12 C 115/2022 - 187

Rubrum

Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl soudcem JUDr. Ondřejem Růžičkou, ve věci žalobce: [Jméno žalobce], narozený [Datum narození žalobce] bytem [Adresa žalobce] zastoupený advokátem [Jméno advokáta] sídlem [Adresa advokáta] proti žalované: Česká republika - Ministerstvo spravedlnosti, IČO 00025429 sídlem Vyšehradská 424/16, 128 10 Praha 2 - Nové Město za níž jedná [Jméno žalované] sídlem [Adresa žalované] pro zaplacení ušlého zisku takto:

Výrok

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku je ve výši [částka] spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z uvedené částky, jdoucím od [datum] do zaplacení, a to do 15 dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba, aby žalovaná zaplatila žalobci částku ve výši [částka] spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z uvedené částky, jdoucím od [datum] do zaplacení a dále částku rovnající se zákonnému úroku z prodlení ve výši 8,25 % p.a. z částky [částka] a částky [částka] za den [datum], se zamítá.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši [částka] k rukám právního zástupce žalobce, a to do 15 dnů od právní moci rozsudku.

Odůvodnění

1. Žalobce se žalobou doručenou zdejšímu soudu dne [datum] domáhá náhrady ušlého zisku která mu vznikla v příčinné souvislosti s nezákonnou vazbou. Usnesením Policie ČR ze dne [datum], č. j. NCOZ-[Anonymizováno]-133/TČ-2017-417202, bylo proti žalobci zahájeno trestní stíhání pro zvlášť závažný zločin obchodování s lidmi ve smyslu § 168 odst. 2 alinea první, písm. e), alinea druhá, odst. 3 písm. c) zákona č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „TZ“). Dne [datum] byl žalobce vzat do vazby usnesením Okresního soudu v Českém Krumlově ze dne [datum], č. j. 0Nt 18-[Anonymizováno]-15. Vazba byla opakovaně prodlužována. Usnesením Krajského soudu v [adresa] ze dne [datum] byl žalobce propuštěn z vazby na svobodu poté, co byl dle § 226 písm. b) t. ř. ve stejný den vyhlášen rozsudek č. j. 20 T 4/2020-1763. Odvolání státní zástupkyně bylo usnesením Vrchního soudu v Praze ze dne [datum], č. j. 10 [Anonymizováno] [Anonymizováno]/2020, zamítnuto. Žalobcem tvrzená škody spočívá v ušlé mzdě, kterou nezískal v důsledku toho, že byl neoprávněně ve vazbě. Žalobce měl příslíbeno zaměstnání v Rakousku u společnosti [právnická osoba], GmbH od [datum] s předpokládanou výší hrubé mzdy [částka]/h při pracovním úvazku 40h týdně. A to čisté mzdy [částka] týdne na pozici dělník. Mzda žalobci ušla za období [datum] do propuštění z vazby dne [datum], přičemž by žalobce obdržel též 13. a 14. plat. Celkově žalobce vyčíslil ušlou mzdu částkou [částka]. Celkově by žalobce odpracoval 2 048 hodin za rozhodné období. Žalobce podáním ze dne [datum] doplnil žalobu o odkaz na § 30 zákona č. 82/1998 Sb., dle nějž měla žalovaná vyplatil žalobci nejméně částku [částka], a to za 466 dnů vazby po [částka] i kdyby žalobce neprokázal výši ušlého zisku. Nově žalobce v podání ze dne [datum] uvádí, že měl nastoupit do zaměstnání u společnosti [právnická osoba] Spedition GmbH, FN 422062F, se sídlem Wiesenstrasse 60, 4600 Wels, Rakousku, popř. Altes Dorf 11-12, A 2282 Markgrafneusiedl, Rakousko, od [datum] jako dělník s tím, že měl obdržet mzdu ve výši [částka] za hodinu hrubého s tím, že jeho pracovní úvazek měl činit 40 hodin týdně, jak vyplývá z potvrzení od