12 C 109/2020-288

Rubrum

Okresní soud v Karlových Varech rozhodl soudcem JUDr. Radomírem Kubelkou ve věci žalobkyně: [osobní údaje žalobkyně] zastoupená advokátem [údaje o zástupci] proti žalované: [osobní údaje žalované] zastoupená advokátem [údaje o zástupci] pro 40.459 Kč s přísl. takto:

Výrok

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 40.459 Kč s úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 40.459 Kč od 22. 11. 2018 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 46.134 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

III. Žalovaná je povinna zaplatit České republice – Okresnímu soudu v Karlových Varech na nákladech řízení částku 1.986,50 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění

1. Žalobce se domáhá na žalované zaplacení částky 40.459 Kč s přísl. s tvrzením, že vykonává právo hospodaření k lesům a ostatnímu movitému a nemovitému majetku ve vlastnictví České republiky, který byl žalobci svěřen k plnění úkolů podle zákona č. 289/1995 Sb. a je oprávněn uplatňovat náhradu za imisní škody vůči tomu, kdo je způsobil podle § 21 odst. 4 zákona č. 289/1995 Sb. a vyhl. Ministerstva zemědělství č. 55/1999 Sb. Žalovaná provozuje velký zdroj znečišťování ovzduší provozem teplárny v [obec] vedený v registru emisí a zdrojů znečišťování ovzduší [příjmení]. V roce 2016 žalovaná vyprodukovala a do ovzduší vypustila 261,878 tun SO2 a 91,282 tun NOx. Tyto emise škodlivě působí na lesní porosty na konkrétním území lesních správ a lesních závodů v České republice. Podíl žalované na škodě je vypočítán na základě depoziční studie zpracované znalcem z oboru čistota ovzduší, výpočty rozptylu emisí, škody způsobené imisemi na lesních porostech. Žalovaná způsobila na lesních porostech imisní škodu ze snížení přírůstku lesního porostu (S7) ve výši 4.816 Kč, škodu ze snížení produkce lesního porostu (S8) ve výši 23.256 Kč, škodu z mimořádných nebo nákladově náročnějších opatření ve výši (S11) 12.387 Kč. Rozpis výše imisních škod je v příloze náhrady škod způsobených imisemi [anonymizováno] [země] [anonymizováno] za rok 2016. Žalobce odkázal na znalecký posudek znalce RNDr. Pavla Hadaše, Ph.D [číslo]. Pokud je o příčinnou souvislost mezi provozní činností žalované a vznikem imisní škody na lesních porostech, odkázal žalobce například na rozhodnutí Nejvyššího soudu z 24.03.2015, sp. zn. 25 Cdo 3849/2012. Žalovaná odpovídá za škodu způsobenou svou provozní činností podle § 2925 o. z. Žalobce řádně uplatnil náhradu škody u žalované dopisem ze dne 22.10.2018 s výzvou k zaplacení škody do 21.11.2019. Žalovaná žalobci na náhradu škody dosud nic nezaplatila. Žalobce připojil k žalobě datový nosič s údaji, které jsou podstatné pro výpočet škody vzniklé v důsledku imisí (členěný podle typů škod a jednotlivých lesních správ).

2. Žalovaná se žalobou nesouhlasila, namítala, že žalobce není ve věci aktivně věcně legitimován, že žalovaný nárok je promlčen, že škodu na lesních porostech si žalobce stanovil sám, znalec pouze provedl výpočet podílu žalované na škodě a výší škody se nezabýval. Žalovaná dále uvedla, že žalobce, aby unesl své břemeno tvrzení, musí tvrdit a prokázat identifikaci lesních porostů, na nichž tvrdí vznik škody, dále vlastnické právo ČR ke konkrétním lesním porostům, svěření takového majetku státu žalobci k výkonu práva hospodaření, existenci škody a příčinnou souvislost mezi provozní činností žalované a vznikem tvrzené škody.

3. Mezi účastníky byla nesporná právně významná skutečnost, že podle údajů Českého hydrometeorologického ústavu v Praze, uvedených v Registru emisí a zdrojů znečišťování ovzduší (REZZO) žalovaná vyprodukovala v roce 2016 a do ovzduší vypustila 261,878 tun SO2 a 91,282 tun Nox (příloha N). Soud podle ust. § 120 odst. 3 o.s.ř. vzal toto shodné tvrzení účastníků za své skutkové tvrzení a odkazuje na něj jako na dílčí skutkový závěr ve věci.

