119 C 30/2019-315

Rubrum

Okresní soud v Trutnově rozhodl samosoudkyní Mgr. Pavlou Ondráčkovou ve věci žalobce: [osobní údaje žalobce] zastoupený advokátem [údaje o zástupci] proti žalované: [osobní údaje žalované] zastoupená advokátem [anonymizováno] [jméno] [příjmení] sídlem [adresa] o zaplacení částky 1.568.238,90 Kč s příslušenstvím takto:

Výrok

I. Žaloba, kterou se žalobce domáhá po žalované zaplacení částky 1.568.238,90 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 1.562.027,70 Kč od 23. 11. 2017 do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 6.211,20 Kč od 25. 8. 2020 do zaplacení, dále částky 865.363,35 Kč jakožto smluvního úroku z prodlení ve výši 0,05 % denně z částky 1.562.027,70 Kč od 23. 11. 2017 do 4. 12. 2020 a částky 316,77 Kč jakožto smluvního úroku z prodlení ve výši 0,05% denně z částky 6.211,20 Kč od 25. 8. 2020 do 4. 12. 2020, se zamítá.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalované na náhradě nákladů řízení částku 284.300 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalovaného [příjmení] [jméno] [příjmení].

Odůvodnění

1. Žalobce se svou žalobou doručenou soudu dne 31. 7. 2019 domáhal, aby soud uložil žalované zaplatit mu částku ve výši 1.562.027,70 Kč s úrokem z prodlení dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. jdoucím od 23. 11. 2017 do zaplacení. V podání ze dne 21. 12. 2020 doručeném soudu dne 22. 12. 2020 žalobce navrhl změnu žaloby, kterou rozšířil žalobní nárok o smluvní pokutu ve výši 6.211,20 Kč, smluvní úrok z prodlení ve výši 0,05% denně z částky 1.562.027,70 Kč ode dne 23. 11. 2017 do dne 4. 12. 2020, tedy o částku 865.363,35 Kč a smluvní úrok z prodlení ve výši 0,05% denně z částky 6.211,20 Kč od 25. 8. 2020 do dne 4. 12. 2020, tedy o částku 316,77 Kč. Změna žaloby byla připuštěna usnesením ze dne 28. 12. 2020 č.j. 119 C 30/2019-264, které nabylo právní moci dne 4. 1. 2021.

2. K odůvodnění žaloby žalobce uvedl, že žalobce jako objednatel uzavřel dne 8. 8. 2016 se žalovanou společností jako zhotovitelem smlouvu o dílo č. S 936/2016/122 (dále jen„ smlouva“). Předmětem smlouvy bylo dílo – rekonstrukce lesní cesty„ [ulice]“ a„ [anonymizováno]“. Žalovaná v rozporu se smlouvou nezhotovila dílo v termínu dle smlouvy, pročež žalobce vyčíslil smluvní sankci ve výši 1.562.027,70 Kč fakturou č. 1717200554 ze dne 1. 11. 2017 se splatností 22. 11. 2017, a to dle X odst. 1 smlouvy a dle čl. X odst. 2 smlouvy. Mezi účastníky probíhala písemná komunikace, kdy žalovaná zaslala žalobci dopis ze dne 30. 8. 2017 označený jako„ Odstoupení od Smlouvy o dílo č. S 936/2016/122 ze dne 8. 8. 2016“. Žalobce na tento přípis reagoval dopisem ze dne 9. 10. 2017, ve kterém uvedl, že nepovažuje dopis žalované ze dne 30. 8. 2017 za platné odstoupení od smlouvy, neboť nejsou dány důvody pro odstoupení. Následně žalobce z důvodu trvání prodlení žalované se zhotovením díla od smlouvy odstoupil dopisem ze dne 31. 10. 2017 a vyčíslil předmětnou smluvní pokutu. Žalovaná žalovanou částku neuhradila ani na předžalobní výzvu žalobce ze dne 15. 2. 2019. V doplnění žalobních tvrzení doručeném soudu dne 25. 2. 2020 (čl. 141) žalobce uvedl, že cena díla dle smlouvy ve znění dodatku č. 1 činila 6.211.191,38 Kč, vyfakturovány byly práce za 708.425,07 Kč a rozdíl těchto částek činí cenu nedokončených prací, z které počítá smluvní pokuta dle čl. X. odst. 2 smlouvy, která činí 25 % z této částky. V podání doručeném soudu dne 14. 7. 2020 nazvaném„ ke graficky názornějšímu vysvětlení a doložení částky“ (čl. 205) žalobce odkázal na svá tvrzení v návrhu na vydání platebního rozkazu a předchozích vyjádřeních s tím, že vyzdvihuje některá klíčová data. Svá dosavadní žalobní tvrzení doplnil o tvrzení, že dne 30. 8. 2016 (tj. o 29 dní později, než původně sjednaného 1. 8. 2016) bylo předáno staveniště. Termín pro dokončení díla posunutý dle skutečného data předání staveniště byl 29. 9. 2017, první den prodlení žalované dne 30. 9. 2017. Dne 30. 10. 2017 uplynulo prodlení 1 měsíc a po tu dobu je počítána sankce dle čl. X odst. 1 smlouvy. Dne 31. 10. 2017 vznikl nárok na sankci dle čl. X. odst. 2 smlouvy za prodlení delší než měsíc. Dne 1. 11. 2017 byla vystavena faktura na sankci (smluvní pokutu) s datem uskutečnění zdanitelného plnění 31. 10. 2017, přičemž toto datum odpovídá dni, kdy na sankci skutečně vznikl nárok. Dne 4. 11. 2017 pak nastala možnost odstoupení od smlouvy za prodlení žalovaného coby zhotovitele delší než 35 dnů, které bylo doručeno žalované dne 6. 11. 2017.

3. Ke změně (rozšíření) žaloby žalobce uvedl, že jde o nárok na smluvní pokutu ve výši 6.211,20 Kč za další jeden den prodlení dle čl. X odst. 1 smlouvy, kterou žalobce žalované vyúčtoval fakturou č. 2017 ze dne 23. 7. 2020 splatnou dne 24. 8. 2020 (původně nárokoval smluvní pokutu za 30 dní, první měsíc prodlení žalované však měl 31 dní). Dále jde o nárok na smluvní úrok z prodlení, který vyplývá z ust. čl. X odst. 18 smlouvy, ve kterém je sjednáno právo žalobce požadovat po žalované v případě prodlení s plněním peněžitého závazku úrok z prodlení ve výši 0,05 % z dlužné částky za každý, byť i započatý den prodlení. Žalobce vyzval žalovanou k zaplacení smluvní pokuty dle čl. X odst. 1 a 2 smlouvy ve výši 1.562.027,70 Kč fakturou splatnou dne 22. 11. 2017. Ode dne 23. 11. 2017 je tedy žalovaná s úhradou částky 1.562.027,70 Kč v prodlení. Ohledně částky 6.211,20 Kč žalobce vystavil fakturu se splatností 24. 8. 2020. Ode dne 25. 8. 2020 je tedy žalovaná s úhradou částky 6.211 v prodlení. Žalobce oba nároky na úrok z prodlení ke dni 4. 12. 2020 kapitalizoval.

