12 C 113/2018-192

Rubrum

Okresní soud v Mělníku rozhodl soudkyní Mgr. Danielou Kulíkovou ve věci žalobkyně: [osobní údaje žalobkyně] zastoupená [údaje o zástupci] proti žalovanému: [osobní údaje žalovaného] zastoupen Mgr. [jméno] [příjmení], advokátem se sídlem [adresa] takto:

Výrok

I. Žaloba, aby soud určil, že pozemek parc. [číslo] pozemek parc. [číslo] jehož součástí je stavba [adresa] – rodinný dům, vše zapsáno na listu vlastnictví [číslo] vedeném u Katastrálního úřadu pro Středočeský kraj, katastrální pracoviště Mělník pro k.ú. a obec Mělník, je součástí společného jmění manželů [celé jméno žalobkyně], narozené dne [datum], a [celé jméno žalovaného], narozeného dne [datum], se zamítá.

II. Žalobkyně je povinen zaplatit žalovanému k rukám právního zástupce žalovaného náhradu nákladů řízení ve výši 20 538Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění

1. Žalobou doručenou soudu dne [datum] se žalobkyně domáhala určení, že pozemek parc. [číslo] pozemek parc. [číslo] jehož součástí je stavba [adresa] – rodinný dům, vše zapsáno na listu vlastnictví [číslo] vedeném u Katastrálního úřadu pro Středočeský kraj, katastrální pracoviště Mělník pro k.ú. a obec Mělník, je součástí společného jmění manželů [celé jméno žalobkyně] a [celé jméno žalovaného]. Žalobu odůvodnila tak, že žalobkyně a žalovaný uzavřeli dne [datum] manželství s tím, že za trvání manželství nabyli s žalovaným do společného jmění manželů předmětné nemovitosti. Nemovitosti začala žalobkyně s žalovaným užívat jako rodinnou domácnost, v níž společně žili a vychovávali společné děti [jméno] a syna [jméno]. Na základě smlouvy o manželském majetkovém režimu odlišném od zákonného režimu sepsaného formou notářského zápisu dne [datum], sp.zn. NZ [anonymizováno] [rok], [spisová značka], sepsaného JUDr. [jméno] [příjmení], došlo mezi žalobkyní a žalobcem k zúžení a vypořádání části společného jmění manželů tak, že nemovitost připadla do výlučného vlastnictví žalovaného. Ve vztahu k žalobkyni není žalovaným poskytnuta žádná protihodnota. Ze strany žalobkyně nebyl pro sepis smlouvy žádný věcný důvod, ani nevychází z jejího záměru či přání. Jediným důvodem pro sepis na její straně byl vytrvalý psychický nátlak ze strany žalovaného. Uzavření smlouvy je důsledkem trvalého psychického tlaku, stresu a manipulace žalobkyní ze strany žalovaného, nejednalo se o svobodnou vůli žalobkyně, který zneužil špatného psychického stavu žalobkyně a jejího snadného zmanipulování. Žalobkyně byla spolu s dětmi vystavena v rámci manželství s žalovaným každodennímu psychickému nátlaku, který postupně přerostl v týrání. Zřejmě nejhůře se choval žalovaný k dětem z žalobkynina předchozího manželství, které týral jak psychicky, tak je častoval fyzickými tresty. V době, kdy bylo společným dětem [jméno] a [jméno] 5 let žalovaný zcela zakázal žalobkyni jakýkoliv kontakt s nimi a 7 let vyrůstaly jen s otcem a jeho matkou. K obnově vztahu žalobkyně s dětmi došlo snad jen díky tomu, že matka žalovaného již s postupujícím věkem nebyla schopná se o děti starat a žalovaný se o ně starat nechtěl. V důsledku špatných vztahů v manželství žalobkyně byla nucena vyhledat odbornou psychologickou pomoc. Na nemovitosti vázne zástavní právo k zajištění překlenovacího úvěru, ze kterého je povinná i žalobkyně. Na přelomu listopadu a prosince 2017 se žalobkyně dozvěděla, že žalovaný bez jejího vědomí a souhlasu inzeruje prodej nemovitosti, za tím účelem poskytl žalovaný realitnímu makléři Ing. [anonymizováno] klíče od rodinného domu a oznámil žalobkyni, že do domu budou chodit na prohlídky zájemci o koupi, a to přes její nesouhlas nebo v její nepřítomnosti. Za trvání manželství se žalobkyně dovolávala práva bydlení ve smyslu ust. § 744 zákona č.89/2012 Sb. občanský zákoník /dále jen NOZ 2. K žalobě se vyjádřil žalovaný podáním doručeným soudu dne [datum] s tím, že souhlasil s tvrzením žalobkyně, že za trvání manželství, které bylo uzavřeno dne [datum] nabyly pozemek parc. [číslo] pozemek parc. [číslo] jehož součástí je stavba [adresa] – rodinný dům, vše zapsáno na listu vlastnictví [číslo] vedeném u Katastrálního úřadu pro Středočeský kraj, katastrální pracoviště Mělník pro k.ú. a obec Mělník. Uvedl, že nemovitost byla pořízena za kupní cenu 3,2mil Kč a z toho bylo z jeho výlučných prostředků na pořízení nemovitosti použito 2,45mil Kč, které dostal od své matky. Nemovitost je zatížena dvěma zástavními právy k zajištění úvěrů 1) za účelem stavebních úprav nemovitosti a 2) k zajištění úvěru [jméno] [příjmení], dcery žalobkyně. Uvedl, že po nastěhování do domu, jej začali užívat s dětmi [jméno] a [jméno]. Žalovaný začal od roku 2005 pracovat různě po republice a domů dojíždět cca 1x za měsíc a postupně to bylo méně, cca 1x za čtvrt roku. Žalovaný zpočátku hradil všechny náklady spojené s nemovitostí, později opravy a provoz. V nemovitosti do roku 2017 bydlela dcera žalobkyně [celé jméno svědkyně]. K sepsání notářského zápisu o zúžení společného jmění uvedl, že byl sepsán formou notářského zápisu dne [číslo], že zúžili společné jmění manželů tak, že nemovitost bude nadále žalovaného, že veškeré dluhy účastníků od [datum] nebudou součástí společného jmění manželů, ale výlučnými dluhy toho z manželů, který smlouvu uzavře a z ní se zaváže. Žalobkyně nadále nemovitost užívala, bydlela tam.

