119 C 47/2020-79

Rubrum

Okresní soud v Trutnově rozhodl samosoudkyní Mgr. Pavlou Ondráčkovou ve věci žalobkyně: [osobní údaje žalobkyně] proti žalovanému: [osobní údaje žalovaného] zastoupený advokátem [anonymizováno] [jméno] [jméno] sídlem [adresa] o zaplacení částky 44.470 Kč s příslušenstvím takto:

Výrok

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 44.470 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 44.470 Kč od 29. 8. 2019 do zaplacení, do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši 4.324 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.

Odůvodnění

1. Žalobou doručenou soudu dne 16. 12. 2020 se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 44.470 Kč s příslušenstvím uvedeným ve výroku rozsudku. K odůvodnění žaloby uvedla, že jako advokátka poskytla žalovanému právní služby spočívající ve zpracování návrhu prohlášení o vzniku bytového spoluvlastnictví v nemovitostech, jejichž vlastníkem je žalovaný (dále též„ BD“), ve zpracování návrhu stanov budoucího společenství vlastníků a v souvisejících konzultacích. Tyto právní služby byly objednány při ústním jednání v kanceláři žalobkyně, kdy za žalovaného jednal zpravidla tehdejší předseda představenstva žalovaného pan [jméno] [příjmení], který by zapsán jako předseda představenstva žalovaného v obchodním rejstříku do 9. 7. 2019. Předmětné právní služby byly poskytovány v době od května 2018 do června 2019 Cena byla sjednána dle ceníku žalobkyně ve výši 2.000 Kč za každou vymezenou jednotku za prohlášení vlastníka o vzniku bytového spoluvlastnictví a 6.050 Kč za zpracování návrhu stanov. V průběhu poskytování služeb předseda představenstva průběžně s žalobkyní konzultoval (osobně i elektronickou poštou) a dokládal schválení jednotlivých kroků směřujících k vymezení jednotek v nemovitostech žalovaného ze strany členů BD a členské schůze. Žalobkyně konečnou verzi prohlášení a stanov upravenou dle připomínek a požadavků žalovaného dne 25. 6. 2019 poslala žalovanému elektronickou poštou. Naposledy pak dne 8. 7. 2019 žalobkyně elektronicky poslala žalovanému stanovisko a svá doporučení k námitkám členů, které jí byly doručeny. Fakturou ze dne 13. 8. 2019 pak vyúčtovala žalovanému cenu poskytnutých právních služeb částkou 56.470 Kč se splatností do 28. 8. 2019. Vyúčtovaná částka nebyla zaplacena. Žalobkyně proto žalovaného požádala o prověření úhrady elektronicky zaslanou zprávou ze dne 10. 10. 2019. Žalovaný sdělil, že mu faktura nebyla doručena a v dokumentaci družstva není evidována, následně pak požádal o schůzku k projednání věci. Dne 18. 11. 2019 pak proběhlo jednání v kanceláři žalobkyně, jehož se za žalovaného účastnili všichni členové stávajícího představenstva. Ti požádali žalobkyni o poskytnutí času k tomu, aby vše prověřili s tím, že o ničem nevědí, převzali funkce v představenstvu žalovaného nedávno, potřebují se seznámit s podklady a rozhodnout se, jak budou ve věci vymezení jednotek v budově dále postupovat. Žalobkyně naproti tomu žádala, aby jí prozatím bylo na fakturu plněno alespoň částečně a to v rozsahu daně z přidané hodnoty, kterou žalobkyně jako její plátce byla již k 25. 9. 2019 ve výši 9.801 Kč povinna odvést a odvedla. Na tom se účastníci domluvili a dne 20. 11. 2019 žalovaný na účet žalobkyně poukázal částečné plnění ve výši 12.000 Kč. Zprávou ze dne 20. 6. 2020 pak žalobkyně žalovaného požádala o doplacení vyúčtované ceny právních služeb a zároveň jej informovala o tom, že zpracované podklady (návrh prohlášení vlastníka i stanovy) bude potřeba aktualizovat ve vazbě na nově přijatou právní úpravu účinnou od 1. 7. 2020 a nabídla zpracování aktualizace s tím, že platí původní ujednání o tom, že cena za zpracování dokumentace je cenou pevnou a případné následně prováděné úpravy nebudou samostatně účtovány. Ze zprávy žalovaného a následně vedené elektronické komunikace vyplynulo, že žalovaný nemá v současné době v úmyslu vymezit v nemovitostech, jejichž je vlastníkem bytové jednotky, proto podklady zpracované žalobkyní nevyužije a z toho důvodu nemá v úmyslu za ně platit. Na poslední předžalobní upomínku žalovaný již nereagoval.

