadřuje nesouhlas žalobkyně s koupí, ale pouze, že k domu měla určité výhrady. Speciálně u žalobkyně je v tomto ohledu třeba mít na paměti, že stěžování bylo jakýmsi jejím koloritem: nelíbilo se jí prakticky nic, s čím žalovaný přišel, včetně řady bytů. I proto byl žalovaný v časovém tlaku, neboť otec žalovaného mohl být umístěn v GaRCu jen do konce června 2019, což rovněž vedlo ke koupi domu v Kročehlavech (tedy nešlo o nějaký nátlak žalovaného, ale objektivní okolnosti, které jej do rychlé koupě nutily).

63. První důvod pro odvolání daru je tedy opožděný, a navíc by ani nebyl opodstatněný.

64. Druhý důvod žalobkyně spatřovala v tom, že žalovaný dům v Kročehlavech nechal v katastru nemovitostí zapsat na sebe (tedy zřejmě myšleno, že jej nabyl do svého vlastnictví), rodiče do něj proti jejich přání nastěhoval a zatížil jej zástavním právem. Peníze z úvěru si ponechal a prodej domu podmiňoval jeho splacením z výtěžku prodeje. I tento důvod je z větší části uplatněn opožděně, jak správně namítl žalovaný. Jedná se opět o více dílčích skutků, z nichž pouze poslední, tj. uzavření dohody o vypořádání úvěru, nastal v jednoleté lhůtě pro odvolání daru ([datum]). Všechny ostatní se odehrály ještě v roce 2019, tedy opět více než rok před odvoláním daru žalobkyní, a proto k nim podle § 2075 odst. 2 občanského zákoníku na základě námitky žalovaného nelze přihlížet.

65. Žalobkyně v této souvislosti argumentovala rozsudkem Nejvyššího soudu ze dne 12. 3. 2010, sp. zn. 33 Cdo 4080/2007. Tato judikatura je však hned ze dvou důvodů nepřiléhavá. Jak správně poukázal žalovaný, toto rozhodnutí vyžaduje, aby k porušování dobrých mravů docházelo„ soustavným (opakovaným)“ jednáním obdarovaného. Jinými slovy, jednání musí představovat vícero dílčích aktů, které jsou si natolik podobné, že lze soudit na jejich soustavné opakování (např. opakované fyzické napadání, opakované hrubé urážky, opakované neposkytování pomoci – viz citovaný rozsudek sp. zn. 33 Cdo 4080/2007). Taktomu ale v případě projednávané věci není. Druhý důvod odvolání daru se skládá z několika dílčích skutků, z nichž žádný se neopakuje (nejsou si nijak podobné), nýbrž jsou zcela samostatné. Druhým důvodem pak je, že tato judikatura se vztahuje k předchozí právní úpravě odvolání daru (k běhu tříleté promlčecí lhůty). V poměrech § 2075 občanského zákoníku však Nejvyšší soud ve výše citovaném rozsudku sp. zn. 33 Cdo 3370/2017 dospěl k odlišnému závěru: při zvažování nevděku nelze přihlížet k útrpnostem, které obdarovaný dárci způsobil mimo dobu podle § 2075 občanského zákoníku, a zejména nelze kumulovat nevhodné počiny v řádu let.

66. Nad rámec pak lze opět uvést, že i kdyby k těmto opožděným dílčím skutkům soud mohl přihlédnout, nenaplňovaly by zjevné porušení dobrých mravů. Žalovaný dům v Kročehlavech koupil svým jménem („ na sebe“) se souhlasem svého otce (ostatně již dříve bylo plánováno, že dům bude žalovaného, viz výše) a mj. také z důvodu, aby mohl získat hypoteční úvěr za účelem financování koupě domu a jeho rekonstrukce. Ten by totiž jeho otec s ohledem na svůj věk i zdravotní stav získat nemohl. O tom, že si žalovaný vezme úvěr, otec žalovaného věděl. Své rodiče pak žalovaný nepřestěhoval do domu v Kročehlavech proti jejich přání. Otec se stěhováním souhlasil a v domě se mu líbilo. Žalobkyně si sice (jak bylo jejím zvykem) stěžovala, ale situaci akceptovala (viz výše totéž ke koupi domu). To vedle řady dalších důkazů dokládají zejména fotografie, na nichž jsou všichni spokojení. Ohledně ponechání si peněz z úvěru lze odkázat výše na závěry týkající se ponechání si částky kupní ceny z prodeje otcova bytu, které zde platí obdobně. Ani to tedy nebylo nemravné.