3. Po provedeném dokazování dospěl soud k následujícím zjištěním o skutkovém stavu:

4. Mezi účastníky nebylo sporu o tom, že dne [datum] uzavřeli manželství. Rozsudkem Okresního soudu v Mělníku ze dne 27.6.2018, č.j. [číslo jednací], ve znění rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 5.12.2018, č.j. [číslo jednací], bylo manželství účastníků pravomocně rozvedeno /viz citovaný rozsudek OS Mělníka na č.l. 74-76 spisu, citovaný rozsudek KS v [obec] na č.l. 162 a násl.spisu/. Soud v rozsudku z provedeného dokazování hodnotil, že manželé spolu v posledních více než 13 letech společně nežijí, společně netrávili volné chvíle, nepodíleli se na chodu domácnosti, nevedli společný život, finančně se nepodporovali. Příčinu rozvratu manželství soud shledal v odlišných povahách a názorech manželů na společný život, které po celou dobu manželství narůstaly a definitivně se negativně projevili na jejich vztahu po smrti syna manželky v roce 2005. V odůvodnění odvolacího soudu Krajského soudu v Praze v rozsudku ze dne 5.12.2018, č.j. [číslo jednací], vyjádřil názor, že ke zúžení společného jmění manželů došlo z vůle obou manželů, stalo se tak v době (2014), kdy už spolu manželé nejméně od roku 2005 nežili a žalobkyně si musela být vědoma všech důsledků takového jednání při odděleném soužití, ztráta možnosti bydlení je tak přirozeným důsledkem rozvodu. Ani odvolací soud shodně s nalézacím soudem neshledal příčinu rozvratu manželství výlučně na straně manžela /viz citovaný rozsudek na č.l.162-165 spisu, odstavec 15/.

5. Mezi účastníky nebylo sporu o tom, že za trvání manželství nabyli do společného jmění manželů pozemek parc. [číslo] pozemek parc. [číslo] jehož součástí je stavba [adresa] – rodinný dům.

6. Dne [datum] uzavřeli účastníci jako manželé u notářky JUDr. [příjmení] formou notářského zápisu sp.zn. NZ [anonymizováno] [rok] dohodu o manželském majetkovém režimu odlišném od zákonného režimu, zúžení společného jmění manželů. Účastníci se tak dohodli na zúžení a vypořádání společného jmění manželů tak, že nemovitosti ve společném jmění, a to pozemek parc. [číslo] o výměře 135m2, jehož součástí je stavba domu [adresa], v k.ú. [obec], nebudou nadále ve společném jmění manželů, ale budou ve výlučném vlastnictví žalovaného, dále došlo mezi účastníky k zúžení rozsahu společného jmění manželů ve vztahu k dluhům /viz citovaný notářský zápis na č.l. 55 a násl. spisu/. Obsahem notářského zápisu je mimo jiné i prohlášení účastníků pod bodem„ za deváté“, že právní jednání účastníků je projevem jejich pravé, vážné, svobodné a omylu prosté vůle. Z výpisu z katastru nemovitostí soud zjišťuje, že žalovaný je zapsán jako vlastník předmětné nemovitosti /viz výpis z katastru nemovitostí na č.l. 60-61 spisu/.

7. Ze spisu vedeném Okresním soudem v Mělníku sp.zn. [spisová značka], z výpovědi svědka [příjmení] [jméno] [příjmení] při ústním jednání soudu v této věci, že manžel za účelem prodeje předmětné nemovitosti zkontaktoval přes známé realitního makléře, svědka [příjmení] [jméno] [příjmení]. Dne [datum] pak svědek za přítomnosti obou manželů navštívil nemovitost [ulice a číslo] v [obec]. Svědek tvrdil, že prohlídka nemovitostí probíhala standardně, přestože mezi manžely bylo cítit napětí. Při domlouvání případných prohlídek se zájemci o koupi svědek zjistil, že manželé jsou v rozvodovém řízení a doktor [celé jméno žalovaného] žije v Jižních [obec]. Dohodl se proto pouze s paní [celé jméno svědkyně], která mu dala své telefonní číslo, že přestože obdržel i klíče, domluvili se, že bude prohlídky provádět pouze v její přítomnosti. První prohlídka se uskutečnila dne [datum]. Dům byl na prohlídku paní [celé jméno svědkyně] vzorně připraven, naklizen. Paní [celé jméno svědkyně] si se zájemci povídala, společným tématem byli psi. Rovněž vyšlo najevo, neboť zájemci o koupi zjišťovali možnost nastěhování do domu, že manželé spolu nežijí, nemovitost by mohla být volná v únoru 2018. Než se zájemci o koupi rozhodli, že nemají zájem, vložila se do věci dcera účastníků [jméno]. Svědkovi telefonicky, poměrně nevybíravě sdělila, že si nepřeje, aby byl dům i nadále nabízen k prodeji.