4. Mezi účastníky byly sporné právně významné skutečnosti: 1/Zda má žalobce právo k hospodaření k lesům v majetku České republiky a zda byly žalobci svěřeny Českou republikou k výkonu hospodaření lesní pozemky, na nichž měla dle tvrzení žalobce vzniknout tvrzená škoda. 2/Kdy žalobce získal, resp. měl a mohl získat vědomost o okolnostech rozhodných pro vznik nároku na náhradu škody, tj. o osobě škůdce a o majetkové újmě, kterou lze objektivně vyčíslit v penězích. 3/Zda uvedené emise žalované mohly způsobit škodu na uvedených lesních porostech (lesech), na nichž žalobce hospodaří. 4/Zda žalobci vznikla škoda ve výši 4.816 Kč v důsledku snížení přírůstu na uvedených lesních porostech (lesech), na nichž žalobce hospodaří. 5/Zda žalobci vznikla škoda ve výši 23.256 Kč v důsledku snížení produkce lesního porostu na uvedených lesních porostech (lesech), na nichž žalobce hospodaří. 6/Zda žalobci vznikla škoda ve výši 12.387 Kč v důsledku mimořádných nebo nákladově náročných opatření na uvedených lesních porostech (lesech), na nichž žalobce hospodaří.7/Zda a kdy žalobce vyzval žalovanou k náhradě škody.

5. Ke sporné skutečnosti ad 1/ soud zjistil z listin: výpis z OR žalobce [číslo listu], zřizovací listina žalobce, příl. M, rozhodnutí MZe ČR z [datum rozhodnutí], [číslo jednací] včetně příloh – rozvaha a hlavní kniha [číslo listu], výpis z KN (na základě dohody účastníků jde pouze o výpis z katastru týkající se pozemku [číslo] v k. ú. [obec] u [obec], [územní celek]) [číslo listu], že žalobce je zapsán jako obchodní společnost v obchodním rejstříku vedeném KS v [obec] v oddílu [anonymizována dvě slova], vložka [anonymizováno], a vznikla na základě zakládací listiny - rozhodnutí MZ ČR z [datum rozhodnutí], [číslo jednací], která byla následně přizpůsobena platným právním předpisům rozhodnutím MZ ČR z [datum rozhodnutí], [číslo jednací], má právo hospodaření k lesům ve vlastnictví státu a k ostatnímu movitému a nemovitému majetku, který je ve vlastnictví státu a byl svěřen k plnění jeho úkolů a k provozování podnikatelské činnosti dle zákona č. 77/1997 Sb. o státním podniku. Při ústním jednání soudu dne 15.06.2021 zástupci obou stran navrhli pro zjednodušení dokazování této sporné právně významné skutečnosti ad 1/, tj. věcné aktivní legitimace žalobce v tomto sporu, aby soud provedl navržené důkazy pouze k tzv. reprezentativnímu vzorku množiny všech postižených pozemků, kterým bude pozemek [parcelní číslo] v k. ú. [obec] u [obec], [územní celek]. Zástupci obou stran uvedli, že pokud by soud prováděl důkazy ke všem dotčeným pozemkům, tak by prováděl nad rámec již navržených důkazů pouze výpisy z katastru nemovitostí ke zbývajícím pozemkům vyjma shora uvedeného. Shodli se tedy, že základní důkazy navržené žalobcem, které budou provedeny, se vztahují ke všem dotčeným pozemkům. Z výpisu z katastru nemovitostí č. [list vlastnictví] pro k. ú. [obec] u [obec], [územní celek], okres [okres], soud zjistil, že pozemek [parcelní číslo] je tam zapsán jako lesní pozemek o velikosti [výměra] ve vlastnictví České republiky s právem hospodaření s tímto majetkem pro žalobce. Soud učinil dílčí skutkový závěr, že u všech pozemků, na kterých dle tvrzení žalobce vznikla tvrzená škoda, je v katastru nemovitostí veden na příslušných listech vlastnictví jako vlastník Česká republika a žalobce je označen jako subjekt s právem hospodaření s těmito pozemky ve vlastnictví státu (žalobce je eviduje podle tzv. porostních skupin).

