12 C 119/2019

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl samosoudcem JUDr. Ondřejem Růžičkou ve věci žalobce: Jméno zainteresované osoby 0/0 , narozený Datum narození zainteresované osoby 0/0 bytem Adresa zainteresované osoby 0/0 proti žalované: Jméno zainteresované společnosti 0/0 , IČO IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zástupce zainteresované společnosti 0/0 pro zaplacení 68 000 Kč s příslušenstvím

I. Řízení se, co do částky , částka, zastavuje.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku ve výši , částka, , a to do tří dnů právní moci rozsudku.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši , částka, , a to do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobce se žalobou doručenou soudu dne , datum, domáhal po žalované částky , částka, s odůvodněním, že žalobce je nájemcem bytu číslo , hodnota, umístěného ve 4. patře domu číslo 840/1 na adrese , adresa, , pozemek p. č. , hodnota, v katastrálním území obce , adresa, , předmětný byt je ve vlastnictví žalovaného. Žalovaný jako pronajímatel bytu je povinen provádět vyúčtování služeb poskytovaných v souvislosti s užíváním uvedeného bytu podle § 7 zákona č. 67/2013 Sb. a vyúčtování zaslat žalovanému coby nájemci. Žalovaný tuto povinnost opakovaně nesplnil a žalobci vyúčtování nezaslal ve lhůtě stanovené zákonem. Žalovaný zaslal žalobci vyúčtování za roky 2013-2016, fakturu VS-, var. symbol, -001 ze dne , datum, až dne , datum, , výzva byla dána do schránky dne , datum, . Dle zákona vyúčtování za rok 2014 mělo být žalovanému zasláno do , datum, , za rok 2015 mělo být zasláno do dne , datum, a vyúčtování za rok 2016 mělo být zasláno do dne , datum, , což se nestalo. A nově v rozšíření žaloby vyúčtování za rok 2021 mělo být zasláno do dne , datum, , což se nestalo, když dle tvrzení žalobce bylo vhozeno dne , datum, . Žalobce tak požaduje částky pokuty za dny prodlení za nedoručení vyúčtování služeb za rok 2014 podle § 7 zákona č. 67/2013, a to celkem za 679 dní ve výši , částka, za každý započatý den prodlení ve výši , částka, , za rok 2015 celkem za 523 dní penále při částce , částka, za každý den prodlení celkově částka , částka, , a za rok 2016 celkem , hodnota, dní prodlení celkem pokuta ve výši , částka, . A za rok 2021 celkem za 26 dní penále při částce , částka, za každý den prodlení celkově částka , částka, . (po zpětvzetí částka , částka, ), právnická osoba, rozšíření žaloby připuštěné usnesením ze dne , datum, čj. , spisová značka, následně došlo domluvě ohledně data doručení vyúčtování ke dni , datum, . ohledně penále za dny , datum, , , datum, a , datum, nebylo dále penále požadováno a žaloba byla vzata o , částka, zpět. Viz výrok I. rozsudku.