zaměstnavatele, které předkládal. Zaměstnanci v Rakousku fakticky nárokově dostávají rovněž 13. a 14. mzdu a to ve shodné výši, jako je obvyklá měsíční mzda. Žalobce dále tvrdí, že měl přislíben 40 hodinový pracovní týden. Žalobce rovněž tvrdí, že výdělek i v předcházejícím kalendářní čtvrtletí /než mu měl vzniknout pracovní poměr/ tj. v období od [datum] do [datum] by na pozici dělník u společnosti [právnická osoba] Spedition GmbH, FN 422062F, se sídlem Wiesenstrasse 60, 4600 Wels, Rakousku, činil částku [částka] za hodinu práce hrubého. Za uvedené období by jeho průměrný měsíční výdělek činil částku [částka] / vypočteno počet pracovních hodin krát výdělek/. Žalobce tvrdí, že jeho pravděpodobným výdělkem /hodinovým/ by byla základní mzda ve výši [částka] hrubého / 1 hodina práce, když při jeho výpočtu vychází žalobce z přislíbené mzdy a z toho, že za předcházející čtvrtletí vzniku nároku / tj. od [datum] do [datum]/, jež je určující pro výpočet pravděpodobného výdělku, by tato výše mzdy byla shodná a jeho pravděpodobným měsíčním výdělek by byla mzda [částka] za jeden měsíc. Tento pravděpodobný výdělek / hodinový i měsíční/ se však navyšuje i další složky mzdy/ zejména tzv. 13. a 14. mzda/. Žalobce tedy dále tvrdí, že jeho měsíční hrubý pravděpodobný výdělek činil částku [částka]. Žalobce byl nezákonně ve vazbě v období od [datum] do [datum], když náhradu nárokuje za období od [datum] /tedy od okamžiku, kdy měl být zaměstnán/ do [datum], v měsíci dubnu 2019 bylo celkem [hodnota] pracovních hodin, v měsíci květnu 2019 bylo celkem [hodnota] pracovních hodin, v měsíci červnu 2019 bylo celkem [hodnota] pracovních hodin, v měsíci červenci 2019 bylo celkem [hodnota] pracovních hodin, v měsíci srpnu 2019 bylo celkem [hodnota] pracovních hodin, v měsíci září 2019 bylo celkem [hodnota] pracovních hodin, v měsíci říjnu 2019 bylo celkem [hodnota] pracovních hodin, v měsíci listopadu 2019 bylo celkem [hodnota] pracovních hodin, v měsíci prosinci 2019 bylo celkem [hodnota] pracovních hodin, celkem v roce 2019 rozsah 1 504 hodin. Dále pak v měsíci lednu 2020 bylo celkem [hodnota] pracovních hodin, v měsíci únoru 2020 bylo celkem [hodnota] pracovních hodin, v měsíci březnu 2020 bylo celkem [hodnota] pracovních hodin, v měsíci dubnu 2020 bylo celkem [hodnota] pracovních hodin, v měsíci květnu 2020 bylo celkem [hodnota] pracovních hodin, v měsíci červnu / do 12.6/ 2020 bylo celkem [hodnota] pracovních hodin, tedy celkem v roce 2020 rozsah 904 hodin. Celkem tedy [hodnota] hodin, a to dle údajů o pracovních hodinách dle plánovacích kalendářů za celé shora uvedené období. Žalobce s ohledem na přislíbené zaměstnání a s ohledem na skutečnost, že mzda, kterou měl dosahovat činila [částka] hrubého za hodinu, když současně by se jednalo i o mzdu , kterou by obdržel za předcházející kalendářní období, , by měl pravděpodobnou mzdu za rozhodné období od [datum] do [datum] ve výši [částka] x 2 408 hodin, celkem tedy hrubého [částka], a to bez přihlédnutí ke 13. a 14. mzdě Žalobce vycházeje z toho, že by v roce 2019 obdržel k předpokládaným 9 měsíčním mzdám rovněž 13. mzdu /ve výši průměrného výdělku/ ve výši [částka] /vzhledem k tomu, že by odpracoval více jak polovinu roku/ a v roce 2020 / do [datum]/ rovněž jednu mzdu navíc ve výši [částka] , pak jeho průměrná hrubá mzda by za celé shora uvedené období dosáhla částky [částka].