4. Žalovaná se k žalobě vyjádřila tak, že nárok žalobce neuznává ani z části. Smlouva o dílo je neplatná, neboť žalované byla předána vadná a vnitřně rozporná projektová dokumentace (dále jen„ PD“), která měla popisovat předmět díla. Žalované bylo předloženo paré č. 2 a paré č. 5 PD LC [ulice] a paré č. 4 a paré č. 5 LC [anonymizováno]. Jednotlivá paré LC [ulice] obsahují řadu rozdílů a zcela zásadní rozpory a nemohou společně obstát. Např. se liší požadavkem na materiál geobuňek, požadovanou tloušťkou vrstvy z hrubého drceného kameniva, požadovanou frakcí štěrkodrti, požadavkem na zkoušku zemní pláně, vzorovým příčným řezem. PD LC [anonymizováno] obsahuje závažné vnitřní rozpory, které ji činí naprosto neurčitou. Např. v její průvodní zprávě je požadavek na užití geobuněk značky Neoloy, naproti tomu v technické zprávě je uvedeno, že geobuňky musí splňovat technické parametry uvedené v této dokumentaci (může se jednat o geobuňky výrobce Neoloy kategorie C, ale i o jiné). V daném případě není pro třetí osoby seznatelné, podle jaké verze PD mělo být dílo prováděno. Obě verze přitom nemohou obstát současně, proto je smlouva o dílo absolutně neplatná, neboť předmět díla nebyl sjednán určitě a srozumitelně, jedná se o právní jednání zdánlivé, neboť pro jeho neurčitost a nesrozumitelnost není možné zjistit jeho obsah ani výkladem. Žalovaná měla před podpisem smlouvy k dispozici pouze PD zveřejněnou pro výběrové řízení. Dvě paré v listinné podobě obdržela až při předání staveniště. Žalovaná smlouvu i s článkem VI. odst. 1, kde se uvádí, že před podpisem smlouvy převzala 3 vyhotovení PD, z nichž jedno je ověřeno stavebním úřadem, odsouhlasila a podepsala, aniž by to odpovídalo skutečnosti, neboť měla v daném smluvním vztahu slabší postavení. Pokud projektant k jednotlivým paré PD uvádí, že jde o PD dvou stupňů, a to pro stavební povolení obecnější a pro samotnou realizaci stavby podrobnější, pak s tímto žalovaná nesouhlasí. Ve všech je uvedeno„ Stupeň dokumentace: pro povolení stavby a pro realizaci.“. Současně dle smlouvy měl zhotovitel dílo provést i v souladu s rozhodnutím příslušného stavebního úřadu. Pokud tedy dle projektanta mělo být dílo provedeno dle paré PD, které nebylo určeno pro stavební povolení a nebyla ověřena stavebním úřadem, pak je smlouva neplatná i z důvodu rozporu se zákonem, rep. z důvodu právní nemožnosti plnění.

5. I pokud by byla smlouva platná, žalovaná od ní řádně odstoupila dopisem ze dne 30. 8. 2017 z důvodu neposkytnutí součinnosti ze strany žalobce coby objednavatele, když jej na důvody odstoupení a na to že je připravens od smlouvy odstoupit opakovaně upozorňovals. Konkrétně se jedná o předání vadné a vnitřně rozporné PD, jak je uvedeno výše a neodstranění těchto vad a rozporů. Dále se jedná o pochybnosti ohledně užití geobuněk, kdy nebylo vyjasněno, jaký typ může být použit, přičemž došlo k prodlení na straně žalobce s odběrem vzorků a sdělením jeho stanoviska ohledně toho, zda žalovanou opatřené geobuňky zn. Benda Trade lze použít. Stanovisko mělo být předáno žalované dle zápisu ve stavebním deníku z 19. 12. 2016 v polovině února 2017, bylo však předáno až 6. 6. 2017. Žalobce bezdůvodně odmítal použití geobuněk zn. Benda Trade odsouhlasit, a to ani před tím, než budou zakryty dalšími vrstvami. Žalobce činil nátlak ve směru k tomu, aby byly použity geobuňky zn. Neoloy, které jsou však násobně dražší, než geobuňky zn. Benda Trade (viz. nesouhlasné stanovisko v dopise projektanta p. [příjmení] ze dne 8. 9. 2016). Pochybnosti žalobce v tomto směru se následně ukázaly jako nesprávné a nepodložené, což vyplývá ze zápisu ve stavebním deníku z 6. 6. 2017, neboť na základě expertní zprávy opatřené žalobcem se značným zpožděním (viz. výše) bylo zkonstatováno, že geobuňky zn. Benda Trade odpovídají PD. Dále šlo o prodlení na straně žalobce s vytyčením stavby, když PD vůbec neobsahovala geometrické zaměření stavby. Smlouva sice obsahovala závazek žalované provést vytyčení stavby odborně způsobilou osobou, avšak v PD chyběly geodetické body, na základě kterých může být vytyčení stavby provedeno, což bylo napraveno až 6. 6. 2017, ačkoli žalovaná bez zbytečného odkladu a opakovaně požadovala po žalobci poskytnutí této součinnosti, která byla nezbytná, jak uzavřel ve svém znaleckém posudku znalec [titul]. [jméno] [příjmení]. Následně došlo k prodlení na straně žalobce s dokácením stromů z trasy cesty, ke kterému byl dle smlouvy povinen. Konečně šlo o neuzavření dodatku ke smlouvě, který by reflektoval novou cenu díla s ohledem na zjištěné vícepráce a nový termín pro dokončení díla z důvodů na straně objednatele. Žalobce taktéž v průběhu realizace díla dával žalované nevhodné příkazy k provedení díla, na kterých trval. Konkrétně se jednalo o nesprávné kontrolní měření příčného skonu zemních úprav a z toho vyplývající nesprávné opakované požadavky pracovníků žalobce na jejich opravy, když žalované bylo vytýkáno nedodržení příčných sklonů budovaných cest dle PD. Žalovaná si zajistils přeměření příčných sklonů zemní pláně odborným geodetem a bylo tak zjištěno, že příčné sklony žalovanou budované cesty jsou v pořádku. Dále šlo o nesprávné měření použitého hrubého drceného kameniva pracovníky žalobce a s tím spojený nesprávný požadavek na dodání HDK, které nebylo v PD. Dále byly v průběhu realizace objeveny skryté překážky (stále podmáčené lokality), které znemožnily dílo provést dohodnutým způsobem. Tyto překážky byly žalovanou žalobci oznámeny a byla navržena změna díla co do rozsahu, ceny i termínu provedení. Žalobce zpracovat dodatek č. 3 ke smlouvě, kterým navrhl posunutí termínu na 30. 11. 2017. Tento však žalovaná jako nedostatečný neakceptovala. Byla ochotna akceptovat posunutí termínu na prosinec 2017. Vše výše uvedené zakládá důvody pro odstoupení od smlouvy dle ustanovení § 2591, § 2595 a § 2627 o.z. Žalobce coby objednatel neposkytl potřebnou součinnost k tomu, aby dílo mohla žalovaná coby zhotovitel řádně a včas (ve stanoveném termínu) dokončit.

6. Dále žalovaná vznesla námitku promlčení k nárokům vzneseným v podání (rozšíření žaloby) žalobce ze dne 21. 12. 2020, tj. ohledně částky 6.211,20 Kč se zákonným úrokem z prodlení a dále ohledně částky 865.363 z titulu smluvního úroku z prodlení a částky 316,77 Kč z titulu smluvního úroku z prodlení s tím, že tříletá promlčecí doba začala běžet od 23. 11. 2017 a marně uplynula dne 23. 11. 2020. Odkázala zde na konstantní judikaturu NS ČR zejména k promlčení úroku z prodlení. Konečně žalovaná uvedla, že s ohledem na to, že žalobce v žalobě uplatnil smluvní pokutu za údajné prodlení od měsíce září 2017 na základě faktury č. 717200554 ze dne 1. 11. 2017 a následně v rámci podání„ graficky názornější vysvětlení a doložení částky“ (čl. 205) za prodlení od měsíce října 2017, pak takto nově uplatněné smluvní pokuty v tomto podání nejsou dosud splatné, neboť dle článku X bod 16 smlouvy jsou splatné 21 dnů od doručení řádně vystaveného daňového dokladu, přičemž žalované byla doručena pouze faktura ze dne 1. 11. 2017 na smluvní pokutu za prodlení za září 2017 a následné prodlení delší než jeden měsíc; nikoli za prodlení za říjen 2017 a následné prodlení delší než jeden měsíc. Tedy smluvní pokuty na základě změněných tvrzení žalobce nejsou splatné. Právo vystavit daňový doklad na tyto nové smluvní pokuty je přitom již promlčeno.

7. Dále žalovaná z procesní opatrnosti uplatnila vůči nároku žalobce uplatněnému žalobou námitkou započtení nároku žalované na ušlý zisk ve výši 1.100.523,26 Kč a náhradu škody v celkové výši 394.405,69 Kč, celkem tedy ve výši 1.494.938,95 Kč. Konečně pro případ, že by soud dospěl k závěru, že nárok žalobce na smluvní pokutu je důvodný, navrhla žalovaná, aby soud dle § 2051 přiznaný nárok na smluvní pokutu v maximální míře snížil s přihlédnutím k okolnostem dané věci a poměrům žalované, pro kterou by bylo případné přiznání žalovaného nároku žalobci likvidační.