2. K námitkám žalovaného se žalobkyně vyjádřila tak, že mezi účastníky nebyla uzavřena smlouva v písemné formě, neboť nebyla nezbytná. Bylo zcela jistě možno uzavřít ji ústně a u žalobkyně je toto obvyklé, pokud nepřebírá zastoupení klienta. Pokud žalovaný argumentuje tím, že pan [příjmení] nebyl za žalovaného oprávněn smlouvu uzavřít, pak žalobkyně uvádí, že předmětná objednávka právních služeb byla dvakrát schválena členskou schůzí jako nejvyšším orgánem žalovaného, jednou předběžně, následně včetně ceny, přičemž„ pro“ hlasovalo v jednom případě 19 z 23 hlasů a ve druhém 20 z 23 hlasů. Žalobkyně má za to, že byly splněny předpoklady k tomu, aby dle ust. § 440 o.z. byl žalovaný jednáním učiněným svým (byť neoprávněným) zástupcem vázán. Současně pan [příjmení] v době, kdy jednal s žalobkyní, BD fakticky vedl a učinil za něj celou řadu právních jednání, která nebyla a nejsou sporována. Pan [anonymizováno] tak z prostředků žalovaného platil za dodávky vody, elektřiny a další služby, objednal výměnu sklepních kójí a zaplatil z prostředků žalovaného zálohu na provedení tohoto díla. Na rozdíl od dodavatele sklepních kójí je žalobkyni platba za poskytnuté služby odmítána, přičemž její právní služby byly objednány ve stejné době a stejnou osobou jako výměna sklepních kójí a i žalobkyně, stejně jako dodavatel sklepních kójí, objednané plnění žalovanému řádně poskytla. Co se týče žalovaným tvrzené dohody o narovnání ze dne 18. 11. 2019, dle které měl žalovaný dle jeho tvrzení zaplatit částku odpovídající DPH s tím, že zbylé plnění nebude žalobkyně požadovat do doby, než žalovaný zpracované podklady využije, pak žalobkyně uzavření takové dohody popírá. Pokud by došlo k dohodě, že žalobkyni zaplaceno nebude, vystavila by daňový dobropis, žalovaný by neplatil ničeho a finanční úřad by již odvedenou DPH vrátil. Částečnou úhradou proto žalovaný svůj závazek ve zbývající části uznal a dal najevo úmysl zbývající část účtované částky zaplatit. Žalobkyně popírá, že by souhlasila s tím, že jí žalovaný zaplatí, až pokud se rozhodne její práci využít, tedy možná nikdy. Předmětnou dohodu žalobkyně považovala dohodu o odkladu soudního vymáhání pohledávky, resp. její zbývající části, nikoli jako dohodu o změně splatnosti. I rozhodnutí o tom, že zpracované podklady nebudou využity, je rozhodnutím. Pokud tedy bylo domluveno, že„ řešení zbývající části faktury je odloženo do doby, kdy bude rozhodnuto o dalším postupu ve věci„ přeměny“ družstevního vlastnictví bytů na spoluvlastnictví bytové“, pak nepochybně již o dalším postupu ve věci přeměny rozhodnuto bylo (když bylo rozhodnuto, že se prozatím přeměna realizovat nebude) a čas k „ řešení úhrady zbývající části faktury“ tedy již nastal. I kdyby se účastníci domluvili tak, jak tvrdí žalovaný, nemohlo se jednat o odkládací podmínku. Splatnost závazku podmínit nelze.