2. Žalovaná učinila nesporným uplatnění nároku dne [datum]. Žalovaná k věci samé učinila nesporným průběh trestního řízení. Předmětem sporu činí vznik a výši tvrzené škody. Při předběžném projednání nároku žalobce vyzvala k doložení tvrzené škody. Žalobce však předložil potvrzení, jež v rozporu s předcházejícím čestným prohlášením, v němž byl uváděn den nástupu [datum], uvádělo jako den nástupu [datum]. U mzdy [částka]/h není uvedeno, o jakou mzdu se jedná. Není zřejmé, po jakou dobu měl být žalobce zaměstnán. Dále byla předložena výplatní pásky za červenec 2021 v němčině bez překladu. Dále žalovaná sporuje počátek prodlení, jež mělo nastat až [datum] (nikoliv [datum]).

3. Rozsudkem ze dne [datum], čj. 12 C [Anonymizováno]/2022-134, soud uložil žalované povinnost zaplatit žalobci [částka] s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z této částky, od [datum] do zaplacení, a žalobu zamítl v části, v níž se žalobce domáhal uložení povinnosti žalované zaplatit žalobci [částka] s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z této částky od [datum] do zaplacení, a dále povinnosti zaplatit žalobci částku odpovídající úroku z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky [částka] za den [datum]. Městský soud v Praze jako soud odvolací dne [datum] pod čj. 18 Co 134/2024- 147 rozsudek soudu I stupně zrušil v rozsahu částky [částka] s úrokem z prodlení s tím, že pokud žalobce požadoval nahradit ušlou mzdu za dobu výkonu vazby, zjevně po právní stránce uplatnil nárok upravený v ustanovení § 28 a násl. OdpŠk. Vzhledem k okolnosti, že žalobce před vzetím do vazby u uvedeného zaměstnavatele nepracoval, mělo být podle právní úpravy ušlého zisku v § 28 OdpŠk jeho povinností tvrdit skutečnosti rozhodné pro určení pravděpodobného výdělku.

4. Mezi účastníky byl nesporný průběh trestního stíhání žalobce u Krajského soudu v [adresa] pod sp.zn. 20 T[Anonymizováno][Anonymizováno]/[Anonymizováno] tak, že žalobce byl trestně stíhán na základě usnesení [právnická osoba], Národní centrály proti organizovanému zločinu SKPV, Expozitury [adresa]. oddělení ze dne [datum], č.j. NCOZ-[Anonymizováno]-133[Anonymizováno]TČ-[Anonymizováno]-417202, jako obviněný ze spáchání zvlášť závažného zločinu obchodování s lidmi podle § 168 odst. 2 alinea první, písm. e), alinea druhá, odst. 3 písm. c) tr. zákoníku. Usnesením Okresního soudu v Českém Krumlově ze dne [datum], č.j. 0 Nt [Anonymizováno]/[Anonymizováno]-15, byl žalobce vzat do vazby z důvodů uvedených v § 67 písm. a), b), c) tr. řádu, přičemž zadržen byl žalobce dne [datum]. Rozsudkem Krajského soudu v [adresa] ze dne [datum], č.j. 20 T 4/2020-31763, byl žalobce zproštěn obžaloby podle § 226 písm. b) tr. zákoníku. Usnesením Krajského soudu v [adresa] ze dne [datum], č.j. 20 T [Anonymizováno]/[Anonymizováno]-1757, byl žalobce propuštěn z vazby na svobodu, kdy k propuštění došlo téhož dne. Usnesením Vrchního soudu v Praze ze dne [datum], č.j. [Anonymizováno][Anonymizováno]To [Anonymizováno]/2020-1823 bylo zamítnuto odvolání státního zástupce podané proti rozsudku soudu I. stupně. Usnesení nabylo právní moci dne [datum].

5. Z potvrzení společnosti [právnická osoba], GmbH ze dne [datum] má soud za prokázané, že žalobce měl nastoupit jako dělník od [datum]. Výše mzdy by činily [částka] za hodinu, 40 hodin týdně. Z potvrzení v německém jazyce vyplývá, že za období červenec 2021 žalobce, který v tomto období byl fakticky u společnosti [právnická osoba], GmbH zaměstnán vydělal částku [částka]. Zbývající nepřeložená část se týká počtu odpracovaných hodina přesčasů a dovolené. Z přípisu uvedené společnosti má soud za prokázané, že tato nemá žádná data o zaměstnávání žalobce v období [datum] až [datum].