3. Žalovaný k věci samé uvedl, že s žalobou nesouhlasí, učinil nesporným skutečnost, že je vlastníkem uvedené bytové jednotky. Co se týká samotného předmětu sporu, a to včasnosti předložení vyúčtování, uvedl, že ze strany SVJ nebyla v předmětném období splněna povinnost ve smyslu článku 8 odst. 8 stanov SVJ, tj. dodat vyúčtování služeb do 30. 4. následujícího kalendářního roku, a rovněž tak ve stanovené lhůtě nedošlo k schválení vyúčtování shromážděním SVJ. Jednotlivé služby, které jsou dodávány do domu, jsou evidovány na SVJ, nikoliv přímo na žalovaného. Možnosti žalovaného splnit ve vztahu k žalobci povinnosti mu uložené zákonem jsou tedy zcela odvislé od skutečnosti, kdy bude povinnost dodat roční vyúčtování služeb splněna ze strany SVJ ve vztahu k žalovanému jako k vlastníkovi bytu. Dne , datum, byla žalovanému doručena pozvánka na schůzi SVJ, kde bylo mimo jiné schválení účetní uzávěrky za rok 2016, na níž bylo projednáno vyúčtování již za rok 2015, což na pozvánce uvedeno nebylo. Žalobci byl znám termín schválení vyúčtování služeb za projednávané období a rovněž v okamžiku, kdy bylo možno mít k dispozici podklady pro vyúčtování, přistoupil ihned žalovaný k zaslání vyúčtování služeb žalobci. Žalovaný nebyl v prodlení, když vyúčtování služeb doručil žalobci dne , datum, . Odkázal na ustanovení § 13 odst. 1, dle kterého nárok na zaplacení smluvní pokuty za prodlení s doručením vyúčtování služeb nevzniká v případě, že splnění této povinnosti ve stanovené lhůtě není spravedlivé požadovat. Citované ustanovení dopadá právě na projednávanou věc, kde v opačném případě byl žalovaný sankcionován za prodlení třetí osoby, které nemohl jakkoliv ovlivnit či zhojit, a to jistě nebyl úmysl zákonodárce. K tomu žalovaný opětovně uvádí, že nebylo v jeho moci seznámit žalobce s výsledky vyúčtování služeb za předmětné období dříve, když sám nedisponoval jakýmikoliv podklady. Samotnému žalobci vznikl dle vyúčtování za služby za roky 2014-16 nedoplatek ve výši , částka, . Tento nedoplatek nebyl ze strany žalobce v rozporu s § 2251 občanského zákoníku uhrazen. Bylo by hrubě nespravedlivé sankcionovat žalovaného za pozdní dodání vyúčtování služeb žalobci, když svou povinnost žalovaný splnil v prvním možném okamžiku, kdy měl schválené podklady vyúčtování k dispozici od SVJ, a to vše naopak za situace, kdy žalobce hrubě porušuje své povinnosti nájemce bytu, tj. ve vztahu k projednávané věci zejména nehradí za užívání bytu řádně a včas a neuhradil nedoplatek vyúčtování za roky 2014-16. Žalovaný dále vznesl námitku promlčení nároku žalobce za období od , datum, do , datum, a dále vznesl z opatrnosti námitku započtení co do žalované částky oproti částce , částka, s odůvodněním, že v prohlášení vlastníka, dle kterého byly vymezeny jednotky v daném domě, je vymezena i jednotka 840/18 a současně byla stanovena povinnost pro uživatele bytu 840/17, užívaného žalobcem umožnit skrze předsíň a chodbu tohoto bytu přístup do jednotky 840/18, která přímo sousedí s žalobcem užívaným bytem. Na tuto skutečnost byl žalobce upozorňován, byl vyzýván k umožnění přístupu, tento přístup je dosud žalobcem blokován a žalovaný jako vlastník jednotky 840/18 tak nemůže již několik let vykonávat svoje vlastnické právo. Uvedeným jednáním vzniká žalovanému újma ve formě ztráty nájmu na nájemném, který průměrně činí , částka, v ceně obvyklé za srovnatelné nájmy obdobných prostor. Proto žalovaný uplatňuje námitku promlčení za posledních 36 měsíců.

4. Co se týká vznesené námitky promlčení, žalobce uvedl, že právě za uvedené období od , datum, do , datum, uvedenou pokutu ve výši , částka, za jeden den prodlení právě z důvodu promlčení nepožaduje. Toto požaduje za vyúčtování za rok 2015 a pouze ve výši 679 dnů, tj. od , datum, , nikoliv za 889 dní, což by představovalo celkovou možnou částku uvedené pokuty od , datum, do , datum, . (na jednání soudu právní zástupce žalovaného sporoval, že by uvedený požadavek byl seznatelný již ze žaloby, soud s tímto nesouhlasí. Jednak je v žalobě přímo uvedeno, že žalobce požaduje penále s ohledem na dobu promlčení za dobu 379 dnů, což i logicky a početně odpovídá právě období od , datum, . Žalobce tak nárok, který žalovaný označil za promlčený touto žalobou vůbec nepožadoval.

5. Mezi účastníky bylo nesporné, že žalobce je nájemcem bytu číslo , hodnota, umístěného ve 4. patře domu č. p. 840/1 na adrese , adresa, , parcelní pozemek p. č. , hodnota, v katastrálním území , adresa, . Dále bylo taktéž nesporné a soud má za prokázané z výpisu z katastru nemovitostí, že uvedený byt je ve vlastnictví žalovaného. Mezi účastníky bylo dále nesporné a soud má za prokázané z faktury VS-, var. symbol, /001, že tato byla vystavena dne , datum, a z obálky, že tato byla doručena žalobci dne , datum, , kdy z uvedené faktury má soud za prokázané, že zde bylo vyúčtováno za roky 2013, 14, 15 a 16 úklid společných prostor, vodné, stočné, osvětlení společných prostor a podobně. A stejně tak toto obsahovalo i zúčtování zálohy na služby za roky 2014, 2015 a 2016 s tím, že žalobci vznikl nedoplatek ve výši , částka, . U jednání soudu účastníci učinili nesporné doručení vyúčtování služeb za rok 2021 dne , datum, .

