12 C 107/2017- 289

Rubrum

Okresní soud v Českých Budějovicích rozhodl samosoudkyní JUDr. Evou Veselou ve věci žalobkyně: ; [název žalobkyně], [IČO], se sídlem [adresa], [obec] - [část obce], zastoupené [anonymizováno] [jméno] [příjmení], [anonymizováno], advokátem, se sídlem [adresa], proti; žalované: ; [anonymizováno] [země], [anonymizováno], [IČO], se sídlem [adresa žalované], zastoupené [anonymizováno] [jméno] [příjmení], [příjmení], advokátem, se sídlem [adresa], žaloba o nahrazení projevu vůle, takto:

Výrok

I. Nahrazuje se projev vůle žalované uzavřít se žalobkyní dohodu o vydání následujícího znění: DOHODA O VYDÁNÍ JINÝCH VĚCÍ NEŽ ZEMĚDĚLSKÝCH NEMOVITOSTÍ (dále jen jako„ dohoda) ve smyslu zákona č. 428/2012 Sb., o majetkovém vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi a o změně některých zákonů (dále jen jako„ zákon o majetkovém vyrovnání“) [anonymizována čtyři slova] [obec] [IČO] se sídlem [adresa] za kterou jedná [příjmení]. [anonymizováno] [příjmení] [příjmení], [anonymizována tři slova]) jakožto oprávněná osoba ve smyslu zákona o majetkovém vyrovnání (dále jen„ oprávněná osoba“) a [anonymizováno] [země], [anonymizováno] [IČO] se sídlem [adresa] jakožto povinná osoba ve smyslu zákona o majetkovém vyrovnání (dále jen„ povinná osoba“) Článek 1 Úvodní ustanovení Oprávněná osoba uplatnila svůj nárok ve smyslu zákona o majetkovém vyrovnání výzvou k vydání nemovitých věcí č. j. 3873/2013 ze dne 13. listopadu 2013 doručenou povinné osobě (dále jen jako„ výzva“). Článek 2 Předmět vydání Předmětem vydání dle této dohody je pozemek KN parc. [číslo] [anonymizováno] [katastrální uzemí] (dále jen„ vydávaný pozemek“). Povinná osoba touto dohodou vydává oprávněné osobě vydávaný pozemek a oprávněná osoba vydávaný pozemek přijímá do svého výlučného vlastnictví. Článek 3 Práva a povinnosti související s vydávaným pozemkem Povinná osoba touto dohodou převádí vlastnické právo k vydávanému pozemku a vydává jej oprávněné osobě ve stavu, v jakém se nalézal ke dni doručení výzvy povinné osobě. Povinná osoba prohlašuje, že ke dni uzavření dohody na vydávaném pozemku neváznou žádná zástavní práva ani jiné právní skutečnosti a omezení, které by oprávněnou osobu jakkoli zavazovaly či omezovaly. Povinná osoba prohlašuje, že nemá vůči oprávněné osobě ve vztahu k vydávanému pozemku jiná práva ani povinnosti než ta, která upravuje tato dohoda nebo zákon o majetkovém vyrovnání. Oprávněná osoba prohlašuje, že nemá ve vztahu k vydávanému pozemku vůči povinné osobě jiná práva než ta, která upravuje tato dohoda nebo zákon o majetkovém vyrovnání. Článek 4 Práva a povinnosti související s vydávaným pozemkem Tato dohoda a právní vztahy z ní vyplývající se řídí právním řádem České republiky, zákonem o majetkovém vyrovnání, zákonem č. 89/2012 Sb., občanským zákoníkem, a dalšími právními předpisy v účinném znění. Práva a povinnosti z této dohody přecházejí i na případné právní nástupce účastníků dohody. Souhlas povinné osoby nahrazuje ve smyslu § 10 odst. 4 zákona o majetkovém vyrovnání pravomocný rozsudek soudu.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 66 236 Kč, do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.