8. K námitkám žalované se žalobce vyjádřil tak, že žalované poskytnutá PD netrpěla vadami a byla způsobilá k tomu, aby podle ní žalovaná dílo řádně provedla, což sama stvrdila podpisem smlouvy, když v článku II. bodu 5 mimo jiné prohlásila, že se seznámila s polohou a povahou staveniště a přezkoumala projektovou dokumentaci, přičemž neshledala rozporů nebo nedostatků, jež by bránily řádnému provedení díla. Ohledně tvrzených vad PD a rozdílů v jednotlivých paré PD, které žalovaná obdržela, pak žalobce plně odkázal na vyjádření projektanta [titul]. [jméno] [příjmení], dle kterého rozdíly v jednotlivých paré PD nejsou nijak zásadní a jde v podstatě o dva stupně PD (PD obecnější pro stavební povolení a PD pro realizaci stavby obsahující určitá technická zpřesnění pro realizaci stavby, které nejsou pro stavební úřad a stavební povolení podstatné). Není tedy pravdou, že by PD odporovaly stavebnímu povolení. Ve stavebním povolení navíc není uvedeno, že stavba se musela provést přesně dle PD schválené stavebním úřadem, ale že dílo musí být provedeno v souladu s PD zpracovanou [titul]. [anonymizováno]. Současně žalovaná započala s prováděním díla dle této dokumentace. Z toho je jednoznačné, že dílo bylo ve smlouvě specifikováno dostatečně určitě a uzavřená smlouva o dílo je platná. Smlouva byla navíc uzavřena na základě delšího kontraktačního a formalizovaného procesu v rámci výběrového řízení dle zákona o zadávání veřejných zakázek a obě smluvní strany se smlouvou řídily a dle smlouvy plnily. Tudíž námitka žalované o neplatnosti smlouvy je účelová. K tvrzenému odstoupení žalované od smlouvy žalobce uvádí následující. Prodlení s předáním staveniště nebylo důvodem pro odstoupení od smlouvy, přičemž je nepochopitelné jednání žalované, která dle svých tvrzení mimo jiné z tohoto důvodu odstoupila od smlouvy, avšak učinila tak se značným časovým odstupem a po zahájení a provádění prací na díle. Takový postup žalované nemá zákonnou oporu. Dále pak se žalobce nedopustil neposkytnutí součinnosti, které by žalovanou opravňovalo k odstoupení od smlouvy. Za žalobce na staveniště pravidelně a dle potřeby dojížděli techničtí pracovníci pro stavební činnost a externí technický dozor žalobce, kteří se věnovali všem nastalým situacím včetně těch, které si posléze vyžádaly změny smlouvy formou dodatků. K otázce geobuněk žalobce uvádí, že PD nepožaduje výslovně užití geobuněk Neoloy. Žalobce vždy požadoval užití pouze takových geobuněk, které by splňovaly obecné nároky uvedené v PD. K předložení geobuněk k posouzení akreditované laboratoři z hlediska jejich vlastností byl přitom žalobce oprávněn dle článku VII. bodu 16 věty druhé smlouvy. Žalobce nebyl v prodlení s kontrolou vlastností geobuněk. Předběžný termín odběru vzorků byl stanoven na leden 2017. Stavba byla přerušena z důvodu nevhodných klimatických podmínek dne 10. 1. 2017 a tudíž nemohlo dojít o odběru vzorků. Odběr vzorků proběhl za účasti žalované dne 6. 4. 2017 a výsledky byly žalované oznámeny dne 6. 6. 2017. Kontrolu příčného sklonu zemní pláně provedli zástupci žalobce na výzvu žalované, protože v celém úseku neodpovídal projektovanému sklonu 3- 5 %. Pokud žalovaná argumentuje návrhem dodatku č. 3 ke smlouvě, pak žalobce uvádí, že zaslal žalované návrh dodatku č. 3 jako projev maximální vstřícnosti ve snaze zdárně dokončit stavbu. Pokud je v něm uveden jako důvod prodloužení termínu dokončení stavby vytyčení stavby, pak žalobce připomíná, že vytyčení stavby bylo dle smlouvy povinností žalované. Žalobce zajistil vytyčení trasy lesních cest z důvodu zjevné bezradnosti zhotovitele při realizaci stavby, kdy požadoval provedení dalšího odlesnění, aniž by měl trasu řádně vyznačenou v terénu. Navíc žalovaná s vytýčením stavby čekala až do 26. 4. 2017, ačkoli staveniště bylo předáno 30. 8. 2016 a následně převzala vytyčení stavby se zbytečným prodlením. Tj. prodlení bylo na straně žalované, nikoli žalobce. Současně dodatek č. 3 ke smlouvě je pouze nepodepsaný text a tudíž ničeho neprokazuje. Skutečnost, že dodatek byl vypracován žalobcem a žalovanou nebyl podepsán, svědčí ve prospěch žalobce, neboť jelikož žalovaná znění dodatku jeho nepodepsáním neakceptovala, tvrzené prodlení žalobce popřela. Žalovanou tvrzené důvody pro odstoupení od smlouvy nebyly dány a odstoupení žalované nebylo platné. Po provedeném dokazování dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu.

9. Účastníci uzavřeli dne 8. 8. 2016 smlouvu o dílo č. S 936/2016/122, jejímž předmětem byl závazek žalované coby zhotovitele provést dílo - rekonstrukci lesních cest [ulice] a [anonymizováno] (dále jen„ LC“), a to dle projektové dokumentace vypracované autorizovaným inženýrem [titul]. [jméno] [příjmení] Cena díla byla sjednána na 6.446.420 Kč. V čl. II odst. 5 žalovaná prohlásila, že je seznámena se všemi údaji potřebnými pro řádné provedení díla a že se před podpisem smlouvy seznámila s polohou a povahou staveniště a s vynaložením odborné péče přezkoumala PD, přičemž ani při vynaložení odborné péče, jíž lze po ní rozumně požadovat, neshledala rozporů nebo nedostatků, jež by bránily řádnému provedení díla. V čl. III odst. 3 bylo sjednáno, že dílo bude provedeno nejpozději do 31. 8. 2017, přičemž tato lhůta se prodlužuje o počet dní, o něž objednatel umožní zhotoviteli převzít řádně připravené staveniště později než 1. 8. 2016, nebude-li písemně dohodnuto jinak. Dle nesporného tvrzení účastníků a zápisu o předání a převzetí staveniště ze dne 30. 8. 2016 došlo k předání staveniště dne 30. 8. 2016. Dle článku 12 zápisu došlo téhož dne k předání PD Lesní cesta„ [anonymizováno]“ 2 ks paré a Lesní cesta„ [ulice]“ 2 ks paré. Dle čl. VI. odst. 2 smlouvy bude-li při provádění stavebních prací zjištěna vada projektové dokumentace, je zhotovitel povinen na tuto vadu objednatele neprodleně písemně upozornit a objednatel je povinen postupovat tak, aby tato vada byla bez zbytečného odkladu odstraněna. Dle čl. X odst. 1 smlouvy je zhotovitel povinen v případě prodlení s provedením díla objednateli zaplatit smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dohodnuté ceny za dílo bez DPH za každý, byť i započatý kalendářní den prodlení. V případě prodlení s provedením díla delšího než jeden měsíc je zhotovitel povinen zaplatit objednateli smluvní pokutu ve výši dle tohoto odstavce za první jeden měsíc prodlení a smluvní pokutu ve výši dle odstavce 2. Dle čl. X odst. 2 smlouvy v případě prodlení zhotovitele s prodlením díla o více než jeden měsíc, je povinen zaplatit objednateli smluvní pokutu ve výši 25 % z ceny prací, jež zbývá provést do řádného zhotovení díla, bez DPH. Dodatkem č. 1 ke smlouvě ze dne 19. 12. 2016 se účastníci dohodli z důvodu změny objemu prací na ceně díla bez DPH 6.211.191,38 Kč. V dodatku č. 2 ke smlouvě ze dne 20. 12. 2016 se účastníci dohodli na zrušení ujednání čl. IV. odst. 1 smlouvy v části, dle které„ finanční plnění bude činit v roce 2016 minimálně 6.640.000 Kč bez DPH a LC [ulice] bude postavena v roce 2016“, a to z důvodu pochybnosti objednatele o vlastnostech použitého materiálu (geobuněk) a v návaznosti na kapacitní možnosti zkušebny pro provedení zkoušek. Mezi účastníky proběhla jednání o dodatku č. 3 ke smlouvě z důvodu nutných víceprací (viz. dopisy žalované žalobci ze dne 28. 4. 2017 a 28. 7. 2017 čl. 202 a 203 a emailová korespondence z 8. 3. 2017 14. 8. 2017 čl. 221-222). Žalovaná požadovala zohlednění potřebných víceprací v ceně díla a prodloužení termínu provedení díla do 10. 12. 2017. Návrh dodatku č. 3 ke smlouvě zpracovala pí [jméno] [příjmení] coby technický pracovník pro stavební činnost žalobce pro předmětné dílo, která tuto skutečnost potvrdila ve své svědecké výpovědi. Dle textu návrhu dodatku mělo dojít ke změně ceny díla z důvodu nutnosti odvést pařezy po vykácených stromech a z důvodu odběru vzorků použitých materiálů kontrolním subjektem dne 6. 4. 2017 a poničení zásypu geobuněk a dále z důvodu nutných víceprací na LC [anonymizováno] kvůli objevení stále podmáčených lokalit. Ve smlouvě sjednaný termín řádného plnění měl být nahrazen novým termínem 30. 11. 2017 z důvodu prodlení na straně investora – odběr vzorků použitých materiálů, vytýčení stavby, dokácení stromů z trasy cesty po vytýčení osy komunikace. Tento dodatek ke smlouvě nebyl dle nesporného tvrzení účastníků uzavřen. Dle korespondence účastníků výše uvedené, svědecké výpovědi [jméno] [příjmení] a účastnické výpovědi jednatele žalované [jméno] [příjmení] nebyl uzavřen, protože nedošlo mezi účastníky ke shodě (dohodě) ohledně ceny víceprací a prodloužení termínu provedení díla.