6. Dle ustanovení § 7 odst. 3 zákona č. 67/2013 finanční vyrovnání provedou poskytovatel a příjemce služeb v dohodnuté lhůtě, nejpozději však ve lhůtě čtyř měsíců ode dne doručení vyúčtování příjemci služeb. Vady vyúčtování neovlivňují splatnost přeplatku, splatnost nedoplatku neovlivňují takové vady vyúčtování, které nemají vliv na vypočtenou výši nedoplatku.

7. Dle ustanovení § 13 odst. 1, jestliže poskytovatel služeb nebo příjemce služeb nesplní svoji povinnost stanovenou tímto zákonem, zejména nesplní-li příjemce služeb povinnost oznámit změnu počtu osob nebo nedoručil-li poskytovatel služeb včas vyúčtování nebo nesplní-li povinnosti spojené s právem příjemce služeb nahlížet do podkladů k vyúčtování a povinnosti spojené s vypořádáním námitek, je povinen zaplatit druhé straně pokutu, ledaže by splnění povinností ve stanovené lhůtě nebylo spravedlivé požadovat nebo k nesplnění lhůty došlo zaviněním druhé strany. Podle odstavce 2, výši pokuty poskytovatel služeb ujedná alespoň s dvoutřetinovou většinou nájemců v domě, nebo o ní rozhodne družstvo anebo společenství. Ujednaná výše pokuty nesmí přesáhnout , částka, za každý započatý den prodlení, nedojde-li k ujednání s nájemci nebo rozhodnutí družstva anebo společenství, činí výše pokuty , částka, za každý započatý den prodlení.

8. Soud má za prokázaný skutkový stav, který nebyl ze strany účastníků nijak sporován, a to v tom směru, že žalobce je nájemcem bytu číslo , hodnota, ve 4. patře domu č. p. 840/1 na adrese , adresa, , žalovaný je majitelem uvedeného bytu. Žalovaný jako pronajímatel bytu předložil fakturu číslo VS , var. symbol, -001, ve které bylo vyúčtování služeb za roky 2014, 2015 a 2016 žalobci ke dni , datum, . Fakturu k vyúčtování služeb za rok 2021 až dne , datum, .

9. Dle ustanovení § 7 odst. 1 zákona č. 67/2013 Sb., je žalovaný jako vlastník uvedené nemovitosti a jako pronajímatel bytu, do čtyř měsíců povinen příjemci služeb předložit vyúčtování vždy za zúčtovací období a vyúčtování doručí příjemci služeb nejpozději do čtyř měsíců od skončení zúčtovacího období. Vzhledem k tomu, že účastníci netvrdili, že by bylo domluveno jiné zúčtovací období dle zákona, byla tak povinnost žalovaného jako pronajímatele bytu, předložit žalobci jako nájemci bytu, vyúčtování služeb vždy do 30. 4. následujícího roku. Za rok 2014 tedy do dne , datum, , za rok 2015 mělo být zasláno vyúčtování služeb do dne , datum, a za rok 2016 mělo být zasláno vyúčtování služeb do dne , datum, a za rok 2021 do , datum, . Mezi účastníky bylo nesporné a soud má za prokázané, že však za uvedená období roku 2014, 2015 a 2016 bylo vyúčtování služeb žalobci předloženo až ke dni , datum, a za rok 2021 bylo předloženo , datum, . Soud tedy dospěl k závěru, že na základě zákonných ustanovení žalobci vznikl nárok na úhradu pokuty ve smyslu ustanovení § 13 odst. 1 zákona č. 67/2013 Sb., neboť žalovaný jako poskytovatel služeb nesplnil svoji povinnost stanovenou ustanovením § 7 odst. 1 zákona č. 67/2013 a nepředložil vyúčtování služeb do čtyř měsíců od skončení zúčtovacího období, ale ve lhůtě pozdější. Celková lhůta prodlení tedy za vyúčtování za rok 2015 činí ode dne , datum, do dne , datum, celkem , hodnota, dní, od , datum, do , datum, 523 dní a za rok 2016 potom od , datum, do dne , datum, , což byl datum sepsání žaloby, celkem , hodnota, dní. Co se týká potom požadavku žalobce, tento právě k požadavku na zaplacení pokuty omezil právě i z důvodu možné námitky promlčení svůj požadavek na 679 dní, tedy právě od , datum, do dne , datum, , celkem , hodnota, dnů prodlení. A za rok 2021 potom 23 dnů prodlení.