8. Žalobkyně vypověděla /viz protokol z ústního jednání soudu ze dne [datum] na č.l. 100 a násl. spisu/ uvedla, že asi půl roku před podpisem notářského zápisu na ni činil žalovaný psychický nátlak, aby podepsala, když na otázku v čem nátlak spočíval odpověděla, že manžel ji tvrdil, že se pro ně nic nezmění a toto opakoval. Uvedla, že notářka ji obsah notářského zápisu vysvětlila a rovněž ji sdělila, jaké následky pro ni bude mít. U notářky manžel uvedl, že důvodem pro sepis je, aby žalobkyně neměla nějaké problémy, kdyby se s ním něco stalo, že jsou na nemovitosti úvěry. K jejímu zdravotnímu stavu v roce 2014 uvedla, že byla v neustálém psychickém napětí a proto docházela k MUDr. [celé jméno svědkyně], která ji předepisovala lék Neurol, po kterém se ji ulevilo. Lék začala užívat po úmrtí syna v roce 2004 a po zánětu srdce v roce 2005. K dotazu na psychické vydírání ze strany manžela uvedla, že se ji budˇ na nic neptal, když se v rodině o něčem rozhodovalo nebo naléhal, aby souhlasila. K roku 2014 uvedla, že se nic takového nedělo, že měla pocit, že je spokojená, dvojčata bydlela v [obec] a navštěvovali ji, byla v práci vrchní sestru na sále, problémy v práci neměla a neřešila nic zásadního. Uvedla, že v té době, manžel pracoval mimo Středočeský kraj a přijel jednou za měsíc, zaúkoloval ji a odjel. K notářskému zápisu uvedla, že po půl roce naléhání manžela a psychického nátlaku, protože chtěla mít klid a viděla světlo na konci tunelu, tento podepsala. Žalobkyně potvrdila, že z důvodu neuhrazení složenky za pojištění domu u [právnická osoba], spadla na pozemek manželů exekuce a že tato skutečnost byla důvodem, proč chtěl žalovaný zúžit společné jmění manželů o nemovitosti.

9. Žalovaný vypověděl /viz protokol z ústního jednání soudu ze dne [datum] na č.l. 101rub a násl. spisu/ důvodem pro sepis notářského zápisu byla skutečnost, že žalobkyně dělala dluhy a obava o střechu nad hlavou. Vypověděl, že žalobkyně neodpovědně finančně hospodařila, měla úvěr u Providentu, exekuci vedenou [právnická osoba] K průběhu jednání před notářkou uvedl, že notářka jim 1,5 hodiny nedala prostor, dala jim předmanželské školení a následně se zeptala, zda žalobkyně ví, co podepisuje a jaké to bude mít pro ni následky. Žalobkyně dle žalovaného odpověděla, že nemovitosti bude pod křídly žalovaného v bezpečí. Po sepisu a přečtení notářského zápisu se notářka zeptala, zda s obsahem účastníci souhlasí a vyzvala účastníky k podpisu. Žalovaný negoval, že by na manželku činil psychický nátlak a uvedl, že na [obec] jezdil pouze zkontrolovat nemovitosti a když přijel, šla žalobkyně do práce, uvedl rovněž, že je pravdou, že když něco zapomněl, žalované volal, aby to vyřídila. K financování předmětné nemovitosti uvedl, že byla pořízena z peněz jeho rodičů a prarodičů. Uvedl rovněž, že na nemovitosti váznou tři úvěry, dva jsou psány na žalovaného a jeden na žalobkyni, avšak ten nikdy nehradila a hradí je žalovaný. Rovněž uvedl, že se manželka v únoru 2017 z nemovitosti odstěhovala a neřekla mu to.