10. Z emailové korespondence jednatele žalované [jméno] [příjmení] a [titul] [jméno] [příjmení] z 8. 9. 2016 soud zjistil, že projektant žalobce zde vyslovil nesouhlas s použitím žalovanou zvolených geobuněk značky„ Benda Trade“ z důvodu pochybností o jejich vlastnostech. Ze svědecké výpovědi [jméno] [jméno], který na díle prováděl pro žalovanou jednak zemní práce speciální technikou a zejména zajišťoval geobuňky, soud zjistil, že svědek zajistil geobuňky parametrů dle jeho vědomostí odpovídající PD, avšak za poloviční ceny, než byly geobuňky značky„ Neoloy“, na které PD odkazovala. Žalobce však vyvíjel tlak, aby nebyly geobuňky značky„ Benda Trade“ použity. Nakonec došlo k dohodě, že mají být geobuňky zn.„ Benda Trade“ zkušebně položeny, žalobce odebere vzorky, nechá provést expertní zkoušky a„ uvidí se“. Ze zápisů ve stavebním deníku (dále jen„ SD“) soud dále zjistil, že dne 2. 11. 2016 žalobce převzal od žalované výzvu k součinnosti ohledně souhlasu s využitím geobuněk„ Benda Trade“ a z dalších zápisů vyplývá opakované jednání ohledně materiálů – drtě a geobuněk. Ze zápisů v SD z 14. 12., 15. 12. 2016 a 19. 12. 2016 vyplývá požadavek žalobce na prověřování geobuněk nezávislou akreditovanou laboratoří a z toho vyplývající nemožnost dodržení původně sjednaného rozsahu prací pro rok 2016. Dne 23. 12. 2016 byl uzavřen dodatek č. 2 ke smlouvě, dle vlastního tvrzení žalobce (viz. čl. 187) jako pojistka proto, aby v případě, že by zkouška geobuněk potvrdila nevhodnost geobuněk Benda Tradade, aby za ně žalobce neplatil. Dodatkem byla odsunuta splatnost jedné konkrétní faktury. Dle zápisu v SD ze dne 19. 12. 2016 byl předběžný termín odebrání vzorků geobuněk sjednán na začátek ledna 2017 s tím, že termín dodání výsledku zkoušek bude cca v polovině února. Dle zápisu z 6. 4. 2017 došlo tohoto dne na LC [ulice] k odběru vzorků použitých materiálů včetně geobuněk. Dle zápisu v SD z 6. 6. 2017 bylo na základě zprávy nezávislého experta konstatováno, že geobuňky odpovídají PD, lze pokračovat na pracích na LC [ulice], když téhož dne byla předána vytyčená trasa. Svědek [titul]. [jméno] [příjmení], který na stavbě pracoval jako externí technický dozor stavebníka, potvrdil, že žalobce vyžadoval, aby žalovanou vybrané geobuňky prošly zkouškou, přičemž se odebíral vzorek již položených geobuněk. Výsledek zkoušek byl, že geobuňky odpovídají požadavkům PD.

11. V dopise ze dne 30. 8. 2017„ Odstoupení od smlouvy č. S 936/2016/122 ze dne 8. 8. 2016“ žalovaná uvádí, že odstoupila od smlouvy s odkazem na čl. XI odst.

1. Jako důvod odstoupení uvedla zdržení prací a tudíž nemožnost provedení díla ve sjednaném termínu z důvodu prodlení na straně objednatele, a to konkrétně průtahů zaviněných pochybností objednatele o použití žalovanou vybraných materiálů, zejména geobuněk a průtahů zaviněných osazením lesní cesty v PD bez geometrického zaměření osy komunikace, kdy vyšla následně po dodatečném geometrickém zaměření potřeba víceprací. Jelikož nedošlo k dohodě o adekvátním prodloužení termínu provedení díla, žalovaná od smlouvy odstupuje. Žalobce v dopise ze dne 9. 10. 2017 sdělil žalované, že její odstoupení od smlouvy nepovažuje za platné s tím, že prodlení s prováděním prací nebylo zaviněno žalobcem nýbrž žalovanou, přičemž v době odběru vzorků geobuněk na LC [ulice] mohlo být pokračováno na LC [anonymizováno]. V dopise ze dne 23. 10. 2017 žalovaná na svém odstoupení trvá se zdůvodněním, že za situace, kdy jsou geobuňky jednou z rozhodujících finančních položek na zakázce a rozhodujícím prvkem z hlediska konstrukce obou LC, není možné pokračovat v pracích, pokud je jejich kvalita objednatelem zpochybňována. V dopise ze dne 31. 10. 2017„ Odstoupení od smlouvy a smluvní pokuty“ žalobce uvádí, že odstupuje od smlouvy dle čl. XI. odst. 2 smlouvy z důvodu prodlení s provedením díla delším než 35 dnů a účtuje smluvní pokuty dle čl. X odst. 1 za měsíc září 2017 (30 dní) ve výši 0,1 % denně z dohodnuté ceny díla 6.211.191,38 Kč, tedy 6.211,20 Kč x 30 dní = 186.336 Kč a dle čl. X odst. 2 ve výši 25 % z částky 5.502.766,31 Kč – tj. 1.375.691,70 Kč s tím, že smluvní pokuta má být uhrazena přiloženou fakturou. Fakturou č. 1717200554 ze dne 1. 11. 2017 splatnou dne 22. 11. 2017 vyúčtoval žalobce žalované smluvní pokutu dle č. X odst. 1 částkou 186.336 Kč a smluvní pokutu dle čl. X. odst. 2 částkou 1.375.691,70 Kč Částky, z nichž byly smluvní pokuty vyčísleny, byly doloženy smlouvou, dodatkem č. 1 a fakturací provedených prací.. Dopisem ze dne 7. 11. 2017 žalovaná smluvní pokutu odmítla jako nedůvodnou. Z předložených paré PD lesní cesta„ [anonymizováno]“ a LC„ [ulice]“, písemného vyjádření a svědecké výpovědi zpracovatele PD [titul]. [jméno] [příjmení] má soud za prokázané, že žalovanou namítané rozdíly (rozpory) v jednotlivých paré PD nejsou rozpory či rozdíly takového charakteru, pro které by zhotovitel nemohl dle nich provést řádně předmětné dílo. Dále pak v PD nebyla stanovena povinnost pro zhotovitele použít pro stavbu výhradně geobuňky značky„ Neoloy“, pouze byly dány povinné parametry, které mají geobuňky splňovat a v tomto směru bylo odkázáno na geobuňky značky„ Neoloy“, které tyto parametry splňují. Předmětné PD neobsahují geodetické body zaměření stavby, neboť cesta měla probíhat po trase stávající nezpevněné lesní cesty. Současně dle znaleckého posudku č. 01/01/20 znalce [titul]. [jméno] [příjmení] obsah obou PD odpovídá platné právní úpravě a běžným zvyklostem při opravě lesních cest. Dále dle znalce bylo možno po vytyčení a předání stavby investorem dle těchto PD stavbu v dobré víře zahájit. Dle obou PD„ nebyla navržena žádná změna směrového průběhu trasy“ cest. Poloha cest je provedena v měřítku, které je pro jednoduché stavby (což je i LC) možné, avšak osa komunikace nemá stabilizovány žádné lomové body a směrové oblouky. Za situace, kdy v průběhu stavby došlo ke změně trasy a požadavku kácení stromů, bez vytyčení změn investorem v terénu, je dle závěrů znalce [příjmení] nedostatečným podkladem pro určení polohy trasy rekonstruovaných cest.