Odůvodnění

1. Žalobkyně se svou žalobou došlou soudu dne [datum] domáhala na žalovaném„ vydání pozemku“ KN parc. [číslo] [anonymizováno] [katastrální uzemí] (na výzvu soudu žalobkyně upřesnila, že se domáhá pouze jediného plnění, formulaci soudního výroku ponechává na soudu; viz protokol o jednání na č. listu 255). Svou žalobu odůvodnila tím, že žalobkyně je oprávněnou osobou ve smyslu ustanovení § 3 písm. b) zákona č. 428/2012 Sb., o majetkovém vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi a o změně některých zákonů (dále jen„ ZMV“). Dne [datum] dle § 10 odst. 1 ZMV odeslala žalobkyně výzvu k vydání nemovitých věcí [číslo jednací] žalované, v rámci které uplatnila i nárok na vydání pozemku PK parc. [číslo] zapsaného v knihovní vložce [číslo] desek zemských, k. ú. [obec] (dále jen„ předmětný pozemek“). Žalovaná se žalobkyní dohodu o vydání předmětného pozemku neuzavřela. Předmětný pozemek je věcí, která náležela do původního majetku registrovaných církví a náboženských společností, když tato skutečnost vyplývá z knihovní vložky [číslo] desek zemských, k. ú. [obec]. Předmětný pozemek se stal v rozhodném období předmětem majetkové křivdy utrpěné v důsledku některých skutečností uvedených v § 5 ZMV. Majetkovou křivdu spatřuje žalobkyně v tom, že předmětný pozemek jí byl odejmut československým státem postupem dle zákona č. 142/1947 Sb., o revizi první pozemkové reformy, když to dokládá mimo jiné Soupis majetku podléhajícího revizi podle zákona ze dne 11. 7. 1947, č. 142 Sb. o revisi první pozemkové. Aplikaci uvedeného zákona vůči právnímu předchůdci žalobkyně dokládá též samotná knihovní vložka [číslo] desek zemských. Za takto odňatý předmětný pozemek nebyla žalobkyni ani jejímu právnímu předchůdci vyplacena finanční náhrada. To dokazuje rešerše Národního archivu – Národní archiv a naplňování zákona o„ majetkovém vyrovnání státu a církví“. Splnění podmínky spáchání majetkové křivdy ve vztahu k majetku zapsanému na totožné knihovní vložce desek zemských bylo prokázáno již v řízení před [anonymizována čtyři slova] [územní celek]. Správní orgán rozhodl o vydání zemědělských nemovitostí z této knihovní vložky postupem podle § 9 ZMV. Učinil tak svým rozhodnutím č. j. [číslo] [spisová značka] [anonymizována dvě slova] [datum rozhodnutí]. Majetkovou křivdu v rozhodném období utrpěl subjekt [anonymizována dvě slova] [anonymizováno], což vyplývá z knihovní vložky desky zemské, kde je tento subjekt uveden jako vlastník předmětných pozemků. Žalobkyně je právní nástupkyní subjektu [anonymizována dvě slova] [anonymizováno], jak doložila již ve výzvě k vydání rozhodnutím o sloučení církevních právnických osob ze dne [datum rozhodnutí] [číslo jednací]. Žalobkyně dovozuje včasnost podání žaloby z té skutečnosti, že výzva k vydání byla žalované odeslána dne [datum], lhůta