10. Z výpovědi svědkyně [celé jméno svědkyně] /viz protokol z ústního jednání soudu ze dne [datum] na č.l. 141 a násl.spisu/ soud zjišťuje, že žalobkyně docházela ke svědkyni jako lékařce z oboru psychiatrie z důvodu léčby depresí asi od roku 2002, kdy poslední kontakt s žalobkyní byl v roce 2014, kdy si vyžádala lékařskou zprávu a nadále již do ordinace nedocházela. Při posledním kontaktu ji žalobkyně řekla, že se bude stěhovat a že má strach ze svého muže. Svědkyně vypověděla, že doručila soudu zprávu na č.l. 111 spisu a uvedla, že v průběhu let 2012 – 2014 docházelo mezi žalobkyní a svědkyní k minimálním kontaktům. V době ukončení léčby předepisovala žalobkyni 1x na noc Neurol a ten ji zabíral. K příčinám depresí lékařka sdělila, že ty vidí v trvalém napětí žalobkyně. Uvedla, že žalobkyně je člověkem, který se musí neustále kontrolovat, je nastavená na perfektní výkon. Svědkyně uvedla, že si dokáže představit, že za určitých okolností jako každý, i žalobkyně, aby odvrátila napětí, udělá sama něco, co udělat nechce, aby měla klid. K psychickému stavu žalobkyně uvedla, že po několika letech léčení byl u ní stav tzv. chronicky stabilizován, kdy tento závěr vysvětlila tak, že poté co se žalobkyně vrhla do práce, vedlo to k určité stabilizaci stavu. Ze zprávy MUDr. [celé jméno svědkyně] ze dne [datum] /viz citovaná zpráva na č.l.11 spisu/ soud zjišťuje, že lékařka MUDr. [celé jméno svědkyně] jako poslední kontakt s žalobkyní uvedla datum [datum] a dne [datum], kdy však dne [datum] si pouze vyzvedla léky. Ze zprávy plyne, že ke dni [datum] hodnotila žalobkyni jako pacientku se situační anxiosně depresivní poruchou a hodnotila ji jako orientovanou, s myšlením a vnímáním nenarušeným, avšak s neurovegetativní labilitou s narušeným spánkem a schopnosti relaxovat /viz citovaná zpráva na č.l. 111 spisu/. Z lékařské zprávy ze dne [datum] / č.l. 15 spisu/ soud zjišťuje, že žalobkyně byla přijata do péče psychiatrické amblulance v roce 2006 s těžkou anxiosně depresivní poruchu, pro mírnější projevy úzkostné poruchy je v péči dosud.

11. Svědkyně [celé jméno svědkyně] vypověděla při ústním jednání soudu dne [datum] /viz protokol z ústního jednání soudu ze dne [datum] na č.l. 141 rub a násl. spisu/ vypověděla, že žalovaný je jejím nevlastním otcem a žalobkyně je její matka, v letech 2013 2014 bydlela s žalobkyní společně. Uvedla, že žalobkyně pracovala v té době jako instrumentářka v nemocnici v [obec]. Svědkyně vypověděla ke vztahu mezi účastníky, že žalovaný pracoval mimo [obec], jezdil na [obec] dvakrát do měsíce na víkend, žalobkyně byla před příjezdem žalovaného nervóznější. Uvedla, že žalovaný byl ve vztahu dominantní. K notářskému zápisu o zúžení společného jmění manželů uvedla, že o něm věděla od žalobkyně asi 1/2 či 3/4 roku před tím, než jej žalobkyně podepsala. Uvedla rovněž, že uzavření dohody žalobkyni rozmlouvala. Z doslechu od matky svědkyně věděla, že důvodem pro sepis notářského zápisu uvedl žalovaný, že chce si vzít půjčku a z důvodu zateplení domu, kdy chtěl žalovaný dům zrekonstruovat a sháněl řemeslník, byl do toho angažován i přítel svědkyně. Svědkyně uvedla, že se domnívá, že nebylo svobodnou vůlí žalobkyně podepsat notářský zápis. Vypověděla ke zdravotnímu stavu žalobkyně, že je nemocná se srdcem, dlouhodobě užívala uklidňující léky na spaní. Uklidňující lék užívala již tehdy, když ji tragicky zemřel syn asi půl roku a pak jej vysadila, lék bere nyní už asi 4-5let. Uvedla, že v letech 2013 2014 byla žalobkyně aktivní člověk, milovala práci, měla spoustu zájmů, vařila, pekla, rovněž uvedla, že vztah s otcem v té době nebyl idylický, žalobkyně byla z jeho příjezdu nervózní, vždy mu vyprala, vyžehlila, uvařila. K povaze žalobkyně uvedla, že je spíše diplomat, snažila se vše vyřešit klidnou cestou. K povaze žalovaného uvedla, že je velmi konfliktní člověk.

12. Svědkyně [celé jméno svědkyně] vypověděla při ústním jednání soudu dne [datum] /viz protokol z ústního jednání soudu ze dne [datum] na č.l. 169 a násl.spisu/, svědkyně je dcerou účastníků. Vypověděla, že k žalobci jako otci má velmi negativní vztah, který je zakořeněn z dětství, kdy se otec choval špatně k matce a jejím sourozencům. Když bylo svědkyni asi 4-5 let bydlela s matkou otce a její matka měla k ní zakázaný přístup. V letech 2005 2006 byla svědkyně drogově závislá. Ke vztahu otce a matky uvedla, že otec v domě na [obec] již 15 let nebydlí, pouze 1x za měsíc přijede, stráví tu 3-4 dny a odjede, někdy své dovolené. Svědkyně sama od roku 2011 v domě s matkou nebydlí, jsou v telefonickém kontaktu. Uvedla, že matce podpis notářského zápisu se sestrou, [celé jméno svědkyně], rozmlouvaly, matka však zvolila lehčí cestu a podepsala, chtěla se vyhnout extrémnímu tlaku ze strany otce. Svědkyně vypověděla, že společně se sestrou matku upozorňovaly na to, že by mohla skončit bez střechy nad hlavou, ať to nedělá, že přijde o dům a ze strany otce přijdou další psychické nátlaky. K povaze matky uvedla, že je submisivní typ a otec psychopat. Uvedla, že otec odůvodňoval notářský zápis s dohodou o zúžení společného jmění manželů matce tím, aby si mohl půjčit další peníze kvůli rekonstrukci domu. Jejich rozhovorům o tom však nebyla přítomna. K dotazu soudu potvrdila, že v době před podpisem notářského zápisu vázla na pozemek z důvodu nezaplacení pojistky žalobkyní exekuce. Ke zdravotnímu stavu žalobkyně vypověděla, že poté, co před 15 lety zemřel bratr, matka prodělala zánět srdečního svalu, je v pravidelné péči kardio pracoviště a byla v ambulantní péči psychiatra /tuto část jeji výpověď potvrzuje i zpráva [nemocnice], INT Ambulance ze dne [datum] na č.l. 16-18 spisu/. V péči psychiatra již není. Rovněž uvedla, že žalobkyně již v domě nebydlí a odstěhovala se. Uvedla, že matka se dostala do dluhové spirály, nestačily jí peníze na provoz domu a otec byl schopen si od matky ještě vzít peníze.