10. Co se tedy týká základu nároku, soud dospěl k závěru, že podle § 7 odst. 1 a podle § 13 odst. 1 a 2 zákona č. 67/2013 Sb. je základ nároku dán, neboť to byl žalovaný, kdo jako vlastník uvedené jednotky, a tedy jako poskytovatel služeb dle zákona 67/2013 Sb., kdo žalobci jako příjemci služeb ve lhůtě stanovené zákonem, tj. do 4 měsíců od skončení zúčtovacího období neposkytl vyúčtování služeb za předchozí zúčtovací období. Za rok 2015, 2016 i 2017 bylo toto vyúčtování služeb poskytnuto jedinou fakturou VS-, var. symbol, -001 dne , datum, , kdy do dispozice žalobce se toto dostalo dne , datum, a vyúčtování služeb za rok 2021 se dostalo do dispozice žalobce dne , datum, . Žalobci tak vznikl nárok na zaplacení pokuty celkem za 1383 dní prodlení žalovaného, za každý den ve výši , částka, , celkem tedy žalovaná částka , částka, .

11. Následně se soud zabýval i vznesenými námitkami ze strany žalovaného, a to s odkazem na ustanovení § 13 odst. 1 zák. s tím, že pokutu není povinen zaplatit druhé straně, leda že by splnění povinností ve stanovené lhůtě nebylo spravedlivé požadovat nebo k nesplnění lhůty došlo zaviněním druhé strany. Soud se zabýval vznesenými námitkami ze strany žalovaného ohledně nespravedlnosti uvedené pokuty s odkazem, že ze strany správcovské firmy, která měla uvedené účetnictví a vůbec správu nemovitosti na starosti, došlo k opožděnému podání podkladů pro možné vyúčtování za roky 2015, 2016 a za rok 2017. Žalovaný k tomuto soudu předložil pozvánku na shromáždění SVJ, které mělo proběhnout dne , datum, a kde mělo být i schválení účetní uzávěrky za rok 2016. Z tohoto má soud tedy za prokázané, že tato evidentně proběhla, nicméně je zde pouze uvedeno, že bylo projednáváno schválení účetní uzávěrky za rok 2016, nikoliv ani za rok 2015. Nad shora uvedené soud uvádí, že i v tomto směru je toto irelevantní, neboť se soud nedomnívá, že by tato skutečnost měla jakkoliv vést k úvaze soudu o tom, že by nárok na smluvní pokutu, který žalobci dle zákona fakticky vznikl, by byl nespravedlivý. Soud k tomuto uvádí, že žalovaný jako vlastník uvedené nemovitosti a uvedené jednotky je také členem SVJ. Za dané situace je to i on, kdo má iniciovat správnou a řádnou činnost společenství vlastníků jednotek dle příslušných zákonů a dle příslušných právních předpisů. Byl to tedy i on, kdo se podílel na celkovém prodlení v situaci, kdy jako člen SVJ neinicioval k výboru SVJ požadavek na jeho řádnou činnost. K tomuto soud nad shora uvedené uvádí, že ani vyplacení pokuty ze strany žalovaného jako vlastníka jednotky žalobci jako nájemci uvedené jednotky nemůže znamenat nespravedlnost ve smyslu § 13 zákona č. 67/2013, neboť to je právě i samotné SVJ, kdo by ve smyslu ustanovení § 7 a 13 zákona č. 67/2013 byl poskytovatelem a příjemcem služeb vůči žalovanému. V tomto směru by totiž uvedeným poskytovatelem služeb bylo právě SVJ, příjemcem potom samotný žalovaný. Stejně tak tedy dle názoru soudu vzniká právo na úhradu pokuty žalobce vůči SVJ, v tomto směru by se mohlo jednat o určitý regres, pakliže by jej fakticky žalovaný požadoval. Dále potom, pakliže je zde tvrzeno právě pochybení ze strany samotné správcovské firmy vůči SVJ, i v tomto směru potom by to mělo být logicky SVJ, kdo by požadovalo úhradu takto vzniklé škody v souvislosti s neplněním smluvních povinností mezi správcovskou firmou a SVJ, kdy zde musí evidentně existovat nějaký smluvní vztah, na jehož základě potom správcovská firma vykonává správu uvedené nemovitosti pro SVJ. Za shora uvedených obecných úvah soud dospěl k závěru, že pouhé neposkytnutí součinnosti ze strany správcovské firmy SVJ a nemožnost SVJ předložit žalovanému jako vlastníkovi bytové jednotky vyúčtování za rok 2015 a 2016 a 2017 ve lhůtě předpokládané § 7 odst. 1 zákona č. 67/2013, nemůže být důvodem pro to, aby soud uvedenou pokutu nepřiznal, popřípadě aby dospěl k závěru, že je zde nárok ze strany žalovaného na její moderaci a její snížení. Pouhá liknavost žalovaného jako vlastníka uvedené bytové jednotky nemůže vést