pro podání žaloby ve smyslu ustanovení § 10 odst. 4 ZMV je tak zachována. Dále žalobkyně k námitkám žalované uvedla, že ke konfiskaci nemohlo dojít na základě vyhlášky Okresní správní komise v [obec] [číslo] z [datum] ani dle dalších listin předložených žalovanou, neboť žalovaná nepředložila jediný dokument, kde by byly domněle„ konfiskované“ nemovitosti konkretizovány tak, aby dostatečně určitě identifikovaly„ konfiskované“ nemovitosti. Současně žalovaná nepředložila jediný dokument, ze kterého by jakkoliv vyplývalo, že by se„ konfiskace“ měla týkat předmětné nemovitosti. Pokud jde o vyhlášku Okresní správní komise v [obec] [číslo] pokládá ji žalobkyně za akt nicotní, který nebyl žalobkyni doručen, a tak nenabyl právní moci ani vykonatelnosti. Sám správní orgán v odůvodnění svého rozhodnutí č. j. [číslo] [spisová značka] ze dne [datum rozhodnutí] uvádí, že v archivech nebyla nalezena žádná listina, která by nasvědčovala tomu, že pozemek právní předchůdkyně žalobkyně byl konfiskován na základě dekretu č. 12/ 1945 Sb. Tímto rozhodnutím bylo rozhodnuto o zamítnutí návrhu oprávněné osoby na vydání pozemku KN parc. [číslo] [anonymizováno] [katastrální uzemí], když se jedná o postup dle § 9 odst. 6 ZMV, kdy Státní pozemkový úřad nemá pravomoc rozhodovat ve správním řízení o nezemědělských nemovitostech – zjistí-li, že se jedná o nezemědělskou nemovitost, návrh zamítne. Vzhledem k tomu, že žalovaná se žalobkyní neuzavřela dohodu o vydání předmětné nemovitosti, musela postupovat dle § 10 odst. 4 ZMV a obrátit se na příslušný okresní soud, aby nahradil chybějící projev vůle povinné osoby, a to právě žalobkyně činí touto žalobou. Dále žalobkyně uváděla, že stát s ní ještě v roce 1948 zacházel jako s vlastnicí majetku a postupoval vůči ní podle zákona o revizi pozemkové reformy, např. Ministerstvo zemědělství [datum] žádalo u Krajského civilního soudu v [obec] zápis poznámky zamýšleného převzetí v případě majetku vedeného na desce zemské [číslo]. Nelze tak tvrdit, že žalobkyně přišla o své vlastnické právo v předmětné nemovitosti již před začátkem rozhodného období, jestliže orgány totalitního státu vlastnické právo žalobkyně po čas rozhodného období uznávali ve své rozhodovací činnosti. Dále žalobkyně poukazovala na právní nemožnost konfiskace majetku dle dekretu č. 12/ 1945, neboť tento nepřipouštěl konfiskaci majetku církevních subjektů veřejného práva. V průběhu řízení dále žalobkyně poukazovala na nález Ústavního soudu ze dne [datum] sp. zn. II. ÚS 1920/20, kterým Ústavní soud vyhověl ústavní stížnosti žalobkyně a popřel účinky konfiskace dle dektru č. 12/ 1945 Sb. ve vztahu k historickému majetku žalobkyně a vyslovil se pro jeho vydání žalobkyni postupem podle ZMV s poukazem, že konfiskační vyhláška Okresní správní komise v [obec] ze dne [datum] nebyla provedena.