13. Z telefonické SMS konverzace mezi účastníky na č.l.19-29 spisu z roku 2018, 2017 soud zjistil, že vztahy mezi účastníky v té době nebyly dobré, žalovaný se nevybíravým způsobem vyjadřoval, avšak tyto zprávy časově nekorespondují s datem uzavření dohody mezi účastníky o zúžení a vypořádání společného jmění manželů formou notářského zápisu a pro hodnocení celé věci jsou bez významu.

14. Z vyrozumění soudního exekutora JUDr. [jméno] [příjmení], [exekutorský úřad], ze dne 4.4.2014, č.j. [číslo jednací], soud zjišťuje, že byla vedena exekuce proti povinné [celé jméno žalobkyně] /žalobkyni/ pro vymožení pohledávky oprávněné [právnická osoba] /viz citované vyrozumění na č.l. 81 spisu/.

15. K hodnocení svědeckých výpovědí svědkyň [celé jméno svědkyně] a [celé jméno svědkyně] je si soud vědom negativního postoje svědkyň k žalovanému pramenící z minulosti, avšak jejich výpovědi byly ve vzájemné shodě, soud neměl tedy důvod považovat tyto svědecké výpovědi za nevěrohodné. Obě svědecké výpovědi dcer žalobkyně svědčí o vzájemných narušených vztazích s žalovaným.

16. Z hlediska hodnocení provedených důkazů, soud konstatuje, že všechny provedené důkazy hodnotil jednotlivě i v jejich vzájemné souvislosti.

17. Na základě skutkových zjištění soud učinil následující skutkové závěry:

18. Žalobkyně s žalovaným uzavřeli dne [datum] manželství, jejich manželství bylo rozvedeno rozsudkem Okresního soudu v Mělníku ze dne 27.6.2018, č.j. [číslo jednací], ve znění rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 5.12.2018, č.j. [číslo jednací]. Nebylo sporu o tom, že v průběhu manželství nabyli manželé nemovitost, a to pozemek parc. [číslo] pozemek parc. [číslo] jehož součástí je stavba [adresa] – rodinný dům v k.ú. [obec]. Manželství účastníků se postupem času stalo nefunkční a pouze formální, manželé spolu od roku 2005 nežijí. Žalovaný do nemovitosti účastníků dojíždí cca 1-2x za měsíc. V průběhu trvání manželství se manželé dohodli na zúžení a vypořádání společného jmění manželů tak, že nemovitosti ve společném jmění, a to pozemek parc. [číslo] o výměře 135m2, jehož součástí je stavba domu [adresa], v k.ú. [obec], budou ve výlučném vlastnictví žalovaného, dále došlo mezi účastníky k zúžení rozsahu společného jmění manželů ve vztahu k dluhům. Dohoda o manželském majetkovém režimu – zúžení společného jmění manželů byla sepsána formou notářského zápisu dne [datum] notářkou JUDr. [jméno] [příjmení] pod [anonymizována dvě slova] [rok], [spisová značka]. Žalovaný je zapsán jako vlastník předmětné nemovitosti v katastru nemovitostí. Manželka trpí úzkostně depresivní poruchou s tím, že její zdravotní stav v době sepisu notářského zápisu hodnotí lékařka MUDr. [celé jméno svědkyně] jako stabilizovaný. Z výpovědi žalobkyně, dcery [celé jméno svědkyně] má soud za prokázané, že žalobkyně vedla v roce 2014 aktivní život, včetně pracovního. Z povahy práce žalobkyně jako instrumentářky na nemocničním sále je zřejmé, že se žalobkyně byla schopna soustředěného a rychlého rozhodování a jednání. Bylo prokázáno, že z důvodu na straně žalobkyně byla nařízena exekuce z důvodu nezaplacení pojištění u pojistitele [právnická osoba], kdy tento důvod žalobce uvádí jako impuls pro následný sepis notářského zápisu. Rovněž má soud za prokázané z výpovědi svědkyně [jméno] [celé jméno svědkyně], že žalobkyně měla finanční potíže, kdy svědkyně uvedla, že se dostala do dluhové spirály, nestačily jí peníze na provoz domu.

19. Dle § 144 OZ se má za to, že pokud není prokázán opak, majetek nabytý a závazky vzniklé za trvání manželství tvoří společné jmění manželů. Podle ust. § 149 odst. 1 OZ společné jmění manželů zaniká zánikem manželství.