12. Dle účastnické výpovědi [jméno] [příjmení] při zevrubném prostudování PD a prohlídky místa stavby nebyl zjištěn žádný problém. Mělo jít o běžnou stavbu lesní cesty za trochu ztížených podmínek. Až v průběhu stavby LC [anonymizováno] při důkladné prohlídce terénu a dopřesnění trasy cesty vyšel najevo větší objem prací, než byl uveden v PD a dále, že bude třeba dokácet stromy, protože bez toho by LC nedosahovala požadovaných parametrů dle PD. Odtěžení pařezů měla provádět žalovaná a byly to vícepráce, které byly značnou položkou.

13. Ze zápisů v SD, účastnického výslechu [jméno] [příjmení] a svědeckých výpovědí [jméno] [příjmení] a [titul]. [jméno] [jméno], který na díle působil jako externí technický dozor žalobce, soud zjistil, že svědky byla prováděna v září 2016 kontrola příčných sklonů zemní pláně s výsledkem, že neodpovídají PD a následně ze strany žalované úprava příčného sklonu zemní pláně LC. [jméno] [příjmení] ve své účastnické výpovědi uvedl, že námitky ohledně údajně neodpovídajících příčných sklonů zemní pláně nejdříve akceptovali a pláň upravovali, ale následně si jej z důvodu podezření na neodbornost měření ze strany technického dozoru žalobce nechala žalovaná změřit geodetem s výsledkem, že námitky nebyly oprávněné. Ze zápisů v SD vyplývá, že dne 2. 11. 2016 a 7. 11. 2016 proběhly další kontroly s výsledkem, že zemní pláň neodpovídá PD. Ze svědecké výpovědi [titul]. [jméno] [příjmení] a výstupu z jeho měření soud zjistil, že žalovaná si nechala zaměřit 3. 11. 2016 podélný a příčný sklon zemní pláně LC geodetem [titul]. [jméno] [příjmení]. Dle žalované z výstupu z měření vyplynuly příčné sklony odpovídající PD, tuto skutečnost žalobce nesporoval.

14. Dle svědecké výpovědi [titul]. [jméno] [příjmení] v průběhu provádění díla došlo na požadavek žalované ze strany žalobce k vytčení osy cesty (geodetických bodů) a dále staničení u LC [anonymizováno] z důvodu vzniku rozporu ohledně umístění příčných řezů cesty. Po tomto dodatečném vytyčení geodetických bodů a staničení byla zjištěna potřeba podstatně většího rozsahu stavebních prací, než bylo uvedeno v PD. Současně v průběhu prací vyšlo najevo, že zemní pláň je v některých místech podmáčená, což si vyžádalo další vícepráce oproti pracím uvedeným v PD. Taktéž dle výpovědi svědka [příjmení]. [jméno] [příjmení], který na díle působil pro žalovanou jako stavbyvedoucí, v průběhu díla vyšla dodatečným zaměřením cesty (resp. parametrů vzhledem k okolnímu terénu, když osa cesty byla jasná) potřeba dotěžení stromů, přičemž dle svědka ani případné předem provedené vytyčení stavby by tuto potřebu před zahájením díla neodhalilo. Dle výpovědi svědkyně [jméno] [příjmení], k těžení stromů pro účely díla, které bylo dle SD povinností žalobce, došlo ještě před zahájením díla. V jeho průběhu však vyšla najevo potřeba dokácení dalších stromů, přičemž na LC [anonymizováno] ve větším rozsahu. Taktéž došlo v průběhu díla k zjištění navýšení objemu potřebných prací pro zhotovitele. Výpověď [jméno] [příjmení] v tomto směru potvrdil i svědek [titul]. [jméno] [příjmení]. Dle zápisu v SD z 26. 4. 2017 vyplývá, že po prohlídce přímo v terénu měl žalobce zajistit dotěžení stromů, projektant se zhotovitelem vytyčit osu cesty minimálně ve staničení příčných řezů nejpozději do 15. 5. 2017. Dle zápisu v SD z 6. 6. 2017 ohledně LC [anonymizováno] se žalobce zavázal zajistit dokácení označených stromů do 7. 7. 2017 s tím, že žalovaná navrhne případné nutné posunutí termínu dokončení LC [anonymizováno].

15. Soud uzavírá, že výše uvedeným dokazováním, zejména svědeckými výpověďmi, zápisy v SD, návrhem dodatku č. 3 a znaleckým posudkem má za prokázané, že v průběhu díla na LC [anonymizováno] vyšla najevo potřeba dopřesnění trasy (vytyčení geodetických bodů a staničení příčných řezů) LC [anonymizováno]. Toto bylo po dohodě účastníků žalobcem provedeno a následně (v závislosti na tomto dopřesnění) byla zjištěna potřeba podstatného navýšení objemu prací pro zhotovitele oproti PD a potřeba dokácení většího množství stromů, přičemž nebylo možno tento„ nedostatek“ PD odhalit ani při vynaložení odborné péče, jíž lze po žalované rozumně požadovat před samotným zahájením díla po převzetí a přezkoumání PD a základním projitím trasy cesty. Současně tyto dodatečně zjištěné práce znamenaly objektivně navýšení potřebného času pro zhotovení díla a kvůli dodatečně zjištěnému a prováděnému kácení stromů bylo nutno dílo přerušit. Mezi účastníky probíhala jednání o dodatku ke smlouvě, ve kterém by zohlednili výše uvedené, avšak dodatek nebyl uzavřen, neboť nedošlo ke shodě o ceně víceprací ani o délce prodloužení termínu pro zhotovení díla. Žalobce navrhoval prodloužení do 30. 11. 2017, které žalovaná zhodnotila jako nedostatečné vzhledem k daným podmínkám. Existenci těchto jednání potvrdil svědek [titul]. [jméno] [příjmení], dále [titul]. [jméno] s tím, že žalobce měl zájem, aby se na díle pokračovalo a nikoli odstupovalo od smlouvy. Svědek [jméno] [jméno] ve svědecké výpovědi potvrdil, že žalovaná upozorňovala na možnost odstoupení od smlouvy pro nesoučinnost žalobce.

16. Ze svědeckých výpovědí [titul]. [jméno] [příjmení], [jméno] [jméno], [titul]. [jméno] [jméno] a [jméno] [příjmení] má soud za prokázáno, že v průběhu provádění díla došlo ke zjištění stále podmáčených lokalit na staveništi a s tím související potřeby změn v provedení díla oproti PD a dále došlo k řádnému přerušení prací na díle pro nevhodné klimatické podmínky. Z ostatních provedených důkazů soud nezjistil skutečnosti významné pro rozhodnutí ve věci.