6. Ke sporné skutečnosti ad 2/ soud zjistil z níže uvedených listin a má za prokázané, že žalovaná je zapsána jako obchodní společnost v obchodním rejstříku vedeném KS v [obec] v oddílu [anonymizováno], vložka [anonymizováno], s předmětem podnikání mimo jiné výroba elektřiny a tepla (výpis z OR žalované, příl. O), že žalobce na základě smlouvy č. [rok] [číslo] jako objednatel převzal ve dnech 05. – 08.12.2017 od Českého hydrometeorologického ústavu v [obec] jako zhotovitele dílo, jehož předmětem byla denní data z 99 stanic s informací o: denní úhrn srážek, teplota vzduchu v termínech 07, 14 a 21 hodin a směr a rychlost větru v termínech 07, 14 a 21 hodin, vše za rok 2016 (protokol o předání meteorologických dat od ČHMU ze dne 08.12.2017 čl. 18), že žalobce na základě smlouvy ze dne 20.03.2018 jako objednatel převzal dne 10.10.2018 od RNDr. Pavla Hadaše, Ph.D jako zhotovitele dílo s předmětem plnění: zpracování depoziční studie pro potřeby stanovení podílu emisních zdrojů na imisních škodách na lesních porostech spravovaných objednatelem za období roku 2016, zpracování znaleckého posudku za účelem stanovení příčiny vzniku imisně depozičních škod na lesních porostech v roce 2016 (zápis o předání dat a převzetí díla z 10.10.2018 čl. 19). Soud učinil dílčí skutkový závěr ve věci o tom, že žalobce získal vědomost o okolnostech rozhodných pro vznik nároku na náhradu škody, tj. o osobě škůdce a o majetkové újmě, kterou lze objektivně vyčíslit v penězích dne 10.10.2018, a to se shora uvedené depoziční studie a znaleckého posudku.

7. Ke sporné skutečnosti ad 3 až 6/soud zjistil ze znaleckého posudku znalce RNDr. Pavla Hadaše, Ph.D, č. 2-130/2018, jehož úkolem bylo stanovení příčiny vzniku škody na lesních porostech přímých a nepřímých působením emisí SO2, NOx a podílu emisních zdrojů na imisní škodě v lesních porostech jejich provozováním v roce 2016 [anonymizována tři slova], že znalec z oboru čistota ovzduší se zabýval vztahem mezi emisemi SO2 a NOx a škodami na lesních porostech. Znalec uvedl, že vycházel ze souboru dat z 259 referenčních bodů na území lesních správ, lesních závodů přímo řízených žalobcem. Druhý datový soubor obsahuje údaje o technických a emisních parametrech jednotlivých bodových, plošných a liniových zdrojů. Třetí datový soubor obsahuje údaje o fyzikálním stavu atmosféry, teplotním rozvrstvení, směru a rychlosti proudění větru v roce 2016, které jsou hnacím motorem procesů rozptylu imisí a depozičních toků. Znalec uvedl, že pro hodnocení zdravotního stavu lesa má ze všech šetření největší význam informace o defoliaci, tedy relativní ztrátě asimilačního aparátu v koruně stromu v porovnání se zdravým stromem, rostoucím ve stejných porostních a stanovištních podmínkách. Ztráta je způsobena vlivem nepříznivých změn prostředí v lesním ekosystému jako důsledek dlouhodobého současného znečištění ovzduší škodlivinami SO2, NOx a depozicemi. Defoliace je způsobena více škodlivými faktory, které mohou působit samostatně nebo společně a přitom vstupovat do vzájemných interakcí. Hodnocení příčinné souvislosti mezi škodou na lesním porostu a emisí SO2 a NOx bylo založeno na datech o defoliaci z pozemního šetření na monitoračních plochách tzv.