67. Pokud jde o jediný včas uplatněný dílčí skutek (dohoda o vypořádání úvěru), těžko v něm lze spatřovat cokoliv nemravného. Jak již bylo uvedeno, úvěr si žalovaný vzal za účelem koupě a rekonstrukce domu v Kročehlavech, jistě i kvůli tom, že ani jeden z rodičů žalovaného by z důvodu svého vysokého věku úvěr nedostal. Jelikož žalobkyně neústupně trvala na jeho prodeji (nechtěla zde bydlet), bylo logické, aby se z částky kupní ceny – jež měla celá připadnout žalobkyni – zafinancoval úvěr, který dům zatěžoval a s jeho pořízením a rekonstrukcí souvisel. Je též třeba poznamenat, že i zde žalovaný vyšel žalobkyni vstříc, přestože již byly vztahy mezi účastníky velmi vyhrocené (žalobkyně se pokusila o sebevraždu, následně odmítla, aby žalovaný o otce pečoval či mu vyhrožovala, že se obrátí„ na ty správné instituce“, viz e-mailová komunikace z podzimu 2019). Souhlasil tak se složitým a zdlouhavým procesem podpisu několika smluv, zejména s předchozím darováním domu v Kročehlavech žalobkyni, což si vynutilo právě i uzavření dohody o vypořádání úvěru. Jinak by totiž jednoduše sám dům prodal, splatil úvěr a nový byt zakoupil pro otce. Příprava komplexu smluv přitom probíhala zcela standardně tak, že si jednotlivé strany vzájemně připomínkovaly návrh vyhotovený advokátkou, která nezastupovala žádnou z nich.

68. Ani druhý důvod proto jako zčásti opožděný a zčásti neopodstatněný nemůže obstát.

69. Třetím důvodem odvolání daru mělo být opakované sdělování žalobkyni, že dům je žalovaného a žalobkyni z něj může kdykoliv vystěhovat. Z provedeného dokazování však vyplynulo, že žalovaný nikdy nic takového žalobkyni nesdělil, ale naopak jí nabízel věcné břemeno bydlení.

70. Třetí důvod je tak nepravdivý.

71. Konečně čtvrtým důvodem odvolání daru podle žalobkyně bylo, že se k ní žalovaný dlouhodobě choval urážlivým způsobem, kterým by se neměl jako syn k matce chovat, žalobkyni slovně napadal, nestaral se o ni a nechal jí odpojit mobilní telefon. Soud má za to, že tento důvod je z větší části vymezen příliš neurčitě. Jak plyne z výše citované judikatury, je nutné, aby odvolání daru obsahovalo konkrétní skutečnosti zakládající zjevné porušení dobrých mravů. Vágní konstatování, že se žalovaný k žalobkyni„ dlouhodobě“ choval„ urážlivým způsobem“ jakým by se„ syn k matce chovat neměl“, slovně ji napadal a nestaral se o ni, tento požadavek nenaplňuje. Uvedený důvod není ani rámcově časově vymezen, neobsahuje žádný konkrétní popis onoho„ urážlivého“ chování a slovního napadání či jak se žalovaný o žalobkyni nestaral. Bez uvedení těchto skutečností nelze vůbec posoudit intenzitu tvrzeného jednání, tj. zda bylo skutečně zjevně v rozporu s dobrými mravy, a dokonce (s ohledem na úplnou absenci časového ukotvení) ani to, zda k němu došlo v zákonem vymezené lhůtě podle § 2075 odst. 1 občanského zákoníku. V této části je tedy třeba odvolání daru kvalifikovat jako zdánlivé pro neurčitost podle § 553 odst. 1 občanského zákoníku a nelze k němu přihlédnout.