2. Žalovaná navrhovala zamítnutí žaloby v celém rozsahu. Poukazovala na to, že u [název soudu] je veden soudní spor pod sp. zn. [spisová značka], jehož předmětem je nemovitost PK parc. [číslo] (KN parc. [číslo]) [anonymizováno] [katastrální uzemí]. Žalovaná se ztotožňuje s rozhodnutím SPU sp. zn. [číslo] č. j. [číslo] [spisová značka] ze dne [datum rozhodnutí], kdy má za to, že je naplněna překážka vydání majetku podle ustanovení § 8 odst. 1 písm. h) ZMV. Předmětný pozemek je nezemědělskou nemovitostí a jeho vydání brání skutečnost, že věc byla konfiskována podle dekretu prezidenta republiky č. 12/ 1945 Sb. Žalovaná vyhodnotila výzvu žalobkyně o vydání jako nedůvodnou a neuzavřela se žalobkyní dohodu o vydání předmětného pozemku, když vycházela z archivních listin: kopie zemských desek [číslo] pro k. ú. [obec], [anonymizována dvě slova] [obec], [anonymizováno] uvedeno a přeškrtnuto„ [anonymizováno]“; vyhlášky [číslo] ze dne [datum] vydaná Okresní správní komisí v [obec], kde pod běžným [číslo] je uvedeno [anonymizována dvě slova] s uvedením, že uvedeným osobám byl zemědělský majetek konfiskován dle výše uvedeného dekretu č. 12/ 1945 Sb., vyhláška vyvěšena dne [datum], sejmuta [datum]; protokolu ze dne [datum] o převzetí veškerého kostelního a farního majetku kostelu [anonymizováno]. [jméno] v [obec] s příslušenstvím podle inventáře; [příjmení] národního výboru v [obec] [číslo] z roku 1947 ze dne [datum], věc: Příděl pozemků z konfiskátu; Vyvlastnění pozemku pro [územní celek] ze dne [datum], [územní celek] žádá o přidělení naznačených pozemků do svého vlastnictví v bodu 1 z pozemku zkonfiskovaných bodu 4 z pozemku [anonymizováno] v [obec]; Státní obvodová úřadovna pro pozemkovou reformu ze dne [datum] a Ministerstvo zemědělství č. [číslo] [rok] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] vlastník [anonymizováno] [obec] státem dle č. 142/ 1947 Sb. Žalovaná dále poukazovala na nález Ústavního soudu IV. ÚS 89/94, podle kterého přechod majetku nastal při konfiskacích bez ohledu na intabulační princip. Nález dále zmiňuje předpoklad, že pokud došlo ke konfiskaci části majetku podle dekretu prezidenta republiky č. 12/ 1945 Sb. nebo podle dekretu 108/ 1945 Sb., došlo ke kategorizaci původního vlastníka natolik, že došlo k přechodu majetku ex lege na stát i u toho majetku, kde tato rozhodnutí k části majetku nebyla vydána, nebo nebyla zapsána v pozemkové knize. Z tohoto nálezu tak vyplývá jasný závěr o konfiskaci celého majetku v případech, kdy byla konkrétní osobě konfiskována část majetku. Pokud žalobkyně poukazuje na postup státních orgánů vůči žalobkyni dle zákona č. 142/1947 Sb., tak tyto úkony neměly žádné relevantní právní účinky, neboť v té době již byl majetek ve vlastnictví československého státu na základě právoplatné konfiskace dle dekretu č. 12/ 1945 Sb. Žalovaná dále namítala, že nebyly naplněny základní zákonné podmínky pro vydání majetku, a to že žalobkyně není oprávněnou osobou ve smyslu ust. § 3 ZMV, není zde majetková křivda dle ust. § 5 ZMV a je naplněna překážka vydání ustanovení § 8 odst. 1 písm. h) ZMV. Účinky konfiskace předmětného majetku byly ke dni účinnosti dekretu a nikoli až vydáním konfiskační vyhlášky. Dále žalovaná detailně polemizovala s názorem žalobkyně o nicotnosti konfiskačního aktu vyhlášky Okresní správní komise v [obec] ze dne [datum]. Pokud jde o nález Ústavního soudu II. ÚS 1920/20 vydaný ze dne [datum], tak žalovaná uváděla, že následně ústavní soud vydal dne [datum] usnesení IV. ÚS 1990/20, kterým byla ústavní stížnost žalobkyně odmítnuta a dne [datum] usnesení III. ÚS 1852/20, kterým rovněž byla ústavní stížnost odmítnuta, když v předmětných věcech nalézací soudy dospěly k závěru, že došlo ke konfiskaci dle vyhlášky Okresní správní komise v [obec] ze dne [datum]. Těmito rozhodnutími Ústavního soudu má žalovaná za to, že byl nález Ústavního soudu II. ÚS 1920/20 ze dne [datum] překonán.