soud k jiné úvaze, než že je to právě pouze zavinění na straně žalovaného, v jehož souvislosti došlo k pozdnímu předložení vyúčtování žalobci jako nájemci. Soud tedy v tomto směru nedospěl k závěru, že by zde byl dán důvod, pro který by pokuta neměla být přiznána, a nebo by měla mít moderována směrem dolů. Zároveň zde byla vznesena námitka započtení, k níž soud uvádí, že se jedná pouze o obecnou námitku, která není nijak konkrétně vymezená, není zde uvedena žádná hmotněprávní podmínka, není zde uvedeno, kdy a konkrétně došlo fakticky k hmotněprávnímu započtení a jakým konkrétním úkonem se tak ze strany žalovaného vůči žalobci stalo, a tedy že fakticky žalovanému vůči žalobci vznikla jakákoliv pohledávka, kterou by bylo možné započíst. Jedná se pouze o obecnou proklamaci ze strany žalovaného o možném vzniku jakéhosi dluhu, jakési pohledávky, kdy i započtení ze strany žalovaného bylo učiněno dle jeho slov pouze z opatrnosti. Soud v tomto směru odkazuje na rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, . Na to lze usuzovat, že je dovození nekompenzability protipohledávky v rámci civilního procesu méně často přiléhavé tam, kde započítávaná pohledávka vyvstává ze stejného právního vztahu jako pohledávka uplatněná žalobou. Nejvyšší soud tedy dospěl k závěru, že v kontextu civilního procesu by měl být ve smyslu § 1987 odst. 2o. z. spatřován zejména v ochraně věřitele před tím, aby řízení o její uplatněné pohledávce bylo zdržováno složitým prokazováním proti pohledávek dlužníkových. Lze-li očekávat, že námitka započtení vznesená podle § 98 věty druhé, o. s. ř. s ohledem na obtížnost zjišťování existence a výše započítávané pohledávky nepřiměřeně prodlužovala řízení o pohledávce uplatněné žalobou, je možné konstatovat nekompenzabilitu započítávané pohledávky pro nejistotu a neurčitost. Na shora uvedené potom soud odkazuje i na rozhodnutí Obvodního soudu pro , adresa, ze dne , datum, č. j. , spisová značka, ve spojení s rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne 12. října. 2022 č.j. , spisová značka, , které se zabývalo oprávněností výpovědi z nájmu bytu mezi účastníky, který je předmětem i tohoto řízení, kdy Obvodní soud pro , adresa, i Městský soud v Praze jako soud odvolací na uvedených rozhodnutích dospěly k závěru, že vyúčtování za roky 2013-2016 ve faktuře VS , var. symbol, -001 zjevně odporuje zákonným požadavkům již v tom ohledu, že je v rozporu s § 2 písm. c) zákona č. 67/2013 Sb. a je provedeno za delší než dvanáctiměsíční zúčtovací období. Z hlediska obsahových náležitostí pak v obou vyúčtování v rozporu s § 7 odst. 1 zákona absentují údaje o skutečné výši nákladů na služby v členění podle poskytovaných služeb se všemi potřebnými náležitostmi a z předložených vyúčtování tak nelze zjistit, z jakých skutečně vynaložených nákladů, za použití jakých pravidel pro rozúčtování jednotlivých služeb, žalovaná k vyúčtovaným nedoplatkům dospěla. Co se týká vznesené námitky započtení, je nutné poukázat na skutečnost, že žaloba byla podána v roce 2018, zatímco vznesená námitka započtení byla podána až po jednání soudu dne , datum, . Je započítáván rádoby ušlý zisk z možných virtuálních pronájmů uvedené bytové jednotky za posledních 36 měsíců, to je za poslední 3 roky. I k tomuto soud tedy podotýká, že je evidentní, že se jedná o námitku započtení, která je v tomto směru neurčitá, která je v tomto směru nezapočitatelná, která je zde vznesena pouze ve snaze žalovaného určitým způsobem prodloužit celé řízení.

12. Soud tedy dospěl k závěru, že je na místě žalobě v plném rozsahu vyhovět. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl dle ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř. Žalobce byl ve sporu úspěšný, soud mu přiznal náhradu nákladů řízení dle ust. 151 odst. 3 osř za 11 úkonů á , částka, dle AT. (žaloba, vyjádření a doplnění žaloby ze dne , datum, , , datum, , , datum, , 28.8.22, , datum, , , datum, ,, datum, , , datum, a jednání soudu dne , datum, a , datum, ) a zaplacený soudní poplatek ve výši , částka, .