17. Dle § 2586 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen oz) smlouvou o dílo se zhotovitel zavazuje provést na svůj náklad a nebezpečí pro objednatele dílo a objednatel se zavazuje dílo převzít a zaplatit cenu. Dle § 2604 o.z. dílo je provedeno, je-li dokončeno a předáno. Dle § 2004 odst. 1 o.z. odstoupením od smlouvy se závazek zrušuje od počátku. Dle odst. 2 plnil-li dlužník zčásti, může věřitel od smlouvy odstoupit jen ohledně nesplněného zbytku plnění. Nemá-li však částečné plnění pro věřitele význam, může věřitel od smlouvy odstoupit ohledně celého plnění. § 2005 odst. 1 o.z. odstoupením od smlouvy zanikají v rozsahu jeho účinků práva a povinnosti stran. Tím nejsou dotčena práva třetích osob nabytá v dobré víře. Dle odst. 2 odstoupení od smlouvy se nedotýká práva na zaplacení smluvní pokuty nebo úroku z prodlení, pokud již dospěl, práva na náhradu škody vzniklé z porušení smluvní povinnosti ani ujednání, které má vzhledem ke své povaze zavazovat strany i po odstoupení od smlouvy, zejména ujednání o způsobu řešení sporů. Dle § 2591 o.z. je-li k provedení díla nutná součinnost objednatele, určí mu zhotovitel přiměřenou lhůtu k jejímu poskytnutí. Uplyne-li lhůta marně, má zhotovitel právo podle své volby si buď zajistit náhradní plnění na účet objednatele, anebo, upozornil-li na to objednatele, odstoupit od smlouvy. § 2595 Trvá-li objednatel na provedení díla podle zřejmě nevhodného příkazu nebo s použitím zřejmě nevhodné věci i po zhotovitelově upozornění, může zhotovitel od smlouvy odstoupit. § 2627 odst. 1 o.z. zjistí-li zhotovitel při provádění díla skryté překážky týkající se místa, kde má být dílo provedeno, znemožňující provést dílo dohodnutým způsobem, oznámí to bez zbytečného odkladu objednateli a navrhne mu změnu díla. Do dosažení dohody o změně díla může jeho provádění přerušit. Dle odst. 2 nedohodnou-li se strany na změně smlouvy v přiměřené lhůtě, může kterákoli z nich od smlouvy odstoupit. Zhotovitel má právo na cenu za část díla provedenou do doby, než překážku mohl při vynaložení potřebné péče odhalit. Dle § 2048 ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém. Na základě výše uvedeného soud dospěl k závěru, že žaloba není důvodná.

18. Soud se v prvé řadě zabýval námitkou žalované, že předmětná smlouva o dílo je absolutně neplatná pro nesrozumitelnost a neurčitost, resp. že se jedná o právní jednání zdánlivé dle ustanovení § 553 o.z.. Platnost smlouvy je podmínkou platnosti ujednání o smluvní pokutě, neboť ujednání o smluvní pokutě je ujednáním akcesorické povahy a je neplatné, pokud nevznikl platně závazek, jehož splnění má být smluvní pokutou zajištěno (viz. např. rozsudek NS ČR dne 31. 5. 2004, sp. zn. 33 Odo 330/2002). Soud v tomto směru dospěl k závěru, že nedostatky PD a rozpory, resp. rozdíly v jednotlivých paré PD, kterými žalovaná argumentovala, nebyly způsobilým důvodem pro neplatnost smlouvy. Žalovaná coby podnikatel v oboru podpisem smlouvy deklarovala, že v PD neshledala rozporů nebo nedostatků, jež by bránily řádnému provedení díla, a dílo také řádně zahájila a prováděla. Přímo ve smlouvě byl navíc v čl. VI. odst. 2 obsažen postup pro případ, že v průběhu provádění prací na díle bude zjištěna vada PD a z provedeného dokazování vyplývá, že podle něj bylo účastníky postupováno (viz. dodatečné vytyčení geodetických bodů LC Starobucká žalobcem). Taktéž jakoukoli pochybnost ohledně např. požadované tloušťky vrstvy z hrubého drceného kameniva, frakcí štěrkodrti apod. bylo možno řešit postupem dle čl. VI. odst. 2 smlouvy. Co se týče určení trasy lesní cesty, za situace, kdy měl projektant informaci, že se nemění stávající trasa cesty, nebylo důvodu, aby ji v PD podrobně vytyčoval. I dle znalce osloveného žalovanou rozsah a obsah PD odpovídá platné právní úpravě a běžným zvyklostem při opravě lesních cest. Chybějící vytyčení geodetických bodů proto nelze vytýkat jako podstatnou vadu která by zapříčinila neplatnost smlouvy. Soud dodává, že k závěru o zdánlivosti právního jednání pro neurčitost či nesrozumitelnost soud přistoupí jen tehdy, nepodaří-li se mu výkladem celého právního jednání nebo jeho části podle § 555 a násl. o. z. ozřejmit, k jakým právním následkům projevená vůle účastníků směřovala (viz. rozsudek NS ČR sp.zn. 33 Cdo 99/2020), což není zcela jistě případ dané věci, neboť bylo zcela zřejmé, k čemu vůle účastníků směřovala a existovaly smluvní mechanismy pro odstranění všech žalobcem namítaných„ nesrozumitelností či neurčitostí“. Soud dodává, že základním principem výkladu smluv je priorita výkladu, který nezakládá jejich neplatnost (viz. nález ÚS sp. zn. II. ÚS 658/18, ze dne 22. 5. 2018), nikoli naopak.