1. úrovně v rámci mezinárodního kooperativního programu Evropské hospodářské komise, zkráceně označen jako ICP Forests. Při vzniku škod na lesních porostech se vedle působení imisí oxidu siřičitého, oxidu dusíku uplatňuje v rámci depozičních procesů kyselá depozice H+ jako produktu fyzikálních a chemických reakcí probíhajících v atmosféře ze sloučenin SO2, NOx, SO42-NO3-. Kyselá depozice vysvětluje, proč dochází k e zhoršování zdravotního stavu lesních porostů i přes snižování emisí SO2. Znalec tak zpracoval znalecký posudek, pokud jde o příčiny vzniku imisních škod na lesních porostech přímým a nepřímým působením imisí SO2, NOx přes depozici síry, dusíku a vodíkových iontů. Podstata stanovení dílčího podílu je založena na vnosu emisí SO2, NOx z emisních zdrojů do ovzduší, které jsou zdrojem vstupu kyselé depozice H+ do lesního porostu. Znalec se zabýval též vztahem exhalačních škod k ostatním stresorům. Ostatními stresory byl nedostatek srážek, výskyt extrémně vysokých nebo nízkých teplot vzduchu, sněhem, větrem, a námrazou, změnou spektra UV-AB, složky přímé radiace slunce. Kromě tzv. klimatického stresu má klíčový význam stresový faktor imisní zátěže. Variabilita klimatu vyvolala během evoluce klimatický stres, který vede k vytvoření adaptačních mechanismů rostlin. Tyto obranné mechanismy jsou formovány v rámci zátěže klimatickým stresem. Imisní zátěž během evoluce rostliny nepoznaly, proto nemají vytvořeny účinné obranné mechanismy. Znalec graficky znázornil příčinnou souvislost mezi množstvím vyprodukovaných emisí SO2, NOx a depozicí vodíkových iontů na území ČR za období 1996 – 2016. Znalec se zabýval analýzou vztahu poškození dřevin k faktorům vyvolávajícím škodu na lesních porostech a tuto korelaci dovodil. Při stanovení dílčí škody jednotlivých emisních zdrojů působením depozicí síry a dusíku za rok 2016 znalec vycházel z celkové imisní škody ve výši 53.325.624 Kč, která byla stanovena podle vyhlášky č. 55/1999 Sb. Pro znečišťovatele – žalovanou znalec zpracoval přehled jednotlivých lesních správ dotčených působením imisí, rovněž jednotlivých částek vyčíslených jednotlivých typů škod, které se vztahují k jednotlivým lesním správám (příl. N), z něhož je patrná škoda ve složení: ze snížení přírůstku lesního porostu (S7) 4.816 Kč, ze snížení produkce lesního porostu (S8) 23.256 Kč, z mimořádných nebo nákladově náročnějších opatření ve výši (S11) 12.387 Kč. Znalec byl vyslechnut před dožádaným Okresním soudem v Hodoníně dne 03.08.2021 (čl. 228), přičemž svůj znalecký posudek shora uvedený stvrdil jako správný bez potřeby změn a doplňků. Pokud jde o námitky žalované proti vypracovanému znaleckému posudku, soud podotýká, že podkladem pro stanovení výše podílu žalované na celkové škodě v rámci zpracování znaleckého posudku byl přehled škod způsobených imisemi žalobci v roce 2016 členěný podle jednotlivých lesních správ (vstupní údaje pro výpočet imisních škod za období roku 2016) uložený na datovém nosiči (č.l. 16 spisu), přičemž jde o rozsáhlý datový soubor obsahující podkladové údaje pro výpočet škody dle vyhl. č. 55/199 Sb. Soud obsahem tohoto přehledu škod důkaz neprováděl, neboť, jak již bylo řečeno, sloužil znalci jako podklad pro výpočet dílčí škody a pro soud (jako laika) byl nevyužitelný. Soud je toho názoru, že znalec při svém výslechu před dožádaným soudem obhájil závěry svého shora uvedeného znaleckého posudku, a to včetně metodiky jím použité, vycházející z Gaussova rozptylového modelu v referenčních bodech do 100 km od zdroje znečištění a modelu MFF UK pro dálkový transport znečištění ovzduší v referenčních bodech nad 100 km od zdroje znečištění. Pokud jde o námitku žalované, že celkovou výši škody vyčíslil sám žalobce a vyčíslení (přehled škod) je tak skutkovým tvrzením a nikoliv důkazem, soud považuje za nedůvodnou a přehled škod zpracovaný odborným aparátem žalobce za použití vyhl. č. 55/1999 Sb. považuje za důkazní prostředek, přičemž způsob takto vyčíslené škody považuje za přijatelný i Ústavní soud (viz jeho usnesení sp. zn. I. 1821/16). Pokud znalec ve své výpovědi učiněné před dožádaným soudem uvedl, že jeho úkolem nebylo stanovit výši celkové škody, nýbrž stanovit podíl jednotlivých emitentů na celkové škodě, a nikoliv ověřovat správnost údajů předložených mu žalobcem, pak byl jeho postup správný odpovídající jeho znalecké odbornosti. Soud učinil dílčí skutkový závěr, že ze znaleckého posudku shora jmenovaného znalce a jeho výslechu před dožádaným Okresním soudem v Hodoníně má za prokázané, že na lesních porostech, ke kterým má žalobce právo hospodaření, došlo ke vzniku škody (výše specifikované) působením imisí, které vznikají provozem teplárny žalované.