3. Usnesením Okresního soudu v Českých Budějovicích ze dne [datum rozhodnutí] č. j. [číslo jednací] bylo řízení přerušeno do pravomocného řízení vedeného u Krajského soudu v Českých Budějovicích pod sp. zn. [spisová značka] (právní moc [datum rozhodnutí]). Usnesením Okresního soudu v Českých Budějovicích ze dne [datum rozhodnutí] č. j. [číslo jednací] pak bylo rozhodnuto o pokračování v řízení (právní moc [datum]).

4. Na základě provedeného dokazování soud zjistil tento skutkový stav:

5. Pokud jde o postup žalobkyně při uplatnění restitučního nároku, o postup žalované, o právní nástupnictví žalobkyně po knihovním vlastníku pozemku a o jejím zápisu v rejstříku Ministerstva kultury ČR, identifikaci parcely KN a původní parcely PK a že předmětný pozemek byl zapsaný v pozemkové knize pro vlastníka [anonymizována tři slova], tyto skutečnosti účastníci nezpochybňovali a rovněž vyplývají z provedených listinných důkazů.

6. Z vyhlášky Okresní správní komise v [obec] ze dne [datum] bylo zjištěno, že tento orgán označil podle § 1 odst. 1 dekretu presidenta republiky ze dne 20. července 1945 čís. 12 Sb. o konfiskaci a urychleném rozdělení zemědělského majetku Němců, Maďarů, jakož i zrádců a nepřátel českého a slovenského národa za osoby německé – maďarské národnosti v obci [anonymizováno], vedle několika desítek fyzických osob, pod běžným [číslo] v kolonce„ Jméno a příjmení“ Děkanství a v kolonce„ Byt (přesná adresa)“ [anonymizováno]. Z textu dokumentu vyplývá dále, že tam označeným osobám byl zemědělský majetek podle dekretu zkonfiskován pro účely pozemkové reformy. Jmenované osoby, pokud se aktivně zúčastnily boje za zachování celistvosti a osvobození Československé republiky, uplatnit podle § 1 odst. 2 cit. Dekretu nárok, aby jim zemědělský majetek nebyl zkonfiskován. Nárok na výjimku mohou uplatnit u Okresní správní komise v [obec] do 15 dnů od vyvěšení vyhlášky. Vyhláška byla vyvěšena [datum], sejmuta dne [datum], je opatřena razítkem Místní správní komise [anonymizováno] a Okresní správní komise v [obec], dvěma ručně psanými nečitelnými podpisy u předtištěného textu„ Předseda okresní správní komise“ a dalším ručně psaným nečitelným podpisem u razítka Místní správní komise [anonymizováno].

7. Rozhodnutím Ministerstva zemědělství v [obec] [číslo jednací] z [datum rozhodnutí] bylo rozhodnuto o revizi první pozemkové reformy ve vztahu k [anonymizováno] v [obec] podle zákona č. 142/1947 Sb., jímž byly zčásti zrušeny dřívější rozhodnutí Státního pozemkového úřadu o propuštění ze záboru nemovitostí postižených v rámci první pozemkové reformy a rozhodnutí, jimiž byl některý majetek původnímu vlastníku ponechán, čímž se staly opět zabranými a předmětem rozhodování podle zákona č. 142/1947 Sb. a zároveň bylo rozhodnuto o jejich vyvlastnění. Dopisem téhož ministerstva ze dne [datum] byla dána [anonymizováno] v [obec] výpověď z hospodaření na nemovitostech. Přídělovou listinou ze dne [datum] rozhodlo Ministerstvo zemědělství o přídělu pozemků [anonymizováno] státnímu podniku určenému k hospodaření na nich.

8. Z knihovní vložky [číslo] desk zemských, včetně úředně ověřeného překladu do českého jazyka, z úvodní strany bylo zjištěno, že nese označení„ [anonymizováno]“,„ [anonymizována čtyři slova]“. V levém horním rohu je přeškrtnutý nápis„ [anonymizováno]“. V části B pod položkou 1 je jako zápis o vložení vlastnického práva pro [anonymizováno] v [obec] (v německém jazyce„ [anonymizována tři slova]“).