3. Žalovaný se k žalobě vyjádřil tak, že nárok žalobkyně neuznává. Žalobkyně zaslala emailem dne 11. 10. 2019 žalovanému fakturu vystavenou dne 13. 8. 2019 na částku ve výši 56.470 Kč se splatností dne 28. 8. 2019. Žalovaný se o vystavené faktuře prvně dozvěděl až dne 10. 10. 2019 z emailu od žalobkyně. Žalovanému není ničeho o dřívějším zaslání faktury známo a zpochybňuje jej. Fakturu žalobkyně zaslala na email žalovaného dne 11. 10. 2019 a hned následně i do datové schránky žalovaného. Žalovaný byl tímto jednáním zaskočen a dotazoval se žalobkyně, z jakého titulu danou částku požaduje k zaplacení a požadoval informace, zda tomu předcházela nějaká objednávka ze strany žalovaného či cenová nabídka. Žalobkyně sdělila, že písemnou smlouvu se žalovaným nemá. Dle žalobkyně právní služby byly poskytovány od května 2018 do června 2019 a byly objednány ústně v kanceláři žalobkyně panem [příjmení]. Žalobkyně ohledně předmětných právních služeb jednala dle svého tvrzení s panem [jméno] [příjmení], který však dne 29. 5. 2018 odstoupil z funkce předsedy představenstva žalovaného, když toto sdělil na členské schůzi žalovaného dne 29. 5. 2018 s tím, že stanovil datum ukončení funkce i členství v představenstvu ke dni 31. 5. 2018. Dle § 59 odst. 5 zákona o obchodních korporacích v tehdy platném a účinném znění a čl. XXIII bodu 5 stanov BD funkce p. [příjmení] v představenstvu družstva zanikla nejpozději ke dni 29. 8. 2018 Pan [anonymizováno] své odstoupení nevzal zpět. Jeho odstoupení z funkce předsedy představenstva BD i to, že nebylo vzato zpět, si byla žalobkyně vědoma, neboť v době poskytnutí první konzultace dne 29. 10. 2018 jí byl znám obsah zápisu z členské schůze bytového družstva ze dne 29. 5. 2018, ze kterého vyplývá odstoupení p. [příjmení] z funkce předsedy BD. Bylo jí následně známo i doplnění tohoto zápisu ze dne 27. 11. 2018 [příjmení] [příjmení] s žalobkyní otázku, zda může vykonávat funkci v představenstvu BD i po svém odstoupení ke dni 31. 5. 2018, dle své svědecké výpovědi konzultoval. Žalobkyně v žádném případě nemohla konat v dobré víře v zápis do veřejného rejstříku, kde byl pan [příjmení] zapsán jako předseda představenstva BD do 9. 7. 2019, protože si byla velmi dobře vědoma od počátku, tedy ještě před vyhotovením předmětné dokumentace, odstoupení z funkce ze strany pana [příjmení] a paní [příjmení], když to s panem [příjmení] konzultovala a přesvědčovala ho dle svého vlastního tvrzení, že má své odstoupení vzít zpět, což neučinil. Na schůzce stran mezi žalobkyní a novými členy představenstva žalovaného dne 18. 11. 2019 došlo k dohodě o zaplacení faktury tak, že žalovaný uhradí DPH. Na schůzce žalobkyně žalovanému osobně potvrdila a dohodla se s ním na podkladě jejího návrhu, nechť žalovaný zaplatí částku odpovídající DPH a zbylé plnění nebude žalobkyně po žalovaném požadovat do doby, než žalovaný využije jí zpracované podklady pro realizaci přeměny na SVJ. Tento návrh strany přijaly. Po schůzce žalovaný odeslal dojednané plnění a uhradil DPH a konzultaci při schůzce ze dne 25. 10. 2018, kdy provedená konzultace nebyla na schůzce sporována a výše částky účtované za tuto konzultaci odpovídala předchozím fakturacím žalobkyně. Další nároky žalobkyně již neměly oporu v dohodě o ceně úkonu. Konečně považuje žalovaný za rozhodné, že žalobkyně převzetí částky potvrdila, nijak se nad výší plnění nepodivovala, jak vyplývá v emailu ze dne 20. 11. 2019, kde žalobkyně uvádí:„ Dle dohody potvrzuji částečné plnění na fakturu č. 2019 /584 a dále, jak jsem slíbila, potvrzuji touto formou, že řešení úhrady zbývající části faktury odkládáme do doby, kdy bude po změnách ve vedení Vašeho BD rozhodnuto o dalším postupu ve věci„ přeměny“ družstevního vlastnictví bytů na spoluvlastnictví bytové.“ Z gramatického výkladu textu vyplývá, že úhrada zbývající části faktury se odkládá do doby, kdy bude zvoleno nové představenstvo a zároveň bude rozhodnuto o dalším postupu ve věci„ přeměny“. Z přípisu žalovaného, který doprovázel platbu části dluhu lze usoudit, že dlužník zbylý dluh neuznává a naopak, že hradí jen část dluhu předjednanou dohodou stran. Žalovaný navrhl zamítnutí žaloby. Po provedeném dokazování soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu.