8. Soud neprovedl tyto důkazy: Studie Lesnické hospodaření v Krušných horách, autor VÚLHM, str. 154, mapa půdní reakce aktivní (PH), příl. I, mapa hořčík, příl. J, popis průzkumu půd, příl. K, znalecký posudek Doc. Ing. Pavla Alexandra, CSc., [číslo] [číslo] příl. C a D, znalecký posudek Ing. Jana Fremutha, MBA, [číslo] příl. E, znalecký posudek Ing. Jiřího Linharta [číslo] příl. F a [číslo] (ten nebyl soudu předložen), znalecký posudek Mendelovy univerzity v Brně [číslo] příl. G, smlouva o dílo se společností E, příl. B, soubor daňových dokladů a výpisů z účtů, příl. A1 – A37, účastnický výslech pracovníků žalobce Ing. Krále, Ing. Krchova, Ing. Krejči, doklad o zadání zpracování rozptylové studie za rok 2016 RNDr. Hadašovi, doklad o předání rozptylové studie za rok 2016 RNDr. Hadašem žalobci, lesní hospodářský plán (včetně hospodářské knihy) účinný v období roku 2016 pro územní celky, kde žalobce tvrdí vznik škody, záznamy o činnosti žalobce při výkonu správy lesních porostů v majetku státu, při níž žalobce identifikoval škodu S7.1 v období roku 2016 na územních celcích, kde žalobce tvrdí vznik škody, doklady žalobce o realizované záměně dřevin s údaji o datu záměny, doklady žalobce o realizovaném smýcení příslušných lesních porostů s údaji o datu smýcení, doklady žalobce o realizovaném prodeji smýcené dřevní hmoty s údaji o datu prodeje příslušných lesních porostů s údaji o datu smýcení, smlouvy uzavřené mezi žalobcem a jednotlivými zhotoviteli, jejichž předmětem plnění byl výkon lesnických či obdobných činností v roce 2016 pro územní celky, kde žalobce tvrdí vznik škody, zadávací dokumentace veřejných zakázek žalobcem vypsaných na provedení jím v roce 2016 tvrzených mimořádných opatření, smlouvy o dílo žalobcem uzavřené na provedení jím v roce 2016 tvrzených mimořádných opatření, předávací protokoly žalobcem převzatých plnění na mimořádná opatření realizovaná v roce 2016 tvrzených, protokol o ústním jednání Okresního soudu v Českých Budějovicích ve věci sp. zn. 28 C 87/2020-2719, ze dne 18. 03. 2021 v části obsahující výslech svědků Ing. [jméno] [příjmení] a Mgr. [jméno] [příjmení], Ph.D, čl. 17, doklady o provedení záměny porostů cílových za porosty náhradních dřevin (PND) žalobcem v lokalitách, na nichž žalobce v tomto řízení tvrdí vznik škody S8, znalecký posudek RNDr. Pavla Hadaše, Ph.D [číslo] příl. L, protokol o jednání před Okresním soudem v Českých Budějovicích ze dne 8. 11. 2019 (č.j. 16 C 363/2018-328) v části protokolovaného výslechu znalce RNDr. Pavla Hadaše, znalecký posudek znalce RNDr. Pavla Hadaše [číslo] ze dne [datum] provedený k důkazu Okresním soudem v Českých Budějovicích v řízení sp.zn. 16 C 363/2018, protokol o provedení důkazu před dožádaným Okresním soudem v Hodoníně ze dne 8. 1. 2018 (č.j. [číslo jednací]) - dožádaný výslech znalce RNDr. Hadaše, neboť těchto důkazů vzhledem ke shora uvedeným dílčím skutkovým závěrů nebylo třeba. Nad rámec toho soud uvádí, že znalecké posudky výše uvedené (k důkazu navrhované) se přímo nedotýkaly žalovaného období a podílu žalované společnosti na celkové škodě. Soud dále neprovedl důkazy navržené v podání žalované bez data došlém soudu dne 29. 03. 2021 pod bodem 1 – 2, neboť jimi chce žalovaná prezentovat zdravotní stav smrkových porostů na území ČR včetně jeho dlouhodobého trendu a dále prezentovat, jak lze zdravotní stav smrkových porostů v praxi zjišťovat a vyhodnocovat. Informace takového charakteru však soud ke svému rozhodnutí nepotřebuje. Soud dále neprovedl důkazy navržené v podání žalované bez data došlém soudu dne 29. 03. 2021 pod bodem 4 - 5, neboť je žalovaná navrhuje k vyvrácení skutečností, které, jak sama tvrdí, žalobce dosud v řízení netvrdil (a předpokládá, že soud žalobce k jejich tvrzení vyzve).