19. Soud se proto zabýval námitkou žalované vznesenou pro případ, že soud posoudí předmětnou smlouvu jako platnou, že žalovaná od smlouvy platně odstoupila dopisem ze dne 30. 8. 2017, tedy ještě před sjednaným datem provedení díla, které připadalo na den 29. 9. 2017 (po prodloužení z důvodu pozdějšího předání staveniště). Soud v tomto směru dospěl k závěru, že žalovaná dopisem ze dne 30. 8. 2017 od smlouvy platně odstoupila a to z následujících důvodů. V řízení bylo prokázáno, že ze strany žalobce došlo k námitkám ohledně žalovanou vybraných a již před zahájením díla zajištěných geobuněk, které představovaly jeden ze základních materiálů pro stavbu LC. Z důvodu kontroly geobuněk pro pochybnosti žalobce o jejich kvalitě došlo na díle k průtahu v řádu měsíců, když již dne 2. 11. 2016 žalobce převzal od žalované výzvu k součinnosti ohledně souhlasu s využitím jím vybraných geobuněk, a až dne 6. 6. 2017 bylo na základě nezávislé expertizy konstatováno, že geobuňky odpovídají PD a lze je použít. K odběru vzorků geobuněk měl dojít dle zápisu v SD z 19. 12. 2016 na počátku ledna 2017. Stavba byla dne 10. 1. 2017 přerušena z důvodu nevhodných klimatických podmínek a k odběru vzorků došlo dle SD až při obnovení prací dne 6. 4. 2017. Kladný výsledek expertizy se žalovaný dozvěděl až 6. 6. 2017. Žalobce proto byl v prodlení s poskytnutím součinnosti ohledně vyjádření se k použitelnosti žalovanou opatřených geobuněk. Žalovaná přitom po právu nepokračovala v pracích po dobu od 6. 4. 2017 do 6. 6. 2017, neboť neměla postaveno na jisto, zda jí opatřené geobuňky coby podstatná položka rozpočtu, mohou být použity, přičemž i dle vlastního vyjádření žalobce při jeho negativním stanovisku k jejich použití by případné již položené geobuňky žalované neuhradil. Existence prodlení na straně žalobce (resp. průtahy v provádění díla z důvodů na straně žalobce) z důvodu„ odběru vzorků použitých materiálů“ a současně skutečnost, že si byl žalobce tohoto prodlení zcela vědom, prokazují zejména uzavřený dodatek č. 2 ke smlouvě a dále pak návrh dodatku č. 3 vzešlý od žalobce. Návrh dodatku č. 3 dále uvádí prodlení na straně žalobce z důvodu vytyčení stavby a dokácení stromů z trasy cesty po vytyčení osy komunikace. Z textu uvedeného návrhu dodatku ve spojení s dalšími provedenými důkazy (svědecké výpovědi, zápisy v SD), jak je podrobně popsáno výše, lze dle názoru soudu učinit jednoznačný závěr o tom, že průtahy v provádění díla vzniklé z důvodu následně zjištěné (po dopřesnění trasy a parametrů LC) potřeby dokácení stromů ve vyšším rozsahu z trasy cesty LC je třeba spravedlivě přičítat žalobci, nikoli žalované. Potřebu dovytyčení (dopřesnění parametrů) trasy LC taktéž nelze přičítat k tíži žalované, neboť v řízení bylo prokázáno, že šlo v podstatě ze strany žalobce o napravení určité nedostatečné podrobnosti PD, kdy tato potřeba byla zjištěna (a dle provedeného dokazování mohla být zjištěna) teprve v průběhu provádění díla přímo v terénu v daném úseku LC. V řízení bylo dále zcela nepochybně prokázáno, že po dodatečném vytyčení geodetických bodů a staničení byla zjištěna potřeba podstatně většího rozsahu stavebních prací na díle, než bylo uvedeno v PD a dále vyšlo v průběhu zemních prací najevo, že zemní pláň je v některých místech stále podmáčená, což si vyžádalo změny v provádění díla (další vícepráce) oproti pracím uvedeným v PD. Soud tedy rekapituluje, že za situace, kdy žalobce při všem výše uvedeném navrhoval žalované nový termín pro zhotovení díla 30. 11. 2017, tj. prodloužený pouze o 62 dní oproti původnímu platnému termínu díla, a nevyhověl tak návrhu žalované na prodloužení termínu pro zhotovení díla, které by bylo adekvátní prokázanému prodlení žalobce, resp. zdržení provádění díla z důvodů na straně žalobce, lze dle názoru soudu posoudit jako nedostatek potřebné součinnosti ze strany žalobce v smyslu § 2591 o.z., neboť tím vědomě vystavil žalovanou riziku zcela objektivní nemožnosti dodržet sjednaný termín provedení díla. Žalovaná žalobce k poskytnutí součinnosti vyzývala (viz. zápisy v SD) a žalobce na možnost odstoupení od smlouvy upozornila (viz. výše uvedená svědecká výpověď [titul]. [jméno] [příjmení], [titul]. [jméno] [jméno], [jméno] [jméno] a účastnická výpověď [jméno] [příjmení]). Současně jak v průběhu prací zjištěné stále podmáčené lokality, tak průběhu prací následně zjištěnou potřebu dokácení stromů lze kvalifikovat jako skryté překážky ve smyslu § 2627 odst. 1, přičemž žalovanou byla navržena změna díla co do ceny i termínu provedení díla, avšak mezi účastníky nedošlo k dohodě. Žalovaná tak dopisem ze dne 30. 8. 2017 platně od smlouvy odstoupila, a to jak dle ustanovení § 2591 pro nedostatek součinnost žalobce, tak dle ustanovení § 2627 odst. 1 o.z. Dle rozsudku NS ČR ze dne 7. 5. 2015 sp. zn. 23 Cdo 554/2015„ Pokud dojde k odstoupení od smlouvy, nemůže se žádná ze stran na jejím základě domáhat zaplacení smluvní pokuty, neboť dohoda o smluvní pokutě byla spolu s hlavním závazkem od počátku zrušena a právo na její zaplacení nemá žádný právní základ. Nárok na smluvní pokutu v důsledku odstoupení od smlouvy ale nezaniká, vznikl-li ještě před odstoupením od smlouvy z důvodu jejího dřívějšího porušení. Odstoupení od smlouvy se již existujícího nároku na zaplacení smluvní pokuty totiž nedotýká.“ Soud uzavírá, že žalovaná od smlouvy platně odstoupila v době, kdy nedošlo z její strany k porušení smlouvy, proto žalobci nevznikl žalobou uplatněný nárok na smluvní pokutu.

20. Soud dodává, že ani v případě, pokud by odstoupení od smlouvy ze strany žalované ze dne 30. 8. 2017 posoudil jako neplatné, by nedospěl k závěru, že žalobcem vznesený nárok na smluvní pokutu je důvodný a to pro rozpor s dobrými mravy ve smyslu § 2 odst. 3 o.z. Žalobce adresoval žalované odstoupení od smlouvy a vyčíslil nárok na smluvní pokutu za prodlení s provedením díla dopisem ze dne 31. 10. 2017 za situace, kdy sám v návrhu dodatku č. 3 navrhl prodloužení termínu díla do 30. 11. 2017 z důvodu prodlení na své straně. Současně v dopise ze dne 31. 10. 2017 sděluje žalované, že odstupuje od smlouvy o dílo a tímto dal žalované zcela jednoznačně najevo, že na dokončení díla žalovanou již nemá zájem. Dále nelze přehlédnout, že žalobce předal staveniště namísto 1. 8. 2016 dne 30. 8. 2016, tj. tímto pozdním předáním staveniště žalovaná přišla o letní měsíc, který objektivně zcela jistě pro stavbu lesní cesty patří k těm vhodnějším v průběhu roku, kdy je hrozba přerušení stavby z důvodu nevhodných klimatických podmínek nízká, resp. podstatně nižší, než v zimních měsících. Z provedeného dokazování současně vyplynulo, že od 10. 1. 2017 do 6. 4. 2017 bylo stavbu nutno přerušit z důvodu nepříznivých klimatických podmínek (sněhové pokrývky), přičemž přerušení prací v takovém případě nebylo ve smlouvě vůbec ošetřeno. Soud ze všech výše uvedených důvodů posoudil právní jednání žalobce, kterým uplatnil vůči žalované předmětnou smluvní jako výkon práva v rozporu s dobrými mravy ve smyslu § 2 odst. 3 o.z.

21. Dále soud uvádí, že žalobce nárokuje smluvní pokuty v celkové ve výši 1.562.027,70 Kč se zákonným úrokem z prodlení od 23. 11. 2017 na základě faktury č. 1717200554 ze dne 1. 11. 2017, dle které a průvodního dopisu k faktuře žalobce vyúčtoval žalované smluvní pokutu dle č. X odst. 1 smlouvy za prodlení se zhotovením díla za 30 dní měsíce září 2017 a následně za prodlení delší než jeden měsíc od počátku měsíce října 2017 smluvní pokutu dle čl. X odst. 2 smlouvy. V řízení však bylo žalobcem v podání čl. 205, kterým doplnil svá dosavadní žalobní tvrzení o konkrétní data, ke kterým měl žalobci vzniknout nárok na smluvní pokutu za prodlení žalované, učiněno nesporným, že žalovaná se se zhotovením díla ocitla v prodlení až dne 30. 9. 2017. Tudíž na výše uvedenou fakturou uplatněné smluvní pokuty žalobci nárok nevznikl, neboť byly uplatněny v rozporu se smlouvou, konkrétně článkem X odst. 1 a 2 ve spojení s článkem III. odst. 3. smlouvy. Žalobce si chybnost faktury v průběhu řízení uvědomil. Ostatně soud na to, že dle znění článku III. odst. 3 smlouvy ve spojení s nesporným datem předáním staveniště dne 30. 8. 2016 by mělo dojít k prodloužení lhůty provedení díla o patřičný počet dní upozornil účastníky již při prvním jednání ve věci dne 28. 5. 2020. Žalobce však nadále smluvní pokutu ve výši 1.562.027,70 Kč uplatňoval na základě„ chybné“ faktury č. 1717200554 ze dne 1. 11. 2017 a případnou smluvní pokutu za první měsíc prodlení se zhotovením díla s počátkem prodlení od 30. 9. 2017 a následně za prodlení delší než jeden měsíc prodlení tj. od 31. 10. 2017 nevyúčtoval (neuplatnil) novou fakturou v souladu s čl. X odst. 16 smlouvy. I z tohoto důvodu žalobce nemůže být se svou žalobou o zaplacení smluvních pokut ve výši 1.562.027,70 Kč úspěšný. Ve vztahu ke smluvní pokutě ve výši 6.211,20 Kč uplatněné v návrhu na rozšíření žaloby doručeném soudu dne 22. 12. 2020 shledal soud důvodnou námitku promlčení vznesenou žalovanou.