4. Ze zápisu členské schůze žalovaného z 29. 5. 2018 vypracovaného [jméno] [příjmení] dne 2. 6. 2018 a doplnění zápisu o výsledky hlasování„ per rollam“ soud zjistil, že na schůzi bylo ujednáno konání hlasování„ per rollam“ k návrhu na zahájení oficiálního procesu vzniku SVJ s právní podporou [anonymizováno] [celé jméno žalobkyně] s tím, že pokud bude návrh přijat, bude tento proces zahájen. V následném hlasování hlasovalo„ pro“ 19 členů z 23. Současně na této členské schůzi podal předseda představenstva [jméno] [příjmení] a místopředsedkyně představenstva [jméno] [příjmení] rezignaci na své funkce i členství v představenstvu BD ke dni 31. 5. 2018, kterou následně podali též písemně. Dle svědecké výpovědi [jméno] [příjmení] tuto rezignaci nevzal zpět, avšak fakticky funkci předsedy představenstva BD nadále vykonával a jednal za žalovaného ve všech záležitostech do 9. 7. 2019. Schůzi následovala emailová korespondence žalobkyně s BD zastoupeným [jméno] [příjmení] z 17. 7. 2018, ve které žalobkyně k dotazu p. [příjmení] sdělila pro případ využití jejích služeb při vzniku SVJ cenu služeb ve výši 2.000 Kč za bytovou jednotku (prohlášení) a 6.050 Kč (stanovy SVJ), které odpovídají ceníku žalobkyně (viz. čl. 53), a dále emailová korespondence žalobkyně s [jméno] [příjmení] z 9. až 13. 10. 2018, ve které byly řešeny připomínky [anonymizováno] [jméno] [jméno] k postupu při zamýšleném procesu vzniku SVJ. Ze zápisu členské schůze BD z 27. 11. 2018 vypracovaného [jméno] [příjmení] dne 25. 1. 2019, soud zjistil, že na této schůzi byli členové BD informováni o výsledku předchozího„ neformálního“ hlasování„ per rollam“, kterým členové BD odsouhlasili zahájení oficiálního řízení ke vzniku SVJ s tím, že členům BD byl předložen oficiální návrh usnesení o vymezení jednotek v domě, rozdělení vlastnického práva k nemovitostem a prodej vzniklých jednotek do vlastnictví nájemců jednotlivých bytů spolu s oficiálním hlasovacím lístkem pro hlasování„ per rollam“, přičemž oba dokumenty byly připraveny [anonymizováno] [celé jméno žalobkyně], když v následném hlasování„ per rollam“ 20 z 23 členů hlasovali„ pro“. Na schůzi vystupoval p. [jméno] [příjmení] jako předseda představenstva s upozorněním, že ke dni 31. 5. 2018 podali rezignaci na své funkce předseda představenstva [jméno] [příjmení] i místopředsedkyně [jméno] [příjmení]. Bylo konstatováno, že za tyto dva členy představenstva by si měla členská schůze navrhnout a zvolit nové členy, avšak nikdo z přítomných neprojevil zájem, a proto se o radu, jak postupovat dále, obrátí vedení současného představenstva na [anonymizováno] [celé jméno žalobkyně]. Ze svědecké výpovědi stávající předsedkyně představenstva [příjmení] [jméno] [příjmení] (současně členky bývalého představenstva) a svědecké výpovědi stávající místopředsedkyně představenstva [příjmení] [jméno] [příjmení] soud zjistil, že [jméno] [příjmení] i po své rezignaci k 31. 5. 2018 dál jednal za žalovaného a spravoval jeho záležitostí, přičemž od členské schůze, kde rezignoval, proběhly ještě další minimálně dvě členské schůze, kde nedošlo k volbě nového představenstva. Nikdo jednání p. [příjmení] za žalovaného nesporoval. Členové BD neměli vůli jít proti p. [příjmení], jednání členských schůzí byla vyhrocená. V době po jeho rezignaci, tj. od 31. 5. 2018 do 9. 7. 2019 (vznik funkcí členů nového představenstva BD) došlo k rekonstrukci sklepních kójí, kdy p. [příjmení] uzavřel dne 18. 4. 