9. Soud posoudil věc po právní stránce takto:

10. Podle ust. § 619 odst. 1 a 2 občanského zákoníku jedná-li se o právo vymahatelné u orgánu veřejné moci, počne promlčecí lhůta běžet ode dne, kdy právo mohlo být uplatněno poprvé. Právo může být uplatněno poprvé, pokud se oprávněná osoba dozvěděla o okolnostech rozhodných pro počátek běhu promlčecí lhůty, anebo kdy se o nich dozvědět měla a mohla.

11. Podle ust. § 620 odst. 1 občanského zákoníku okolnosti rozhodné pro počátek běhu promlčecí lhůty u práva na náhradu škody zahrnují vědomost o škodě a osobě povinné k její náhradě. To platí obdobně i pro odčinění újmy.

12. Podle ust. § 629 odst. 1 občanského zákoníku promlčecí lhůta trvá tři roky.

13. Podle ust. § 2924 občanského zákoníku kdo provozuje závod nebo jiné zařízení sloužící k výdělečné činnosti, nahradí škodu vzniklou z provozu, ať již byla způsobena vlastní provozní činností, věcí při ní použitou nebo vlivem činnosti na okolí. Povinnosti se zprostí, prokáže-li, že vynaložil veškerou péči, kterou lze rozumně požadovat, aby ke škodě nedošlo.

14. Podle ust. § 21 odst. 1 zákona č. 289/1995 Sb., právnické a fyzické osoby které při své činnosti používají nebo produkují látky, poškozují les a les ohrozí, nebo poškodí, jsou povinny provádět opatření k zabránění nebo zmírnění škodlivých následků.

15. Podle ust. § 21 odst. 4 citovaného zákona, ministerstvo po dohodě s Ministerstvem financí stanoví právním předpisem způsob výpočtu újmy nebo škody způsobené na lesích.

16. Soud se k námitce žalované zabýval otázkou aktivní legitimace žalobce k uplatnění práva na náhradu škody z provozní činnosti (§ 2924 o. z.) a podotýká, že již byla Nejvyšším soudem opakovaně řešena (např. rozhodnutí publikované ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod číslem 46/2004). Podle ust. § 4 odst. 1 z. č. 289/1995 Sb., ust. § 2 odst. 1 z. č. 77/1997 Sb. je žalobce (v souladu s výpisem z obchodního rejstříku a výpisy z katastru nemovitostí je oprávněn vykonávat právo hospodaření na svěřených lesích a lesních pozemcích) oprávněn k uplatnění nároku na náhradu škody z imisí na lesním půdním fondu a lesních porostech. Uvedené lesní správy spravující předmětné porostní skupiny byly ve znaleckém posudku dr. Hadaše vymezeny jako dotčené imisním poškozením. Žalobce je proto aktivně věcně legitimovaným v tomto sporu.

17. Soud se zabýval námitkou promlčení uplatněného nároku, kterou vznesla žalovaná, a dospěl k závěru, že je nedůvodná, neboť nárok byl uplatněn v zákonné tříleté promlčecí lhůtě. Z níže uvedených důkazů (ve věci provedených) má za zjištěné a prokázané, že žalobce teprve ke dni 08.12.2017 získal (na základě své předchozí objednávky) od Českého hydrometeorologického ústavu v [obec] jako zhotovitele dílo, jehož předmětem byla denní data z 99 stanic s informací o: denní úhrn srážek, teplota vzduchu v termínech 07, 14 a 21 hodin a směr a rychlost větru v termínech 07, 14 a 21 hodin, vše za rok 2016 (protokol o předání meteorologických dat od ČHMU ze dne 08.12.2017 čl. 18) a následně na základě smlouvy ze dne 20.03.2018 jako objednatel převzal dne 10.10.2018 od RNDr. Pavla Hadaše, Ph.D jako zhotovitele dílo s předmětem plnění: zpracování depoziční studie pro potřeby stanovení podílu emisních zdrojů na imisních škodách na lesních porostech spravovaných objednatelem za období roku 2016, zpracování znaleckého posudku za účelem stanovení příčiny vzniku imisně depozičních škod na lesních porostech v roce 2016 (zápis o předání dat a převzetí díla z 10.10.2018 čl. 19) a získal tak vědomost o okolnostech rozhodných pro vznik nároku na náhradu škody, tj. o osobě škůdce a o majetkové újmě, kterou lze objektivně vyčíslit v penězích dne 10.10.2018, a to se shora uvedené depoziční studie a znaleckého posudku (viz např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 05.05.2014, sp. zn. 25 Cdo 2782/2013).