22. Soud neshledal vznesený nárok žalobce na smluvní pokutu ani z části za důvodný, proto není dán ani nárok na úrok z prodlení z této smluvní pokuty. Soud nad rámec dodává ve vztahu k vznesené námitce promlčení nároku na smluvní úrok z prodlení, že ji shledává důvodnou. Dle rozsudku NS ČR ze dne 21 Cdo 4616/2018 ze dne 19. 11. 2019:„“ Úroky z prodlení mají povahu opětujících se dávek, které lze věřiteli přiznat soudním rozhodnutím, i když se stanou splatnými teprve v budoucnu (srov. např. stanovisko občanskoprávního kolegia a obchodního kolegia Nejvyššího soudu ze dne 19. dubna 2006, Cpjn 202/2005, uveřejněné pod číslem 39/2006 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek), a že povinnost dlužníka platit úroky z prodlení se splněním dluhu (závazku) nevzniká samostatně (nově) za každý den trvání prodlení, ale jednorázově v den, kterým se dlužník ocitl v prodlení se splněním svého závazku; tímto dnem počíná běžet promlčecí doba a jejím uplynutím se právo promlčí„ jako celek“ (srov. obdobně rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 8. 2. 2007, sp. zn. 21 Cdo 681/2006, 21 Cdo 682/2006, uveřejněný v časopise Soudní judikatura číslo 7, ročník 2007, pod číslem 104, či usnesení Nejvyššího soudu ze dne 15. 5. 2013, sp. zn. 31 Cdo 2160/2012, uveřejněné pod číslem 70/2013 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část občanskoprávní a obchodní). Proto nebylo-li právo na úrok z prodlení písemně uznáno, promlčuje se v tříleté promlčecí době, která začne běžet ode dne, kterým mohlo být uplatněno poprvé (srov. obdobně ve vztahu k poplatku z prodlení rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 9. 1. 2019, sp. zn. 26 Cdo 841/2018).“ Žalovaná by se v případě, že by nárok žalobce na smluvní pokutu byl dán, ocitla v prodlení dne 23. 11. 2017, přičemž nárok na smluvní úrok z prodlení byl uplatněn až podáním (návrhem na rozšíření žaloby) doručeným soudu dne 22. 12. 2020. Současně soud uvádí, že nelze požadovat jak smluvní úrok z prodlení, tak zákonný úrok z prodlení z téže jistiny za totéž prodlení.

23. S ohledem na to, že soud neshledal vznesený nárok žalobce na smluvní pokutu ani z části za důvodný, nezabýval se již podrobně z důvodu hospodárnosti řízení námitkou započtení ve smyslu nároku žalovaného na ušlý zisk ve výši 1.100.523,26 Kč a náhradu škody v celkové výši 394.405,69 Kč, celkem tedy ve výši 1.494.938,95 Kč, kterou vznesl ve svém podání ze dne 12. 6. 2020. Nad rámec soud k této námitce uvádí následující. Dle § 1987 odst. o.z. k započtení jsou způsobilé pohledávky, které lze uplatnit před soudem. Dle § 1987 odst. 2 o.z. pohledávka nejistá nebo neurčitá k započtení způsobilá není. Dle konstantní judikatury NS ČR – viz. např. rozhodnutí ze dne 1. 10. 2018 sp. zn. 28 Cdo 5711/2017:„ Lze-li očekávat, že by námitka započtení vznesená podle § 98 věty druhé o. s. ř. s ohledem na obtížnost zkoumání existence a výše započítávané pohledávky nepřiměřeně prodlužovala řízení o pohledávce uplatněné žalobou, je možné konstatovat nemožnost započtení pohledávky pro nejistotu a neurčitost (§ 1987 o.z.)“ V daném případě žalovaní až v průběhu soudního řízení vznesla námitku započtení, kdy již ze samého charakteru k započtení uplatněných nároků a jeho odůvodnění vyplývá potřeba dalšího rozsáhlého dokazování. Žalobce přitom k započtení uplatněné nároky žalovanou zcela odmítl s tím, že jde o účelové jednání a požadavek je zjevně nedůvodný. Dle rozsudku NS ČR ze dne 9. 9. 2020 sp. zn. 31 Cdo 684/2020:„ Likvidita aktivní pohledávky je přitom hmotněprávním předpokladem započtení; není-li aktivní pohledávka„ jistá a určitá“, odporuje započtení ustan. § 1987 odst. 2 o.z. je zpravidla (relativně) neplatné. Dovolá-li se věřitel pasivní pohledávky vůči dlužníku relativní neplatnosti jeho právního jednání (jednostranného započtení), účinky započtení nenastanou (pasivní pohledávka nezanikne).“ 24. Výrok o nákladech řízení se opírá o § 142 odst. 1 o.s.ř. Žalovaná byla ve věci plně úspěšná, náleží jí proto náhrada důvodně vynaložených nákladů řízení. Na náhradě nákladů řízení náleží žalované náhrada nákladů za zastoupení advokátem v řízení, a to odměna advokáta za 15 úkonů právní služby z tarifní hodnoty dle ust. § 8 odst. 1 vyhl. č. 177/1996 Sb. (dále jen vyhl.) ve výši 1.562.027,70 Kč (resp. 1.568.238,90 Kč po rozšíření žaloby), když při určení tarifní hodnoty se § 8 odst. 1 věty druhé vyhl. k příslušenství nepřihlíží. Odměna advokáta náleží žalované za tyto úkony právní služby: 1 úkon za přípravu a převzetí věci dle § 11 odst. 1 písm. a) vyhl., dále 1 úkon za odpor s vyjádřením k žalobě, 1 úkon za vyjádření ve věci ze dne 30. 12. 2019, 1 úkon za vyjádření ve věci ze dne 25. 5. 2020 úkon za vyjádření ve věci ze dne 12. 6. 2020, 1 úkon za vyjádření ve věci ze dne 6. 5. 2021, 1 úkon za písemný závěrečný návrh, vše dle § 11 odst. 1 písm. d) vyhl..; dále 2 úkony za účast u jednání dne 28. 5. 2020, 3 úkony za účast u jednání dne 23. 7. 2020, 2 úkony za účast u jednání dne 18. 3. 2021 a 1 úkon a účast u jednání dne 13. 5. 2021, vše dle § 11 odst. 1 písm. g) vyhlášky. Odměna za 1 úkon právní služby činí dle § 7 bodu 6 vyhl. 14.580 Kč, tj. za tyto úkony náleží zástupci odměna v celkové výši 218.700 Kč. Dále náleží žalované na nákladech řízení náhrada hotových výdajů zástupce (režijní paušál) za 15 úkonů právní služby po 300 Kč dle § 13 odst. 1,3 vyhl. ve výši 4.500 Kč a náhrada za ztrátu času dle § 14 odst. 2 vyhl. za dostavení se k jednání soudu dne 6. 1. 2020, které se nekonalo z důvodu na straně žalobce (pozdní omluva z jednání) ve výši 7.290 Kč a náhrada za ztrátu času dle § 14 odst. 1,3 vyhl. za 16 půlhodin strávených na cestě k jednáním dne 28. 5. 2020, 23. 7. 2020, 18. 3. 2021 a 13. 5. 2021 po 100 Kč ve výši 1.600 Kč. V souladu s předpisy o cestovních náhradách bylo vyúčtováno cestovné za rok 2020 - 3x k jednání soudu z Jičína do Trutnova a zpět částkou 1.721,13 Kč, celkem ujeto 309 km (3 x 103) s vozidlem s průměrnou spotřebou 4,3 l motorové nafty na 100 km při vyhláškové ceně nafty 31,80 Kč a sazbě základních náhrad 4,20 Kč/km a cestovné za rok 2021 - 2x k jednání soudu z Jičína do Trutnova a zpět částkou 1.147,42 Kč, celkem ujeto 206 km (2 x 103) s vozidlem s průměrnou spotřebou 4,3 l motorové nafty na 100 km při vyhláškové ceně nafty 27,20 Kč a sazbě základních náhrad 4,40 Kč/km. Zástupce žalované doložil, že je plátcem DPH, proto náleží žalované na náhradě nákladů řízení též 21 % DPH z odměny a náhrad dle § 137 odst. 3 o.s.ř., tj. z částky 234.958, 5 Kč DPH činí 49.341,29 Kč Náklady řízení v celkové výši po zaokrouhlení na celé koruny 284.300 Kč je žalobce povinen podle § 149 odst. 1 o.s.ř. uhradit k rukám zástupce žalované.

25. Lhůta k plnění byla ve výroku II. rozsudku stanovena dle § 160 odst. 1 občanského soudního řádu, neboť soud neshledal důvody pro stanovení lhůt delších.

Poučení