2019 smlouvu o dílo na rekonstrukci a zaplatil zálohu. Po dokončení díla nové představenstvo BD doplatilo zbytek ceny za dílo. Výše uvedené v podstatě potvrdil ve své výpovědi svědek [jméno] [příjmení], bývalý předseda představenstva BD, přičemž ze svědeckých výpovědí taktéž vyplynulo, že vztahy bývalého a současného vedení BD jsou značně napjaté a obě strany se vzájemně viní z vyhrocení situace na členských schůzích a napjatých vztahů v rámci BD. Dle výpovědi [jméno] [příjmení] jeho rezignace na členské schůzi dne 29. 5. 2018 byla okamžitým výsledkem vypjaté situace na členské schůzi, avšak fakticky výkon funkce ukončit nemohl, neboť ji nikdo jiný vykonávat nechtěl, proto se dohodli s pí. [příjmení] (místopředsedkyní představenstva BD, která rezignovala s ním), že v práci v představenstvu budou pokračovat po nezbytnou dobu, tedy do doby zvolení nového vedení, přičemž svou činnost svědek dále konzultoval s [anonymizováno] [celé jméno žalobkyně]. Ke zvolení nového představenstva však nedošlo, ačkoli členských schůzí BD bylo následně několik. Svědek proto nadále jednal s bankami, dodavateli energií atd., neboť byl jako předseda představenstva BD nadále zapsán v obchodním rejstříku, a proto se s kýmkoli jiným tyto instituce odmítaly bavit. Následně se i s pí. [příjmení] poradili o možnosti faktického ukončení funkcí v představenstvu v BD s JUDr. [celé jméno žalobkyně] a na základě jejího doporučení svědek svolal schůzi představenstva BD a tam předal agendu pí [příjmení] a následně na základě toho došlo k jeho výmazu coby předsedy představenstva BD z obchodního rejstříku. S žalobkyní [příjmení] dle svědka spolupracovalo dlouhodobě (cca 20let) a její služby byly vždy perfektní. Svědek k případnému vzniku SVJ inicioval setkání tehdejšího představenstva BD u žalobkyně, kde bylo dohodnuto, že vypracuje stanovy SVJ a prohlášení vlastníka. Setkání se účastnila i stávající předsedkyně (tehdejší členka) představenstva BD. Z emailové korespondence žalobkyně a p. [jméno] [příjmení] z 8. 2. 2019, 9. 6. 2019, 25. 6. 2019 vyplývá poskytování žalobkyní tvrzených právních služeb. Z emailu [jméno] [příjmení] žalobkyni z 2. 7. 2019 soud zjistil, že tento konzultoval s žalobkyní možnost řádného ukončení funkce stávajícího představenstva tak, aby v důsledku něho nedošlo k poškození [příjmení] (možnému vzniku finančních sankcí pro BD) a taktéž přeposlal žalobkyni připomínky [anonymizováno] [jméno] [jméno] k návrhu dokumentů zpracovanému žalobkyní pro účely vzniku SVJ, na které žalobkyně dopověděla emailem z 8. 7. 2019. Z faktury [číslo] soud zjistil, že žalobkyně vyúčtovala žalované právní služby poskytnuté ve věci„ přípravy přeměny družstevního vlastnictví budovy na vlastnictví jednotek“: konzultace a příprava podkladů za 2 hodiny po 1.000 Kč + DPH, zpracování návrhu prohlášení se vznikem 24 jednotek po 2.000 Kč (již s DPH) a zpracování návrhu stanov SVJ 5.000 Kč + DPH fakturou [číslo] ze dne 13. 8. 2019 splatnou dne 28. 8. 201 na celkovou částku 56.470 Kč s DPH (DPH činí 9.801 Kč), která byla zaslána žalovanému obyčejnou poštou dne 15. 8. 2019 (viz. email z 11. 10. 2019 čl. 63). Žalovaný neuhradil fakturu ve lhůtě splatnosti, proto jej žalobkyně o zaplacení upomenula emailem z 10. 10. 2019 (čl. 11), na který žalovaný reagoval (zastoupen [jméno] [příjmení], coby předsedkyní představenstva BD) žádostí o zaslání kopie faktury k prověření, čemuž žalobkyně vyhověla. Žalovaný v emailu z 11. 10. 2019 (čl. 10) uvedl, že fakturu interně prověří a připraví k proplacení, když při předání všech dokumentů p. [příjmení] neobdrželo nové představenstvo informaci, že má dojít k fakturaci ze strany žalobkyně. Z emailové korespondence svědků [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] z 25. 10. 2019 a 26. 10. 