9. Rozhodnutím Státního pozemkového úřadu, Krajského pozemkového úřadu pro Jihočeský kraj ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo] [spisová značka], je prokázáno, že bylo rozhodováno o zemědělských nemovitostech z původního vlastnictví [anonymizováno 8 slov], na jejichž vydání uplatnila nárok žalobkyně, coby právní nástupkyně těchto subjektů. Správní orgán zamítl návrh oprávněné osoby – žalobkyně - na vydání předmětného pozemku. Řízení bylo zahájeno na základě návrhu, podaného dne [datum], podle § 9 odst. 6 ZMV na vydání zemědělských nemovitostí oprávněnou osobou – žalobkyní, která jako povinnou osobu označila [anonymizována tři slova] – žalovanou, kterou již předtím, dne [datum], vyzvala výzvou k vydání této nemovitosti. Ve správním řízení bylo prokázáno, že původním vlastníkem tohoto pozemku bylo [anonymizována tři slova], jak bylo zapsáno v knihovní vložce [číslo] zemských desek pro k. ú. [obec]. Podle rozhodnutí o sloučení církevních právnických osob, [číslo jednací], ze dne [datum rozhodnutí], je žalobce totožným subjektem s původním vlastníkem nárokovaného majetku. Na podnět povinné osoby se správní orgán zaobíral otázkou konfiskace ve vztahu ke konfiskační vyhlášce Okresní správní komise v [obec], kdy dovodil, že je nutno přihlížet k historickým souvislostem. Obce, v nichž byl nemovitý majetek žalobce, se nacházely v pohraniční oblasti, kde žilo německé obyvatelstvo, jehož deportace z [obec] probíhala v letech 1945 až 1946. Podklady pro vysídlení a pro propadnutí jejich majetku byly dekrety prezidenta republiky. Vyhláška jmenovala fyzické osoby a mezi nimi i další subjekty jako [anonymizováno] [obec], dočasné držitele některých domů a [anonymizována dvě slova]. V archivech však nebyla nalezena žádná listina, která by svědčila o konfiskaci majetku právního předchůdce žalobce či o vystavení konfiskačního výměru na něj, naopak shromážděné listiny mapují podrobně postup tehdejších správních orgánů v rámci řízení podle zákonů č. 142/1947 Sb. a 46/1948 Sb., jakož i o následném přídělovém řízení v oblasti, do něhož byl zahrnut nemovitý majetek zkonfiskovaný německému obyvatelstvu, církevní majetek získaný státem na základě zákona o revizi pozemkové reformy a majetek dalších subjektů v obci. Majetek právního předchůdce žalobce přešel do vlastnictví státu na základě řízení podle zákona č. 142/1947 Sb. a 46/1946 Sb. podle výměru Ministerstva zemědělství, [číslo jednací], ze dne [datum rozhodnutí], adresovaného [anonymizováno] v [obec], jímž bylo rozhodnuto o vyvlastnění jejich nemovitostí ležících ve správních okresech [obec] ve prospěch státu, čímž je naplněna majetková křivda podle § 5 písm. a) ZMVC, jelikož zároveň nebyly dohledány žádné doklady o poskytnutí náhrady. Uvedení„ [anonymizováno]“ ve vyhlášce Okresní správní komise v [obec] bylo nedopatřením způsobeným chaosem a zmatky provázejícími poválečnou dobu. Tento závěr správní orgán opřel i o listinu ze dne [datum] vydanou Ministerstvem zemědělství v [obec], která aplikaci dekretu prezidenta republiky na církevní majetek mající charakter veřejného práva přímo vyloučila. Na základě sdělení povinné osoby ze dne [datum], že pozemek není zemědělským majetkem ve smyslu § 2 písm. b) ZMV dospěl správní orgán k závěru, že pozemek není zemědělskou nemovitostí, návrh na jeho vydání zamítl a odkázal oprávněnou osobu - žalobkyni na postup podle § 10 odst. 4 ZMV.

10. Soubor listin předložených účastnicí k otázce vzniku a historického vývoje českokrumlovského arciděkanství a jeho označování v různých historických obdobích - článek na [webová adresa]„ [anonymizována tři slova] [obec]“, [anonymizováno]„ [obec] [anonymizována tři slova] [anonymizována tři slova] [anonymizováno] [obec]“, [anonymizováno]„ [anonymizována tři slova] [anonymizována tři slova] [anonymizováno] [číslo] [anonymizováno] [rok]“, [anonymizována tři slova] [jméno] [příjmení], [anonymizováno] [anonymizováno]„ [anonymizováno] [anonymizováno]“ [anonymizována tři slova] [anonymizováno] [anonymizováno] [webová adresa]) [anonymizována tři slova] [anonymizováno] [anonymizováno] od jejího vzniku, včetně změn jejího názvu, kdy pro označení byly používány výrazy používány [anonymizována čtyři slova].

11. Z rozhodnutí o sloučení církevních právnických osob dle kán. 121 CIC ze dne [datum] bylo zjištěno, že církevní právnické osoby a) [anonymizováno 19 slov]. [příjmení] byly sloučeny s církevní právnickou osobou [název žalobkyně] jako nástupnickou církevní právnickou osobou. Tímto sloučením slučované církevní právnické osoby zanikly bez likvidace a veškerý jejich majetek přešel na nástupnickou právnickou osobu - žalobkyni.

12. Z části knihy narozených a zemřelých [anonymizováno] [obec] za období od [datum] – [anonymizována dvě slova] [rok] [anonymizována dvě slova] [rok] – je zjištěno, že byly činěny zápisy o křtech nově narozených dětí, které v některých dnech prováděl [anonymizováno] [příjmení] [příjmení] a zápisy o úmrtích. [anonymizováno] [obec] v letech [rok] – [rok] korespondovala v různých věcech s tehdejšími orgány státní správy (Místním národním výborem v [obec], Okresním finančním ředitelstvím, Berní správou v [obec] atd.).