6. Žalobce navrhl k prokázání tvrzení výslech svědků [jméno FO], Radek Schaferhanse, soud tyto svědky nevyslechl, neboť by měli vypovídat j jiným skutečnostem, než které jsou předmětem řízení.

7. Soud vyslechl svědka [jméno FO], z jeho výpovědi má soud za prokázané, že s žalobcem se znali již delší dobu před jeho zamýšleným nástupem do zaměstnání společnosti [právnická osoba] GmbH. Svědek v roce 2019 působil na pozici, které pro uvedenou společnost zajišťovala nábor nových zaměstnanců, měl oprávnění sjednávat pracovní kontrakty a uzavírat pracovní smlouvy. Soud má z jeho výpovědi za prokázané, že se žalobcem měl domluvené, že tento nastoupí ke dni [datum] do uvedeného zaměstnaní. Původně by měl smlouvu na 3 měsíce, potom na dobu neurčitou, tak jak je toto běžné u ostatních zaměstnanců. Mzda se pohybovala v roce 2019 na obdobném místě, na které měl žalobce nastoupit kolem [částka] čistého měsíčně.

8. Podle ust. § 1 odst. 1 zákona č. 82/1998 Sb., zákon o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona České národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (dále jen “OdpŠk“) odpovídá stát za podmínek zákonem stanovených za škodu způsobenou při výkonu státní moci. Podle ust. § 2 OdpŠk se odpovědnosti za škodu podle tohoto zákona nelze zprostit. Podle ust. § 3 OdpŠk stát odpovídá za škodu, kterou způsobily a) státní orgány, b) právnické a fyzické osoby při výkonu státní správy, která jim byla svěřena zákonem nebo na základě zákona, („úřední osoby“), c) orgány územních samosprávných celků, pokud ke škodě došlo při výkonu státní správy, který na ně byl přenesen zákonem nebo na základě zákona („územní celky v přenesené působnosti“). Podle ust. § 5 písm. a), b) OdpŠk odpovídá stát za podmínek zákonem stanovených za škodu, která byla způsobena rozhodnutím, jež bylo vydáno v občanském soudním řízení, ve správním řízení, v řízení podle soudního řádu správního nebo v řízení trestním, a za škodu, která byla způsobena nesprávným úředním postupem. Podle ust. § 7 odst. 1 OdpŠk mají právo na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím účastníci řízení, ve kterém bylo vydáno rozhodnutí, z něhož jim vznikla škoda. Podle ust. § 8 odst. 1 OdpŠk lze nárok na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím, není-li dále stanoveno jinak, uplatnit pouze tehdy, pokud pravomocné rozhodnutí bylo pro nezákonnost zrušeno nebo změněno příslušným orgánem. Rozhodnutím tohoto orgánu je soud rozhodující o náhradě škody vázán.

9. Podle § 28 OdpŠk ve spojení s § 1 odst. 1 nařízení vlády č. 116/1998 Sb. se výše průměrného výdělku pro určení ušlého zisku pro účely OdpŠk určí jako průměrný výdělek zjišťovaný podle zvláštního zákona pro pracovněprávní účely. Zvláštním zákonem, na nějž odkazuje § 1 odst. 1 nařízení vlády č. 116/1998 Sb., byl v rozhodném období zákoník práce č. 262/2006 Sb., a to ustanovení § 352–362. Není přitom podstatné, že samotný pracovní vztah žalobce se případně neřídil zákoníkem práce (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. 30 Cdo 1156/2020).

10. Podle § 355 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce. podle něhož „Jestliže zaměstnanec v rozhodném období neodpracoval alespoň 21 dnů, použije se pravděpodobný výdělek. Pravděpodobný výdělek zjistí zaměstnavatel z hrubé mzdy nebo platu, které zaměstnanec dosáhl od počátku rozhodného období, popřípadě z hrubé mzdy nebo platu, které by zřejmě dosáhl; přitom se přihlédne zejména k obvyklé výši jednotlivých složek mzdy nebo platu zaměstnance nebo ke mzdě nebo platu zaměstnanců vykonávajících stejnou práci nebo práci stejné hodnoty“.