2019 vyplývá, že p. [příjmení] k jejímu dotazu pí. [příjmení] informoval, že pokud [anonymizováno] [celé jméno žalobkyně] vyúčtovala BD nějakou vyšší částku, pak může jít jedině o vyúčtování za služby spojené se vznikem SVJ, přičemž v tomto emailu p. [příjmení] současně konstatuje, že pí [příjmení] byla přítomna jednání s JUDr. [celé jméno žalobkyně], kde bylo řečeno, že povinnost zaplatit za poskytnuté služby by BD mělo i v případě, že by nakonec SVJ nevzniklo a jednalo by se v řádu o desetitisíce korun. Na schůzce žalobkyně s novým představenstvem žalovaného dne 18. 11. 2019 se dle svědecké výpovědi [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení] a účastnické výpovědi žalobkyně řešila předmětná faktura žalobkyně s výsledkem, že žalovaný zaplatí prozatím částku odpovídající již žalobkyní odvedenému DPH. Z následné emailové korespondence účastníků je patrný rozpor mezi účastníky ohledně výkladu výsledku jednání z 18. 11. 2019, kdy žalovaný výsledek těchto jednání v kombinaci s emailem žalobkyně z 20. 11. 2019 ve znění:„ Dle dohody potvrzuji částečné plnění na fakturu č. 2019 [číslo] a dále, jak jsem slíbila, potvrzuji touto formou, že řešení úhrady zbývající části faktury odkládáme do doby, kdy bude po změnách ve vedení Vašeho BD rozhodnuto o dalším postupu ve věci„ přeměny“ družstevního vlastnictví bytů na spoluvlastnictví bytové“ vykládá tak, že bylo sjednáno, že žalovaný doplatí zbytek fakturované částky jedině v případě, že se rozhodne pro vznik SVJ a tudíž žalobkyní zpracované podklady využije. Žalobkyně pak dle této korespondence vykládá ujednání účastníků na schůzce tak, že žalovanému (resp. jeho novému představenstvu) byl poskytnut dodatečný časový prostor pro seznámení se s podklady a rozhodnutí o dalším postupu, tedy nebyla sjednána žádná odkládací podmínka pro úhradu faktury. Dle nesporného tvrzení účastníků žalovaný dne 20. 11. 2019 uhradil žalobkyni na fakturu částku 12.000 Kč, která měla dle tvrzení žalovaného představovat úhradu DPH dle dohody z 18. 11. 2019 a konzultaci při schůzce ze dne 25. 10. 2018.

5. Dle § 59 odst. 5 zákona č. 90/2012 Sb. o obchodních korporacích ve znění účinném do 31. 12. 2020 člen orgánu obchodní korporace může ze své funkce odstoupit. Nesmí tak však učinit v době, která je pro obchodní korporaci nevhodná. Neurčuje-li společenská smlouva nebo smlouva o výkonu funkce jinak, oznámí odstupující člen své odstoupení orgánu, který jej zvolil, a jeho funkce končí uplynutím jednoho měsíce od doručení tohoto oznámení, neschválí-li příslušný orgán obchodní korporace na žádost odstupujícího jiný okamžik zániku funkce. Dle § 163 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen o. z.) statutárnímu orgánu náleží veškerá působnost, kterou zakladatelské právní jednání, zákon nebo rozhodnutí orgánu veřejné moci nesvěří jinému orgánu právnické osoby. Dle § 164 odst. 1 o. z. člen statutárního orgánu může zastupovat právnickou osobu ve všech záležitostech. Dle § 440 odst. 1 o.z. překročil-li zástupce zástupčí oprávnění, zavazuje právní jednání zastoupeného, pokud překročení schválí bez zbytečného odkladu. To platí i v případě, kdy za jiného právně jedná osoba, která k tomu není oprávněna. Dle § 121 odst. 1 o.z. proti osobě, která právně jedná důvěřujíc údaji zapsanému do veřejného rejstříku, nemá ten, jehož se zápis týká, právo namítnout, že zápis neodpovídá skutečnosti (shodně též § 8 odst. 1 zákona č. 304/2013 Sb., o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob a o evidenci svěřenských fondů) Dle § 2054 odst. 2 o.z. plní-li dlužník dluh zčásti, má částečné plnění účinky uznání zbytku dluhu, lze-li z okolností usoudit, že tímto plněním dlužník uznal i zbytek dluhu. Na základě výše uvedeného soud dospěl k závěru, že nárok žalobkyně je důvodný.