20. Dle § 717 odst. 2 OZ lze smluvený režim změnit dohodou manželů nebo rozhodnutím soudu; taková změna vyžaduje dohodu manželů nebo rozhodnutí soudu o součástech společného jmění v dosavadním režimu.

21. Dle § 568 OZ je-li nějaká skutečnost potvrzena ve veřejné listině, zakládá to vůči každému plný důkaz o původu listiny od orgánu nebo osoby, která ji zřídily, o době pořízení listiny, jakož i o skutečnosti, o níž původce veřejné listiny potvrdil, že se za jeho přítomnosti udála nebo byla provedena, doku není prokázán opak. Dle odst. 2 zachycuje-li veřejná listina projev vůle osoby při právním jednání a je-li jednajícím podepsána, zakládá to vůči každému plný důkaz o takovém projevu vůle. To platí i v případě, že byl podpis jednajícího nahrazen způsobem, který stanoví zákon.

22. Dle § 581 OZ není-li osoba plně svéprávná, je neplatné právní jednání, ke kterému není způsobilá. Neplatné je právní jednání osoby jednající v duševní poruše, která ji činí neschopnou právně jednat.

23. Dle § 587 OZ, kdo byl k právnímu jednání přinucen hrozbou tělesného nebo duševního násilí Kdo byl k právnímu jednání přinucen hrozbou tělesného nebo duševního násilí vyvolávající vzhledem k významu a pravděpodobnosti hrozícího nebezpečí i k osobním vlastnostem toho, jemuž bylo vyhrožováno, jeho důvodnou obavu, má právo namítnout neplatnost právního jednání. Podle odst. 2 cit. ustanovení kdo přivedl jiného k právnímu jednání hrozbou nebo lstí, nahradí vždy újmu z toho vzniklou.

24. Soud nevyhověl žalobě žalobkyně a rozhodl výrokem I. tohoto rozsudku o zamítnutí žaloby, a to z důvodů uvedených níže.

25. Soud se nejprve v řízení zabýval otázkou, zda je dán naléhavý právní zájem na určení, že předmětné nemovitosti jsou součástí společného jmění manželů, resp. jsou součástí již zaniklého společného jmění manželů. Podle ustálené judikatury je naléhavý právní zájem o určení, zda tu právní vztah nebo právo je či není, dán zejména tam, kde by bez tohoto určení bylo ohroženo právo žalobce nebo kde by se bez tohoto určení jeho právní postavení stalo nejistým. Naléhavý právní zájem na určení vlastnického práva k nemovitostem zapsaným v katastru nemovitostí ve smyslu ustanovení § 80 zákona č. 99/1963 Sb. občanský soudní řád, je dán, jestliže žalobkyně, která tvrdí, že je vlastníkem nemovitostí, resp. že nemovitosti je součástí společného jmění manželů a jako jejich vlastník v katastru nemovitostí je zapsána pouze žalovaný.

26. Soud dospěl k závěru, že manželé v průběhu manželství si formou veřejné listiny – notářského zápisu dohodou zúžili a vypořádali společné jmění manželů tak, že předmětná nemovitost nabytá za trvání manželství, bude ve výlučném vlastnictví žalovaného. K podpisu dohody ze strany účastníků došlo za situace, kdy manželství účastníků bylo již nefunkčním a formálním svazkem, což soud dovozuje z průběhu dokazování a hodnocení soudu v rozsudku Okresního soudu v Mělníku ve věci sp. zn. [číslo jednací] ve spojení s rozhodnutím Krajského soudu v Praze ze dne 5.12.2018, č.j. [číslo jednací], o rozvodu manželství účastníků. Žalobkyně namítala, že k uzavření takové dohody chyběla její svobodná vůle v důsledku trvalého psychického tlaku, stresu a manipulace žalobkyní ze strany žalobce. Právní jednání pro absenci vůle by mělo bezesporu za následek nicotnost takového právního jednání, jednalo by se o tzv.„ zdánlivé právní jednání“ s odkazem na § 551 OZ. Z hlediska hodnocení vad vůle je ale rozhodující závažnost, tj. míra nedostatků, kterými právní jednání trpí. Na rozdíl od přechodných narušení způsobilosti v důsledku duševní nezpůsobilosti, nedostatek svobody má vždy svůj důvod mimo osobnost jednajícího. Takovým případem je jednání člověka pod přímým fyzickým donucením, takové jednání ze strany žalobce či jiné osoby k žalobkyni nebylo tvrzeno, ani prokázáno.

27. Ze strany žalobkyně bylo tvrzeno, nebylo však prokázáno použití psychického násilí, které by mohlo být základem hrozby. Psychické násilí se v teorii zpravidla označuje„ bezprávná výhrůžka“. Bezprávnou výhrůžkou je taková hrozba, pod jejímž vlivem je osoba pohnuta k určitému právnímu úkonu. Bezprávnou výhrůžkou je výhrůžka, kterou je vynucováno něco, co nesmí být vynucováno, přičemž může spočívat v tom, že je vyhrožováno něčím, co hrozící vůbec není oprávněn provést, nebo co sice oprávněn provést je, ale nesmí tím hrozit tak, aby někoho pohnul k určitému právnímu úkonu /srovnej rozsudek Nejvyššího soudu České republiky sp.zn. 33 Odo 712/2003, ze dne 23.10.2003 Žalobkyně neprokázala, že by žalobce žalované něčím konkrétním hrozil pro případ, že nepřistoupí k podpisu dohody před notářkou, dovozuje nesvobodnou vůli v důsledku trvalého psychického tlaku na žalobkyni v průběhu manželství. Z výpovědi svědkyň vyplynulo, že žalovaná věděla o záměru žalovaného zúžit společné jmění manželů o nemovitosti více než půl roku dopředu. Žalobkyně, jak plyne z dokazování, však nežila s žalovaným již od roku 2005, kdy žalobce odešel, žil a pracoval jinde. Žalobkyně žila aktivním způsobem života bez žalovaného, chodila do práce, vařila, pekla, měla dle dcery [celé jméno svědkyně] spousta zájmů, vykonávala zaměstnání instrumentářky v nemocnici v [obec].