13. Z [webová adresa] bylo zjištěno, že podle tohoto mapového portálu se [územní celek] nenacházela v okrese [obec].

14. Podle § 3 písm. b) ZMV je oprávněnou osobou právnická osoba zřízená nebo založená jako součást registrované církve a náboženské společnosti za podmínky, že v rozhodném období utrpěla tato osoba nebo její právní předchůdce majetkovou křivdu v důsledku některé ze skutečností uvedených v § 5. Podle § 4 písm. b) ZMV je povinnou osobou [anonymizováno] [země], [anonymizováno] za podmínky, že tato osoba je oprávněna hospodařit s majetkem státu nebo vykonávat správu majetku státu, který se stal v rozhodném období předmětem majetkové křivdy v důsledku některé ze skutečností uvedených v § 5. Podle § 5 písm. a) ZMV je (mimo jiné) skutečností, v jejíž důsledku došlo v rozhodném období k majetkovým křivdám, odnětí věci bez náhrady postupem podle zákona č. 142/1947 Sb., o revisi první pozemkové reformy, nebo podle zákona č. 46/1948 Sb., o nové pozemkové reformě (trvalé úpravě vlastnictví k zemědělské a lesní půdě). Podle § 8 odst. 1 písm. h) ZMV nelze věc vydat v případě, že se jedná o věc konfiskovanou na základě dekretu prezidenta republiky č. 12/ 1945 Sb., o konfiskaci a urychleném rozdělení zemědělského majetku Němců, Maďarů, jakož i zrádců a nepřátel českého a slovenského národa, nebo dekretu prezidenta republiky č. 108/ 1945 Sb., o konfiskaci nepřátelského majetku a Fondech národní obnovy. Podle § 10 odst. 4 ZMV nedojde-li k uzavření dohody o vydání věci podle odstavce 2 nebo podle § 11, může se oprávněná osoba obrátit ve lhůtě 3 let na soud s návrhem, aby nahradil chybějící projev vůle povinné osoby, jinak její nárok zanikne. Lhůta pro podání návrhu podle věty první počíná běžet marným uplynutím lhůty 6 měsíců stanovené v odstavci 2 nebo v § 11.

15. Z provedených důkazů dospěl soud k závěru, že konfiskace zemědělského majetku právní předchůdkyně žalobkyně na základě dekretu prezidenta republiky č. 12/ 1945 Sb. ještě před rozhodným obdobím prokázána není, neboť o tomto postupu svědčí jediný dokument – výše zmíněná konfiskační vyhláška Okresní správní komise v [obec]. Žádný další dokument ve vztahu ke konfiskaci dohledán nebyl (listiny předložené žalovanou a k důkazu rovněž provedené se netýkají předmětné nemovitosti, ani katastrálního území, v němž se předmětný pozemek nachází, proto je ani soud nezmiňuje ve skutkovém stavu shora). Naopak je shromážděna celá řada listin svědčících o postupu státu podle zákona č. 142/1947 Sb. vůči majetku právní předchůdkyně žalobkyně.

16. Předmětná vyhláška Okresní správní komise v [obec], o niž se žalovaná co do závěru o konfiskaci opírala, je v řízení jediným dokumentem konfiskaci zmiňujícím, byla vydána [datum], vyvěšena [datum] a sejmuta [datum], tedy před počátkem rozhodného období. Soud však dospěl k závěru, že ke konfiskaci majetku nedošlo dle vyhlášky Okresní správní komise v [obec] ze dne [datum], neboť vyhláška nebyla provedena; žádný důkaz nevypovídá o opaku. Oproti tomu proběhl v celé šíři postup podle zákona č. 142/1947 Sb. Stalo se tak navíc v období po [datum], pro něž jsou namístě úvahy o [anonymizována dvě slova] subjektu. Ministerstvo zemědělství označilo rozhodnutím ze dne [datum] předmětné nemovitosti za (ve vztahu k záboru podle zák. č. 215/1919 Sb. o tzv. první pozemkové reformě) zabrané a vyvlastněné. Dopisem téhož ministerstva ze dne [datum] byla dána [anonymizováno] v [obec] výpověď z hospodaření na nemovitostech. Přídělovou listinou ze dne [datum] rozhodlo Ministerstvo zemědělství o přídělu pozemků [anonymizováno] státnímu podniku určenému k hospodařením na nich. V dané věci tedy došlo k odnětí předmětné nemovitosti, včetně jejího převzetí státem, podle zákona č. 142/ 1947 Sb., k čemuž dospěl již správní orgán ve správním řízení. Tím je naplněn důvod majetkové křivdy podle § 5 písm. a) ZMV a jelikož jsou splněny i další předpoklady (prokázáno právní nástupnictví žalobkyně po knihovním vlastníku pozemků a jeho zápis v rejstříku Ministerstva kultury ČR), je žalobkyně oprávněnou osobou ve smyslu § 3 písm. b) ZMV.