6. Žalobkyně uzavřela s žalovaným ústní formou smlouvu na poskytnutí právních služeb, které žalovanému poskytla a vyúčtovala v souladu se smluvním ujednáním účastníků a ceníkem žalobkyně. Za žalovaného o uzavření smlouvy a v době poskytování právních služeb jednal [jméno] [příjmení] coby předseda představenstva žalovaného zapsaný v obchodním rejstříku, a to, jak vyplynulo z provedeného dokazování, minimálně s vědomím tehdejší členky a současné předsedkyně představenstva [příjmení] [jméno] [příjmení]. [jméno] [příjmení] na členské schůzi žalovaného dne 29. 5. 2018 oznámil svoji rezignaci na funkci a stanovil datum ukončení funkce i členství v představenstvu ke dni 31. 5. 2018. Z výpovědí svědků a zápisů z členských schůzí BD z 29. 5. 2018 a 27. 11. 2018 však vyplynulo, že i když mezi některými členy BD a předsedou představenstva BD p. [příjmení] panovaly napjaté vztahy a výkon jeho funkce byl napadán, nebylo dlouhodobě zvoleno nové představenstvo (resp. předseda a místopředseda), a to za situace, kdy byl z výrazně většinové vůle členů BD (odhlasováno členskou schůzí) v běhu proces přípravy vzniku SVJ a dále rekonstrukce domu (sklepních kójí). Tedy dle názoru soudu šlo o dobu nevhodnou k odstoupení z funkce ve smyslu § 59 odst. 5 zákona č. 90/2012 Sb. o obchodních korporacích. S tímto sice judikatura NS ČR nespojuje sankci neplatnosti odstoupení, ale možné porušení povinnosti péče řádného hospodáře a s tím spojené možné následky pro p. [příjmení], čehož si byl [jméno] [příjmení] dle provedeného dokazování vědom, a proto ve výkonu funkce předsedy představenstva BD fakticky pokračoval. K tomu viz. usnesení NS ČR sp. zn. 27 Cdo 3367/2018,„ Porušení zákazu odstoupit z funkce člena (voleného) orgánu obchodní korporace v době pro korporaci nevhodné je porušením povinnosti péče řádného hospodáře, a zásadně má proto za následek vznik povinnosti k náhradě újmy vzniklé odstoupením v nevhodné době. Smysl a účel zákazu odstoupit v nevhodnou dobu (zásadně) nevyžaduje, aby právní jednání (odstoupení) učiněné v rozporu s tímto zákazem bylo neplatné. Odstoupí-li člen (voleného) orgánu obchodní korporace ze své funkce, je zřejmé, že (přinejmenším implicitně) vycházel z toho, že tak nečiní v době pro obchodní korporaci nevhodné. Ačkoli tedy [jméno] [příjmení] oznámil své odstoupení z funkce předsedy představenstva BD a stanovil datum ukončení funkce i členství v představenstvu ke dni 31. 5. 2018, BD nadále zastupoval a spravoval jeho záležitosti jako by k odstoupení nedošlo, a to s vědomím členů BD. Současně bylo prokázáno, že žalobkyně byla informována minimálně o výsledku prvního„ neformálního“ hlasování, kterým byl schválen výraznou většinou vznik SVJ s právní podporou žalobkyně a následně byly žalobkyni zasílány připomínky a dotazy k jí zpracovaným podkladům ke vzniku SVJ, které pocházely i od členů BD odlišných od [jméno] [příjmení], tedy neměla důvod k pochybnostem o tom, že příprava vzniku SVJ s její právní podporou je vůlí žalovaného (resp. jeho členů). Současně jí byla známa skutečnost, že [jméno] [příjmení] funkci předsedy představenstva žalovaného nadále fakticky vykonává a žalovaného navenek zastupuje a ze stavu zápisu v obchodním rejstříku nevyplývalo, že by došlo k zvolení nového představenstva BD. Z výše uvedeného má soud za to, že žalobkyně byla v dobré víře v to, že [jméno] [příjmení] je oprávněn jednat s žalobkyní za žalovaného ve věci vzniku SVJ za právní podpory žalobkyně. Současně i pro případ, že by žalobkyně nebyla v dobré víře v existenci oprávnění [jméno] [příjmení] jednat za žalovaného, zcela jistě došlo ke schválení tohoto jeho jednání, když na členské schůzi BD dne 27. 11. 