28. Soud se zabýval návrhem žalobkyně na znalecké zkoumání její osoby, avšak dovozuje, že psychologické zkoumání existence skutečné a objektivní vůle při každém jejím projevu není možné, na existenci svobodné vůle se při jejím projevu usuzuje především z objektivních skutečností, tedy ze skutečností za jakých byl projev vůle učiněn. Nepřihlíží se k motivu projevené vůle /srovnej II.ÚS 28/96 Takovým motivem pro jednání žalobkyně mohlo být to, že se chtěla vyhnout konfliktnímu jednání se žalovaným, chtěla mít od žalovaného klid, což má soud za prokázané z výpovědi lékařky MUDr. [celé jméno svědkyně] /citace z protokolu z ústního jednání soudu na č.l. 144 rub“ ..každý a to i paní [celé jméno svědkyně] tím, že něco udělá, odvrátí jisté napětí, chce tzv. vypnout. Dokážu si představit, že i paní [celé jméno svědkyně] za okolností, kdy odvrací napětí, co sama udělat nechce, udělá, aby měla klid….“ ./ Soud s ohledem na výpověď lékařky z oboru psychiatrie, která byla ošetřující lékařkou žalobkyně mnoho let až do podzimu 2014, považoval návrh na provedení důkazu lékařským znaleckým posudkem z oboru psychiatrie k posouzení zdravotního stavu žalobkyně za nadbytečný. Soud nehodnotil návrh jako opožděný s ohledem na poučení soudu ve smyslu ust. § 118a odst. 1 o.s.ř., který žalobkyni poskytl při ústním jednání soudu po zhodnocení provedených důkazů. Svědkyně [příjmení] [celé jméno svědkyně] se vyjádřila dostatečným způsobem k psychickému zdraví žalobkyně, jasně a srozumitelně /viz odstavec 8 tohoto rozsudku/ soud obeznámila s anamnézou žalobkyně, a to způsobem, kterým soud mohl vyhodnotil psychický zdravotní stav žalobkyně ve vztahu k sepisu notářského zápisu. Lékařka hodnotila psychický stav žalobkyně za stabilizovaný, kdy sama lékařka uvedla, že léky žalobkyni zabíraly, kdy užívala uklidňující lék před spaním. Soud vyhodnotil z objektivních skutečností v tomto řízení předcházející sepis notářského zápisu, že žalobkyně byla schopna samostatného rozhodování v mnoha ohledech a v mnoha situacích, jak pracovních, tak v osobním životě, o čemž svědčí i výpovědi samotné žalobkyně, tak jejich dcer. Bylo prokázáno, že žalobkyně je svéprávnou osobou, typem submisivní s mírně úzkostně depresivními projevy, neznamená to však, že není schopna samostatného svobodného rozhodování, i když jsou do jisté míry ovlivněny jejími povahovými osobnostními rysy.

29. V řízení nebylo prokázáno, že žalobkyně byla k podpisu dohody před notářkou JUDr. [příjmení] byla donucena fyzickým či psychickým násilím ze strany žalobce, že tedy nešlo o její svobodnou vůli. Žalobkyně byla a je plně svéprávnou osobou, vzdělanou osobou, k právnímu jednání plně způsobilou. Netrpí duševní poruchou, která by ji činila neschopnou právně jednat, což ostatně lze objektivně posoudit z běžných projevů v životě. Nelze zaměňovat osobnostní charakterové rysy žalobkyně s duševní poruchou, která by činila ze žalobkyně osobu nesvéprávnou. Soud si je vědom neutěšených vzájemných vztahů žalobkyně a žalovaného, přesto však neshledal z provedeného dokazování, že jednání žalovaného ve vztahu k žalované bylo takové intenzity, kdyby soud shledal jeho jednání, které by mělo povahu násilí psychického či fyzického vůči žalobkyni. Soud nedospěl k závěru, že právní jednání žalobkyně trpí vadou, která by činila právní jednání žalobkyně nicotné. Ze samotného obsahu dohody účastníků před notářkou o změně vlastnického režimu k nemovitosti, rovněž poučení notářky při takovém úkonu a bezesporu i z rozhovorů žalobkyně s dcerami [jméno] a [jméno], žalobkyně znala, jaké budou právní následky takového jejího právního jednání, přesto se nenechala dcerami ovlivnit a rozhodla se pro jiný projev její svobodné vůle, ač její pohnutky byly jakékoliv. Svým projevem na veřejnosti dávala zprvu najevo, že je s takovým stavem srozuměna, což potvrzuje zaznamenaná výpověď svědka [příjmení] [jméno] ve věci sp.zn. [spisová značka] vedené u Okresního soudu v Mělníku.