17. Soud při posouzení dané záležitosti vycházel ze závěrů obsažených v nálezu Ústavního soudu ze dne [datum] sp. zn. II. ÚS 1920/20, vyhlášeného dne [datum], podle něhož jsou obecné soudy posoudit, zda předmětná nemovitost byla„ účinně konfiskována“, a při vzniklé výjimečné kolizi restituční výluky a restitučního titulu jsou pak obecné soudy povinovány respektem k restitučnímu titulu. Soud dospěl k závěru, že závěry v nálezu obsažené nejsou překonány usneseními Ústavního soudu o odmítnutí ústavních stížností ve věcech sp. zn. IV. ÚS 1990/20 a III. ÚS 1852/20, neboť jejich vydání předchází vyhlášení citovaného nálezu a Ústavní soud z těchto závěru nadále vychází (viz nález Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 1975/20).

18. S ohledem na shora uvedený skutkový stav soud žalobě (podané včas dle ustanovení § 10 odst. 4 ZMV) vyhověl. Soud zformuloval petit v souladu se zněním ust. § 10 odst. 4 ZMV. Soud dospěl k závěru, že předmětný pozemek byl postižen postupem státu podle zákona č. 142/1947 Sb. Tím je naplněn důvod majetkové křivdy podle § 5 písm. a) ZMV a jelikož jsou splněny i další předpoklady (prokázáno právní nástupnictví žalobkyně po knihovním vlastníku pozemků a jeho zápis v rejstříku Ministerstva kultury ČR), je žalobkyně oprávněnou osobou ve smyslu § 3 písm. b) ZMVC. Není zde ani dán výlukový důvod dle § 8 odst. 1 písm. h) ZMV, jak namítala žalovaná. Pokud jde o otázku nezemědělského charakteru předmětného pozemku, tato otázka byla vyřešena v řízení vedeném u Krajského soudu [obec] pod sp. zn. [anonymizováno] [spisová značka]. Žalobkyně nebyla dle § 7 ZMV povinna tvrdit a prokazovat funkční souvislost anebo specifickou účelovou určitost předmětné nemovitosti, neboť není povinnou osobou podle § 4 písm. c) a d) ZMV (viz důvodová zpráva k ZMV). Opačnou argumentaci žalované pokládá soud za ryze účelovou a též rozpornou s jazykovým výkladem ZMV.

19. O náhradě nákladů řízení mezi účastníky bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o. s. ř. a zcela úspěšné žalobkyni bylo přiznáno právo na jejich náhradu v plné výši proti neúspěšné žalované. Při výpočtu náhrady nákladů řízení postupoval soud dle vyhlášky č. 177/1996 Sb. Výše nákladů řízení 66 236 Kč je tvořena odměnou advokáta za 14 úkonů právní služby po 3 100 Kč dle § 7 bodu 5 a § 9 odst. 4 písm. b) cit. vyhl. (za převzetí a přípravu zastoupení, sepis žaloby ze dne [datum], vyjádření ze dne [datum], vyjádření ze dne [datum], vyjádření ze dne [datum], vyjádření ze dne [datum], vyjádření ze dne [datum] a vyjádření ze dne [datum], účast na jednání soudu dne [datum], účast na jednání soudu dne [datum], účast na jednání soudu dne [datum] – 2 úkony, účast na jednání soudu dne [datum] a účast na jednání soudu dne [datum]), dále 14 režijními paušály po 300 Kč dle § 13 cit. vyhl., cestovným ve výši 2 590 Kč (za 5 cest k jednání soudu z [obec] do [obec] a zpět, tj. 10 jízdenek za vlak po 259 Kč), náhradou za promeškaný čas za 50 půlhodin po 100 Kč (10 půlhodin za jednu cestu) dle § 14 cit. vyhl. a 21% DPH dle zák. č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty. Lhůta k plnění vyplývá z ustanovení § 160 odst. 1 o.s.ř.

Poučení