72. Je třeba zdůraznit, že tyto skutečnosti nelze ex post doplňovat až v průběhu řízení před soudem (tj. nyní např. tvrzeními, že žalovaný nastěhoval žalobkyni do údajně nevyhovujícího bydlení, přestal s ní komunikovat, nechodil za ní, ponechal„ vytrženou“ z dosavadního sociálního prostředí, odebral jí modem apod.). To by umožňovalo dárci dar zcela obecným způsobem odvolat, a posléze si zpětně„ doplňovat“ důvody podle potřeby, což by popíralo samotný smysl tohoto právního jednání (odvolání by vlastně nebylo ani třeba) a vedlo k trvalé nejistotě obdarovaného ohledně toho, zda v důsledku odvolání došlo ke zpětnému přechodu vlastnického práva k daru. Navíc, je-li právní jednání jednou zdánlivé (tzn., vlastně neexistující), nelze je dodatečně zhojit, neboť nelze napravit něco, co neexistuje. V takovém případě by šlo o právní jednání nové (žalobkyně ale v průběhu řízení znova dar neodvolala, pouze doplňovala stále nové a nové skutečnosti). Nutno dodat, že § 553 odst. 2 občanského zákoníku se dle doslovného znění uplatní jen u vícestranných právních jednání (k tomu viz i komentář k tomuto ustanovení v [příjmení], P. a kol. Občanský zákoník I. Obecná část (§ 1-654). 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2014, který se k normativnímu významu tohoto ustanovení staví obecně rezervovaně a uplatnění u jednostranných právních jednání přímo vylučuje; i v [příjmení], M. In: Švestka, J., [příjmení], J., [příjmení], J. a kol. Občanský zákoník. Komentář. Svazek I (§ [číslo], obecná část). [obec], Wolters Kluwer, 2014, kde autorka označuje toto ustanovení za lapsus zákonodárce bez normativního významu).

73. Nad rámec pak lze konstatovat, že soud v žádném případě nemá chování žalovaného vůči žalobkyni za nemravné, natož zjevně. Žalovaný se naopak vždy choval jako řádný syn. O své rodiče se již před přestěhováním staral (jezdil za nimi, nakupoval jim, žalobkyni platil internet a mobil apod.), přestože měl vlastní rodinu (syna a partnerku s její dcerou), u které bydlel, a zaměstnání. To je vidět i ve srovnání se sestrou [jméno], která žádnou reálnou péči nevynakládala (pouze si telefonovala a psala s žalobkyní). Po otcově mrtvici mu zařídil rehabilitaci v [obec] a poté v Kladně a denně za ním jezdil. Rodičům zajistil v Kladně bydlení (včetně přestěhování), aby jim mohl být nablízku a starat se o ně. To v žádném případě nebylo nevyhovující – to jsou jen subjektivní představy žalobkyně (které by se zřejmě nezdálo nic dost dobré). Naopak, žalovaný ve velmi krátké době zařídil jeho rekonstrukci (výmalbu, novou kuchyň, úpravy pro otce, záchod, podlahy atp.), včetně nového topení, které mělo být hotovo ještě v září, tedy před podzimem. Za rodiči pravidelně chodil spolu s partnerkou a dětmi, otce stříhal, jezdil za ním několikrát denně, o víkendech ho přebaloval, a dokonce rodičům v pracovní dny vozil obědy.