18. Soud ve věci dovodil existenci všech předpokladů pro odpovědnost žalované za škodu z provozní činnosti dle § 2924 o. z. Žalovaná produkuje v rámci své podnikatelské (provozní) činnosti (provoz teplárny) emise, které podle znalce negativně působí na lesní porosty a pozemky (s nimiž hospodaří žalobce). Žalované se nepodařilo ve smyslu věty druhé citovaného ustanovení své odpovědnosti za škodu se zprostit, protože nepochybně tato škoda nespočívá ve vlastním jednání žalobce, nemá ani původ v neodvratitelné události, která nemá původ ve vlastním provozu.

19. Judikatura také jednoznačně řešila vztah ust. § 420a o. z. (od 01.01.2014 jde o ust. § 2924 zák. č. 89/2013 Sb.), ust. § 21 odst. 1 a odst. 4 z. č. 289/1995 Sb. a vyhl. č. 55/1999 Sb. (např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 16. 7. 2008, sp. zn. 25 Cdo 769/2006). Ustanovení § 21 odst. 1, odst. 4 z. č. 289/1995 Sb. v návaznosti na § 420a o. z. (od 01.01.2014 jde o ust. § 2924 zák. č. 89/2013 Sb.) zmocňují ministerstvo k vydání podzákonného předpisu, které přesněji upraví výpočet škody na lesních porostech (a to i pro případ škody vzniklé emisemi).

20. Podle ust. § 2952 o. z. hradí se skutečná škoda a to, co poškozenému ušlo (ušlý zisk). Záleží-li skutečná škoda ve vzniku dluhu, má poškozený právo, aby ho škůdce dluhu zprostil nebo mu poskytl náhradu.

21. Způsob zjištění škody ve smyslu ust. § 2952 o. z. je možný i postupem podle citované vyhlášky a metodou, která umožní získat dostatečné podklady pro závěr o výši škody (§ 136 o. s. ř.) – viz rozsudek Nejvyššího soudu z 28. 8. 2003, sp. zn. 25 Cdo 325/2002, rozsudek Nejvyššího soudu z 19.12. 2001, sp. zn. 25 Cdo 62/2000, rozsudek Nejvyššího soudu z 16. 7. 2008, sp. zn. 25 Cdo 769/2006, rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 24. 1. 2012, sp. zn. 32 Cdo 1808/2010, rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 15. 4. 2020, sp. zn. 25 Cdo 3688/2019). Nejvyšší soud se v řadě věcí s obdobným skutkovým základem (např. rozsudek ze dne 16. 7. 2008, sp. zn. 25 Cdo 769/2006, rozsudek NS ze dne 11. 3. 2009, sp. zn. 25 Cdo 1880/2007, rozsudek NS ze dne 22. 12. 2010, sp. zn. 25 Cdo 3269/2008, rozsudek NS ze dne 22. 12. 2010, sp. zn. 25 Cdo 3268/2008, rozsudek NS ze dne 31. 1. 2017, sp. zn. 25 Cdo 4425/2016, rozsudek NS ze dne 18. 12. 2019, sp. zn 25 Cdo 2305/2019), přiklonil k aplikaci ust. § 136 o. s. ř., a výsledek znaleckého zkoumání jako výsledek aplikace použitých modelů považoval za (svého druhu) podklad pro výslednou úvahu soudu o výši škody. Soud tak aplikoval ust. § 136 o.s.ř. a vyšel ze znaleckého posudku RNDr. Hadaše (s vyčíslenou škodou minimálně ve výši žalované částky) a stanovil výši škody částkou uvedenou ve znaleckém posudku RNDr. Hadaše, kterou uložil žalované k zaplacení.