30. Z obsahu § 717 odst. 2 OZ plyne, že lze smluvený režim společného jmění manželů lze změnit dohodou manželů. Zákon tedy tuto dohodu manželů výslovně připouští. Svým způsobem zákon konkretizuje hlediska dobrých mravů, v dané situaci účastníci postupovali v souladu se zákonem a dohodli se na změně zákonného režimu. Základním principem platného občanského zákoníku je autonomie vůle stran, tedy připouští se jakákoliv právní jednání, pokud je zákon výslovně nezakazuje. Pakliže soud neshledal vadu v právním jednání žalobkyně, tedy vadu svobodné vůle žalobkyně, je ze zákona přípustné změnit způsobem, kterým učinili účastníci řízení, režim společného jmění manželů.

31. Svobodu vůle vylučuje jednak fyzické násilí, jednak násilí psychické. Psychické násilí se v teorii zpravidla označuje„ bezprávná výhrůžka“. Bezprávnou výhrůžkou je taková hrozba, pod jejíž vlivem je osoba pohnuta k určitému právnímu úkonu. Bezprávnou výhrůžkou je výhrůžka, kterou je vynucováno něco, co nesmí být vynucováno, přičemž může spočívat v tom, že je vyhrožováno něčím, co hrozící vůbec není oprávněn provést, nebo co sice oprávněn provést je, ale nesmí tím hrozit tak, aby někoho pohnul k určitému právnímu úkonu /srovnej rozsudek Nejvyššího soudu České republiky sp.zn. 33 Odo 712/2003, ze dne 23.10.2003 Soud shrnuje, že za řízení nebylo tedy ze strany žalobkyně tvrzeno a ani prokázáno, že by ze strany žalobce došlo k fyzickému násilí, nebylo prokázáno, že ze strany žalovaného v době předcházející sepisu notářského zápisu došlo ze strany žalovaného k bezprávní výhružce. Je pravdou, že vztahy mezi žalobkyní a žalovaným nejsou již řadu let idylických, manželé dlouhá léta udržovaly svazek manželství pouze jako formální a dlouhodobě se odcizovali, nežili spolu, což nakonec vyústilo v jejich rozvod, avšak intenzita jejich setkávání ani v době, kdy byla uzavřena formou notářského zápisu dohoda o odlišném majetkovém režimu od zákonného režimu před notářskou JUDr. [anonymizováno], byla již minimální.

32. Při vyhotovování protokolu o vyhlášení rozsudku ze dne [datum] došlo při vyhotovení ve výroku II. ke zjevné nesprávnosti. Vzhledem ke skutečnosti, že byla výrokem II. rozsudku povinnost zaplatit náklady řízení uložena žalobkyni jako ve věci neúspěšnému účastníkovi, soud provedl opravu protokolu z ústního jednání dle § 164 o.s.ř. tak, že povinnost uloženou žalobkyni uhradit náklady řízení žalovanému k rukám jeho právního zástupce, tedy na zákonné platební místo dle § 149 odst. 1 o.s.ř., nikoliv jak bylo nesprávně uvedeno„ k rukám právního zástupce žalobce“. Vzhledem k tomu, že se jednalo o zjevnou nesprávnost, soud postupoval tak, jak bylo výše uvedeno.

33. Výrokem II. tohoto rozsudku soud rozhodl o náhradě nákladů řízení dle ust. § 142 odst. 1 o.s.ř., dle kterého účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů řízení potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Soud tak přiznal v řízení zcela úspěšnému žalovanému právo na náhradu nákladů řízení ve výši 20 538Kč, která odpovídá nákladům vynaloženým za právní zastoupení. Při určení výše odměny zástupce žalobce soud vycházel vyhlášky č. 177/1996 Sb., v platném znění. Náklady právního zastoupení sestávají z pěti úkonů právní pomoci v celkové výši 5 x 3100Kč dle § 9 odst. 4 písm b) vyhl. č. 177/1996 Sb. (pět úkonů po 3100 Kč - převzetí věci a právní porada s klientem, písemné vyjádření ve věci samé ze dne [datum], dvě účasti při ústním jednání soudu přesahující dvě hodiny, a písemný závěrečný návrh), pět náhrad hotových výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 3 vyhl. č. 177/1996 Sb., tj. 1 500Kč, z cestovného za dvě cesty k ústnímu jednání při trase [obec] – [obec] – [obec] v délce trasy včetně zpáteční 205km při sazbě základní náhrady za 1 km ve výši 4,1Kč podle vyhl. č. 333/2018 Sb., při ceně pohonných hmot, motorové nafty 33,6Kč za litr a při průměrné spotřebě u vozidla tov.zn. Ford S-MAX Combi ve výši [číslo] l/100km, v celkové výši 19 538Kč a ze ztráty za promeškaný čas za 2 x 2,5hodiny dle ust. § 14 odst. 1 písm. a), 3 vyhl. 177/1996 Sb. ve znění pozdějších předpisů, v celkové výši 1000 Kč a to za cesty k soudu a zpět. Zaplacení nákladů řízení pak soud uložil ve lhůtě dle ust. § 160 odst. 1 o.s.ř. a na zákonné platební místo dle ust. § 149 odst. 1 o.s.ř..