74. Jak navíc plyne z citované judikatury, při hodnocení porušení dobrých mravů je třeba postupovat komplexně a mj. přihlížet i k chování dárce vůči obdarovanému. Účelem darovací smlouvy není„ koupit si“ na oplátku bezmeznou oddanost obdarovaného. Darování dárce neopravňuje, aby obdarovanému diktoval, co a jak má dělat a stejně tak obdarovaný není povinen bez námitek snášet jakékoliv chování dárce, jak se nejspíše žalobkyně domnívá. To je právě problém projednávané věci. Žalobkyně byla od jisté doby (ještě před přestěhováním) poměrně psychicky labilní a často propadala depresím a špatným náladám. Pomoc žalovaného absolutně nedokázala docenit, brala ji jako samozřejmou, a ještě si stěžovala na vše, co dělal (viz výběr nového bydlení, stížnosti na dům v Kročehlavech, ve kterém bylo„ všechno špatně“, obědy zajištěné žalovaným jí nechutnaly atp.). Po nastěhování do domu žalovanému sprostě nadávala, byla nepříjemná na jeho partnerku a děti a i k otcovým pečovatelkám.

75. Situace se zjevně vyhrotila po pokusu žalobkyně o sebevraždu, který opravdu působil spíše demonstrativním dojmem, jakoby žalobkyně ze žárlivosti chtěla, aby na ni byla zaměřena pozornost namísto jejího manžela. V té době žalobkyně prakticky žalovaného„ odstřihla“ od jeho otce a trvala si na svém, že se o něj bude starat sama. Zároveň trvala na prodeji domu. Žalovanému tak lze těžko vyčítat, že po náročném období, kdy se o oba rodiče sám staral a vše jim zařizoval, mu došla s žalobkyní trpělivost a nechal ji, ať si věci tedy zařídí„ po svém“. Je přitom třeba zdůraznit, že se jednalo pouze o žalobkyni. Na svého otce žalovaný nezanevřel a snažil se o něj v rámci možností (tj. jak mu to žalobkyně umožnila) pečovat – chodil za ním na návštěvy i s vnukem, nepravidelně vozil nákupy, byl za ním o Vánocích, a poté i v lednu, kdy jej osprchoval a umožnil mu spojit se s jeho bratrem v Chile atp. V červnu 2020 se dále pokoušel od žalobkyně zjistit, co s otcem je (měl být v nemocnici), avšak ta ho odbyla. I v roce 2020 rodičům platil výdaje spojené s užíváním domu (elektřina, plyn a voda). To, že žalobkyně žalovaného za jeho otcem nepouštěla (např. mu i zakázala chodit za ním do nemocnice), bylo spíše nemravné z její strany. Ve světle chování žalobkyně tak na jednání žalovaného opět nelze shledat nic nemravného.

76. Jediným konkrétnějším dílčím důvodem, který splňuje požadavek určitosti, je údajné odpojení mobilního telefonu žalobkyni. Zde ale bylo prokázáno, že k ničemu takovému nedošlo. Na telefonu pouze vznikl nedoplatek (soud podotýká, že žalovaný hradil žalobkyni telefon ze své dobré vůle, aniž by to bylo jeho povinností), v důsledku čehož telefonní společnost zablokovala odchozí hovory. Tento nedoplatek byl posléze zaplacen a možnost hovorů obnovena. K převodu na předplacenou kartu došlo až po odvolání daru (navíc to ani nelze považovat za„ odpojení“, pouze by si žalobkyně musela nadále svůj telefon platit sama).

77. Čtvrtý důvod odvolání daru je proto zčásti zdánlivý a zčásti neopodstatněný.

78. Lze tak shrnout, že důvody odvolání daru žalobkyní soud shledal dílem opožděně uplatněné a dílem nenaplňující § 2072 občanského zákoníku. K účinnému odvolání daru tak nedošlo. Proto žalobu prvním výrokem zamítl jako nedůvodnou.

79. Druhým výrokem soud rozhodl o náhradě nákladů řízení v souladu s § 142 odst. 1 o. s. ř. Žalovaný byl ve věci plně úspěšný, měl by proto právo na náhradu účelně vynaložených nákladů řízení proti neúspěšné žalobkyni. Náhrady nákladů řízení se však vzdal, žádný z účastníků řízení tak nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Poučení