22. Soud dále úspěšnému žalobci přiznal úrok z prodlení z přiznané částky s poukazem na ust. § 1970 o. z. od data 22.11.2018 v návaznosti na výzvu k plnění odeslané doporučenou poštou žalované dne 24. 10. 2018 (příl. P).

23. Závěrem soud považuje v rámci legitimního očekávání předvídatelného rozhodnutí sporu za potřebné citovat ust. § 13 o. z., kde se uvádí:„ Každý, kdo se domáhá právní ochrany, může důvodně očekávat, že jeho právní případ bude rozhodnut obdobně jako jiný právní případ, který již byl rozhodnut, a který se s jeho právním případem shoduje podstatných znacích.“. Soudu je z úřední činnosti známo, že spory tohoto charakteru jsou mezi žalobcem a jednotlivými emitenty vedeny dlouhodobě, a to před soudy nalézacími, odvolacími i dovolacím. U zdejšího soudu byly projednávány pod sp. zn. 43 C 262/2012, kde byl mezi účastníky řízení uzavřen soudní smír, dále ve věci pod sp. zn. 17 C 144/2011, kde podepsaný soud svým rozsudkem ze dne 1. 2. 2013, č. j. 17 C 144/2011-446, návrhu žalobce jako důvodnému vyhověl, byť při aplikaci předchozí právní úpravy, když dospěl k závěru, že nárok žalobce byl řádně prokázán, a to právě posudkem znalce RNDr. Pavla Hadaše, který i tehdy pracoval s vyhláškou č. 55/1999 Sb. Uvažovaná nesprávnost vstupních údajů zpracovaných pro potřeby znaleckého posudku žalobcem byla znaleckým posudkem Ing. Linharta vyloučena. Na základě všech shora uvedených skutečností neměl soud ani v této věci důvod postupovat jinak, a proto podané žalobě vyhověl.

24. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 46.134 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1.619 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 40.459 Kč sestávající z částky 2.740 Kč za každý z 10 úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. (převzetí zastoupení, sepis žaloby, sepis podání ze dne 27.04.2020, 30.06.2020, 13.04.2021, 15.04.2021, 25.06.2021) včetně 10 paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t., cestovní náhrada v celkové výši 6.389,10 Kč, a to v souvislosti s cestou realizovanou dne 20. 4. 2021 náhrada 2.129,70 Kč za 276 ujetých km v částce 1.529,70 Kč (27,20 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 589/2020 Sb. při průměrné spotřebě 4,2 l /100 km a 4,40 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 589/2020 Sb.) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 6 × 30 minut v částce 600 Kč podle § 14 a. t., v souvislosti s cestou realizovanou dne 15. 6. 2021 náhrada 2.129,70 Kč za 276 ujetých km v částce 1.529,70 Kč (27,20 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 589/2020 Sb. při průměrné spotřebě 4,2 l /100 km a 4,40 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 589/2020 Sb.) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 6 × 30 minut v částce 600 Kč podle § 14 a. t. a v souvislosti s cestou realizovanou dne 26. 10. 2021 náhrada 2.129,70 Kč za 276 ujetých km v částce 1.529,70 Kč (27,20 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 375/2021 Sb. při průměrné spotřebě 4,2 l /100 km a 4,40 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 375/2021 Sb.) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 6 × 30 minut v částce 600 Kč podle § 14 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 36.789,10 Kč ve výši 7.725,70 Kč. Soud nepřiznal žalobci náhradu za vyúčtovaný úkon právní služby: sepis podání ze dne 03.07.2020, neboť nešlo o účelně vynaložený náklad řízení. Procesně hospodárnější postup se jeví takový, že obsah podání ze dne 03.07.2020 měl žalobce vtělit do podání ze dne 30.06.2020 nebo naopak a zaslat je soudu v jednom podání. Dále soud nepřiznal žalobci náhradu za vyúčtovaný úkon právní služby: sepis podání ze dne 19.04.2021, neboť takové podání do spisu nedošlo.

25. O povinnosti neúspěšné žalované zaplatit státu náklady řízení, které stát vynaložil na znalečné RNDr. Pavla Hadaše, bylo rozhodnuto dle ust. § 148 odst. 1 o.s.ř.

Poučení