11. Skutkový stav ohledně existence odpovědnostního titulu nezákonného rozhodnutí má soud za prokázaný shodně s popisem průběhu trestního stíhání žalobce u Krajského soudu v [adresa] pod sp.zn. 20 T 4/2020.

12. Soud ve shodě s konstantní judikaturou dospěl k závěru, že vzhledem k vazebnímu stíhání žalobce po dobu od [datum] do propuštění z vazby dne [datum], se jedná o odpovědnostní titul nezákonného rozhodnutí, když samotné trestní stíhání žalobce neskončilo odsuzujícím rozsudkem.

13. Soud se zabýval zbývající části nároku žalobce s tím, že se soud řídil závazným právním názorem odvolacího soudu a zaměřil se na zjištění pravděpodobného výdělku podle § 355 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce. Soud dopěl k závěru, že má za prokázané, že žalobce, při obvyklém běhu událostí by fakticky do zaměstnání společnosti [právnická osoba] nastoupil. Žalobce byl však vzhledem k shora uvedenému zaměstnanec, který v rozhodném období neodpracoval alespoň 21 dnů, a za dané situace pro výpočet náhrady ušlého zisku, se použije pravděpodobný výdělek. Pravděpodobný výdělek soud zjistil ze mzdy, které by zřejmě žalobce dosáhl. Soud žalobce opakovaně poučil dle ust. § 118a odst.1 a 3 osř o nutnosti prokázat, že při obvyklém běhu událostí, tj. nebýt jeho nezákonného omezení osobní svobody, by nastoupil do konkrétního zaměstnání a za uvedené období by měl zisk (výdělek). Žalobce dotvrdil, že by byl zaměstnán v Rakousku u společnosti [právnická osoba], GmbH od [datum] s předpokládanou výší mzdy [částka]/h čistého. Skutečnost, že by byl při obvyklém běhu událostí zaměstnán nebylo ani vyvráceno obecným potvrzením společnosti [právnická osoba], GmbH - přípisem adresovaným soudu, když ta pouze uvedla, že informace o zaměstnávání žalobce k období [datum] až [datum] nemá. Z výpovědi svědka [jméno FO], jehož výpovědi soud uvěřil, když se, že se jednalo se o osobu, která měla u společnosti [právnická osoba], GmbH nábor zaměstnanců a se žalobcem se znal, považoval jej za dobrého pracovníka, má soud za prokázané, že žalobce měl do zaměstnání u společnosti [právnická osoba], GmbH nastoupit ode dne [datum]. Z jeho výpovědi a z potvrzení společnosti [právnická osoba] soud má za prokázané, že by hodinová mzda žalobce činila [částka].

14. Soud hodnotil důkazy i ve vzájemných souvislostech. Žalobce byl z vazby propuštěn [datum] a jak vyplývá z potvrzení ze dne [datum], již ke dni [datum] do zaměstnání nastoupil a vydržel v něm do [datum], tj. cca 1,5 roku. Soud tak dospěl obecně k závěru o oprávněnosti nároku, tj., že žalobce nebýt jeho vazebního stíhání a omezení osobní svobody by ke dni [datum] do zaměstnání nastoupil a vydržel by v něm i po dobu následující, jak toto vyplývá i jeho přístupu v pozdější době.