2018, resp. v následném„ řádném“ hlasování„ per rollam“ došlo k opakovanému schválení procesu vzniku SVJ za právní podpory [anonymizováno] [celé jméno žalobkyně] (která zpracovávala podklady mimo jiné i pro toto hlasování). K tomu viz. rozsudek NS ČR ze dne 13. 1. 2021 sp. zn. 21 Cdo 1892/2020:„ Z negativní stránky principu materiální publicity veřejných rejstříků (§ 8 odst. 1 z. v. r.) se podává, že má-li obchodní korporace určitý údaj zapsaný v obchodním rejstříku, je jím vázána, i kdyby neodpovídal skutečnosti, ledaže by dotčená třetí osoba nebyla v dobré víře. Dojde-li k zániku funkce jednatele společnosti s ručením omezeným, bude jednání této osoby (byť již není jednatelem společnosti) – za předpokladu dobré víry dotčených třetích osob v její zástupčí oprávnění – zavazovat společnost až do doby, kdy tato osoba (bývalý jednatel) bude z obchodního rejstříku vymazána. Nedostatek dobré víry třetí osoby v zástupčí oprávnění takovéto osoby (bývalého jednatele) zastupující společnost s ručením omezeným však vede k tomu, že právní jednání této osoby (bývalého jednatele), které nebylo zastoupeným dodatečně schváleno ve smyslu ustanovení § 440 odst. 1 o. z., společnost s ručením omezeným nezavazuje. V tomto ohledu je třeba též poukázat na ustanovení § 7 o. z., podle něhož se má za to, že ten, kdo jednal určitým způsobem, jednal poctivě a v dobré víře. Nevyplývá-li tedy ze zvláštního ustanovení (popřípadě ze zvláštního právního předpisu) něco jiného, dobrá víra se prostřednictvím této zákonné vyvratitelné právní domněnky presumuje (předpokládá).“ Současně má soud z provedeného dokazování za to, že výsledek jednání účastníků ze dne 18. 11. 2019 nelze vykládat tak, že bylo sjednáno, že žalovaný zaplatí žalobkyni vyfakturovanou částku za poskytnuté právní služby až teprve tehdy, pokud je plně využije (tedy možná nikdy), a to zejména v kontextu s tím, že žalovaný provedl částečnou úhradu této faktury, a to nikoli jen ve výši již žalobkyní odvedeného DPH ve výši 9.801 Kč, ale ve výši 12.000 Kč. Současně dle rozhodnutí NS ČR 33 Odo 780/2001:„ Splatnost závazku nemůže být spojována s odkládací podmínkou, jejímž splněním povinnost plnění teprve vzniká nebo se mění.“ Konečně soud uvádí, že v souladu s §6 odst. 1 a § 8 o.z. nelze poskytnout právní ochranu jednání žalovaného, který účelově uplatňuje na principiálně tutéž situaci (uzavření smlouvy o dílo na rekonstrukci skleních kójí, uzavření smlouvy na poskytnutí právních služeb - za žalovaného bývalým předsedou představenstva [jméno] [příjmení]) účelově„ dvojí metr“ podle toho, zda reálně využil výsledky již odvedené práce či nikoli. Soud proto žalobě vyhověl v plném rozsahu. Nezaplacením ve lhůtě splatnosti faktury se žalovaný ocitl v prodlení, proto soud přiznal žalobkyni též úrok z prodlení ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb., a to ode dne následujícího po datu splatnosti uvedeného na předmětné faktuře, neboť v řízení nebylo prokázáno ujednání o jiném datu splatnosti.

7. Výrok o nákladech řízení se opírá o ust. § 142 odst. 1 o.s.ř. Žalobkyně měla ve věci plný úspěch, a proto jí vzniklo právo na náhradu nákladů řízení. Žalobkyně na nákladech řízení vynaložila 2.224 Kč za zaplacený soudní poplatek. Dále na nákladech řízení náleží žalobkyni paušální náhrada hotových výdajů za 7 úkonů (předžalobní upomínka, žaloba, vyjádření k odporu, 3 x z účast u jednání před soudem – za každé započaté dvě hodiny, písemný závěrečný návrh) po 300 Kč dle § 151 odst. 3 občanského soudního řádu ve spojení s § 1, 3 vyhl. č. 254/2015 Sb. Náklady řízení žalobkyně ve věci jsou proto celkem 4.324 Kč (2.224 + 7 x 300 Kč). S ohledem na výsledek řízení byla žalovanému uložena povinnost nahradit žalobkyní náklady řízení v této výši.

8. Lhůty k plnění byly stanoveny dle § 160 odst. 1 o.s.ř., když soud neshledal důvody pro stanovení lhůt delších.