15. Soud nad toto uvádí, že soud vycházel při přepočtu z pracovního kalendáře Rakouska s tím, že v dubnu 2019 by odpracoval 168 hodin (svátek velikonoční pondělí), v květnu 168 hodin (svátky [datum] a [datum]), v červnu 146 hodin (svátky 10.6 a [datum]), v červenci 184 hodin, v srpnu 168 hodin (svátek [datum]), v září 168 hodin , v říjnu 184 hodin, v listopadu 152 hodin, (svátek 1.11 a [datum]), v prosinci 152 hodin (svátek 25.12. a [datum], v lednu 2020 168 hodin (svátek [datum] a [datum]), v únoru 2020 160 hodin , v březnu 176 hodin, v dubnu 168 hodin(svátek dne [datum]), v květnu 2020 152 hodin (svátky [datum] a [datum]), v červnu 80hodin do [datum] (svátky [datum] a [datum]) celkem [hodnota] hodin. Žalobce požadoval k proplacení ušlého zisku částku za 2048 hodin. Soud jsa vázán žalobním návrhem dospěl k závěru, že je namístě počítat žalobcem tvrzený fiktivní příjem ve výši [částka] (byť má soud za prokázané z výpovědi svědka [jméno FO], a stejně tak i ź tvrzení žalobce, že se jedná o čistý příjem, jedná se však o částku logicky nižší, než částka hrubého příjmu) násobenou počtem fiktivně odpracovaných 2 048 hodin. Částku hrubého příjmu žalobce ani k výzvě soudu dle ust. § 118a odst. 1 osř nesdělil. Soud tak dospěl k fiktivnímu příjmu ve výši [částka], kdy soud dospěl k závěru, že se jedná také o případ, kdy při prokazatelně vzniklé škodě a výši nároku na náhradu za ztrátu na výdělku je možné stanovit (§ 136 o. s. ř.) i formou tzv. fiktivního příjmu, tj. příjmu, jakého by poškozený – nebýt jeho vyřazení z výdělečné činnosti – v té době dosahoval, a to v porovnání s jiným srovnatelným pracovníkem (srov. nález Ústavního soudu ze dne [datum], sp. zn. II. ÚS 321/98). Svědek [jméno FO], uvedl, že mzda se pohybovala v roce 2019 kolem [částka] čistého měsíčně, což je částka nižší než požadoval žalobce.

16. Soud jak je shora uvedeno postupoval podle § 355 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce. podle něhož „Jestliže zaměstnanec v rozhodném období neodpracoval alespoň 21 dnů, použije se pravděpodobný výdělek. Pravděpodobný výdělek zjistí zaměstnavatel z hrubé mzdy nebo platu, které zaměstnanec dosáhl od počátku rozhodného období, popřípadě z hrubé mzdy nebo platu, které by zřejmě dosáhl; přitom se přihlédne zejména k obvyklé výši jednotlivých složek mzdy nebo platu zaměstnance nebo ke mzdě nebo platu zaměstnanců vykonávajících stejnou práci nebo práci stejné hodnoty“. Žalobce se nad rámec hodinové mzdy za měsíce dožadoval úhrady 13. a 14. platu. Na jednání soudu dne [datum] byl žalobce vyzván dle ust. § 118a odst. 3 osř soudu předložil důkazy k prokázaní, že by se fakticky žalobci 13 a 14 mzdy v namítaném období dostalo. Žalobce pouze žádal soud, aby uvedené důkazy vyžádal od společnosti [právnická osoba]. Soud tyto již jednou bezúspěšně žádal. Je primárně na žalobci, aby soudu předložil důkazy k prokázání sporných tvrzení, není povinností soudu plnit bezmezně úkoly účastníků řízení. Naopak je povinností účastníků soudu důkazy předkládat. Žalobce tak ohledně nároku na náhradu 13. a 14 mzdy soudu žádný důkaz o možném vzniku nároku na tuto část mzdy nepředložil a soud tak v tomto rozsahu žalobu zamítl.

17. Soud k částce uvádí, že přepočetl kurz Eura k [právnická osoba] ke dni podání žaloby (dne [datum] x1 EUR- [částka]). Žalobce tak v přepočtu požadoval částku [částka].

18. Podle § 15 odst. 1 zákona č. 82/1998 Sb. přizná-li příslušný úřad náhradu škody, je třeba nahradit škodu do šesti měsíců od uplatnění nároku. Nárok na náhradu škody byl u žalované uplatněn dne [datum], zákonná šestiměsíční lhůta podle § 15 odst. 1 zákona č. 82/1998 Sb. skončila dne [datum], žalovaná tedy mohla být v prodlení nejdříve ode dne [datum].

19. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud dle § 142 odst. 2 o. s. ř., když procesně úspěšnějšímu žalobci žalované náleží náhrada nákladů řízení. Jak je shora uvedenou soud vychází z přepočtu žalované částky ve výši [částka], přepočtené kurzem ČNB devizy střed ke dni [datum], tj. ke dni podání žaloby tj. [částka] /[částka], tedy v částce 550 884, [částka], tedy za jeden úkon dle Advokátního tarif je odměna ve výši [částka]. Soud přiznal odměnu za úkony právní služby převzetí a příprava zastoupení, žaloba, vyjádření ve věci samé [datum], účast u jednání dne [datum],[datum] a [datum], celkem 6x10 540 Kč a 6xrežijní paušál á [částka] dle AT a DPH. Soud dále přiznal cestovné [adresa]-[adresa] a zpět ( 345,6 km) za rok 2023 k jednání soudu [datum] a [datum] ve výši á [částka] (Automobil VW Sharan sp.z 8 C6 9906 , spotřeba nafty 6,2 l/100 km, cena dle vyhl. č. 467/2022 Sb. nafta -[částka]/1 l, opotřebení [částka] /1 km) náhrada za 1 km : [částka], a dále [datum] ve výši [částka], automobil VW Sharan sp.z 8 C6 9906 , spotřeba nafty 6,2 l/100 km, cena dle vyhl. č. 398/2023 Sb. nafta -[částka]/1 l, opotřebení [částka] /1 km) náhrada za 1 km : [částka]. Ztráta času na cestě [adresa]-[adresa] a zpět (345,6 km) za jednu cestu tj. 12 započatých půlhodin po [částka]. po částečně vyhovujícím rozsudku vychází soud z částky, která byla žalobou zamítnuta tj. z částky [částka], tedy za jeden úkon dle Advokátního tarif je odměna ve výši [částka]. Režijní paušál za úkony do [datum] činí [částka] a po tomto datu [částka], celkem za úkony odvolání, vyjádření ze dne [datum], účast u jednání dne [datum] a [datum] a 3x300 Kč a 1x450 Kč režijní paušál dle AT. Cestovné [adresa]-[adresa] a zpět (345,6 km) za účastna jednání soudu dne [datum] ve výši [částka] automobil VW Sharan sp.z 8 C6 9906 , spotřeba nafty 6,2 l/100 km, cena dle vyhl. č. 398/2023 Sb. nafta -[částka]/1 l, opotřebení [částka] /1 km) náhrada za 1 km : [částka] a dne [datum] ve výši [částka] automobil VW Sharan sp.z 8 C6 9906 , spotřeba nafty 6,2 l/100 km, cena dle vyhl. č. 475/2024 Sb. nafta -[částka]/1 l, opotřebení [částka] /1 km) náhrada za 1 km : [částka]. Ztráta času na cestě [adresa]-[adresa] a zpět ( 345,6 km) za 1 cesta v roce 2024 tj. 12 započatých půlhodin po [částka] a 1 cesta v roce 2025 tj 12 započatých půlhodin po [částka]. Poměr úspěchu a neúspěchu ve věci je 49,5% úspěchu pro žalobce. Soud neuznal úkon, kterým by měla být žádost k předsoudní fázi tj. výzva protistraně k plnění. Soud si je vědom, že takovou výzvu je možno považovat za úkon právní služby, je však nutné vyjít ze zákona č. 82/98 Sb., který zákonem speciálním. Uvedený úkon nelze chápat jako předžalobní výzvu žalované k plnění, ale jedná se o předžalobní uplatnění nároku podle požadavku zákona ust. §14 odst. 3 zákon č. 82/1998 Sb. a §15 odst. 2 zákon č. 82/1998 Sb. Ve spojení s ust. § 31 odst. 4 uvedeného zákona, poškozený nemá právo na náhradu nákladu zastoupení, které vznikly v souvislosti s projednáváním uplatněného nároku u příslušného úřadu. Předžalobní uplatnění daného nároku tak není předžalobní výzvou, za kterou by příslušely náklady řízení, neboť toto jej ze samotného znění §31 odst. 4 zákon č. 82/98 Sb. vyloučeno.

Poučení